Vinohradská 12: Diskriminační přijímačky?

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Úspěšnost testů z Českého jazyka byla u letošních příjímacích skoušek na čtyřleté obory s materytou skoro stejná jako loni.

Co se tyká matematiky, tak tam byl mírný poklés celkově asi opět procentních bodů.

Na materytní obory střední škole to sprihlásil rekordní počet uchazečů víc než 116 tisíc děti.

To je nejvíc za posledních 30 let.

Na odvolání mají uchazeči jen 3 pracovní dny od doručení nepřijetí.

Velká radost, ale i velké sklamání.

Někdo se dostal, někdo vyšel z letošních přímaček na prázdno.

A tak mám jednoduchou otázku.

Je systém od cermatu spravedlivý?

Téma pro evu Mikulku Šelepovou.

Mou kolegini z domáci Redakce, která se speciálizuje na školství.

Dnes je středa, třetího května.

Ahoj Evo, vítej ve Vinohradské 12. po nějaké době.

Ahoj Matěj, s nebem všechny vosluchatě.

V školství téma.

Na to ty si expertka.

Jak letos dopadli přijímací z koušky?

Já bych řekla, že se žádné překvapení nekoná.

Ukazují to i souhrné statistiky cermatu.

V testech z Českého jazyka dopadli žáci stejní a koloní.

Pohoršili si v matematice.

Tam byl jejich výkon průměrně o 5,6% bodů,

horší než před rokem.

Takže uchazeči měli podle udejů cermatu

správně v průměru bez mála.

56% testu z Češtiny a u matematiky to bylo necelých 40%.

Ta matematika to zhoršení, které přišlo,

tak to není poprvé, kdy Čeští, žáci a studenti

jsou rok od roku horší v matematice.

Je to tak zdá se, že je matematika

a u českých školáků stále méně oblíbenější.

Vidíme to i na státních matoritách,

které včera dnes zítra maturanty býší.

V posledních letech častěji preferují maturitu

z cizího jazyka předtím, než aby si vybírali matematiku.

No, když se vrátíme v přímačkám,

a protože o těch se tedy nezbavíme,

tak je zajímavé,

že v těch letošných přijímacích zkouškách

na střední školy jsme největší propad.

O protílonickým výsledkům

zaznamenali u dětí, které se hlásili na šestiletá gymnázia.

Bylo ich celkem něco přes 7000,

a jich úspěšnost byla o 9% níšší.

A u osmiletých gymnází to byl propad o 6,4%.

Horší výsledek.

A dváťáci, kteří se hlásili na klasická čterletá gymnázia,

tak v matematice tam si pohoršeli o 6%

oprotitém výkonům před rokem.

Když jsme se na to tady v našem vysílání ředitele

organizace CERMAT roslala k rejčí ho,

tak ten řekl, že jsou možné dvě příčeny,

a bude, že letošní testy byly češí,

a nebo že žádci byly méně přepravenišší.

Připouštím, že nějaké úlohy v těch testech

asi byly těžší, než jsme původně plánovali.

Když říká, že žádné překvapení po letebe

nenastalo, tím tedy asi i narážíš na to,

že jsme se, nebo žádci se opět zhoršili v matematice,

tak nastalo nějaké překvapení?

Nebo byl tam nějaký chyták?

Dá se to asi takhle úplně generalizovat,

protože takovéhle výkevy jsou za těch posledních pádlet,

co jednotnou přijímací z kůžku máme,

v celoběžné, někdy například,

to může být i ta čeština,

že se žádci zhorší a podobně,

takže neřekla bych, může to sluviset s tím,

že zkrátka ti lidé v CERMATu,

tady jednotné přijímací testy,

zadávají, kteří vymýšlejí tez zadání,

takže zkrátka udělal,

lehty úlohy o něco děší,

než na co jsou prostě děti připravené,

to je asi to nejlogičnější vysvětlení.

A nějaký chyták tam byl?

Něco na čem prostě se

tě studenti jako vůbec nechytili?

To bych viloženě neřekla,

bylo několik sporných úloch,

o kterých se v médích hovořilo.

