Vinohradská 12: Obranná smlouva s USA a Okamurův bojkot

Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Vládní návrch česko-americké smlouvy o obranej spolupráci podpořila v uvudním kole projednávání sněmovna.

Dokument se zabývá oblastmi, které mohou soubycete s přítomností amerických pojaků v Česku.

Nejedná se ani o umistování jaderných zbraní zbraní.

Českou republiku má bránit armáde České republiky.

Nyní zamíří smlouva do výborů a poslanci se k ní vrátí pravděpodobně v Červenci.

A zase ty obstrukce, ale nakonec i přes nevoli SPD sněmovna dala šanci obranej smlouvě mezi Českém a spojinými státy.

K čemu nám tento dokument je, není zbytečný, probídám s Martinou Heranovou,

bezpečnostní analytičkou z Pražského Cevroinstitutu.

Dnes je pátek 30. června.

Dobrý den, vítejte tady u nás na Vinohráckej 12.

Dobrý den, děkují za pozvání.

To, co se dělo teď ve sněmovně.

Velké obstrukce ze strany SPD, kvůli, schvalování, českou americké obrane smlouvy.

Berete to tak trochu jako výtku té současné vládi,

že dostatečně nevisvětlila, proč tu smlouvu Česká republika potřebuje.

Já spíš nímám tu politiku SPD jako vlastně takovou snahu získat politické body.

U potenciálních voličů tedy strany SPD, což jsou vlastně většinou lidé,

kteří se třeba v té problematice nest, sela orientují.

Často podlehají různým dezinformacím nebo konspiračním teori.

A to je přesně ta skupina obyvatel, na kterou se SPD, jak si zaměřuje,

což bylo patrné i z tich různých projevů v jádřeních strany SPD a jejich představitel.

A hnutí SPD říká jasně, ne, cizím základ nám a voják mi našem území.

Já jenom bych chtěla připomenout, že strana SPD tu v posledních letech

prosozovala vyhlášení referenda o vystoupení ze Svorotmantické aliance.

Takže vlastně to není nic nového, to je pokračování tej politiky.

Prostíčete smlouvě, vojenské přítomnosti USA v České republice,

tak já si myslím, že je to otázka na referendu.

I když můžeme považala za trochu usměvné,

že v té debatě, která teď probíhala ve snimově, okol této obrané smlouvy,

tak zaznívali ze strany SPD i takové argumenty,

že obranou smlouvu se spleními státy nepotřebujeme,

protože už máme Svorotlantickou smlouvu, kterou jsme podepsali.

Tak nevím, jak si to mám vyložit,

jestli to znamená, že už se strana SPD smířela

s členskými vsevroatlantické alianci

a už, jak si nepožaduje, vystoupení,

a že už im vadí jenom tá smlouva z Američany.

Říkám, bylo to trochu usměvné poslouho.

No, ale právě ten náš návrh umožňuje

i to, aby občaně mohli hlasovat o tom,

zdali jsou hlasí s tou smlouvou,

o vojenské přítomnosti USA v České republice

a od jejich základů.

Nepadla před jenom tady jejich kritika trochu na úrodnou půdu,

když říkali, je to tedy smlouva,

o které by třeba měli hlasovat lidé v referendu?

Já si nemyslím, že by to měla být smlouva,

o které by měli hlasovat lidé v referendu.

Když si uvědomíme, že i vlastně

náš stup do severatlantické aliance

v roce 1999 nebyl prohlasovan v referendu

a také byl skválen jenom parlamentem,

tak si nemyslím, že bychom měli

k referendu přistupovat v této otáce.

To je první věc.

A pokud bych se měla vrátit k té otáce,

týkající se komunikační strategie vlády

ve vztahu k veřejnosti o této smlouvi,

tak musíme říci, že opravdu

vláda má mezery ve strategické komunikace

ve vztahu k veřejnosti, a to nejenom v této otáce,

ostatně o tom se mluví i v těch posledních týdnech.

