Studio N: Je dobrý nápad vystoupit z OSN?

O2 Cyber Security zastavuje kyberů toky dríve, než dorazí k vám do firmy.

A vy si pak díky tomu můžete v klidu poslechnout třeba tento podkást,

který vám přináší právě O2 Cyber Security.

Intelligentný síť O2.

Je pondělí 30. řína poslucháte studio N, tady je výtek svoboda.

Dnes o tom, k čemuje nám OS N.

O2 Cyber Security.

Vystupme z OS N.

S tímto prohlášením přišla o víkendu ministrně obrany Jana Černohová.

Pobouřilo jich hlasování členských států,

týkající se rezoluce o současném konfliktu mezi Israelem a Hamásem.

Co by odchod z OS N. pro Českoznamenal,

a k čemu je dnes organizace spojených národů dobrá,

o tom teď budu mluvit s politickým geografem Mychálem Romansovém.

Mychále, ahoj, vítej.

Vítku ahoj, při všem přijemí dobrý den.

Organizace spojených národů vznikla v době,

kdy akordát končila druhá světová válka.

V Evropě už v zásadě bylo dobojováno.

Na dálném východě to potom ještě nějakou dobu trvalo.

A jednoznačně vznikle organizace spojených národů

jako pokus, výstajeme hledu, řekněme idealistický pokus,

postavit svět na základy, které by byly na tolik robustní,

že by to zabránilo opakování té katastrofi,

kterou druhá světová válka byla.

A tento nesmidně obtížný, ale v uvozovkách minimálný cíl

se organizace spojených národů zatím ještě pořád dáří plnit.

Což o všem neznamená, že by OSN zároveň byla schopna vyřešit úplně

všechny problémy, který svět má,

že by by je byla schopná vyřešit rychle,

a že by je byla schopná vyřešit tak,

jak my a tím my nemyslím nezbytně nutně nás čechy chceme.

Organizece spojených národů vlastně nebyla vytvořena

proto, aby vyřešila problémy, aby když budu parafrázovat,

citovat jejího někdejšieho generálního tajemníka Dagáha Marshelda,

aby dovedla lidstvo k prahům ráje,

ale aby nás uchránila pádu do pekel.

Dneska je rok 2023.

Mluvíš o konci druhé světové války a o tom vývoji podní.

Jmuje světu a v Česku dobrá OSN dnes?

OSN pořád plní tu roli, kterou si pro něj řekněme vysnili její odcové zakledatele.

To znamená je to místo, kde se všichni mohou schávzet.

Bohužel ne úplně všichni, ale těch entities,

které nejsou součástí systému OSN v tom slova smyslu,

že nejsou jejimi členskými státy je velmi málo.

Máme tady momentálně dva subjekty, které jsou státy,

nebo mají nakročeno, k tomu, aby světové společenství jako státy vnímalo,

a to je svatí stolec, nebo vaticán a palestinská samosprava,

kterou už řada zemí ve světě jako stát uznala.

Ty mají status pervanentních pozorovatilů v rámci systému OSN,

a pak jsou tady ty entity, které v mnohledech nesmírně úspěšně plní státní role.

Na první místě bych asi zmínil Tajván nebo Čínskou republiku,

Kosovo, Somaliland, které usilují vstup do systému OSN a zatím se jim nedáří.

Ale těch 193 členských států OSN představuje více než 99%

všech těch teritoriálních entity, které si nárukují státnost,

a které momentálně máme, čli je to nesmírně reprezentativní organ.

OSN má pokud vím šest organů, včetně rady bezpečnosti nebo mezinárodního sojdního dvora OSN,

což z dní jako organy, které mají realnou moc.

Mají ale nějakou realnou moc?

Všechno, co funguje v kontekstu systému OSN, může dělat jen to, k čemu tý státy,

které vytváří tu organizaci, tu organizaci zmocní,

s tím, že tam je specifická roletěch 5 stálých členů rady bezpečnosti.

To je něco, co funguje od roku 1945, kdy ta organizace vznikla.

Pět velmocí výtězů druhé setové války možná by stálo za připomenutí,

že všichni, kteří založili OSN, těch 50, respektive 1,50 států,

Československu, kdy patřilo mezině, tak to byly výtězové druhé setové války,

a ta výtězná koalice se menovala spojené národy.

To je vlastně termin, který se po prvé protu koalici těch zemí objevil v roce 1942,

čli tak jako v první setové válce proti sobě bojovali dohoda a troj spolek,

tak v té druhé proti sobě bojovali spojené národy a země takzvané OSI.

Země OSI a jejich spojenci byly podaženi, těch ostatní, těch 50, respektive 50, 1 států

a vlád vytvořili systém OSN, a ten od toho roku 1945 postupně rozrůstá až na těch 193 zemí.

A těch 5 velmoci, které rozhrůjcím způsobem přispěli k porážce nazistického Německa,

fašistické itálie, militaristického Japonska a jejich spojenců,

to znamená, až pojedeme geografický od západu na východ,

byly to spojené státy Velká Britány, Francie, sovietský Svaz a Čína,

tak ty dostali to specivilní postavení, které je vyjádřeno tím, čemu se říká právo VETA

a všechny ty ostatní státy z tohle to akceptovali,

protože si uvědomili, že odpovědnost právě těchto pěti zemí

za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti je vyšší nebo větší,

než u těch ostatních zemí.

Já přeměšlím na tím, jak veřejnost může chápat OSN.

Když se podívám na Evropskou unii, tak tam, v momenti, kdy se o něčem rozhodné,

tak to se to pak aplikuje různě a různě v čase v těch státech, které jsou členské.

Tady stane se realně něco, když nějaký organ OSN příme nějakou rezoluci?

