Vinohradská 12: Pozor na psychošmejdy

Vylečite, měsť depresu.

Ano, ale musíte prvno něco udat.

No, třeba přítat ten kurs.

Tady je Matěj Skalickým a tohle je winohradská 12.

Psychošmejdi, šarlatáni na poli psychoterapie, kdo jsou co nabízejí,

jak se jim vyhnout a neměl by někdo to, co dělají, začít řešit.

Kolegině Anna Košlerová, reporterka si rozhlasu,

se k jednomu Psychošmejdovi vydala podskryto identitou.

Dnes je středa 19. důbna.

Ahoj Ano, vítej ve winohradské 12.

Ahoj Mati, a dobrý den všem posluchačům.

Ještě než se dostaneme k té samotné, tvé, reporterské práci,

tak pojďme úplně od začátku.

Kdy tě napadlo řešit, že tu jsou mezi námi lidé,

kteří vystupují jako psychoterapeutí, chtějí pomoct lidem,

ale nemají na to žádný papír, nemají na to žádné vzdělání,

protože ty si odhalila lékaře, který nabízí ty terapeutické kurzy,

ale žádné vzdělání k tomu prostě nemá, jak si na ně přišla.

Tak já se vlastně dlouhodobě zabývám různými psychotématy,

psely jsme o psychiatry, psely jsme o lidech,

kteří mají skušenost duživní nemocí,

a na základě těch témat, která jsem spracovávala,

jsem dostala podnět právě od psychoterapeutické společnosti,

a ten podnět vlastně spočíval v tom,

že se v České republice roztrhl pitel tady s těmi šadlatány,

tedy lidmi, kteří nabízejí psychoterapie

nebo psychoterapeutické služby anižby,

k tomu měli nějaký výcvik,

dostal jsem pak typ tady na toho konkrétního pána,

dostal jsem ho od jedné psychoterapeutky a zároveň.

Tady ten pán byl změňovaný v jedné facebookové skupině,

která se menoje psychokraviny

a je tam zhruba 3000 lidí věčnou,

to jsou právě certifikovaní terepeutí

a upozorní tam na tady DNA-calepraxe

takzvaných psychošmejdu tedy lidí,

kteří poskytují terepeutické služby

anižby, k tomu měl patřiční výcvik.

Změňuješ pána.

Ten pán bude jednou z ústředních postav

toho našeho dnešního povídání.

My nebudeme říkat jihopravé jméno,

budeme říkat možná trošku lépe než pán,

pán doktor nebo nějakým iniciáli.

Můžeme mu říkat pán doktor,

já se v tom članku využila jeho iniciáli,

takže pán MD,

on je to vystudovaný lékar,

to víme,

ale zároveň není členem lékarské komory.

On tím členem byl,

ale už zhruba 10 let

v té lékarské komory,

není tím pádem, on se jí nezodpovídá

a nemusí se řídit jim etickým kodexem,

kde opána ve středím věku,

který ve svém rodinem do mě

v havlíčkově brodě poskytuje

pseudoterapeutické služby,

konkrétně metody, konstelace.

Ten terapeutický výcvik, o kterém se mluvila,

on právě nemá,

ale i přesto, že ho nemá,

tak nabízí tady ty víkendové kurzy,

kde se mu lidi otevírají

a on se s nimi baví o osobních věcech,

a snaží se jim nějakým způsobem pomoci.

Ty se zdo havlíčkova brodu

za panem doktorem vydala,

vydala se tam, ale jako novinářka,

ale jemu si neřekla,

že si novinářka vydala se tam pod skrytou identitou,

proč téhle přístup?

No, já jsem vlastně potřeba zjistit,

co přesně tady ten pá nabízí

a jakým způsobem komunikuje

se svými klienty.

To bych nezistila, pokud bych tam přišel

z pozice novinářky, protože

jsem zřejmě, když dává ten rozhod,

nebo mluvíte s novinářem,

tak se chováte jinak než

tady v tom intimním prostoru,

kde je vlastně ten psychoterepeut a klient.

Takže to byl ten důvod,

já jsem vlastně chtěl pochopit,

jak vypadá ta jeho práce

a zdá může někomu ublížit,

co přesně nabízí tady ten pán,

kolik za to chce peněz.

Chtěl jsem nějakým způsem zachytit

ten autentický zážitek,

klienta, který tam přijde z nějakým problémem.

