Zloději životů: NA DNĚ #3: Vrah běhá mezi námi. Za zmizením majitele drogerie ze Žižkova zůstává smutný otazník

ZLODEJI ŽIVOTU

Poslucháte 3 dílnou miniséry ZLODEJI ŽIVOTU na dně.

Díl 3.

Píše se září roku 2015 a Zuzana Kosová se dumnívá,

že nálezem těla se případ konečně uzavře.

Vrach nebo vrazy budou konečně usvětění a potrestáni.

Kosová neváha a píše dopis státnímu zástupci.

Zároby věděl, že celé rodině záleží na tom,

aby se případ konečně vyřešil a že rodina je úřadům plně k dispozici.

Zároveň chce Kosová vědět, jaký bude další postup.

Sama předpokládá, že policie rozjede kolotočnových výslechů.

Svatoše, hříbala, jeho manželky, které se měl bývalý manžel s vrchdou svěřit,

nebo se třeba někdo bude ptát přímo pozůstalých.

Nic takového se ale nestane.

Zástupce je zřejmě spokojen se skutečností, že se našlo tělo.

Kosová sesice prostřednictvým e-mailu a telefonátů

snaží dopídit dalšího postupu, ale žádné odpovědi se nedočká.

Dopromilčení vraždy zbývá pět let, a času na znovu otevření případu je tedy dost.

To si ale spoň Kosová myslí,

než objeví paragraf 279 od Stavecpé trestního rádu.

Já jsem prostě začala číst o tom, jak probíhá obnova řízení.

Říkala jsem si, to bude asi obnova řízení.

Tak se podívám, jakí to má náližitosti,

když se obnovuje, když už jednou úsoudu někdo byl,

tak jak to funguje.

A teď jsem prostě přitom svým samostudiu zjistila,

že Promočecí do bavraždě je 20 let.

Tak si říkám, tak to je fajn, to se jako stihne.

Já si tam našla jako paragrafy a takhle o obnově řízení.

A zjistila jsem, že prostě když už jednou někdo byl úsoudu

za nějakou věc, tady let naši vrazy,

no bo potenciální vrazy už úsoudu byly,

takže se ta lhuta potom na jednou krátí na polovinu.

Takže když je 20 let za vraždu,

tak potom oni už můžou se to rozdějí na deset jenom,

a oni už můžou byť souzení jenom deset let potom,

co byly oni úsoudu původně.

Hovorí doktor Jaromír Horák,

odborný asystent katedry trstního práva

právninské fakulty Karlovy Univerzity.

Tady vlastně ta promlčecí doba je pouze výchozí

pro výpočet doby v dníž je možné otevřít,

obnovit to iž pravomocně skončené řízení

v té věci, která skončila s proščujícím rozsudkem.

Čili nejedná se tu vlastně v dané věci,

kterou popisujete o promlčení v pravem slova smyslu,

pouze se od poloviny té promlčecí doby

odvozuje vlastně lhuta,

v dníž může sout rozhodnout o tom,

že se povoluje řízení v neprospěch,

na návrstátnou zástupce,

v neprospěch obvineného,

který už byl v inulosti pravomocně

zproštěno obžalo by prostejný skutek.

Celhutou nehne ani objevení těla lubošenováka.

Lhutu pro podání návrhu na obnovu řízení

tuto objevení se toho nového důkazu

nijak nestaví, nebo nepřerušuje,

běží, běží nadále.

V případě té to lhuty nestačí,

aby sout projevil vůli řízení obnovit.

Musí se o něm pravomocně rozhodnout,

teprve pak bude lhuta zastavena.

Píše se začáte k roku 2016.

Z původních pěti let je na jednou pár měsíců,

během kterých se obnová řízení musí schválit.

Vzhledem k rychlostí úřadů

jde tedy o vskutku šibeniční termín.

To jsem si doma takhle nastudovala,

vyděsila jsem se u toho stolu,

teď jsem jako honem koukala do kalendáře

a zjistila jsem, že máme asi sedu měsíců jenom.

Ačkoliv státnímu zástupci

byl spis předložen 4. září 2015,

tak návrh na obnovu trstního řízení

byl městskému soudo v Praze

doručen až 26. letna 2016.

No je to návrh, který musí být podložen důkazy,

že podobně jako třeba obžaloba

ten návrh má svůj petit,

svůj vlastně jak bychom řekli,

s formulování toho rozhodnutí,

které se navrhuje, to znamená

obnovuje se řízení ve věci TAT,

no a musí tam být odůvodnění,

které odkazuje na vlastně

ty nové zjištěné důkazy,

které se objevili.

