5:59: Děti na sítích v ohrožení? Varování z USA pohledem vědy

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Používání sociálních sítí může podle americké vlády přinášet riziko pro duševní zdraví děti a dospívajících.

Americký federální úřad pro veřejné zdraví varuje, že spojené státy procházejí krizí v oblasti duševního zdraví mladých lidí.

Podstatně se na tom podle zdravotníků podepisují právě sociální sítě.

V minulosti podobně silná varování v Americe zaznila v souvislosti s dopady kouření nebo alkoholu za volantem.

A jak si všímají americká média, často pak následovala společenská změna.

Může to tak být i teď?

Co o vlivu používání sociálních sítí u dětí a týnejřdu zatím ukázal vědecký výskum?

Asi jakým obsahem se na internetu setkávají mladí lidé v Česku?

Je pondělí 29. května, tady Jelenka Kabrhelová a pětpadesátdevět.

Spravodejský podkást se znam zpráv.

David Schmahel, profesor psychologie, sociální psychologie z Masalíkovi univerzity v prně.

Dobrý den.

Dobrý den.

Pani profesore, a medické úřady vydali varování před negativními dopady sociálních sítí na duševní zdraví dětí a dospívajících.

Federální úřad pro veřejné zdraví vyzívá rodiče jednak nastavení pevnějších hranic a také vyzívá vládu,

aby spřísnila pravidla používání sociálních sítí.

Z vašeho pohledu člověka, který se zabývá právě tímhle tématem,

jak důležitá je to správa v kontekstu té letité debaty o možných ryzicích sociálních médii pro děti a pro mladé lidi?

To správu musíme určitě brát vážně, protože byla vydána špičkovými americkými institucemi,

kde patrně nějaká komise odborníku došla k závěru ohledně varování před používáním sociálních sítí

a jich dopady na duševní zdraví dětí a dospívajících.

Takže je to určitě poměrně důležitá správa, která se snaží nějakým způsobem zhrnovat výsledky současného výskumu.

Takže bych to měl nějak stručně zhrnout, tak říká vlastně, že sociální média a sociální sítě mají výhody pro děti a dolescenty zhrnuje krátce ty výhody

a pak daleko šířejí se věnuje potenciálním rizikům a možným negativním dopadům používání sociálních sítí na děti a mladé lidi.

A dá se říct, že zhrnuje, že pro nějakou část dětí a dospívajících můžou by ty dopady negativní, uvádí tam k tomu argumenty z různých studíí

a říká, že je potřeba problematice se věnovat a dává doporučení pro rodiče politiky dětí a dolescenty a výskumníky, co vlastně s tím můžou dělat.

The U.S. Surgeon General is issuing a new warning about social media and its impact on teens.

Warning about the adverse effects of social media on our younger population.

Dr. Vivek Murthy is now calling on companies for greater transparency and more research.

And I'm concerned that social media is an important driver of that youth mental health crisis.

This is the defining public health issue of our time, youth mental health.

Help.

Jak jsme zmeněvali vise, zabýváte tímto tématem dlouhodobě.

A zmenívajte zároveň, že ta správa vychází z celé řady studii.

Když se na to díváte, vy perspektivou toho, co máte, k dispozici,

jak jednoznačné nebo přesvětčivé závědy dnes to vědecké skoumání na bízí,

co se právě týče těch rizikových dopadů používání socialních sítí mladými.

Tak jsme ho pohledu moc přesvětčivých důkazů nemáme zlediska těch rizikových dopadů

používání socialních sítí.

V čem já jsem trošku překvapený jste zprávi, tak strašně málo zminuje studie,

které vlastně říkají, že ty dopady nejsou žádné.

Ona říká, že můžou být pozitivní nebo negativní,

ale fakticky těch studii, výsledku, hlavně longitudinálních,

které by ukazovali na nějaké ať už pozitivní nebo negativní dopady,

je hrozně málo drtivá většina studii, která se zabývá dopadem

používání socialních sítí na velbing, tak vlastně dochází k závěru,

že ty dopady jsou naprosto minimální a nebo žádné.