Je to spíš komentativní poloha, nebo rozumíš mi?

Rozumím tomu dotazu. Je zapotřebují si v prvé řadě uvědomit,

že Evropská unie má za prvé, výrazně menší počet členských zemí.

Za druhé ty země všechny obývají jednu část světa,

což je věc, která v mnoha ohledech je podstatná,

protože vedešli pohled na nějaký problém z jednoho místa,

tak ta perspektiva prostě je víceméně jednotná.

A co je věště důležitější, všechny členské státy Evropské unie

jsou země, které jsou demokratické.

Samozřejmě můžeme namítnout, že v případě

maďarska třeba to začíná tika už hodně kulhat,

nicméně v zásadě jsou to všechno demokratické státy.

To je něco, co v případě, ovej jsem rozhodně neplatil.

Tady máme obrovskou pluralitu zemí,

které se všice všechny zavázali dodržovat príncipy

stanovené v hrtě organizace spojených národů.

Nicméně, který se pohybujeme vlastně na poli mezinárodního práva,

mezinárodní právo za prvé celé není kodifikované,

ta charta, která jako je, tam to je psaný text

a všechny s jejím zněním soulasí,

ale vymahatelnost mezinárodního práva

to je mimořádně jako komplikovaná dálitos.

Uvnitř Evropské unie máme také saudní dvůr,

a ten saudní dvůr, když rozhodné,

jak si v neprospěch nějakého státu nebo skupiny státu,

na takty země volky nevolky musej,

přímo to patření, jakým způsobem,

ty verdicty prostě jak si respektovat,

musí udělat změny třeba v nastavení svých zákonů a tak dál.

Tohle je něco, co realně v OSN nefunguje,

a nefunguje to primárně proto,

že se na tom neschodné těch pět

země s tím zvláštním postavení.

Čili nejednotnost mezi mocnostmi

spůsobuje, že ta organizace

v radě podstatných věcí jak si kulhá na oběnohy.

Nicméně je tady obrovské množství témat,

které žádné z těch velmoci nevadí

a tam OSN funguje jako velice úspěšným způsobem.

Co je podstatné? My tenhle rozměr nevidíme,

protože to se týká primárně těch aktivit

fungování OSN, které mají ten rozměr,

řekněme, sociálně ekonomický,

a my jsme tak klidna, tak bohatá, část světa,

že vlastně to, co OSN prostřednictvím

v svojich agentůr řeší právě třeba na poli,

sociálně ekonomické pomoci, zdravotní pomoci

zemím, primárně ležícím v Afrique,

v Ází, částeště v latinské Americe,

no tak tohle my už máme dávno,

jako by ošetřené vlastními prostředky,

a to konto tudle strašně důležitou roli OSN

vlastně vůbec nevnímáme.

Mno bylo z o principech, které všechny členské

státy musí plnit, kterým se zavázali.

Možná ve stručnosti za principy.

K čemu jsme zavázání, kdy jsme v OSN?

Charta OSN vlastně všechny státy,

které jsou v vozovkách na palubě,

tak je zavazuje k tomu, aby se vůči

sobě zdrželi hrozby na tož použití síly,

zavazuje a vyzívá je k tomu,

aby spolužili v míru, aby problémy,

které existují, řešili mírnou cestou,

aby k spolu se snažili navazovat

přátelské vztahy,

vyzívá eksplicitně k podpoře

ekonomických stahu, protože už v roce 1945

vlastně ti, kteří byli zodpovědní

za vypracování té charty, jak byli přesvětšení o tom,

že vlastně volný obchod

vlastně nejlepší, jako by pohmůže

dostat ten pováleční svět

z hospodářských a tím pádem

i sociálních problému.

A tohle to všechno se mimořádně

úspěšným způsobem dařilo

v globálu zejména těch posledních,

řekněme 30-40 let.

Vlastně od okamžiku, co se rozpadl

sovietský svaz, tak řada

do té, doby existujících překážek

protu mezinárodní ekonomickou

zejména spolupráci padla.

A byli to spojené

stát jako ten nejsilnější

aktér systému mezinárodních

stahu, které vlastně

rozpohybovali to, čemu se říká

ekonomická globalizace.

A když se podíváme právě

na všechno dostupná data,

tak jak si svět

za těch posledních plus minus 30 let

se skutečně neuvěřitelným

způsobem zvedl pokud o to,

jak velké množství lidí bylo

vyvedeno z hudoby,

jak se zlepšila dostupnost

potravy, jak se zlepšila

dostupnost léku a tak dále

a tak podobně. Znova z důrazního tohle

je něco, co my nevnímáme, protože

my, který říjeme

tady, jak si v Českvou prostředte

Evropi, tak jsme pořádně

kde úplně jimde, než většina lidí

ve světě. Mluvím o jiném regionu, rozumím.

Ty zmluvil jako první věc o tom,

že ty členské státy

proti sobě nemůžu jít u venského konfliktu.

A tam je ten paradox.

Pokud vím, tak s členskými státy

jsou Rusko i Ukraina, a například

Rusko, tuším, že v Dubnu

se ujalo před sednictví

v radě bezpešnosti OSN,

a půvnění po měsíci nebo po nějakém časom

řeku, ale stejně. Uprostřed války

uprostřed konfliktu proti jinému členskému

státu v radě bezpečnosti,

což zmí, jako rozumíš,

odgártí se přímo zabýva neexistencií

války, sedí Rusko.

Co tenhle paradox dělá

s vnímáním a i s fungováním OSN?

Antonin je paradox.

To je totiž, přesně to,

jak se liší

ten pohled, řekněme,

lajká, a jak se liší

pohled někoho, kdo

o tom, jak funguje

OSN něco ví. Tohle není paradox.