Ona to

není úplně rutínní novinářská práce

a podléhá řadě i etických pravidel,

my na to máme samozřejmě kodex

a tak dále, jak se

na to připravovala, řešili jste

na i do zlasu, jak k tomu

přistoupit, protože jak říkám to

není na každodenní bázi, že bychom

někam vyrazili se skrytým mikrofonem

a něco ve veřejném zájemu zišťované.

Je to tak, vůbec to není standardní praxe

a my jsme to samozřejmě v redakci

opakovaně řešili, jak si říkali

jsme vázení kodexem Českého rozhlasu

zákonem taky samozřejmě a tak dále.

A tady to

není jako v standardní praxe

a já jsem požití

té skrytej identity, dostala povolení

od svého šefredaktora, tak já jsem

se radila s právním udílením

Českého rozhlasu,

si kterým jsme následně tak je došli

k závěru, že pana doktora budeme anonimizovat,

nebudeme

do té reportáže dávat

jakékoliv fotky podle kterých

by mou být identifikován on

nebo nebo třeba

jeho bydliště.

Protože nejde o

individuální příklad nekalej praxe

ale systémový problém, který spočí já v tom,

že psychoterapeutí, kteří nepracují

v té klinické svéhře, tedy psychoterapeutí,

kteří nemají

tylejkarské atestace

nejsou jakli v ukotvení

v zákoně a mohou si tedy více méně

dělat, co chtějí, což pak

v praxi může znamenat,

že přijde tak někomu, kdo si vydává

za terepouta, může

i mít půlstné autority

tím, že je třeba vystudovaný

lékar, ale kte se motné

psychoterapeutické

práce on vlastně nemá žádný výcvik

a nemůže vám tím pádem

pomoci a může vám je dost ublížit

tím, že s ním budete zdílet

ty nejintimnější a nejosobnější

problémy a bylo by treba

na místě, abyste šlojíky klinickému

psychologovy a nebo třeba i

psychiatrovy. Na to, že jde o systemový

problém, jak si říkala,

tě pokud vím upozornila Dominika

Čechová s České asociace

pro psychoterapii.

Takže k tomu konkrétnému příběhu

točiš, ty si musela

si něco vymyslet

jaký si problém, se kterým

si zatím

panem doktorem

šla?

Já jsem

přemýšlala o tom

z jakou identitouta mít

a vlastně jsem se rozhodla, že

mít, že

mít, že mít,

že mít, že mít,

a vlastně jsem se rozhodla, že mě

nejvíc zajímá

jakým způsobem

on bude reagovat na někoho, kdo

má poměrně závažné

diagnostikovatelné

psychické problémy.

Vybral jsem si deprese, což je

takový nejstandartnější

příkladušivního onemocnění

vybral jsem si roli někoho, kdo

má opravdu těžké deprese

a kdo by

měl být nejspíše hospitalizovaný

nebo aspoň být poslánek

psychiatrovy. To znamená

ty zprostě tam přišla

k domu v Havlíčkoje Brodě, zazvonila si

já jsem ta atá, jsem tady

domluvili jsme se, že budu s vámi

řešit svoje problémy, mám těžké deprese

jo, tak tý naši návštivě

předcházel ešti telefonát,

kde já se mu vysitovala, že je

mi špatně a že mám také

problémy s přítelem, s tím

přítelem, tady s myšleným

přítelem, jsem přijela právě do

Havlíčku a Brodů a všetnímu domu

toho přítele hrál můj

kolega zrozhlasu

a měli jsme předem domluvené

přesně jakú roli budeme

hrát.

Ten jeho dům, kde

provozuje terapy, vypadá jako

úplně normální, zabidlený rodiny

dům, on ještě ze schodu

křitelného mamingu, která patrně

slyšela a bydlí i

v tom domě s ním, nějakým

vyží patře, tak není křičel,

že tam má lidi a odvedol nás

do své pracovny, v prvním patře

tam nás posedil na pohovku a sednou

si nažitly proti nám.

A kterou už jenom takový po začátek

jo, jako, já jsem

tady do probot.

Jsem se nechal přemluvit,

popravdě, já domož nebožím

takovým lidem.

Ale nedá mi to nezapace vás

když jste leka,

že máte na to nějaký papír

asi atestaci

jako. Ne, leka

jsem přesal, já to nešel,

jsem zvonící, ale bychom

pomáct lidem.

Jo.

To je jako, nevím.

