Studio N: A to už bude pořád takové vedro?

Je úteré 11. července, posloucháte studio N, tady je Fliptitlebach.

Dnes o tom, jestli bude takové vedro, už pořád.

Svět má za sebou 3 nejteplejší dny v historie měření.

V ponidělí minulého týdne bylo na světě poprvé v průměru přes 17°C a tato hranice byla znovu překonána i v dalších dvou dnech.

Horko zužuje i Česko. Máme za sebou jeden z nejteplejších dní roku.

Rekordy pro 9. červene spadli na dvou, třetinách dlouhodobě měřících stanič v Česku.

Proč u nás 36°C a bude co tak pořád?

O tom se budou bavit svědeckým redaktorem deníku N. Petrem Kolbským.

Petře vítej, ahoj.

Ahoj, Flip.

Hončí nebývalé teplý víkán.

Užky a vedro. Důvody pro meteorologické výstrahy.

Závady na jejich technice mužou krichlému rozšíření plamenů na polích přistě.

Rekordy dnes spadli na dvou, třetinách měřících stanič.

Varování před nimi platí prakticky v celé republice.

Hlavně dětem a seniorům hrozí v těchto dnech na slunci přehrátí a dehydratace.

Kvůli suchu a horku navíc hasiči deně řeší desítky požáru v přírodě.

To už bude každý léto takovýhle? To už nezažiju žádný léto?

Možná zažiješ nějaké jiné léto, ale nerad bych těch sliboval příliš mnoho.

Moci ich asi nebude.

My se bavíme o tom, že průměrná teplota na téhle planetě stoupla přes 17°C.

Ono to nezní tak hrozně 17°C.

Ale asi je, když jsou na zeme místa, která by třeba měla být chladná.

Odo to zní velice příjemně 17°C.

To je tak jako rád, že kdo by si na to mohlo stěžovat.

Jenže samozřejmě je to průměr.

A z průměrem je ten problém, že je přes celou zeměkouli.

To znamená včetně severního a ižního polu.

Na ižním polu tam teď mají zimu, protože je to ižní polokoule.

A jsou tam teploty kolem minus 50, tak ty se taky do toho průměru započítávají.

Je to z průměrem na teplota nad pevninou i nad oceánem.

A nad vodou je chladněji vždycky.

A je to z průměrem na teplota vedné v noci.

Ona nám v noci taky klisa i v těch nynějších vedrych někam k těm 17°C.

Takže když se tohle všechno vezme v úvahu, tak ale ne.

Takhle se to říct nedá.

Těch 17°C prostě není přesvědčivý údaj, kdyby se klimatologové zbláznili,

tak tímhle nevyvolají žádnou náležitou emocionální reakci a možná právě,

proto je tak těžké pochopit, jak to s tím globálním oteplováním je.

Ten údaj prostě krvně odbojerníků nikomu nic neřed.

On se složitě čte.

Je to tak.

A můžeš mi vysvědlit, proč to tak je, nějak jednoduše?

Proč se složitě čte nebo proč je teplot?

Proč je teplot.

Tak toho rozumím, je to průměr, proto se složitě čte.

Musíme se podívat za to číslo.

Ale proč takový vedro?

Tak v zásedě je to úplně jasná a tisíc kréd zopakovaná věc teplově,

protože probíhá dlouhodobá klimatická změna,

která je především způsobená tím, že vypouštíme do atmosféry.

Už hředu desetiletí spoustu skleníkových plinů,

zajména oksidu úhlčitého.

A ten potom v té atmosféry vyvolává to,

kterému se říká skleníkový efekt.

Slinučko na nás svítí,

ty molekuli skleníkových plinů se ohrívají a zadržují to teplovatmosféry

místo, aby ho nechali zase zpátky odrezem od planety vyzářit do vesmíru.

Samozřejmě napřestá většina se ho do toho vesmíru vyzáří také jako tak,

ale ty skleníkové pliny nám trošku posunuli rovnováhu

a ten posun rovnováhy odpovídá tomu oteplování.

