5:59: Smrt v Brně jako rozbuška. Napětí mezi Romy a Ukrajinci

Fort Puma a Kuga jsou vozi kategorie Suv, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Fort Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Fort Skladem CZ.

10. lidí přišli v Brně na pohřeb tři a dvacetiletého Roma.

Jehož umrtí rozdmíchalo nevraživost mezi ukrajinskou a romskou komunitou.

Mladý muž podlehl před minulý víkend bodným zraněním,

která utrpěl při incidentu u Brněnské přehrady, jako podezřelého stresného činu zadržala policie může z Ukrainy.

Mezi oběma minoritami od té doby roste napětí.

My nechceme české nepoby se vraždí. My chceme míří v sobodu demotrací a já pevně neřívím,

že ten vrát, co to učitím, bude příště řádně podresta.

Nazes nulého Roma přišlo v sobotu vzpomenou dobrna na tisíc lidí.

Mezi projevy během pětního schromáždění zazněli i výroky namířené proti ukrajincům.

Je současné zhoršení atmosféry mezi oběma etníky překvapením nepo výsledkem dlouhodobých problémů, jak varují někteří eksperti.

A je bezproblemové soužití komunit možné, aniž by se prohloubila integrace několika set tisíc ukrajinských uprchlíků v Česku?

Je středa 21. června, tady Jelenka Kabrhelová a 559. Spravodajský podkást se znam zpráv.

Tomáš svopoda, Brněnský reporter se znam zpráv. Tomáš i ahoj.

Ahoj.

Tomáši, prosím tě připomeň, co zatím víme o násilné smrti hromského mladého mužeke, které došlo předne celými 14 dny v Brně.

Za jakých okolností se ten čin odehrál?

Nikola z D. jel v sobotu 10. červná Spartou přátel na ohnostroj na Brněnské přehradě.

Po vystoupení z tramvaje se dostal do fyzické potičky se 7. 30. cizincem podle svědectví ukrajincem.

Incident se odehrál na tramvajové zastávce a podle dostupných informací byl velmi rychlý cizinec vytáhl nůž a pobodal dva lidi.

Nikolas na následky zranění později zemřel druhý mladík je v nemocnici.

Polici je utočníka hned zadržela, je podozřelí z vraždy, v úterě jej soud poslal do vazby.

Od policistů kuli pokračujícímu vyšetřování zaznil jen strohé informace.

Oficiálně ani nevíme, že zautočil ukrajinec, to řekli svědci incidentů nebo bistrcký starostat Tomáš Kratochwil,

který na místě mluvilo z účasníky potičky.

Liší se taky verze toho, co o rvačce předcházelo.

Podle některých svědectví se cizinci už v tramvají nelíbilo,

že se Nikolasová parta v tramvají chová hlasitě, pouští si hudbu.

Někdo dodává, že uvnitř vozu dokonce kouřili.

Nicméně další namítají, že za nevhodné chování se přece nezabíjí.

To jsou však zatím jen zprostředkovaná svědectví.

Cincidentu máme asi jednou patnáctivteřinové video.

Ta nahrávka je nepřehledá, nicméně jezní patrné,

že se do potičky zapojilo asi 6-8 lidí

a velmi rychle přiběhli na místo dva policisté.

Ta fražda ten incident rozpoutál velké napětí

mezi ukrainskou komunitou v Brně a romskou komunitou v Brně.

Hned potom, co se ty okolnosti úmrtí 3.20 letého Roma dostali na veřejnost

se rozhodlá část Brněnské romské komunity Svolat Demonstracii,

kterou ale nakonec organizátoři odvolali.

Co k tomu vedlo z jakého důvodu?

Organizátorka Janeta Plachetková původně Svolava Demonstracii za bezpečnost.

Potička na přehradě, jak si říkala, hned vyvolala velké vášně.

Byl tam i ten národnostní motív

a hned v neděli tu potičku začali řešit některé postavy

dezinformační scény i populistických strán

a sami Svolavatele usoudili,

že se akce muže zvrnout v nějaké násilnosti a demonstraci zrušili.

Nicméně místo i čas setkání zachovali.

