Chumelenice: 4. Mývalové na piku, typologie penisů a kdo je ve skutečnosti záporák

Lucie Petráková a Markéta Lukášková Lucie Petráková a Markéta Lukášková 3/3/23 - Episode Page - 1h 47m - PDF Transcript

INTELLIGENTNÍ ROZHOVORY

INTELLIGENTNÍ ROZHOVORY

FUNDOVANÉ ANALÍZY

OTBORNÁ HODNOCINI

INVESTIČNÍ PORADENSTVÍ

LOL, NÉ.

TOhle je humelenice.

PORADENSTVÍ

INVESTIČNÍ PORADENSTVÍ

INVESTIČNÍ PORADENSTVÍ

INVESTIČNÍ PORADENSTVÍ

No dobra.

No tak to odpadujeme, ne?

Ať jsem si srdkala.

Ještě, ještě, ještě, jo, a mlaskáme,

teda,

prostě, když mluvíme, tak mlaskáme.

A já jsem říkala, já to vím,

ale jak se jim nedokážu nicu dělat.

Ani já.

Ale, starý ho psá,

prostě, nedoučíš.

No, my bochneme vadí Martinu, vědy se káš?

Když se kám.

Srdkáš?

Ne, to ne, když krkám tomu vadí.

Ale to já dělám jednou jako fakt za čas

a pak řeknu pardon, takže.

Já právě to

mým mům bývou přítelé stršně vadilo,

srdkání a mlaskání.

A Pavlově to vůbec nevadí,

se to strašně užívám teď.

Ne, tomu nevadí asi, ale

ne, tomu nevadí mu jiný věci,

abych to bych potom probrala.

Tak uděláme jaký

uvod, ne?

Dobrý den.

Dobrý den.

Takže, já bychom chcá říct,

že jsem dosť zaskočená tím,

jaký oglas máme, protože to

ve mě zbuzuje nervozitu

a to jestli dokážeme naplnit

vaše očekávání.

Já se to těžiš bojím, že už prostě nebudeme

tak vtipný, jako jsme byli.

Jako je zíčejší luci, je vtipnější než

a já nevím.

Já nevím, hlavně já jsem pysáš,

že Tachu Milenice je takový,

že jdeme cimrmanovský prostě

slapými uličkami.

Filosof přesně slapých uliček,

že my tady tím podkáznem

vám ukážeme, tedy ne, předatele.

Hlavně kdo to dělat musí.

Je pravda, no.

Takže, to mě jako překvapilo

a jsem zřejmě cem ráda.

Tak nam chodí furt správě,

misto furt přepusíláme.

My jsme samozřejmě samozřejmě týdne.

Ještě, že nemáme tuto rubryku,

že by jsme vyhrávali každý týden.

Ale máme i ne rubryky.

Ale ještě jsem

na začátek chtěla říct,

protože se blíží konec prezidentství Miloše Zemana.

Tak si myslím, že by to chtělo

podstít tady tenhle významný milník.

Mimochodem taky se těšíte na to,

až vlastně desátýho března

otevřete, ten web je ten čurák

až je prezidentem, a už tam bude.

Ty vládoufám, že ten geneální člověk,

který tohle udělal,

prostě třeba nestratil přístupy,

nebo něco, protože to by byla

totání promarněná příležitost,

ale iž nás se snadám budí kšověče.

Upacitiv, jak jsme rozlejváte plopotom těle.

Ještě tohle hezký.

Chceš ucít toho Miloše?

Já jsem chtěl ucít Miloše, protože

nějak dneska ráno, my v občas máme

takovou chvilkou doma,

že se zbudí v Martinimitu

člověka. To tak pár i občas dělávají.

A tak je, jak jsme hledeli

takový ten jeho přesný monolog,

který když se vysekal na těch schodek

těch českých televizi,

jak řek takový to,

nikdo jste mi nepomohl, musel jsem si pomoct

sám, kde máme popelně čeká.

No ale našli jsme, a to jsem úplně zapomnila.

Zeman klopítl na schodech

a přišel obotu,

zachránila ho ochranka,

do úřadu vešel v ponošce.

Byl titulek člověk.

A nejlepší pod tím bylo

jeho citace, s teprvním úřadem

před kterým jsem stratil boty

na štěstí se našla a moje žena

mý nasenila.

Takže

si myslím, že

tohle je prostě definice celého prezidentství

bylo šedem vana.

Nic lepšího tohle prostě nestalo

a neštěstí už nestane.

A na druhý strán se tady nový prezident

potrepával jezdí na motorce.

To moje máma do konce, moje máma a hoj mami

sluhala,

my psala celo životně jako odpůrce motorek,

která to on je návidí, bojí se toho.

Tak mi posílala to fotku Petra Pavlá

na motorce a říkala, že asi bude muset

přehodnotit svůj názor na motorky.

Takže.

Teď vlastně mě napadá, že to bude

mít úplně nedozírný následky ve výchově.

Naše taky nikdy nebyly načine,

když pro mě zjeli klucé jako na motorce.

Ale když tady největší roul model

prostě největší alfa, prostě kterou

říkali prostě jde představit toho nějaké nového modelu motorky

nebo co ne. Mě to přišlo docela dobrý

jako ještě v kontextu tady,

že jste poježdo úradu v podožce.

No to já jsem ještě navíc včera

byla tak kotečka za flexim,

že o vyzvednouci po zvanku na inauguraci.

Byla jsem v Hrezánskim paláci.

Tak jsem se tam jako mohla

podívat, jak tam teď uřadujou

ten jeho tým, že

fascinují jak tyto ty baráky

jsou vlastně jako prázdný, protože to

tak vyní tam teď jsou

a je ich jako open space

je prostě takový ten dlouhatánský vstůl

v tom obrovském sále.

Ten stůl je tak dlouhy

jako takový ten putin stůl

prostě. A tam teď je vyzdobený

jako vyzdobený stěny

a takový ty prostě

recesní vole, se cesní

a oni tam s těma notebooka mané

na tom se cesním stole

je to takový hrozněle grační

a pak tam mají takový nádherný výhled

tedy čůrat teda.

