Vinohradská 12: Jak a co postavíme na Měsíci a Marsu

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12. Dnes s editorkou žanetou Němcovou.

Měsíc, mars a člověk, kdy se náma podaří je dobít a osídlit.

K čemu by mohli sloužit první budovy a na co všechno musí jejich konstruktéři myslet?

Otázky pro vesmírného architekta Tomáše Rouska.

Dnes je pátek 18. srpna.

Dobrý den, díky, že jste přišel do studia Vinohradské 12.

Díky, jíkej. Dobrý den.

Na saleto se zvéřejnila dokumenty týkající se dalšího dobývání měsíce a marzu.

Mimo jiné se v nich píše, že je potřeba vymyslet, jak umožnit posádkáme mysí.

Nejenom žít na povrchu měsíce, ale i opustit ty své ubikace,

aby členové posádky mohli provádit průzkum. Jak to udělat?

Noho, tak jo, já myslím, že v tuhle chvíli konečně začíná práce i pro architekty.

A bude dobrý, když se se vyviné.

Nová generace modulu, který můžou být, jak pevný, tak je třeba na fukovací,

nebo postavený na místě.

A ty potom umožním posádce dlouhodobější pobyt na měsíce.

Takže mění se i v té vesmírné architektuře trendy, když se se to tak dá nazvan.

Jo, tak určitě se dají najít novinky každý rok,

a měsíce, když se to propujuje, i třeba se architekturou na naší planetě

a posuvá se to teďko, samozřejmě, velkou rychlosti do předu.

Po měsíci by potom měli následovat myse na Mars.

Nasa píše, že pomocí postupného budování

budou tyhle myse důležité z hlediska vývoje technologie

pro život a práci na jiných planetách, než je naše země.

Ta cesta na Mars, ale trvá nějakých 180 až 300 dní.

Ten pobyt posádky by neměl být dělší než 50 dní.

Aby ta myse byla celkem dvou leta.

Já jsem to správně pochopila, co se dá za těch 50 dní na Marsu postavit.

To mě přijde jako velmi krátký čas.

Ideální je postavit věci i driv, než do razilení.

Je to dobrý to naplánovat.

Poslát tam stroje.

Nejříf jako poslát stroje.

Postavit tam všechny obytný moduli, laboratoře a tak.

Poslát lidi ve chvíli, kdy už tam jenom se nadálku zaple vytápení a světlo.

Všechno pro ně bude připravené.

U mýme poslát tam jen stroje, ať si dělejí, co chtějí?

Zrová utí v to stavení ve vesmíru to ideální.

Takže čím se tam minimalyzuje ta lidská práce, tím líb.

A tady ten trend je samozřejmě dobrý prostavně cvít na naší planetě,

aby se třeba zrychlila výstavba nebo zmenčili envědomentální dopady v rámci města.

A když se bavíme o tom stavení budov ve vesmíru na Marsu,

nebo na měsíce iště před přichodem lidí,

pomůže v tomhle tom třeba tam My se Stáling,

kdy nedávno nás poslala do vesmíru čtyři CubeSatY

a jejich úkolem je právě otestovat tu sítjevou komunikaci mezi nimi

a je to i takový experiment,

jestli bude fungovat ta takzvaná distribuovaná autonomie.

To s tím předpokládám souvisím,

že tevisětli, co to je, ta distribuovaná autonomie.

Tak myslím, že jako ta komunikační sítě bude potřeál

hlavně v třeba okolém tom měsíce a Marsu,

a tam rámci tohle bude znamená takové rozšíření internetu

takhle do interplanetárního prostoru.

U té autonomie tam jde o to,

aby se vlastně zapojilo víc prvků robotů

a tak do sebe, aby mohli nějakým způsobem spolupracovat

a ve chvíle, kde třeba stavíme něco,

tak je dobrý, když máme k dispozici,

samozřejmě většinoství,

když nejch bagrů a robotů,

který třeba těsknou stěny a tak

a potom se dá nějakým způsobem vytvořit

skupinových hování a spolupráce vlastně na místě.

Oni ty kubsety právě mají mít i možnost

se samé rozhodovat, co udělají na základě vlastněho pozorování,

tak takhle nějak by tedy mohla vypadat

stavba budove vesmíru,

že by stroje se stělátka samé rozhodovali.