Na konece u Janáčkova divadla v Brně minulou sobotu

odehrála pětní akce za zabytého muže, kdo tu akci svolal.

Jedná se o spolek Brnotým.

Jehož předseda je Jozef Daniel.

Je to taková iniciativa, která pomáhá romské komunitě

učastní se různých charitativních akcí

přes Facebook, kde má asi 4000 fanoušků,

svolali lidi na pětu.

Přímo na ní se Daniel snažil krotit emoce

několikrát zduraznil,

že mají lidé odsoudit útočníka,

ale ne celou ukrainskou komunitu.

A nutno říct, že se to často vůbec nedařilo

a slyšeli jsme spoustu nadávek, spoustu emocí.

Učastníkům taky vadilo,

že nedorazilo někdo zvedení města,

primátorka Marketa Vanjková bozdí vzkázala,

že ji nikdo nepozval.

Teď si na místě byl se podívat, co se tam dělo

a co ti jednotlivý učastníci říkali.

Ta akce trvala asi hodinu a půl,

se šla se přibližně tísícofka lidí,

většiná z romské komunity.

Jak se řečnicy chopili mikrofonu,

tak s té tiché akce se stalo spíš

protivládní zhromáždění

a já jsem vnímal takové dvě hlavní linky.

Jednak se lidi rozčilovali,

že Fjalova vláda podledních nezvládá

mikrační politiků

a pak se ten hněv obracel přímo

proti ukrajnsům.

Učastníci skandovali třeba,

zaznívala spouste dalších nadávek.

Já jsem mluvil asi s desítkou učastníků,

často mají pocit,

že teď stát preferuje ukraínskou komunitu

nebo že jim ukrajíci berou práci.

Taky argumentují viloženými dezinformacemi

a nepravdami,

že se mnoho násobně zvedla kriminalita

nebo že jsou tu samý ukrajíčtí

banderovci a fašisti.

Na té akci se vystřídalo několik řečníků,

pořadatele nechtěli dát prostor extremistům,

které znali z řívějška,

kteří vystupovali proti Romům,

tak vyjíli,

když jsou větké,

když jsou větké,

když jsou větké,

když jsou větké,

když vystupovali proti Romům,

tak vyjí lidé se třeba i tam hlásili o mikrofon,

nicméně i tak dostali slovo

třeba lidé z Vlastrenské fronty,

kteří tam opakovali různé populistické

formulky a různá

hesla proti přistěhovalůcům

proti uprklikům a tak dávou.

Na sociálních sítích

taky hodně rezonuje

náhrávka řečníka,

který na té akci vystoupil.

On se představil jako Milan

a jako kamarád

toho zabitého Nikola se

a kulatně řečeno

nebyl úplně v kondici,

hovořil o tom, jaký Nikola

sučil vařit, nebo jak

společně fúzovka,

když je to odcuzujou,

ale je tam a teď budu říká ta minorita,

když je to vařit, nebo jak

společně fúzovkách podělávali

gáđe, tedy neromy,

opět není jasné, co z toho

byla pravda, jestli opravdu to byl kamarád

toho zabitého.

Nicméně to video okamžitě

celou potičku obrátilo

proti Romům a mnozi členové

komunity to vystoupení krytyzovali.

Tomášiť by si mluvil

i z představiteli Romské

politologem Tomášem Ščukou,

který je členem rady vlády

pro záležitosti Romské menčiny,

čím třeba on vysvětluje

nevraživost mezi romskou

a ukrajinskou menčinou,

která pod odborníků se dá pozorovat

už další dobů a teď,

jak si to říkal, vlastně vyvřela na povrch.

Já jsem s ním mluvil pár minut přímo

na té akci, podle něj

smrt Nikola se neplinula

z nějakého rasové motivovaného incidentů.

Nicméně hněv učastníku

podstatu a to, že jsou právě

Romové dlouhodobě považování

za méně cennou kategorii občanů

České republice a my

dlouhodobě, nejen my

Evropské instituce, romští aktivisté

a lidskoprávní aktivisté,

mezinárodní lidskoprávní instituce

vyzivají řešte anticykanizmus,

nikdo anticykanizmus neřeší

a nikdo to nepopsal ani nyní.

