5:59: S architektkou na Hradě: Nevkus po Zemanovi trvá

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Dvoudení testovací a větší doby

To k čemu dojde v nejbližší době a konkrétně začneme dnes od 12. hodiny bude odstranění většiný bezpečnostních rámů a tedy tež plošních kontrol v stupu,

které vedli k tomu, že se vytvářili na vstupek do hradu dlouhé fronty.

Když jsem se rozhodovala o tom, jestli půjdu na Pražský hrad, tak jsem to brala jako součást té cesty, ale nebylo mi to příjemné a necítila jsem se výtana.

Tak je to centrum téle země, že jsem rád, že jste kontroli zrušili, tak je hned jak byla první přiležitost,

a měl jsem chvílku času, tak jsem si hradšil projít.

Jo, je to takový víc, jak bych to řek, lidský, asi, že teď nemusí jako kontrolovat prostě lidi, že jako jim věří a tak.

Bezpečnostní kontroli na Pražském hradě jsou u konce.

Sídlo prezidenta, jak tvrdí hlava státu Petr Pavel, se bude víc otevírat veřejnosti.

Zátarasy a bezpečnostní rámy, zavedené v roce 2016, nahradí na mátkové kontroly.

Pravidelně bude policie prověřovat navjezdu už jenom auta.

Jak to teď po 10 letech s Milošem Zemanem nahradě vypadá?

Co s areálem tým nového prezidenta zamýšlí?

A k čemu by nám vlastně hrad měl dnes sloužit?

Nimožné skloupit roli historické a architektonické památky,

symbolu státnosti, sítla hlavistátu a turistické atrakce?

Je středa? 19. důbna?

Tady Jelenka Kabrhalová a 559.

Spravodajský podkázd se znam správ.

Byly tady bezpečnostní rámy v těch stáncích, které tady vidíme.

A potom dlouhé fronty.

Jsem tři, že to, jak se ty kontroly prezentovali, bylo proto,

aby se zvyšla bezpečnost, ale zároveň ty fronty vytvářili velmi snadný cíl

pro jakékoliv utoki.

Takže to šlo trošku protismysluté věci.

Ana Beá Taháblová je architektka, urbanistka, teoretička a básnířka

a má k pražskému hradu blízko, nedaleko odsud vyrostla.

Pro urbanismus obecně je stršně důležité,

aby ten veřený prostor, což hrad je, byl prostupný.

Pěšky prostupný a plinule prostupný.

Takže jednak to byl takový symbolický akt toho,

že na jednou už to veřený prostor není,

že to patří jako by někому, že je to na jednou soukromá záležitost.

Kam člověk musí splnit nějaké podmínky ukázat batoch,

nechat se prohlédnout, aby vůbec mohl stoupit.

Takže to je takový nepríjemný akt.

A zároveň to, že to není plinule prostupné,

tak to brání přidozenému toku,

který je pro veřený prostor klíčový.

Takže vlastně krok dobdým směrem to,

že teď ty kontroly mizí?

Učitě, učitě.

To, co se tady za minulého prezidenta změnilo,

nebo připilo, tak je učitá vrstva nevkusu.

Nebo to tak aspoň vnímám,

že všechny informační cedule, stánky, budky,

ocelové ješci vlastně jsou čistě účelová záliždost

bez jakéhokoliv přemýšlení o tom,

jak ta věc vypadá a je vidět,

že si s tím někdo nedal práci.

A to už vidíme tady na cestě.

Tak teď jsme na cestě na hračanské náměstí

a pozorujete tady něco takového kolem sebe.

Jednak tady vidím ty ocelové ješky,

které jsou žluto červené

a působí velmi agresně.

Jsem očinit, že to je jakoby functní záliž.

To, že auto to musí vidět, aby do toho nenajelo.

Působy potom ty dřeviné budky,

které jsou opalené i gelitém,

tak působí opravdu otřesně podle mě.

A do toho ještě, když byly ty ocelové rámy,

zbyl tady teda jeden,

takže si můžeme přestavit, jaký to bylo předtím,

tak to působilo určitě ještě mnohem hůř.

Tady je třeba detail

a ten je tady podobně už hodně dlouho

a čeká možná na nového architekta Hradu

a je to vlastně jenom drognost.

Ještě tady vypadlo pár kostek,

když to vyšla zpráva, to vyřešila tím,

že dala kolem té drobné díry,

mý se toho, aby prostě zaplnila

pár těmi kameny,

tak vlastně i obestaví

obrovským mobilním plotem.

Takže tady stojíme před trojů helníkem,

který ohrazuje malou díru.

