5:59: Krize nepřišla. Potravináři a zemědělci sčítají zisky

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

POTRAVINÁRSTVÍ

Necelí rok po té, co část potravinářů a zemědělců odhadovala, že je dopady krize smetou strhu, hlásí výrobci i rekordní zisky.

Svědší o tom pohled do dostupných účetních uzávěrek.

Jak zistili seznám zprávy, části podníků, které varovali před kritickou situací například v potravinářství,

celoně výmečně dařilo a vykazují i násobně větší zisky.

Jaké vysvětlení proto firmy mají?

Nadhodnocovali cíleně možné dopady krize nebo jenom neodhadli situaci.

A jak pádné jedne z podezrení, že část potravin mohli výrobci zdražovat uměle?

Je čtvrtek třetího srtna, tady Jelenka Kabrhelová a pětpadesát devět.

Spravodajský podkást seznám zpráv.

Filip Horáček je reportérem ekonomické redakce seznám zpráv.

Alé, Filip.

Alé.

Filip, ty se už víc nešrok v biznis redakci seznám zpráv, intenzivně zabíváš,

tématen potravinářství, zemědělství, obchodních řeky,

zemědělství, obchodních řekěstvů a zabíváš se i cennami potravin.

Její šledský dramatický náruz, někteří producenti vysvětlovali růstem nákladů.

Teď si prošel u závěrky hospodaření za loňský rok

zhruba u 3 desítek zemědělských a potravinářských firm, na co si přišel?

Je to vlastně potvrdzení toho, co se čekalo,

protože na začátku roku už zemědělský Svaz vydával odhad přijímu firm

a tam už to vypadalo, že budou ty zisky rekordní.

To se týká zemědělství.

Ukázalo se taky, že jsou na tom velmi dobře někzřejí potravináři.

Celkově z 28 firm, které jsem zkoumal nebo díval jsem se do účetních závěrky,

jich tak 16 z nich mělo vyšší zisky než v roce 2021.

Hlavněm strašákem loňským bylo zdražení energii.

Nysméně se ukázalo, že nakonec to firmy zvládli i bez toho zastropování.

Takže docela dramatický rozdíl oprotit tomu,

jak ta situace vypadala loňi očima producentů výrobcu.

Ano, je samozřejmě dobře, že se českým firmám dáří.

Na druhou stranu tohle vyvolává legítmí otázku,

jestli si třeba nenavejšovali marže.

Dramaticky se vyvíjí situace v seni obalových materiál.

Ruba 5 milionů trati měsíčně na nafti, na pohodných montách.

Takže to zdražování opravdu to není nějaká obezlička

jenom nebo nějaký témat, který, aby se mo něčem povídalo,

je to opravdu likvírační akce, kterou nestatíme do toho obchodu

provohit v žádným případě.

To situace pro nás pěkaře je naprosto bezpricedenký.

Ten na náru stupu zejména energii,

aboužel i obylít převážně pši nic,

co je takový, který nepamatuje za postaních 30 let.

Je to ještě únosné, není to likvírační?

Existenční problémy hrozí koli zdražujícím energím

až se třetíně podniku v potravinárství.

Jde hlavně ospracovatelé masa nepo pěkaře.

Českému rozhlasu to řekla prezidentka potravinárské komory dana večerova.

Já se bovím, že pokud se skutečně nestané s těmi cenami energii,

něco, že jste nějakým způsobem nezostaví jejich růz,

tak boužel ho není možné akstabilizovat na něj ceny výrobku

a nějakým způsobem predikovat, když se to zastaví.

Věřím, že mlovím za všechny pekaře,

to se tě bojujeme o přežítí.

Poďme říct, jaké firmy si zkoumal.

Těch firmy celá řada, jsou tam různá odvětví.

Mlékárny, pekárny, mlíny, výrobci masa a cukrovinek.

A taky větší zemězelské podniky některé.

Na druhou stranu spoustá klíčových podniků tam samozřejmě chybí,

protože ty závěrky se vydávají postupně,

ve rýstříku ještě nejsou,

na příklad nejsou klíčový dodavatelé mlečný výrobku Madeta,

Olma, není tam penám,

není tam obrovský výrobce mouky Euromils.

Měsméně nějaký strípek toho obrazu celkového to dává.