To nemusí mít rasově

motivovaná vražda teď

v případě Nikola se.

Ale před měsícem

jsme se dozvěděli, že byl

propuštěn Žhář s Vítkova.

To měl byť takhle odstrašující připad.

Který nás měl

změnit, zlepšit, to se nestalo.

Podle něj nikdo neřeší

rasizmus vůčí Romům,

který specificky označuje

za anticykanizmus.

Zmínil nedavné propuštění Žháře

s Vítkova, což Rom je velmi

rozezlilo a smrt Nikola

se podle něj byla další rozbuška.

A řekli jsme, anticykanizmus

zdělávání, řešte to?

Nebo prostě to bude eskalovat.

Nebude se to zlepšovat.

Diskriminace je nejdračší

záležitost ve společnosti.

Ta stojí strašně moc peněz.

Romové tak apelují, aby se řešil

tento systémový rasizmus.

Nicméně paradoxně řada

z účastníků teakce

podobně přistupovala k Ukraincům.

Jak už jsem zmínil často jim příde,

že se teď stát víc

u prchlíku s Ukrainy

a Romy upozaduje.

K tomu se samozřejmě přidáva i frustracie

ze zdražování a složitej ekonomické

situace, takže těch rozbušek je víc.

Nicméně celý ten případ

nám ukazuje, že začlňování

300 tisíc u prchlíku

nejde tak automaticky

a jako společnost se ještě musíme

hodně snažit, aby chom si nezadělali

na nějaké národnostní problémy

a za mě je učitě důležité

tady ty problémy pojmenovávat

o nich a snažit se jim

nějakým zkusovém čelit.

Ještě jsme tu nezmínili reakci

představitelů, států

jak se k incidentu staví a navrhují

nějaké způsoby jak tu situaci řešit?

Asi nejviditelnější byla

reakce ministra vnitrá výtara Kusaná

který hned po té akci

na Twitteru ujistil, že

policie náslnou smrt profesionalně

prošetří a taky poděkoval

všem, kdo se ne nechaly strnout

na snášenlosti vůči ukraincům.

Slyšeli jsme taky řadu výroku

od různých populistů

ekstramistických uskupení,

kteří se snažili celý ten incident

brát jako

motiv k nějakým dalším

proti ukrainským vášním.

Tomáš Svoboda na Reporter

se znam správ v Brně. Těkujeme Tomáši.

Tak děti všeem hezky den.

Martina Kávanova, analityčka

výskumné organizace Pakriserč.

Dobrý den.

Martino, vy máte v Pakriserč na starosti

výskum integrace ukrainských uprchlíků

v České republice

v rámci výskumné série

Hlas Ukrainců.

Mělyste na základě toho

šetřiní, které provádíte

už dlouhé měsíce nějaké indicie,

že mezi ukrainskou emigrací

mezi ukrainskou menšinou tady

a mezi zdejší romskou komunitou

vanovala nějaká nepřízeň

už před tím nedávným incidentem,

který se odehrál v Brně.

Já myslím hlavně, že

z toho jednoho incidentu se nedá

úplně generalizovat na celou populace.

V Česku máme 300 tisíc romů

a teď kolám těch 300 tisíc

ukrainských uprchlíků

a nemám informace o tam,

že by někdo úplně zbídal data

o postojích přímo romské komunety

v úči uprchlíkům.

Takže co se týče dát,

co se týče stafu?

Žádná tvrdá data nemáme,

ale obecně bych řekla,

že nějaké tenze a násilíce častí

děje v těch chudších vrstvách

a že tohle se se netýká

jenom romů, ale týká se to obecně

té chudší České populace.

Že mám ty postoje

k přijmání uprchlíků

horší, což jsou visí ze strachy,

ze snižování podpory ze strany státu

a vlastně vnímá nějaké soutěžení

na trhu práce

kde opravdu v ní mají tak,

že si v očích státu mohou konkurovat.

Tohle to vychádzí z výzkumu

o postojích vůjčí uprchlíkům

mezi Českou populací,

kde ten faktor

chudoby, vzdělání a

strachu z negatyvních dopadů

to jsou ty hlavní faktory.