V postatě by tohle šlo také asi nějakým způsobem

tam připravit,

ale asi jako u té architektury

bude dobře mít jako by celkový záměr,

který se tam pošle, ale pak třeba dáky

na různí jako terení, nedovnosti

nebo třeba práci s tím hrubým materiálem,

to je dobře vlastně, když se bude to rozhodování

i dělat lokalně,

když se třeba tam vyskyt nejaký velký kámen

a tak, že jo, tak potom

třeba vyskumníci na univerzitě

v curychu na ETH, když jsem pomáhal

taky sučením,

tam třeba právě se zabejvají

roboteckou výstabou

a udělali je třeba systémy

na automatické bugry,

které dokážou zbírat třeba velký kameny

naskinovat ho a pak se rozhodnout

kamho vložit, aby poskládali

z toho stěnu a bylo to jako co nejlépe

skladaní.

Vy jste pracoval na projektych

jako je třeba praha

na měsíci skleník na marzu

lunarní vůz

co bude dál?

Třeba děláme s firmou

americkou firmou Fink Orbital

na zajímavých projektych modulů

který by se dali svařovat

a skládat robotama na obježdní dráze

nebo na měsíci

a díky tomu by se

dalo docílet v oběmů těch modulů

než je možný při klasické

logistice

těmi raketami.

Takže tohle je taky ambiciozný projekt

na celou séry

vezmírných staniec a modulů

a připravujeme výzkům

stavimých technologí do vezmíru

který jsou právě založené na

svařování pomocí elektronovýho paprsku

a je řezání

a různí další metody.

Tady tohle to bylo odpořenou na sa

že jsme byli vybráni

jedna ze sedmi ferem

společně s firmama jako SpaceX

a Blue Origin a tedy těma

špičkovi, americkými

pro spolupráci na vývoje

tady těle těch nových modulů.

A můj úkol je tam vlastně

a tam dám jako řítale architektury

tak práve spolupracu

s tím našem inženířským týmem

aby jsme výjeli jako nový koncepty

modulů a potom

celou řadu jako připravem experimentů

při čem vši jeden by měl letět

v podstatě řádově

se za půl roku do vezmíru.

Na saloní oznáme la,

že našla ideální

tředí ideální místo

kde konkrétně na měsíci stavět

měl by to být vězkiných

kde je stabilní teplota

kolem 17°C

Je tohle to pro vás

jako architekty rozhodující

když právě navrhodujete ty moduli

protože já jsem si všimla, že většina

těch návrhů je na povrchu

vězkiní, tak je tohle velká změna.

Je tam jako by ráda výhout

ale je celá ráda nevýhout.

Takže ve chvíli kdy

tak je jako výbodný to schovat

podzem do nějaké láhový trubice

ale zase jako na druh stranu

tam už vej problém

z různými terenímanerodnostmi

nebo s tím jak vlastně se tam dostat.

Na naší planetě

jsou některé jako pohodlně přístupný

ale jsou jako by

hůře dostupný

a na tom měsíce třeba byl

některý zpropadlým stropem

a často krát jako člověk

musí jako se rozhodnout

takže o spůstavěcí se dá

pohodlně postavit třeba na tom povrchu přímo.

No a jak se ze země

řeší ty fyzikání rozdílnosti

jako už to třeba zmínil právě tu radiaci

je tam jiná atmosfera

jiná gravitace

jak víte, že když něco navrhnete

tak to opravdu na tom měsíci

nebo na tom marzu může fungovat

může existovat.

