Čestmír Strakatý: Ben Cristovao: Policajti mi zachránili život, zabili by mě. Je skvělý pocit, že teď se ubráním

Čestmír Strakatý Čestmír Strakatý 10/3/23 - Episode Page - 32m - PDF Transcript

Tady je Čestmír Strakatý, vítejte u dalšího dílu mého podkástu.

Most děkuju za všechnu podporu na herohero.co.

Olo meno Čestmír, dnes je mým hostem, hudebník, spivák, performer, Ben Kristováho.

Vítám tě, ahoj.

Zdravím ti o Čestmír.

Kdybych jsme tady na začátku tleskali, jako to vždycky děláme, tak si tlesknu ty a pak si řeknu takový vtip, že na to dneska mám černohy.

Jak dlouh tě trval, nechci si z toho začát legeraci, z toho, dla toho přístupu?

Až je to dobrá otázka.

Myslím si, že to bylo až v té době, kdy jsem s tím byl OK, s tím, je, kdo jsem a co tady tak asi jako dělám a proč tady jsem a že jsem patřím.

Tu chíli, když si to uvěromíš a nemáš s tím žádný nesrovnolosti nebo insecurities.

Řekni to v Češtině, líp než já.

Neumím. Securities je dobrý slovo.

Neistoty?

Tak v tu chvíli si s toho můžeš dělac randu, protože ti to neoblížuje, nemáš toho strach si s toho dělac randu.

A když říkáš, tady tak myslíš v Česká republice nebo na této zemi?

Tak po nějaku dobuje Česká republika tvoje zem, když nic ní ho neznáš, samaženě pak s zvěkem a s zkušenostmi a s financem a možnostmi má lítat všude možně tak to roste.

Ta planeta tvoje, na který seš.

A když si tak nějak si přišel do, prostě si našel to místo tady v České republice, tak to bylo kdy to bylo už v rámci nějaký, řekněme, slávy nebo úspěchu,

nebo toho, že si se stůdře se nějak úznávanej, nebo to bylo dávno předtím?

Nějak právně dávno, ale tak učitě předtím někdy. Už předtím jsem se nějak mu způsobne realizoval a myslím, že to bylo v tu chvíli, kdy se ti poveduje něco, dostaneš v jakýmkoliv tvojím konání,

nějaký respekt a uznání vodití, který není závislý na tom, jakou máš barbu pletí nebo nárednost,

tak a lidi skrátka se na to je podívají a řeknou, te ne dobrej nebo hej, ty seš dobrej nebo tohle ti jde a tak a v tu chvíli,

se tak nějak územnější řekneš si se jim penom, hej, ja, tohle to děláme a ty lidi mě respektivu a nezáleží na tom,

kdo alebo se jem a tak a bero mě a v tu chvíli už si z toho můž dělat, prdel, protože už je to všechno v pohodě.

A spodněla tak, jak jsem to měl, já jsem to měl.

A bylo to pak všechno v pohodě, protože tak to před se není, že?

Ne, ne, ne, to není, to není o tom, že je pak všechno v pohodě.

To spíš o mentálním nastavení.

To není to vůbec ani z daleka, to není o tom, že je všechno pohodě ma nápak,

že potom samozřejmě s nějakou, jak to říct, mediální ekspozici,

tak samozřejmě se to násobilo, ty problémy, který jsou sním zpětí,

ale tohle to spíš o tom, že tu už si s tomu můžeš dělat srandu, protože už víš,

že jakýkoliv další útoken s tu osobu nevycházejí z toho,

že se nepatříš ale z nějakých strachů, který májí tedy lidi bakolo,

a z toho, že oni sami jsou nesuznali je předtutky a tak, taky nevědci.

Takže tak.

A tak se začátku se to bral jako útoken a to, že jsem nepatříš.

A pak se to změnilo na to, že to vnímáš, jako že to je problém toho člověka.

Takže jakoby tvůj problém se změnilo na problém toho člověka.

Když je to věřitelný, ale to je vlastně hodiná psychotrapie zoradnou, to je super.

I wish.

Nicme, nejde si první, kdo to říká, tak mohli mná, že vypak můžeš ještě nějaký peníc zdádyš.

Hero, hero.

Přesně.

Teďka.

Co?

O, Lomena Česný.

O, Lomena Česný.

A děkuju.

