5:59: Smyšlená znásilnění podle policejního prezidenta

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

O tom výroku jsem s Martinem Ondráškem hovoře o kamžitě, já si myslím, že v tom daném kontekstu je to výrok smolní a nešťastní.

Policejní prezident Martin Ondrášek je odpočátku týdne terčem kritiky za své výroky o tom, že ženil žou ozná silnění.

Za nešťastné je označil ministr vnitra a předsedahnu týstan Vítra Kušan.

Odborníci na seksuální násilí je považují za nezodpovědné.

Policejní šev o problematice seksuálního násilí novil v pondělí v pořadu spotlajit.

Velmi často, ale velmi často je oznámení ženy o nějakém seksunálním násilí smyšlené velmi často.

Martin Ondrášek později mírnil své výroky s tím, že jeho smýšlení je opačné

a háil se statistikami o počtu odložených řízení pro podezrení stresného činu z násilnění.

Může to zmírnit dopad jeho prohlášení, který kritikové označují vzladem keho funkci policijního šefa za zásadní.

Sou údaje o odložených tresných řízeních důkazem vymyslených obvinění, jak policijní prezident tvrdí

a jak můžou výroky ovlivnit samotné oběti z násilnění a jejich ochotu jít činy nahlásit?

Je středa, 9. srpna, tady Jelenka Kabrhelová a 5.59. Spravodejský podkast se znam správ.

Veronika Ješková, advokátka specializující se na případy seksuálního adomáciho násilí.

Dobrý den.

Dobrý den.

A v posledních dnech vyvolala docela velký rozdruh slova policijního prezidenta Martina Vondráška,

která pronesl v pořadu sedvru aktuálně CZ Spotlight, mluvil o tom,

že si ženy, on se s tím udeně setkal ve své praxi, vymýšleli z násilnění.

Jak důležité je to, že právě policijní prezident osoba v této funkci pronesla podobný typ výroku?

Tak vzhledem k tomu, že je to osoba, která má velice vysoké postavení v rámci systému policijního,

je to opravdu nešťastný výrok, který má velký a bude mít velký dopad do celého toho vnímání seksuálizovaného násilí.

Jak ze strany odborné veřejnosti, tak ze strany lajcké veřejnosti?

Za mě jako člověka, který se věnuje dlouhodobě problematice seksuálizovaného násilí,

mám za to, že pokud někdo jako je policijní prezident vyjádří názor,

který v podstatě podkopává práci policistů, ale hlavně znevažuje oběti tresných činů

a následně se to snaží zalepit jakousi statistikou, která není oficiální, není dostupná.

Za mě to velice nešťastné.

A můžeme poprsat, v čem ten význam může být tak zásadní.

Vysteb naznačovala, že to je nějaká kaskáda toho, kam všude může dopad toho padat,

tak můžeme být konkrétní.

Určitě to bude mít zásah především do svéry lidí, kteří jsou dotčeni seksuálním násilím.

Ježi nyní je oznamovatelnost takového to násilí podstatě minimální,

ale opravdu je to drobek z toho obrovského chleba.

Máme data?

Máme těch pět procent, které a vyzoval vlastně profem,

ale i z jiných výzkůmu vyplíva,

že se jedná v podstatě o minimální oznamovatelnost pohybující se na hradice

mezi pět, až opravdu maksymálně deseti procenty,

ale spíše skutečně kolem té hranice pět, šest procent.

To znamená, že jíž tak odrazené oběti seksualizovaného násilí,

nevoseksuálního násilí podstatě budou zaskočeny, budou odrazeny,

protože vysklu to člověk, který je autorytou pro ten článek

toho systému a toho tresního řízení,

který se z toho obětí setkává jako první.

Dál samozřejmě to bude, nebych řeklet, voda namlín všem těm,

kteří tvrdí, že většina oznámení týkající se tresného činu

znásilnými jsou vymyšlená, bude to podporovat,

vagatelizaci tohoto typu násilí, bude to podporovat i to,

že ta veřejnost bude utvrzována v tom,

že se to stává skutečně minimální můvnoštví obětí,

že taková to tresná činnost téměř neexistuje,

že se jich to netýká a pak není problem,

proč o tom neustále hovoříme a proč v tomto směru chcem vůbec

jako odporná veřejnost něco změnit.