Já si myslím, že pokud mám

problému. A pak s námi

mluvil, ale vlastně jsem moc

nestanžil zistit,

jak je mě, respektive se mě na to

byla těchá a stydlivá,

ale zároveň

zároveň se hodně bavil

o mě s tím fiktivným

přítelem, v jednu chvíli

i porovnával moje deprese, kvalce

na Ukrajině, což je příklad,

který se mi úplně nepochopila.

Sledujete válku

na Ukrajině?

No, sledujete.

Kdo za to může?

Kdo může za válku

na úplně?

No, ale přesto

chtějí

po Ukrajině, aby vlade to zládla.

Jo? No.

A vydají k tomu

dostatečný prostekty.

A zároveň přede mnou

tomu přítovi říkal takové věci,

jakože já se za sebe

nemůžu rozhodnout.

Poce tě, nejlepší řešení by bylo,

by bym mohla předtet televiken.

Ale

jak jsem vám říkal, předtím

který bych chtěl rozhodnout na Ukrajině.

To si musí anámi říče.

Ano.

Tady máte problad, protože

ten čalík

bych si nyní schopne

po sobě rozhodnout sam.

Takže, když

vodní nevzodný tepej,

tak to udá někdo jiné.

V jednu chvíli mu tam taky

zbunil telefon, který on vzal

a normálně si ho tam přidnámy

veřizoval.

Ano.

Je to všechno na dobu.

Já vám závávám lokované,

jo?

Je to vás len.

A nech to je můžeme asi

předrušit, my se tam trochu

projít na zdůch, popovídáme si.

Počit.

Já to řeknu, to je důležitným,

protože jsem se to bude dostal, jo?

Byly jsme tam zhruba

hodinu a půl,

možná trochu kratší dobů

a během té doby

my jsme vlastně celou dobů

zůstali v té roli, kterou jsme měli.

A právě na té pohovce,

jakem nás posledil,

se mu odvypravila spolu

se svým kolegou ten můj smyšlený příběh.

A jeho rada jakoš to člověka,

který nemá jakýkoliv

žádný psychoterapeutický kurs.

To znamená,

že měl by vystupovat jako psychoterapeut,

ale vystupuje tak, byla i jaká.

Protože ty stejná začátku mluvila o konstelacích,

to je co?

Jo, tak zaá,

on nějaké kurzy má,

ale nejsou to kurzy, které jsou

jakoliv oficiálně uznávané

některou z těch spolčností.

On na svém vemu

nemá přímo napsané,

že psychoterapeut,

ale má tam napsané,

které jde ty psychoterapeutické kurzy.

A těmi kurzy,

těch kurzu je tam

dvacet jedná,

jsou to kurzy jako

konstelace s mužskou a ženskou energí,

pak je tam

jak se stát můžem nebo být dženou

lásky plné skrocení ženy,

kde on vlastně

popisuje, že velmi mnoho žen

to uží po skrocení,

aniž by o tom věděli, protože

si to spletli ze zotročením.

On během těch kurzu

používá právě metodu

konstelace, což

když jsem to pak řešal z terapouty,

tak je to taká metoda, která

se dá používat v klinické praxi,

ale může být velmi nebezpečná,

když si používá někdo, kdo

k tomu nemá to

5 leté psychoterapeutické vzdělání

v rámci toho kompleksního vícviku.

Takže poté asi hodině a půl byste odešli

s tím, že on teraz si vás

vyslechl

tak, jak to probíhalo

a ty se předpokadala automaticky to začala

řešit z odborníky, jako co na tohle

říkají na tu tvou zkušenost

autentickou s tím, jak tyto

kurzy v uvozovkách probíhají.

Jo, je to tak, já jsem

se snažila zjistit, co je

presně tá metoda konstelací,

kterou mě tam celou dobuvá

byl a kterou

pokládá za

tu jedinou správnou metodu,

která by mi mohla potenciálně

pomoci a vylečit mě z těch

depresí. Ještě, abych to uvedla

na pravou míru, tak on v jednu chvíli

říkal, že pokud teda

nechcít k němu, takže bych

mělá jít k psychiatrovi

jen, že pak

zároveň a on to ukazoval rukama

gestikuloval, že prostě

ta psychiatr je nevyřeší moje problemy,

že opravdu do hloupky můžu jít

jenom tady ty konstelace.

Což jsou tedy? Tak

tá metoda konstelací, můžeme si to

jít jako hrůna

škatulata, batulata.