Tohle je princip, na kterém

ta organizace stojí.

Rusko,

jakož to dědit s sovietského svazu,

je

zemí, která má

tuto pozici, a je

srozumitelné, že Rusko tuto pozici

zastává.

Je srozumitelné, že Rusko se

hlásí, a teď já proto použil

ten termin k té odpovědnosti.

A teď ponechme stranou, že to,

co Rusko vnímá jako svojho odpovědnost,

třeba z naší perspektivy, vypadá

a podle meho nás, proto to objektivně je

zneužit vální toho

ekskluzivního postavení. Je to smutné,

ale prostě je to tak. Ale není to paradox,

protože takhle OSN funguje.

Pokud bychom to, co některí označují

terminen paradox odstranili,

bychom organizace spojených národů z hroutí

a přesta nefungovat.

A to je samozřejmě jako

jedna z možností, která

dríveči pozdí, jak si může

nastat.

Takže OSN by nebyla.

Svět by díky tomu nebyl lepší.

Svět by se

s největší pravdepododností,

minimálně v těch počátečních

okamžicích, po té, co by se OSN

hroutila, tak by se stal

nehorším místem k životu, ne pro nás.

Jako tady skutečně

ve střední Evropě, protože jsme

v Evropské unii, protože jsme v NATO,

není důvod. Ale stal by se

výrazně horším místem pro stovky milion

lidí žících v těch

méně rozvinutých zemích.

To se jako stát může.

Bylo by optimální,

kdybychom mohli díkat,

že jem v 21. století,

jako jsme si vědomí těch rizik,

tohle to jako lidstvo nikdy nepřipustíme,

pravý opak je pravdou.

Tohle je něco, co se může stát velmi rychle.

My jsme byli přesvědčení o tom, že v Evropě už nikdy nevypukne

válka toho typu,

jakou byla druhá světa, a teď

mezi Ruskem a Ukrajinou máme.

To znamená i ta nej

prointegrovanější, v mnoha ohledech

ta nejvyspělejší část

světa, v okamžiku, kdy jeden

silný odhodlání, jak té ruská federace

se rozhodlnul, že sáhne posíle,

tak vidíme, že to šlo všechno do kopru,

i s celým tím systémem OSN,

ale abych se vrátil zpátky,

čli to, že je rusko na vzdory tomu,

že z našeho úhlu pohledu, a mimochodem

je to úhl pohledu, který zdílí

naprostá většina

států, které tvoří systém OSN,

takže to, že je rusko

aggressor, to, že je rusko

odpovědné za rozpoutání války

na Ukrajině, na tom více méně

panuje schoda, to

konec koncuta hlasování

ve Valném schromáždění OSN

je jednoznačně ukázala,

tam byla poměrně velká skupina

zemí, která se zdržela,

ale rusko eksplicitně podpořilo

pouze pět států, bylo to rusko

a další, další čtyři, a

více než 120 zemí

hlasně jednoznačně identifikovalo

rusko jakož to aggressora,

čli ten svět jako by ví,

jak se v tomto ohledu

věci mají,

nicméně chcemely, aby

tady OSN byla,

můžeme počítat s tím,

že v tenhle okamžík rusko

zítra možná čína nebo někdo jiní

a třeba v roce 2003

v době americké invazé do Iráku

byly tedy spojené státy,

tak to taky byla velmoc,

která použila svou sílu,

řada zemí světa

ji vnímala jednoznačně jako aggressora,

ale spojené státy samozřejmě

po celou to dobu také,

jak rotuje to předsiednictví,

tak předsedali hradě bezpečnosti.

Tohle paradox není.

Tohle je, jak ten systém funguje,

ten systém je nedokonalý,

protože nedokonalý jsme mě lidé.

Ménstředně obrany Černochová,

který vyzvolák vystoupení s OSN,

zajímám mě vystoupil někdy někdo

a pokud ano, tak co to

pro ty státy znamenalo?

Když se podíváme

na právě fungování OSN,

tak jednoznačně vidíme,

že na začátku bylo 50 respekty

a 51 zemí.

A na začátku bylo polsko,

které nebylo od začátku

přítomnou, nebo polská delegace,

nebylo od začátku přítomnou

na té konferenci v San Francisco,

protože vlastně tedy

vznikala pod, řekněme,

slověckou kuratilou

polská vláda a prostě chvílku to trvalo,

či na konac těch 51 států.

Tihleti se dohodli právě

na chartě. Mimochodem,

charta OSN je dokument,

který má na prosto

neuvěřitelnou historii

toho vzniku z jednoho

podstatného úhlu pohledu.

Charta OSN není příliš

rozháhlí dokument, je to

několik desítek článku,

ale o každém tom článku

bylo hlasováno zvlášt.

A jeden každý ten článek

byl přijád všemi

51 státy.

Inými slovy, ten dokument

v Daní Okamžik vyjadřoval

absolutní míru schody

takdejšího světového společenství

na těch príncipech, na kterých teorganizace

sto jí do dnes.

Žádný jiný dokument

v lidských zaznamenáních dějnách

nemá takhle vysokou míru schody.

A o to Okamžiku všichni těch,

který se k tomu systému připojeli,

museli ten dokument prostě od souhlasit.

Dneska, kdyby tom to chtěli

nějakým radikálným způsobem z něj,

tak by to znamenilo, že bychom

museli mír dokument, kde se

pro jeho každý jednotlý článek

výjádří 193 zemi.

Nikdy bychom se na tom nedohodli.

Na začátku 50 dneska 193.

Jednými slověřistí,

že OSN

je nesmírně atraktivní.