A existují nějaké důkazy o tom,

že by si ženy vymýšleli z násilnění jsou k dispozici taková data.

Za mou osobu jsem se k žádnému takovému systému dát

vůbec zdrojům dát nedostala.

Co jsem dohledala, je samozřejmě odsouzení

za tresný činn křivého uvinění,

které zveřejňuje ve svých statistických přehledech

ministerstvo spravenlosti.

Když jsem se podívala a bohužel jsou to data z roku 2021,

tak za tresný činn křivého uvinění

bylo odsouzeno 120 osob a z toho jenom 49 žén.

To znamená 1,3.

Není rozstrukturováno, pro jaký tresný činn

to křivého uvinění bylo vlastně zděleno.

Ještě kurioznější, ale statistická ministerstva vnitra

a policenístatistika,

která ve svých statistických listech smíchává tři tresné činy

a to podle paragrafu 345-346-347,

což je křivého uvinění,

dále pak je to křivé tlumočení a nepravdivý znaledský posudek.

To se souhrném udáva nějaké číslo 414 z toho objasněno 342.

Tak tohle je po pravdu už pak víz měch

a ve chvíli, kdy někdo tak vysocepostavení

taková autorita pro policii, pro veřejnost

prohlásí, že jsou to prvně smišlená

uvinění a měli by naplňovat skutkou podstatu

tresného činnu křivého uvinění,

tak kde je ten zdroj, o co se to opíra.

To jsem tělá, že bychom asi měli vysvětlit,

že kdokoliby se dopustil takového konání

a obvinil někoho falešně nebo nezprávně

tak by za to ale měl být soužen, protože je to tresný činn.

Takže by to měl pan policijní prezident doložit

s těmi konkrétnými případy, které prošli soudní soustavit.

A ještě by měl teda rozklíčovat,

když už směšujou tři tresné činy do jednoho ve statistice.

Tak to křivé obvinění by mělo být restrukturováno,

tak jako mají restrukturovanou loupéš, krádeš,

tam máte třeba 5 různých krádeží něčeho,

jakým způsobem ta statistika to uvádí,

tak pak by měli mít vlastně i to křivé obvinění

rozstrukturalizované, nemají.

Je to v podstatě výrok, který má neskutečný dopad,

negativní dopad, ale není vůbec založen na nějakých

pravdivých skutečnostech.

A jak je vůbec možné takové případy odhalit?

Teď lajtská otázka, ale oni tu přeci ještě zákon o obětech

tresných činů, takže má se na ní pohlížet

jako na obět do tédu, by než se prokáže opak.

Takže jak vlastně ta struktura toho dokazování by vypadala?

Myslíte tím to křivé obvinění.

Zapravě by policejní orgán vzehledem k tomu,

že má sám osobie i tu iniciační povinnost,

to znamená, a pokud se dozví, že byl zpáchan tresni čin,

tak má sám osobie konat a začít prověřovat

zda skutečnosti, které tá obět uvádí,

naplňují znaki skutkové postady toho křivého obvinění.

Za svou celou karieru jsem se nesetkala s křivým obviněním,

opravdu ne, ani ne odstíhaním, ani nezahájení,

tresní stíhání, ať už by bylo ten konečný verdik jakýkoliv.

Obzláž v případech obětí toho seksuálního násilí.

De o to, že seksuální násilí je specifický typ tresné činnosti.

Tímže už víme, že ve většině případů probíhá

mezi osobami, které se znají,

a ještě jsou v tom intimním stahu, nikdo je nenatáčí,

neděje se to na ulicích.

Podstatě nikde kde by mohla být za iště

nějaký ten základ v podobě světku,

kteří by dosvětčili, že se to skutečně stalo.

Pak tento tresní činn se řeší mezi těma dvěma aktéry.

