5:59: Lithium opět na scéně. Jak se bude těžit?

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Tady je vlastně hodel ložiska, kde vidíme, kde je přesne to ložisko.

Tady nahoře je obec, když třeknupají do duše.

Jasně.

My budeme někde tady z lesa razit pravě přístupovou cestu však ty dolu, šikmí a vlastně bude se těžit někde pod občí.

Vždycky si nikdo dolezel, že kusně hod.

Vytájí tady něco, ale chyjí tady je bordel, potáhnu príč.

A tady tady jsou s ternou slížené na tím bordelu.

Vstým je to duba dnes tím, kdy tě jen.

Když balíti a podcínovcem na severu Čech dostává hmatatelnější obrysy.

Energetická společnost Čes poodhalila plány, jak cehrudu z nítra ho rizískávat.

Místní obyvatele jsou pověčinou skeptičtí.

Definitivní rozhodnutí ohledně těžby a výstav bydolu by mělo padnout na konci letošního roku,

poté co budou známe výsledky předběžních studii.

Jak konkrétní obrysy těžby vypadají?

A jaké jsou hlavní obavy, obyvatel, cínovce a okolí?

To zíšťovala reporter, seznam správ Jan Novák, který je hostem dnešní epizody.

Je středa 30. srpna.

Tady je Lenká Kabrhelová a 5.59.

Spravodejský podkást, seznam správ.

Odzoru Českého vereného prostoru se vrací informace o těžbě,

lítia ty sám si je také přinesil.

Odkud se vzali, proč se bavíme o lítiju právě teď?

No, ono to není tak, že by se zniče ho nic, opět obyvilo téma lítium.

To našla pování kolem lítia na cínovci, je v prostatě v prostoru už minimálně 15 let.

A podle toho, jak dostává ten projekt případné těžby, lítia,

v zřetelnější kontury tak se o tom pochopitelně více mluví i píše.

A já tam vidím takové dvá důležité milníky.

Za prvé to je rozvoj elektromobility, který umocnil cenu a význam lítia,

to v souvislosti s poptávkou po těch lítiových bateriích.

A za druhé jsou to vlastně býsledky geologického průzkumu,

který prokázal, že pod cínovcem je opravdu obrovské mojství lítia,

dokonce se zat největší nalyziště v Evropě

a to v objemu jeden a půl až 3% světových zásob.

Na krušnohorském cínovci se nachází více než 1 milion tun lítia,

vyplývá to z posledního průzkumu z konceloviského roku.

Po táskách Václava Moravce to uvedl bedoucí odboru

nerostných surověn české geologické služby Jaromír Starií.

Elektromobily a nabodomovní vatarii

mohou mít v sobě budoucnu kousak krušní hora.

Zásobě lítia pod cínovcem se odhadují až na 1 milion a 400 tisíc tuna.

Její hodnoután osahuje podle aktuální chcena na trhu

několika set miliard korun a pro výrobu baterii v celé Evropě

by tak vystačili na několik desetilať.

Na tom cínovci já bych to udělal velice optimisticky.

Je to ložisko, který je v těžbě 60 let,

klidně bych prostě do toho štřel, pokud možno teda tím podzením spůsobem.

Důležitá věc pochopitelně je, kde se to bude spracávat,

kam se to bude vozit a také, které všechny su roviny spracujeme.

Kličovým rokem v tomhle ohledu byl tady v Česku rok 2017,

možná si na to ještě všichni zpomenou,

širší veřejnost se tehdy dozvědila,

že existuje něco jako naleziště na cínovci.

Ta informace se navíc objevil jenom pár dnů před parlamentními volbami.

V jaké souhyslosti se to tehdy odehrál?

To je pravda, to jsme se asi poprvé,

jako my všichni veřejnost dozvědili o nějakém lítiu

a ještě navíc pod cínovcem.

Bylo to pár dní před parlamentními volbami v roce 2017,

kdy André Babiš, úplně z čista jasna,

obvinil vládu, če je se zde,

že chce ukrást státu lítium.

Takže prosím vás kolegové ze sociální demokracie

skutečně přestantěl hád.

Já chápu, že vás to štve, ty preference.

Já za to nemůžu.

Takže bylo by dobře, aby se přestalil hád,

protože ta základní odpovědě,

teda otázka na pana Havlíčka,

proč jste podepsal to memorandum s hránkovou firmou?

Jednoduchá otázka.