Já jsem byla čůrat v hrzánském paláci

takže. A mají tam třeba něco, co

jako jen nemají třeba jako vyhřívaný sedátka.

Jako, že třeba místo na záchodě

sedíš na trůvně.

To bylo dobrý, já to jsem trošku čekal

ale to tam nebylo.

No a chtěla jsem se tím

ale dostat

k ešte něčeho úplně jinýmu

a teď jsem se zaseklá, to bylo něco

s Petrem Pavlem a s inaugurací

a nevím. To je ta neschopnou

dřežet.

Už je to pravdě přátel.

Ale

vlastně mi je to taky přivádí

k míjí nominaci na malopéráka týdně.

Pojďte.

Vletislav Minář.

Já ho mám teda taky.

Já myslá, že budeš nemeneva toho chlapce

jak říkal,

že nemáme studiovat vysoký školi,

že je chy tady až moc.

Jo, ten letende byl a to bylo

počkej to byl.

Přes výstavlí, že se nikdo nepamatuje.

Ale tak to je hezký, že se decky schodnout

na malopérákové.

A teď jak měletem se znam vyšel,

že jo co všechno v letislav Minář

skolil v Vlánský oboře.

Prostě, hla,

jako co je víc do prdele definice malopéráka

než že musíš jišit do obory,

prostě ne do nějaké divočiny.

A než do obory. Zabíjet prostě

hezký jelínky ty vole, který se tam

prostě pasou.

Jo, jo, jo.

Vára dost, teda, protože tezvířeta

byly vyčislené 3,5 ml.

Ty vole, oni si je tam museli

to, jak v tom neptrháku

já vám je nadeženu.

No jo, ale že to říkal Válda

a to bylo hezký.

Takže moje museli nahrnat, nadehnat.

A teď kdo na Twitteru zdílel silfíčko Alex Minářový,

která na sobě měla takový myslivecký kabátek,

tak se bríká klobouk.

Speřím Luk a kamizola, ale myslivec to není.

Je to Alex.

To je škoda, že nebo škoda.

Hned bych ji viděla v takových těch trofevých fotkách,

když vždycky mývají takový ty dívný Američani.

Jo, jo, ano, ano.

Je to o ženský, která si na Inzerát najde chlápka,

které, protože ona milo je taxidermy,

ona prostě má celý barák vyspanejch zvířat,

a prostě je v tomto je hrozně dobrá.

A na Inzerát si si nechlápka, který je ochotné

i se od ní nechat zabít a vyspat.

Jo, a je to jako muzikál,

je to jako horror, takže oni spívají,

prostě teď tě zabijou a pak tě vy spoleňí.

Je to fakt býborný.

A nejlepší je,

že samozřejmě je se to jako by trošku zvrtne,

protože oni se do sebe zamilují.

Ale je to fakt,

já si musím nejde taxidermy přímo,

ale je to fakt boží.

Je to takový bizár strašný,

ale je to strašně dobře udělany,

oni tam i skvěle spívají a má to

takový horrorový vizuál

a fakt je to vtipný.

Tak je to tak napadlo,

že kdybyste si chtěli

prostě pustit bizár, tak tohle je jako dobrý.

To je hezky,

já se koukám za se po 150 tý nezoufalý manželky,

když si je taky bizár.

Tam taky některý vypadá,

že jsou víc paní, ale trošku.

A to takhle, jsem to, že je první co děláš,

že Google-školy k těm ženskými

bylo tehdy, astrovnáváš se to.

Ale vtředá mě strašně pobavila albíná našeká možka,

protože jsem jít to taky doporučila

v ránce Duševního zdravího,

kde mi psała prosim děporať mi nějakou sračku,

který nemusím přemýšlet,

já na Disney Plusu zo falémanželky,

nemáš vůbec zač,

a budem bych chtěla napsat,

že ta Susan má hrozně dívně malou prdeho,

taký to Susan opravilo na Sudán.

Ten Sudán má hrozně dívně malou prdeho,

a pak se chtěla popravit

a zas to nevyšlo,

takže z toho byl Dušan.

Počkej, to není celé.

Já už jsem tady úplnila,

pověděl jsem,

že mám nějaký záchvat.

Tak to chcela psať znova.

A opravilo jít to na kuřba.

Prostě jít telefon, spíš než Susan,

napíš, že Sudán, Dušan, kuřba.

A voda se to řidí podle toho,

co se zrovna požíváš za slova?

Já se to taky vyslím,

a nevím, co nál být na spojštěho se Sudánem.

Ale dobře, musím si do to těptat.

Takže tohle tohle,

tohle kulturní okénko.

Co se ještě stalo minulý týden?

Minulý týden, prosím tě,

přišle nám, nevím, moce toho nestalo,

mám pocit, uvémolu klid.

Já jsem teď viděla byl bord Razie uvémolu,

napsely jsme jako první.

A to je něco jiného?

To je to těž nějaký plátek,

Praha 1 nebo Praha in.

A já to můj moc narozumím,

protože to je asi nějaký novéj web,

který se chlubí tím,

že jako první napsely tedy votí kaúze vémolých,

a jako první napsely,

bo takovém tom poslanci

dáš jí o tomho masera.

A pak to museli nějak stahnout,

že to není jako...

Taky nevím, ale je to něco,

jako mám takový flashback do 90,

nebo to nebylo asi 90,

to bylo pozdějc, ale když náho stupoval,

třeba super.

A bylo všechno taký,

který klamy chybí tě něco super.

A teď prostě o něj jdou,

tady to je ten outdoor,

já to můj moc to jako narozumím,

protože těme jako chlubit,

nebo jako pro tedy lidi jako relovaňtní,

že je na bordu někdo píše,

že informoval jako první.

Když tebou váry jdou, ne, víme první,

vykřiční.

A pak mě děcky bavilo,

když si 3 měsíce pracovala na ekstrace,

že jsme si to oddělali prdel.

Víme třetí, prostě.

To by jako přišlo skvělí.

Ale to sedělo v roce 2013.

Taky mi to přijde,

tak je, že se spletle dekádu maličko

zvláštní.

Ale tak zase jako informace o Vemolovojich

se vždycky hodíš.

Když seš na dálnici prostě,

když se vzornoste to řízení

a na jednou tam vidíš prostě razie

u Vemolu.