Čestí a půl procenty

a to firmám i domácnostem.

Více na monetikace.

Jaká jsou hlavní zištění?

A hlavně se podařilo

zapojit ty solidární domácnosti.

Takže to bylo učit jako velká plus.

Ale má to asi nějaké ale.

Kdybych to schrnula,

tak největší nedostatky

vidíme vzapojní ukrenských uprchlíků

na ten trh práce v nějakých adekvátných

kvalifikacích zároveň

možná nedostatek výuky Češtiny

co se týče jak dětí, tak dospělých

a nedostatek dlhodobého

plánování v podpořeby dlení

a vzapojení i uprchlíků

to je standardní sociální podpory.

Můžná to můžeme rozebrat

vrstvů po vrstvě, abych začala tím jazykem

dáří se zapojovat ukrajince

víc integrovat do Českého života

právě tím, že zvládají

lépe i český jazyk

dáří se jim poskytovat i možnosti

kde by si ho mohli osvojovat.

U toho poskytování možností

jsi úplně nejsem jistá,

ale vidíme, že se ta znalost

Češtiny postupně zlepšuje.

V tůle chvíli se asi 40%

vždyšných situacích podle svých

vlastních slov, ale zároveň

30% neumí vůbec nic, nebou

měnom pár slov. Posou vás

to relativně pomalu

třeba dva procetní body zaměsíc

v poslední době.

A zároveň ten jazyk je úplně klíčový

buči integraci v těch ostatních oblastech.

V zaměstnanosti

tam hraje jazyk úplně nejdůještější roli.

Zároveň, ale

jenom stabilně asi 30%

těch uprchlíků se učastní

kursu a to dlouhodně

neroste. A ty kursy jsou organizované

státem, nebo to jsou ryze, jsou

krome záležitosti? Stát respektive

úřad práce proplací

jazykové kursy uprchnikům

ale zároveň

v ní mám myslím teda, že

ta participace v tom není úplně vysoká

a co jsem tak slyšal anekdotálně, tak tam

hraje roli i velká administrativa

toho a že ten systém není úplně

user friendly vůči ukrenicům.

Zároveň ta nabídka kursu

která může být do roplaceného

státem, třeba není tak široka, jak by mohla být

současně je stát

proplací i zaměstnavatelům

ty kursy Češtiny

ale ty se právě využíva jenom minimálně

takže tam je strašně klíčový

motivovat zaměstnavatelé

k tomu, aby poskytovali

kursy Češtiny těm aktuálním

zaměstnáncům, aby mohli potom se zapojit

i do kvalifikovanějších prací.

Jak tohle propadá do

českého školství?

Takže tu je i řada ukrajinských dětí

a dospívajících

dáří se českým školám

zapojovat a integrovat do

české výuky.

Integrace do školy předeším hrozně důležitá

protože samozřejmě my nevím

oni sami taky neví,

jestli ty dětí zůstanu dlouhodobě

tady nebo se budou vracet.

Na integrace do škol má specifika

v těch různých jakvých kategoriích.

Tak když začnu u základních škol, tak se podařilo

už odzáří integrovat

50% těch dětí školů povinných

do českých škol.

Tak koncentrace ukrajinských dětí

ve třídách je relativně malá,

ale zároveň to má jako lokalní specifika.

Tam, kdež je hodně uprchlíku

jako je Praha nebo Brenno,

tak se stává, že třeba jsou

třídy, kde tvoří část,

třídy víc ukrajinců.

Je to, myslím, hlavně Karlovarský kraj,

kde jsi velká koncentrace uprchlíku,

takže tam potem znikají problémy.

Z tím, že některé školy neberou

kdy mohli a stát, co mám informace,

tak příliši k tomu nemotivu je přímo,

a zároveň nedostatečné kapacity

v některých těch regionech

jsou problém na základních školé

i jak na střední, tak hlavně potom

v materských školách.

Takže problém kapacita a zároveň problém

třeba neznalost češtiny?

Ta neznalost češtiny je úplně

nejdležtější prostřed o školáky samozřejmě.