Vlastně zajímá, jestli tě ještě baví o tom mluvit.

O tomhle tom přemysle, to je tůje tém a to, že někdo přijde a já vím,

že my jsme se o tom bavili spolou, když si v jiném rozhovoru.

A když z tevou člověk poslouchá, a čteróz dní rozhovory, zvláště,

jakoby v větších médiích, tak to je vždycky téma.

A protože ty k tomu máš, co říct, máš svý příběh, můbíš potom dobře,

ale teď potom můbíš i vtipně a tak dál.

Ale zároveň, že to vlastně, jako to možná trošku otravné,

že to je furt, jako něco s čím seš konfrontovaný,

s čím se, jako by seš identifikovaný nějak.

Čili pořád si musíš říkat, ale to je o tak zase tu ten rasyzmus,

tak zase musím vypravit příběh s tymi banánami

nebo něco takového, že vlastně je to jako furt do kola, možná.

Jednak, určitě to z míj strany, co s týčeho rozhovoru

a tak už to není tak, že by to bylo u každého rozhovoru,

ani u větších, jo, se tak on jde.

Myslím si, že ta frekvent z toho opadla, protože ano,

těch příběhů se můjš řekl způstával mi porom nejch,

protože zažiješ to párkrát,

a vlastně potom mluvíš na druhou stranu,

nemyslím si, že to je něco, co je oteravný pro mě

nebo ní, kde jsem to takhle nebral,

a ani nechci brá, protože to bědu tak,

že to je jednak je to příběh, který je důležité říct,

protože to je stále aktuální,

protože já jsem to nějak způsobem vyrašil si

a taky z důvodů různejch

si to na mě už stráledí to nech nedovolí,

ať už s tohle důvodu, nebo tam s toho, nebo bla, bla,

to je no stále, a možná do konce aj víc,

je tady lidí, které mají stejný příběh

a vlastně začínají tady ten život úplně znova

a taky se hledají, a znova vlastně si ti musí projít a tak.

Ten krát, já jsem tedy měl reko rantinga,

který nebyl tolik vokální,

že by jsem se s ním někdy mohl...

Já jsem jen tam viděl v té televize,

a měl jsem radoz, že tady je někdo další,

ale ty děcká, no bo ty mladí,

a byl stájící tý nejdři,

tak tady úplně nemají moc tak strašně moc lidí,

který se dokážou říct na v tom letu,

a tam v tom mediu, hej, tohle to seděje,

to normální, to jsem dělal taky,

když si s ním povídám,

ať už to jsou lidi z hudby,

nebo z influence scény,

nebo zkrátka lidí,

který se tady jenom narodili

a pohybujou a fungujou na úplně standardní bázy

a prací a tohle,

tak ty zkušelosti mají.

Ten rasizmus nezmyzel jednom tím,

že se na to lidi ptají mň,

a zpíš už jakrát přesně,

už to sešeli tak rád,

že to praní zemlok, ale...

Já chci vlastně chtěl zeptat na to,

jestli to pro tebe je třeba i důležitý,

že je pro tebe důležitý...

Praně to důležitý sto dovodů,

aby jsem dál vědět,

protože těch děcech znamo strašně moc,

a ať už devo míšence,

který mají podobnou minulost,

jako já, co stíče Kořenu,

nebo to sáhá vlastně do Ázii,

nebo to sáhá do Kamkolínom,

protože tady jsou lidi s sparoným příběhem,

že mi to není jedno, a že to o cozu.

A co je v tomu uhledu důležitý říct,

podle tebe?

Kromě toho příběhu, a kromě toho,

co možná říkáš,

že tedy to, že někdo na vás utočí,

je něco, co s čím jste si prošli všichni,

a já to neznám, ale ty to znáš,

a spoustá, a já jsem o tom mluvil,

i zhradou lidí, kteří mají třeba podobné,

právě jak si zmínil podobný původ,

to prostě netně vypadá různě.

Tak co je to důležitý podlet?

Tak jak si zmínil,

zaprvě je to určitě ten příběh,

protože každý má ten příběh

jiné, ale bezpůstav místek

se ty příběhy kríží,

a najdu si společný prusečí.

Ta druhá, městrá i důležitá

je nějaká

darzy, nějaké jako

nějaká cesta toho,

kdy vlastně ten člověk vidí,

že jsem s tím nějak pracoval,

a co vlastně trás mě pomohlo

se z toho nějakým zůsobem

dostát, nebo co mě pomohlo

najít to svoje místa tady o věromice toho.

