Studio N: Co způsobí zvýšení poplatků za televizi a rozhlas

Generalním sponsorem podcastu je Avant Financial Group, finanční partner proti, kteří chtějí hrát vyšší ligu biznesu.

Je středa šestého září, posloucháte studio N, tady je Filip Titlbach.

Dnes o tom, co spůsobí zvýšení poplatků za televizi a rozhlas.

Měti přáteli dovolte, abych ubedil první program našihodně.

Už 70 let žijeme společným příběh.

Lidé si připlatí za televizi a rozhlas.

Se z výšiním koncecionářských poplatků počítá návrh velké medialní noveline,

kterém se schodli zástupci vládní ko holice.

Už 100 let jsme jeden tým.

Český rozhás a jeho posluchačí.

Děkujeme.

Nakolik to zlepší kondici veřejnoprávních médií a nenahrají nepopulární krok opozici,

budu se ptát mediálního analityka a novináře webu digizom.cz Filipa Rožanka.

Filip, vítejte dobrý den.

Dobrý den.

Co se týká financování české televize, tak ano.

Naše koálice se schodila na tom pěti koálice,

že se nebude hospodaření české televize řešit z vyšování koncesionárských poplatků.

V rozhodnutí je to, že z výšení přímů zajistíme prostřednictvím poplatků.

Minulý rok řekl minister kultury Martin Baxa,

že vláda koncesionárské poplatky rozhodně zvyšovat nebude,

aby o rok později teď oznámil, že vláda bude zvyšovat koncesionárské poplatky.

Co se změnilo za ten rok?

Změnilo se to, že na ministerstvu kultury zase dala pracovní skupina k tomu hletématu a zase dala rok.

A v té pracovní skupině byly i zastupci veřejnoprávních médií,

kteří předkládali argumenty, proč by si médiá veřejné služby zasloužila zvyšet poplatky?

Asi byly přesvědčiví.

Jednak byly přesvědčiví a jednak se vyvinul i názorový postoj minister kultury samotného.

Ono to bylo vidět i během toho roku, protože přesně jako před rokem říkal,

že vůbec poplatky nepricházejí v úvahu,

tak pozděj už v parlamentní diskusi, třeba reagoval na výtky o pozice,

že státní rozpočet by už další zátež neunesl a proto se vláda kloní k poplatkvému modelu a kýho zachování.

Takže myslím si, že i stav státního rozpočtu přispěl k tomu názorovému posudu.

A stručná názorová otázka, je to správné rozhodnutí? Je to správné politické rozhodnutí?

V tuhle chvíli je to nejlepší možné.

Myslím si, že není jiná cesta, která by byla schudnější za současné politické konstelace,

za současného složení parlamentu a taky při současné společenské náladě.

Jak moc se ty poplatky zvýší? Jak moc to zatíží můjí vaší peněženku?

Televizní poplatek stoupne od 25 korun, rozhlasoví od 10 korun.

Takže ta cílvá částka bude v případě televize 160 korun a v případě rozhlasu 55 korun.

Zvýšení přichází po 15 respektive 18 letech, takže to není zase taková zátež

a asi bychom hodně těžce hledali poplatky, které se takhle dlouho nezvýšovali.

Jak moc tahle změná po těch 15 respektive, jak říkáte, 18 letech,

bylo to rok 2008, kdy se na posledem měnili koncesionárské poplatky.

A to pouze televizní? A to pouze televizní.

Tak jak moc tahle částka zlepší finanční kondici českého rozhlasu a české televize?

Minister kultury to spočítal zhruba tak, že česká televize si přijde na 1,5 miliardy korun na víc

k těm poplatkům, které vybíráte tady.

To znamená, kdybychom to nějak spočítali česká televize v současné době

jenom s poplatkům má nějakých 5,7 miliardy korun

a k tomu dostané necelou 1,5 miliardu ještě na víc.

V případě českého rozhlasu, kde teď hospodaří z poplatky zhruba v objemu 2 miliardy korun

tak by to mělo být asi 600 milionů korun na víc.

To je dost peněz?

Sou to peníze, které vyrovnají inflační vlivy určitě

a pomůžou třeba české televizi investovat do zanedbaného areálu na kavčích horách.