Nemyslím si, že tak, jak oni to podávají, kde vlastně hodně zdůrazňují ty negativní věci,

takže to úplně odpovídá výsledkům současného vyskumu.

No, vy se zabýváte ve svém skoumání těmi vývojovými aspekty a dopady na vývoj nácti letých nebo dětí.

Můžeme to schnout, jaké dopady vlastně na, řekneme, socijalizaci nebo na nějaký vývoj

mentální, mladých lidí a dětí mají sociální sítěma internet.

Dá se to specifikoval.

V našich studiích, kde vlastně používáme designy, kde můžeme mluvit o kausalitě,

tak zatím v drtivé většině studii se ukazuje, že ty dopady jsou opravdu minimální nebo žádné.

Ne nacházíme tam mnoho výsledku, kde bychom mohli říct,

že ten dopad je skutečně negativní nebo výrazně negativní.

Co se týče vývoje, tak jedním z důležitých ukolu a dolescence je socijalizace,

rozvědní přátelských stahu i partnerských stahu, komunikace z vrstevníky výraznější

a k tomu sociálních sítě pozitivně pomáhají,

že nemohou dospivající komunikovat z přáteli, komunikovat ze spodužáky

a to je taky to, co velmi často na sociálních sítích dělají.

Ale je to i spousta dalších věcí.

Mnoho mladých třeba říká, že s výužitím internetu a technologii,

že im přispivají k tomu, aby si ujasnili, jaké chtějí mít životní stíl,

k ujasnění si své třeba seksuální identity nebo i v oblasti etnika.

Tady ta správa amerických úřadů přímo zmínuje,

že sociální média můžou podporovat mentální zdraví a well-being lesbických

dospivajících gejů, biseksuálů, transgender lidí,

že vlastně jim umožní se spojít s lidmi, kteří jsou podobní.

Takže pro ty, řekněme, minoritní skupiny,

může být používání internetu velmi výhodné.

Ale samozřejmě nemluvili jsme ještě třeba o oblasti rozvoje kreativity,

třeba focení jsou prostě komunity pro fotografii,

natáčení videí, spousta dospivajících nesamozřejmě

sleduje YouTuberi a influencéry různé

a chtějí si to často třeba taky skusit,

takže učí se pracovat skrze toto z technologiemi

a udělat nějaký kreativní obsah

a to je třeba oblast, kterou já bych vůbec nepodceňoval.

Je taky hodně důležitá z lediska, vývoje děti a dolescentů.

Zároveň v posledních letech se mluví o epidemií

duševních onemocnění a mentálních poruch

mezi mladými lidmi i mezi dětmi, mezi nácti letými.

Z toho, co skoumáte, vy se tedy ale neprokázalo

jak moc tenhle trend souvisí s nástupem

používání sociální síti, zatím to nevíme.

Máte pravdu, nevíme to.

A tady ty studie znám, některé jsem četl

z mého pohledu, nepodávají přesvětčivé důkazy

o té souvislosti, jsou to víceme

jenom ukázane dva grafy vedle sebe,

že když se začali používat sociální síti

a mobili hlavně smartphoney, takže docházelo

k nárustu duševních onem ocnění a mentálních poruch,

ale my vlastně nevíme, jaké další proměné

zatím stojí, tože něco plus-minus

v podobných letech začalo nárustat,

tak to ještě neznamená, že je mezi těmi

proměnými souvislost.

Před si jenom jsou tu ale zdokumentované momenty,

což právě ta správa označuje za negativní dopady

na děti a mládeš, kdy obsah na sociální sítích

vystavuje mladé lidi extrémnímu tlaku.

Třeba srovnávání se s nedéálnými vzory a tak dál,

což může vést k negativnímu sebe prožívání

nebo dokonce sebe poškozování, co ukazuje výskun tam.