Takže je to vždycky slovo proti slovu?

To znamená slovo proti slovu,

to znamená, že ten sout má nelehkou situaci,

a já jako to přiznávám, že ta situacija obrovská nelehká.

Musí se přiklonit k některé s těch verzí, které jsou mu podávány.

Ale to neznamená, že pokud se přikloní k té verzi toho pachatele

vydá zproštující rozsudek,

že nutně ta obět si celou věc vymyslela.

Je to o tom, že náš tresní proces stojí na zásadě

v pochybnostek ve prospěch obvineného.

To znamená, není lisouce přesvětčen,

že ta důkazní situace jí a odvodňuje

postavení obvineného před sout a jeho couzení

musí vynesť z proštující rozsudek.

Ale neznamená to, že se ten tresní či nestál.

Neznamená to, že nedošlo k pohlavní mustiku protivůli

té poškozené a neznamená to, že se jedná okřibe obvinení.

Kdo kory obětí, jakého kory typu násvědí,

jak je to sexualizované násvědí, domáci násvědí

a se naopak nebojí danou vkutečnost oznámit policji České republiky.

A takhle se myslím, že by policji měla komunikovat

a jistě tak bude komunikovat i tam policení prezident,

který nemohodem ten svůj výrok už dnes

i na stránkách policji České republiky objasňovala

a zasazovalu širšího kontekstu.

Uznávám, že nebylo šťastné použit v diskusi

o smyšlených oznámeních slovní spojení velmi často.

Takové případy se však dějí

a kolegině a kolegové musí při prověřování

pracovat i z touto možností.

Vždy se tak, ale musí dít z maximální citlivostí,

aby nedocházelo k sekundární victimizaci obětí.

První prezident Martin Wondrášek,

který vydal vyjádření s titulkem

Mme smýšlení je naprosto opačné reagoval

tak na tu kritiku, která se spustila

po tom pondělním rozhovoru.

On v tom prohlášení uznává,

že nebylo šťastné použit

v diskusi o smyšlených oznámeních

slovní spojení velmi často.

Ale zároveň tam cituje statistiky

zlet 2021 a 2022.

Uvádí, cituj ten rok 2021,

on je to pak obdomné od ten rok později,

že v roce 2021 policie, cituj,

zahájila úkony trestního řízení

pro podezření stresného činu z násilnění

v 1193 případech,

ze kterých bylo 525 případů odloženo

v souladu s ustanovením paragrafu

159 álomenu 1 trestního řádu

tedy z důvodu, že ve věci nešlo

o podezření stresného činu.

Iný myslový se skutek nestal.

Konec citace.

Jest tohohle možné.

Dělat závěr,

že šlo ale skutečně o smyšlené obvinění.

Pokud ty případy byly odloženy,

tak znamená to,

že k nějakému seksuálnímu

násili skutečně nedošlo,

že to bylo smyšlené?

Určitě ne.

Toto by mě zajímalo zapraven,

kde je publikováno,

protože skutečně

policie nedosklíčovává,

kdy odkládá z jakých důvodu

dosud nám ve rejnosti

nebylo něco takového známom.

A co se týče toho závěru,

že není trestného činu,

pokud není skutek,

prokázán skutečně.

Může se tak stát.

Určitě je to v mnohých případech,

ale je to o tom,

že seksuálně motivovaná

trestná činu

se skutečně tak specifiktská,

že pokud není na té váze

těch důkazních prostředků,

viloženě ve prospěch

té oběti,

tak jsou musí

prostit toho obvineného viny.

No a když se věnujeme

čistě tomu, na co narážil

policiejní prezident,

a to je tedy podle jeho názoru

možná zmyšlenost

některých obvinení

ze seksuálního násilí.

My jste změňovala,

že jste se nesetkala s křivým obvinením

ve své praxi,

a setkala jste se někdy s tím,

že by třeba někdo použil

to seksuální násilí,

nebo obvinení z něj jako

třeba metodu nátlaku,

řekněme přirozvodových příjích,

nebo tak.