Nový generální řediteljám souček už a vyzoval, že televize nechce ty peníze projist,

ale že právě nutně potřebuje zalepit dlouhodobě podinvestované věci,

jako je právě třeba stav a realu na kavčích horách, nebo třeba investovat ty peníze do lidí.

Částičně se tím odpovídalo i na výhrady komerčních stánic,

které se báli, že ve chvíli, kdy přiteče do české televize nějaký objem peněz na víc,

tak že to všechno naleje do výroby

a tím pádem se třeba začnout deformovat ceny na trhu, cena práce,

režisérů, dramaturgů, scenaristů a tak podobně, ale i herců,

a že vlastně česká televize bude na jednou mnohem silnější konkurenc,

než jaké rozpočty si mohou dovolit věčlenit komerční stánice.

A takhle, vzledem k tomu, že kvůli inflečnímu tlaku,

Vřejnoprávní média dlouho pracovala s omezenými zdroji.

A když teď paráfrázujete generálního ředitele nového české televize,

tak se učka, že je potřeba zalepit díry, tak mi to,

nezní jako kdyby se znova neměli zvyšovat koncesionárské poplatky za pár let,

aby zůstala ta pozice Vřejnoprávních médií silná,

nebo při nejmenčím stejná.

V zákoně není žádná valorizační doložka,

nepočítá se s tím, že by se ty poplatky automaticky zvyšovali,

takže ano, za několik let budeme ve stejné situaci.

Stejná debata zase.

Kdy se ta debata zopakuje, není to nutně na škodu,

protože se vyví celý ten systém Vřejnoprávních médií,

vyví se technologie, vyví se očekávání od médií,

takže jestli, že součástí té diskuse o poplatcích

bude právě i to uvažování nad Vřejnou službou jako celkem, tak proč ne.

A neoslabuje to naopak Vřejnoprávní médii a tyhle debaty, když se jejich hitnou politici?

Každá debata, které se chytnou politici Vřejnoprávní médii,

oslabuje tomu, by jsme se nevyhli prakticky v žádnem modelu.

Ještě horší by to bylo při financování ze stádního rozpočtu,

takže budiš, beru to jako umění možného, jako kompromis,

kterého se dá za dané situace dosáhnout a pokud někdo třeba navrhné

pozměňovací návrche, že by tam ta valorizace mohla být,

tak uvidíme, jestli k tomu bude ve sněmovně vůle.

Já si spíš myslím, že zasloučasného služení ne.

Teď taková uživatelská otázka.

Hypotetická situace. Kdybych neměl ani televizní přímač,

ani rádový přímač, tak bych teď aktuálně nemusel platit

koncesionářské poplatky, je to tak?

Je to tak, ano.

Na stole mi leží telefon.

Protože mi na stole leží telefon, tak z tůl změnou,

bych nově koncesionářské poplatky platit musel.

Chápu správně, slova Martina Baxi?

Chápete, ale je tam jedna výhrada.

Ta výhrada spočívá v tom, že pokud už teď máte doma nějaký

klasický přímač a tvoříte domácnost s někým,

kdo za ten přímač platí, tak v tu chvíli se na vás

ta nová povinnost nevstavuje.

Ten je to automaticky tak, že jenom proto,

že máte telefon, tak byste měl začít platit.

Pořád zůstává zachováno, že se za poplatníka považuje domácnost

a ta platí jenom za jeden přímač,

bez ohledu na to, kolikých ve skutečnosti má.

Takže pokud začnete s někým zdílet domácnost,

nebo už zdílíte domácnost s někým,

na kohol je třeba napsaný ta vizor,

tak vás se ta povinnost nedotíká.

Ale v případě, že je to třeba sám,

nebo v domácnosti vůbec není žádný dosud

televizní nebo rozhlasový přímač,

tak ano, v tom případě, byste měl poslat

přihlášku do evidence české televize a českého rozhlasu.

A znamená to, že bude výrazně víc pátcu?

Pro počty jsou takové, že by se to mělo týkat

zhruba 250 až 300 tisíc nových poplatníků,

což je zhruba objem lidí, kteří v tuhle chvíli

neplatí s odvoláním na to,

že vůbec nemají přímač, na kterém by mohli přímat

televizní nebo rozhlasové vysílání.

