Vinohradská 12: Proč pořád tolik kouříme

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12. Dnes s editorou, že netou nímcovou.

Čestože během posledních 11 let počet kuřáků v Česku Klesá stále u nás kouří čtvrtina populace.

Nejvíce ich začiná kouřit ve věku 15 až 19 let.

Pravidelní kuřáci pak s vládnou zadem vykouřit 24 cigaret.

Počet uživatelů elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků.

Zahřívané tabákové výrobky už nebudou moc mít různé příchutě.

Češi, národku řáků.

Podle posledních dat, nikotinové výrobky užívá třetina populace.

Proč se to zatím v Česku vnepodařilo výrazní snížit?

A co by se muselo změnit, abychom se stali smou pří společností?

Probídáme s Kamilou z Volskou, z centra pro závislé na tabáku všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Dnes je čtvrtek, osmého června.

Dobrý den, vítejte ve studiu Vinohradské 12.

Dobrý den.

Státní zdravotní ústav před několika deny přišel se zajímavými čísli s novým šetřením

a to, že zhruba čtvrtina Čechů kouří tabákové výrobky,

další jednotky procent užívají elektronické cigarety nebo zahrývaný tabák.

Takže vlastně ve výsledku, asi třetina populace užívá některé z těchto výrobku.

To máme opravdu tolik lidí závislých na nikotinu.

Já bych to pozornost s dovolením upřela hlavně na tu štvertinu lidí, která kouří,

protože to jsou osoby v nejvyšším ryzyku, protože užívají spalovaný tabák.

Na jistě ty další výrobky, které obsahuji třeba nikotin nebo zahrývaný tabák,

mohou mít nější ryzyka, ale co je nejhorší, tak je spalovaný tabák.

A když jsem to nakoušla, tak zahrývané výrobky k tomu také patří, k tomu vysokému ryzyku.

A co se týče teda toho množství populace, která užívá nikotinové výrobky?

Ptala jsem si, jestli opravdu máme tolik lidí závislých na téhle láce.

Ta závislost se dá posuzovat, my umíme určit, kdo závislý je,

ale můžeme říct, kdo závislý není.

Ta závislost může být fyzická, která se dobré projevoje,

nebo je vidět, jak se projevoje, když člověk nekouří nějakou dobou

nebo neužívá ten svůj příprav, jak tak trpí abstrnečným příznaky

a nebo může být také psycho-sociální,

většinu to bývá kombinace obou těch typů závislosti.

A co to vypovídá o společnosti, pokud něco?

Společnost dělá to, co její dovoleno.

Respektive používá to, co je dostupné.

Vše roce dostupné jsou cigarety.

Ty jsou vše roce dostupné, hlavně cenově.

Ta cenová dostupnost se porovnáva jaké množství,

nebo že stejné množství cigarety si pořidím za jaké procentoplatu

a v současnosti si pořidím nezamější procentoplatu

styní množství cigaret, nejtrá v porovnání z roce 2007.

Čely, ta dostupnost je u nás pořád vysoká.

Ty cigarety jsou vše roce dostupné i ve smyslu

toho, že si můžeme koupit kdekoliv

v obchodě s potravinami,

kde i v místě prodeje reklama na titabákové výrobky

a reklama je i na vlastních krabičkách od cigarec.

Nemáme jednotné balení.

I přes tu vysokou dostupnost, o které tady mluvíte,

tak podle ministra zdravotnictví

těch kůřáků klasických cigaret ubývá.

Ačkoliv se pojďí kůřáků v populaci postupně snížuje,

tak to snížování není tak rychle,

jak bychom si přáli.

A jak moc třeba v posledních 10-15 letech?

Ten poklés podle dát státního zdravotnického ústavu

je možné pozdravat od roku 2012.

Do této by to bylo někde kolem 28-30%,

ten výskid kůřák svých populaci

a klesá to teda postupně těm 24-em současným procentům.

Tedy je potřeba zdůrazňovat nutnost prevence, užívání,

ale posíli i ten výskum důvodu,

užívání důvodu v zniku závislosti těchto.