Nesetkala.

Samozřejmě,

nemůžu to vyloučit,

že taková praxe je,

ale nesetkala,

protože to je tak cítlivá běc.

Naopak obět,

která je vystavená

takovému druhunásilí

se s tím moc nechlubí.

Takže mnohdy

z té klientky tahám,

co se vlastně stalo,

co je ta příčina

toho rozvratu manžostí.

Ale mnohdy ani nechce

hlásit to, co se stalo,

protože ví,

že bude muset podstupovat

zase další a další

procesní kroky

a už na to nemá

nejen finančně,

ale nemá na to ani psychicky.

Je to pro dní valice zotěžující.

Takže myslím si,

že opravdu velká zátež

je na těch obětech

stále a nepomáhamejim.

Vy jste změňovala,

že v Česků je hlášeno

organu,

činím v tresném řízení

vlastně jenom minimum případu,

ke kterým pravděpodobně

celkově dojde.

A vede se tu debata o tom,

zdá ženy případně muži

jako oběti seksuálního násilí

mají bezpečný prostor,

proto podobné činy vůbec oznamovat.

Co ukazuje vaše skoumání

v tomhle ohledu?

Ten prostor se samozřejmě

lepšuje.

Olhala bych,

kdybych tvrdila,

že jsme zamrzli

někde v 90. letech ne.

I za těch,

já nevím nejme tomu 8 let,

co se tomu tématu aktivně věnuju,

vidím to zlepšení,

ale pořád je to opravdu

vždyčně málo.

To znamená ještě málo,

je děláno proto,

aby se oběti v rámci toho výslechu,

v rámci pak následného hlavního ličení

u soudu cítěli bezpečně,

aby nebyli sekundárně

a šterciárně viktimizovány.

A ve chvíli,

kdy do tohoto křechkého stavu,

který se jako by zlepšuje,

padne slovo policijního prezidenta

v podstatě celá tak křechká struktura

se rozpadne.

A jsou v České republice

byli policisté školeni,

jak se mají chovat

při oznámení

nebo při vyšetřování

podobných tresných činů.

Tak, policije je školená

jednotlivý pracovnicy,

kteří jsou specializovaní

na tuto tresnou činnost,

procházejí školenimi,

úřad vlády podporuje

ve svých různých dotačních programech

i tato školení.

Je to v akčním plánu,

který se týká

seksualizovaného násilí domáci,

ho násilí násilí na ženách.

Ta školení probíhají,

a doufám,

že stejná proškolovanost

je i po celé republice

a doufám,

že je to celou plošně

a regionálně podchytce

tak, aby každý z těch policistů

měl za sebou

takové konkrétní školení.

Víme, že byla vydána

nějaká příručka

pro policisty,

kteří se

toto tresnou činnosti

zabývají.

Věřím, že je může

samozřejmě nějak navést,

podobně nicmeně

tato příručka

úplně nevznikala

ve spolupráci.

Byly je pozvání,

ale možná mohli být přizvání

ještě více organizace,

které se zabývají

pomoci obětem

tresných činnům

vnesli by určitě

do takového materiálu

svůj názor,

který je velmi důležitý,

protože oni jsou těch,

kteří do nedem

pracují s obětmi.

Policista má tu nevýhodu,

že musí vlastně

pracovat jak s obětí,

tak s tím pachatelem.

To znamená,

že ten jeho rádius

je zase větší.

A když tady policijní ředitel

nový o tom,

že 99% policistů

přesně víců

má v případě oznámení

seksuální násídí dělat,

tak odpovídá to realitě?

Měli by vědět.

Ne, že ví.

Měli by vědět.

Je problém,

s tím,

že fluktuace

jednotlivých policistů

to je to složky,

je obrovská.

Setkáváme se s tím,

že na některých menších městech

je nedostatech policistů.

To znamená,

nemohou chodit

kolení respektive,

třeba na ně přichází

se spožděním.

To znamená,

tady to tvření bych úplně

nepodvokládala za pravdivé.