A protože skleníkových plinů v atmosféry přibývá,

tak oteplování bude ještě nějakou, kde bup krečová.

Já jsem ti to otázku, na kterou existuje zdánlivě jednoduchá nebo jasná odpověď,

která se opakuje neustále, položil záměrně.

Protože by mě zajímalo, jestli to nakonec zase není komplikovanější, než se to zdá.

Mě vytřeba zajímalo, jestli to nesouvisí i s jevem, kterému se říká El Niño.

Je v který, o kterém sly hodně psalo?

Vždycky je to komplikovanější, než se to zdá.

Klima je planetá je veliká, tím bych začal.

Klima se skládá ze spousty, vlivů a z daleko nevšem,

vědci dobře rozumějí, některým dobře, některým úře,

a mohou tam být některé, o kterých ještě úbec nevědí, že existují.

A to všechno, co se děje, to je součet mnoha vlivů.

Já jsem mluvil o jednom z nich, protože v tuhle chvíli je to ten nejdůležitější,

ale děje se spoustajených věcí.

El Niño, když se s o něm zmínil, je pravidelný atmosférický jef

výžním pacifiku, který nesouvisí s globalním oteplováním.

Ten tam prostě je to je přirozená oscilat se této části planety

zhruba řečeno to funguje tak, že vždycky tak dva-tři roky

se valí teplé mořské pravůdy k pobřeží jížní Ameriky

a další dva-tři roky se valí zase opočným směrem,

to znamená k Austriálík a k Indonezi, to mu se pak říká

La Niña, holčička, El Niño je chlapeček.

Teď jsme chlapečka.

Teď jsme skončila holčička, která ještě Loni působila

Vedra a nesnesitelné podmínky v Austriálí

a teď se to překlápí zase opočným směrem,

to znamená bude hrdko prvzměnu výžný Americe.

A to má větší vliv na celosvětový vývoj,

než La Niña. A to z toho důvodu,

že to pevninská masa, teď, že Ně Ameriky je větší.

To znamená, zadrží toho tepla víc,

absurbuje ho víc a prvě více to větší globalní změnou.

Na té druhé straně ten oceán

to absurbuje ho víc a prvě více to větší globalní změnou.

Na té druhé straně ten oceán

to absurbuje po někud snáze

způsobí to potíže v Austriáli,

způsobí to potíže na některých velkých

indoneských ostrovech, ale nikde indé.

A co si o El Niño oblivňuje celou planetu?

A co si teda, teď si mi možná odpovídil na otázku,

že El Niño víc oblivňuje celou planetu,

takže asi tohle se týká víc nás.

Na druhou stranu Ameriky a Australie jsou poměrně daleko od nás.

Ameriky a Australie jsou poměrně daleko,

jenom, že je to všechno prpojeno

takovým podobným způsobem,

jako když někde ve Frenci

nabere rychlé spoždění,

přijede pozdě do Mnichova

a v Mnichově není čeká vlak,

který je do Prahy a ten věde

potom o hodinu později

a tak dále, a tak dále,

a šíří se toto v síti.

Klimatické děje v atmosféře

jsou taková síti,

jenom k ní bohužel, nemáme ten ízni řád,

abychom se mohli podívat,

kdy se co stane, jenom to odhadujeme.

A to, co se bděje

v Ížně Americe,

to má vliv na Afriku,

na blízký východ,

na střední jazy

i na Evropu.

Já jsem vůvodu mluvil o rekordech

a ono to znělo, kdybych mluvil o pár dnech,

ale ono to nebylo pár dní, protože

agentura Evropské unie prosledování atmosféry

a klimatický změn oznámila,

že i letošní červen

byl celosvětově nejteplější

v celé historie měření.

Je to dlouhý trend

toho teplování,

každý graf globalních teplot

to jasně ukáže,

že ty teploty se kolí

sají na hrů dolu,

ale je tam naprosto jasný

rostoucí trend

po posledních

v podstatě 50 let velmi výrezně

a předtím už taky

ale trochu méně výrezně.