V tomu je přiložen spisový materiál,

který vlastně zahrnuje to,

co zjistila ta policie,

prostě dvoto dokumentaci a výsledky,

odborná věátskření z nalecké posudky.

Čili není to jistě

něco, co by ten státní zástupce

mohl spracovat, spracovat zedne.

Na den on samozřejmě

musí kvalifikovaně ten návrh

odůvodnit na základě toho,

co mu předloží,

co mu předloží policie,

která se s tím zabývá.

Státní zástupce pošle Kosové obálku

skopí jím vyhotoveného návrhu.

Tak jsem odovředla obálku

6.20.ledna,

protože to mám zelo na narozeniny

a tam jsem si přečetla,

jenom normální žádost,

jako když byste si žádel

po příspěvek na bydlení.

Prostě žádám obnovu řízení

z důvodu, nálezu těla.

Prostě teď tam bylo napsáno,

že chce skonfrontovat

tady typůvodní obžalovalný,

toho byla trance s tím s Vatošem

a v podpěj státní zástupce

s Sanya a posíle to prostě nasout

takovou destrohou jako žádost.

A já jsem si nějak myslela,

že jako už předem mají mít ty výslechy

nebože něco.

No takže, ale říkám,

jsem si tak fajn udělal žádost, je leden,

tak máme ještě jako půl roku,

tak to se snad stěhne do tý doby.

Co trvalo státnímu zástupci

té měř pět měsíců?

Na to odpověděl novinkám

mluvčí městského státního

zastupitelství a lež cimbala

následovně.

Prostudovat, kdy od posledního

rozhodnutí ve věci uplynulo více než

dvět let, zároveň do

zorový státní zástupce musel

souběžně zpracovávat další věci.

Jenže Kosová už nechce nic

ponechat náhodě, případ jejího

odce rozhodně nemí ní nechat

jen tak zapadnout. Volá tady nasout.

Tam její zděleno,

že o obnově řízení bude jedna

coutkyně čeplová, která případ

coutila už v minulosti. Bude o tom

prírozhodovat veřejně, a k zasedání

věci dojde zhruba za dva měsíce,

až k tomu coutkyně vytvoří stanovisko.

No tak mě trochu uklidnila, tak jsem

si to zapsala, ten datum, kdy jsem tam volala

a když uběhlo

dva měsíce, tak jsem si říkala,

to je divný, pořád nikdo nevolá,

nevíme nic, tak tam zavolan.

Tak jsem zase zvedla telefon, volám do

tresný kanceláře a

teď to zvedla zornat na tady stejná paň.

Taky říkám, dobrý den prosím vás,

jak to vypadá z toho obnovou řízení,

když mi nejednou řekne,

jo počkejte, ale to už je rozhodnutý.

A já říkám, vždyť jste říkala,

že bude veřejný zasedání,

jak rozhodnutý a ona říkala,

no to už je ale dlouho rozhodnutý,

počkejte asi do podívat.

Tak já nermí u telefonu na příde a řekne mi,

jo to už je ze štvrtýho unora.

A já říkám, kdyť já jsem vám

volala na konci ledna,

a říkla ste, že to bude trvat dva měsíce.

Nevěřící Kosová poslouchá,

jaký zaměstankyně soudu oznamuje,

jak soudkyně Čeplová rozhodla.

Žádost o obnovu tresního řízení

se zamítá.

V zákoné lhutě 3 dnů

se státní zástupce sanjame odvolal.

Proč?

Na to opět odpovídá mluvčí

alež cimbala.

Státní zástupce se s rozhodnutím soudu

a s udůvodněním jeho závědů

stotožnil, respektive

neschledal možnost úspěšného

napadení rozhodnutí soudu

a povolení obnovy opravným prostředkem.

Postup státního zástupce

se stal též předmětem interního

dohledu ze strany vedení

státního zastupitelství.

Kosové přijde e-mail s rozhodnutím

o zamítnutí přes četné urgence

až na konci března,

téměř o dva měsíce později.

Pro nás znamenalo,

že je vlastně jako konec případ.

Že to podstatě jako nikogo nezajímá.

Výslechy žádný, případ žádnej

obnova žádna.

A ten problém spočívá

v tom, že ti poškození

v tom konkrétném případě

pozůstalí toho zavražděného.