Já se ještě vrátím tím datum,

která jsme nakousli v úvodu.

Jaké jsou zkušenosti z Českat,

co se týče

odsouzení trestních činů

z násilnění seksuální násilí.

Mluvili jsme o tom,

že řadá těch činů

se vůbec nikdy

ani před sout nedostané,

tak s těch nahlášených činů

se nakonec podaří vyšetři

a potrestat,

kolik z nich projde to

svůvní soustavu.

V letech dejme tomu

2018 až 2020.

Berme to

jenom jako

600 bylo registrováno,

400 dejme tomu

bylo objasněno,

200 bylo odsouzeno.

Aktuálně,

když jsem se dívala

na nějaká čísla,

ješkoda,

že soudy

dávají ty svoje výsledky

trošku se spožděním,

to znamená,

nemáme úplně ještě

veškeré sestavy

za rok 2022,

ale pokud se podíváme

na oznamovatelnost

tak stoupla,

určitě,

co se týče

tresného činu znáselnění,

máme registrováno

880 za rok 2022,

objasněno 619,

to znamená,

k soudu dejme tomu

619 případu.

Nemáme číslo

za rok 2022,

zatím jsem nedohledala,

kolik bylo odsouzeno,

nicmeně stejně se to

koná z určitým

časovým spožděním.

Ale kdy se podívám

na rok 2021,

tak za tresný čin

znáselnění bylo

odsouzeno

252 osoba,

z toho

cirka 123 nepodmíněný

trest od nětí svobody

a 125 byla podmínka.

A jak je to potom

svýšit trestu?

Ono se v Česku

především v medi,

takže asi možné říct,

že to je

spíšetala i čtější část

té debaty,

ale objevuje se debata

o tom,

jak je znáselnění

v Česku trestáno,

objevuje se kritika

nízkých trestů,

propachatele znáselnění,

ale na druhou stranu

je tu studie

akadémiku

Karluvi University,

která analizovala

tresty uložené

v letech 2015

až 2022.

A ta došla

vlastně k opačnemu závěru,

jak závěru,

že znáselnění

je trestáno

nejprísnějí po vraždě.

Těpachatele jsou

často uvězňování,

zároveňcujím

ukládány pod leté studie

nejdelší nepodmíněné

tresty od nětí svobody.

Tak jak to tedy je,

je ta kritika

za nízké tresty

oprávněná,

nebo není.

Tak co se týčete studie,

mě a tu studii

velmi vítám

v naší zase

nějaký pemsum

dat

do celé téhle problematiky

a pokud to vezmeme

stricně podle dat,

tak ano,

ta data hovoří o tom,

že ty tresty

jsou vlastně vysoké.

Ty si dovolím

jenom trošku malou odbočku

za mě

a protože ctím

rčení paní

docentky čírtkové,

že

vlastně znáselnění

je povraždě nejhorším

trestným činem.

Tak já to vítám.

Policění psychološka

mě přesně tak.

Nicméně,

ta studie úplně nepracovala

z daty,

který se týkají třeba mladistvých,

což je,

samozřejmě,

to netvoří třeba

polovinu těch pachatelů.

Ale nezanitbatelná část

pachatelů

trestného činu znáselnění

jsou i mladiství.

Mladiství začali páchat víc.

Tuto trestnou činnost

i hovoru z policisti

mi toto přiznávají,

že skutečně tady

narostla

ta trestná činnost

to znamená,

že potom

samozřejmě můžou

ta data ukazovat,

že jsme přísní.

To znamená

z toho názvu

a z toho celého výkřiku

po vražde

trestáme

nejprísnějí znáselnění

vlastně zpíš vznikl do jem veřejnosti.

Než to,

co skutečně ta studie přináší.

Ta studie přináší data,

ta data jsou neudistukutovatelná,

nezahrunují však

velkou část odsouzených

a neřeší to,

jestli to trestání

je spravedlivé,

či nikoliv.

A je spravedlivé

nebo není?

Dá se to určit?