Výborně to odpovídá těm předpokladům,

že hlavním vyníkem

v teníkové pliny

vypouštěné do atmosféry

protože to odpovídá jejich množství čely

v přímacitě rekordu

není příliž podstatné

že ty rekordy jsou

prvěvem dlouhodobého trendu.

Zítra může přít nějaký další rekord

když na zítra po zítří

když na pozítří

když na pozítří, protože tě příští rok.

Já jsem zároveň četl,

že ty dení údají jsou neoficiální.

Co to znamená? Proč neoficiální?

Jo ty údají nejsou

neoficiální, ale předběžné.

To je rzdíl.

Musí se ještě zpětně vyhodnotit,

protože tam se scházejí

měření, řekli jsme si z celého světa.

Ještě čeká se potretit.

Čli s tisícům meteorologických staníc

a aby ta data byla

zcela spolehlivá,

tak se nezávisle verifikují

a to všechno chvíli trvá.

Data, která

zverejňují organizace

mězi národní

klimatický panel

nebo americká

národní agentura, pro oceány

a atmosféru

jsou považována za ta nejsou

spolehlivější, protože právě

skládají dohromady tisící

zaměření a pečlivě

se prověřují.

Ten soubor dat, pokud se neproto

sáhá někdy do roku 1979,

ale vědci přesto řekli,

že je pravdiporobné, že svět

sážil nejteplejší den

za několik set let.

Jak to ví?

To historické měření,

které se pokládá

za srvnatelné a spolehlivé

sáhá někam do 50. let

19. století

a za tuhle dobů

můžeme celkem spolehlivě říkat,

že

došlo k nějakému rekordu,

že globalní teplota

je taková če onakáve

na celých 200 let posledních.

Co bylo předtím o tom máme

neurčité

a nepříjme

správy, nebyly tehdy

systematické

meteorolivické stanice,

nebyly ani takové přístrivy,

jaké používáme dnes.

Ale té polviny 19. století

je to celkem jisté a mění se jenom to,

že se rozširuje ta síť měření,

že to nejsou desítky,

měření jsou běžně jako byly v 19. století

a desetitisíce,

že je to vysocne automatizované,

že dovedeme s těmi daty lepí pracovat,

ale ta časová osá svou vysla

někam do těch 50. let

19. století se pokládá

ze zcela spolehlivou.

A jak dlouho teda nebylo tak výhle vedro?

No minimálně těch 180 let.

A nejspíš víc?

Nejspíš víc,

ale tam bychom potřebovali

jasné důkazy,

některí říkají,

tětisíce let,

a je to možné,

některí a já se k ním kloním

krčí remeny a říkají,

poslyšte, nevíme,

datasou od roku 1850,

co bylo drív,

to je po někud služitá záležitost.

Co to udělá s naším zdravím?

Krátkodobě a dlouhodobě.

Je to samozřejmě problém,

všichni jsme přehrátí,

měli bychom nedržovat pytný režim,

nechodit moc ven držet se,

někde pod strechou,

kde je a spoň trochu chladněji,

což obyvatelé paneláků

jistě velice ocení

takovouhle dobré úradu.

Skrátka je dobré,

potřeba to nějak přežít.

A pár dní horka je nepríjemnost,

ale většitně lidí to

neublíží žádným podstatným způsobem,

pokud to jsou zdraví lidé.

Dlouhodobí efekt

je samozřejmě hrší,

protože na těch pár dnů ve draví měčných

jsme byli zvyklí vždycky.

Počasí je

náhodná záležitost.

Beznačné míry,

a když je tam nějaký dlouhodobí trend,

se kolen toho dlouhodobého trendu

jsou vždycky výkyvy.

