Studio N: Kdo tu bude soudit

Je čtvrtek prvního června, posloucháte studio N, tady je Filip Tytlbach.

Dnes o tom, kdo tu bude soudit.

Oni do toho dou s velkou otevřeností, v postatě připouští,

že budou před národem vyslyčení té měř Dunaha

a tak nejenom oni ale i občané by si zasloužili,

aby znali případné námidky.

Slova pana prezidenta považují za naprostou nehoráznost.

Česko má nové ústavní soudce.

Senát v tajném hlasování schválil nominace všechny kandidátů Petra Pavla.

Volba, ke které za chvíli přistoupíme je tajná.

Výslech, kdo, jak a proč hlasoval,

je konec demokracie.

Josef Baksa, Daniela Zemanová a Jan Wintr

prošli hlasováním v horní komoře a dostali do poručení od pléna.

Proč jejich zvolení provázeli komplikace?

A jakou roli budou zastávat?

O tom budou mluvit reportérku Daníku Enzdi slovou pokornou.

Zdíšovítej, ahoj.

Ahoj, Filipa, díky moc za pozvání.

Pojďme si neůvod říct, kdo je kdo.

Jakou minulost má Josef Baksa?

Josef Baksa je přední český souce,

který soudí už po čtyři dekády.

On vynímá tu svojí roli na tom ústavním soudu,

že to je jaké si završení tého velké a dlouhé kariery.

Josef Baksa byl před sedou nejvyššího správního soudu

a to od roku 2003 do roku 2018,

kdy ho poté vystřídal jeho nástupce Pan Mazanec.

A nyní působí na nejvyšším správní soudu jako radový souce.

Nejsem žádný radikál, progresivista,

ani rozňovaný a už jubesné mladý mož.

Je to člověk a souce, který se proslavil podle mě

především tím nebo veřejnozom,

že znát především díky tomu, že v roce 2019

otevřeně mluvil o tom,

že bývalý kansler v Ratislav Minár tlačí na soudy

a tlačí na jednotlivý rozhodování konkrétních případů,

ve kterým může mít on zájem nebo jeho okolí.

Týkalo se to například kaus zlesmysprávilánej

a z dalších případů týkající se hradu.

Ustavní soudce, kterého by zřejmě osazenstvo hradu

v minulém ulebním období asi vidět na ústavním soudu, nechtělo.

To samozřejmě nechtělo.

Oni se o tom vedli i debaty v minulosti,

jestli ho Miloš Zeman minuje tím ústavním soudcem,

ale tam byla jaká si nevolé z jeho strany a on nechtěl Jozefa Baxu minovat.

Takže když bylo jasné, že prezidentem se stane Petr Pavel

a bylo jasné, že Petra Pavla čeká klíčový rok,

co se týče obsazování funkcí ústavního soudu,

tak nějakým způsobem ve vzduchu vyselo,

že právě Jozef Baxa bude jeden z prvních nominovaných.

A to se istalo.

Nebyl to teda jenom on, byl nominovaný jako první společně

s Danielou Zemanovou.

Přináší mu svojí více než 20 letou,

zkušenost soudkyně,

přináší mu nějaké své zkušenosti

s činnosti ve vedení soucovské unie,

to znamená z prostředí takzvané justiční politiky.

Vše soudkyně, která se od roku 2005 do roku 2018

věnovala zprávního soudnictví a potom přešla do civilního soudnictví,

kde se zaměřovala na rodiné právo opatrovnictví a další věci,

takže Daniela Zemanová se setkala na nejvyšším

zprávním soudu s Jozefem Baxou,

že mu se potom asi vrátíme,

protože to byly jeden z argumentů některých senátorů,

protože nechtějí podpořit opatrto kandidáty,

ale Daniela Zemanová má za sebou taky zajímavou karieru,

krát se předtím ještě působila na městském soudu v Praze.

Na což si jí senátory, na ústevně právním výboru

poměrně hodně ptali konkrátně senátorká Hanna Kordova-Marvanova,

která si jí ptala na to, jak se kouká, na to,

jak soud rozhodoval v kauzé článku Ferdinanda Peroutky

a poté co přestala soudit na městském soudu v Praze,

tak se vrátila zpátky na soud v ústí nad Labem,

což je krajská pobočka soudu Liberci.