To, jak rychle je ten poklés, nevím,

můžeme být spokojení, když vidíme,

jaká je prevence vývných zemích,

třeba ve Velké Britány 13%,

v USA taky 13%,

a rada zemí má plan endgame,

čili konec hry,

kdy chtějí, aby prevence kouření

v populaci klesla pod 5%

a mají k tomu nějaký datum,

do kterého to chtějí docílet.

Jak se jim to dáří?

Nebo proč u nás se to zetím teda nedáří?

U nás se to nedáří i z toho důvodu,

že máme jenom částičně některá opatření,

která pomáhají snížovat prevenci kouření.

Máme zákaz kouření

ve vnitřních společných prostorech od roku 2017.

Kouření není normální,

protože příroda by jinak vybavila lidi kouřenem.

Slovo dalo slovo a napadlo nás,

že teda poslední den, kdy se může vosporá kouřit,

že pořádně zahulíme tady místní hospodu.

Vadívám to, pochopitě nebře máte nějaký apetit,

aromá jidla a tak dále.

A v tom, když vám tam někdo zapálí cigaretu,

no tak vám to skazí.

A vidíme jakú snahu o zvyšování,

tedy je zpotřebný daně.

Milijardy na víc by mohlo zájistit

zvýšení takzvaných daní z neřestí.

Z tabáku chce stát vybrat o 6 milijard víc.

Krabička cigarece podle ekonomů

až splhá během pár let až na 200 korun.

Přesto to příkuřáky, ale neodradí.

Co nám chybí, tak je to jednotné balení.

To má třeba velká Britány od roku 2016.

Představme si to, takže naši krabičky o cigaret

majícíc obrázku a varování,

ale je tam prostor pro to tabákovou firmu,

že si může natisknout název těch cigaret

cvům barvou písmem a podobně tam možnost

nějakou pro grafické vyjádření,

když se záklazí se komunikace s záklazníkem.

To je ta reklama.

Co je zajímavé, tak je, že existuje

meziresortní pracovní skupina

při ministerstvu zdravotnictví

a jejím učelem je koordinovat

ty závazky, které má Česká republika,

které plnou pro Českou republiku

z toho, že ratifikovala rámcovou umluvu

o kontrole tabáku.

Kromě ministerstva zdravotnictví

tam zase dá ministerstvo financí,

které je zodpovědné za nastavování

spotřební daně,

pak ministerstvo průmyslo obchodu.

V jeho řestci jsou právě ty

ta reklama.

Takže tam mě třeba problém v tom,

že ministerstvo

průmyslo obchodu nahlíží na tabákové výrobky

jako na běžné spotřební zboží

a brání se tomu,

aby byla zakázana reklama v místě

prodeje, aby se prodeji

přesun do speciálizovaných prodejen,

což je třeba v Australii běžné.

Vládno je se to i v Británi.

A ministerstvo zemědělství

zase brání vydyskuzi o jednotné balení.

A ty země, které jste změňovala,

kde je ta prévalence

dnes už nízká,

tak co tedy všechno dělají proto,

aby měli takové hlevý sledky?

Já bych asi uvedla příklad té

velké Britány, kde sučasnosti

prévalence kolem 13%

mají jednotné balení.

I Švecko vlastně teď avizovalo,

že už bude smoky.

No, tam je jsem do roku 2025.

Velká Britána je 2030,

porud mě to má Australie

a USA.

Finnsko myslím má do roku 2040

do konce cíl klesnout pod 2%

kuráku v té populaci.

A vedle těch opatření

samozřejmě tam je důležitá nabídka ležby,

to, že je hrazená farmakoterapie,

čili ležba

nasnížování abstveničních příznaků,

třeba u kuráku, který jsou přijatí

k hospitalizaci

a proplácení pojišťovnámy.

A když se bavíme o těch procentech,

to se stále bavíme o

užívatelích klasických cigaret,

ne o těch,

kteří užívají třeba te elektronické cigaryty

nebo zahřívaný tabák.

Vřesně tak.

Ten endgame je

ve smyslu toho, že se nebude

užívat nebo kouřit klasické cigaryty.

Tabák, který hoří.