Všichni usilují o to,

aby byli na palubě,

protože v Okamžiku, kdy seš

v tom prostoru

tak i tím malý,

slabý,

můžou za prve

komunikovat s těmi všem ostatními

můžou, jak se jich

hlas, když zazní

z toho řečniště

Valné oskromáždění v New Yorku,

tak je skutečně jako sliší

celý svět. To, že sliší,

neznamená, že se takhle čne chovat.

To je jiná věc, ale prostě todle je

ta jediná možnost, kterou máš,

aby si oslovil celý svět,

když nejseš ve lmocí.

To je přesně ten důvod,

proč tam jako všichni chtějí být.

Mimochodem země, které stáli

neprotože by je někdo do toho organizace

nechtěl pustit, typicky neská ten

Tajván, který tam nechtěl pustit

komunistická čína. Ale třeba

Švícarsko. Švícaři dlouhou dobu

nebyli součástí OSN, protože

švícarské politické

lidi a veřejnost se domnívali,

že je to v rozporu s principem

švícarské neutrality, nicméně

švícarsko po celou tu dobu. Mělo

ten zláštní pozorovatelský status. To

znamená, švícaři nebyli člany organizace,

když tam byli přítomni, v podobě

překněme, hosta, veľmi

dobře viděli, jakým z hůsem to funguje,

co se tam děje. A v

2002 proběhlo ve

švícarskou referendum, a jestli se nepletu

55%, čili

jako si cene extrémně

velká, ale přesto jako zřetelně nadpolovíční

část švícadů, prostě řekla, ten

svět se změnil, mimochodem proto, že

se rozpadnul sověcký svás, prostě

svět se změnil, švícarsko

může jít do systemu

s OSN a dneska tam švícary máme.

Ta představa,

že vystoupíme,

tak ta představa realně znamená, že

se otočíme ke světu zády.

Jo, to není nic jiného.

Já nevím,

jestli si to, ať už paní

ministrině Černochová, nebo ten její

tvít a následná debata

jako

minimálně vysoké desítky

lidí, jako ji vyadřovali v tomto

ohledu, podporu, jako že to je úžasné

a poďme príč s OSN,

jako ta organizace nefunguje a tak dále a tak podobně.

Tak já vůbec nemyslí si ti lidé

uvědomují, že dobře,

vy máme možnost odejít ano, byli bychom

v tomhle ohledu první,

jako kdo by za sebou prásknul veřma,

teda odešli by jsme s OSN a co?

Jako ta představa, že se svět

zastaví a všichni si deknou,

jo, ty češí, tak to jsou

opravdu jako teda glúci a holky,

který nám to teď ukázali.

Ten toto hlavně pětomost.

Je nás

deset milionů

a nějaké drobné téměři.

Jeden já zřekněme

žádná celá jedna desetina

procenta světvé populace.

Generujeme zhruba 0,3

desetiny procenta světvého

spodářského výkono.

Nikoho nezajímáme.

Náš odchod by nic neznamenal pro dně,

ale pro nás asi dost.

Pro nás dost, ale zajména.

Pokud chceme pomáhat

Haivanu, to

nejeffektivnější místo,

kde to můžeme udělat je OSN.

Jo, my žijeme

v zemi, která je neuvěřitelně

citlivá, nebo to tak aspoň vypadá.

Na ten fenomen

o nás bez nás.

OSN je platforma,

kde se diskutují

všechny globální problémy

a v čas od času se tam dokonce

najde i nějaké řešení.

A my teda za sebou prásknem

když má budem príč.

Inými slovy mi bychom to o nás bez nás.

Vlastně z toho bychom si mohli udělat

jako teda naše

nové

slogan prostě.

Jako hele světe

my se v účitobě

stavíme zády,

dělej si s námi

co chceš.

Vlastně ten tvít a

diskuze okolo podle mého názoru

ukazuje,

že vůbec nemáme tušení

jak vlastně ten svět

funguje a jaká je realna

pozice takových zemi

jako je Česko

v současném globálním přistojemu.

Kte konkrétní rezolutce

ministreně Černochová napisala

citu jenom 14 zemí

včetně té naší se proti

bezprecedentnímu terroristickému útoku

vlastně jasně a srozumitelně

postavilo vykřičník

konec citace.

Tak bych se vlastně rád pobavilo

té rezolucy, které tak vadí.

Opravdujím obsahem bylo tedy

postavení se terroru Hamásu

a tedy těch, kteří byli proti

tím pádem podpořili Hamás?

Já si myslím, že tohle je

z její strany

jak si

poněkud skratkovité vydění

jakoho celého toho problému.

Tohle je to, kde

kterým to, co udělali Hamásníci

v Izraili vyhovuje.

Určitě existují státy

jejichž politické elity

to více méně

rovněž přivítali

z různých důvodů.

Irán například.

Ale to rozhodně neznamená,

že by většina světa

akceptovala nebo dokonce aplaudovala

řádění Hamásníků

v Izraili.

Kterou českou

spolu s ostatními

třinácti

státy odmítlo

tak jejím

jádrem nebylo to,

že by to byla podpořádění

Hamásníkům. Ale to,

že my jsme měli pocit,

že

jsou tam slabým spůsobem

ošetřeny

věci, které česká diplomacie

z důvodů

o nich teď jak si nemáme prostormluvit,

prostě podvažuje

za na tolik důležité,

že

jsme se rozhodli využít našeho práva

a být proti o nic víc nejde.

To, že je to 14 zemí

tak co to znamená?

To znamená, že je tady 14 zemí

je ochodem jedním stěk,

dobyl samozřejmě proti byl stát

Izrael. Takže Izrael

ví, že má v tento Kamžík

ve světě 13

zavozovkách kamarádu.