Takže tam je teď a Petr Pavel si jí vybral,

protože ho zaujel ten její příběh

a vlastně to, jak jsem zmínila,

že přešla z toho správního soudinství do toho civerňho,

co je zmíňoval ve středu na tom plénu

a třetím kandidátem je akademik Jan Winter.

Celkem je zvykem i v Evropě,

že na těch ústavních soudech sedí i někteří akademici.

Já jsem se celý svůj profesný život zabýval tím ústavním právem.

Který působí v té akademické svéře zhruba 20 let,

je poměrně hodně aktivní, učí na právnické fakultě.

Teorej prává je na stejné katedře jako Aleš Gerloch,

kterého nominoval předchozí prezident, ale neuspěšně,

takže učí společně.

Aleš Gerloch to pro mě bylo osobně zajímavé,

že on se šel i kouknout na ten ústavní právní výbor,

když se senátor Jana Wintera ptali na ty dotazy

a on tam celou dobu seděl a pozorně poslouchal

a potom odešel společně s Janem Winterem.

Jan Winter také působil v legislativní rady vlády,

je poměrně hodně aktivní i veřejně,

a Petr Pavel chtěl, aby součástí toho prvního balíčku

byl právě někdo stejné akademické svéry

a jeho poradní tým vybral právě Jana Wintera.

Jako jediný, tento kandidát neměl se na tu téměř žádný problém.

Všichni ho podpořeli i co se týče těch výborů,

ale to se nedá právě říct o baksové a zemnové.

Ne se dostaneme k tomu, co považoval za problém senát

zřejmě i z toho politického hlediska,

tak je někdo z nich jako objektivně problémový,

někdo, kdo má prostě nějak pošpěněnou minulost

nebo něco, u čeho bychom se měli,

třeba imorálně zastavit, když ten člověk

má být součcem ústavního soudu nebo soutkiní.

Co se týče nějakých korupčinkkáus,

nebo nějakých pochybných vztahů

nebo dalších věcí, který by mohli být probírány v medích,

tak na tuto trojce nejsou zatím.

Zmuzřejmě nevíme všechno,

ale nikdy nebyli negativně popisovány v medích.

Petr Pavel je vybral, protože tvrdí,

že jsou to jedni z nejlepších kandidátů,

který se mohl v tom prvním kole poslat

a neustále změňuje právě erudici Jozefa Baxi

i to, že to je vlastně završení tého kriery

a že na ten ústavní soud jednoduše je rečtě nopatří,

takže nemají žádný škraloup.

Bylo pro tebe překvapením,

že Senát nakonec schvál všechny tři pavlový kandidáty,

protože ono to vypadlo na docela velké drama.

Já jsem povědně byla překvapená,

a minulý týden po ústavně právním výboru

říkala, že jeden z kandidátů Baxanipo Zemanová

mohou mít problém a že nemusí mít tu podporu

a asi tohned vysvětlím.

Myslám si to i z toho důvodu,

když se na to, že napříč těmi kluby hovořili

o tom, co jim vadí, co jim naopak nevadí

a proč právě nechtějí podpořit například

Danielu Zemanovou.

Mě přijde, že ten vývoj té podpory

byl dost herbolatý

a začal tím, když Petr Pavel

nominoval Jozefa Baxu, Danielu Zemanovou

a posled se i Jana Wintra.

My si k tomu asi dostaneme, ale přijdem mi,

že celý ten problém začíná na začátku

toho způsobu, jakým Petr Pavel

prezentoval, že chce ústavní jsouce vybírat.

Tendlí jaký?

On řekl, že chce postupovat transparentně

a že chce, aby ty kandidáty

vybíral jeho poradní panel, kde je sedům členů

a v čele toho panelu je Jan Kisela

a ten poradní panel začal vybírat

nějakým způsobem se dohodli na Jozefu Baxovi,

Danielu Zemanovou a paralelně s tím

začali přijímat vlastně nominace

od různých institucí v České Justice.

Může třeba od České advokátní komory,

notářů a dalších profesí v Justici.

Takže na řadu lidí to mohlo působit tak,

že do převi nám tedy říkáte,

že se transparentní přitom už máte

do předů vybranej kandidáty.

To byl právě argument před sedy

ústavně právního výboru Tomashe Goláně.