Na druhou stranu

k tomto podkástu

my skutečně všichno víme jako první,

co týče Vemolovojí.

No.

Ale by to jsme řešeli

nadovolené leni,

když jsme měli slepiči dovolenou,

tak se zrovna byla ta svatba

století Vemolových.

Že jsme se chtěli na to nějak dívat online,

a byli jsme leželi na pláži

s prosekem a z Murtadolou

a bylo to pené lepší den.

Prostě sledovali, jak přichází

Jirka Krampoli oddat,

že ještě blaský.

Vyž mimo chodem,

že i hří Krampol

je francouzský Belmondo.

Ano.

Teda ne, počkej, když jsem to splblá.

Ne, že...

Belmondo je francouzský Krampol.

Tak.

Ale ty se viděla jinou,

to mě zase úplně rosekalo.

To byl, že někdo

je zase český někdo.

Ale nejvíc mědecky pobaví,

že Miluška byt nerová česká Marilyn Monroe.

A ještě

mimo chodem českých Belmondo je víc.

Ještě ten

Jaki Kraus, Martin Kraus.

Ono jich je strášně moc.

Je to jen mladý. A prosť?

Nevím, nevím. Teško říct.

Ale ty volek, do mě teď

byl, že je český někdo.

Ale viděla jsem už i českýho Predapita.

Tu už se nepovatu, kdo byl. Tak to snad, ne.

Ne.

Harvey Weinstein.

No nic.

Tak. Já se se chtěla dostatky nemutému tématu.

Fydy.

Já jsem tenhle týden, se vztekala na svém Instagramu.

Nad tím, jak se lidi

mají tendenci nejko pohoršovat

nad všim, co lidi na Instagramu dělaj.

A vždy ty všechny svoje komentáře

uvádí takovou větou, máte to

zapotřebí.

A jako, vlastně se říká, jak má vypadat

ideální influencer, aby jako lidi byli spokojené.

Protože je to strašně složitý.

Ty jakoby. Musíš byť zábavná.

Ale ne moc, jakože.

A by se s nikoho nedotkla? A by se s nikoho nedotkla.

Ne, s měž byť až pocky vtipná a dělat se predal ze všeho.

Přič je vždy.

Přič řekla, predal, to je špatně.

A tak nic.

Jo, to taky, máte zapotřebí.

V vašem věku. Taková hezká chytra.

Vlastně, to je horka.

Musíš byť vtipná, ale prostě akorát.

A jak my lepřestáš byť vtipná, tak ti lidi začnou

psát, já jsem na tenhle profildří vchodila,

abych se zasmála, ale teď už to tady

prostě jako jenovážný a tak.

Prostě teď se očevidně šašek,

který ho oni si platějí, ty vole, jevo do hodiny.

No nic, takže prostě vtipná priměřeně.

Potom.

Musíš

byť jako hezká, ale zase ne moc.

Protože pak už

potřeby podstupovat zákroky

a prostě furt se fotit

a ty vole, rozumíš,

podstavit.

A když se ješ jako hnusná,

nebo tlusta, tak jo, ale ne moc.

Jako, že takový to, když prostě se vzívají

nějaký ty votlouslý holky,

ale to nesmí byť

už takový to hnusný tlustí.

Musí to byť v očihtěch lidí

takový to ještě příjemný tlustí.

Teď mi někdo postěl Ešli Grehem,

která má velmi netlustej obliče,

a je poplácaná

nebo taková.

Ne, sorry, Ešli je tlusta.

Ale podle mě, kdybym měla obliče,

který odpovídá tý postavě,

tak po ní pes neštěkné a nikdo nebude vzývat,

že je jako bohyně krásy s tvarama.

Protože prostě musí

byť hezká tlusta, nebo

že byť hnusná tlusta.

Ježiš tak to to vůbec, to podle mě

mají zakázený Instagram a taky je lidé.

Takže prostě ty můžeš mít pár kilo na víc,

alebo považ se byjit ještě to, protože

podle tlu tlouščku, kterou by mohli vzývat.

Hlavno, jako celko je tady s tím

tam je několik rovin, který mě na tom triggrujou.

Hlavno.

Máme čas.

Pojďme si ulevet.

Ale třeba zrovna u tý tlouščky,

nebo na dváhy, nebo kilna víc, nebo já nevím,

já prostě nebudu korektního.

Já návidím, když se říká

bubelka. Ty vole, to je odporný.

Odporný bubel, nebo plné tvary.

Opplácaná mě.

Hnus.

Takou, že když je jako někdo

evidentně totálně obézní.

Prostě obézní.

Prostě obézní. A ty lidi mu tam píšou,

jako jo, to je super, jako, že sež takhle

šťastné a jako, kdy ti to sluší,

na dobře, jako ono ti to teoreticky může

slušet, nebo v tvých očích, nebo se to může

jako můži líbet. Ale není to zdraví.

Tohle mě na tom prostě jako štve,

že tohle není rovnitko, jako něco jiného

je nějaká estetika, a něco jiného

je prostě zdraví. A mě prostě

zrovna i u tý ešli, které je sorry, to je prostě tlustá.

Že prostě ty holky není koukají a říkají,

svoji hodite v pohodě, není to v pohodě,

káno, není to v pohodě, boješ mít je moc ní srdce, ty vole,

nevíteš schody, než by se s nezarychala,

a tohle prostě není kvalitní život.

Prostě nás není to hejt na pustí lidi,

já bych jenom chtěl říct, že jako,

já vím, že spoustat lidí,

nebo ty lidi, který to takhle mají,

nepotřebu slyšet, že mají z hůbnou, nebo, že tak, oni to vidí, ale spíši dvoté lidi, který jim to píšou, protože tohle je to posuzování,

cizí postav je strašně jako vtipný v tom, jak to máš,

jako posunutý zrovna, tak jak se ti to jako...

No přesně, protože, je to děkuju, že to říkáš, protože,

jako rozhodně, já tady rozhodně nejsem žádná,

úplně jako štíhlá lenka z 5% matuku, jako.

Nejsem popelka, já jsem drobina.