Tím ladí ukrajinci 15. až 18.

tak jsou docela kompleksní

skupina v tom, že

část z nich chodí na českou školu

díky tomu, že se jim podařilo

se dostatečně rychle naučit česky

nějak projít tím systémem,

ale pak tam máme větší část,

která budstuduje na Ukrajině, nebo už pracuje

a ta třeba se znalostí češtiny

je na tom hrádovi hůvř.

Na ty české střední školy

teď chodí něco mezi 20-40%

ukrajinců

ty odhady se dost liší.

Míněno v té skupině 15. až 18.

Ty odhady se dost liší právě

protože je docela složité tu skupinu zmapovat.

Oni čelí dost velkým barierám, protože

přestože

těch jednotných přijímacích zkouškách

se opustilo od zkoušky z češtiny

tak pořád o ní museli projít po hovorem

z češtiny, přitom by

vlastně i bylo možné třeba

věprímout jenom na základě podmínky,

že se přát do září naučí česky

a dá tým tak větší volnost,

ale vlastně na výsadku to mají

hodně složité. Tak tam by bylo

školy, šli

přijímotřátním ukranicům naproti

ne musí to být školy, ale i obce.

Ta skupina mladistvých je dost

zranitelná a je určitě potřeba

se věnovat především těm,

co se ještě nedostané

tu českou školu a organizovat

co nejvíc kursu češtiny

a volnočasvých aktivit, kde

budou mít šansy se jak naučit

česky, tak se i víc integrovat

do těch kolektivů.

Jak to vypadá

s bydlením, co vaše

průzku my odhalili tam

jak nově příchodí

ukranici v Česku

bydlí tůle chvíli?

Asi 40%

v tůle chvíli bydlí

v najemním bydlení, které si platí.

Asi

čtvrtina bydlí v ubytovnách v hotelách

a asi 35% bydlí

v solidárních, teksoných

domácnostech, což znamená

bydlení poskytované

většinou za darmo českými

domácnostmi a část bydlí

s nich i v těch společných

domácnostech. Pozitivní je, že

postupně ten podíl

ubytovnách v najemním bydlení

po malu roste, proto doce

po malu, ale zároveň

je tu velká část

přes 20% ubytovnách

ubytovnách a hotelách.

A přitom přijeli do Česka

už před rokem. Ty jsou ohražení

od prvního července

kvůli Lex Ukraina 5

bude měnit systém státní podpory

u prchlíku. Čím přesně to bude spočívat

znamená to, že úplně všechno podporá

zmizí nebo jenom její část?

Obecně se ta podpora snižuje

a je tam několik změn.

Ta hlavní změna je asi

v tom, že končí neomezené ubytování

které hradzené státem

v ubytovnách a hotelách, tak zájnou

zovej ubytování. Na to doteč měli

nárok v podstatě všichni

prchlíci a teď dál budou mít

nárok jenom takzvané zranitelné skupiny.

To se týká asi poloviny

těch, co tam v tůle chvíli bydlí.

To je docela velká část

u prchlíku, která stratí nárok

a bude muset si bůjto začít platit

tady to ubytování v těch

zařízeních a nebo si najít najemní bydlení.

A z cela jasně z toho vyplývá,

že najemní bydlení si může dovolit

ten, kdo se zapojí do pracovního

trhů, získá práci.

Jak to vypadá na pracovním

trhů právě, co se týče

ukrajinských u prchlíku?

Toul hrobě víme, že český trh práce

je a byl

nenasycený, zaměstnavatelé

volají potom, aby byli noví zaměstnanci

potkává se to s tím,

jaké profese

přicházejí v podobě u prchlíku

právě s Ukrainy.

My víme, že s Ukrainy přicházady

především vzdělaní lidé

s tohle vysokými kvalifikacemi,

kteří jsou skupina specifická

tím složením, tím, že

velká část z toho jsou ženy,

velká část jsou matky s dětmi.

To znamená, že je pro něj

ta situace ještě stížena.

Našich daty plívá, že přes polovinu

takzvo něekonomicky aktivních

Ukraincu má v Českou práci

a že se to len s to pomalu zvyšuje.