Teď se to bude blbě vysvětlovat?

Teď se to sice bude špatně vysvětlovat,

ale zároveň jsme v Česku

a ten zákon stále ponechává určitou

vůli člověka,

jestli se přihlásí do evirence poplatníků.

Česká televizáni Český rozhlas

nebudou mít žádné technické nástroje

ani nové kontrolní pravomoci,

podle kterých bych by mohli zišťovat,

jestli má někdo mobilní telefon

a pokud má mobilní telefon, tak jestli je to chytrý telefon,

nebo že by někde měli nějakou evirenci nódbuku

a potažmo ještě jiných zařízení připojených k internetu.

Takže pořád to bude doznačné míry

na čestném prohlášení

a nebo na obecně na čestnosti těch poplatníků,

jestli se přihlásí do evirence.

Ale sankce za to hrozi?

Sankce za to hrozi, pokud česká televize

nebo český rozhlas prokáží,

že ten člověk evidentně tedy nějaké zahrízení má

a nějak to brou moci dokázat,

tak v tu chvíli člověku hrozi stejná sankce,

jako dosud.

Já bych to moc nereskoval na druhou stranu

platební morálka v České republice

je vesrovnání s jinými státy i v Evropě.

Velmi vysoká.

Rádi platíme?

Rádi platíme a často i v Evropské vysílací unii

se na to trochu s údivem ptali a ptají,

jak je to tak možné

a tím kouzlem,

proč to takhle funguje,

je v případě České republiky SIPO,

nebo li INCASO,

na prostá většina do mácností

platí práve přes INCASO

a více méně moc neřeší tu pravidelnou platbu,

jenom asi třetina poplatníků,

pokud se napletu,

jakou televize tak urozil,

jsou platí přímo těm hdím,

ale na prostá většina spolehá na SIPO

a v téhle jsou vyslosti v nadzásce,

můžu říct,

že ohrožením České televize a České hrozil

jsou ani tak nejsou politici,

jako stav České pošty,

její situace a případné zdražování SIPA.

No, stav České pošty to si necháme na indy.

Teď jsme pro probléty praktické věci

a mě by zajímou ten společenský rozmiér,

protože celá tahle věc se mi zdá

jako docela nepopulární krok,

zvlášt v současné době,

po inflaci, po velké veně zdražování,

když k tomu ještě připočtu,

že má tady část populace

naučený ten sentiment nedůvěry k médiím,

zvlášt k veřejnoprávním médiím,

někdo si to pléte za státní médi a ještě navíc,

myslím, že tohle tam taky hraj určitou roli,

tak to může vlastně vyvolat docela silný odpor

u nemalé části veřejnosti, je to tak?

Může to vyvolat odpor, na druhou stranu

neexistuje ideální doba, kdyby se to dalo rozhodnout.

Rozpočete ve stavu, v jakém je.

Veřejná nálada je v nějaké situaci

a myslím si, že bychom těžko hledali ideální dobu,

kdyby vláda mohla říct, pojďte zvíšíme to

a bylo by to absolutně bez problému.

Myslím si, ale že větší ode z vás píšneš

od těch domácností bude otvěrem,

protože ty budou mít podle zákoná mnohem větší

nové povinnosti a bude od nich teď

do těch médií mnohem víc peněz.

Jak to?

Je to kvůli tomu, že zatím co dnes firmy platili

poplatky jenom tehdy, pokud měli příjimače,

tak ministerstvo kultury navrhuje, aby se přešlo

na tak zvaný pásmový systém podle počtu zaměstnancu.

Takže třeba do počtu pěti zaměstnanců,

pokud je živnostník dělá sám na sebe

a maximálně s nějakým kolegou si vypomáhají,

tak ten nebude vůbec platit poplatky.

To je ta dobrá sprava, protože to je, řekněme,

největší skupina podnikatelů v Českou.

Ale pak začne jít do tuhého ve chvíli,

kdy ta firma má víc zaměstnancu.

Je to rozdělené dohromady do tuším 6 pásem

podle počtu zaměstnanců.

V největší firmy, které mají nad tisíc zaměstnanců,

třeba Škodovka, tak tebě měli...