Tak oni sami nejsou

aktivně legitimování

k tomu, aby mohli podat návrch

na obnovu čízení

neprospěch

toho obvineného vlastně.

A

spolehají tady na ochranu

státního zástupce.

To znamená podávají podněty

zástupitelství,

polici i prostředním státním

zástupitelství,

že jsou tu tedy

nové okolnosti, nové důkazy,

které by mohli vect

odlišnému rozhodnutí,

než je to,

které už padlo a které je

v právní moci.

A to jako ty poškození

staví do poměrně slabé

pozice.

Ústavní sout je poslední

z rodyna zavražděného

luboše nováka obrátit.

Pozustalím vadí necitelivý

přístup státního zástupce

i soutkyně.

Na víc odůvodnění zamítnutí

žádosti považují pozustalí

za mimořádně cynické.

V čem je problém?

Soutkyně Veronika Čeplová

v odůvodnění zamítnutí žádosti

říká následující.

Z nyní opatřených důkazůl

se dovozovat, že vraždou

ani ostatní okolnosti

ani další důkazy za ištěny nebyly,

iž z toho vyplývá, že

návrch státního zástupce

by byl zřejmě neuspěšný.

Dále soutkně argumentuje tím,

že řádné veřejné zasedání,

kterého se musí účastnit

i tehdejší obvinení a jejich advokáti,

by se podle Čeplové do 30. srpna 2016

kvůli předpokladaným obstrukcím

nestihlo.

Ústavní sout berez tížnost jako

o podstatněnou a v květnu

začíná zabývat. Je však důležité

říct, že ústavní sout

není součástí soustavy soutů

a nemůže sám narídit obnovu

trestního řízení.

Zuzany Kosové a její rodiny se přesto

zastané. Ve svém obsáhlém

3. a 20. stránkovém nálezu

dojde 9. srpna 2016

k závěru, že

u snese dím soutkně Čeplové došlo

k porušení práva na

soutní ochranu pozůstalých lubošenováka

dle listiny základních práv a svobod

a úmluvy o ochranělických práv

a základních svobod. Její

u snesení rovně šruší.

Jak státní zastupitelství tak městský

sout porušil práva pozůstalých

když jim svým neveřejným jednáním

odepřil právo

na účast v řízení o povolení

obnovu trestního řízení.

Kdyby Zuzana Kosová opakovaně neurgovala

úřady, nikdy by se nedozvěděla,

že žádost o obnovu trestního

řízení byla zamítnuta.

Argument soutkně, že by se

přízení nestihlo, považuje

ústavný sout pouze za názor

založený na řetězení neověřitelných

doměnek městského soutu

ohledně předpokládaného

obstrukčního postupu obželovaných.

Prakticky je možné,

že by skutečně

se to stíhalo obtížně

zajména pokud

d. skutečně o

rozhodnutí

o otevření, o obnovení

toho procesu,

co je potom o rozhodnutí

tedy v tom řízení obnoveném,

které by vlastně probíhalo

od počátku

před nalézacím soudem.

Čili jak si se s praktického

hlediska je možno

je to rozebírat a zamíšlet se nad tím,

ale s formálního hlediska

si myslím, že asi

takto argumentovat nelze, což

názor.

Největším problémem se je výfakt,

že účast pozustal jich v trestním procesu

záleží tak na libovů

listátního zástupce, případně

soudce. Ústavní

soud podotýka, že tato účast

v podobě vysvětlení, vyplývá

ze samotné listiny základních práv

a svobod i z předpisů

Evropské unie. Ústavní

soud dodává, že není nutné, aby

informace o vysvětlení dalšího postupu

byly poskytovány formálizovaným

způsobem.

Pani Soutkine Čeplova

prostě nerespektovala

ten náles z toho ústavního soudu

počkala si až to úplně

ta promelčecí doba projde

měla udělat veřejný zasedání

aby znová se k tomu vyjádřila

toto neudělala a poslala nám dopis

že je to promelčený

počkala si až toto na promelčení bude

a že už starastím nic

dělat nemůžeme.