Je to tak, my jsme tady drobina s ten tým, ale prostě,

že hůbení holce napíšou prostě,

je, že ty sež vyhrtlát, už není zdraví.

Hovno, vole, co ti, co ti do toho jako je?

Jo, nevíš jako, jestli třeba není nemocná, nebo jako,

se to fakt jako nemůže, prostě, to je genetika, sorry, kámo,

tak jo, i ty hůbení holky vytřeachtěli mít velký prsá, nebo zadek,

ale prostě jako nemaj.

To samý, prostě máš prostě holku, která má evidentně jako kilanavíc.

A třeba, ty vole, já nevem, já fakt obdivu třeba takové ty buchty,

co si jako dokumentou veřejně nějakou svojí cestu, že třeba se řeknou, no, hala, já chcę začí prostě svičit,

protože prostě nějaké zdravotní důvody, a nějakým způsobem je to motivo.

Já tomu rozumím, na mě tohle většinu taky docela platí nějaký, jako veřejnej tlak.

Ale prostě, víš co, když skůží na trh, je to pro tebe totální výstup z komfortní zóny,

a pak je tam prostě nějaký chytrák, odpočítě,

že napíš, jako ty vole, když se šlu stát, co stady úbec ukazuješ,

dřebo ty čůráku, prostě, jako mě to tak, no. Ale mě to, můj účet, já si tam budu svoje tělo ukazovat, jak chci ty vole,

což je další bod, tady toho, jaký má být idealní influencer.

Ty jako se můžeš ukazovat, ale ne, moc, jakože vyfotíš se na há,

máš to za potřebí, se fotit na há, jako není to moc prostě,

a jako moc pro kogo ty čůráku.

Ale ty dostala strašné hejte na instagramu kjaraferani,

která je objektivně nádherná, nádvenská, ona je prostě fucking dokonala,

to měli Anděle prostě, jako porodili.

A ona, ona je fakt prostě objektivně hezká, je to itálká,

takže samozřejmě, že je trochu eksentrická trochu, eksentrická.

A byla nejaký Dior show, nebo něco taky, jo to bylo nebylo,

měla prostě jako v obrovsku suknitavtovou a takový transparentní vršek,

jako velmi transparentní, prostě byly vidět celý prsa.

Ale no, jako co, jako to je prostě, rozumíš, to je jaká vysoká moda,

a jakého hodně je jí věc? Je to jí věc, ty vole,

a teď tam prostě totáně nably to v tých komentách a přesně máte to za potřebí,

fitlšně bůj, znovu jak se řekne, je telský, to do příště se musíme jít.

Pak je týma, Karol, ní. Máte to za potřebí.

Nuto. Prostě to děláte, ukazujete ty kozí. Kozí, kozí.

Asi tak. No, takže je to dostalo taky a to je prostě,

ty jako nemůžes dělat prostě nic.

Podle mě, kdyby se dala jako bílou plochu na ten instagram,

tak se nejde prostě někdo, které tě řekne,

že se to udělala jako špatně. A nebože diskriminuješ jení barvy.

Ano. A to teď konec takovéjdle hejdy dostala Ornela koktová.

Ona se vyfotila z profilu, jako nahá,

a vlastně tam vidíte jenom, jakoby ta silu je tam nejsou vidět,

protože se má to nějak zakrytý ato.

Vlastně jako docáhezká fotka. A lidi, Ornela máte tohle za potřebí.

A teď těch tam těch komentů je prostě tři pr...

A už se se neudržá, abyste se neposrali ty vlady, že pani spisovatelka se projevila.

Ale protože mě tohle tak vaní,

tak další aspekt ideálního influencera.

Můžeš cestovat, ale némoc.

Když seš prostě furt někde, tak ty lidi to taky sere, a napíšou ti to,

že ty vole jako zaproví nějaká ekologická stopa,

samozřejmě všichni na jednou řešej,

a za druhý jako to ty výleti, kde na to budeš,

a to siš tam jako sama, nebo víš,

že je to něco jako takový to pičo prostě.

Takže toto je špatně,

pak samozřejmě třeba Nikol,

že oddyž zdílí ty zbírky,

tak ne, každý zdílení zbírky je správně,

protože ona zdílela zbírku na lidi,

který kterým skořil barák a neměl ho pojištěnej.

Tak co to je?

Jako to ji lidi normálně psali,

že prostě to volí jako rozhodně nepodpoří,

bych těli říct, protože ten barák nebyl pojištěnej,

a takový lidi se jako podporovat nemaj, prosim tě.

A to jsou přesně takové ty správy, na které ja děcky upemilují,

že napíšu dobře.

Víš, že ten čeky vybleje nějaký svůj prostě názor debilní,

a ty dobře.

Jako co na to jiného máš říct prostě.

Takže i tohle to je jako problém.

Potom samozřejmě děti,

jako výchovat děti, jak moc dílet děti,

co tam to, máš zapotřebí po pravdu furt, tam je kod spát,

máš zapotřebí prostě dělat reklamu,

jako s dětma, nebo máš zapotřebí ukazovat,

alkohol prostě cokoliv, máš zapotřebí žítl si ty vole.

Já nevěděte, že mám přeměšný, co jsem dál na posledy na instagram,

a že jsem to měl zapotřebí.

Jo, že si zapoměl na mikrofore, když si jsem měla.

To jsem jako neměl zapotřebí,

to jsem si mohl prostit, je pravda.

Takže jsem na koniec tady při týdla tý analíze toho,

jak má vypadat ideálný hvůce do šlakému,

že nejdí to dělá, ale už má režio,

protože ten prostě už jenom prodáva reality ty vole.

Pasirku, korna.

A budu teď kapase, ale všechny.

Všechny dobro, že on dělá jako promotéra,

že volim organizuje ty koncerty v outučku

a prostě vidělá na tom strašný, jako nandál.

A zatřetí teď on dělal příjme při noskopy,

a což hele takole,

to je skvělí,

že vzdílí prevenci,

ukazuje, že tohle si má dělat.

A takole, děchme,

že jsem si říkala,

to už tení kokají,

kabel v řití.

A bychom posepala,

aby to měl přijenější.

Jak by je takový to pití,

že musíš pít byt dém předem,

aby se se vyčistila.