Tam je ale zase logické říct,

že opravdu Jozef Baxa je v tej Justici

opravdu velký ménu a dalo se opravdu očekávat,

že to bude právě on, kdo bude první menován

a to i z toho důvodu,

že se o něm uvažuje jako o před sedy ústavního

soudu po panu Rycheckém,

který odchází teď v polovině léta.

Takže ten průběch toho výberu

byl takový hle.

Tady to odstartovalo teda, nějakým problémem.

No, tady to odstartovalo, protože

někteří narážili na to,

že Jozef Baxa a Daniela Zemanová byli už do předu domovení

a že žádný transparentní výběr tedy neexistuje.

A že to je celé pofiderní,

že někteří kandidáti chodí na ta jednáň

k tomu poradnímu panelu,

ale už potom nejsou pozvaní do toho druhého kola,

což znamená, že se jdou s prezidentem

a vlastně se začali tomu hradu dívat hodně po druce.

Což si myslím, že je časečně dobře,

ale potřeba si říct,

že tenhle případ ukázal na to,

že si se nád a hrát potřebovali trochu vyjasnit,

jak moci do těch věcí mluvit.

A Petr Pavel si myslím velmi dobře uvědomil,

že příště už musí volit trochu jiný přístup,

ne, až tak otevřený, stejně takého poradci.

Ustava říká, že prezident navrhuje, senát chvaluje.

A řada senátoru včetně Tomáše Goláni

si to mohla vysvetlet trochu jinak

a požadovali, aby hrad s nimi konzultoval ty nominace,

což se tady nikdy nedělo.

Když se koukneme zpátky, tak...

Čekaj, takže pro senát byl Petr Pavel moc velký solitér.

Dá se to tak trochu říct, ano.

A část senátu si s ním vyjasňovala tu pozici, tu moc?

Přídeme, že část senátoru si s ním vyjasňovala tu pozici a tu moc.

Protože mi přijde, že tím, že Petr Pavel řekl,

budeme vybírat ty kandidáty transparentně,

každý má šanci, pošlete nám nějakou přihlášku,

životopis, možného kandidata a naš poradní tým se o to postará.

Což si mohl někdo vyložit prostě i jiným způsobem,

to, že potom ten poradní panel se rozhodne úplně pro někoho jiného,

tak to je jejich rozhodnutí a je to rozhodnutí prezidenta

a myslím si, že část senátoru s tímhle právě měla problém,

protože si představovalo, že budou vybraní jiný kandidát,

jako je třeba advokátka Schajbalova

nebo souce z nejvyššího soudu Roman Fiehl a další.

Takže tam se hrálo jenom o to protlačit v toho svího kandidata,

proto se myslím, že tedy ty boje nastali.

A eskalovali v to, že představní právního výboru Tomáš Goláň

měl četné narášky nahrát a po každému vadilo něco jiného.

Já jsem si to psalat, co mu vadilo jeden týden, druhý týden

a už jsem se v tom potom úplně stratila, protože...

Tak musím jít poznámky na to?

O to bylo, že mu vadí ty kandidáti, potom ta procedura,

potom, že se k ním nechovají hezky členové toho poradního týmu

a vlastně pořád to bylo něco z jeho strany.

Ale přijde mi, že řada lidí i včetně lidí na hradě na tím trochu mávala rukou

a myslili si, že to není až takový problém.

Oni věděli, že proti sobě mají členy ústavní právního výboru,

kde kromě Tomáše Goláně, například Daniela Kovářová

nebo Jitka Chalanková, Michail Canov, prostě lidí,

kteří uvažují trošku, třeba jinak, než zbytek toho senátu.

Ale přijde mi, že hrad i veden těch jednotlivých klubů v senátu

podcenili tyto lidi, kteří nechtěli ty kandidáty.

Myslím, že je možná potřeba to zasadit do kontekstu,

kdyby mě si úplně každý ví, jak funguje ten proces,

jak se člověk může stát ústavním soutcem nebo ústavní soutkyní,

abychom si na tom mohli ukázat ty hrboly, kde se stali.

Kdybych já chtěl být ústavním soutcem, což nemůžu,

protože mi není víc než 40 let, protože nemám

vysokoškolské právnícké vzdělání,

protože jsem 10 let nebyl činý v právníckém povolání,

ale přestavme si, že tohle všechno mám

která můžu stát ústavním soutcem.

Tak co mě čeká za cestu?

Čím musím projít, abych mohl pracovat v té budově

bývalé moravské, zemské sněmovny v Brně,

kde ten ústavní sout sídlí?