Takže pár dní horkého léta

jsme byli zvyklí zažít

skoro každý rok,

když se toho užijeme

až dost

bude to dlouhodobá

ekspozice, a je

vlastně utázka, co všechno to s námi

prvéde. Na příklad některé

nakažlivé emocy,

které jsou typické pro teplejší

klimatická

pásma, se začnou

šířit i tady, protože

jejich přenašeči

získají tady doca dobré

život.

Horko představuje dlouhodobou

zátešu organizmu

a obyvatle

těch končin, kde je teplo

od jakživá,

jsou s tím zvyklí žít, mají trošku jiný

životní rytmus, než my

myslego musíme naučit,

musíme se na to vybavit. Na příklad

nepatrné procento českých bitů

má klimatizaci dneska

a možná bude potřeba

bych přibývalo. Týma?

Možno to mohli nějak fungovat, ne? A planuješ?

Zatím ne,

a mám to štěstí, že bydlíme ve

starém, bytelném, do mě,

který doca dobře drží

i teplo, i zimu.

Kdybychom bydlali někde jiné,

tak asi bych o tom

velmi vážně přemýšl.

Když jsem se bavil o těch rezicích, tak to, co se teď hodně reší

je, jestli třeba nepřibyde

počet lidí s rakovinou kůře,

jestli to, že jsme tolik

vystavení tomu sluníčku, prostě nebude

problém. Nebo to s tím nesou visí?

Vysíjí to částečně,

rakovinou kůře je

důsledek expozice

přímým slunačním světlem,

což nemusí nutně souviset s teplo

to, člověk si může

uhnati v anterektidě, když

se tam vystavuje

tamnímu ostřemu

sluníčku, konec konců právě

v těch končinách, třeba

v tom jížnímcí, pojížním Ameriky

je velmi velký výskid

melanomů.

Čili tam nejde do teplotu

tamde o sluníčko, ale

samozřejmě to souvisí.

Těch období

silného slunačního svitu budeme

mít víc, protože s oteplováním

se taky mění

takové ty vzorece,

jak fouká výtry, jak moc soukdy

mrak, jak moc prší konec

konců a podobně. Je to určitě

něco, na co by se mělo

myslet ochrané krémy

s vysokým faktorem

celkem spolehlivou odpovědí,

ale nesmí na to člověk zapomínat

a nesmí je používat jenom, když

je nedovolené, jako to dělá většina

z nás, ale každodenní

při každodenním poživu

třeba i městem.

Já teď Petr je možná budu za blbečka, ale

funguje gausova křivka, takže jistě nebudu

sáma projevím službu verajnosti, tím,

že se zavostatní blbečky, když se tě zeptám na tohle otázku,

já jsem byl nedávno v Itálii

a měl jsem pocit, že když

půjdu na pláž večer, tak to služničku bude slapší,

to znamená,

že mě nespálí, to znamená, že nebudu mít

trakovinu kůžet. Tohle byla moja logická řada,

ale jak tě posluchám, tak byla úplně milna.

Není úplně milna,

je jenom taková ne

dost spolehlivá,

řekněme. To,

co tě opaluje

a to kvůli, čemu se můžeš

spálit a to čím si můžeš

zadělávat na melanom, to je

útrafilová složka slunačního světla.

Tu pohlcuje atmosféra

za normalních okolností

dostatečně, přivelmi

intensívním slunačním svitu

ne dostatečně.

Čím tlustří te vrstvá atmosféry

tím jí pohlcuje, samozřejmě

lépe. A ráno a večer

na nás v slunce svítí

šikmo, takže prochází tlustří

vrstvou atmosféry

než vpoledne. Takže

to uvě světlo

se v těchto částech dne

skutečně filtriuje lépe

a to riziko je menší.

Jak moc se na to dá

v konkrétních podmínkách spolehat

to je otázka. Dneska je doce

obježné, že třeba i

telefoní aplikace na předpovědi

počasí zbeřenují

hodnotu uvě

rizika

pro tu, kterou hodinu

dne, takže i tím se dá rídi.