No, tak zadem k tomu,

jak složitá je problematika

prokazování,

dokazování,

seksuálního násilí,

jak těžké je přesvědčit souce,

že obět je obět

a nejen zdržovatel

toho trestního řízení,

tak mnohdy samozřejmě

slychám

velice nezpravedlivé rossutky,

ale nebudul chát,

že mnohdy

slychám i rossutky

spravedlivé.

Na spořáku vám to dost necinka?

Kam z penězi,

aby byli chráněné před inflací?

Fond monetika zhodnotí

jakoukoliv částku

o 6,5 %

a to firmám i do mátnostem.

Více na monetika CZ.

V tůle chvíli ministerstvo

spravedlnosti

pracuje na

novele trestního zákoníkbu,

která by mělá do Českého práva

zavé s novou definici

z násilnění.

A to je,

když je to,

novou definici z násilnění.

Jaké upravy jsou ve hde?

Ajdou správním směrem

z pohledu vás

advokátky,

která se seksuálním násilím zabýva.

Původně ministerstvo

spravedlnosti přišlo

s dvěma variantami,

kdy první varianta

bylo v podstatě zanechání

a ponechání stávající

ostavu a vytvoření

nového trestného činu

nesouhlasného styku.

Druhá varianta bylo

postavení

trestného činu

z násilněnína.

Nesouhlasu oběti

po hlavním stykem,

kdy oběti to varianty

byly kritizovány,

ono to mělo ještě

dopad do interpretace

bezbranosti oběti a podobně,

takže ministerstvo

zapracovalo,

bohužel,

se nám ste práci

ministerstvo spravedlnosti

úplně vytratila varianta,

kterou já považu

za jedinou možnou

a to, že ano je ano.

Nikoliv ne, že ne.

Tož znamená,

že obaťi aktáři

musí vyslovit ano

a pakli,

že si ho nevysloví,

musí být vysloveno,

musí být minimálně

seznatelné z těch okolností,

které jsou přítomny

přitom okamžiku,

kdy má dojí

k tomu pohlavnímustiku.

To, že nejené,

tu obět staví

opět do vysvětlování,

že dala nesouhlas,

vyjádřila nesouhlas.

Přitom,

přesně tato variantá

je podstatou

tresného činu

z násilnění v Německu.

Zjistilo se,

že není funkční,

byla kritizována

i ze stran

odbordných orgánů,

kteří nuzírají

nad dodržováním

istambulské umlou

jebře Německo,

ratifikovala istambulskou umlou

a bylo im právě vyčítáno,

že celý ten

tresný čin

z násilnění postavili

právě tak na tom principu

nejené.

Ano je ano,

to znamená

souhlas oběti.

Souhlas z nám

z několika tresných činů,

které máme

v rámci

našeho tresního zákoníku.

To znamená,

neprichází se s ničím novým.

Víme, co je souhlas.

Víme, jak ho dokazovat,

víme, jak ho se znat.

Za mně osobně

spíš nečitelným,

je ne souhlas

a ja osobně

nevím,

jak se s tím poperou

orgány činé

v tresním řízení.

Nicméně,

tato varianta

byla schválená

na podvíboru

pro domácí

a seksuální násilí

v rámci poslednické sněmovny

a s touto

jedinou variantou

se bude vlastně

počíta do budoucna,

což já považu

Nořada Evropských zemí

šla právě tou cestou

souhlasu

nebo nutnosti

souhlasu

proto,

aby to byl tedy

koncienzuální

pohlavní stick

jakoukoliv podobu

pak už má,

pokud se ano neviskytuje

nebo ten souhlas

a zpoň předpokládný

takhde oznásilní

jaké souskušenosti tam

změnilo to

tu realitu

projednávání,

nahlašování,

do řešení

tohoto typu případu

nebo případu

seksuálního násilí.

Tak za mě osobně

nemám nějaké správy,

že by takové to nastavení

koncepce tresného činu

z násilnění

byla negativní.

Správy máme z toho Německa

kde skutečně říkám

Grevio vyslovélo

velké výtky k tomu

jak je tento tresný čin

v této republice pojád.