Já jsem právě koukala potom

na tého storička,

když byl ten den na tom vyšetření

a on tam natáčil,

jak je příjmo v tý ordinaci

a teď já čekala, kam až to natočí.

Protože to už chvíl,

ma vypadalo docela.

Nechal to, pak už jenom řekl,

takhle se to dělá očevidně dneska,

to asi nikomu nebo lehoši máte

toto zapotřebí.

Máte zapotřebí se nechávat strka,

prostě no nic.

Víš co, pak ještě nedají Bože,

když ten člověk projeví nějaký názor,

který je třeba ještě emocionálně zabarvený.

Tak to pobědce máš to zapotřebí.

Ale teď my jsme měli

v koulím podcastu Martina Bartkovskýho,

který je prostě super vtipný člověk,

jako já jsem milovala všechny

pro prezidentských debat a tak,

a pak jsme se seznámili ve forum,

když se jako zvolili prezidenta,

že byl coké veselé,

byli už takové veselé.

No tak jsem ho pozvolil k nám do podcastu,

a voln, jako jsme řešeli jako vtipní věci,

ale řešeli jsme i velmi jako nevtipní věci,

jako třeba,

jestli na příští olympiádě

majbejt sportovci z Ruska.

A volna to má velmi jako vyhraněný názor,

se kterým já souhlasem,

se ořívají samozřejmě,

ale do divoní za to nemůžou.

No jasně, ale tak jako ty ukraiński sportovci

za to jako taky nemůžou,

že prostě je zastřelili,

s tím jen Rusáci dopujou a stejně být rysk,

ale je to prostě holt,

to je prostě jiná doba,

je to jako jiná situace,

tím svojí účestí

prostě reprezentuješ,

prostě to tá ního šileního diktátora,

tak tam prostě být jako nemáš.

No a my se nám vybrali nějakou,

a samozřejmě hned,

to je taky můj oblíbený komentář,

někdo tam napsal,

no jako já chápu,

a každý má právou na svůj názor,

ale patří to skutečně sem,

tak mu tam píšu,

takže každý má právou na svůj názor,

ale jako vážně se tohle napsal,

jako co to je,

patří to do věřejného prostoru,

kámu, jako smir se s tím.

Ty vole, to je prostě...

Ještě miluju politika do sportu,

kdo takhle bly, a ty lety,

jako sračky, kamukově, na tvoje sociální sítě,

a teď prostě ty se proti tomu vohradíš,

a mi řeknou, tak já si mi nám napsal svůj názor,

to se na těkou může napsat svůj názor,

tak já svoboda prostě projevu tak snad můžu,

a no, můžeš, a já mám právou ti napsal,

že sež úplne Čůrák, jako...

Že se myslím na ty panenky,

jak jsme teď řešeli mi na laži,

bych potřeba, aby to za mě říkala,

to se lidem hodně líbilo.

To stejně nějaký osmlety dítě s Ázeje zvládne.

Každou zapotřebí varkéto.

Až vidíme, jakou se jich moc zapy,

já jsem trošku oblivně rád.

O tak, tak to už je trošku moc.

Ne, ale jako proto, protože jste to třeba reslyšeli,

tak nám právě přišlo jako dobrý,

abyste nemuseli si jako vlastně níčit karmu,

tím, že budete živat na lidi,

že jsou čůráci,

takže to za vás udělá někdo jiné.

Bůjte na ten custom klaxon,

ale pokud nemáte auto.

Místo panenky by se rovno dělo použit

nějaký osmletý a řejský dítě.

Varkéto máš, co zapotřebí.

Já tu mám prodávat varkéto,

na tohle dělagysle to mám připravena.

A mě tě tětí dvodrostou,

to mám prostě krátkou eksperace.

Takže ty prostině panenky,

který by za tebe říkali ty věci,

by se mohlo nanovat

turedpeutky.

Turedpeutky.

Jakož je teda peutka,

která ale říká zprosti slova, rozumíš.

Jsou to nejde vyslovit,

ale překvěl jsem se říkala,

jo,

jsi tak chytrá.

Jsi tak chytrá,

nebo tak chytrý, že ani já jsem to nepochopila.

Já se zapotřebí,

takhoto jin komentář.

Dobrý, tak jo.

A neby mě napadlo,

je to jako mončičáce,

že by mluvit monpičáci.

Ty ve monpičáce mluvit.

Ty jo, tak dneska se asi pobavíme nejvíci,

kdo každá sama sebe.

Ale Vom by, vždyš co,

to je mončičáce, by mohli vypadat pořád,

jako mončičáce, protože mají takové dívne,

jako krípe výraz.

A oni mají takovou pusingu, ne?

Tak jak se do toho dál strčit ten palet?

Jo.

A vyparejí, no prostě vyparejí,

že mají něco za luben.

Dobře, tak kdybyste nam někdo chtěli pomoct

s výrobou, biznisplánem

tady tak monpičáci,

případně tůret peutky.

Ježiš, já bych to hrozně chtěla.

Je tedy jenom myslím na ty praktické věci,

že tam budou třeba nějaká ochrana z námka,

která nám to zahatí.

Prostě mončičák, monpičák,

jako není od sebe tak daleko,

aby jsme se mohli velhat z toho.

To si nemyslím, že je problém.

Kdo to ve meslovu bez? To bude nějaký?

To bylo něco podle mě maďarských.

To byl východní blog.

Inak by jsme se s tím nehráli.

Tak to zjistíme do příště.

Dobře.

Teda jedna posluchačka nám napisala zjimou věc,

jak jsme tady řešili ten chlost

a bavili jsme se o těch panákách,

co mají ve večerkách s chydičkem.

Prostě psalo, že je z Moravu myslím.

Ano, konkrétně z přerova.

Zrobíme do přerova,

jítka.

Taková díra pod olemoucí.

A tam prosím tě,

tím panákům říkají loupáky.

Právě protože jenom sloupneš.

Jo takhle.

Sloupneš to víčko.

Takže oni pro to mají normálně termín.

Jem Morava čoveče.

Tak oni byli děcky alkoholově trošku,

jako před námi.

Tak teď jsme ty posluchače,

že to se střetilo.