Nebo Agrofert.

Nebo Agrofert, tak tebě měli platit 100 násobek

měsíčního poplatku.

To znamená 16 tisíc korun měsíčně České televizi

a to bez ohledu na to,

že vůbec žádné přímače třeba nemají.

Bavíme se třeba o tom Agrofertu a biznesových zájmech

Andrej Babiši tak není tohle tenhle krok

voda na mlyn opozičním stranám právě Andrej Babišovi

nebo Tomio Kamurovi nebo dalším,

kteří se nebojí stříle do veřejnoprávních médií

a kteří to mají jako vděčné politické téma.

Samozřejmě, že tohle téma už zvedli.

Jak SPD, tak Andrej Babiš,

necele ano, ale spíš ten Andrej Babiš,

se kloní k tomu, že by media veřejné služby

měla být financována ze státního rozpočtu.

Andrej Babiš ve svojem slavném rantu

nebo v jednom z posledních videí na sociálních sítích

oznámil, že jste ano vyhraje volby, tak poplatky

prostě zruší a nic takového nebude.

Takže tohle téma se určitě zvedne.

Já i kvůli tomu očekávám,

že ta debata ve snimově bude veľmi dlouhá,

že tam právě pro mě dojde na obstrukce ze strany opozice,

protože ta nemá dozdhlasu na to, aby návrh zákona zamítla,

ale bude se ho určitě snažit, co nejdá lez držovat

a blokovat.

Je pravda, že nás čekají příští rok tuším

troje volby senátní, krajské a evropské,

ten následující rok 2025,

to budou volby do poslednické snimovny.

Takže očekávám, že tohle

nakonec může být jednostě výrazných témat

před volebních kampaní, ale když se zmíněl

ten návrh Andrej Babiše, ale i dalších politiků,

že by financování ve řeno právních médií

mělo být navázáno na státní rozpočet.

Co by to v Praxi znamenalo?

To těžko říct, protože...

A pardon, zpíš se ptám na nezávislost médií.

Pro nezávislost médií by to znamenalo

komplikaci v tom, že

v našem východ evropském prostředí

to zestátní médií obvykle znamená

rovnici, že kdo platí ten rozhoduje.

To vidíme třeba v Maďarsku.

A zatím co v západní Evropě,

kde se také přechází na financování

z rozpočtu, se spíš snaží

mezi politiky a média

dát co nejvíc překážek na té cestě.

Takže, třeba řeknou,

že to bude financované zdaní, to ano,

ale to zúčtování provádí

finanční úřad při ročním podání

přiznání zdeně zprímu

a typy vybrané peníze

pak rovnou přeposíla

médií veřejné služby naučet.

Takže vůbec tam není...

Odklon od politiku?

Tak, vůbec tam není ten

přechod přes státní rozpočet

nijak se o tom nedohadují politici

v parlamentech.

Skrátká dobře se to rovnou zúčtuje

a skasíruje, jednodušeně řečeno.

Zatímco ten východ Evropský model

do toho vkládá vždycky nějaké

odivné mezi kroky

a snahu těch politiků,

že se o tom bude třeba hlasovat každý rok

v rámci státního rozpočtu.

Konec koncu teď naposledy na Slovensku,

kde zavádili tenhle model,

tak se řešilo i to,

jestli by při známe nestabilitě

slovenské politické scény

nebylo možné dát

financování médií veřejné služby do ústavy.

Že by to byl ústavní zákon

a že by to tím pádem bylo odolnější.

Nakonec to vůbec neprošlo,

nikdo to znam nechce.

Byla to velmi vyhracená debata

nad tím, jestli médií a jsou něco,

co patří do ústavy.

Proto se trochu bojím,

že pro nezávisost médií veřejné služby

by to u nás znamenalo

něco podobného,

jako jsou teď debaty o důchodech.

Zdánli by to byla mandatorní položka,

ale není nic z našího než říct,

pro tento krátu mandatorní položku

skrátíme nebo uděláme

mimořádnou změnu

a odhlasovat to s aktuální většinou

ve sněmovně.