Už jenom to, že jsme si povíjeli dnes,

a to je trás vlastně toho,

čím jsem takhle trás,

za tím ještě jsi úplně nemluvil,

nebo nepomítu, že by jsem

se k tomu dostal takhle,

k tomu výsledku,

ale ten myšleníko je pochod,

když jsou věromí, že to

není tvoj problém, a že ty sem patríš, protože

nášel, a že teď je to

v ostatních lidách, aby oni pochopili,

proč teď patríš, a nebo ne.

A nebo ne, je to na nich, to je

vlastně zajímavý, že někdo

tě nebokohoklifíního bude prostě odmítat

k tomu, jak vypadáš,

tak ty dokážeš říct, a nebo ne,

ok, tak je to váž postoj,

nebo tvoj postoj, tak si ho mějte,

a je to teda zjevně rasystický,

ale nic jim nenadělám.

Sou o tom různí cesty, který čvek může podniknout

v rámci toho, jak

tady ten život chce

trávit, tak kolik času tomu chcete dát.

Máš lidi, který se zemá,

a to jsou, a to jsou ty naše

smysli života, měli to má v tom,

že chce být něčem nejlepší, tak se ho ní

zatím, aby to dokázal, chodí na

treningy, ať už něčeho,

nebo piluje

nějaký svůj úm, nějaký svět díleta,

a potom v tom letu životě, když

se rozvědneší tou letou cestu, to vlastně progresu,

a tak nemáš úplně čas na to

pobojovat za to, aby

si každý můstere těch letěch lidí vysvetl,

jak tohle je to špatný, nebo

jak by to měl být jináka, tak.

Ale jsou potom lidi, který tomu

vynyvou svůj život, a bojou

proti rářizmu, a je to veľmi ušech těch lidí,

ale to nemáně důležitý, a může to

být taky cesta, může to být

se rožovatní dílo, toho vlastně tím lidem

mluvit a přiběžovat jen jení kultury,

a zkreze různý media

a různý video a takhle tím lidem

se snažit tady vysvetlit

proč je to takhle

a proč je to tak, a proč

nemáš byť na tohle člověka našto

a nejenom, protože tady je a tak a bla bla bla

a je to můž to být cesta, takže záležíš

jako na tom, kteří musíš investovat

ten skuživ. Chápu, takže toho je cesta

to není, toho je cesta je spíš, takže

ty říkáš to, co říkáš

a říkáš to, co je pro tebe důležitý

a že seš vlastně takový ten

nebo row model, protože to je možná jako blbý

ale zároveň seš někdo kdo je zivni

viditelný a hlasitý a má prostě velkou prezenc

a to dle všechno, ale zároveň

chcíš prostě přesvědčovat lidi, říkáš

OK, myslíš co si myslíš tak jo, já tady mám prostě

svůj život a ten si žiju a mám své cíle.