Uvedu příklad, to je taková asi

za mě tedy jako nejpropíranější,

nejznámější úlohám,

řešila se třeba hudně na sociálních sítích,

šlo o větný rozbor.

Zjednušně mě řečeno,

zjednušně řečeno tam okazyči

měli najít podmět

ve větách.

Jedna z nich byla,

tedy citují, protože brochy

neměli okna.

Nebyste stejně jako já nevěděle, co jsou to brochy.

Tam už se nechytám, té první věc, brochy.

Je to možná proto, aby to

uchazeče vyvedlo z míry,

aby dokázali pracovat s tou větou

tak, že

neznají významě jednoho slova,

ale douzkrátka poté větné skladby odhadují,

to se tak myslím.

Ale jsou částí té úlohy.

Byl text poměrně delší, a tam bylo

vysvětleno, co to ty brochy jsou.

Aha, takže tam byli kontext.

Brochy jsou promín tedy, co?

Tak co jsou ty brochy? Kamené věze.

Kamené věze ve Skodsku.

Dobře, a teď ta věta zněla teda?

Protože brochy neměli okna.

A tam se hledal podmět. Takže brochy.

Aro, dalo by se říct, ale mohlo by

se, pokud by ta věta

byla nespisovně česky,

tak by ten podmět

mohli být i okna.

A toto právě upoziruňují

někteří jazykoví experti.

Práci se s tím dali se znam z práve,

které oslovili několik češti náhrů

a tady se jich na to ati tedy tvrdí,

že to zadání nebylo tak jednoznačné

a že by ta ulohá mohla mít

dvě řešení tím pádem,

pokud tam někdo napisalo,

že i ta okna jsou podmět,

tak i to by se mělo brát

jako správná odpověď.

I okna, že můžu být podmět

v této větě.

Márně tam hledám,

nerespektu je ten podmět,

márně hledám, ale tak na to

jsou experti učitění.

Udělali jste chybu mimo chodem

v téhle věci?

Výklad je ten,

který byl původně zamíšlen,

to znamená, že brochy neměli okna

vespisovném tvaru.

Nicméně, tohle byl tedy nějaký

sporný moment.

Pakli, že se takový sporný moment objeví.

Jako, že se tedy asi objevil,

tak studenti se můžou

odvolat nebo můžou to...

To se děje občas,

že o každý rok se prostě kritizují

některé úlohy a potom je

jaká šance,

který je expertní neschodnou,

to je jednoznačná úloha.

Historie těchle sporných úloch

byla celá řada.

Do konce před pár lety

k vůli tomu i

skončil těchdejší ředitel

od volalho ministraškolství Robert Plaga,

protože tam měli

nenoznačné úlohy.

Jednak v těch přijímacích testech,

ale ten rok to bylo i

z maturity.

Takže to bylo vlastně

jaké tam jsou možnosti.

Tak zákoní zástupci

nebo třeba učitele, skratka někdo, kdo je

dospělý, si může

stěžovat a teď tuším,

že to je na krajských úradech,

ale určitě je to přímo na ministerstvu

školství, protože cermat

je přímo sřizovaný ministerstvem

školství, je to jeho přípěvková organizace.

Takže ty nejenoznačné,

sporné nebo špatné úlohy

nejsou v historii cermatu

žádnou výmkou,

stane, stejně tak jako se stalo

třeba leto, zprávě s tím je to

brochy, jak jsme si už před chvilkou řekli.

Tak je tam jednoznačný postup.

Ředitel cermatu

v našem vysílání řekl, že ho aplikoval

i na tuhletu úlohu, je to tak,

že cermat nechá nezávisími

eksperty, třeba z nezávisné

odborné komisle ministerstva

školství, tůl úlohu prověřit

a pak ještě existuje

validační komise cermatu.

Tam sedí například

postupce ústavu pro zik Český Akademie věd

a ti právě

tu úlohu tedy ještě

přeskou mali a tak

se schodili, že to zadání jednoznačné

a ta otázka tam zůstala.