Pak tam je samozřejmě Agrofert,

který má speciální postavení v tom,

že vlastní v postatě všechno zemětelství

a v potravinárství, co si můžeme v té vertikále představit.

To zeměná, on si sám vypěstuje přenici,

pak se to zpracuje na mouků,

zabalí si co prodá si to jediný, co nemá,

tak nemá obchodní řetězec, kde by to mohl prodávat.

Takže v tom jeho silné postavení

na druhou stranu polovinu přímů má

ze zahraničí z Německa a ze Slovenska.

V těch výsledkách, který jsem uvedl,

tak tam jsou celkové přímy, to znamená i ze zahraničí.

Měsméně ty výsledky i tak byly skvostní.

Tam je náru 160 miliard vzysku.

No poďme říct některé konkrétní údaje

u těch dalších firm, které si zkoumal,

co si vlastně zjistil.

Je tedy možné pobsát na těch výsledcích hospodářských,

jak se potravinářským a zamědělským firmám daří?

Třeba v Odnanské druhbeži z koncernu Agrofer

narostl zisk z 90 na 240 milionů.

Vedle toho jsou tam v koncernu firmy,

kterým se nedářilo tak dobře,

ale dářilo se jim pořád.

Třeba k Mottermasna Kroměříš snížil zisk

ze 30 na 12 milionů.

Další příklady, společnost Upfield,

Laura Arama narostl zisk z 36 na 45 milionů.

Máme tam jeden cukrovar, cukrovar vrbátky,

ten menší cukrovar, který vyrábí 40 tisíc tun cukru ročně,

takže je s tím menším hráčem,

ale zisk mu narostl ze 40 na 60 milionů.

A tak by se dalo pokračovat.

Ještě se mi povedlo se hnat v Pana Bednáře,

ředitele druhbeži závodu Klatovi.

A když jsem se hoptal,

jaké možná je, že se jim zvýšel zisk

ze 143 na 206 milionů,

tak to vy se toval zejmena,

tím, že v minulosti hodně investovali

a teďka se jim ty investice

začínají vypláce.

Tak mi jako v průběhu 10 let

jsme do tej firmy napompovali,

jde na půj miliard, to investic.

Takže my třeba dneska máme zbouztu robotů,

na likoštěvání zbouztu robotů,

dá nám dává řizky do mísek

a tak dá to sem náto sou věci,

že my jsme vlastně začali dřív

a díky tomu se nám samozřejmě to dnes to povedlo,

že se nám vlastně tý věcí,

který my jsme na ním investovali,

tak se nám vlastně.

Sou tam i firmy, kterým se tolik nedářilo.

V největší strátě byly

bel síry, spoločnost, která vyrábí

veselou krávu a síře letava,

například.

A zisky se snížili veľmi

a například mlékárně Holandia

z Karlových varů, která vyrábí

premiové jogurty

a podle té učitní závěrky na to reagovala

například snížením objemu na mzdy

od 3 miliony.

Vyrábí tradišně premiové jogurty,

ale spousta lidí v dnešní roby

už 20 korun za jogurt nedá.

Takže začala mnohem masové

vyrábit privátní značky.

Vyrábila 60% vlastní značky

těch jogurtů Holandia

a teď se to otočilo a vyrábí

značek a zbytek jsou teda vlastní značky.

Privatní značky jsou

vlastně na zakázku vyrobené značky,

které vynábí potravěnářské

firmy na objednávku

obchodních řečesců.

Je to jako vlastně jenom příklad

firmy, který se dařilo,

která má lepší produkt, kvalitnější,

ale momentální dobenení

schopná tak dobře konkurovat,

protože lidi prostě šetří.

Takže museli vymyslet výrobky,

který lidi kupujeli.

Vždym říct, že v té tabulce mě zaujali

mlíny voužení lek, kde byl rozdíl

vzysků 11000%

se jim zlepšili výsledky.

To čísle je tak velký, protože to slo

vlastně z nůli nebo respektive zmírní staráty.

Proto je ten procentní

skok tak obrovský.

Ale je pravda, že tam ten skok je.

To je výrobce předměřické mouky.

Je to jeden z menších dodavatelů

na trhu, jeden

z mála, který zveřejněli výsledky

v tomhle sektoru.

Užel jejich vyjádření, jsem nezískal

panma, je tohle řekl, že to nebude komentovat.