Přesně.

Vlastně je to opravdu jako drobnost,

to vyřešit, vzít pár šutru

a zaplnit tu díru,

ale tady to vyřešili plotem.

Tak pojďme popzát,

kde stojíme teď.

Teď tady máme výhled na

svatovíckou katedrálu část Hradu

a také na Jelení Príkop.

Dá se popzat právě

třeba i na Jelení Príkopu

třeba vztah bývalé

hradní administrativě

těm prostoru Pražského Hradu.

Určitě, protože Jelení Príkop

byl dlouho zavřený

a je to podle mě jedna z nejkrasnějších částí

a procházek kolem Pražského Hradu

zároveň fenomenální,

protože je to kus divoké přírody

velmi blízkou centra

a je tady možnost zažít krajinu

s divokým terénem

spolu s historickou architekturou

a

ta část světa,

který je tu tak trochu sám pro sebe

je nesmíli důležtý i pro

celkovou atmosféru

toho Hradu v tom,

že jsou tady i zvířata,

která by jinde nebyla,

vlastické přírody, protože tady

divočiny u vnitří městsou

velmi specifická místa

kde sídlí ptáci,

kteří třeba nesídlí níkde jinde

nebo i na zvířata

takže ten prostup právě

taj tou částí se myslím, že je důležitý

a velmi zajímavý a impresivý.

Zaznamnali se také,

že jsem se setkal

s architektem Josefem Pleskotem,

které by mluvili na spolupráci

a budeme společně

připravovat projekt právě

toho i kulturního

a společenského otevření Hradu

a případně v některých

drobných uprav,

které by Hrad ještě více lidem přiblížili

tak aby nebyl

uzavřenou doménou u ředníků

kde lidé nejsou výtáni,

ale aby byl místem, které žije

a na které mohou lidé

chodit na různé akce.

Tohle je druhé hradní nádvoří.

To první je tam v pravo,

tam je ta brána s timi titány

a ta bude

asi pořád ešte zavřená,

si myslím.

Což je taky škoda, protože ten vstup

jako do toho Hradu

tohle hlavní bránou

byl vždycky jako moc krásné

a taky monumentální

a myslím, že je tam

ta brána od toho, aby se tam

tedy vstupovalo

takže se těším až se jednou otevře.

No, tak tady

se nacházíme vlastně na takovém

náměstíčku za katedrálou

a když jsem tady byla

někdy kolem zimi

tak tady byly

hodně nevkusné stánky, které

prodávali, to je to sladké

pečné těsto

a to opravdu byla

velká rána estetická.

U tomu to místu to úplně

vzelo toho genia, loci.

Takže jsem rána, že tady už zase nejsou

a támhle zase je kašna,

která je obestoupena

nějakým mobilním plotem

tak to by mě zajímalo, co se s ní děje

si se rnovuje nebo

Tak kašna je prázdná, vypuštěná.

Můžu se zeptat.

Dobrý den.

Nevíte, proč je zabřená?

Asi kůli rekonstrukci, protože

je hrozná.

Asi myslím si jak dva roky, že je zavřená

rok a půl určitě, co jsem tady

a při tím nevím. Já tady tady uklízim

tady byly trhy.

Tak to je přesně to, o čem jsem mluvila

takže je vidět, že tady byly ještě nedávno.

Ahoj klucy, můžu vás na chvilku zastavit?

Já jsem se se znam správ.

Skutka 159.

My tady děláme takovou reportáž

o hradu Pražským.

Řekli byste mi, co pro vás znamenávat?

No, polem je to jako nejhezčí

část Prahy, celkově

jako ty hradčany

a hrozně se mi líbí

čá ta socha, toho svatá ojiřího

jako lítoho draka

a tohle je to, když je to,

když je to, když je to,

toho socha, toho svatého ojiřího

jako lítoho draka

a taky se mi líbí celko větřák

a katedrala svatého víta

a je to moc pěchný.

Polem je to jako Prahu

hodně charakteristuje.

Pro ní to znamená v obrovskou památku.

Já tedy rád chodím

po tom hradě

kdo teď jak to nově otevřeli

tak je to takový hezký.

Tak cítíte prostě,

že se ten prostolě na tím,

když je to přívětivější

a byla bych ráda, kdyby se mizeli všechny ty prvky

které jako vlastně signálizují

nebezpečí násilí agresy

a protože si myslím,

že to není potřeba.

Támhle začíná ta poměrně

dasantní plečníkova uprava

vstup do jižních zahrát.