Kdyby si o tom funkci stal teď,

v době, kdy je prezidentem Petr Pavel,

tak kdyby mě to může byl například

soutce nejvyššího soudu,

tak by si potřeboval nějaké nominace,

aby ta instituce, ve které pracuješ,

poslala tu tvou přihlážku, nepoten tvůj životopis

v tomu poradnímu týmu prezidenta Petra Pavela.

Měl by si teda několik nominací...

Pokud nejsem baksa.

Pokud nejsi baksa,

měl by si teda několik nominací,

nejvyšší sout by se rozhodl,

že dobrý máme tady si několik soutců,

kteří to chtějí,

ale ty bys měl největší počet hlasů

i takže tvůj životopis by se poslal nahrad

a poradní panel by si tě potom zřejmě pozval

až o něby rozhodli,

jestli tě pustí do druhého kola Petrovi Pavelovi.

A kdyby se slíbil prezidentovi

a kdyby s měl kladný stanovysko

od poradního týmu,

který teda věde Jan Kysela,

tak bys měl zelenou.

A když bych se děl teraz Petrem Pavelem

u stolu někde?

Řečili byste otázky

týkající sejustice,

by se zřejmě ptál na to,

jaký je tvůj životní příběh,

co si představuje,

že by si chtěl změnit v ústavním soudu

a potom on by tě zřejmě,

pokud by se s můj líbel,

tak by tě...

Tím se nejsem jistaj.

Perovičky.

Ale tak, pokračuj.

Nipolitici moc nejrádi.

To jsme dvá.

To jsme dvá.

Tak by to řekli,

nevrhl by tě senátu

kdyby dvá nominace

musela projít ústavně právním výborem

a poté ještě lidskoprávním.

A...

Je to vlastně nezávazné stanovisko,

který tyto výbory dávají

potom svým kolegům,

kteří by o to bě hlasovali na plénu.

A...

V tom případě Jozefa Baxidane

a Lizemanové toto kolečko proběhlo

od jinulý týden

a tuto středu plénům rozhodlo,

že se stanou ústavním soudce.

Tak. A teď, když máme před sebou

tučáru toho, co mě čeká za karieru,

tak v těch konkrétních příkladech,

o kterých se teď bavíme,

o těch ústavních soudcích, které senát

teď tedy schválil,

tak tam ty hrboli, pokud to cháp usprávně,

nastali právě v tom ústavně právním výboru.

Tam byl ten největší problém, je to tak.

Je to tak.

A to bylo z toho důvodu,

že před seda ústavně právního výboru

to máš golá, nějak už jsem říkala,

tak on dlouhodobě krytizoval

proceduru

o tom některé kandidáty

a ty argumenty

furt přibývaly.

Občas nebylo dne,

kdyby si s nepřečetl nějaký nový důvod,

proč Tomáš Goláni nechce

Josefa Baxu nebo Danielu

Zemanovou jako ústavní soudce.

A tam je pro mě osobně důležitý

si říct, kdo Tomáš Goláně.

Tomáš Goláně

je na tor,

který v roce 2022

v komunálních volbách

byl líder ODS-ky

ve Zlínským kraji.

Měl se stát primátorem,

ale nepanovala tam úplně schoda

na tom, aby on byl v čele města.

Takže se jím nestal.

A v zákulisí se říká,

že kvůli tomu

mu ODS-ka dala pozici

před seda ústavně právního výboru.

Jenom, že Tomáš Goláně

se, který určitě má

nějakou znalost justice,

ale taky si nechává

od některých lidí poradit.

A jejich názory

on pak často prezentuje za své.

Což je případ toho,

když si nechával například radit

od exministrině z pravdolnosti

Marije Benešové,

nebo o čefa antimodopolního úhradu

Petra Mlsny,

nebo od dvorního advokata

ex Prezidenta Miloše Zemana

pana nespali

a nebo od lidí z nejvyššího

soudu, kteří tlačí

zase své kandidáty.

Takže se často mohlo zdát,

že ty argumenty, který on říká

a který on prezentuje,

tak se mohlo občas dát,

že nejsou úplně z jeho hlavy.