To jsem se tě chtěla ptát, co na to

ty firmy říkají dnes, vysvětlují,

jak je možné, že se situace

vyvinula tak odlišně od těch

chmurných předpovědí, které někteří dávali

před rokem. Tak ředa podnik, jak jsem řekl, tak to

nechce komentovat, protože měli

výborné výsledky, je mohli by se tím pochlubit.

Někteří proto mají různé důvody.

Třeba společnost Úsovskou,

exministrá zeměndělství řího Milka,

nestraníka za ano,

navýšlá loni zysk ze 127 milionů

na 201 milionů.

A pan Mileks, kterým jsem mluvil,

to zdůvodňuje, tím,

že samozřejmě rostli velmi ceny

komodyt, takže mohli prodávat

zavýší ceny, při čemž

nakupovali ty osivá hnojiva

za nišší ceny

z roku 2021.

Takže tam došlo k tomu velkému rozdílu.

Tam se podkalo to,

že my jsme měli níští vstupy,

když jsme zakládali po rosti,

že ho třeba odzimů a tak dal.

Tak byli relativně níští vstupy

od těch ní rolo pomá,

samozřejmě pak jsme prodávali zavýšit ceny

letošekého pálčeho,

pak se vyhouplí ceny na vtý ceny

noji, v perfícidu, osíflat a tak dal.

Že ty vstupy byly poslatně výští,

no a teď se mohli ta cena

je poslatně níští zase,

odhadují, že to by je kladná dola.

To je obecný pravidlo,

který jdu vůdem toho,

protože daří v zemědělství

nebo dařilo loni.

A vysetlel to ještě tím,

že má velké množství

zdrojů energie vlastných,

to znamená, mají hodně

bioplinový staniec a mají

fotovoltajků a jsou

naprosto sobě stačný ve výrobe

k tomu, kteří byly.

Loni jsem se bavil například

s panem Motejziken,

což je řiditel masou

uzeněny písek, který mají

dva masokombináty,

druhý největší masokombináty

a ten měl velký obavy, protože

prodávaly se strátou

a říkal, že trchy je panický

a že v podstatě skolaboval.

Trchy se chová nestandartně

a za 30 let

podstatě jsme nebyli vysnavený

Nicméně pod letěch výsledků

to vypadá, že si cejím zisk

klesl o 77%, ale

stále jsou v zisku z 50

na 11 milionů jim to klaslo.

Vvolal se mu a říkal,

že se se mnou nebude bavit, že je nadovolený.

Filip Vemnás,

od ten rok zpátky do té doby,

když si řada firm stěžovala

s tu cenn energí na dopady inflace

a vlastně tím

vysvětlovala i ty své obavy

a chmurné předpovědi,

že by nemuseli vydržet

napřed rok se svým podníkáním.

Jakým potížím podle svého tvrzení

tehdy ty firmy Čelyly?

Mezi tím a problémama, kterým

zemědělci a potravináři loni Čelyly

tak je zejména půlpký zdražování

cenn energí, kdy

stouplitřá na pětě násobě k uněkterých firm

pak zdražovali materiály, obaly

suroviny pro přípravu potravin

na vtá a další veci.

Potíž ze jich

pohledu spočívá v tom, že firmy

fungují na bázi kontraktů, který patí

běžně třeba čtvrt roku nebo

i půl roku, ale to

v okamžiku, kdy

se stýdne na týdem v některých připadech

měněli cenny a zdražovalo, tak oni nemohli

přepsat ty cenny pro

odběratelé, pro ty obchodní řetězce.

Takže ten jogurt museli porodávat

s mnohem vyšším nákladem než předtím.

Ale ty se z krsten rok zabýval

i zdražování potravin,

když se díváš teď na výsledky těch

firm, do jaké míry kopírují

to, které potraviny

se mezi ročně zdražili.

Už me připomenu, které potraveny to byly

okolik ty cenny poskočili?

Tak cenny se zvýšili za poslední rok a půl

o 30% cenny potravin a nápojů

a určitý náznaky

v tom, že to ty výsledky kopírujou

tady vidíme, třeba u cukrovaru

cukr zdražil na dvojná sobek

z 16 na 32 korun

za poslední rok

stejně tak mouka zdražila

z 15 na 22 korun

byhem loňského roku.