Tak samozřejmě děti se můžou skrze technologie

na sociálních sítích setkávat s různými rizikovými obsahy.

Jedni z nich jsou různé nenávistné obsahy

a z našich výskumu víme, že takzvaný harmful content,

který může obsahovat třeba různé agresivní chování

nebo návody na sebe vraždu, věcí ohledně drog

nebo i věcí směřující k poruchám přijmů potravy,

takže tady ty negativní obsahy

nějaká část a dolescentu sleduje

a ty samozřejmě můžou mít potom negativní dopady.

Konkretně v naší studii,

která byla z projektu IUCIDZ online mezinárodního,

jsme zistili, že čeští dospivající ve věku 12-16 let,

18% z nich vidělo někdy na internetu,

jakým způsobem se v sebe poškozovat,

což je něco nad průměrem z těch 19 Evropských zemi,

kde to bylo 10%.

10% českých a dolescentů uvádilo,

že v posledním roce

vidělo způsoby jak pachat sebevraždu na internetu,

17% říkalo, že viděli nějaké popisy toho,

jak být hubený, takhle to bylo formulované

a co jasí nejvíc alarmující,

tak čtvrtina českých a dolescentů

vydala, že viděla nějaké nenávistné správy,

které utočili na skupiny nebo individu.

Ty nenávistné správy a nenávistní obsah

v úči skupinám, to je v Českou velmi vysoko,

nadá se říct, že po Polsku máme nejvyšší hodnoty

v tomto v porovnání s ostatnými Evropskými zeměmi,

které se vzučasněli toho výskumu.

A když se na to díváme z hlediska právě věku,

jsou děti a dolesentí křechčí z hlediska,

přechyky právě, když se na to díváme z toho výdvojového hlediska?

Tak určitě se dá řízt,

že proti dospělím jsou nějakým způsobem křechčí.

Samozřejmě teď závisí taky, o jakém luvíme skupině

u těch mlačích 11, 12 a 14.

Po užívání internetu i ta expozice těm nebezpečným obsahům

tak je výrazně jiná než třeba u těch starších

od 15 do 16 let nebo ještě starších.

Třeba co se týče toho nenávistného obsahu

a v těch způsobů, jak se fyzicky zraňovat

tak u 12 a 14 lety v Česku

v posledním roce tyto obsahy vidělo 14% dětí,

ale u 15 a 16 lety už 24% dětí.

Takže je vidět, že je tam i rozdíl

v té vyšší expozici nebezpečným obsahům

starších a dolescentům,

ale na druhou stranu zase můžeme očekávat,

že u nich je už nějaká vyšší odolnost

tady tomuto typu obsahu,

že vlastně umí v nějakým způsobem

lípnáložit s tou informací a zhodnotití

než u těch mlačích dětí.

Co z toho vyplívá ve vztahu k rodinám?

Třeba podle té americké správy by se mělo věnovat víc

přemýšlení tomu, jak nastavovat hranice

pro děti při používání ternetu nebo sociálních sítí,

když mluvíte o tom českém kontekstu,

který tedy si sem tomu správně rozuměle

je možná násilnější nebo i nenávistnější

v nějakém ohledu,

než okolní země, jakým způsobem tady postupovat?

Určitě rodiče by se měli nějakým způsobem

zabývat to v oblasti používání

digitalních médií, dětmy,

měli by o tom přemýšlet

způsta rodin dá mobil nebo tablet dětěti

a už neřeší co tam dělají,

případně se snaží redukovat

jenom ten čas strávený s médiemi

nebo s telefonem.

Zabývat se jenom tím časem

to není úplně správně,

ten čas jako takový na telefonu

vlze trávit jak smyslouplně

nějakou výukou

nebo rozvíjení různých kreatívních

oblastí, sledování zájmů

a naopak samozřejmě může

dítě nebo dospivající

vidět ty nebezpečné a negativní věci.