Já samozřejmě chápu,

že by věruzale mě chtěli,

abych nebylo 13, ale abych bylo 130.

Ale to dle je prostě nějaká realita,

se kterou Izraelská zahraniční politika

bude muset počítat.

Je to realita, se kterou musíme počítat

mý, protože tím, že jsme se zachovali

tak, jak jsme se zachovali

a mimochodem

Velvislenec Kulhánek,

který na tom jednání prostě

prezentoval naš názor,

nepochybně ten názor prostě

konzultoval z Prahou a je to v tento

kamžík officiální názor

české diplomacie respekté vlády

České republiky.

My si musíme uvědomit, že to pro nás

bude mít určité

výhodi a určitá rizika.

Už jsme byli pochválení

z Jeruzeléma, což je

naprosto v pořádku

a nepochybně

si tohodlet toho gesta

všimli i všude jinde

v jedné každé muslimské

zemi, v jedné každé

arabské zemi, které

zase z důvodu, které jsou celkem na bíledním

a jí spíš tendenci

podporovat palestinu, což

ale ani v jejich případě neznamená

podporu řádění

těch takzvaných hamásníků.

To je realita.

V světě

ve kterém žijeme, tak je tam

celá řada problému, jeden z těch

problémů je tenhle ten, a my jsme

větkou jeli jednoznačné stanovisko.

To je v pořádku.

Udějíc toho systému je pitomost.

Rozumím.

Mluvilo jsme tedy 14 kamarády

třinácti, protože tam je Izrael

a já jsem zadíval na to skupinu těch

států a

úplně ji nerozumím, nebo

nerozumím tomu propojení.

Rozumím, Rakousko, Česko,

Chorvatsko, ale

a spojenej státy.

Míchá se mi do toho tedy Papuanová

si rozumíš, ale

rozumíš nejsou to státy, které bych běžně

vedle sebe postavil a řekl tohle jsou

státy, které mají společného

spoustu. Co to je za skupinu?

Já se přiznám, že taky jsem na to koukal,

já bohužel nejsem schopenu pojít na to,

jaký tam je ten společný menovatel.

Prostě, já toho

o Guatemala,

jako vím, tak strašně málo,

že vůbec netuším, jaká

a proč je pozice Guatemala

vůči blízkový chodnímu

i obecně to se netíká

těch 14 zemí,

že každá

mocnost, která

řeší v OSN nějaký

problém, tak má tendenci

si hledat, jakoby

loajální spojence.

Bud to

je to můžeš vygenerovat to spojenství

tak, že je tam prostě

jednoznačně normativní

stílený olet,

to je to nejlepší,

nebo jsou země,

které jsou na to bě nějakým způsobem závislé

a tím řekneš, hele, pro nás je

podstatné, abyste tedy hlasovali s námi

a my vám a to konto

oskytneme pomoc,

odpustíme dlouhy, nebo

něco takového, a nebo přímo máš

skupinu zemí, které jsou na tebe závislé

do té míry, že tím to nařížíš,

ale oni se hochovají tak, jak cež.

Sověcký svast tohle to svého času dělal

se zeměmy v Aršaské smlouy, prostě

v státy byly podprímou sověckou kontrolo.

Čili,

část těch zemí, které teď hlasovali

pro Izrael, prostě mají na tolik úzkou

vazbu

na Izraelskou

politickou elitu

cíti tam nějaký, řekněme

historický dluch,

historické spojenectví

a proto hlasovali tak, jak hlasovali

část těch zemí možná byla

nějakým způsobem zainteresovaná.

Já proto nemám žádný duka se,

říkám, že tohle je něco, co se standardně děje.

Výsledkem toho je

Izrael plus těch 13.

Tam jsou samozřejmě nejdůležitější

spojenectáty.

A když se podíváme právě na spojenectáty,

tak zjistíme, že to je jedna z těch zemí,

která má v tom systému USN právovetá

a v rámci

tohoto svého práva

vlastně je spojenectáty,

pokud se nepletu,

tak buď to je 50%,

nebo je to téměř 50% všech

kdy USA použili právově

tak vlastně ve prospěch

státu Izrael.

Bez odno to, jestli v bílem do mě

je republikánská nebo demokratická

administrativa, tak prostě tohle

je ksi tradice.

A vidíme, že spojenectáty

mají mimořádně

jako silnou pozici

v rámci Izraele.

A vidíme, že jsou z toho plné

zdělovací prostředky, že ano,

spojenectáty se postavli na stranu Izraele,

jsou to spojenectáty, které

neustále

vyvíjí tlak na současnou Izralskou vládu,

to znamená, ano máte právo

na sebe obranu.

To, co provedil, hama se

naprosto neakceptovatelný, ale

řekněte nám, co bude dál.

A zdá se, že tady jako by je

ten úhl, nebo tady je

ten kámen údazu

z pozice toho, jak to vidí Washington.

Když v rámci na tuhle

rezolucitely, paní ministrině

vchodí Česká z OSN,

čo už se samozřejmě filmly lidé ze zahraničí.

Jak to působí na Veneck?

Na Veneck to broužil působy tak,

jak jsme

v poslední době

působili

v obrobí těch

desetí let, co byl prezidentem

Miloš Zeman.

Vláda České republiky a minister

z toho zahraničí říkali a

Miloš Zeman

velice často říkal anti-a.