Takže můžeme to tam vyčíš, ale samozřejmě

do detejelu to zjistit náleze, protože nevidíme

z těch výsledků tu cennotvorbu

a nevidíme ani náklady těch firm.

Já se ptám práve i proto, že se objevovalo

po rezrení, že firmy mohli zdražovat

umělé. Potvrtělo se něco takového?

Antimonopolní úřad to

skoumal několik měsíců

a nepřišel na nic

říkal, že trh funguje v pořádku

akorát tady je silné postavení

několika málofírem v těch sektorach

to jsou ty oligopoly

kdy jeden hráč má třeba

20-30% toho trhu

a pak tady jsou další.

Za vysoké ceny potravin v Česku

podle antimonopolního úřadu

nemůžou kartelové dohody, ani nekalá soutěž.

Kontroly se zaměřili na průměrné marže

u 5 komodit

mouky, vajec, kurecího masa

másla a mléka

a úřad prověřovali jistlisy

zemědělci, potravináři

nepriměřeně nezvyšili marže

do spil k závěru, že konkurence funguje

a docen se rovnoměrně

promítli vyšší náklady

třeba za energie.

Neexistuje ani jeden jediný subjekt

který by měl dominantní postavení

a řekněme formoval cenotvorbu

v tom řetězci

za těch posledních pět let

že je velmi pozitivní správa

v České republice prostě funguje

konkurenční prostředí.

Podle úřadů zůstávají na všech úrovních

marže zhruba stejné

s tím jak rostli náklady

si je poslutně všichni.

A ty oligopolěnej jsou z pohledu

úhosu takový problém

zejmena kvůli tomu

že tady máme možnost dovážet

potraviny ze zahraničí.

Takže vždycky alternativa podle úřadů

že si můžeme dové

rády

Na spořáku Vám to dost necinka

kam z penězy

aby byli chráněné před inflation

fontmonetika zhodnotí jakoukoli

v částku o 6,5%

a to firmám i do mátnostem

více na Monetika CZ

a to je to co si změnival

třeba o Agrofertu

že si dokáží skutečně vyprodukovat

všechno od tohle

semínka až do toho finálního produktu

Tak obecně postavení těch velkých firm je jednoduší, protože mají teda velké prostředky na investice, mají velký aparát úředníků, dokážou si zařídit ty dotace, který není úplně jednoduší vipsat, nakoupí si různé stroje, postaví si sklady, to znamená, kdy už to zdražuje, tak oni mají plné sklady levnějších surovin, což jim potom zpětně vyplácí a můžou taky investovat velký prostředky do modernizace, robotizace, takže můžou užetřit i na lidech.

Což je v dnešní době taky velká výhoda, začátkem války na Ukrainy odešli další lidi ze Zeměndělství na Ukrainy museli jít bojovat a dlouhodobě je velký nedostatek pracovníků v Zeměndělství.

Takže je skutečně vyloučeno, že by teoreticky mohlok umělému navišování cen docházet?

Samozřejmě, že si navíšit marže mohly, do cenotvorby nevidím do nákladů, taky ne.

Ale můj názor a i zkušenost z praxe, když jsem se bavil s některými firmami, tak třeba jeden potravinář výrobce cukrovina jak Miloni o tevřeně řekl,

hele my jsme zdražili, přitom jsme zdražit, nemuseli, protože máme zastrpované energie do konce roku, říkal, že se chtějí připravit na horší časy,

to znamená, že se svezli na té inflační vlně a zdražili taky.

Tak já si myslím, že takový leferem určitě bude víc, neříkám, že to bude většina, ale některí firmy si určitě ty marže navíšili.

Ty si změňoval, co firmy tvrdili Loni, že ty předpovědí byly velmi chmurné, jaké předpovědí změňují letos,

tedy s těmi dobrými výsledky v ruce už?

Tak teď říkají, že se to otočí a bude to zase horší, že ty výsledky, který byly skvělí Loni,

tak jak řekl na začátku roku Zemědelský svát, že to je hračí se

a že letos se to otočí a budou prodávat zalevno.

Zemědelský funguje po něku ténak z leteská hospodářského.

Ten dobrý rok z roku 2022 se nám okamžitě překryje s negativním výsledkem roce 2023,

pokud se nestane něco mimořádného.