Mám to taky pohlede, že jsem

tomu věnovala pravidelně tomu věnu

třeba z jednou

za rok za dva, udělám nějaký song

kde trošku nějakým jenom

se se k tomu vrátím, tak aby se na to nezapomělo

že se to stalo, aby to bylo

aktuální třeba z protu generaci

která mětřás tu chíli, třeba z novému

že třeba spoustouká, to nebo nemusí ten

ale v rámci svýho umu

nebo v rámci toho co já

v čem se snažím být dobrý

tak tam tomu věnul z nějaký segment

ale není to o tom, že by celá moja

hudba byla proti rasystická

výšelme za píle, ale

aktivistická

ale oni jsme udělali čas song, my resto pamatují

a třeba

určitou skupenu lidí to bylo

velmi silný a fungalo to krásně

pár let zpátky jsme udělali song

resto smítko, který je

aktivistické v tom na tom směru

a taky zrcadlí tu problematiku

kterou já jsem vypozorval

v té společnosti

a dřívná kodů zpátky jsem udělal

song, kde znová jsem to změnil, takže

jsem tam to, ale není to

ale zároveň nebyl to, takže

se tom úplně vyhybám

když jenom to není můj imého

aby se s tím taky nebyl furt spojovony

aby se nebyl ten člověk, který má

ten problém, nebo jako prostě

nějakým způsobem hořší

ale zároveň když si změnil

rasizmus v roce 2023

a je to lepší, je to hořší

protože určitě jsme se někam posunulit

i sam to musíš cítit, že za to dobu

co si to už bude 15 let

co si v veřejním životě

velmi vidětelný

třiští rok

15, tak se

ale co změnilo

zároveň možná teď city nálady hodně vylostřilo

je tu migracé, takže se odvoje spoustu

jako nadávek na

různí lidi, který a ty můžeš

být na jednou v jednom pytleje

ale jako nějaký jiný lidi

tak jak tu dobu vnímáš právě teď

Věřím, že

doba je momentálně dalekvý

zcitlivá

díky obrovskému

boomu socialních medí

a je rásismu

z vlastně mnohem více na očích

když se někde stané

bude o něm daleko

více slyšeta, že musí být

víc subtilní, musí být

nenápadnější, nemůže být

tak otevřený tak vokální, je jako Black Dish

když já jsem tady chodil po ulicích

tady byly normálně jako

3C

prostě jako skupiny

prostě neonáci, z kterým mám chodil

prostě bombrech a takhle

cháněli nás

nebo skejtáky

pozornat ten mikrofon

je, že bylo to

víc na očích a tak

ale to, že týka

lidi trochám si řížem, že jsou

v nějakých hledech asi opatrnější

neznamená to, že to změzelo

to má trošičku jiný průbek

ale tím, že

tady rásismu v nějaký formě bude

vždycky, ve všech státek

to si jako nebřeštelní

primárně o většinu bude z nějaké

neinformalnosti

a nebo spůstak rád je to

zesituace, kdy tedy lidi jsou konfrontované

nějakou minutou, která

s ní má

klašne

v nějaký problematice dané lokality

kde v tom využtí

v obecnu nenáviz

a v něco s čím, potom musí pracovat

i v ostatní větětí s ním trvá nemá nic podažního

a tam je to bylo to naličnější

ale je to rozhodně jiný

že tím jak se všechno propojilo

a tak a lidi mají

přístupky všem rastám konstantně

z krize svoje sociální méria

z krize hudbu a takhle

tak už to není o tom, že by nevěděli

že černoch nebarví

čas, kdy jsou dotknéšat

a tak, když mi se jako díty

jako si dětská, jako si nevěděli

tohle to už si neděje, protože už lidi vědějí

že lidi jsou různě barevní

astrakatý a vše nejaký

a no, teži tohle to už

vědí a takhle tak samozřejmě

ty důvody, proč

fungojnáka, stálenáka

rasová nenavistak jsou už

vyhřekla asi jiný

ale daleko lépe se s tím

jako pracujá bojově

protože, jak říkám, tedy lidi jsou víc propojenit

ty když si

já jsem slyšel ten tvůj příběh

když někdy v 18

tě už si neutekl

a nějakým způsobem tě

tě zmátili a

na zemi a přijeli policití

a teď tím možná říkala si

myslíš, že tě fakt zachránil život

že by děfak zabily?

já jen tak, když tam nemáš

když jako nevidíš

že by nějak se mírněla

intenzita, prostě něčeho

tak jsou připarí, když ti prostě jako někdo

ukupe nebo ušlapila takhle

a když si to jako nepomatojí

že by to jako bylo lepší

tak rozhodně si to chci

takhle v té hlavě, jako by pamatovat

jaké to umělo byť

takže budíš to tak, nechci tu udávat

jako benefit

a proč nezapoměl?