Odkázal se přitom na memorandum,

které osplů práci s austrálskou těžební společností

European Metals Holdings,

kterou podepsal tehdejší menester průmyslu obchodu,

myslím, že se menoval Jeří Havlíček,

a Andrý Babiš tehdy mluvil dokonce o krádeži za bílého dne.

A z toho se nevykecáde, nevykecáde,

protože na to nemáte odpověd.

17 předvolbami.

Je to skandál, je to krádež,

a my uděláme všechno proto, aby to memorandu bylo neplatné.

Děkuji.

V pravdou je, že byl volbách můj tento konstrukt,

nebo, nekto říct, mediální trik

vynesl několik procentních bodů,

ale v skutečnosti to byla naprostálež.

Nic takového se neodehrálo

a ani nehrozilo.

Paradoksně za jeho vlády došlo

k těsnější spolupráci z Australany,

s tím, že vstoupili do společné firmy Geomet,

kterou z 51% vlastní polostátní čes

a zbytek právě ona australská firma EMH.

Takže víme, že Lithium se na cínovci nachází,

je známo jak zásadní to naleziště,

a k čemu se vlastně tedy Lithium

současné době používá.

Ty už si let, co zmínil v úvodu, můžeš to trošku rozvedat?

Vlastně díky tomu geologickému modelu

a předběžné studii pro vidětelnosti,

který právě financovali Australané,

víme, že to ložisko se naléza

zhruba v loupce 150 až 300 metrů

pod a kolem obce cínovéc

a patří k největším Evropě.

K čemu se Lithium používá,

tak především do těch Lithiových baterí,

hlavně do elektromobilů,

ale také ve farmaci

nebo věderné energetice.

Ty se zondzo na cínovéc vytal,

společně i z geologii,

kteří tam provádějí výskům

v věně banální otázka, dá se pobsat,

jak Lithium vypadá?

No to je hroze dobrá táska,

taky se na ní chtěl za podpověď.

Specifikům Lithia je,

že velmi reaguje rychle

s vodu nebo kyslíkem.

To znamená, že v přírodě

té těžby na cínovci

je to Lithium obsaženo v žule,

respektive ve slidě.

A to ještě v druhu slidi,

která je pojmenovaná po cínovci,

tedy cynvaldy.

Abychom se to nějak představili,

jak ten finální produkt,

čli ten Lithiový karbonát,

který se vlastně prodává

a je to v součástí těch Lithových baterí,

tak tam vlastně vypadá,

aby řekl jako naše býlá jemná mouka.

Já nás vrátím ještě do toho roku

2017, respektive možná

ještě trochu předněj,

protože ty průzkumi

začali ještě o trochu drív,

tím myslím ty geologické průzkumi,

co honzo odhalivy.

Takhle, o tom, že na cínovci

je krom jiných chrů takovů

i Lithium se vedělo vždycky.

Ostatně mi to říkali i horníci,

místní horníci, kteří tam 10 letí fárali.

Každopádně, někdy v roce 2007

chtěla parta Českých geologů

zkoumat, kolik ho v nacínovci

vlastně je. A tak

obcházely různé státní

i soukromé společnosti,

ale nikdo nebyl ochoten

zaplatit, ten poměrně drahý

geologický průzkum. Na konce jim

podařilo přesvědčit právě tu

zmíneno austrálskou těžepní firmu

a během let 2014

až 2021 tam udělali

67 vrtů

v průměrné hloupce 390 metrů.

Kde se právě do tých hloupkých,

a nesou vlastně tu letiovou slidu.

Krušných horách v okolí čínovci

je slida s obsahem letia všude.

To, co se blízka na tom kameni,

to je slida Cynvaldit

a ta slida obsahuje

letium. Letiový kov

dobře váže a uchovává energii.

Podle posledního průzkumu

se v oblastě čínovce nachází

skoro půl druhého milionu tun

vzácné suroviny.

Pro zajímovost

ten nejhlupší měl

1 km

a pak tu horněnu nechali analizovat.

Mimo chodem, kdy jsme u těch cen

tak jeden ten vrt stojí skoro 2 miliony korun

a analíza metru horněny

zruba tisícovku.

A těch analíz provedli

67 tisíc vzorků.

To je pro představu, co takový geologický

průzkum vlastně stojí.

Tak to asi stojí přemýšlet o tom,

jaká je potom návratnost dá se říct

jakou hudnotu.