Zminulosti jsou také známe

příklady právě třeba

slovenska nebo i z jiných států,

kdy se na jednou

z měsíce na měsíce rozhodovalo

o úplně jiných částkách a nebylo možné

tak předvídatelně hospodařit

s rozpočtem těch televizí a rádí.

Máte pravdu, že když se podíváme

do toho našeho regionálního prostoru

tak na Slovensku, tam už je sloučená

televize i rozlás RTVS

má tristní pozici

není to silné veřinoprávní medium

když se podíváme do Polska, tam je veřinoprávní medium

velmi ovlivněno v ládní stranou právo a

spravedlnost, když se podíváme.

A nejenom tím je také ovlivněno

komerčními zájmi, to se málo

připomíná vsojveslosti s Polském,

ale tam už drív chtěli

zrušit poplatky, pak od toho ustoupili

ale ustoupili od toho pozdě,

takže část veřejnosti už

přestala platit poplatky, protože

myslila, že to je zrušené.

Aby se to vyrovnalo,

tak Polská televize má

povolený velký objem reklamy

a když se podíváte na její vysílání

tak skutečně to můžete říct,

že to je vlastně komerční televize

placená z veřejných zdrů.

Ještě jsem chtěl dodat Orbánovou Madiarsko,

které se k veřejnoprávním médií

mchová taky velmi, jak si

neupně demokraticky.

To se vlastně modelu veřejnoprávných

médií ani neblíží.

A proto se chci zeptat,

jestli by tenhle model nutně

tedy znamenál, že politici v Česku

s tou naší politickou kulturou,

jako máme, prostě měli větší vliv

a to je můj nějaký názor

z toho, jak sledou to střední Evropu

tak v porovnání

s tím naším regionálním prostředím

jsou Česká veřejnoprávní média

v celku silná.

Aroda potvrdzuji imezinárodní žebríčky

ať už reportlerů bez hranic

a nebo třeba i srovnání

v rámci různých akademických studí.

Takže ten dojem je správný.

My máme velmi odolná,

velmi silná,

velmi profesionální veřejnoprávní média

a pochopitelně,

že ten tlak politiku,

který se kolemných objevuje,

se týká primárně jich zpravorajství.

Když slyšíte vítky Tomia Okamuri

nebo André Babiše, tak je to stále dokole

o tom, co vysíjeli ve zpravorajství

nebo jaká byla publicistika,

jaká cíje nahání reporter,

nepodobně.

Je tam ta snáha zůžit

perspektivu médií veřejné služby

jenom na to zpravorajství.

Při Tomii je služba je mnohem rozsáhlejší

a mnohem širší skupiny obyvatel.

Takže ano, obávám se toho,

že politici by neodolali

tomu, aby do těch médií

lidově řečenou nekecali.

Potom, co se oznámila ta správa,

že vládní koálice by ráda

zvýšela koncesionářské poplatky,

tak se vyrojila rada názoru,

rada hodnocení a tak dále

já jsem za nás prošel to bahnno

sociálních sítí a snažil jsem se vybrat

opravdu ty relevantní argumenty,

které si myslím, že by stálo za to

a něktyří kritici namítají,

že česká televize a český rozlas

jsou instituce, aby se to potvrdil

s několika miliardovým rozpočtém,

což asi není málo

a že by si měli poradit jako jiné firmy

byť se teda jedna o veřejnoprávní instituce,

třeba redukcí služe

omezením nabídky,

to znamená tráž krtálním programů

nebo kanálu, optimalizací

případně propouštěním zaměstnanců,

tak není tohle cesta,

jak v té dnešní době nezatížit peněženky lidí.

Je to určitě relevantní argument

do diskuse a příští rok

proběhne velká konference

o medích veřejné služby,

kterou částečně iniciuje,

jak jsem pochopil ministerstvo, kultury

a částečně i samotná media

veřejné služby, protože třeba

česká televize chce mít jasno

v tom, co od ní očekává veřejnost

v digitalní době kvůli tomu,

jak jsem mění konzumoce medí.

Takže redukce kanálu

je určitě vždycky cesta

potíše v tom,

že jakmile něco zavedete,

tak je obtížné to rušit

a ukázal to třeba kanál 3.

Který vzniknul za pandemie,

pak na něj nebyly peníze,

takže skončil ke konciluňského roku.