je to něco, co je součást

mího života, je to nějaká

zkušenost a

když si potom povídám s

s lidma, kterým se dělou

nějakým způsobem

nějakým způsobem

nechci s ním povírat

a to už jsem zapoměl, to už je jedno

a takhle, co si ti stalo ne, to než by tak rozní

vždycky měl ten level tý empaties

lidma, kteří jsou obětmi násilí

jaké okoly, ať už jde

rasový nebo genderový násilí

nebo takhle, což je neská velký téma

ať už kroz děnry, nebo prostě

a je to s týče, že entrejí

jsou nějakým způsobem

nebo takhle chci pořád

vědět, jaký to bylo, když

mě někdo obližoval

a byť schupný se tím párem napojit

na čověka s tím

vedu nějakou diskusi, a můž mu

a to je zajímavý, že vlastně

se tím, jakože říká, že

díky tomu máš tu empaty

ale i díky tomu

Věřím, že nejvíc

dokážeš rozumět lidem, když

si začnil něco podobnýho

ať už

do nějaké diskuse, debaty

nebo jenom to, když

v něčem čtešném podálka

a věřím, že to můžeš

být v té komerzaci

chytřejší, nebo empatíštější

a můžeš víc být jedná z těch

lidí, kterým se trásně co děje

Já jsem se chtěl zeptat

kvůli tých letých zkušenosti, kterou si měl

jsi pakšel třeba

i na to džiužicu

jsi to je, nebo ne pakšel

ale jsi to, že seš tam, kde seješ

a když si porovnám

tenhle příběh, s jiným příběhem

kde, co vím, tak

v Brně to bylo

někde si jel a vím, že jste sitedle

nějakýmeč s nějakým asiakuritákami

který tě jako by vyzvali

Všichni informace všeho, bo všeem ten ujřtelný

Ne, úplně všechny, ale

vlastně už jde ten zajímavý jako pokrok

že na začátku ty neutečeš

a dostaneš hodně a možná až úplně moc

a za pár let, ale nejde to úplně pár let

ale je to, nejde to za stolik let

na jednou prostě

tady někdo po toby pokrykuje

a asi to nebylo rasystický

ale jako prostě nějakým způsobem

kde si tam s ním dáváš prostě fight

že už je jako dostaneš je na zemru

nějakou poklepou, nebo něco takového

že to je jako zajímavý posun

je to

je to

způsobem je to krásný

že se mi tohle to v životě stalo

nebylo to v té reakci na to

kdyby to bylo také to bezprostředně potom

a pravděpodobně bych už měl pár kickboxových zápasů

za sebou

ve svých vlacetí letech

a jsem dál pokračoval ještě chvíků snowboard

a potom jsem

vlastně do toho tancoval

takže

tanec má od zápasů hodně daleko

naopak vlastně je to velmi míru mělovná

míru mnolný projev

člověka

takže

nebylo to, nebylo to proto

byl se

nysky takový pacifista

a důvod, tak jsem dostal

koubojevým sportům tak šel

z toho, že jsem posiloval

až prostě jsem sáme sebe chtěl

jako slučit na sebe

a jsem postavit

takový, jak velký můžu bejit

bez toho, než ještě půžila nějaký strady

a takéhle věci, tak jsme udělali Barbaria

a pak po nějaký době

jsem vždyl, že mám rád

nějaký výzvy

a už jsem viděl, že ten pohěb

byl hodně monotónní pro mě

mám rádi si ty věci uvědňujou

a mám asi v týhle větně něco takého

co potřebu pro rád, tak něco novýho

tak jsem s toho potom přešel na strongman training

když jsem trenoval hodně

tam jsem narazil na to, že

v od učitých vach to tělo

kdy tam nosíš, nevím

čtvrtkylový kufry

a jouk takový obrovský těžký

tak jsem cítil, že

záda říkají takový to, co si jelá

neštvrtkylový, ale čtvrttonový

tak jsem to doškout

bys to by si umenšil

tak jsem cítil, že

to tělo úplně

to nedává těla

últra extremy

a potom přešel na MMA

báč, ta komunita byla už blízkou

sebe a ty lidi to trenovali

tak tam chodili lidi s MMA

si posilovat kora

tak jsem se k ním nějak nachomítl

a najdou už trenu tady

s lidmi z MMA

a potom jsem trenoval

postoj v wrestling

a to grappling a bradlický džicu

a to džicu mě uchvátilo na to, že

jsem si řekl, že to je

vlastně ta neintelligentnější

tady má boja, která má svý pravidla

ale zároveň je veľmi efektivní

a zároveň, když si dám plný spáring

v džicu tak prát můžu jít na koncert

protože mám nos

a arty v pohodě, což potřebujš na spívání

bez to je to těžký spívat

FMM je to složitější

je to jako dá se to

učitě to někdo dává

ale efektivně a dobře

si na 80% zaspáraval

s někim a myslec si, že dáš

a kdy se tam z tady náhru nějaká chybka

a myslec si, že dáš jako tým

koncert, když máš takový LED

a nemůžeš spadání rád jako k sobě pusů

nebo když máš nateklý nos

a to, že tam přista není jaká

je to hodně ráivní

si to myslec, já jsem zažil pár momentu

kdy už to bude na hradě

no to, že jsem z toho potom přešel do něčeho