Když se to nejvistíkalo

našeho postoje

vůči aneksi

krimu a s tím jsou visejí

cích věcí

Miloš Zeman otočil

teprve fokamžiku, kdy růsové

plnohodnotně napadli

Ukraínu a ta jeho otočka

jako

já osobně

jsem to viděl

když to

v tom televizním přenosu

Miloš Zeman deklaroval

pro mě to

jak si nebylo autentické

z mého pohledu to spíš byl

šikovný politický krok

ale tak to je

Myslím si, že tímto svým výrokem

paní ministrině

zatopila České republice

protože

ten

názor člená vlády

která je v umocí

jakkoli to není vládní politik,

je to jenom ten názor člená vlády

vyjádření teda na sociální síti

tak to je prostě něco

jako co z toho

mediálního prostoru

jako nedokážeš

vy gumovat

prostě tohle to už jednou

zaznělo

a právě proto, že tam byla

eksplicitita slova, vystupme

z OSN

tak je to něco, co v tom světě nějakým způsobem bude

rezonovat

a v tom světě

se vý

a paní ministrině to nepochybnějí

že tato vláda

se rozhodla usilovat o to

aby Česko kandidovalo

na místo nestáleho člená

rady bezpečnosti

jiný myslovi tato vláda

ono to dává smysl protože

jsme odvedli obrovský kůz

viditelné práce

ve prospych Ukrainy

jsou tady ty kontakty

na tu a tak dále

to znamená vlastně v té oblasti

zahraničně politické

vojencko bezpečnostní

se Česko za poslední tři roky

začalo ve světě docela

jako zajímavým viditelným způsobem

profilovat

a tato vláda

logicky

teda chce využít další

nabízející se možnosti

a protože ti nestáli členové

rady bezpečnosti

tak uvnitř

systému OSN

vlastně teď probíhal lobbing

aby

státy podpořili Českou republiku

pokám, že kdy z Prahy zazní

tenhle hlás, jakoli to není hlás vlády

jakož to

asi posluchačí vědí

že vláda České republiky

rozhoduje ve zboru

takže to, co řekne jako jeden

ministr nebo ministrině to proto vládu

není závazné, busej se na tom schodnout

tak i když profesionálové

do jim je tomu vědí, že

tohle je izolovaný výkřík

no tak prostě je to výkřík, který

je naprosto proti tomu

co ta vláda jako celé k se rozhodlá

že bude dělat

a to je něco

co třeba

podle mého názoru

před sada vlády měl

se takhle výrazným způsobem řešit

protože Petru Fijalovi se nepochybně

jako zatím dáří

držet tu vládu

jako v tom modu

jednotném

vlastně vláda negeneruje

jako žádné navěřejnost

žádné velké disonanční

zvuky

zdá se, že ta jednání probíhají

v klidné atmosféře a tak dále

což jsme tedy předtím leta neměli

ale tohle je opravdu něco

co není dobré

dá se to vyžehlit, myslím

v OSN, pokud v terej mysleli

tohle bystické akce na to

abychom se stali členy

rady o bezpešnosti

máme to podete ve zavřené tyto dveře

já si myslím, že

to nemusí jako jednoznačně znamenat

že

se nám ty dveře zavřeli

ale určitě

jak si je tohle něco

co nějakou dobu rezonovat bude

určitě budou ti

především teda pan velveslený

zkulohánek

když si bude

kladené dotazy, tak jak to máte

čemu máme věřit

on to nepochybnit dokáže

vysvětlit

a zase nedělejí mi si i lůze

že česká vláda

byla jedinou vládov v Evropě

nebo na světě jejíš člen

či členka vopčas něco plácné

a vychotití se toho

dřepníkněme mezinárodní zdelovací prostředky

to ne

ale tohle je něco

neprospívá

ale především si myslím

že tady podstatné si udumět jednu věc

emoce

já jsem si četl všechno to co

k tomu paní ministrině publikovala

na svých sociálních síti

která přesně řečila na sociální síti X

nevymyslí někde jiné děještě

se k tomu vyjadřovala

tak jako tam byla

mimořádně silná emoce

já nepochví o tom, že ta emoce byla autentická

ale ona není

jsi někoho

kohoby měli emoce

ovládnout na tolik

že začne vlastně torpédovat

politiků

své vlastní vlády

dokonce ona nepsala

sítuji se za osn

to byla jedné často tvítu

já jsem mu to přemýšel na tím

že i v reakcích na ten tvít

které tři nebyly souhlasné

ale které byly kritické

tak velmi často možná

které je podobě v jaké

teďka funguje

ale ano, ta instituce zasluhuje

nějakou reformu

možná i nějaké znovu

vymyšlení nějakých principů

které by jí effektivní

nebo něco podobného

a to volání po nějaké reformu

o sn

a debata o její funkcionosti

to tady je už vlastně dlhé roky

a spojít tak já to clyším

zaslouží si tehle organizace

potřebovala

od odskutečně jako jedná se

o organizaci, která funguje na principech

které byly stanoveny

před téměřů

80 lety

takže ano, tady je spousta námětů

k tomu, jak to reformuvat

ale podstatné je, že celý ten system

stojí a padá na tom

jak je nastavená rada bezpečnosti

bez rady bezpečnosti

se vlastně ten system

reformuvat nedá

a minimálně o to kamžiku

co se rozpadnul sovietský svaz

čili od začátku 90. let

minulou 100 lety

se neustáli diskutej o tom, že zapotřebí

pozněnit ten půdory s rady bezpečnosti

tak, aby lépe korespondoval

s kodistribucí

síly nebo moci

v tom systému mezinárodních stavů

současném

mě znova zopakují

spojené státy, Britány,

Francie, sovietský svaz

respektive Rusko a Čína

a těch dle pět zemí

už dneska daleka nemá

takovou váhu ve světě

jako měli v roce 1945

váha Číny

je nesrovnatelně větší

než byla tenkrát

váha spojených států je pořád obrovská

samozřejmě

Britány a Francie už z daleka

pozici, kterou měli v 45

a nemájí ani Rusko, jakož to

nástupce sovietského svazu

je tady Indie, je tady Brasilie

je tady

Německo, Japonsko

to všechno jsou země

o kterých se minimálně od těch 90.