Takže pak to opravdu otevírá prostor,

nejenom pro SPD, ale i další

představitele dezinformační scény

nebo různé demagovy, kteří se snaží

a jak to sní je, proč Česko vůbec potřebuje?

V době, kdy nedaleko našich hranic

stále probíhá brutální ruská,

vojenská agrese, je v bezpečnostním

zájmu České republiky prohloubit

obranou spolotráci se spojenými

státy americkými.

Spojené státy jsou naši...

No, musíme si uvědomit,

že ona navazuje skutečně na ty naše závazky

přijaté v rámci Svorotlantické aliance.

Sjednání do hody umožní

intensivnější praktickou spolupráci

mezi Českými a mezi americkými

ozbrojenými silami,

zejména v souvislosti se zajíšťováním

obrany východního křídla

Svorotlantické aliance.

To znamená, ona navazuje

nejenom na Svorotlantickou smouvu,

která byla podepsána

zaklárající mečliny v roce 1949

a upravovala kolektivní sebe obranu

nebo kolektivní obranu vůči hrozbám.

Ale zároveň, a to si musíme říci,

že navazuje především na smlouvu

o postavení spojeneckých sil,

kterou jednotlivé státy

podepsali v návaznosti na Washingtonskou smlouvu.

A to v roce 1951 říká se jej takzvaná

SOFA smlouva, to znamená právě

o postavení spojeneckých sil.

To znamená, že se přepokládalo,

že v případě kolektivní sebe obrany,

když nějaký stát bude ohrožen,

že jiné státy umístí své jednatky

na území toho jiného spojeneckého státu.

Iny myslově přijedou Američaní a teďka řešme

v té smlouvě, co tady budou dělat,

jaké budou mít práva, jak náš právní řáce,

na ně bude vztahovat, jak americký právní řáta, tak dále.

Kresně tak. A toto rámcově

já řešeno už v rámci,

tedy sevorotlantické aliance touto smlouvu

SOFA z roku 1951.

Takže tato smlouva je rámcova.

A proto i předvídá,

že pak když k tomu samotnému umístění

těch spojeneckých jednotek na území jiného spojenci dojde,

že bude, jak si uzavírá na další bilaterální dohoda,

která nějakým způsobem upraví

a ještě podrobně je ustanoví

to působení těch jednotek toho cizího státu

na území toho druhého státu.

A to je přesně případ této obrané dohody,

obrané smlouvy mezi Českou republiku

a spojenými státy americkými.

Když se vztahuje tak smlouva,

jako jaké právní otázky upravuje?

Ona vlastně upravuje

obecně to právní postavení

tedy příslušníků o zbrojených

silspojených států amerických

na území České republiky,

pokud by tu byli omístěni.

To já opakují znovu,

pokud to znamená,

že ona neupravuje to samotné umístění,

protože to nebylo zatím skváleno.

Nepíš, že se tam, že za 14 dní přijede

50 tisíc vojáků a umístím je

nálečiště v Čáslavy.

Přesně tak, nic z takového tam není.

Musíme si uvědomit,

že v souhledu z naší ústavou

by vlastně jakékoliv umístění

nebo pobyt, jakýchkoliv

spojeneckých vojs, který nejenom

armády spojených států amerických

musela být znovu schváleno

vládov a parlamentem.

To znamená, že

tato smlouva automaticky nic

neho neumožují.

A nemění vůbec to, jak je to teď nastaveno?

Určitě ne. Přesně tak, jak to je

nastaveno naším členským

vztervatlantické alianci.

Ona jenom, jak si dopředu upravuje

možnost,

aby bylo jasné, když tu spojenci

konkrétně, který spojené

státy americké budou mít

umístěny nějaké vojáky,

jak se v té dané situaci bude postupovat.

To znamená, abychom to už dopředu věděli,

kdyby k této případné eventualitě

uvádí.

Šefový SPD Tomiju Okamurovi

vadí, mimo jiné,

že ta smlouva neobsahuje, cituje

interpretační doložku, jako na Slovensku.