Je to vlastně úplně jiný jazyk

než zbyte k toho

hradu.

A potom když se jde dál,

tak už se tam otvírají ty zahrady a město.

Tak.

Tak teď procházíme plečníkovým

zhodiště

a kázíme

a už tady se nám vlastně

otvírá celé město

a je to naprosto fenomenální

pohled.

Když stojíte tady

po případě támhle kousek dál

na tě plečníkové vyhlíce

tak máte úplně pocit,

že vám to město patří.

Vy jste popřala stil

předchozí prezidentské administrativy

která si počínala

u zavřenosti

možná nějaké netransparentnosti

obecně

máme mi jako spoličnost

představu o tom, k čemu by

hrad měl v 21. století sloužit?

K čemu by nám měl být?

Já myslím, že to může

být taková výkladní skřín

myšlené k té doby

nebo věcí, kterých se tady

týká nebo který mi se zaobírá

a vůbec by mi nevadilo,

kdyby to byl prostor,

který i

návštěvníky, někam vede,

něco mi ukazuje, vůbec by mi nevadilo,

kdyby tady tady třeba

výstavy uměleckých soch

nebo nějakých

přístupů, kdyby

se to otevřilo

i nějakým jiným směrem

a je to kladlo nějaké otázky

z krzštějí jiné vstupy.

A je to vůbec možné skloupit, protože

když se zamyslíme jenom nad tím, co vidíme

tady, tak je tu spousta turystů

zároveň, je to místo,

kde sídlí hlava státu.

Takže tu jsou nějaké bezpěčnostní aspekty

versus, ale ta otevřenost.

A tu možná ta role, kterou bychom

chtěli inspirativní, ale zároveň

jaký si skanzen pro turysty, kteří

jsem přicházejí a obdivují

starou budovu, která má

kořiny ještě v gotice a ještě

dál, dá se to vůbec skloupit?

Já myslím, že jo,

ty bezpěčnostní rizika.

Já nevím, jestli

zrovna pražský hrát je tak

zajímavé místo pro nějaký agresivný

činn, já myslím, že těch míst

je milionin v Čechách, praze

všude, to se podle mě nedá

až zaz tak vymyslet, co se může

stát a

spíš ty bezpěčnostní opatření

během minulé ery prezidenské

byly

spíš jako by osobního chará, kterou

byly jako by osobní přístup

pana prezidenta ke světu,

jeho strách ze světa, jeho potřeba

se uzavřít, ale

v životě si myslím,

že důsledná opatření nevedou

k tomu, že se čověk vyhne

přečím, oni můžou přijít

úplně z jiné strany, čověk

slovený má být obestřetný, má

pořád zachovávat nějakou robinu

opatření, ale doháně to do

extrému je podle mě zbytečné.

A dá se říct, že tenhle přístu

vašima očima se podepsal

nějak na identitě hradu?

Myslím, že se

mentálně uzavřel veřejnosti

a takhle podle mě i funguje

město, že kreslíme

mentální mapu města, tak si kreslíme

kam chodíme, kam rádi chodíme, kam chceme chodit

a myslím, že

jsme si ten hrát vyzmyzíkovali

máme tam na jednu vákům

protože nebyl důvodsem chodit

možná a tady byla jsem tam nějaká výstava

ale vlastně tím, že čověk

jim nemohl projít od někou

někam zkrátit si cestu a mít

příjemnou, tak vlastně

jsme si to tak jako vymazali

s těch mentálních map.