Například argument,

který vyslovil jako jeden z posledních

byl ten, že

na ústavním soudu

byly dva lidé z nejvyššího

zprávního soudu,

čímž myslel paní Zemanovou, Józef Baksu

a on často říkal

přece nechceme, aby nejvyšší

zprávní soudu ovládil ústavní soudu

a tady vznikl ten narrativ

minulý týden,

že jeden z té dvojice

nemůže projít,

že by to byl problém, protože by tam byli

dva lidé z nejvyššího zprávního soudu

a že to není dobře.

To by opakoval

to, že Daniela Zemanová

je propojená s Józefem Baksu,

protože spoludlouho pracovali

a že by nefungovali samostatně,

že Józef Baksu

by měl díky mnohem větší moc

na ústavním soudu

a já ho nechci nějakým

způsobem poceňovat

ale přijdem, že

řada těch výroků, které říkal,

tak jsem možná

mohl stát obětí lidí,

velkou moc

a on byl jenom

papouškem těch jich názorů

tak na mě působilo

takže to byl zlom na tom ústavně právním výboru,

kdy Jan Winter prošel

měl osům hlasů z 10

pot Daniela Zemanová

měla jenom dva

a Józef Baksu

měl čtyři.

U Daniela Zemanoví tam byl ešte problém

ten, že některým senátorům

vadilo to, že ona nemá

júdr.

Na což narážil například

Michael Canov nebo Jan Holasek

těch argumentů tam bylo víc, ale

Ustatní solce nemusí být júdr?

Ne.

Ale ona říkala, že pokud

teda bude poptavka

potom, aby si dodělala ten titul,

takže je ochotná to udělat,

ale v době,

kdy mohla si ten titul udělat

tak ty životní události jihnali

trochu jiným směrem

zvukovat soudnictví.

Takže tohle se stalo ve středu

na tom ustavně právním výboru

a krátce potom právě

převažovali názory

rady senátoru, že právě Daniela Zemanová

může mít na tom plénu problém a nemusí projít.

A

když se člověk bavil s tím

senátory, který třeba nevěděli

jak hlasovat nebo

proč

se tohle vůbec děje?

Proč je tady taková animozita

zemanové, tak sami ten argument

často ani nevěděli.

Protože řada těch lidí

z toho ustavně právního výboru

o tom tak neustále

mluvila, že to v nich

samotných udělalo pocit,

že je teda špatně dát ten hlas všem třem.

Přijde mi, že

koncem týdna si to uvědomoval

nen Peter Pavel,

ale i

předsedové vládních strán

i

senátu, Milož vystrčil,

protože právě klub ODS

a stanu

byl důležitý v tom hlasování, protože

má největší počet senátoru.

Byla cela otevřená, cela transparentní,

byla i tvrdá

a to si myslím, že potřeba, protože

už stavní jsou tě dlužitou instituci

a tě lidé, kteří tam budou

zasedat by měli být dostatečně

pro věření a to se stalo.

Takže ten zlom za mě nastal

úterý, kdy

se šli kluby

a řešili, jak teda budou hlasovat

a myslím si, že

tam zaznily názory proč

by senátory měli hlasovat právě

pro tuto trojici a nakonec

to dopadlo, ale myslím si, že...

Tam se teda upeklo to, že

a myslím to v dobrém slova smyslu

upeklo to, že ti tři tera postoupí.

Více méně jo, protože

se přesvěčili na klubu

ODS a ten 09 nebo na klubu stan

tak se přesvěčila řada lidí,

kteří váhali

jak s tou svojí podporou naložit,

tak právě

tato část váhajících

se musela přesvětit k tomu,

že

tu podporu te trojici dají, takže

prošli, ale na konci týdne

minulého, to nebylo

vůbec jasné.

Ještě, že chceme, aby

ústadný soud by skutečně nezávislí,

aby byl plný kvalitních lidí,

tak si myslím, že ten neštím výsledek

by to pro prezidenta Petra Pavla

znamenalo, kdyby

dva kandidátí a kandidátka neuspěli.

Byla by to ukázka jeho slabosti?

Já si myslím, že by to byla

ukázka slabosti toho týmu kolem něj,

protože si myslím,

že kolem

a těch nominací málo běhali

v Senátu.

Když

navrhoval své kandidate

Miloš Zeman, tak lidi kolem

něj se velmi snažili

přede vším v klubu ODE

s nebo i stanu.

V politice dělá, že se získává podpora

předlasováním je to tak?

No i předtím, než navrhneš

nějaké kandidaty.