takový LED a tam už jsem se zaměloval

a už mi to zůstalo

ale skvělej pocit

a asi nebo věřím, že to je vlastně

skvělej pocit

i přista, že to vlastně nebyl to

ten důvod

nebylo to jako, že by to bylo

ten krácnostel na družku

takže teď se potřebují strašně dobře

u mě tu bránit

ale vlastně

při dozeně jenom, že jsem si šel

po pohybu a po dalším

nějakým sůsobu

kde můžu to tělo

nějak zabavit a na jenom tam přišlo

tohle džitsu do toho měho života

a bylo to pak kouzelný

konfront, konfront, konfront, a penom

jo, proč ne, vlastně

tedyka už to omím

a tedyka a možná jí líbtešti

a evidentně líbtešti

a bylo to jako vlastně

to bylo to velmi vtějemný

ale je to krásný

ale nebyl to cílení

a je rozdíl v tom

ve strachu

balses nebo nebalses

nebo balses, nebo balses, boíš se

protože ta situace je furt

obecně, možná

tak tam je potřeba

být zase realista

jako inteligentní

v rámci tý situace

ne, každá situace

se dá vyřešit tím letím způsobem

a džitsu, jakkoliv ho miluju

a vždy bude propagovat

za mě nejlepší bojovisport

tak je podle mě

samozřejmě to nejeffektivnější

a být jako nejlepší MMA fighter

to je nejvíc boj

ale v rámci džitsu

samozřejmě výborný

výborný system

ale funguje jen na jednoho

v momentě, kdy

příběde další člověk do toho zápasu

tak už to extrémně neněeffektivní

protože nejchci být na zemiz

a řešit jednoho člověka byem toho, co do toho je druhý kope

tam to stráci jakýkoliv

takže

jídá bovou velmi specifiskou konfrontaci

kdyby jsme si takhle mězili

a řekli jenom, ok, s tím letím máme probléma

kdyby jste kolečkou

tak to je v dskě v těch filmách, že chodí pojednou

tak to je ideální

a tam bych potom jako trás

a řekl bych si úplně, no ok

možná dosto na lederšku, není to jako 100%

samozřejmě, když je někdo o výborný boxer

a dobře děti, když se k tě musí dostat

tak si na zemi je gotovo

ale máš nějakou šanci

a mít tu šanci je pro mě dost na to

aby jsem se z někým

mohl v rámci semi-fedovýho

egrymentu

tak s ním kofrotovat a říct

ok, tak kterém zjistit, tak to teda dopadne

když jsme na sebe teda naštvaný nebo já nevím co se děje

takže tohle to musíš

jak můžete být s lidí, tak

takhle to neřeším vůbec

a budu zkoušit tak, jak moc ji pamatují postoj

a budu si teda jako náklídat

a budu se snažit útec, protože v momenti, kdy je

dvá a více lidí, tak

jako ta nejlepší věc, můžeš dělat

je útec a rozhodněné, tedy se snažit

takže jakýkoliv streetfights

je to na otázka času, kdy

na tebe někdo vyfinále vytáhné

boxera, nuž, spásek

já jsem viděl strašní věci, co lidí u mě jako spáskem

to je jako taky nechutný

k tomu čověka ní do dostaneš

a nejen máš tady díru v hlavě

skobovitou

to jsou jako strašní věci

takže streetfights

nejsem na to úplně to, ten důvod

protože jsem přijal tu výzvu

od těch se koditáku bylo, protože to

agresivní byli

jakékoliv chce v náledě

a už se tam potahovali a byli

to bylo testost, které on hodně

chtěli si jako zestit jako kdo

chtěli si možná utáhnout jako nějakýho

stpiváčka

mělo to trošku jiný potext, a viděl jsem,

že mi tam nehrozí, že mě tam potom ukoupou

když tam jako někoho z nich dáma

až to spíš bylo jako hecovitá věc

a tam to dávalo smysl

ale není tu o tom, že by jsem si říkala

důj jako po ulici a důj se z lidmarovat

chápu, a zakládnout jsem, když

mistr světa v džiu děcu

ne, Evropijázu

Evropijázu je pro mě

říká, že

a to ještě bylo vyspecivistské kategorie

Říká, že by stejně

radši útek, tak to je asi

je to prostě rozumný, že jo

to je záležit, zase záležit, na tom jsou

lidi, který mají jako moc vysoký máš ego

a větřáz máme, v tom prvním videu

jsme měli nech své ego

a své boty mimo douťou

nech to mimo to tam je

na kterém zápasí, že

a já se to do toho se držím

a velmi zrídkál nechám to ego vyhrát

to třeba byla ta situace, kdy byli tam

logicky, to nebylo jako to nejideálnější

kde to dělá, tak

a my jsme na kachličkách

a dostal to člověka na zem, na kachličkách

a já se staral

i o toho člověka, já jsem vlastně

mohl jsem mít čas jako single

nebo double leg, tady down

ale tím, když

můžu vlastně nohy

a vám padá vlastně na zádám, mohl by se praští do hlavit

takže jsem věšli tohle to, že jsme vlastně

na sebe navalil, dělal jsem ty lety věc

a musím se starat i o toho člověka

s tenem jsem zápasil, aby se

aby mě po to nemohu zažalovat

že můžu mít něco toho

takže ten...