Já myslím, že to je jako založený

asi na 66 letech

co lidstvo lítá ve smíru

to je furt taková evolutce

těch systémů

a celá řada věcí byli otestovaní

a v rámci třeba programu ESS

pak se připrovala celá řada

věcí právě pro mysina Mars v NASA

kdy se by běili třeba nový generace

těch navukovacích modulů a tak

a potom na základě

tohle vyskumu arhitekti

a inženíři navrhujou

vlastně nový verzaj, který často krát

jako jsou evolutcí, že o toho

co bylo vynalezený

to je jako důležitý nejřív

ty věci otestovat na tom měsíci

než se platí na Mars

protože právě spůstavit si nemusí fungovat

ve chvíle jde máte bozidlá

který přestanou fungovat po 3 týdnech

a potřebujete s ním a fungovat ještě rok

na tom Marsu, než se vrátíte domů

tak to je samozřejmě nepříjemnost

a já bych na ten Mars osobně moc nepospíchal

protože to je prostě

jako trošku past

se týče jako návratu

tam čebec má jako omezený možnost

a za tím co s toho měsíce se dá

dostat domů řádově zatředny

když nějaký broman

mě zaujalo s tou radiací

že třeba jsou návrhy

které používají zmrzlou vodu

jako určitout slonu

no no to navrhlavali třeba

naši kamarádi s firmy Serge

v Americe

a dělali to je právě jaké vyspoupráci

s NASA centrem

a tam potom dělali kretir

celého toho modulu

když mluvíte o pěstování

rostlin tak byste navrhoval

i skleník tedy na marzu

navrhoval jste hydroponický

sistém můžete vysvětlet

co to je jak to funguje

jak by to mohlo v tom vesmíru fungovat

jak bychom tam mě mě mohli

pěstovat nějaké plodiny

no zrobná jako rošiřování

pozemský přírody

tému oblíbený tému

já jsem se zabýval

lískumem celý rady

skleníkovej sistému a modulů

a právě na projektu

Eden ISS, který byl

celou evropská

kolaborace vedená

němetskou jesminovou agentorou

tak tam jsem měl na strosti

vyvinout konstrukce

skleníkovejch modulů

který by se dali rozložit

nafoknout při přistání

a vymyšlili jsme to tak aby

se dali zároveň

ve vnitř rozložit co nejlepe

a už jetřil se čas a snoutů

tam právě potom na těch vnitřích konstrukcích

můžete mít umístěný

třeba hidroponickým

různí moduli a přihrátky

dá se použít i třeba a je to

přestování dostlin ve výživním rostoku

ale jsou i třeba technologie

kdy můžete použít aeropony

kdy se sprayuje na kořeny

které jsou ve vzduchu

výživné dostolka

může to růsteště rychlý

funguje třeba fokpony

může to být i v substrátu

můžete miksovat mýstní půru

s nějakými organickými

humusem a podobně

abyste docíleli

potom pěstování

u nás na zemi běžně

a co si takhle může vypěstovat za zeleninu

v podstatě

základní zelenina

by nebyl byt problém rejčetá

okurky

nebo to by to nebyly

moc velký dostliny

které vešlo

a byl tam hlavně dobrý

ten poměr toho růstu

a potřební energie

a toho aby z testového měli dostat

ževin

a předpokládám živočišná výroba

nebo hov nějakého zvíředstva

to je až další krok

nebo už se také na to předpustí

už se to také testuje

v Lunární paláci, v Pekingu

to byl vlastně nejakej experiment

z kaníku do Vesmíru

které pěstovali jakým účný červý myslím

daj se třeba použít svojčci

jsou hodný právě menší živočišové

které dokážou rozkládat

to celu lozu

aby z toho získala protejny

a další živiny

a ty nestravitelní zbytky

těch rostlin vlastně takhle dobrě zůžetkujete

a zrdval to jako vtipný

protože ty svojčky

můžete velice efektivně pěstovat

na naší planetě

a můžete užetřit oproti pěstovaní

strášní množství vody

která může být některých

oblastech problém

a zároveň to může být kvalitní protejn

takže toto je vlastně věc

která celkem má blízko v Vesmíru

a zároveň by třeba zlepšela

uhlíkovou bilanci

že je třeba české republiky

využívají se tyhle ty nápady

pro vesmírné stavby

nějakým způsobem i na zemi

třeba 3d tisk

je zrovná jedna z věcí

se na jejich výzkům podilét

To jsem pochopila, že ten bude hrát velkou roli

ve vesmírném stavimství

To je to jako vodná technologie do vesmíru

jak proste v městí

tak i výrobů různej produktů

my jsme právě

s kolegama v NASA JPL

se zabývali vývojem

stavního systému

který by dokázal spejkat

měsíční prach mikrovelnama

Ten tisk z měsíčního prachu

to mě zajímá

No, v posledě mikrovelnkách

dokáže

jakou v tom výkonu, co poživáte v kuchyni

tak dokáže spejst ten měsíční prach

na pevný materiál

Takže potom můžete mít

třeba robota, který

v případě NASA měl 6 nohou

a přidaný potom robotický rámenu

který v sobě potom

integrovalo tady tu letutroubu

a davkovač toho prachu

a tím potom můžete

ukládat ten prach v nějakých

krstvách a rovnou to zapejkat

Takže takhle můžete postavit

třeba stěny a tank

Ono využití těch místních materiálu

bude asi hodně důležité

nejenom na měsíci, ale i potom později na tom marzu

protože třeba mezi národní vezměná

stani se tady jenom nějakých 350 km

od povrchu země, takže tam

asi není problém, co koli dovést

ale na ten měsíc už to přeci jenom

bude trošičku problematíčtější

Takže jako architekti

orientujete se hodně na

právě místních surovén?