Ta uvidíš, že je tam křivka,

která vrcholí někde vpoledné

a ke večeru klesá

ale záleží na tom, jak který den

moc a nebo málo.

A v těch podmínkách, ve kterých žijeme

a ve kterých ještě budeme žít,

je slunce

s všimi těmi blhodármnými věcmi,

které známe, ale zároveň

s těmi riziky, které známe,

je spíš kamarád nebo nepřítel?

Slunce je zaučeně kamarád,

bez slunce bychom tedy nebyly

slunce základní podmínkou

a to, že jsme si

rozhodili planetů

zravenová hitu,

rozhodně není problém slunce, to je

náš problém.

Jsou už na planetě místa, kde se nedáží?

Na planetě vždycky byla místa, kde se nedáží,

to hodně to jsou vysí

s teplotami

nítra takových pouští,

jako je Sahra,

Goby, Clamantant,

jsou místa, kde

která jsou neobivatelná.

A teď kde o to, jak moc

tehle místa budou rozširovat

a jak moc budou

vznikat nová,

která dosud obivatelná byla,

ale přestanou být obivatelná,

ne, primár někůli tomu horku, když to taky,

ale primár

to může tam bude sucho

nebude tam možné vůbec nic pěstovat,

nebude tam možné se uživit.

Tohle je

intensivní problém na blízkém východě

v části Afriky,

v části střední ázie

a

takových míst bude

přibývat, třeba, Mexiko,

Patrík, o hrveným oblastem

vlastně, když si namaluješ pás

kolem hrvníku a můžeš o klidně udělat

dost širevký, tak

můžeš zhruba přehled těch

o hrvených oblastí.

Dejme tomu, že budu mít dítě,

to dítě budu mít dítě, za 50 let

můj vnuk vstane z postale, udělá se kafé

nebo čaj, dá se cigáro nebo ne,

dá se snídani. Co bude dál?

Bude ten jeho den

v něčím radikálně odlišný

nebo radikálně jiný než ten můj?

Tady v Praze?

Pokud bude žít tady v Praze,

tak podle toho, jak si to

za tím klimatologové představují,

být neměl.

Za 50 let by

se měla i v těch pesimistických

předpokladech

zvednout teplota o prvty dnešku

o dalšího asi 1,5°C.

To znamená,

že tady u nás tak o

necevidí dvojnásobek

čely asi o 3°C.

Zvýšení prvního teplota

o 3°C je

velká nepríjemnost. Znamená to,

že tady opravdu budou

problémy se suchrám

s extrémním počasím

s mnoha dalšími věcmi,

ale není to tragédy,

která by znamožněvala

žít a fungovat.

Jedné části světa na tom budou úř,

které to jsme si řekli

před hličkou,

tady u nás by to

měla být nepríjemnost

nikoli tragédy za předpokladu,

že to mají spočítané dobře.

A pokud je to opravdu tak nepríjemné

tragédy minimálně v některých oblastech

na téhle planetě,

pokud má mít a bude mít klimatická krize

a má už takový vliv na život, na naší realitu,

tak jak chápeš,

že má to témat

klimatu nálepku

nevím, mladého, levicového,

sociálního, nikdy až socialistického,

komunistického,

já nevím čeho si ještě,

proč to tak je?

No,

jedno vysvětlení

je pojem,

který si před chvíličkou uvedl

na to, jaka vysvá křívka.

Jistá je množství

lidí, příště

na tom není inteligenčně úplně nejlíp,

a nedá se to změnit

a chápou pomolej,

ale tohle o čem si mluvěl

často říkají i velice chytří lidé.

A podle mě

je to snáha popírat nepríjemnost,

je to podobný mechanizmus,

jako když ti někdo oznámí,

že máš nějakou strašlivou nemoc

a ty

to začneš popírat odmítneš

správu, je to přirozená

pochopitel na psychologická reakce.

My jsme se dověděli,

že planeta je vážně nemocná,

že je na tom blbě

a tak množí to

odmítají, je to přirozená

psychologická reakce.