Mezi mladými lidmi jsou stále oblíbenější

právě ty elektronické cigaryty

a nikotinové sáčky.

Je to lepší varianta,

než klasické cigaryty.

Tak pokud bychom to porovnávali

s klasickými cigaretami, tak jako učitě.

Učitě to jako...

A tam s tím nejsou střeba

spojene nějaké zdravotní komplikace,

protože víme, že u klasického kouření

tam hrozí rakovin a plic asi nejčastí,

tak s tím elektronickými cigarety

nebo nikotinové mesáčky, tam nejí nic pojené.

U těch klasických cigaret

nemocníka dva skvárního aparátu,

to znamená infarkty sedeční a moskové mrtvice,

to je taky na co umírají češi nejvíce

a zbytečně předčasně,

když kouří cigaryty.

A samozřejmě nikotinové sáčky

ani elektronické cigaryty

nejsou určené nekuřákům,

protože nějaká zdravotní rizika

mít mužou.

Já jsem přesvědčený, že neexistuje dostatek

opravdu vědeckých studií,

které by jasně říkali,

jaké jsou dlouhodobé rizika

ale když to dáme na tu váhu

klasická cigareta na vapování

elektronické cigaryty

tak je to o 95% řížení

zdravotního rizika.

Když říkáte, že nepatří do ruky nekuřákům,

ale já jsem to pochopila,

když se vlastně vlastně už dnes

nezačínej s cigaretami,

ale s těmi elektronickými cigaretami

nebo s těmi různými dalšími variantami.

To je taková hypotéza,

že když se vidí v populaci,

že klesá procento kuřáků

mezi těmi nejmlačími,

mezi mladistvími

a stoupá užívání

elektronických cigaret,

tak je to proto,

že potenciální uživatela

těch klasických cigaret přešli

elektronické cigaryty.

To je něco, co je vydětřá ve Velké Britány.

Ještě se to potvrdí u nás,

to ještě uvidíme, těch dát tleni tolik

a ta prevalence kouření u nás

mezi těmi mladými

až tak nějak zázračně neklesá

a zase to může být v ruku v roce

s tím, jaká máme opatření kontroli tabáku.

Říkáte, že u těch elektronických cigaret

a u těch nikotonových sáčků

více meně nejsou žádná zdravotní ryzyka?

Vy se to dával doporovnání

s tymi klasickými cigaretami.

Určitě

není doporučení ve smyslu toho

radí, než aby se začali kouřit

tak si ve mté nikotonový sáček

elektronickou cigaretů.

Tak to úplně myšleno

není, tedy by je to nikdo takhle

jako aktivně nemůže doporučovat.

To je nesmysl.

Je jenom o tom, že bude nějaká skupina

lidí, která chce experimentovat,

chcela chce užívat nikotin

a pokud se to

ve společnosti dostane do rukou

ideálně nad 18 let těm lidem

což s nedějaní cigaretami

tak je to prostě ich jako nějaké

vydomé rozhodnutí.

Ta ryzyka u nikotin na jivního organizmu

a hlavně u těch nikotonových sáčků

se je možnost vzniku

závislosti na nikotinu

a případně nějaké akutní otravy

protože se to velmi slando užívá

a vloží se to prostě

mezi horní, leta, dáseň

mnohem větších.

No uvolí se to relativně rychle tenhoštím nikotinu

a typickým takým přiznakěmi nevolno

zvracení.

Vy jste mluvila o tom, že při ministrstvů

zdravotnictví funguje nějaká pracovní

skupina, která řeší jak dál

s těmi tabákovými výrobky

naložitastou politikou.

Za vás jaký by měl být ideální výstup

z téhle skupiny, co všechno by se mělo

změnit, aby tedy i v Česku

se snížoval početku ráku, výrazní.

To vlastně pořád opakujeme.

Pořád se snažíme předkládat

ta data, protože

dukazy proto jsou, že

pokud ze mě přijme jednotné valení,

tak klesa, hlavně prevalence

mezi těmi mladými lidmi, protože

klesa atraktivita těch krabiček.

Takže to je prokázane,

když jsou ty cigarety hodně drahé,

tak...