Pokud by to tak nebylo,

jako v těch předchozích letech,

tak to se tedy před těmi pěti lety stalo,

že ty sporné otázky,

pokud tyhle ty nezávisné orgány

uznají, že jsou skutečně třeba nejednoznačně

zadane, tak je mohou vyskrtnout,

ale tím stilem, že

pozdávají všechny verze

odpovědí, těch

božností za správné

je jakoby vyskrtnoutá, protože bude tam

tedy dostané každý, kdo na ní nějak odpověděl.

Jednotné příjimací zkoušky

stále diskutované

tema každý rok, máme

od roku 2017,

ty jednotné příjimací zkoušky osvědčili se?

Tak to je

střešně záludná

otázka asi několik

skupin nějakých odborníků

na školství, kteří by na to

odpověděli různě, a my si tady

ty názory můžeme asi představit?

No určitě.

Serma to asi hájí, tak jak to dělá, ne?

Samozřejmě ministerstvo také ale připouští

nějaké změny,

netrovají na té podobě, jaká je teď.

Takže když tedy

začnout třeba svým vlastním názorem

jsem nějaký nejme tomu nezávislý pozorovatel,

protože příjímám ty názory

všechny možných strán,

tak já si myslím, že ten princip,

podstota, ta jednotné příjímací zkouští je

dobrá, je to nějaký standardizovaný

test, je pro všechny stejný

uchazeči mají dva pokusy

a mohou

dvakrát si vyskoušet, co nejlé petentest

vyplnit. Jeď se pokud podeme dál,

tak narazím na mnohá

ale, ty testové otázky

jsou specifické,

je to takový specifický druh

zadání, a je třeba se na ní připravit.

Nejde to úplně střed odboku

vyplnit ty testy zvoleje,

musíc nad tím trochu přemýšlet,

musíc ten žák těch testů

pár vyskoušet, aby věděl, jak na to.

Jako kdyby chodil do druhé

školy potom, jestli chodí na nějaké

přípravné kurzy, tak proč na něj má

chodit, když chodí do škole a ty testy

by měli reflektovat to, co se naučí ve škole?

Je to tak, některé školy

na to připravují žáky v hodinách

a ty testy si zkoušují

a nějak se snaží ty žáky

na něj připravit, jiné nabízejí,

už kole nějaké doučování

zdarma

no a pak tady ještě jsou další

firmy, které nabízejí

tu přípravu.