let

minula justo letím mluví

jako o potenciálních

členech rady bezpečnosti

a zatím těch pět

stálých členů

nenalezlo jako vůli

k tomu, aby

jednali od tezněně logický

protože tých pozice je prostě exklusivní

mášli exklusivitů nechceš se o ní dělit

jo, ja myslím, že jeden každý z nich

by byl ochoten říct

dobře zněňte to jakkoliv chcete

za předpokladu, že já tady fort budu

a moje pozice bude

pořád stejně silná

a už jenom to rozmělnění

prostě z pětina, řekněme 9

pro řadu z nich je

neakceptovatelné

čili tohle je

ten první bot

kde by se muselo začít

poptávka potom je

síla to prosadit nebo vůle to prosadit

co zatím nenašla

emocionální výkřiky

ať už

v OSN nebo někde na sítích, ale

v tomhle tomohlu nemůžou vůbec nic udělat

Ono se na pozadí to

Dění Spaní Černochovu

možná to Dění Spaní Černochovu

děje konflikt

Izraele a

generálního tajemníka OSN

Antonia Guterese

který naštoval Izrael tím, že například

řekl, že útok Hamásu nevznikl

ve Vaku, taky, že palestinci trpěli

56 let dusivou okupací

pozdí Guteres

taky označil situaci v Pásmug asi za

humanitární katastrofu

a taky řekl, že je mulí to, že místo

humanitární přestávky tam Izrael

čím dál tím intensivně je útočí

to je běžné, že se

šef OSN

takhle to pře s členským

státem? Naprosto

protože tady se brze se dostáváme

prostě k tomu, že ty členské

státy a nebo ešte zajímavýši

to je, pokud je o ty velmoci

tak mají své představy, jo?

s těch pěti velmocí jedna každá z nich

má představu, jak a proč by to mělo

respektive nemělo vypadat

teď je naprosto srozumitelné, že Izraelci

mají svou představu

by to mělo vypadat

a každý z nich očekává,

že ta organizace mu jí jde stříct

ale ona to nejde

generální tajemný tam není od toho

aby šel na ruku libovolnému

ze členských států

a to včetně těch velmoci

on je tam od toho, aby

ve vškerou váhou své osobnosti

všemi prostředky

které má

aby hájil zájem organizace jakož to celku

tady se tady dostáváme k tomu

že mezinárodní organizace

které protože ich je

jako celá řada

těch takzvaně velkých

vládních mezinárodních organizací

to znamená, kde tě členové

jsou státy zastoupene prostřednictvím

svých vlád

ponecháme stranou nevládky

kterých je ještě výrazně větší množství

tak mezinárodní organizace

si státy zakládají primárně

protože mají potřebu

nějakým způsobem

regulovat nějakou

více čiméně konkrétní

skupinu aktivit

takže třeba když máme

světovou zdravotnickou organizaci

tak si asi všichni umíme představit

že prostě světová zdravotnická organizace

se primárně vyhadřuje

k tomu jak na tomto světě

budeme menedžovat

otázku ochrany zdraví

jsou tady pandemie

ty se řekněme řeší prostřednictvím očkování

jsou tady

i třeba takové

jaká je optimální dení

dávka potravin, jak pestré potraviny

mají být

aby celé lidstvo mohlo

nějakým způsobem fungovat

a tohle všechno patří do

referátu

světové zdravotnické organizace

zně na klimatu patří

do referátu částečně

světové zdravotnické organizace

protože jsme lidé

jak jsme li vystavení extrémům

když tohle zároveň se ba řeší

meteorologové

tak to spada i do oblasti

světové zdravotnické organizace

jiné

mezinárodní organizace

fungují nicméně tak

vytvoří jeden stát

je na tolik silný a na tolik vlivný

že ten půdoris

slouží pouze tomu

aby to zesilovalo jeho moc

typicky dřív v kontekstu sovietského bloku

rvhp nebo varská smouva

taky byly mezinárodní organizace

a ty mezinárodní organizace

jen a pouze

provádili to co sovietský svaz chtěl

čili byla to jaká asi

převodová páka na to

aby to co si vymysleli v Moskvě

tak aby to bylo realizováno v NDR

v Polsku v Československu a tak dál

a zároveň

tyto země i na všech ostatních

půdory sech, třeba pokud

o tu OSN tak stáli

té měř vždycky

s sovietského svazu

OSN máli fungovat

tak musí být vnitřně pluralitně demokratická

to prostě jinak nejde

samozřejmě tady je obrovský problém

že řada těch zemi, které jsou

členskými státy vnitřně pluralitně

demokratické nejsou

to jsou země, které úspěšně

parazitují na tom

že ten půdory s OSN jím tohlet

z to umožňuje

nám se to může nelíbit

my to můžeme kritizovat

a zjistíme, že žádná alternativa

není, protože

pokud bychom je chtěli vyloučit

s OSN, nebo pokud bychom odešli

sami, teď nemyslím, jako my Česko

ale řekněme, ta rodina

světových demokrací

co to s tím svetem udělá, nic

respekt je takhle ne, nic

neudělá to s tím svetem nic lepšího

OSN je nedokonalá

protože nedokonalý je svět

OSN je fragmentovaná

protože fragmentovaný je svět

a budu tudle tu

elementární, jako logiku

příjmeme a nebo

se můžeme upínat k nějakým

normativně vznešeným

ale zcela nerealistickým a utopistickým

scénáru, s tě svědce nestané

lepším, protože si to někdo přeje

aby byl svět lepší, musí se to odpracovat

a to je vlastně primálně to

co generální tajemník

musí dělat

měnym chodem Antonija Guteréš je

neuvěřitelným způsobem

s ovyslosti s aktivitami OSN

na Ukrajině, respektive v rámci

ukrainskou ruského konfliktu,

tak je neuvěřitelným způsobem kreatizovan z Moskvi.