chápu, chápu, ne tam se může stát něco

takže je to velmi nezupovědný

a už i tam vlastně nadem mnou vyhrálo

trošku ego, že jsem byl za něj nějaký ošel

když kun obecně

jsou

a já vlastně nevím, jestli to je pravda

možná, že mě opravíš

ale že ty ulicy jsou jako trochu nebezpečnější

než bývali

to nevím

jako nevám, nemám statistiky

tohle by jsem mohl se v něj takový opřít a říct

jenom, máš pravdu, to dá se říct

že v lani to bylo

10 dnes párky, to bylo 500 lidí

dnešku, ale to 500 lidí

to to nevím

možná spíše, jak jsem změňval minule

si myslím, že tím, že ta doba je daleko víc

mám takou záštní tovory

že lidi dneská jako takový, jako člověk

není, že nejde po ulici a není takový

ale člověk po ulici dneska

člověk po ulici dneská už je kybor

který chodí a je takový

s telefonem

tak ty si, že daleko více bytoste dá

když se něco stáne, něco zajímavého

tak na to nekukáš očima

když se stáne něco opravdu jako úlet

tak

99% lidí, který jsou

z té na té doby, si myslím, že

když uvidí dneská bohá, tak neudělaj

a mě udělaj

jsme lidí, který mají ty kadílka

který jsou propojení

jak v avátorově všichni dohromady

takže

s tím to řečeno

si myslím, že

jako na té ulici

si lidi nedovolí tolik, protože

s ty kadílkami, což je standardní člověk

dneska, tam myslím, co děje

no ty sež to, no ty sež to

a ty chci začnout lidi jako mlátit

a potom přijde 50 tvorů

s ty kadílkami a udělají

tak si myslím, že ten člověk

jako neudělá, ty věci co bych chtěl udělat

nebo minimálně, pokud není už úplně

jako zahra na úto

a druhá strna toho je, my se o všem dozvíme

protože všechno to je natočený

všichni propojení

jak v avátorově všichni okamžitě

jak moc chceš

dát světu vědět, že tam len někoho

mlátíš doby s vydomí

ono je to vlastně pak strašně zavadějící

že člověk má pocit tím, jak je to všechno na sockách

a všichni jsme v food na sockách

a všechno jsou ty videa a fotky a takhle

tak nejedno je to strašně moc

ale je toho realně víc

je to rozhodně víc vidět

možná toho dokonce míň

a akurat je to víc

tak možná toho je realně míň

ale je to víc vidět

když ješel s kadelčíkem

Strongman training

arm taky byli strong, ale všechno ostatní

dělal si mrtvolu, dělal si dřepe

mrtvajtách, dělal si všechny tyhle ty věci

a dostal se s někam

jako na jeho úroveň

na tyhle ty váhy

já vím, že on je úplně moc

jako jinde, ale řekněme

prostě někam

dastovky kilogramů

jako dostal se

rozhodně jsem se dostal na

svojí kapacitu v rámci

toho, kdy

jíš proti nějak

a dáj si tam kreaty na taky léko

záklení věci

měl jsem 96 kg

to cela dost

bylo to všechno jako čistou formou

nevím, otáčil jsem

pneumatiky, který měli už aj víc

než půl tunin, než trá 600 kg

pneumatiku jsem otáčil

měl jsem farmer's walks

to bylo v každý úce

měl jsem 125-130 kg

měl jsem jouk

to je taková, že máš konstrukci

na zádech

kdyby jste na zádech, tak vy

dřevo

to je všechno dřevo, to dřevo je něco jiné

to spíš takové konstrukci

tak tam jsem měl

tuším skoro půl tunin

to bylo to jako, ne, ne

půl tunin to bych cel

jaký 180, něco takový