A no, umiloš je Zeman

a řada těch kandidátů

prostě neprošla, protože on neměl

tu podporu v tom Senátu.

Petr Pavel

jí naopak má i takto

pro něj byl problém.

Takže si myslím, že

nějakým způsobem pravou moce

mezi Senátem a prezidentem

a nastavovali se ty pravidla.

Takže to asi lekce prohrat?

Já si myslím, že

je to lekce prohrat a to z toho

důvodu, že

předtím, než navrhnou nějaké

další kandidaty, tak by si měli

předednat nějakou dohodu, aby

se naopakovalo to, co se stalo teď.

Možná to je nějakou

neskušeností politickou, protože

to má na starosti

řada lidí, kteří nejsou

zvyklí, třeba

se tady v tom politickém

krhu a zákuli si úplně

pohybovat, ale vždycky je

základ si to prostě vědnat dopředu, protože

jinak

nemá šanci. A tady my

přijde, že se to potom dojednávalo

trochu za 5 minut 12.

Tohle jsem viděl už,

když jsem pracoval jako z pravoda i v českém rozlase

a měl jsem na starosti pražský magistrát, tak tam mi došlo,

že věci se nevědnávají na plénu

ale vědnávají se v kuchyňce.

Pojďme zpátky k té instituci

toho ústavního soudu, protože předsidovi

ústavního soudu Pavlovy Rychetskému vyprší

6. sorbna mandát. Je tady někdo

a třeba i z těch 3, okom se spekuluje

jako o člověku, který by mohl

pana Rychetského coby

předsidu ústavního soudu náhradit?

Jakou jednostích mén

se právě spekuluje

o Jozefu Baksovi.

Myslím si, že to je

velmi pravdipodobný, že právě on bude

předsidou ústavního soudu.

Pokud bych takovou nabídku dostal

přistoupy chní

úplně

nezávisné

na tom, co předcházelo

a znovu bych si

podstivě pokladal otázky,

jestli jsem to osobou hodnou nebo nejsem.

Takhle daleko účitě

myslím, že tě nejsme a nemá

smyslání takhle uvažovat

do srpna

ještě budou účitě

nepošíštěřelý den.

Ještě kromě něj padá jméno

Roberta Fremra, což je souce

z vrchního soudu v Praze,

který ještě nebyl nominovaný

na post ústavního soudu,

ale vzáklusí se s tím počítá,

že teď bude

Petr Pavel navrhovat

jednoho kandidátá

a on by měl jít v té třetí várce.

Takže by to mělo

být zhruba přelom červen-červenec,

by měl být Robert Fremra

iménovaný a

i o něm

se spekulovalo, že by mohl být

v čele ústavního soudu,

nicméně převažuje názor,

že by to mohl být právě Jozef Baxa,

který by Pavel Rychetského náhradil.

A v jaké kondice je dneska ústavní soud?

Protože právě Pavel Rychetský

současný předceda řekl,

že situace ve kvůle chybějícím

lidem kritická, když ho budu

citovat úplně přesně tak on

moc třádně plnit svojí ústavní funkci

zejména v oblasti rozhodování

pléna ústavního soudu.

Co to znamená? Znamená to, že

soud má bálo lidí a nefunguje tak, jak má?

Tak asi překládám jeho slova.

Ústavní soud se skládá

z 15 ústavních souců.

Letos končí 3,

které teda nahradí

tato trojce, kterou jsme zmínili.

Takže po ich odchodu

po soudkyni

penitomkové Fennika

Filipa, tak bude soud

o 12 lidech, které

měl v krátké doby nahradit

právě tato trojce.

A

já si myslím, že Peter Pavel

bude hned

nebo v následujících dnech by měl

říct další ménu, protože

on musí letos navrhnout

celkem sedm souců.

Teď mu teda prošli 3, takže zbývají

ešte 4 souci.

Je to jeden z jeho největších úkolů,

který rok má.

A teře ještě musí jmenovat?

Ano.

Tak to přesně nevím, kdyby se to mělo

stát. Pokud teda vím,

tak se to ešte nikde neavizovalo,

jaký den by to mělo být.

Pokud to cháposprávně tak právě

na tohle Pavel Rychecký narážel,

že právě odpundili, že jde od dny.

Ten termín ještě není známí,

ale myslím si, že by to mělo

být v rádnou, kdyby tedy měli být

menování a potom se budou řešit

další nominace, které by měli

přít co najdříve.