Pak teda

kostátní zástupitelství v účitomu podalo

že podalo odvolání, ale tam

podstatě, když ta lhuta už byla

učená, tak bylo jasný, že prostě to

odvolání, nemá žádnou šanci

na to, aby uspěl. Ona přece nemůže

předýmat kroky, jaký budou následovat

chápu, že ze svýho pohledu

když tam sdí a dělá sútkiny nějakou dobu

že asi ví jak to funguje

a že to třeba bude složitý

ale to přece neznamená, že to kůli

tomu neudělám, když tady mám

zavražděnýho člověka a my to

rovnou zdáme

no a todle v podstatě

měl byť konec celého případu

Paní doktorka Čeplova

z osobního hledězka vyjádřá lítost

na situací pozůstalých. Je přes náles

ústavního soudu nadále trvá

na tom, že o zamítnutí žádosti

o obnově trestního řízení rozhodla

v dané situaci jediným možním způsobem.

V návrhu státního zástupce

to těž byl jediným novým důkazem

náles těla Luboše Nováka s prostřelenou

Lepkou. Paní sútkiny se odvolává

na rozsudek městského soudu

z roku 2006.

Součástit tehdejšího sproštujícího

rozsudku byl to těž předpoklat, že

Luboš Novák nežije. Ubyvení těla

bylo potvrzením této doměnky

a nebylo by podle sútkyně dostatečným

důkazem k dokázání vraždy

jedinému pachateli.

Inými slovy podle úvah sútkyně by nebylo

možné na základě do savatních důkazů

určit, kdo a kde strílel.

Ústavní sút však považuje

hypotetické úvahy sútkyně

strany hodnocení nových důkazů

za nepřiatelné. Takovém

může sút provést pouze

ve veřejném zasedání. V takových

úvahách je také pomíjen fakt,

když se můžeme dát i v průběhu

trstního řízení.

Otázkou tedy navždy zůstané

zda samotné objevění těla

s prostřelenou lepkou, zabalené

v modré plachtě, zatížené

podstavcem dopravní značky, nebylo

dostatečným podnětem

pro obnovu trstního řízení.

Na podzim roku 2015,

kdy se spis s celým případem

dostal do rukou vyšetřovately

a státnímu zástupci,

se oběty to strany spokojili

i vřejmě nikdo nepočítel s tím,

že by soudkyně náles tělak

obnově řízení nestačil. Ačkoliv

se ústavní soud s děžovatelech

zastal, s rozhodnutím městského

soudu nemohl dělat nic jiného, než jej

zrušit. O samotném rozhodnutí

o obnově trstního řízení

totiž nemůže rozhodovat.

Tento náles z 9. srpna 2016

byl na městský soud podle

soudkyně čeplové doručen 30. srpna

2016. Tedy v den, kdy

končila lhuta pro podání návrhu

na obnovu trstního řízení.

Soudkyně 19. září 2016

vydala rozhodnutí,

že obnovuji šnelze provést

s důvodu vypršení zákoné lhuty.

Proti tomuto rozhodnutí

podal státní zástupce stížnost.

Vrchní soud v Praze,

však v neveřejném jednání

15. listopadu 2016

stížnost zamítl a uznal,

že lhuta pro podání obnovu

trstního řízení již vypršela.

Bíní myslovy,

případ je navždy promlčen.

Svatoše a hříbala už nikdo

zavraždulu, bože nováka stíhat nemůže.

Zuzana Kosová se nikdy nedozvíjí,

kdo opravdu jejich odce zavraždil,

když ona sama si je pachateli jistá.

Je však třeba ctít

presumpci neviny.

Odstá tu by ráda,

ale spoň o mluvu.

Jak sama zdůrazňuje,

nejde jen o symbolické

uzavření případu.

Vyselá řešit celou řadu problémů.

No a nám se

prostě stalo takový kolotoč

událostí, co si nikdo ani nedokáže

nejhorším snu představit,

protože ve chvíli, kdy tato

vyvzali ty peníze,

no ale ty peníze nebyly jeho všechny.

Takže ty lidi, který ty peníze

do toho obchodu poskytli,

tak co samozřejmě udělá i ve chvíli,

kdy my jim řekneme, že táta jako by

není. No tak si budí myslej,

že on si má penězm a zmizel,

je jedno, co se stalo jemu.

Oni chtějí svoje peníze zpátky,

což jako člověk třeba pochopí.

Ale my jsme ty peníze samozřejmě neměli,

že nebyl pachatel, tak to chtěli po nás.

Takže my jsme se dostali do výru

exekucí, zabavování

věcí a teď si představte,

když teda právně ten člověk

ještě jako žije, ten co ty peníze

měl jako by teda s níma někam odejít.