To je slavnostně oglašuje,

že příští rok, pravděpodobně

v polovině roku a nebo od ledna 2025

vysečete trojka vrátila.

To jen ukazuje ten

příklad, že jakmile něco zavedete

je obtížné to zrušit.

Ale bylo to funguje i naopak třeba

rádiovave, se dostalo z FM

do digitalu, to znameně

se zrušilo to FMku a myslím,

že už je nemôžné, aby se vrátilo

zpátky na FMku.

Je to nemôžné,

to s cová nepochybně na druhou stranu

si myslím, že si vybudovalo

svou subkulturu právě

v tom digitalném prostředí a na internetu

a že mu to paradoxně pomohlo

v tom, aby hledalo

cestu k posluchačům online

a ukazuje to právě

i ty generační změny

v tvrdském cestu,

když byl význik,

když byl význik,

když byl význik,

je tě jsi staroftý generační změny

ve způsobu konzumace médii

ať už jsou prostřed

posle Highness internet nebo podkásty

nebo jakékoliv jiné

digitální formáty

když právě se bavíme

o televizích a rádích,

物lí affairs profesional.

Jeho význam postupem

času čím dáví slesat.

Vy jste vysídící z tím,

jak se můj dělat

dever a surveyiba nebo

že už to nedá vás niso.

Možná bychom vysiedli takto linární vysílání, to je to kontinuální,

která když zapneme 4 a 20 kučete jedničku, no když si pustíme radiožurnál,

český rozlas půst, tak to tam jede, slyšíme to v tom aktuálním čase.

A asi, si vás chápu správně, tak čím dál víc bude růst důležitost,

třeba podcastu, i vysílání různých digitalních služb můj rozlas cz a tak dál,

tělech platform, kde si můžeme to audio nebo video pustit na vyžadání praktických decoliv.

Přesně tak, akorát nás jako Českou republiku výstém smyslu chrání jednak náš jazyk,

jednak velikost naší republiky a jednak populace, která tady je žije.

Chrání nebo omezuje?

Chrání, protože třeba v anglosaském světě, který může globálně konzumovat obsah v Anglii čtěně,

ne z tisíců, ale možná z milionů zdrujů na internetu i v ETERu,

tak tam je ta situace mělí mnohem těžší, než u nás.

Třeba brycká BBC už uvažuje, že by po roce 2030 vůbec nemusela šířit signál

tou klasickou cestou přes ty anteny z vysílačů, ale že by měla čistě digitalní distribuci

a že by právě generovala obsah pro internet, pro mobily a podobně,

protože ta změna v anglosaském prostředí je mnohem větší a mnohem rychlejší,

než je u nás. My ty trendy tak trochu pozorujeme vzpozdálí a...

Trochu testujeme taky?

Trochu testujeme, ale není to u nás takový kvapík jako na západě.

Jak sledou ty diskuse, tak i ta hlavíká zaznívá celkem často.

Ať se veřejnoprávní média jsou středí na spravorajství, tam ať tedy tečel peníze z veřejných zdrojů,

ale na produkci filmů, na televizní souhtěže, na komerční sport a tak dále,

tak ať si vydělávají jinde.

Což by, ale se musel, pokud ho chápu spravně, docela jinak vymeziť obsah toho,

co veřejnoprávní média dělají, protože kromě informování musí taky bavit,

musí taky edukovat a tak dál je to tak.

Je to tak, celý ten princip veřejnoprávních médií vychází z toho,

že ta jich služba má být univerzální pro všechny skupiny populace.

Tehle námitky, které často zaznívají jsou vedene z pozice člověka,

který je třeba zdravý, má nějaký zaještěný příjem,

že je třeba vyvězčí městě, takže se cítí saturovan tím,

že má přístup ke spoustě jiných zdrojů a alternativních zdrojů obsahu a podobně.

Inže tady jsou také lidé, kteří žijí v odlehlejších oblastech,

nebo jsou starší, nebo jsou naopak rodiny s dětmi, děti a podobně.