Ne, to myslím, že byli by velčice.

Nebo já tam ráda jezdím každej rok

a byste tam byli s námaloní.

Bylo to skvělí.

Bylo to skvělí.

Nejlepší je,

když jdeme v 10 dopoledne do

národního salonu Výn

na těch ochutnávky

na dvě hodiny za 500 korun

máte asi 200 vzorků

jako přecebou.

A ty tam ček přijde v těch 10,

že na začátku se snažíš

ochutnávat viloženě

po těch malinkých dávčičkách

i co tě jako chutná,

co je dobrý, tam skůmáš ty cukernatosti

a tohle z 3 za 20 minů.

Píči, tebole ještě máme

hodinruštice, jsme úplně nádry.

A tak na to přesně bylo.

Kdyby si udělala záznam z toho dne,

tak na to přesně bylo.

Tak jsme na štěstí s marketou

uběvili sekci bublej.

A tam jsme si sedli a tam jsme zůstali.

To bylo lepší, ten byli dvě židle.

A k jsme si sedli, před to mypadli,

jsme děkno...

A bylo to teda tak,

že když jako náhodu by se stalo,

že tu lehé v někdo dupy,

tak tam je...

Takový pohůnek.

Takový podruh.

A který to prostě vymění.

A na to vy měli dva krat.

A do toho tam, kdo nás vychodil,

jaký poláci.

A my jsme strašně jako střežili tu lehé,

jestli nedochází.

A bylo to jako hodně...

Ale zároveň právě na tomé úplně magické,

vynčíte, že vypadne to v těch 12

prostě z toho salonu, jste úplně jako to.

Ale nějakým zázrakem

se jako třeba ček dá

dvě hoďky z pánku,

a jste v podstatě jako nový.

Tam jako jak jsou ty výna

jako dobrý a kvalitní,

tak se zregenerujete, takže večer jsme

šleduval tějského podzemí a

a šlo to.

Takhle my jsme na spole dvě hodiny, to jsme se řekli,

že se na dvě hodiny lehné.

Takže se jenom staroba už spoležila si pět hodin.

Albo to super, tam byla i ta cimbálovka,

že jo to jako to byl tvoji zkostný nápad.

Ano, valtice jsou prostě

jako vždycky dobrý nápad. A mimo chodem,

když jsme tam byli, tak tam za námi

přišli dívky, že nás znaj.

A to bylo ešte dá,

vnou před chmelení si, že

že posluchají příběhy

a posluchají koulí podkávst.

Takže jsme se tam s ním a fotíli.

Jo, to bylo právě nejlepší,

protože se samozřejmě se z nás dělá největší prdehal.

Mě se to rozhodně neděje,

ale tam prostě přišli asi 3,

to na tom bylo nejvšitější.

A do toho Pavel tam potkal

nějakýho svojom bývalého kolegu ze škodovky.

Cože, odbobří řeky,

jako všechny jsme se sešli ve veleticích.

Já myslím, že by jsme tam kledně mohli

jako přiští rok, co?

Tak, já kledně myslím, že

tohle už je přiští rok podstatě.

A nekledně ze jara,

podle mě by to také,

nebo jakýmy kulovík třeba,

ale mě někdo psal,

mě někdo zval někam.

Každopádně, by to nezapadlo.

Ještě v rámci reakcích na minulou epizodmi

přišla jedna moc pěkná stracíhistorka.

Tak jako to chceme, že jo.

Takže napsala nám jí,

ale lekla se zvýť.

Takže,

mě to jednou chytlu cestou z ospony

a se jsem pila nějaký samoser.

Tak jsem vidne

pěkné ulicy s rodinými domky

skočila za auta na trávník.

Druhý den v opice rodina na zahradě

zpím do objeda zvony.

Nějaký pán, jestli je tam řekméno,

ano to jsem já, měl mojí peněženku

z doklady, vracil mý z významným

pohledem závorka čistou

a z poznámku uží našel

na trávníku za autem

v ulici na sprvedlnosti.

Takhle, já bychy chtělo

naklednit, že to přece

vůbec neznamená, že ten pán se dopídil

toho, jak se tam dovstala, jo.

To prostě někdo jí můh třeba pobrat

a pohodit.

Zrovna, no tak třeba to však i pés

kůni.

Pardou.

Na tohle jako vám je kvalitní.

To je dobrý, je výborný.

No takže vám děkujeme,

samozřejmě mě posílejte dál.

Tyto historiky máme nejradí.

Měli jsme jsi nějakého,

protože holky naše kamarádky,

jak jsme o nich mluvili minule,

posluchali chmeleněci, a nějak se

řešilo v naší společní konverzaci,

že jsem kradle dvukila tato vyspeněčenky

a v rámci toho se tam rozil

takový to jako, co jsme dělali

za prostě delikty, když jsme

jako byli malý,

aby jsme zše nejlepší byla nina.

My právila historiku

jak z nějakého prostě ty byle redneck

jako před městí.

V bojské ty byla Americe,

akorát, že ten dělství v chomu to je,

že zdrálit že nějakého policajte,

byla které stríla lidom vzduchů.

To je jako, mě hodně zasáhlo.

Byla ještě dobrá Jana,

která ve chrem to velmi respektovaná

novedářka dnes.

Vyře závala nožem

do cuket sousetce

nějaké ornamenty prostě.

A přesně, já vidím, jak tebře je to sousetka,

pepov, prostě byly nějaké ufoni,

nebo jaké sa tady stí.

A tam malá janíčka

a teď se přestav, takhle vyhří

na ufoni, nebo na duchy

a přitom to byly malé parchatě

ze sousetství, které tam prostě dělali

takovéhle věci.

A pak byla jako v děcky

ty historičky, kterou chvíli albín,

protože prostě vyrostla na Dombasle

a to nikdo nemá.

A ta se v řeklet marketě většetla,

že byla zjítera sociální skupené,

že byla dvukila, ale nějaké kamínky

a zrcátka.

A pak ještě psele, že zapálila kurní.

Já se mý na to psele,

že jsem zapálila strom, kde byly mravenci

a prejad co se dělo pak.

Já jsem psele, já spala

za tím, co to hořilo.