Je to technika, která

spočívá v sestavení jakého

si modelu rodiny nebo jeného

spolačenského prostředí a

v praxi to probíhá, takže

k lentmu terapeutovy

nebo konstelátorovy

popíše podstatu

toho svého problému o

jakou situaci se jedná, co přesně chce

vyřešit, což můžu být

problémy v rodině nebo problémy na pracovešti

a následně

ten terapeut na vrhné, kteří lidé

by v té konstatce měli být

klince, stejskupiny vyberé

kohov chce mít na jaké

pozici a

ty lidi pak rozestaví

pomístnosti tak, aby

se vlastně stali živými

modely toho jeho rodiného

systému nebo toho pracovního

prostředí a tady te lidi

pak přesová z jednoho místo na druhé

sleduje ich pohyby, aby hem toho má

mladat nějaké řešení, nebo přicházat

na to, proč ty jednotlivé vztahy

vazby fungují tak, jak

fungují, proč se lidé cítí, tak jak

se cítí a závěrem

vlastně má být nějaké

uvědominění, nebo vlastně i

přejtí toho, proč

ty věci jsou tak, jak jsou.

Což tedy zříkala je metoda, která se

dá i použít v klinické praxi

těmi odborníky, ale neměl by to dělat

člověk, který v tom není

velmi zjednodušně řečenou a testovaný

věci nemá to odbornost na to, aby to dělal

odborníci, odborníci,

se který mi si to řešila, co na

tuto praxi pana doktora říkají.

No říkají, že je to metoda, která

může být nápomocná, ale závěr může

hodně ublížet, pokud není

používana správně.

Mě to jedna terepoutka

vysetlovala, že je to jako, kdybyste

někomu, kdo někdy v ruce nedržel

zbraň, dali do rukou kulomet.

To správne použití, znamená,

když tělá někdo, kdo má právě

ten kompleksný, ten pětiletý

psychoterapeutický výcvik

v systematické terepik,

která se právě zabývá tady

těmi rodinými systémy

a vstahy.

Příklad špatného použití.

Tady té metody jsem si vyslechla

tento týden, kdy se mluvá s jednou terepoutkou,

která u něj právě byla

tady na tom výcviku konstelací

a došlo tam k tomu,

že se tam

několik lidí začlo navzájem

škrtit a

u nás toho byla

dost traumatizovaná, říkala,

že musela jít domů se svojí kamarádkou,

že vlastně nechtěla byť ten večer

sama, že si to dlouho pro sebe

spracovávala to, co se tam stalo.

Tedy to už se stalo před

více než desetí lety, ale když jsem

stoupením mluvila, tak říkala, že potom,

co si přečetla můj článek, a vlastně

se vrátila na vybové stránky

toho pana doktora,

tak jít celý ten zažitek

připoměl, protože tam píše

úplně to stejné vece, jako tam

měl předtím a má pocit, že

se ta jeho praxe některak

nezměnila, a já jsem také narazila

na anonimní výpovědí

na foru

doktorka.cz. Byly to výpovědí

lidí, kteří právě byly

tady na tom jeho vícviků

a popisovali tam,

že

na tom jeho vícviků právě dochází

takému cenovanému

znásilnění a

jedný človík tam popisoval, že

pak skončil psychiatrické

nemocnici právě kůle tady

tomu kurzu, který podstoupil

úplně na doktora. My samozřejmě

nemůžeme asi úplně objeřit pravost

tady těch výpovědí, nicmeně

je tu několik náznaků, které

vybízejí k otázce, se zeptat

sda to, co provádí

pan doktor, nemůže být až jako nebezpečné

respektive. Znová říkám, ty se zbavila

zvodníky na slovov za tými

tak jak na tohle to nahlí, že

z toho nějakým způsobem

nenarušuje i pověst psychoterapii

jako takových.

No tak ten problém je, že

tím, že pan doktor není

součástí žané odborné asociace

protože nemusí být

součástí odborné asociace k tomu

aby provozoval to, co provozuje

a tím, že nepracuje v klinické psychoterapii

tak nespada pod ministerstvo

zdravotnictví

nadný zákon

nebo odbornou asociacin

není vázan jakýmkoliv

etickým kodexem ani zákonem

a to je právě ten problém

protože

pokud někdo nepůjde na polici

a nenahlásí

že mu bylo

ublíženo na zdraví

tak ten člověk podle zákoná

na papíře nedělá něčpatně.