A všechny tyhle skupiny obyvatel by měli dostávat přístup k nějakému

univerzálnému obsahu zdarma, který třeba v případě i lidi,

kteří má nějaké zdravotní znevýhodnění, tak je třeba tlumočen doznakového jazyka,

nebo je titulkovaný, nebo zohledňuje vůbec i obsahové potřeby různých minorit a podobně.

Takže ono se nedá redukovat tu veřejnou službu jenom čistě na spravodajství,

protože v tu chvíli by ta veřejná služba byla velmi ohuzená

a nikde v Evropě a myslím, že ani nikdy na světě není medium veřejné služby jenom čistě informační.

To znamená, že koncesionálské poplatky jsou v ničem solidarita?

Určitě. Je to solidarní platba, je to platba na čtvrtou moc,

která má kontrolovat ty tři zbývající, tedy tu zákonodárnou výkonou a jsou dní.

A to je možná odpověď na další otázku, která se často opakuje,

na kterou se vydé ptají, proč českou televizi a český rozlas neplatí jenom tě,

kteří je, sledují a posluchají. Proč to není třeba jako s Netflixem

nebo HBO, pro si ze streamovacími službami, která se předpatí jenom ten, který chce?

Protože předpatit si HBO, Netflix nebo dýznyho je sobecký krok,

zatímco financování veřejné služby je ten solidární krok.

Tak či onak někdy potřebujeme media veřejné služby všichni,

ať už přímo, nebo nepřímo, třeba tím, na jaké kousy upozorňují,

také otevírají, na češe přebírají další media od nich.

Je to velmi důležitý informační kanál,

je to velmi důležitý svorník společnosti, také nositel kultury,

protože česká televize patří mezi nejvíznamnější audiovizuální producenty v Česku

a i dlouhodobě víme to ze sociologických výzkumu, ale i ze sledovanosti.

Češi preferují český obsah s českými náměty, s českými herci a podobně.

Platformy typu Netflix budou vytvářet jenom to, co jim vidělá hodně peněz v tom regionu,

což neznamená, že by tady pro český trh vznikalo nějak moc původního českého obsahu.

To jsou vždycky ty spory, které se věste taky pracovali pro veřejnoprávní mediumia,

tak já vím, že jste tam často řešilo, na kolik ještě můžeme dělat obsah,

který je tak menšinový, že ho nikdo nebude poslouchat a na kolik se zaměřit,

na to, kolik lidí to bude slyšet, když jsme placení z veřejních peněz,

a měli bychom jak si tohle obsáhnout.

To je určitě odvějký problém veřejnoprávních medí.

To je určitě odvějký problém, přesně tak, a tak je to zajímavá diskuse,

protože obecně platí, že by medium veřejné služby mělo být relevantní v té populaci.

Takže pokud se bude uzavírat do nějakého gheta, pokud bude vyloučeno někam na okraj

a jak říkalo vždycky Vladimír Železný, že by medí a veřejné služby měla dělat

jenom to, co se komerčím televizím nevyplatí nebo je to nezajímá,

tak v tu chvíli bychom dostpěli někam k velmi marginalizovanému mediu

s minimálním dopadem ve společnosti, ale pak logicky se nabízí té otázka,

a protože bychom to v tom případě měli platit.

Takže to musí být vyrovnané, to je trochu jak na váhách.

Přesně tak, musí to být vyrovnané, musí to být, musí se najít ten balans

mezi tím, kdy neoslovujete veřejnost za každou cenu, dáváte jí nějakou přidanou hodnotu,

ale zároveň nepromlouváte jako vysílání, které si děláte sami pro sebe.

A ještě obhavujete svojí existenci, není to jednoduchá práce.

Možná ještě poslední otázka, když to celé scharneme do takové obecné roveny.

Tak je ten systém, jakým jsou dnes financována veřejnoprávní média

a ten rámec, jak je vymezeno to jejich fungování, je teda nejlepší možný

a nebo by se podle vás měla vést veřejná debata nějakou jinou cestou,

která je trochu opomíjená v tom našem prostoru?

V našem prostředí je to nejlepší možný model.

My v podstatě sledujeme ty Evropské trendy, nijak z vášce si z nich nevimikáme.

Třeba debata o poplacích se teď povede v Německu i v Rakousku.