Problemy ale v tom,

že většina z nich pracuje

v hodně nekvalifikovaných pozicích,

dvětřetiny z nich pracuje

pod svojí původní kvalifikaci,

kterou měli na Ukrajině.

A to se samozřejmě promyjtá do těch přímů.

My

v tom výzkumu zištujeme,

že asi dvětřetiny

u prhlíků,

že je v Českou pod hranici

přímové hudoby.

Tam se to u Čechů týká asi 10%.

Takže ten rozdíl je obrovský

a je to právě kůli nezaměstnanosti

a kůli tomu, že pracují

v těch hodně máloplacených

pozicích, v tostou často

nějaké práce upásů, dělníci

hodně je práce ve službách,

když se to týká je třeba žen.

Stác přísnuje půrmínky,

za nichž Ukrajinčti uprchlíci může

uzískat humanitární dávku.

Definitivně to potvrděla sněmovna.

Novelu záko nazvaného Lex Ukraina 5

podpořili všechny kluby.

Podle nového znění budou příspěvky

adresnější. Zároveň se mění

platu solidárního příspěvku

na ubytování Ukrajincu.

Novela mění například nárok

na humanitární dávku. Nověby

uprchlíci směli čerpat místo do savadních

6 měsíců, jen 5.

Po oplinutí této lhúty by úřady

měli přeskoumávat, jestli nárok

konkrétního řadatele o podporu

přetrvává. A na základě

předlohoj se mění i výšedávky.

Teď byla 5000 koron a nověby

měla být individuální. Odvíjela by

taky od majetkových poměrů konkrétního řadatele,

které budou podle ministra práce

a sociálních věcí Mariana Jurečky

z KDU ČSL s koumat úřady.

Už rovžije Natália Valievas

Hersonu se svým azerbajdžanským

manželem a dvě masyny v bytě v plzni.

Jenže už ví, že o Července

bydlení nemají.

Agentura už přešla a byl rečena nám,

že to už zostal se jeden měsic.

A nebudeme znať, kde budeme budy.

Podle organizací, které válečný běžencům

v Českou pomáhají,

od Července hrozí,

že nebudou mít dostatek peněz na život

v tuzemských regionech a budou se muset

vrátit spět na Ukrajnu.

Znamená to je hodně, protože

já mám jednu vyplatu a musím

pristně vidit.

Jak to začnemo placit nájem,

to musíme začát

víc šetřiť peníci,

než teď.

A

jak se tohle všechno projevuje

na celkovém

zdraví, možná duševním zdraví

Uprechlické populace vyskou máte

i tuhle otázku, co se vám tam ukazuje.

No to je něco, co si myslím,

že se příliš, neskou máme.

My jsme situaci s duševním zdravím

zještěvali na posledy v září 2022

ve spolupráci s Nudzem.

A tehdy jsme zistili,

25% dospělých Uprechlíků

trpí

středními nebo těžkými symptomy depresa

nebo úzkosti, to samozřejmě dává smysl,

protože oni trpí nejenom

zkušenostmi z Ukrainy, ale zároveň

hodně těžkou situací, kterou se potýkají

tady v Česku.

A ten systém na to absolutně

není připravený. To asi jsou vysí taky s tím,

že ta Uprechlická krize ukázala

vlastně na problémy, které už tady existovali.

Nedostatek kapacit

psychiatrických péče,

nedostatek dostupnosti bydlení

a dal nedostatek kapacit

materských škol a děckých skupin.

To jsou příklady problémů,

který existovali už před tou

berklickou krizí, ale teď jsou možná

ještě víc vidět. A dá se říct

z toho, jak tu situaci sledujete, co

větší integraci, nebo možná lepším

opatřením s těch, co imenujete

brání, je to

institucionální problém, nebo

je zatím nějaké jiné specifikou,

které se týká obecně vztahu

české společnosti k uprchlíku.

Ja myslím, že ta podpora integrace

ve spoustě oblastí ze strany

státu existuje, ale často

není dostatečná. A jedním

z důvodů podle mě je

častečná nefunkčnost, to

stahní aparatu a možná nedostatek

dozhodování na základě dát. A druhým

důvodem je, si myslím, jak

postupné politické tlaky na to

snížování podpory.