Že ta smlouva nevitváří

podmínky pro založení základy

USA v Česku a to ani do budoucna.

Znamená to tedy,

že smlouva, kterou jsme mi uzavřeli,

nebo už je podepsaná, Jana Černochová

ministerie obrany z ODSK, podepsala

se svým protiškem Lloydem Oostinem, a ty dochází

k ratifikaci toho podpisu,

tak znamená to tedy, že ta naše

smlouva vytváří podmínky k tomu, aby

tady byla vytvořena Americká základna

v budoucnosti.

Musíme si uvědomit, v jaké situaci

Slováci uzavírali tuto smlouvu.

Loni. Ano, uzavírali i Loni, a ratifikována

byla kráce předtím, než ruzko

zautočil na Ukraineu začátkem

unoralońského roku. A ta politická

realita na Slovensku, nejeno v unoralońského

roku, ale poši nějakou dobu

předtím, byla velmi složitá, protože

nározdíl od nás na Slovensku je

mnohem více politických stran, které

se vyslovují a vystupují proti

severatlantické alianci a proti posilování

spolupráce se spojenými státy

americkými. A proto tam i byla

dána ta doložka, protože

tolik stran v tom slovenském parlamentu

se jak si bránilo

tomu posilování té spolupráce, že tam musela

být ta doložka dána.

Jednak samozřejmě musíme si uvědomit ještě

jednu věc, to, jak jednají

politické strany, nedí dáno

nějakými jich programem, nebo, že by oni

přišli s tím, jak si z hůry sami,

ale jde i o celkové naladení

slovenské společnosti.

Podle posledního průzkumu, který

provádila organizace GLOBSEK, a je to průzkum

z minuleho měsíce,

podpora členství v severatlantické alianci

na Slovensku je nejnišší

ve všech státech východního křídla na to.

Pro ilustraci v současné

době podporuje na Slovensku

členství v severatlantické alianci

bouze 58% obyvatel.

V České republice je to podle

toho průzkumu 85%.

V Maďarsku dokonci 89%

i přesto, co momentálně

provádí vláda Viktora Orbána

a jakým způsobem se staví k konfliktu na Ukraíně

a v Volsku tam to vůbec neprikvapí

tam podpora členství v alianci

je 94%.

Takže tady opravdu

oni i ty politické strany reflektují

ty nálady slovenské veřejnosti.

A proto toto téma tam vyvolává

velké, jak si třenice

velké spory

veľmi nepřátelská vjádržení

na stranu severatlantické aliance

například Robert Vico nedávno prohlásil

že severatlantická aliance

tedy na to chce nějakým způsobem

oblinit výsledek slovenských parlamentních

voleb v září toho roku.

Prezidentku Čaputovou označuje

za agentku spojených států amerických

a podobně. Takže tam ta debata je veľmi veľmi vyhrocená.

Dobře a když se vrátím zpátky k té otáce

ale pretační doložku nemá to znamená

umožňuje Američanům

aby si postavili svojí základnů v České republice.

Ona to neumožňuje protože

jakékoliv umístění tedy

nejenom amerických jednotek nebo jiných

spojeneckých jednotek na našem můzebí

by muselo být znovu skvalováno vládou

a parlamentem souladu s ústavou

České republiky. Takže opravdu

automaticky nic takového neumožňuje.

Ona vláda i někteří členové hnutí

ano například první místo predseda

odpořit v té smlouvě

jak vláda tedy tak jak část ano říkali

ve snimově na hlas

že tam ten mandát automaticky jsem dostat vojáky

nebo postavit tu základnu

není na druhé straně.

V té smlouvě se píše, že Američané dostanou

přístup do asi 11. zařízení v České republice

zprávem na jejich využití.

Jedná se o vojenská letiště, o posádky

o výcvykové prostory Čáslav,

Libava, Brezyna, Vyškov

a tak dále. Co to znamená?