já už hodně, už jsem cítil

měl jsem šel, že to bylo jako

byl mi špatný

atlasovu kouli jsem dál

přes takový obrovský kameny

Balvan tak jsem dával

přes 100 kg

jestli se mě povedlo 115, 105 učitě

nemyslím povedlo 115, ke celbych

a Benchy jsem dával

135, možná

povedně si všechno přidávám, bylo obájdu

vím, že jsem dál

130, ale čeknus 135

vím, že jsem dál 250

ale

mrtvoulu si dál přes 200 kg

tak vydojec, ale

bylo to

bylo to na svetu píšný

měl jsem počí, že jsem nejsem nějši čověk na svetu

a vůbec jsem dál polovinu toho, co dával

dítka do Čí, to jako pozor

krom toho, že

se věnováli jom tomu

a byl to jako jeho

Alpha Omega, tak k tomu

je nadpřirozený

takvíle lidi se povedně rodí

na čas, a on je potřeba mítu genetiku do brou

On se ponadně jako narodil arhnou vámku zvednu

to je to

první dítě, který ponadně

vylezlo takhle z mámky arhnu

narodil se a dal si páku se z porodníkem

nebojí se takovým

to bylo vlastně toho, co jiného

sám dít.

Ty si mluvilo o tom, že to

posulování bylo o tom

dokázat, kam se dokážeš

ty posunout naturalně

nebo jak můžeš být velký a tak dále

můžství o to dokázat

že sež ten chlapa

to je zase

je to ego, bylo to moje cesta

kterou jsem

absolvoval v tú dobu

protože

moc děkuji, že jste doposluchali

až jsem zbytek rozhovoru

nejde ty na hero hero.co o Lomeno Čestmín

a uslyšíte v něm

třeba tohle

a ty si říkal penom, ty káci, že jsi vlastně jako kluk

chlap

a si vlastně jako pohublej a tak

a teď to není žádný chlap

a ty penom, tak počkej

nekaždý mu se líbí všechno

jasně, je to tam nehorší věst, co můžeš dělat

je to absolutně strašný

a říkáme to jako člověk, který mu

velmi v hudbu vyříma

řekneme, že to

ale to jako člověk, který mu mám

jakoby moc aji bude mít sténě rád a takhle

říká furt, kámo, co to děláš prostě

ten život musí být baramny, musí být pestrej

v 50-60 letech

vlastně raskoukáte, ze stěžení

a zjárovení mluvíme jako dva lidi

který jsou v tom hledu strašně prevělagované

a nídy to nechci bráte jako somořimnost

ale je to pro mě kůzelný

a

ty vás z toho máme

jenom na tím přimejšlom teď kámo

je to pro mě solný

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

S PŘEDSTIHEM A V CELÉ DÉLCE 60 MIN. NAJDETE TENTO ROZHOVOR JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Dokazování sobě i ostatním, že na to má a že si zaslouží tu být. Nedílná součást života Bena Cristovao, který nejdřív musel zjistit, že rasismus není problém jeho, ale lidí, kteří na něj útočí. Svůj příběh chce předávat dál, aby pomohl těm, kteří si prochází něčím podobným. Jako dítě zažil, jak na něj vrstevníci sahali, jestli nebarví. O pár let později ho málem ukopali. Tuhle vzpomínku si vědomě udržuje, aby dokázal líp porozumět obětem různých forem násilí. Mluvili jsme ale taky o opojnosti slávy a kritice, cvičení a cestě za chlapáctvím, touze být s každým zadobře nebo vytetované O2 areně. Fakt, že v hale mohl vystoupit, nebere jako samozřejmost. Je to pro něj meta, a když popisuje, jak v obrovském heliovém balonu letěl nad hlavami fanoušků, jen stěží zadržuje slzu.