Tak ho v nepřítomnosti

odsoudí soud. To znamená,

že on se jako by nedostavil

protože dostal obsílky,

my jsme je nemohli vyzvednout, protože

s modrim prohem nic nevyzvednete.

Takže my jsme o těch soudech exekucích

vůbec nevěděli a pak

už přišla jenom na řízení toho,

aby se to zaplatilo, nebo na jednou se tam objevil

exekutor. A vysvětlujte

exekutorově, iž prosím vás

jako náš tatínek je určitě mrtvý,

tady běží pro hlášení

za mrtvího na stejném soudu, tam,

kde vy steho odsoudili za to, že

to peníze dluží, tak na stejným soudu

v jiným patře probíhá

prostě soud za to,

že bude pro hlášený za mrtvýho.

A to má nějaký svoje náližitost

je to pro hlášený za mrtvýho

odsoudu, musí to trvat rok, talhůta.

Našem v případě to trvalo 3 doky,

protože my máme vždycky všechno složitý.

Tak z nějakého důvodu

se to prostě strašně táhlo, a mezi tím

jsme byli odsouzení prostě

krůzným exekucím kůli těm lidem,

kdo vlastně jako by na jednou dlužili my.

Ty peníze jsme museli zapatit

nejde jsme, že nám zabavili v podstatě

všechno, co jsme do tý doby měli.

Že se po Novákovi slehla

zem, to nikogo nezajímalo.

Novák byl úřady považován za živého.

Nebylo možné za něj

přebírat poštu, řešit závazky

ani nic podobného.

Pozů stalí tak přišli praktycky o všechno.

Exekuce, návště vypodivných

lidí, zoufalost.

Novák byl za mrtvého prohlášen

čtyři roky pozmyzení, a to

spětně k prvnímu květnu 2000.

Ani po té se, ale rodina

Luboše Nováka nedočkala praktycky ničeho.

Exekuce, které byly

vedeny na mrtvého člověka,

nikdy nikdo nezrušil.

Novákovi nedostali spět ani korunu.

Je hrozný,

že to nikdo

ani potom neuzná jako

ty chyby.

Že se spíš budou všichni tvářit,

že to byl všichni pravda.

Hla, normálního člověka to zmíní strašně.

Jako bychot tý rodiny je

v podstatě úplně

vlastně rozvrácený. Ze dne na den

máte úplně životek

v detektivním románu.

S tím,

že si myslím, že v podstatě

jako v zrodiny jsem na tom jako já

možná tak nějak nejlíp,

protože mám asi nějaký

genetický předpoklad, k tomu mít nějaký nervy.

Ale maminka ze ségrou

pod potom, co se nám stalo

za každým rohem černý scénář

podstatě úplně to vám to tak

jakoby skazí život,

že to se nedá nipopsat

prostě.

A teď jak je to vlastně všechno prodlužovaný

není to, jako nechci nějak zlehčovat

když se někomu někdo zabije

při auto nehodě, jako jsou to všechno strašně

džoky.

Ale prostě za chvilku nebo

často nějak zgojí, ale tohle byla

podstatě prodlužovaná nítrauma,

když vidíte,

že se to prostě k kriminalistům dostane

za 3 roky, potom co se to stane

pak je zase za další 2 roky

teprve jsou z brhama, pak je

prostě, pak je další náles těla.

Pocatě 18-20 let žijete

pořád v hrůze

co se děje, a napřed

vždycky vstřídá se to znadějí,

že se konečně je co stane.

A po 20 letech cislící se

stejně nestanení nic. A že ste

20 let se stresovali s něčím,

kdy vám stejně nikdo nepomůže.

Takže v podstatě

ten vliv na ten život to má velký

podstatě celý můj dospělej život

jako žiju

tady hle kauzou

jako zavraženého tatinka

je to stigma, ale zároveň je to moje poslání,

že za to, jaký jsme

myslím vedli život, a jakýmom byl

rovný a prostě jako fajn

tak mu to jako tak nějak

dlužím, tak proto jsem to vlastně nevzdala,

protože si myslím, že normální človek by to

bym to nikdo nevidrží.

Teď se nás zastał ešte

nejvyšší sout

a ve výsledku praktickým to

pro nás neznamená nic.

Tak proč tyto instituce máme,

když vám vůbec nepomůžou?

Tak to je taky taková otázka.

Podkázd z roději životů

Vám přinesli

novinki CZ

Jakub Štěpánek, Tomáš Skoupí

David Rineš

a Richard Wagner

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.