Co znamená to, že dáme

vždyzím byť spojeneckým vojskům

přístup do 11.

Míst, letišt, posádek

a prostoru v České republice?

To znamená to, že

vojáci tedy spojenech států amerických

by mohli v případě tedy, že by se na našem muzeumí

nacházali, samozřejmě využívat

tyto prostory, tak jako se už využívají

nítí například pro různá spojenecká

cvičení, mohly by být samozřejmě tam

umístěni ve smyslu

umístěna jejich technika, jejich letadla,

případě těch letišť,

že by tam mohli samozřejmě mít

zásoby, sklad

a tak dále.

Samozřejmě když

mluvíme o technice,

tak tam musí mít nějakou munici,

takže samozřejmě toto by tam bylo umístěno.

Dobře, a otázka,

já nevím, jaderných zbraní třeba?

I ta se objevovala ve veřejném prostoru,

zdáná já hodou si Česko

nenechá na své území do Vest

jaderné zbraní, o kterých by nikdo nevěděl?

Tak to není možné, protože

veškeré umístění těch

sil i té techniky na našem území

by muselo být posouhlasu

opět naší strany, to znamená,

že my bychom do předům měli být informování o tom.

Jakou techniku,

jaké zbraně, vsi armáda

spojených států nebo příslušníci tedy o zbraní

se o spojených států na naše území

přivezou, co se v těch prostorech

bude nacházet, to není tak,

že by to jak si přivezli bez našiho vědomí

a už úbec nejaderné zbraně.

Je to vysocetitlivá položka

a nehledě na to, že tam

skutečně musí jít o skválení

naší vládou, naším parlamentem

bez našiho vědomí, to by to

v žádném případě nebylo možné.

A ty základny zůstávají ve vlastnictví České republiky?

Ano, samozřejmě...

Ty prostory, protože pokud

samozřejmě by to bylo tak,

že by třeba vojáci

americké armády by si tam vystavili

třeba další budovy, sklady, hangary

například nebo by podloužili

třeba velký dráhu pro svá letadla.

Tak to všechno samozřejmě zůstává

a nám to si sebu neodvezou

a případě, že pak opustí u Zemi České republiky

tak to všechno zůstane

ve vlastnictví České republiky.

Když jsem si tu smlouvu pročítel,

tak jedna důležitá věc

ta smlouva mimo jiné stanovuje,

že Česko se vzdává

přednostního práva na výkon

trestní juristikce až navímky,

kdy půjde to vzdání se práva odvolat.

To znamená to, že budou

pokud by se příslušníci amerických

ozbrených sil dopostíli nějakého trestného činu

nebo nějakého přestupku,

tak přednostně budou vyšetřovány

orgány americkými myšlenu

v rámci té dané myse.

To znamená, že samozřejmě

příslušníci ozbrených sil

podléhají učitému řízení

samozřejmě v rámci té americké armáry.

To znamená, že by byli primárdně

vyšetřováni jejich orgány

číli mi v trestních řízení.

To neznamená, že by nebyli

potrestáně, abys někdo třeba nemyslil,

že by by nějaký trestní čin prošel

v žádném případě, protože to by nestlo

samozřejmě veškeré důsledky.

To znamená, že by potenciální oběti

byli očkodněny všechno by probíhalo.

Ale my tam máme tu výmku,

že v případě, kdyby to byl opravdu závažný případ.

Třeba zabití Českého občaná?

Přesně tak. Tak bychom si mohli

vyžáda tu výmku, to znamená,

to přednostní právo, které jsme

v této smově udělili americkým organům.

Ale abychom to takto nedramatizovali,

aby chtěla říct, že

po zkušenosti z jiných zemí,

kde už americké jednotky působí,

tak vlastně pokud došlo

k nějakým trestním činu nebo přestuvku,

tak většinou se jednalo o

dopravní nehodi. Takže ne o

nějaké závažné trestné činy,

abychom tady nemalovali nějakého čerta na z.