A tak jsem si říkala, že to je dobrý názef

třeba nějaké kdíhy nebo takhle.

A kdy to je, to je už hořila, když jsem si do ní lehal

od Robertta von Schumma.

Výborná knížka mi pochodu.

A je to založené neskutečně události,

že pre nějaký týpek sišel lehnout

výborný neslém nebo něco.

Jo, jo, počkej, já vím.

Takže to je pravda.

No nicme, jde teda.

Když už tady chodák Albína je propíraná,

tak proč bych na řekla ešte dneskou historiku,

když já se mě včera posílala

nějaký memíčko

z takovýho Squatting Slavs nebo něco.

A tam je jako,

že jsou tam lidi nejaký hostě

hrozně žerů.

A takhle vypadá jako

pohřeb ve Slav zemích.

Tak to poslám Albíně,

že jo, a říkám, takhle přesně chcel,

by to vypadalo, až umřu Albína říká.

Ty vole, tak kámo, takhle přesně to vypadalo,

když umřel můj dědan na Dombasa.

Že počkej, vytáhli nějaký necky.

Dali je na plotnu, nějakou evidentně obří plotnu.

Nalili tam deset litrů oleje

a smžli v tom perohy.

Žíkám, no to se řeš,

a ona je o trůstory.

Ale pozor to pořád nebylo vrchol,

jako toho pohrubu.

Když se tam vyskádala všechny dědovo milenky a vyhlásila,

je tam, že jsou kurvi.

Mě takhle vyprávil můj bývalý přítel ze Srbská

o tom, jak tam vypadali svatby.

To mě taky dosť bavilo,

jak tam všichni jsou vůbec výklí stríle.

Takže dnes všichni jako se brali

všechny bouhačky, co měli doma,

ještě z války život,

co už prostě nesmíš mít,

jako u nás ani pomalu v armádě,

tak tam je někde mají lidi,

když tam můj na tu svapu

a střílejnou vzduchu.

Ale mě to přijde velmi dobrý,

že tam byla nějaká taková stodola,

do který od nášeli ty lidi,

který byl tak možný,

že už nebyli chodit.

Že tam tak jako dávaly na hromadu.

Ale tak to je zase hezký,

že se staráš obližňo svého.

Mě to přijde jako moc fajné,

jako velmi systematická práce

na to, že jsou tu Balkánsiček,

by to do nich neřek,

tak asi zaleží jako v jakým odvětvíže.

Tak.

Tak dobře.

Jsem ráda, že jsme se z toho hejtu dostali

do děčeho pozitivnějšího.

Můj chodem, já teď jadu

sobotu mojej mamenka má jubileum.

Ano, 60.

Já jsou chtěl říct 40, ale tohle nic.

To by neprošlo, zem to mě je 35.

Ale nevypadáme ani jedna.

No, tak to se taky těším,

protože tam budou lidi z Moravi,

což je vždycky nebezpečné.

A nemám jako moravské předky ani z hola.

Takže ani geny,

takže si dáš s libovici a seš.

No to nedám, to já musím jako to ustát,

Pavel pít asi nebude,

protože pladáme pak domů.

Takže pak hudák se povezat,

jdou na chcanou hroudu.

Já to, jadu za jítra na Český Lvy,

tak jsem se jako řekla,

že nebudu pít vůbec.

Protože nechci taky byť na chcaná hrouda,

když tam budou fotit nějaký.

Ale tak musíš fotit jiný na chcený hroud.

Taký ty vole,

jenové fibokový,

která vypadá, když si tvořili

ty vole elfove a jedno rožci.

A přesně takový to jak za něj,

někde.

A to na chcaná hrouda s tím a třima bradama

jsem to já řekl.

To jsou ještě mít vůtě a dodat...

Míme první!

Míme první, Lukáško,

ale na chcaná hrouda.

A to teda z daleko nevíte

první vůtě a říct.

Ale

jak jsme si minule bavili v těch chlupech na bradit,

což nám mimochodem přišlo tolik o hlasu.

Děkujeme za ně.

Že jsem si říkala, my, co mám víc brat,

to máme horší.

To jsou pak chlupy na bradách.

Tak, to ba, Káš.

Po to kraj.

No, takže já musím

se nějak udržet

jako by důstojnem

stavu za jutro.

Já se těším. Tak si budeme psát,

takhle, jdu tam jako by sama.

Ale z nám tam

jako lidi. To jsem tě právě chcá říct,

na nejhorší, za první nečeká,

že to bude velká parte,

což znamená, že to bude velká parte.

Za druhý vždycky nejdeš prostě nějaký z námí.

A většinou

hroudek hroudě se dá.

No, těším se.

No, teď jsem jako strašně faníme

Michalový kernový herci,

který je tam jenominovaný

na to, na cenu.

Já jsem napsel, bych chcá říct.

A kráště ne, není v běhu,

ale až bude tak, to bude

taky průser.

To bude průser.

No nic, tak prostě,

tak bude a bavili jsme se o tom už nevím proč.

Ještě jo, ještě

jedna, byla taková

jeden požadavek od našich posluchačů.

Psal divák Váňa z Brna.

Jestli by jsme mohli říct,

tak jsme se seznámili. My dvě.

Ano. Tak, dobré,

nebudeme jmenovat asi.

No budeme jmenovat. Dobře,

takže všechny osoby, kdo mě nás,

jsou směšlevé.

Já myslím. Takhle,

já jsem ti znala určitě ze sítí,

protože jsem ti registrovala

možná už na Facebooku,

tehdy se to díš, malé díti,

pseli statusy na Facebook.

A Marko je to bylo občas i vtipná.

A já jsem zase Luciej

zaznamenela na fajnu

v ETERu, když jsem

když si modernovala

s rákem.

Ty vole, tak to se zrona tohle,

si slyšel? Protože

si přesně pamatuju, jak

vondický něco mlel,

že mě bavilo,

jak se byla

sprůzela, ale taky

tohle je dobrý už držubu.

Tohle je stil, no dobrý už držubu.

A že vondický se snažil, tak co Luciej,

a tedy se ho zhrouzně jako utřela.

Tak to mi útkylo v hlavě.