A nakolik v případě hradu může být

problém i nějaké

všechně bez dvojení

nebo zmnožení těch funkcí, které má

tak je to historická památka

a zároveň je to ale sídlo hlavistátu

takže vlastně důležitá symbolická role

Česko je jednou z mála zemí

kde prezident sídlí na hradě

Francie, Slovensku, Maďarsko

třeba tak ty vyčlenili prezidentům

prezidentské paláce

v jiných zemích to pojalí ještě úplně

střídněji a úplně jinak

není to v tom českém kontekstu

nakonec i problém, že se pořád

nek symbolu vlastně monarchistického

uspořádání

no je otázka

čím by se pak ty prostory třeba naplnili

tam kde sídlí

pan prezident tady u nás

samozřejmě možná, že symbolicky

to problém je na druhou stranu

než aby se z toho udělalo

muzium s nějakou nudnou výstavu

tak je lepší, aby tam prostě ten prezident sídlil

ale umím si přestavit, že ten veřejný prostor

se opravdu může proměnit směrem právě

u mění směrem k tomu

může začít mluvit

jakoby šířej na obyvatelné navštěvníky

že může klást otázky

a to umění právě

skrylá věc k tomu, že

ty otázky umí klást a že

umí komunikovat mezi tím místem

a těmi, kdo jdou kolem

když se díváme

náhrat jako nějaký architektonický

symbol, tak dá se na něm

třeba pobsat i vztah

mezi architekturou a politikou

protože on vlastně také symbolizuje obojí

no, ta architektura je s politikou

svázána, protože architektura

v sobě nese

spoustu informací o té době

ve které byla vytvořena

a když si třeba vezmeme architekturu

diktátoru, která je monumentální

asimetrická, tak jako třeba

zamusolinyho za Hitlera

nebo za Staliná, tak je

úplně neosobní

arogancní agresivní a ta simetrie

třeba těch staveb

taky je taková mocenská

když si vezmeme současnů

architekturu západních

demokratických společnostích, která se snaž

být ekologická, utřitelná

z přídojních materiálů, lidské

měříkou je velký důraz na veřejný prostor

tak je tam vlastně vidět

jaká doba, který jako by politiku

mluví ke světu

k lidem do veřejného prostoru

takže, ano, architektura je velmi

svázána s politikou

a to, že byly hrady postaveny

jakoby ve velké měříkou, aby byli

na kopci, tak to samozřejmě

mělo také svůj účel

a stejně taky to vidět i u

chrámů, že jsou jako by obrovský

vlastně chrámy v sobě

taky představili učitou moc

církové v té společnosti

na baroku, jak pracuje

s iluzí, jak vlastně manipuluje

trochu s tím divákem, který si na jenu připrám

malý, tak v tom má

taky tá architektura, obrovskou moc

reprezentovat něco

Na spořáku vám to dost

necinka, kam z penězi

aby byly chráněné před inflací

font monetika zhodnotí jakoukoliv

částku o 6,5%

a to firmám i do mátnostem

více na monetika CZ

Vyste nám popisala to, jakým

způsobem architektí zasáhli

do Pražského hradu, jaký byl stil

Josipa plečníka, nebo třeba

Josefa Pleskota, mluvili jsme o jelením

tříkopu, měli těhle

když se křze to své

pojetí, příjímí vliv na to

jak veřejnost vnímá

nebo vnímáma Pražský hrad

Já myslím, že jo

som třeba částečný, že jak veřejnost

vnímá Pražský hrad

je především role právě

toho prezidenta, ale ten prezident

tím, že se vybírá toho konkrétního

architekta, kterému blízky svým jazykem

nebo svým myšlením

svým pojetím světa

je to taková jeho prodloužená ruka

Pořád je to vlastně

tá řeč toho prezidenta, co on visíla

jak vyklidem

Já se ptám i proto, že Joseph Pleskot

bude novým

v uzovkách hradním architektem

už víme, vybral

s jihou prezident Peter Pavel a on se stavuje

expertní skupinu, jejíš členem budete i vy

máte už představu

kam přesně chce Joseph

Pleskot hrad posunout

jako takový nebo vůbec náhled na to, jak by

hrad měl funguvat, jakou roly by měl

architektonicky měl uceleně vypadat

Zatím jsme neměli

svůzku, kdyby jsme vlastně

začali brainstormovat

ale to, co mi zatím říkal, bylo

že rozhodně nemá v plánu stavit

nějaké pomínky, že to jako

sám cítí, že na to není doba

a s tím naprosto souhlasím

Já myslím, že není doba na pomínky

a že současným problémem, který

rezonuje společností také utřitelnost

To asi není věc, na kterou by se možná

v posledních desetí letech tady

Myslelo, jaké praktické problémy

z toho vyplývají, třeba

i z hlediska právě architektonického

Já myslím, že i podle toho, jak jsem

tohle místo zažila, tak se hodně

přehřívá, myslím, že tehdy

když jsme tady natáčili, tak ani nebylo

léto v plém proudu

Bylo také jako přiměřené teploty