Generální tajemník

OSN může, fokam řeku,

kdy ten člověk je zvolen, tak on může

obhajovat svojí pozici

kdyby se Antonija Guteréš

choval tak, jak se chová

a běžel by jeho první mandát

Moskva by nikdy nepřipustila

aby tenhle ten člověk byl

znovu zvolen, protože i volba generálního

tajemníka OSN nějakým způsobem

je svázána s rozhodnutím primárně

těch pěti stálých členů

na debezpešnosti. Čili to,

že ho teď Izrael kreatizuje

je nevihnutelné.

To, že Izraelci mají

pocit, že on a OSN

má se jako

chovatinak je logické.

Nicméně, jeho pozice

tam není taková, aby vyhověl

Izraeli, jeho pozice

je tam taková, aby OSN

mohla fungovat. A všechny ty věty,

které si jako citoval

já chápu,

že se to nelíbí v Izraeli

já chápu, že se to nelíbí

řekněme u nás velké

části

řekněme veřejnosti

nebo, že s tím má problém

naše vláda, proto jsme konec

konců tak

hlasovali, jak jsme hlasovali

ale svět

nemá

vedený z Jeruzaléma

nebo svět nemá pohled vedený

z Prahy těch pohledů je 193

a od toho tam generální tajemnik

je, aby se pokusil

těch 193 pohledů

udržet

takovém řekněme

stavu, že se mu to celé

neroziple pod rukama.

Říká

politický geograf

Michale Romantsov

Michale, moc ti děkuju mi se,

děkuju za pozvání

a na skladanou.

Následuje krátká reklamní pauza

za pár sekund jsme zpátky

bojíte se, že vám nějaká kočka poškráve

mnou to?

Birne drobná poškození neřešíme.

Birne

Revoluce v operativním lízingu

Těžím se na vás ve středu

osmého listopadu v 19 hodin

ve vzletu. V stupenky

najdete už teď na webu

goout.cz

A teď už jsou na řadě

správy, které by vás dneska neměli minout.

Izraelské

tanky se podle informací

z dnešního rána

přiblížují.

Přijde se na výzletu

na výzletu.

Přijde se na výzletu

podle informací z dnešního rána

přiblíží k okraji města Gazi

píše to agentura AFP

s odvoláním na světky.

Tanky podle nich obsadili významnou silnici,

která pásmo Gazi spojuje

ze severu na jich.

Spojene státy vyzvali Izrael

aby rozlyšoval mezi Hamásem

a palestinskými civilisty.

Izraeli to vzkázal bezpečnostní

poradce prezidenta spojených států.

O nutnosti humanitární pomoci

Gaze mluvil i Macron

Ministerstvo průmyslu vydalo územní

rozhodnutí pro nové jaderné bloky

vdukovanéch, počítá se dvěmanovým

reaktori. V rámci běžícího tendru

se zatím soutěží o jediný blok.

Na 3 další mají uchazeči obci.

Prezident Petr Pavel udělil poprvé

ve funkci vysoká státní vyznamenání

v projevu, který ceremony

předcházel, zmínil, že Češi

mají úspěchy i důvody ke zdravému

sebevědomí. Varoval

před populismem.

A zemřel americký hred

Metiu Peri, představitel

Chandlera ze seriálů prátele.

Bylo mu 54 let. Polici jej našla

v sobotu odpoledné bezznámek

života v bazéně Doma v jeho vyle

V Los Angeles. Podle prvního

ohledání není podezření na

cizí zavinění.

A na závě ještě něco, co mě zaujalo,

a možná by mohlo i vás.

Není to aktuální, je to

film z roku 2022, který byl

velmi úspěšný, a je velká

šance, že jste ho viděli.

Pokud jste ho ale neviděli, jako já,

respektive, já jsem ho viděl včera,

tak vám na něj jednoduše musím dáty.

Je to snímek všechno všude, na jednou,

everything, everywhere, all at once,

který pozbíral

snad všechny oskary, co se dali pozbírat,

a kritici i diváci

z celého světa ten film

natřeně hajpovali. Což

nevím, jestli to tak máte taky někdy,

ve mě probudilo pocit, že to nepotřebuji

vidět. Občas tady ten mechanizmus tak

děvně zafunkuje, že ty věci, který mají

největší oglas, tak já odsouvám

na neurčito.

Konečně na to došlo včera, a já vám

můžu říct, že všechno všude na jednou

jedna z nejzběsilyších filmových jíz,

co jsem kdy v životě zažil.

Jsem rozjast questu, ale jengrid zUh

a jsem spojízjbreatka, ker si���uji.

Ví to v blindness a oczeká je

tyto, kdy upgradeab zkusit a

slopounes itp.

A不對, sogar se o oto

udemí.

A opravdu tak je, že na chce zaplatit daně a u toho z různí důvodů začne cestovat mezi vesmíry.

Má to chyby, ale je to taková smašť nápadů a emoci, kde jsem to dlouho dlouho nevidí.

Má to taková smašť nápadů a emoci, kde jsem to dlouho dlouho důvodů začne cestovat mezi vesmíry.

kdyby to mohlo fungovat tak, jak si představuje.

Film Jiríkovo Vidění bude k Vidění v kinech od druhého listopadu.

Nebo si o něm zistěte více na film JiríkovoVidění.cz.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.