Bohůžel tehle psychologická reakce

spomaluje odezvu

na problém

a ona by byla

velice těžká, kdybychom

všichni ten problém chápali

jako vážný a všichni táhli

za jeden prvás, ani pak by to nebylo jednoduché

a tím, že toho lidstvo

není schopno a to mluvíme

běnombo řekněme o hloupostě

a odmítání, ale potom

jsou tady particularní zájmy

jednotlivých skupin lidí,

jednotlivých států a podobně

lidstvom má

strašně

vychů

když se mělo na něčem zhodnout

když se mělo domluvit na tom,

že jako celek nebo skor

bude něco dělat

k něčemu se nějak postaví

a tohle je v opravdu veliký problém

proto se na tu klimatickou

změnu reakuje

pomalu a nedostatečně.

To je zajímavý pohled.

A když se narazil na psychologii

a říkalo se, že některí lidé chytří

na tom přece vůbec nezáleží

jsou v určité fázi popírání

tak ono těch fází je několik

taky je fáze hnievu

takový lidi znam

fáze smlouvání, to si moc nevím představit

jak funguje tady v tom tématu

fáze deprese

toho přesmívam já

ale pak je ta fáze smíření

to se stane taky?

To je podstatný rozdíl.

Tyhle fáze se týkají

smiřování s

neřešitelnou situací

jak se tomu říká

typicky je to reakct

se třeba na smrt blízké osoby

s tím nic ne naděláš

tam je potřeba

se smířit

dojít do té fáze smíření

my nepotřebujeme

s kdymatem dojít do fáze smíření

my potřebujeme dojít do fáze

vyrnuté rukávy

a něco užitečného

s tím děláme

postavíme se tomu problému

ani smířením, ani rezygnací

ani smlouváním

protože s fyzikou

se smlouvá blbět

je jedna z těch věcí

který naukecáš

a jediný nic

co se s tím dá dělat

je najít praktická rešení

ne jedno

nikde nebude stačit jedno

velkou škálu praktických rešení

v nějakým způsobem je uskutečnit

ono se to trochu samozřejmě děje

ale málo a pomalu

a co k tomu musí vezd

jak je další fáze musí vezd k tomu

abychom tě rukávy vrnuli

všichni

všichni to je problém

svět je

velice rozmanitý

pokud de bohatství

životní úroveň

o míru ohyrožení

klimatickou krizí, některé země

jsou na tom velmi špatně

některé zásady

ještě dost dlouho otálet

když by šlo jenom o nyesamotné

na vše k ním patří

a

tohle se velice uptížně

dává do hrmady

já vždycky v těch uvahách

se zastavím

u té celosvětové dohody

jeden bovat spoň plus minus

celosvětové dohody

a tam upadnu do

jisté beznaděje

protože si neumím představit

kvalitstvo, které je rozhádané

v daleko menších věcech

a snadších v řešení

se dohodne na takové hle záležitosti

která by znamenala spoustu nepríjemností

znamenala by pro

leckoho opravdu snížení

životní úroveň, jestli na vždy

tak na hodně dlouho

na několik generací dobrovolně

a ta klimatická

změna prbíhá pomalu

přitom jasně teď je

v Praze Vrko

ale za pół roku nebude

se na to v klidu zapomeneme

tak že nápadle vodine

takový výky byl

a no, je to

metafora s tu žábou

ohrívající se vodine

já jsem slyšel, že to není pravdá

že žáby jsou chytřejší

že to poznají, že se na něj veví

a uteče uzní

což mi připadá na prosto logické

nezdásli mi, že by žáby mohli být takhle hloupé

to dovedou jenom lidé

protože my si to dovedeme

intelektuálně zdůvodnit

nelogické a hloupé chování

mě na to máme mechanizmy

žába je hloupá, žába mechanizmy

nemá, žába vidí, že se voda

nepříjemně otepluje a uteče

Myslím, že to byl tvůj tekst

pokud se neplatu, který jsem četl

v celku nedávnu, kde si psal

že, ty mi potvrtějte, se si to byl ty

myslím si, že

že v tématu klimatu, nebo klimatické krize

nepotřebujeme lidi jako emocionální trozky

ale jako lidi, který jsou ušikovní

a začnou něco řešit, je to tak

byl to můj tekst, a ano

zatím si stojím, já vím, že

to nezní moc pěkně, když

řeknu emocionální trozka, nemám

na mysle nikogo konkrétního

ale chtěl jsem tím říct,

že těch špatních správ

je tolik, že

není nic těžkého se pod nimi

složit a se si pad

a dojít k závěru, že všechno je také jako tak

střed se noha, že nemá cenu dělat už nic

neděvil bych se nikomu

kdo by tímhle tím způsobem reagoval

a snažil jsem se říct, prosím vás

nedělejte, to je

špatná reakce, ta kniče mu nevede

pořád máme možnosti

jak tu věc

ne

zastavit a obrátit, to je

na dlouhé logte

ale při nejmenším zpomalit

a

odvrátit ty nejhorší

možné důsledky, to je pořád

to je pořád naprosto v naší moci

ale moje otázka měla

znít, kde berezš ten optimizm, moziš to tak bude

to není optimizmus Felipe

a co to je?