Analeziště mají říkal si,

že se to v ropy, ale spomět se to předpokládá

pokud by se vytěžila dá se říct

na jaké zisky, by si dotyčná společnost

přišle.

To se opět velmi těžko vyčísluje.

Cená zpracovaného karbonátulítia

že jako docálí ta

někdy i otřetinu na horu nebo dolu

nicméně, když bychom vzali

přistě hrubě čísla

tak firma Geomet

má v plánu vyprodukovat

25 tisíc tun ročně

toho karbonátulítia

a nezveme, že se pohybuje

kilogram karbonátulítia za zruba

430 korun

tak jsme někdy na 10-11

miliardách ročně.

Ale opravdu to z rezervou, protože tam do toho

vstupují další a další věci, náklady

a vlastně my ani nevíme

jaká bude cenálítia, nebo to

karbonátulítia za 5-6-7 let.

A to spravdu podobně je to tedy hledisko, které by

měl brát v uvahu stát, potom až bude

dělat rozhodnutí, jestli se mu ta těžba

opravdu vyplatí.

Kdo by vlastně ho zaměl

ty investice do těžby platit?

Podle těch odhadů by to mělo být

12-14 miliard koruns

čí peněřenky by ty prostředky šli.

Opět, zase otázka ještě do budoucnosti.

To taky ještě není jasný.

Všechno se bude odvíjet

od tak zvané studie provedetelnosti.

Jejíž výsledky ukáží

jestli vůbec dává

těžba ekonomicky

smysl a jestli je technologicky

zvládutelná.

O těch informací, o těch

geologů to vypadá pozitivně

a pak liže ano

tak se musí zplnit tak zvané e ja

což je vlastně zase posuzování

vlivu záměru na životní prostředí

a pak teprve se bude řešit

jaká bude struktura nebo

jaké si majetkové poměry

v té dané společnosti.

Čili je to ještě dost velký kůst cesty.

A teď se tak dé vlastně.

Tady my jsme těsně bude velká zotáčka

a vyjdeme k tomu můstku.

Když se vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně

vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně

k tomu můstku vlastně vlastně vlastně

k tomu můstku vlastně vlastně

k tomu můstku vlastně vlastně

k tomu můstku vlastně vlastně

k tomu můstku vlastně vlastně

k tomu můstku vlastně vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

k tomu můstku vlastně

violent ten kopeč

100...

...

www.pictroff.hu

www.pictroff.hu

www.pictroff.hu

www.pictroff.hu

www.pictroff.hu

www.pictroff wlastně

www.pictroff wlastně

www.pictroff wlastně

www.pictroff wlastně

www.pictroff wlastně

Zavěšený pás, který je nad korunami stromů, je uzavřený a vede vysoko nad stromama.

Ať tak, či onak, když to děknu kulaňtně, tak všechno bude velmi výrazně viditelné z okolního prostoru.

Takže nějaký zásach do krajiny zcelejistě, a to mluvíme jenom o té tě, že v mním části pak by měla být ještě zpracovatelská část,

co tak, jak by to mělo vypadat na tom druhém konci, de gondoli, nebo lanovky, nebo ať už to bude cokoliv.

Tam se se byl také podívat, v současné době to je vlastně jako nevyužívená, nebo takhle bych zkomírající prumyslová zona u obce újezdeček.

Tady bude jedna ta část, bude ta upravna, ta vlastně separace, to bude jedna část, druhá část bude ta metallurgie,

ta piro i ta hidrometalurgie, a pak tady bude může být nějaká logistika, že to bude nakládat na vlaki, pře nakládat zase zpátky na hodu a tohle nisto.

A plus samozřejmě administrativní budovy a nějaký jako nezbytný zářený.

Momentálně jsou tam takové rozpadající se budovy, je tam pár nějakých skladů, funkčních hál, nějaký administrativní budovy.

V těstné blízkosti je osada dukla, kde mají lidé chaty nebo tam bydlí trvale, a tím se pochopitelně, tohle jen z ten projekt rozhodně nelíbí.

A ten samotný zpracovatelský závod bude rozdělat do dvou částí, kde se bude ta ruda zpracovávat a dál se bude se transportovat dál.

Tuk tuk, doberý den, můžu na slovíčko, já jsem honzanovat a já vlastně píšu o tom, že to je bět těžit to lítiu.

Nejsem z toho absolutně načená, já to je moje chalupá, ale to víte, že z toho nejsem načená.