Počkejte, dopravní nehodi jako vevozidle,

když nárazil do auta.

Myslím ve vevozidle je většinou.

Ano, že šlo samozřejmě o dopravní nehodi

při přesunů nějakých vozidel

a tak dále.

Ano, tak může to být nějaké armádní džípy

nebo něco takového.

Takže většinou došlo k těmto případům

i když samozřejmě

minimu se samozřejmě tento událo s tém předcházat,

ale může to dojít. Víme, jak často

dochází k dopravním nehodám na naších silnicích.

Když se tu vyskytuji vozidla Amerických uzbraných sil,

tak může dojít do dopravním nehodám,

ale to jsou případy, kdy většinou dojde

poškození nějakého majetku

nebo tedy újimě na zdraví,

ale nejsou to závažnější případy,

abychom si tady opravdu nepředstovali

nějakou závažnější trstnou činnost.

A ty ostatní země, takto asimetrický

vztah mají v té smlouvě

ukotvený stejně jako my?

To záleží tedy na každé straně,

ale většina to takto má.

Protože přeci jenom,

je to tradice teda, co se týče

amerických uzbraných složek,

že oni si snaží tuto výmku,

která vymínit tuto trstní juristikci

mít ve vlastních rukou.

Nejde o žádnou smlouvu

o obranej spolupráci.

Je to posílení naší bezpečnosti

a myslím si, že opravdu.

Proto se jedná o smlouvu

o pobytu amerických vojsk

a všímul jsem si, že SWD

je jedinou stranou v parlamentu,

která bude hlasovat

proti.

Žádné základny,

žádní vojáci tady nebudou.

Jejich pobyt musí vždy

schválit vláda

nebo parlament České republiky

podle tato smlouva nepovedek

v výstavě žádných

bojenckých základej.

A garantuj, že bychom nikdy nepodpořel dokument,

který by znamenel

travalou přítomnouci z jejich vojsk

nebo výstavbu základej

nemluvě o rozmistěvání

jedných zbraní.

Proti smlouvu je hlasovalo

celé hnutí SPD a 3 poslanci

z hnutí ANO.

Bylatrální smlouvu

se spojinými státy obranou

už má kolik asi 420 států

z té alianční třicítky.

Je to 20 států

pokud to všechno projde tak, jak má

to jsme na chvostu.

To jsme na chvostu, ale hlavně

já bych řekla, že jsme na chvostu

i co se týče především našeho regionu.

Tedy východního krídla aliance.

Musíme si uvědomit,

v jaké bezpečnostní situaci

se současné době nacházíme.

Ta situace není nová, nejde jen o zahájení

války vůči okrajině

v loňském roce ze strany ruská.

Ale ruská agresivní politika

v roce 2008.

Když mluvíme o agresivučí gruzi

v roce 2008.

První agresivučí okrajině

v roce 2014. A to byl právě ten impuls,

kdy řaza zemí východního krídla na to,

začala usilovat o to,

aby na jich uzemí byly umístěny

spojenecké síly, protože do té době

žádné spojenecké síly aliance

nebyly umístěny na územích nových

členských států, na to tehdy nových

členských států, na to dnešního tedy

východního krídla na to.

Ale v roce 2016 bylo

o té takzvané předsunuté

přítomnosti spojeneckých síl

na východní krídla aliance,

tehdy se to týkalo polska a balckých

států. Takže o té době

nebojová úzkupení mnoho národností,

tedy působyli na územích těchto čtyř států.

A samozřejmě

i součástí těchto mnoho národních

úzkupení byly i

síly spojených států amerických.

Dokonce v Polsku jsou vydoucí zemí.

Takže bylo logické, že tyto státy

uzávřeli i tyto bilaterální dohody

mnohem dřív v Třeba než Česká Republika.

Mnohem dříve než Česká Republika.

No ale stejně 25 z 30.

Jak si to vysvědluje,

že jsme do této doby nechtěli

na jakovíce posilovat

spolupráci právys USA, nebo

proč jsme tak pozadu?