Ještě poslední otázka s Díču, když jsem

citoval Pavel Rycheckého, který mluvil

o tom rádném plnění ústavní funkce.

Tak co to znamená, co si potím

mám představit? Jakou úlohu má

vlastně v estátě ústavní sód?

Ústavní sód je insiduce,

která stojí mimo systém

obecních soudu.

Protože úkolem ústavního soudu

je zajmé nachránit ústavnost,

základní práva a svobody

a další věci vyplývající z ústavy.

Takže ústavní sód

například ruší zákony

nebo

ruší jednutlivé právní předpisy,

které by odporovali ústavě,

kterou máme.

Do toho projednává ústavní

stížnosti, které podává

buď fyzická nebo právnická osoba,

která by měla pocit,

že by se orgány veřejné moci

dopustili porušení ústavy.

Takže tohle všechno projednává

nebo řeší i ústavní žalobu

senátu proti prezidentové republiky,

což jsme tady v Ere Miloše Zemana

mnohokrát měli

a byli jsme toho světky.

Takže těch pravomocí je opravdu několik,

ale ten základ je v tom,

že chrání ústavnost.

Takže to je klíčová pozice

ústavního soudu

a proto je extrémně důležitý,

aby obsazení toho soudu

bylo kvalitními a dobrými kandidáty.

A tak je extrémně důležité,

abychom se tomu věnovali

a dívali se pod ruce těm, kteří o tom rozhodují.

Zdíslava Pokorná byla se mnou ve studio z Díšo.

Mosty děkuju mě se hezky.

Ahoj. Ahoj Filipé a dík moc za pozvání.

Následuje krátká reklamní pauza.

Za chvíli jsme zpátky.

Díš světlo.

A zvuk.

Kostým.

Scén.

Pražské kvadrynále, scenografie

a divadelního prostoru.

Osmého až 18. června

Volešovické tržníci.

www.pq.cz

A teď už jsou na řadě zprávy,

které by vás dneska neměli minout.

Všechny členské státy na to souhlasí z tím,

že se Ukraina zce nečlonem Aliance

prohlásil to dnes generální tajemník

NATO Jens Stoltenberg.

Alianční země také Ukraino

podporují v její obraně

proti ruské ozbrojené agresy

a vytrvají v tom tak dlouho,

jak to bude potřeba, dodal před

zahájením neformálního jednání

ministru zahraničí, které se koná v Norsku.

Česká poštá dala výpověď

asi 6. zamiestnanců

zrušených poboček.

Víc ich nepřibude.

Dalších asi 300 až 350 lidí

zkončí v logistice.

Uvedl to mluvčí.

A členové běloruské umluvě

celo Evropskou ratifikaci

před třemi týdny odsouhlasil Evropský parlament

o přistoupení Česká by

v polovině června měla jednad vláda.

Vláda by měla příští týden

definitivně schváliť půjčku

v rámci národního plánu obnovy.

Prostřednictvím Evropské komise

si půjčí zhruba 170 mlyard korun.

Schválení peněz

přitom doprovázejí zmatky

a nedorozumění napříč ministerstvy.

A členové běloruské

exilové vlády vykradli v Praze

autozdokumenty.

Podle něj zakrádeží může stát

Lukašenkova tajná služba KGB.

A na závěr, ještě jízlivá poznámka,

poslanecká sněmovna

znovu ukázala pravou podstatu

svých členů. Posloužila jim

proto debata o narovnání práv

u lidí. Poslanec ODS

Václav Král, půl roku po vraždě

Matouši a Juroje před klubem tepláreň

tak zvaně humorně prohodil během

vystoupení o investičních pobídkách

o teplárinství jsem záměrně

včera ani dnes nechtil mluvit.

Ono se to spíš hodí k bodu 71.

Tím narážel právě na zákon

o manželství pro všechny.

Háhá. Lidovec Marek Výborný

zase argumentoval tím,

že cituje, manželství není právem.

Také nemám právou být fotbalistou

FC Barcelona.

Pánové, máte právo se sebou něco dělat

a stáce vrcholovými sportovci

a taky máte právo nechovat si jako homofobní hovada.

Něc z toho neby užíváte.

Na slyšenou zítra.

Představení Fata Morgana

Chorografa Pálvá Sakoviči

od černa 2023

ve studiu hrdinů v Praze.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.