Vlastně mimo tenhle hrad

byla celkem zima ve městě

ale když jsme příšli šlem, tak jsem vlastně

cítila ekstremně zvyšené teploty

si cechápu, že to

jsme pro nějaký

dlouhodobý pobyt

ale stejně bude to

otázka i do budoucna

jak ten veřený prostor upravit tak, aby

byly přívětivější, protože přece jenom

tady na těch jižních zahradách

se to slunce hodně odráží

od těch jižních fasát, které jsou světlé

a ty plohy, které nejsou zetravněné

tak hodně kumulují teplo

Myslím, že pracovat s hodou bude

zajímavým tématem, kam umístit

nějaké prvky, kde by

byla voda přístupná

nebo současným jazykem

pojednane fontány

které by zároveň nevyšadovali

nějakou velkou údržbu, aby nedocházlo

k tomu, že tady potom budou prázdné

a budou obestavěné nějakými

dalšími ploty, protože nebudou fungovat

Já se ještě vrátím k roli

Jozefa Pleskota, jeho architekta,

který má zaštítit prezidentovu

vizi prohrat, ve smyslu

architektonickém

Je to správné, uspořádání má být

v té administrativě někdo byť

třeba externě, kdo se bude starat

jako jeden člověk zaštíťovat

nějakou architektonickou vizi

sýdla prezidenta

Myslím, že určitě, že máme třeba i městské architekty

který jsou nesmínně důležité

pro celkové koncepce měst

a stejně tak ten pražský hrát

je taky svým způsobem takové malé město

a že také potřebuje celkovou koncepci

toho, kam si má vyvíjet

co se s ním má dělat, aby se mohlo rozhodnout

kde bude dlažba, nebo zeleně

tak je potřeba se rozhodovat na základě

celkové koncepce, aby to jako celek

pohromadit držilo

Je to podle vás adekvátní koncept

vybrat jednou přímoho osobu

a nebo, zem k tomu, že prezident

akcentoval hodně transparentnost

předvoletní kampaní by bylo

možná čistčí udělat

výběrové řízení na tu pozici

Na toto téma panuje velká diskuze

v současné době

mezi architektami, architektkami

aby ta možnost byla

otevřená pro všechny

se o tento post ucházet

a já si přiznám, že

vlastně nevím

Myslím, že Josef Peskot to vyřešil tím,

že právě ustanoval tu expertní skupinu

kde rozšíří

tu dázorovou

platformu více jako by lidem

a expertům, teoretikům

a že to je docela dobrý krok

a zároveň

si nemyslím, že by to byl člověk

který by měl potřebu

někde si stavit pomníky

někde ukazovat své ego

že to vnímá spíš jako službu

On je už na sklonku

svého života, už nemá

úplně potřebu

někde exibovat

ale že to jako by příjímá

s takou pokorou, si myslím

takže osobně si myslím, že to je

volbač ubrá

a zároveň si myslím, že je důležitý

aby tam byl osobní vztah

jsou zněli, aby nedocházlo

v nějakým zbytečním byt vám, protože

ty dvá jedinci si vlastně nesednou

takže stali toho pohledu

to chápu, ale chápu

i tu potřebu té

transparentnosti, otevřnosti

jsou těží, jsou nismírní potřeba

ale tohle je zase nekvá

specifická situace, kdy

učitá osobní vzba

na toho architekta je vlastně potřeba

my jsme tu změněvali některé

z těch hodnot, které by hrad

mohl symbolizovat

v té nadcházející e-re

změněvala jste tu prostupnost

třeba právě i transparentnost

jsou ještě nějaké další

kvality, které by měl

pražský hrad ve vašich očích zhomotňovat

podle mě by to měla byť

nějaká ta kulturní vložka

ty výstavy, které s tady drív odehrávali

ne všechny byly úplně

kvalitní, tak je

důležitá

to pro pojení s tou kulturou

je to pole mě cesta

jak ten hrad otevřít ještě

jak ho necháte reprezentovat

ještě nějakou jinou hlupší rovinu

myslíte, že je možné

aby hrad jako celý areal

který kompleksný obrovský

a to jsme ho z daleka neprošli celý

aby byl schopný reflektovat

svobodu, demokraci, kudí čové hodnoty

na kterých je zakotvený

stát jehož nejvyšší predstavitel

tu sítí

já myslím, že ano

měním

a vlastně teď si spomínám, že často

když jsem na nějakých hradech

hlavných městech

tak si spomínám, že netvedle

vstupu do hradu

jsou vstupy i do velkých

a docela zásadních

expozyc, galerii, muzeí

vřehlíde k umění

já myslím opravdu, že to umění

odpověď na to, jaký obsah

tomu hradu dát

a na Beata Háplova, architektka, urbanistka, teoretička

a to je vše

a to je vše

ze středeční epizody podcast

5.59

Vhradte se za námi, kdy koli na seznám zprávy

do podcastových aplikací

i na platformu podcasty.cz

vzád nám můžete na adresu

za minutu 6

za vynáč sozo.cozo

najdete nás i na sociální sítí

Instagram a Twitter

to byla Lenká Kabrhalová

těším se zítram

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.