jak to nazvát, co to je

já si myslím, že je to

něco jako výra

a to jednulý vytá věc

bez

nějakého typu výry

se žije velice špatně

já mám výru ve schopnosti

lidstvá

tenhle problém vyřešit

nebo možná se to řádit stešně jinak

podívej

pro mě nyní

člověka, který věří ve vědecké bádání

a ve fakta

není výra to poslední, co mu zbývá

když vidí, že to spěje do kopru

ne

to se podle mě navzájem

navzájem můbec nevilučuje

žádnou chladnou

logickou uvahou

nedojdu k tomu, že

jsme straceni

že nic nemá smysl

mohlo by být jít, když se na to

na všechno vykašleme

já opravdu

věřím to mohé milí, to, že

nenacházím nějaká lepší slova

tohle z nich rzní klišovitě

já věřím to může

si s tím poradíme, protože

tak blbí přece nejsme

podívej

já se nadodí vám takhle

dokud se nepřesvědčíme

že je to nějak jinak

nebudeme mít důkaz, že někde jinde

ve vesmíru je život

tohle je jediná živá planeta

musíme s tímhle před pokladem

pracovat

my jsme jako lidé na té

živé a planetě jediní

který mají sílu

klima a všechno možné

ostatní oblivňovat

z toho pline, že za to za všechno

neseme odpovědnost

do to, že ta planeta

bude dál živá

já mám lidit docela rád

většinu lidí

a

odmýtám přistoupit na to

že jsme takový krétén

že si tohle všechno necháme zničit

to neberu

to není něco

s čím bych byl ochotem žít

a zmířit se

já nechci vnášet depresy do toho našeho povídání

já vlastně

když jsem se ptala ten optimizmus

tak možná jsem to špatně pojmenoval

nebo možná jsem se ptala na špatnou věc

ale když se pojmenovával te emocionální trosky

ukolem konotace negativní

tak

je nevrát prdká slova

nebo nějakýko obecný prohlážení

může z toho si člověk nic nevezme

ale jak ty konkrétně

děláš to, že se nezahroutíš

pod těma negativníma informace

a který prostě přicházi

a který si jako člověk s jereckým vzděláním

musíš nějakým způsobem interpretovat

hledám si k tomu pozitivní informace

hledám si informace

které říkají

s tím vším můžeme něco dělat

třeba jenom to

že

můžeme ohromně ušetřit

energie a tím pádem

skleníkových plinů

když přestaneme bez úzdně prítvat

energiémi potrévinami vším možným

to je řešitelný problém

to je snadno

ale snáze

než mnoho jiných věcí

je to řešitelný problém

běřím tomu, že během nějakých 30-40 let

budeme mít úplně nové

energetické zdroje

velice čisté energie

a velice vydatné ať to bude

jaderná fukze nebo lepší využití

geothermalní energie

nebo cokoliv jiného nedávno

pár tá věccu

objevila jak

získávat elektrický prout

jenom zbrochkého vzduchu

z jeho proudení

úplně za darmo

to je si se

laboraturní záležitost

nicotná maličká

ale když se na tom bude pracovat

klidně se z toho může stát

velice zásadní energetické zdrovy

uvidíme, já prostě

rád bych

abys to zeřadil mezi

plitká a lepná prihuášení