Což pardon, musíme v tuto chvíli říct

není to pro každého, kdo si to nemůže dovolit

tak si to nemůže dovolit tím pádem

někteří ty žáci a studenti mohou

být diskriminování. Je to přesně tak, jak říkáš

a to je právě to, kteře můž se chci dostat,

to je to úzké hrdlo, to je ta bariera

která tam právě vzeníka

školy teda to doučování

nabízejí, ale je to zase

pro tě děti nějaký čas navíc

je tam třeba

aby tě děti se možná naučili i taktizovat

já teda se přiznam, že nevím

do jaké míry tě učitele

ve škole při vyplňování těch testů

tě děti dokážou připravit na to

jak si vybrat třeba v nějaké

časové tísně jenom tějotázky, které

jsou zahodně bodu a vím, že je zvládnou

a tak to je

takové jako další level

který možná právě nabízejí

když jsou kromé firmy

stal se z toho jednoduše business

a větší šanci

uspět tak skrátka

mají děti motivovaných rodíčů

mají tmějších rodíčů

když jí na to mají peníze

připravné kursy dlouhodobé

stáli každý 5 tisíc

tohle znamená za každý předmět

5 tisíc, takže 10 tisíc

to už po druhé sténe dopadl

tak po třetí nechci nechat to na hodě

kursy v té škole stáli každý

5 tisíc

tam je strašně důležitý

že do toho chce to dítěnout

učitelci na matematiku dáváme dvě stovky

za hodinu

takže jsme na nějakých

12 tisících 15 možná

když se to sečte

do toho ty peníze dává neprřed nepřemýšlí

protože fakt kde je to o tu brouce

z toho dítěnout

je třeba říct

že

tady opravdu existuje

mou stup bezplatných možností

jak se může ten žák

na jednotnou přímací z koušku připravit

na bízí je

narodní vragugický institut

nebo česká školní inspekce

jsou to nějaké kanály na youtube, webináře

jsou to ty bezplatné testy

z předchozí chlet cermatu

které si může ten žák stáhnout

ale víme, že

stejně to nejlivší přípravu

jim uchazečům poskytnout

které mají komerční projekty

které mají skušené lektory

mají různé fígle

potom když si mohou děti vyskoušet

i skušky na nečisto

tak jsou v tom časovém stresu

jsou v té třídě zkrátka

je to simulace, přesně toho prostředí

ve kterém potom budou pracovat

Já jsem tam byla asi dva krát

abych si to vyskoušela

skušenosti samozřejmě otrkají

a tím pádem jsou potom klinější

a asi je ten výkon i lepší

takže peníze tady bohužel

tedy rozhodují

Mě se prostě nelíbí

a nikdy nelíbil ten systém

že vlastně děti s bohatými rodičem

a ambiciozními rodičem

chodí na ty přímačky na nečisto

na tu zatlanku

a vlastně se to naučí

takovým robotským systémem

a už mají vysoký počet

bodu a děti co na to

ty finanční prostředky nemají

tak vlastně nemají šanci to dohnat

když jsou třeba chytrý

informační centrum o vzdělávání

i do jedné letos vypracovalo analízu

která ukazuje, že děti

s sociálně slabých rodin

jsou ujednotné přijímací

na střední školy znevýhodně

ne, právě oni jsou ty

kterým se rodiče příliš

nevěnují, naučí se s nimi

neposíli na to doučování

prostě protože není to pro něj důležité

například nebo na to nemají čas

no a tyhle ty děti

s sociálním zázemím by pod lete

analíze edujnou právě

potřebovali ty komerční kursy

za 7 až 9 tisíc korun

aby byli

dobře připraveni a by byli konkurence

schopní no a právě

tyhle ty znevýhodněné rodiny

chudé rodiny

dost často ty peníze do toho nemohou

investovat protože nemají nebo je nechtí

investovat protože pro mě vzdělání

není hodnota. Takže pro mnohé prostě

přijímací zkouška a přijetí na nějakou

střední školu kam se hlásí může

stát 7 až 9 tisíc korun. Je to tak

a to je za mě ten větší problém

protože vzdělání by mělo fungovat

jako sociální vítach

nemá rozhodovat kolik peněz na kontě

má moje rodina ale mají rozhodovat moje schopnosti

moje nějaká píle

nějaká vůle to někam v životě

dotáhnout a ne to

jestli mi rodiče zaplatili

přípravné kursy nebo ne a my

dobře víme že lidi se s střední

školou s maturitou

pro spěšnější na trhu práce

jsou mají nezaměstnaní mají mají exekucí

menší sklonike kriminalitě

a tím pádem

jsou v uvozovkách pro spěšnější

pro společnost odvádí větší daně

takže i pro ten stát je to východnější

když máme více lidí z maturitu

no a nějaká další kritika tak

tady jsme představili nějaký tvůj

erudovaný tedy pohled protože

se školským tématům dlohodobě věnuješ

a tis tam zároveň nějakým způsobem obzáhla

třeba Eduji Nůžjo a tak dalé respektive

tu ekspertízu ale směřuje tak kritika

třeba právě i na to co už my tady taky říkali

totiž, že ty testy

nemusí skoušet to

co se ty děti učí ve školách

a tím pádem vlastně já sam

jako nerozumím tomu

proč právě ty otázky směřují na něco takového

proč skutečně nejsou směřované

na vědomosti které se

ty děti naučí na těch školách

Oni tez skoušky totiž

nemají testovat vědomosti

odklon od toho, aby se děti něco biflovali

aby se

aby se učili naspamět

nějaké ty letopučty

nebo pořadí králu

nebo nějaké prvky v chemii

když tam to asi nejde

je to spíš o tom, aby ty žáci

uměli kriticky přimýšlet

poradit si situacích

aby uměli vyřešit úlohy

možná právě toho dle typu

které ta jednotná přímací skouške

nabízí

Ona má otestovat schopnosti

pro to

studovat

než to, co se ty děti

napiflují

ve škole

Jak vypadají testy z češtiny?