Využitě jako klíčový

využití místních surovén

a pak recyklace materiálnů

a tady tohle to

nabivá významu je na naší planetě

To právě je taky jedna z věcí

která se dávě užít pak i tady

Jo, jako využitě je zajímavý,

že třeba ten koloběch živén

v tom ve smíru a vody, vzduchu

tak je dobrý co nevícou zavírát

aby vlastně nedocházel ke stráhtám

a právě jsou systémy

tedy jsou založené

čistě jako na chmických

a fyzikálních procesech

ale jsou systémy, které můžu

být založené na integraci

rostlin do toho koloběhu

a ty jsou dobrý právě pro

dlouhodobější základny

dlouhodobější život

někde právě ve ve smíru

a můžete vlastně

potom díky rostlinám

a nějším živou čichům

nebo případně i rybám

taky jako mikrobiosféry

takže vlastně můžete

biosféru na naší planetě

nějaký zkusovat komprimovat

a potom se trá exportovat

na další místa ve smíru

Váš kolega Andrej Doule

v jednom rozovoru říkala,

že ve smírní architekti

se musí mnohem víc

soustředit na potřeby člověka

který se v extrémním prostředí neprispůsobí

Nímáte to stejně?

Myslím, že to je na zlavních a první práce

architektů ve ve smírů

aby vyhověl co nejvíce

lidským potřebám

Co je takový nejproblematíč těžší?

Myslím, že omezení

toho prostoru je problém

omezení váhy je problém

ve chvílejde se potřebe

tam vodvíst v podstatě

omezení množství zásob

a máte v dyspozici malý prostoru

tak musíte přemešlet v různých scenářích

toho, jak třeba využíváte

v průběhu toho dne

tam je jedna výzva za druhou

Četla jsem, že postupem

času se do ve smírů

přesuné část výroby, bydlení

a dokonce i zábavy

a úkolem architektů

je vytvořit proto vhodné prostředí

tak jak by mělo vypadat?