ale já mám výděju

ve vynale zavost lidí

v zásadě neomezenou

my jsme jako živočišní druh

občas naprosto příšerní

neumíme dohodnou

tak se hádáme

jak si navzájemu bližujeme

ale občas jsme naprosto úžasní

tím jak dokážeme

vymyslet věci

před desetě tisící lety

tady byla doba kamena

bo končila doba kamena

pomalu

a dneská máme

neuvěritelné technologie

neuvěritelné znávosti

možnosti, vyvinuli jsme to

se měli teď zarazit

si myslím, že prostě půjdeme dál

že

ty výzvy

které před náma stojí

dokážeme nakonec nějak řešit

mohli bychom v tom být

průžnější, rychlejší

dělat méně

blbostí naš přídeme

na to správné řešení

ale v zásadě já v nás mám

celkem duvěru

já se omolimu, že jsem ti tedy několikrát skočil do řeči

jsme byli někde na hoře

aby se se zpátky potom nešlo nedno

zastajíme to úplně ten podkást

nebo se vám ptát dál

s rizikem, že se vrátíme zpátky na dno

tak to poďme ukončit

tak ahoj

a teď už jsou na řadě správy

které by vás dneska neměli minout

turecký prezident Erdogan

co nejdříve

tureckému parlamentu kratifikaci Žádost

Švédzka, ovstup do NATO

ukrajínský prezident

Volodymyr Zelensky řekl, že by bylo absurdní

kdyby samit nestanovil harmodogram

pro členství Ukrainy v NATO

nejistota podle nějí motivuje rusko

k dalšímu terroru

Praští kriminalista je začali prověřovat

bývalého šéfredaktora vlasteneckých novyn

Radka Veličku pro podezřejní z násilí

proti skupině obyvatel a proti jednotlivci

Velička před několika měsíci

se stavil seznam osob k totálnímu

vyřešení po revoluci

Tunel Blanka opět přišel

okolaudaci, v tomu odebral

městský sout v Praze, hlavní město

totiž stále nedokončilo všechno

protihluková opatření kolem ulici

v Hlešovičkách, jejichž provedení

požadovalo stavební povolení

A segregace romských dětí na základních

školách se za posledních pětlet

nezměnila, naopak vzrostl počet

škol, kde romské děti toří víc

než polovinu žáků, ukázala to

městských společností Pakry Síroč a Stem

pro ministerstvo školství

A na závěr, ještě jízlivá poznámka

Známí český psychiatr

Abavič Radkin Honzák

se po debatě poslancu a poslankyň

o manželství pro všechny chopil

klávesnice a napsal co si myslí

konkrétně na svůj blog pod aktuálně

ccz. Tento lékař si myslí,

že manželství by mělo zůstat můžům

a ženám. Ok, v tom problém asi nebude

mysleci může co chce.

Pan Honzák ale píše, že na jedné

straně je rodina a na druhé

různé pozorůhodnosti, které

nechtí si pro svou existenci najdou jméno

a pod tímto jménem vystupují.

Já pozorůhodnost

považu za pozorůhodné jaká

slova tento pán, který má lečit

lidskou duši volí. To nemůžu mít rodinu?

A nebo aspoň klid od starších

můžu žít?

Na slyšenou zítra.

Šary Vary

Více na www.ozvěnyvarů.cz

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.