Mimo jiné v Rakousku se řešilo pravě to sledování přes internet

a tam ústavní sout konstatoval, že když se někdo může dívat na ORF přes internet a neplatí,

tak to zakládá nerovnost před zákonem vůčitěm, kteří naopak platit musí,

protože mají jiný způsob přímu.

A dal politikům čas na to, aby to vyřešili,

takže tam budou právě taky platit i lidi, kteří se dívají přes internet.

Samotná struktura mery veřejné služby pak vychází vícemeně z kulturních zvyklostí

i jejich rossach.

Myslím si, že tak jak to máme my,

tak je to model, který bychom si měli držet

a neměli bychom se vydávat cestou nějakých populistických eksperimentů.

Až tě poslední otázka,

můžu jsem slybil posledně ještě jedno mě napadá,

jsou veřejnoprávní média respektivej jich silná pozice

takovým lakmusovým papírkem nebo odrazem toho.

Jak silná je demokracie v té zemi?

Měkdy se to říká, protože když se podíváme třeba právě na Maďorsko

a typicky předvolební vysílání v Maďarské televizi

tak to se proslavelo tím,

že tam měla opozyce jenom velmi omezený přístup

a upozorňovala na to už před několika lety

tak vím v kury ozným způsobem,

že jeden opozyční politik přišel do studia

převlečený tuším za slepici

a celý ten rozhovor pro kvokal.

Iše bérýste, tomí vysnujíš.

Kodkodéč, kodkodkodkodéč, kodkodkodéč, kodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkod

Ano, v tomhle směru můžeme říct, že média jsou ukazatelem toho, jak kvalitní demokracie je v té zemi a jak kvalitní je taky politická soutěž a politická kultura.

Říká mediální analitik a novinář ve bůdy Gizomce z Fili Prožánek. Filipe, moc vám děkuju a mítte se hezky, na skranou.

Děkuju a zase někdy na slyšenou.

Kodkoddeč, kodkodkodkodkoddeč, kodkoddeč, kodkoddeč, kodkoddeč, kodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodkodk

Následuje krátká reklamní pauza. Za 15 sekund jsme zpátky.

Co je třeba k vydvození něčeho krásného?

Je toho hodně.

Vaše krása si zaslouží tiskárnu Canon.

Více na Canon.czc

A teď už jsou na řadě správy, které by vás dneska neměli minout.

Lékaře by mohli nově sloužit až 832 hodin přes času ročně.

Počítáz tím návrch novili zákonníku práce.

Sekce mladých lékařů České lékařské komory ale oznámila,

že pokur by měla tato změna začít platit,

přestanou od prvního prosimce sloužit veškeré přes časy.

Bývalý lídr Proud Boys enriktário dostal 22 let

zaroly v násilnostech při útoku na kapitol.

Jde o nejvyšší trest v kause vpádu trampových příznivců do kongresu.

Ministerstvu školství se patrně nepodaří vyjednat dost peněz na to,

aby při současném počto zaměstnanců mohlo příští rok

splnit svoje zákonem danou povinnost zvýšet platy pedagogů.

Bezmála 77 v Českou žádá v otevřeném dopise preměra Petrafialu

o podporu přijetí zákona o manželství prostej no pohlavní páry.

Kromě morálních a lidskoprávních důvodů

uvádí i negativní dopady nerovného přístupu na ekonomickou kondici země.

A manželka českého prezidenta Eva Pavlova

přicestovala do Kijéva na samit prvních dam

pořádaný chodí ukraińského prezidenta Olenou Zelenskou

uvedl to český rozhlas.

A na závěr, ještě jízlivá poznámka,

poslanci a poslankyně se připojili ke kampani aktivní září

a začali ve sněmovně cvičit na několika fitness strojích.

Sice se zrovna jedná o balíku úsporných opatření,

který má jen tak mimochodem zamezit krachu veřejných financí,

což ale nebránilo zákonodárcům poránu vypráznit jednací sál

a nahrnout se v sakách před objektivy fotoaparátů na rotopedy.

Do konce týdne příbudou spolu mezi výbory soutěžit,

který poslanecký tým vydrží NejDL cvičit.

Tak snad u toho pocení nezapomněli, že to budou voliči,

který rozhodnou, který tým bude NejDL vládnout.

Na slyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.