Já myslím, že na to je výborný

třeba teď technologie

kdy můžete přistartu

jedný rakety Starship

vyníst komponenty

je na budoucí moduli

a to vám umožení potom postavit

třeba například svedické moduli

které jsou mnohou náslo mě větší než

kdyby to byly válcové moduli

které schováte do tý rakety

takže vy vlastně pošlete jako

jaký já balíček

poskádaných komponentů

a ty pak vám te doboti

robotický rámena poskáda

na místo a pospojujou

a potom do vnitř by se potom vložili

další části tověnteréru

takže v tom můžu být prostor

nabydlení, laboratoře

i třeba na kulturu

a další funkce

je to dobrý na výrobu

že můžete potom dělat

továdny ve vesmíru

s větším obimem

a je to dobrý i na servisování satelitu

a nebo na uklid

vesmírního smetí

protože to je samozřejmě

čem dělal problematečnější na obježdění dráze

kolik tam je nefunkční satelitu

různých zbytků, raket a podobně

a řík v než neby došlout

nějakým řeď s vým reakcím

když se začnou jako

že mezi sebou vnitřit

tedy ty lety zbytky

tak je dobrý toho pomocí

autonomních sond pozbírat

a dalo by se to i potom

třeba tedy těle těch velkých modulech

schraniovat a potom třeba na jednou

posladovat atmosféry

takže tam je spůjsta možnosti využití

zajímavý jsou třeba technologie

vytvořit soládní panely

z toho měsičního prahu

a je právě jsem

chtěl spojit s jednou firmou

která třeba teďko vyví technologie

na výrobu soládních panelů

jak do vesmíru tak na zemi

že by to dokázali dělat z písku

třeba v půjště

a to by bylo revoluce

že potom se někde násáhaře

kde se tam navozeli kontinery

když jste má mašinama a roboty

a vlastně pak by se tam začali

a tím by se třeba potom

dalo

vytvořit jako superzdroj

veseměnský elektrický energie

v případě by se dalo dělat zelený vodík

lokalně a pak poslat

takové že jo třáz má roka

na lodích nebo nějakým a budoucímem potrobím

a do Evropskému je

a to by se pak dalo tím nahradit

tady zemní plin úspěšně

a to je to jak vesměna architektura

nebo vesmírní výsku může přispět

i ke zlepšení života na zemi

dokázal by jste odhadnout

jaká je nejbližší budoucnost

do dobývání vesmíru

ve smyslu jeho osidlování

já myslím, že teď

jako by můžeme velkou hroly

hrát turismus

už můžeme vidět, že

vesmínej turismus pomáha

s vývojem nový generace raket

jako v případě Space X

kdy tam vývoj tý starship

byl z části sponsorovaný

tím japonským léadářem

a tam potom výměnou

zatem příspěvé

tak oni budou mít

jako turistickou misi do vesmíru

jejich částí potom

byl vybrane i jami

tady z Liberce

a vybrali

z milionů lidí 7 umělců

který je vesmou na polbu

já musím, že ten turismus

jako by teď

dobře začíná nahrazovat

kvůj ten původní hlavní tahou

to vesmíní průmyslu

kdy to bylo státní zakázky

a vojencky zakázky

se to začíná demokratizovat

že už se to otvírá lidem

a je to o tom, že

to můžou být jednak

turistí, co jsou super bohatí

který se k sobě vezmou kámoše

případně umělce

a nebo to můžou být

turistí typu

uoficiální a stona v nějaký země

který se dostane do vesmínu

z krzé takou hudle firmu

která provozuje v podstatě

vesmínu turistiku, takže dostává lidi do vesmínu

a takhle třeba Češi dostali na bídku

že se zamlí a do korun

poslá ta stona u tady vesmínu, kde bysme chtěli

kde bysme na to měli

ale to, že běc tady jsou taky nemožnosti

jako nevěřitelný

já samozřejmě krok dobrým sněrem

že se tady to leto všechno poslouvá

k tomu aby se to zlevnilo

bylo to dostupnější

a v podstatě se to lidstvo

by je ve větší množství dostalo

takže myslíte, že

pokud něco bude stát na měsíci

jako první tak to bude nějaké obytování

pro turisty, nějaký hotel

no, já myslím, že to je jako

vůjdšitě jedna

věcí, které tam budou rád velkou roli

a můžu to být

různý hotel výřetěstce, teď po prostě

třeba jeden velký hotel výřetěstce

co spolupracujeme, myslím se

Sierra Nevada, Sierra Space Corporation

na vývoje vesmínu hotelu

takže na tom měsíce to bude podobně hrát

ze začátku i větší roli

než jak se tam vždycky říkalo

že tam jsou zdrové heliatry

profuzní elektrády

které by se jako dal o tam vytěžit

na tom jsme třeba taky pracovali

na tedy těch konceptech

ale podobně větší jako ekonomický tahun

bude za těm ta turistyka tam

máme materiály

máme technologie a díky turizmu

možná i finance

co chybí k tomu, aby na tom měsíci

já myslím, že tevou táska času

dnes kam

ale mě jako nějaký asi globální

politické stability

je to prostě o tom, jaký budeme

řešit aktuální problémy

a jestli budé jako dobrá atmosféra

na to budovat prostě

že o světlé zítřky

alebo budeme řešit nějaký jako

že a vější problémy tedy na naši planetě

já myslím, že

kdyby jsme chtěli

tak se ty věci dají dělat

že ve chyle, kdyby by byla

jako větší, třeba veřená podpora

tak se jako dá na tom měsíci

stavět jakoby meznárdní vezmírní základny

během pád let

tam už prostě nevidím

třeba z technických lidisek

nevidím takový úskalý

ale spíšte otázka právě motivaci

společnosti a dostupných financí

a času s ním spojenejch

tak díky moc, že jsme si mohli povídat

o možnostech života ve vezmíru

jo, super, díky moc za pozvání

tohle je vše svinohradské

12 z pravorejského podkástu

českého rozhlasu

s architektem Tomášem Rouskem

jsme se zamysleli nad tím

jak by mohl vypadat život člověka mimo

jeho domovskou zemi na měsíci

nebo marzu

všechny předchodí epizody

jsou kestažení v podkástových aplikacích

na webu irozhlas.cz

nebo v aplikaci můj rozhlas

můžete každý den chvíli po půlnoci

poslechnout novou epizodu

od pondělí zase smatím s kalickým

Na slyšenou příště

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.