Vzmějme si za příklad

testy pro 9 jáky

ale struktura zadání býva

i pro další žáky podobná

Spraviedla jde o soubor úloh

když si žáci neprve

přečtou krátký údivek textu

se pak váže, sada otázek

cermat například uvede

několik tvrzení, která se vztahují

k danému textu a žáci pak mají

určit s ta sou, nebo nejsou pravdivá

taky se po nich třeba chce

aby vypsali z výchozího textu

zájmena, nebo aby určili Antonima

v jiném typu úloh

cermat vyžaduje, aby žáci

správně poskládali odstavce

příběhu, které jsou proházené

otázek bývá v didaktických testy

obecně kolem 30

a na vyplnění je 60 minut

Evo, mají možnost

si ty školy

nějakým způsobem třeba uspůsobit

ty testy, nebo skutečně

přijde jednotná přijímací z kouškám

tyhle ty testy, tyhle ty papíry

vyplňte, my odešleme cermatu

ministerstvo školství

nebo cermat to vyhodnotí

pošlo to zpátky, my vám řekneme

takhle to je, je to centrálně řízené

nebo ano

Bylo to zavedeno před těmi

počítám 6 lety proto

aby se tady nastavil

nějaký jednotný most

do té doby si ty střední školy dělali

přijimačky, jak potřebovali

a byl v tom docách chaos, protože

když se třeba řáknil přibravit navíce

těch přijímacích řízení, kde to pro něj bylo

dosťasto velmi obtížné, protože každá škola

chtěla něco jiného

a navíc i pro ty střední školy

můžete přibravit každý rok

nové testy, které by

měli odhalit, kdo by měl být

pro něj tím nejlepším budoucím studentem

tak proto se to zavedlo

i je to tedy povinné pro všechny

střední školy

a je povinné

brát v potas ten výsledek

jednotné přijímací zkoušky ze 60%

minimálně

a ze 40% si potom

můžou průběh toho řízení

ovlivňovat samej školy

upozornil myroslov

řebecký s edunitach prakci to znamená,

že v drtivé většině

škol je braná v potas

ta jednotná přijímací zkouška

s 80% až 90%

a ten zbyteček většinou

školy vypočítávají

zeznámek v 8 a v 9. třídě

protože si prostě jenom vezmou

vysvětšení mrknovaní

a nebo se mero v potas

ještě nějaké úspěchy u olympiád

nebo nějaké zinárodní zkoušky

které další alternativní nástroje

typu osobní pohovory a podobně

mnoho z těch škol

zrušilo a používá

ale že by si tam ta škola dodelala

nějaké vlastní testí

z toho s vypočítela těch 40%

spíš se to neděje, protože

je to pro ty školy i jednodušší

když už se tady dělá

takhle státní zkouška

taky využít

to pořád ještě profesionální

testy v porovnání s tím, když si dríve

tady by jste blát, aby to bylo dobrovolné

Ano, aby to bylo dobrovolné

aby jsme zrušili těch 60%

a aby se mnohé školy

vrátili i k dalším nástrojům

které zišťují například motivaci

takže je tady nějaká kritika

od odborníku, zároveň

školy jako takové

byť mohou kritizovat ty testy taky

tak zároveň, jak ty sama říkáš

s nimi mohou být i vlastně spokojené

protože je to pro ně už

není taková práce, jako třeba byla drív

výcháos, to si taky zmínila

a ministerstvo školství

hájí tu jednotou přímací

skoušku s tím, ale že říkáš,

nějaké změny by do budoucna udělat mohol

to si říkala ty, o jakých

změnách se bavíme?