Co se týče

velké Britány,

je irska,

co se týče Švédska

nemáme pocit,

že by docházalo

k nějakému zneužívání

této koncepce

tresného činu

z násilnění.

Za mě

můžu opravdu poukázat,

že my nepricházíme

s něčím novým,

s něčím,

co by jsme chtěli

nad rámec

a že by vlastně se

jednolo o nějakou

aktivistickou záležitost.

V roce 2003

byl vydáno rossudek

Evropského soudu

pro lidská práva

MC proti Bulharsku,

kdy bylo jasně řečeno,

že koncepce tresného činu

z násilnění

by měla být založená

na vyjádření souhlasu

s určitou seksuální aktivitou

s pohlavním stykem.

A nikoli v tak,

jak se dělo

mnohá Evropských zemích,

aby dane bylo založeno

na tom,

že trestáme to

násilí při seksu

a nikoli v absenci souhlasu.

Jak důležité v tomhle všem

je obecné povědomí veřejnosti

o tom,

co vlastně seksuální násilí

znamená

a jakým způsobem

by spolu lidé

měli komunikovat,

pokud tedy chtějí mít

koncensuální

pohlavní styk.

Promítá se

to veřejné povědomí pak do toho,

jakým způsobem probíhá

ta debata

v jiných úrovných

třeba právě

na úřadech ministerstvech

v poslanecké sněmo mě a tak dál.

Já si myslím,

že obrovské povědomí

o této problematice

mají mladiství,

mládeš,

studenti,

v podstatě lidi,

který jsou aktivní

třeba na sociálních sítích

a podobně,

kde probíhají.

Díky organizacím

třeba jako je koncent

nějaké medialní kampaně,

profem,

taky pouští medialní kampaně,

tak aby bylo se znatelné,

co se rozumí,

tím seksuálním násilím,

co je zahranout,

co není zahranout,

jak se má člověk

ochranit

proti nedobrovolnému

pohlevnímům styku a podobně.

Problemem samozřejmě

zůstává naše generace.

To znamená generace,

kterým je 40 plus,

ale i naši rodiče,

kteří byly nějakým způsobem

vychovávání,

bylo to takové,

jako poměrně stěkní,

že nama držet pusu

se neumíme ještě,

jako by vyhranit

a proto si necháváme

v manipulovat do některých situaci,

které nám nemusí být příjemné,

ale říkáme si, no,

tak prostě nevyádřele,

jsem se jasně.

Za to tam mládeš,

myslím,

teď je to slobom,

blbí slobom mládeš,

ale prostě, ano,

jsou toti,

kteří by mohli změnit,

celé to nazírání

na tuto tresnou činnost,

ty, kteří se rozhodli,

třeba i oznamovat,

ale wracím se opět zpátky

k tomu výroku

policijního prezidenta

podstatě.

Tenhle ten posun,

který já vnímám,

obrovský,

který ty mladí přinášejí,

tak v podstatě bude zase

jako vy pobozen a devalvován,

díky tomu,

že někdo takhle vysoce

postavení se vyjádří

tímto zpusovem.

Verónika Ješkova,

advokátka specializující

se na případy

sexualního adomácinu Násidí.

Děkujeme.

Taky děkujeme.

A to je ze středečního vydání

podcastu 5,59 vše.

Vraďte se za nám i kdykoliv,

všechny naše epizody

najdete na seznám zprávách,

v podcastových aplikacích

i na platformě podcasty.cz.

Pokud pro nás máte nějaký tip,

nápad či komentář,

píšte nám na adresu

za minutu 6

za vynáč s zltečkat sezl.

A to je ze středečního vydání

podcastu 5,59 vše.

Vraďte se za nám i kdykoliv,

píšte nám na seznám zprávách,

píšte nám na seznám zprávách,

píšte nám na seznám zltečkat sezl.

Nájdete nás i na sociálních

sítích Instagram a Twitter.

To byla Lenká Kabrhlová.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.