Takže spíše potřeba

skutečně se s dospivajícimi

bavit o tom a směřovat je

k tomu, aby to používání

médií bylo řeknu co nejvíce

pozitivní a co nejvíce

pro ně přinosné

a by se naopak co nejvíce omezili

ty možné negativní dopady.

Ta oblast nadměrného

nebo problematického

používání sociálních sítí

a internetu je

poměrně výrazně skoumána

ve světě i u nás

v Čerstve v správě

týmu HBSC

Solomouce došli k závěru,

že jistopamatují správně

solem deseti procent českých

dětí má výraznější tendence

k problematickému

používání sociálních sítí

když bych měl říct konkrétněj

co to znamená

tak patrně bych mluvilo

nějakých dopadech na život

a konfliktu s běžným životem

když do spivající

může omezovat svoje setkávání

s přáteli realnými

může omezovat kroušky

může mít hořší známky

ve škole, konflikty

z rodinou, z přáteli

případně z partnery

v později, omezování spánku

a kvalityspánku

může to být spojenoji

s depresivními símptomi

a podobně. To jsou věci,

které můžu ukazovat na to

problematické používání sociálních

médii, což se teda může v Česku

týkat patrně až deseti procent

českých a dolescentů.

A je možné tomu nějak

čelit, děti

edukovat, nebo nějak

regulovat, to jakým způsobem

děti sociálních si tě používají?

Ona málo, kdy je

funkční přímo ta redukce

jako taková

většinou, když to používání

skutečně vede k nějaké závislosti

tak ten dospivajíc si uvědomuje,

že to je pro něho negativní

a často to vidí,

že to je negativní

z kryterii, internetové závislosti

vývá vlastně takzvaný

relaps, nebo

ten člověk se snaží danou závislost

omezit, nebo redukovat

ale nepodaří se mu to a vrátí se

k tomu typu chování, což

nemusí být jenom sociální sítě

ale samozřejmě i gaming

třeba, nebo i gambling

na internetu. Jenom to

samotné omezení a zakazování

většinou nikam nevede, protože studie

taky ukazují, že

omezování vede prostě

komezení digitalních znalostí

a dovednosti dětí. Takže

spíše jde o to pracovat s tím, jakým

způsobem na dospivající

používá sociální média

aby si to sam uvědomil a pracoval

na to připadně navštěvoval

psychologa, protože pokud už

jsou vidět ty negativní dopady

na život a dolescenta

ohledně konfliktů se školou

konfliktů z jeho zájmy

omezování, běžného setkávání

tak už je potřeba potom se tím zabývat

třeba i s psychologii.

Na spořáku vám to dost necinka

kam z penězi, aby byli chráněné

před inflací? Fond monetika

zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5%

a to firmám i do mátnostem.

Více na monetika CZ.

Ta správa vyzívá i k zapojení

aktivnějšímu dalších hráčů,

států, respektive vlád

případně je těch samotných

sociálních síti.

Vidíte tady prostor i vy, teď konkrátně

když mluvíme tom českém prostoru.

To je těžká otázka

k v Česku, ty instituce

nebo různé části ministerste

vse věnují té oblasti

v používání internetu ve školách

a používání internetu a dolescenty

ale je to neská hrozně

roztříštěná oblast, kterou se zabývají

spiš jednotlivci

vámci různých ministerstv

nebo úradu vlády

a určitě by bylo dobré ty znalosti

a výsledky nějakým způsobem

integrovat a snažit se dojít

k nějakému víc společnému

pohledu a řešení

kde třeba ty problémy jsou

a co by se s tím dalo dělat.