No, že bysme to přepučítely, tak

v Austráli, přepučtem by to bylo 400 koron.

Což by odradilo samozřejmě

spíš lidi, kteří ještě

nebo kteří váha, jestli mají

bez začínat kouřit. Samozřejmě

pro lidi, kteří jsou závislí na tabáku,

tak by to mohl být problém

a ještě bych vlastně řekla k těm daním,

co Česká republika má, tak je,

že má níšší daň na řezaný tabák.

Takže vlastně kuráci nejsou motivovaní

přestávat kouřit, nebo přecházet

nám meně ryzykové varianti, protože

si můžou balit.

Ještě letos na podzim

začne v Česku platit

další omezení tabákových výrobků

konkrétně těch zahřívaných.

Mentolové nebo třeba melounové

už si lidé nekoupí.

Prodej ochucejných

náhražek klasických cigaret

zakazuje, že je to

nejlepší.

Ještě letos na podzim

začne v Česku platit

další omezení tabákových výrobků

konkrétně těch zahřívaných.

Náhražek klasických cigaret

zakazuje novela zákona o ochraně

veřejného zdraví, kterou v pondělí

podepsal prezident Peter Pavel.

Směrnici Evropské unie

měli členské státy přijmout nejpozději

v Červenci, platit začne

3.20. Žína.

Podobný zákaz už se týká ochucejných

klasických cigaret nebo tabáku

na balení cigaret.

Například vaporizéru nebo nikotinových

výrobci, ale omezení zatím nedotkne.

Proses nám zprávi to kritisoval

národní protidrogový koordinátor

jen vřich v obořil.

Podle nejto těž právě tyto výrobky

lákají nové, mladé kuřáky.

Kolik lidí se u nás

ze závislosti

léčí nebo chce léčit

a fungují v tom nějak zdravotní

pojiščovny přispívají třeba na léčbu?

Se v roce 2021

podle zdravotních pojiščoven

je jich dát vyplenolo,

že asi 70 lidí ročně

prošlo vlastně tou intenzivní léčbu

závislosti na tabáku,

když se vymete, že v České republice

kolem dou milionů

a kuřáků, tak je to zemniko prahu.

Ta úspešnost je relativně vysoká

v těch centřech, kolem 40%,

což vychází i v těch ostatních

světových centřech,

ale samozřejmě není cílem,

aby každý kuřák nemusí

někdy můžu stačit

podporá ze strany ošetřujícího lékaře

do poručení.

Tady máte informace, jak přestatku řid,

nebo nějaké mobilní aplikace,

existují národní linka, kde mohou poradit.

A

ty zdravotní pojiščovny

přispívají z nějakého takzvaného fundu

Prevence

částečně zpětně proplácejí léky

na snížování abstenční příznaku,

pokud mají ti lidé potvření,

bude z nějakého centra

závislostí na tabáku

a nebo centra přilákárnách

pro odvykání kouření.

Vy jste říkala, že ta úspějšnost

je 40%, jak přesně tá léčba vypadá,

když bych vám přišla,

že si chci tedy veletit ze závislostí.

Co se mnou uděláte?

Dáte mi dorvky elektronickou cigaretu

nebo právě tě léky třeba nějaké?

No, mítří byste strávil asi hodinu

hodinu až dvě povídáním o tom,

jaké je vaše typické

akurácké situace.

Práváme, že by byla vysoká, protože

už to, že jste dorazila, znamená,

že jste motivovaná, že jste mě co chcete dělat,

tak to je samozřejmě bez té motivace, to nikdy nejde.

Ale zkusit se do předů představit

svůj den bez cigarety,

to je strášně důležité pro tě lidi,

aby vyděli, že to, když budou úspěšní,

tak je to z 95%, protože se rozhodli

a ne, protože zatím

stojí nějaká berlička

z lékárny.

Ty léky, ty berličky, snížují obstrniční příznaky.

A když jste měli podrážděný,

tak drivnou později po té cigareti asi sáhnu.

Vylečit se závislosti na tabáku

není jednoduché.

Přibývá lidí s vážným

průběhem rakoviny plyc.