Spíš jsme pořád počítali s tím,

že nebude nutné jednotky

spojených států nebo i spojenecké jednotky

na našem území umístit.

Dokonce ta bezpešnostní situace

byla vršela.

Já jsem uvedla ten rok 2014

a následně tedy to rozhodnutí

samitu v Váršavě.

A vlastně obdobnému rozhodnutí došlo

i v loňckém roce, potom útoku

na Ukrajinu v UNORu,

2022.

Kdy v březnu bylo na samitu Bruselou

rozhodnuto, že ty mnoho národnostní

bojové skupiny budou umístěn

i v dalších státech

východního křídla na to.

To znamená na Slovensku, Maďarsku,

Napa, z těch 9.

Kde vlastně žádné

bojové skupení umístěno není

a tudíž jsme ani tu smlouvu

zatím nepotřebovali.

Ale jsme na prostou výmku.

Je to samozřejmě dáno tím, že my neváme

přímou hranici, nejsme toho

přímou hraniční zemí toho východního křídla

na to na rozdíl o těch ostatní států,

které tedy chrání mější hranici

aliance ať už na zemi nebo na moři.

Tak my jsme před si jenom ten stát

obklopený všemi těmi spojenci.

Nemohl hrát roli třeba i

strach z toho, že ta smlouvu nejde

v 10 let vypovědět?

Já se nemyslím, protože před jenom

k tomu umístění těch jednotek, jak už jsme o to mluvili

zatím nedošlo.

A potom, když prostě

tady budeme ty jednotky mít

tak to bude vzájemu naší bezpečnosti.

A nemyslím si,

že by jiné státy měli takovéto obavy, naopak.

Oni usilovali o to,

aby vlastně nejenom americké jednotky,

ale jednotky další spojeneský stát

zemí byli, protože to vnímají

jako součást obrany,

součást bezpečnosti a pojistku

proti potenciální ruské agresy.

No, já tomu rozumím. SPD by vám řekla

cizí vojska v Česku, nechceme.

Ale otázka je zda se dokážeme potom obrani

třeba sami, že?

Ano, no tak SPD v minulosti měla i takové

nápady, že se sami obrani dokážeme,

že nemusíme být tím členem ani

té severatlantické aliance.

A další věc k těm 10 letům je asi řada

výme o nějakém, že by jí vypověděl,

že by s ní nebyl spokojený.

Určitě ne, žádný z těch,

to státu ji nevypověděl.

A já když jsem změnila

mnoho národnostní bojová uskupení

v těch státech východního křídla na to,

tak si musí mě uvědomit,

že kromě nich jsou na uzemích těchto států

i přímo tedy ty americké základny,

o kterých tady pořádnu víme.

Potom roce 2014 byli zřízeny základny

v Polsku a Rumunsku.

Mnoho národnostních bojových uskupení

jsou tam i čestě americké základny

a žádný z těchto států

si nikdy nestěžoval, naopak jsou rádi,

že tam ty americké jednotky mají.

Já moc děkuju za osvětlením

toho, o čem je českoamerická obrana

s mou.

Já děkuju za pozvání ještě jednou.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12.

z pravodajského podkástu

dnes s Martinou Heranovou

bezpečnostní analityčkou

Pražského Cebroinstitutu

probrali jsme obranou

smlouvu mezi Českem a USA

která pesněmovně prošla

do zahraničního a taky do braného výboru.

Touhle epizodou uzavíráme další pracovní

týden, ale už v neděli

se můžete těšit na náš další díl

vydáme v anglickém originále

rozhovor s italským novinářem

Giampaolem Muzumečim.

O tom, kdo jsou pašeráci

lidí.

V Češtěně jsme tuhle epizodu

vydávali už ve čtvrtek

najdete i na webu irozhlas.cz

v aplikaci můjrozhlas

i v jakékoliv jiné podkástové aplikaci

na slyšenou v neděli.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.