Je to tak, když ve mu

v potas poslední vědření

ministerstva školství, které

jsem prosila, aby mi právě řekli

jestli připravují nějaké změny

tak mi bylo řečeno,

že podle ministerstva školství

jednotná přímací skouška osvědčila

a systém se aktuálně jeví

jako nejví hodnější, když budou

citovat zviadřední

tězkového dílením ministerstva školství

ministerstvo dál říká, že

většinovou odbornou veřejnosti

i školskými organizacemi je to

jednotná přímací skouška vnímaná

jako dobře rozlišující

a že plní tu funkci

stanoví pořadí uchazečů

tak, aby mohl ředitel školy rozhodnout

o jejich přijetí, říká, že

se neustále snaží tu kvalitu

testových úloch lepšovat tak,

aby co nejlepe vyhovuvali

znalostem žáku ze základních

škol, bere v potas rámcové

vzdělávací programy, to upřesním,

že tu jsou osnovy, vlastně, postaru

by se řeklo. Které se mají

nějakým způsobem taky revidovat, reformovat

na tom ministerstvo školství pracujen,

mělo by. Je to tak, a tím pádem

se bude muset upravit je ta skouška,

ale to ještě chvíli potrvá.

No a co se těch

přiližitostí týká, tak ministerstvo

školství argumentuje tím, že

jednotná přijímací skouška byla zavedena právě

z důvodu, aby

ty rovné podmínky

vznikali.

Uvádí, že stát poskytuje

širokou bezplatnou podporu

a že

pokud se uchazeči připravují na drámec

tohoto, tak

je to podle ministerstvo školství

stela přirozené, je to

jasná, snáha jednotlivce

obstát v konkurenci dalších uchazečů.

Že skrátka s tím nemůže

nic dělat, ale

za ministerstvo ta podpora

bezplatná, kterou řák

přípravě na přijímací skoušky dostává

je dostatčující.

Dobře, přesto nějaké novinky

se chystí, četl se něco o elektronizaci

nebo že snad i těch

přihášek by si mohla podávat víc?

Ano, to už by mohlo být příští rok.

Elektronizace

přihlášek, no digitalizace jejich, protože

ten system do savadní,

když se ty přihlášky v pravdu

papírově se papíře vyplní

se hulkovým písmem, to přihláška

někam se to posílá poštů, nebo se to nosí

tak tezkutečně jak zakrát lekladské.

Takže tohle to už byl

příští rok, podle řadětele cermatů mělo

být jinak až loby to podávat tedy elektronicky,

ale k tomu ještě to potřebí, aby

vznikl registr Žáků

a tím

pádem by se

mohl zvýšit počet

přihlášek na střední školy

s těch do savadních dvou

navíc možná i neomezeně.

Takže elektronizace přihlášek

nétestu? Je to tak.

No a tam digitalizace

dělání těch

samotných testů, tak to rozhodně

je v plánu taky

výhled.

To cermatot taky chce, ale trvá to

a budeme muset se na to ještě

několik let zřivně počkat,

ale je tam ta snaha.

No témat jsme opomenuly, ale

já odkážu, každého koho

školská témata zajímají na

naší epizodu a si měsíc

zpátky, totiž že pro mnoho

studentů i jejich rodičů to mohl

být výkend sklamaných nadejí.

To jsou slova Davida Ondráčky

bývalého šefa

Transparenci International v České republice

totiž máme tu silné ročníky

méně míst na školách, méně

učitelů, neplatí to plošně,

platí to podle regionu, o tom jsme

hlavili, takže koho zajímají

přijímací zkoušky, odkážeme na

toto epizodu a evo pro tu to chvíli

teda moc děkuju.

Já taky děkuju za pozvání mítěsícky.

Tohle už je všechno z

Vinohradské 12 z pravodajského

podkástu Českého rozhlasu

dnes s evou Mikulkou

Šelepovou kolegymí z

domácí redakce, která se

ve své novinárské práci věnuje

všem tématům ze školství.

Výmačky, na střední školy,

výsledky, problémy,

otázky.

Naše další epizody

jsou na webu irozhlas.cz

To pokud nás posloucháte pravidelně,

do převíte, stejně tak jsme

v aplikaci Můjrozhlas

i ve všech dalších podkástových

aplikacích.

Naslišenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.