Což na jednu stranu vidíme, že ceny prodejní padají a ty ceny nákupní těch surových

a pohodných moh, tak všeho, tak naopak narostli.

Takže ten rozdíl je tam menší a je tam menší prostor pro zisk, to je fakt.

To znamená, že my už teď máme samozřejmě problém,

že víme, že ten 2023 možná bude strátový a nebo nebude, nebude rozhodně

žádném případě standardně ziskový pokurty ceny komodrid.

Zase z nějakého důvodu panika na světových trzích nebo něco podobného

zase nevystoupají na horu.

Co ty si tedy odnášíš z toho svého vzkoumání ko takovou hlavní správu,

hlavní závěr, vyplývá tis toho, jestli v firmy nadhodnocovali to ryziko

nebo ty problémy nebo jestli špatně o jenom odhadli situaci?

Tak určitě se tady projevole takýto strašení.

Bude máslo za stovku nebo za 150 chleba za stovku

a nebo podníky budou zavírat.

Ve velkém to se neděje za tím.

Samozřejmě jsou sektory, kterým se dá říhuš jako PKRN-ství,

které mají vysoký náklady na energie a právě je tam drhá práce.

Ale od nášem cisto to, že to nevypadá tak zlé, jak všichni říkají.

Na jaký dopad od louhodobě má, pokud ty firmy tvrdí,

že situaci nezvládají, že tu existuje nějaké velké ryziko včetně toho,

že by treba mohli krachovat.

Ale vyskutečnosti to tedy není pravda.

Ty výsledky jsou zcela opačné, naopak světší

o to celá zásadním nárostu, při nejmenším u některých firm,

vzyskují fobratu.

To je samozřejmě blbí z hlediska jich reputace,

která už není takhle dobrá.

A ještě horší je možná, že to nechtějí komentovat.

Poměrně hodně ferem, který jsem se ptál,

tak se k tomu nechce vyjadřovat vůbec,

než kdyby to nějakým způsobem vysetleli.

A dá se zatím vysledovat třeba i nějaká strategie,

jde o to, že si budují tímhle způsobem

lepší pozici třeba vůči vládě,

když žádají nějaká kompenzační opatření a tak dále?

Tak samozřejmě může jít o taktyku,

jak zaujimoj vládu a zároveň jak postrašit lidi

a aktivizovat je protivláde.

Motivací může být spousta.

Třeba změnit po prvním roce

nový dotační podmínky v zeměndělství,

kdy dotace se otočili více k malým,

než v minulosti.

Můžou chtít, aby se otočilo to zastrpování,

nebo zrušilo, nebo omezilo,

aby se zvýšela soběstačnost

a investiční podpory

nebo se chránil terech,

ale i do vozům s Ukraine a vůbec do vozům.

Obecně zeměndělci mají dost oprávněných obav,

protože zeměndělství je konzervativní obor

všude na světě i u nás,

ale doba se velmi rychle mění.

Zeměndělci mají strach na příklad

z požadavku Evropské unie,

který přibývaj, máme tady Green Deal,

je tam omezení hnoje v pesticidu,

jsou to přísnější požadavky na ochranu Ukrainy,

požadavky na rozširování chovů, welfare,

přibývá birokracie

a zásadní roli hrají i technologie

a navíce změněla dotační politika.

Takže to je spoustat změn do hromady,

na který o něj musí je rychle reagovat.

A ten konzervativní obor to nejvědžské dokáže.

A navíce nejí strach tak umocně krize,

kdy neustále změnit se na měsíc

se měnili ty ceny a oni neměli její stotu.

Takže to jsou takový oprávněný obav,

který mají.

A tohle všechno samozřejmě zvládají

líb ty velký podníky.

Filip Horáček,

reporter ekonomické redakce se znam zpráv.

Děkujeme.

Díky.

A to je ze čtvrtečního vydání

podcastu 5,59 vše.

Děkujeme, že nás posloucháte

a že z námi trávíte čas.

Ke všem naším epizodám se můžete vrátit,

kdykoli na seznam zprávách,

podcastových aplikacích

i na platformě podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký typ

či komentář,

pošlete nám ho na adresu

za minutu 6

za vynáč sezpečkat sez.

Najdete nás i na sociálních

sítích instagram

a Twitter.

To byla Lenka Kabrhalová.

Děším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.