To jsou uzačala každou.

To je panická atakau.

Ježi jste jediná nemoc, která by nebyla kouřením

zhošována.

Česká republice jsou přibližně 2 miliony

kůřáků.

Už jste také zmínila,

že u nás je zákaz kouření

v společných prostorách.

To vychází z proti kůřáckého zákona,

který u nás tedy platí 6 let.

Tedy, když začínal platit

v tom roce 2017, tak my lékaře říkali,

když jsem si ptala teda na teď

nějaké dopady do zdravotnických

statistik, tak mi říkali, že je potřeba

počkat a spoň pár let, než se to

někam propíše, teď je to tedy 6 let.

Už vidíte, že by

opravdu to mělo nějaké pozitivní dopady

do zdraví populace.

18. vidal úzistiskou zprávů,

což bylo pár let

vlastně no, nebo je v roce 18.

To byla předběžná data,

a která už ukazovala, že pokleslo

procentovou spitalizací pro akutní infarcty

myokardu, pro angínu Plectoris

a i s chemickou chorobu sedeční.

A to je vlastně dopad

toho opatření, který byl

zaznamenán celosvětově.

Inou publikaci v České republice

jsem nečetla, myslím, že to nikdo nepočítal.

Jak se na to lidé vlastně zvykly

a chtěli by, pokud by to šlo,

chtěli by ty kuřácké podníky

zpátky vůbec už?

To opatření než bylo schváleno,

tak mělo velkou podporu ve řejnosti

asi 68% populace

bylo rozhodně, nebo

spíše pro ten návrh

a asi víc než polovina kuřáků

s tím taky neměla problém, takže

myslím si, že se to

jako přijalo spoločensky

a

že nikdo to asi zpátky úplně nevyhledá,

protože se potom až tak nestíská.

A šlo by nebo měl by stát

iště přitvrdit a zakázat se

kouření na zahrátkách a podobně?

To je spíš asi politická otázka.

Já se akorá dovru představit,

že lidé, kteří bydlí nad tą zahrátkou

a třeba v letích měsících jim tam dé ten kouř

nemají třeba možnost

a jak jinak vytrad,

tak je to pro ně velmi náročné.

Expertí z Ting-Tanku

racionální politiky závislostí

v úterí doporučili vládě

aby v rámci toho takzvaného

konsolidačního balíčku

víc zdaněla klasické cigarety

než ostatní tabákové výrobky

s tím předpokládám souhlasíte.

Jak by ta daněla být vysoká?

No, ono se doporučuje,

aby ta cena počítela i z inflací.

Takže tom se říká realná cena.

Nejsem ekonom,

ale ta data proto jsou

a ta doporučení také.

A jak jsem říkala, mělo by sotíkat

i zahrívaného tabáku a hřezaného tabáku.

To vysoké danění.

Kdy odhadujete, že by Česko

tedy taky mohlo být smokvý společnosti?

Toho odhadu se bojím.

Podeme doufat,

že příslušná menesterstva

nějak postupně dojdou

k tomu, že ta opatření

jsou pro lidi.

K tomu kurát s tvým tempem

jako dosud, tak se tam dostaneme

asi zahodně dlouho.

No, asi zahodně dlouho, no.

Jako čekat, že spontáně to poklesné

je dobrý se tím přestavit ty lidi.

Jeho, že prostě čím

pomalejí to bude klesá,

tak prostě tím víc lidí máme pořád

ohrožených tím

kurením spolevaného tabáku.

Tak díky moc za vaše slová

vysvětlení situace.

Také děkuji.

Tohle už je všechno

z dnešní Vinohradské 12

z pravodajského podkástu

Českého rozhlasu.

Z doktorou Kamilou z Volskou

z centra pro závislé na tabáku

jsme řešili, proč je v Česku

stále tak rozšířené kouření

a jaké kroky by pomohli to změnit.

Z jítřejší epizodou vás

bude provázet zase matíska lidský.

Ty zbylé můžete posluchat

ve všech podkástových aplikacích

na webu irozhlas.cz

nebo v aplikaci můjrozhlas.

Naslišenou příště.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.