Honzori, změňuješ místní obyvatelé, ty si mluvil i s nimi, co na tohle všechno říkají.

Já jsem především mluvil ze dmi na cínovci, řekl bych, že převládají obavy nad očekáváními.

Zatěžba to není někdo dobrého.

V čeho máte obavy?

V čeho, že se zničí úplně tady ta příroda.

Takže zase jsem přído nějaký firm, vytáhne nějaký to nerosný vlastní stíze mě, a v otáhnu kousek dál zase.

I tady by museli být cennice ze zlata, a to je nyní ani poližního střetin, bojíte se na toho.

Já mám obavy z toho, že na hlavní silnici než se jsem dostaném, budou je z dětná kladě,

taky bude všechno ten provoz, i když to bude jako mimociínové, tatěžba, ale než se to jsem jako dostal,

ty nákladě, jaké všechno to doprava, to bude prostě, ta silnici bude blbě dostupná podle mě, si myslím.

Ješi tady bude pohybci ze ich lidi, ješi tady budou nějaký dělnici, když je ubytovaný, nebo kde budou, to bude i k slidní.

Jediný to mi trápilo, kdybych stracil o vodu zady, už já mám tady vrd, kdyby mi prostě se s ním zelo voda.

Já mám spíš obavy z toho, aby teď nezačel moc lidi stavit baráky, aby jsme tady měli chlej taková.

Nejvíce, čo se bojí je, že přijdu o vodu ze studní, bojí se otřesů, bojí se nadměrné dopravy,

protože ta jediná silnice, která nacínovac vd je z Dubí, je to jaková serpentinová jednoproudá silnice,

bojí se také toho, že tam přijde spousta nových lidí.

Nacínovci, že je zruba v 23 stálych obyvatel a jsou tam protože mají rádi klid a více mě samotu.

A jednak ten důlní proces, a je tam z pracouteský závod, přiláka možná až 1000, ale spíš až 2000 lidí.

A tyto lidé mají obavy z toho, kdo tam přijde a jak se to bude u ní vyvěd.

Prostím, Rose.

To být jen pravý jste starosto. Honcanováku telefonu se znam z právy.

Dobrý Janik.

Já jsem se tedy konstrável nějaký čas na cínovci, zajímáli mě vlastně reakce lidí z cínovce na tu případnou i těžbu lítia.

Je to takové, jak jo vlastně znáteš tě stanobiskop obce?

To je pořád více méně stejný, než jsme a prioriou proti těch bě tam je důležité,

aby byli dodržené nějaké typo dmínky za díska ochrany životního prostředí a podobně,

což zatím tak více méně je, jako jsme si vyromí, že některé občané městá

a zváš čekujíme, že cínovetské jsou proti tomu, ale jako my tam nevidíme nějaký fadálný střed,

kde by to nadělo z lidiska v běžního života občanovata.

A obivuj se tam i pozitivní názory?

Jo jo jo, našel jsem tam pár vlastně lidí, kteří to naopak výtají,

vidí více, než obavu příležitost.

Takže potenciální pracovní šance?

Tam třeba příklad Pavel Borl, 39 letý bývalý horník,

který léta fáral právě bud to na cínovci nebo v okolních dolech, tak ten se to ve věžně těší.

Jako čekám, možno bude.

Vůdvá děšíte?

Tak jako?

Takže zase vrátíte zpátky do práce.

Tak jo.

Ten by říkal, že to bude jako případnou přijetost k práci, kterou měl hrozně rád,

vzal mě k sobě domů, kde má poličky plné vzpomínek na tu těžbu

a ten opravdu by byl rád, aby to začlo, co mě říkala, mohl se zapoje do toho kutání.

Zároveň se změňoval, že obavy a nesouhlás mezi místními obivately

převažují, co na tohle všechno říká firma Geomet.

Jak těm býh radám, které obivatele cínovca okolí vyjadřuj Čeli?

Když to veznu postupně, tak voda.

Geomet tvrdí, že vlastně tu vodu to obrovského mností vody,

které je důležité pro spracování tý rudy,

tak budou brác okolných šachet a príjejí dostatek.

Obivatele uklidňují, že vlastně mezi povrchvou vodou,

která naplňuje jejich studny a tím samotným kutáním,

který je zruba těch 150-300 m pod povrchem,

tak je dostatečná silná horněna, aby ta v jejich voda neotékala.