A myslím, že třeba u nás chybí

věkové standardy, které

se týkají bezpečného a zdravého

používání internetu a technologii

což je třeba jedna z věcí

kterou by rodiče určitě uvítali

tady třeba v té správě

měchy bělo trošku rozlišení

o jakých dětěch a dospivajících

to správám luví

prostě jinak musíme zacházet

s 16-17 letím

a dole s centem a zcela

11-12 letím

ty doporučení pro rodiče

nebo i učitele

prostě musí potom záviset na věku

děti a dospivajících.

A co se týče samotných

zpozvozovatelů sociálních sítí

kde mohou přidat o ně

objevuje se kritika

že používají taktiky

které se snaží udržet uživatelé

co nejdále online

že je de facto nutí k nějakému

závislostnímu, chování

je to tak ve vašich očích

je to oprávněná kritika

a co by měli

tě provozovatelé tedy dělat

jinak ve vztahu kdě tém kdospivajícím.

Z části ta kritika je určitě oprávněná

když je o to aby děti stravili

co nejví z času v té jeho sociálních sítí

je to nějaká soutěž mezi nimi

je poměrně těžké to omezit

protože když to omezi

Evropa a Amerika

tak o to úspěšnější bude

například činsky tiktok

který už teď používá

patrně agresivnější

mechanizmy

a agresivnější strojevé

učení které nabízí

konkrétní obsahy

a uživatel zájem

takže asi přiznám

že si úplně neumím představit

co by jsme mohli my nakázat těm poskytovatelům

aby byli sociální sítě

pro děti lepší

protože když to udělá jeden

neudělá to druhý

a může hrozi to, že dítě

přejde k těm fúvozovkách nebezpečnějším

Samozřejmě se můžeme bavit

o tom, že

ty firmy a poskytovatelé

by měli vyvět automatické metody

které by měli detekovat

násilí

scény obsahující krév

nebo seksuální scény

pro mlačí děti

nesuž víme, že metodistrové

učení a umělej inteligence

jsou tak silné,

že ty automatické metody

vy mohli být poměrně

do budoucna úspěšné zlediska

identifikace těch nebezpečných obsahů

pro děti a do spivající

Na základě těch současných

dat je možné říct,

jak by mělo vypadat zdravé

používání sociálních síti.

Víme to vůbec, co je ten ideal?

To je zase velice těžká otázka,

co to je zdravé, protože

pro každej dítě a každý věk

zdravé používání sociálních síti

může vypadat úplně jinak.

Obecně zdravé používání

sociálních síti je takové, které

nějakým způsobem výhodné

pro velbinga duševní zdraví

a dolescenta.

A teď ten konkrétní obsah

to už prostě si musí každý

za to dosadit sam, protože

děti mají prostě různé zájmy

a vyví se různě

a mají různý

ten základ svého duševního zdraví

takže co je

přesně zdravé, tak to nejde

jednoznačně říct.

Když se vrátím na závěrk té správě

amerického federalního úřadu

zdraví, on nevidává podobné výzvy

přítiliš často, měno

podobné výzvy takhle silné.

Ale když se to stané, tak většinou mají

docela zásadní dopad na životy

američanů, byla to varování

u hladně cigaret 60. letech,

HIV a AIDS v 80. letech,

násiví v televize a videohrách

nebo zprísněné sledování

alkoholu za volantem, vlastně i

přísnější tresty. Jak zásadní

společenský dopad může mít podle vás

ta současná správa? Samozřejmě

kášla tím směrem,

že bude omezovat výrazně

používání sociálních sítí

a technologii, což si teda nemyslím

nebo před nimi varovat

tak nějakým způsobem

to musí reflektovat asi Evropa

ale nemyslím si,

že by to bylo tak výrazné

v téhle chvíli.

A to je vše

spondělního vydání

podcastu 559

děkujeme, že nás poslucháte

kdy koli se za námi vrať

tedy všech podcastových aplikací

nase znam zprávy

i na platformu podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký tip

nebo komentář, píšte nám

naše adresa je za minutu 6

zavináč sez.cz

To byla Lenka Kabrálova

Těším se zítra

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.