Je to legální tačnost?

Takže to co dělá do té doby

takže na zdraví je legální

samozřejmě je otázka

jestli tím, že na bízí

služby které někdo vylečí

a pak to vede k tomu

že někdo skončí v nemocnici

tak jestli to

například nemůže být také podvod

já nevím

a tady to jsou nějaké názory

a zpětné vazby, které jsem

dostal potom co jsme vydali

tu reportáž a to je asi

na těch klientech, kteří

na těch kursech byli a měli s tím negativní

skušenost, aby se rozhodli co s tím.

Pan doktor ví, že jste novináře

vy jste mu to poslé za řekli

a jedna vezmi ještě zajímáme, jsme tu na začátku říkali

že to je tedy jeden příklad za všechny

Jo, je to dlouhodový problém

právě po pandemi

covidu 19. s tím je to

Šarlatá nejpodle Dominiki Čechové

psychoterepoutky

se s tím to len mi roztrhol pitel

i tím, že se navýšela poptávka

po psychoterepy a spoustel lidí

to psychoterepouta nemůže

nejít, tak vyšel se poptávka

zvyšel se nabídka

Vyděle jako velký náru z těch etických

stížností, to znamená, že na naší asociaci

se obrací

lidi, kteří měli nějaký kontakt

s nějakým terepoutem

velmi často jsou to lidi, který právě

nejsou nikde asociovaný

dohledem žádný odborný asociace

ani společnosti, jerou prostě

naprosto na vlastní triko

ale pak jsou hlasně nějak

jako nepustihnoutelný

Takže

Vy užili příležitosti protože

lidi je potřebují a protože

spoustil lidem

neně dobré trpí

nějakou dušivní

nemocí a

pro Valnou většinu lidí není zjevné

kdo je tou autoritou

a kdo je tím člověkem

kterým skutečně může pomoci

a kdo je jenom Shardlatán

který si udělá profesionálně vypadající

webovou prezentaci

a tváří si jako psychoterepout

lidi to můžou nějak odhaly?

Jo, tak určitě jsou

nějaké věci, které si lidé můžou

dávat pozor, například

si můžou ověřit právě odbornou

spůsobilo z toho dotičného

podívat se, jestli má

ukončený psychoterepoutický výcvik

vnávaný některou

z odborných společností

může si vyhledat nějaké referenci

či recenze na toho daného člověka

je důležité si pamatovať

že ta webová prezentace

může být zavádějící

styně tak jako nabídky

které dává na sociální sítě

pokud dotičný je

členem odborné společnosti

tak se ten klient může obrátit

přímo na etickou komisi

té příslušné instituce

do ptace

na různé praxe

pakli že není

ale má třeba z živnostenské oprávnění

tak se klient můžou obrátit

se stížnosti na příslušný

živnostenský odbor

pokud pracuje ve zdravotnictví

tak si můžou obrátit

se stížnosti na zaměstnavatelé

nebo i na ministerstvu zdravotnictví

a samozřejmě pokud tam dojde

nějakému tresnemu činu

jako například ublížení na zdraví

tak se mohou

obrátit na policii

nebo můžou příklad také medializovat

No a úplně poslední věc protože

mě přijde, že teda ten zásadní problém

v tom celém je, že

zákonto neřeší

Podle české asociace pro psychoterapii

by měl?

Oni za to dlouhodobě lobují

protože když budou

psychoterapiutí združení

pod nějakým odborným tělesem

které může vypadat

jako česká lékařská kumora

tak budou vázení etickým kodexem

budou té společnosti

nebo asociaci

muset odpovídat

a bude zcál zjevny, kdo je

certyfikovaný psychoterapiut

a kdo není?

Což do teď, není

upozornila na to a na košlo rová, moc děkuju

děkuju Mati

Tohle už je všechno

z Vinohradské 12

z pravodajského podkástu

Českého rozhlasu

Dnes s koleginí

Anou Košlerovou

reportérkou webu

irozhlas.cz

Probírali jsme její

zatím poslední velké téma

takzvané psychošmejdy

Charlatány na poli psychoterapie

My už chystáme epizodu další

nezapomeňte si ji najít a pustit

Nás ještě neodebíráte

tak doporučují to udělat protože

pak o žádný díl nepríjdete

Ale tradičně dodávám

jsme na webu irozhlas.cz

i ve všech podkástových aplikacích

Naslišenou zítra

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.