Přesto jsou připravení, případě kompenzace, tam tu vodu na ten cínovec dovést.

Už teď hovoří o tom, že už skoumají vodu a její toky v těch vrtech, co tam udělali.

Doprava.

Ano, to je logické, že v průběhu výstav by toho dolu,

tak bude zatížná doprava na té silnici,

protože tam bude mu se dovést veškerý materiál stroje a podobně.

Nicméně, hovoří o tom, že drtivá většina, té dopravy,

tý horněnej nebude přes silnici, ale bude právě na těch pásek nebo tom transportim koridoru.

Dále, ohledně lidí, tak ano, tak je to skrátka noví těžbní projekt,

přiláká tisíc až vatisíce pracovních míst

a lidé to můžu brá takovou obavu, nebo naopak jako přijedost.

Ostatně je sami lidi sýnovce se mysleli, že vlastně té obce nic není,

že když potřebuji si něco nakoupit, tak musí dojec až do dubí.

No, to si změňoval tedy ty hlavní tři výhrady,

nebo obavy, hluk, zdopravy, infrastruktura,

zásoby, vody, příchodnových lidí,

ale ještě je to další věc, co se stane s tou hlušinou,

která by potěž by je vznikala.

Jiholok tu máš verbický, hovořil o tom,

že drtivá většina toho, mi tomu říkáme odpatala,

je to vlastně vytěžená hornina, tak se bude vracet zpět.

Bude to se bude vracet přímo do toho dolu pod cínovcem

a ta lanovka by měla být obou směrná,

to znamená převážet horninu dolu,

zpracovat a ten zbytek odvé zpátka,

opět zaplněnit tuhoru,

a nebo by se měla poželeznici vozit do šachet bývalého dolu

v tušimicí, který nedeleko.

Mě tam zaujel jeden fakt,

že ta těžba Lítia se netíká jenom České republikou,

na by měla probíhat i na německé straně Krušní Hor.

Víc o tom, jak by měla vypadat tam?

Řeknu, příjím, že tím jsem se až dost tak nezabíval,

ty informace mám více méně zprostředkuvaně.

Co vím, tak už mají také svoji geologickou studii,

plánují těžbu, ale co mě zaujalo,

že vlastně tě němci mají tak trochu jiný přístup,

které těžbě, že v okolních městech,

Cynwald nebo ten Altenberg,

tak tam je velká hrdá tradicí na to hornictví,

tak on se tam pořadejí velké hornické slavnosti,

hornické předměty mají bez nacích,

a jsou tedy které těžbě tak trochu schovíva vější.

Tak on co, když to schrnu, tak vlastně zminuje,

že probíhá tu v tuhle chvíli nějaký výzkum,

čeká se na studii i pro veditelnosti,

letcos už je rozběhnuté, definitivní ano,

ale zřejmě ještě nepadlo jak realné,

tedy ty plány na těžbu líti a v Česku jsou.

Moudřejší budeme na konci toho roku,

možná na počátku přištího roku,

kdy budeme znát výsledek té studii a pro veditelnosti,

která pravděpodobně řekne,

že se to vlastně vyplatí, těžit

a máme na to dostatečné technologie.

Od toho se bude odvíjet splnění

perspektive získání povolení v ránci EA,

čili vlastně to posuzování vlivu na životní prostředí.

My možním ty české podmínky EA

jsou jedny z nejprísnější v ránci Evropy,

čili ten projekt se musí uspůsobit tak,

aby to vlastně mělo co nejmenší dopad

na životní prostředí u nás.

A poté až budu rozhodovat investoři,

čili stát, austrálská firma EMH, ČES,

ministerstvo obchodu a průmyslu,

ministerstvo životního prostředí a hlavně vláda,

protože tam musí uvolniť

vypočáteční miliardy a dátom projektu z hlenou.

Plan Geodetu je začít těžbu někdy v roce 2026

a plnějí uvést do provozu roce 2028.

Honzanovák, reporter se znam zpráv, děkujeme.

Také děkuji, bylo mi potěšením.

A to je ze středeční epizody podcastu 559 Vše.

Vraďte se za námi, kdy koli nase znam zprávy,

do všech podkástových aplikací i na platformu podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký typ nebo nápad,

vyšte nám naše adresa je za minutu šest,

za věnáč sozotečka.cz

Najdete nás i na sociálních zítích Instagram či Twitter.

To byla Lenka Kabrhalova.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.