To se týka teď konkrétně

té podpory

mění a humanitární dávky,

která se bude výrazně snížovat,

ale to výrazně pod úroveň

podpory českých domácností. A těžko říct,

si to jsou vysí s tím, jak integraci

vnímání Češi, ale my

máme data o tom, že to

vnímání integrace se v podstatě

už někdy od srpna září nemění.

Což je také pozitivní

správe, protože se často v medích

slycha, že roste negativní

vnímání uprchlíku ze strany Čechů,

ale naše data to neprokazují.

Vlastně česká společnost

tedy ukraínské uprchlíky v tuhle chvíde vnímá.

Je to spíše pozitivněj, nebo je to

neutralní vstáh?

Dá se říct, že je to zhruba půl na půl

přes polovinu Čechů, soulasí

s tím, aby tady dlouhodobě

zůstalo nějaký menší počet

uprchlíku. Taky záleží na tom,

jak se ta otázka pokládá.

Pokud jde o dlouhodobě

se trvání většího počtu

přes 300 tisíc uprchlíku, tak tam

odporá o něco nížší, kolem 30%,

ale zároveň latí, že

češi nemají moc dobrou. Představ o tom,

kolik vlastně tu uprchlíku je a

často to nadhodnocují. Tedy je důležité,

aby stát dobře efektivně

komunikoval tu situaci uprchlíku,

kolik jich tady je, co se

v té integraci dáří, že to

není hrozba, protože to,

jak se to komunikuje, tak samozřejmě se

promítá potom do vnímání. A jsou v tuhle chvíde

už přesnější čísla ohledně početnosti

ukraínské komunity.

Předstvo vnitrat na začátku roku

vydalo zprávu o tom, že

325 tisíc uprchlíku je

momentálně v Česku registrvaných

kdo časné ochraně. Kolem těch

300 tisíc je možné, že tady

v tuhle chvíli je.

Ještě na závěr s těch

vašich údajů a analízy vyprívá,

kdo by měl, co se ukraínské

integrace týče, nejvíc pridat,

jaké kroky by nejvíc pomohli

a kdo by měl provest stát

i leží tu ten míč pomyslný na

té straně hryště.

Nebo vidíte prostor třeba i

v místních komunitách, v regioné,

co se týče měst a tak dal.

Mýče rozhodně na straně státu.

Nejdlojíčíší podle mě je, aby

ten stát měl nějaký dlouhodobější výhlad.

V tuhle chvíli

stát už tuší,

že v červenci možná nastane

dost velký problém s tím, že klesá podpora.

Tam si mění

humanitární dávka, podpora v bydlení

a je dost pravdě podobné, že

čas okranicu skončí na ulici

a zároveň

větší část ještě než teď tak spadne

do nějaké šede ekonomiky.

Takže potřeba se na to připravit

a řekla bych, že ta podpora musí být větší.

Zároveň je potřeba

se víc soustředit na integraci

dětí ve školách a teď narážím

na jazykovou přípravu,

která v tuhle chvíli,

nejpně dostatečná, nejsou dostatečné kapacity.

Když to schrnu,

tak když se podaří

ukranice dostatečně integrovat

pomoc tým si najít odpovídající zaměstnání

na učice česky

a nající stebelníjší bydlení

a třeba je emotivovat k tomu, aby tady zůstali,

tak to bude mít potom pozitivní

vliv i na soužití s českou populací.

Protože v těch našich datech

vidíme, že podpora

toho, aby tady ukranici byly

hodně souvisí s tím, jak kyní maný

ten úspěch v integrace na pracovním trhu

a v integrace obecně do té společnosti.

Martina Kavanová, analityčka

výskumné organizace Pakry Search.

Děkujeme. Děkujo.

A tu je ze středečního vydání podká stupi

59 vše.

Děkujeme, že se za námi vracíte.

Všechny naše epizody

najdete na seznam správách.

Ve všech podkástových aplikacích

i na platformě podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký tip

nebo komentář, bište nám.

Naše adresa je za minutu 6

za vynáč soz.coz

Najdete nás i na sociálních sítích Instagram

a Twitter.

To byla Lenka Kabrhelová.

Děším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.