Jsem zaskakovala

za jeho kolegini

a bylo to

zážitek.

Tak to se pamatuju. A pak s třich

jsme se jednou setkali

jako že ne, jako že mi dvě schválně,

ale prostě

sedili jsme v louvru

a sedili jsme vedle sebe

a v podstatě jsme dělali, že tam nejsme

ta druhá, nebo že já

sedili jsme vedle sebe a já se se bavila z někým

a ty se s ním taky bavila, ale jako vůbec

jako nedá, jako se si ani ne řekl, třeba ahoj

a podle mě to byla právě chybá,

a tohoto člověka se tedy jsme se bavili, protože

nás jechopnaji nás představit.

Ale já se tam celu dubu sedila a ty se sedila

vedle mě a já se si říkala, ty vole, tam je

úplené návidívo, na prostě se na mě ani nechce podívat

tak já na ní ani jako nepromluvím.

Tak já jsem se říkala to samý, samozřejmě.

A ještě jsem se říkala, že sež rozná kráva,

to samý, protože ty se tam přišla pozdít, než já, tak jsem se říkala, tak to prdele.

Až v tom publiku?

Jo, co se tam na sebe zbyly možná.

No, na věsně, no.

Protože naše společnost tam tak jako se něco děla,

ale my se tam tak zůstali sedili vedle sebe,

tak jsme tak jako prohodili něco.

A jsme třeba asi během čtyř věc,

jsme zjistili, že jako by si velmi rozumíme,

takže to pak šlo takhle.

A pak to bylo.

A to je takový to,

že vždycky jste nejlepší kamarádi

z lidmavu, kterých si na začátku myslíte,

že jsou prostě úplný krátén.

Jo, jo, jo.

Jsem, že holčití přátelství často takhle,

jako začínají, když jsme takový to já,

když jsem ti viděl po prví,

tak jsem si myslíme, že sež strašná kráva.

No tak, já taky, že jsem si myslíme,

že sež větší kráva.

Ahohohohohoho.

Jsem, teď jsem bláj Karol Havlíček.

Dobrý.

Tu už ani nevíš.

Tak, že takové jsme se seznáme,

no, pak jsme se nejakou do buvoce

seznáme,

a už jsme se pak seznáme,

ale zase.

Prostě je.

Přesně tak.

Ale zase jsme se mohli potom říct,

že třeba prosím děti vypráš po těch třech letech,

mnohem lípneš před těm,

jako dekonce mlačí.

A hlavně díky tomu,

tak ty vole, si máte dlouho,

po čím povídat?

To bylo dobrý, to jsme potom v jednou takhle

jeli se spolupovat do radotíná

přes den, že si tam teda řekneme

ty věci, akorat jsme si to říkali

u ledoví tříště

z příchu tí džintonic,

takhle nebyla to jenom příchu tí.

Oni to tam prodávali jako po dvou děci,

a my jsme si pro to chodili po půl litru.

A měli jsme za ten tentrá 4,

ale to bylo fečer jako,

já už jsem neviděla skoro.

Říkali, že jsme tam ležili

a přespívali jsme celý trhák.

A džízez krajíc Superstar polemně.

Ten taky, ježiši,

ale nehorší byla, já jsem tam přeslep pak nějak za tyden

zase, s Eliškou

a šlo se nám tam něco koupit

a říká, je to jste vy

a já, ne.

No pak jsme hlavně ešte jeli se

jako, jsou mě skvělejné dápatíce na jízt

a jeli jsme do tý jedný restaurace,

kde jsme si obyneli, co to bylo

důček, jenom, že vodí to byli

i před krmi. I před krmi, takže

nám to předná se na malým talížku

a bylo to prostě tvolejký 3 kousky centymetrový

tak jsme si to pak vůbědeli ještě jednou, než

by to pohodl o něj čemu.

Jste, že jsme se tomu smáli, hlavně no.

Ten vůbec nevěděl, co se to děje,

ty vole, co bylo strašně.

No, ale tak zase v bič.

Bylo to kuprospěhy. Máme huské zážitky.

Přesně tak.

Ještě jedno té marazona vole tenhle týden

a to je Lečo.

Ty vole, už mě náchujte napsat, abyste se všichni neposrali pro změnu.

Tak jako za prvý, proč?

Prostě řešíte Lečo.

Jako je to trá nejhnusnější jídlo.

Ještě vedle jako profky, třeba jaký si může ta dát.

Ale jako dobré.

Chápu, že to je velkej problém.

Já mám tráda Lečo jako docela ráda,

ale mám radši jeho

takovou tu sexy verzi,

šakšuku, že jo.

No tak to je ale něco jiného, to není hnusně leč.

A nebo ratatují, tak je dobrý.

Právě teď koho nemůžeš říkat, protože

lidi na to nemá peníze, aby si koupili papriku.

A já si nedám srandu z toho, že někdo nemá peníze.

Já si nedám srandu z toho, že se

z drahých paprik vytvořil podle mě úplně pseudoproblem,

při tom jako...

Nechápu to moc, no.

No, já taky nájde tě jako prostě,

když ještě dojde paprik, já tam nastrováš láni,

že je jako hotovou vřízenou.

Přesně, ne, zasipěš to, kam vyjádem a jedeš.

Pohle, jako co, potřeš se tady bavíme.

No počkej, ale víš, se v tě prív.

Já mám to tohle za potřebi dělat sile kratci

z lidí, co nemá peníze, protože nás to neděláme, ano.

A my taky nemáme peníze, hlavně.

Nemáme právě jednou tam trapningu můžete.

Přesně.

No, ale teď my říkali na kamuške,

že by mi to říkala, jak takový je větší voby v pry.

Já už jsem prosu ty papriky tak drahý.

Řekám, no, tak...

Počkej, že rostou v letě.

Když právě není leto,

tak jsou papriky pistou ve skleníkách.

A jak podražilo elektrina, tak budí ty skleníky vyplit.

Neby se všechno podražilo sklot.

No určitě taky.

Ty volvíš, jaký drahý skleník.

To jsem teď takhle, prostě jdeš, jako nadálnici,

že jo, a kuká se na toj bylo bordy,

kdy máš právě ty objevný věc,

jako že třeba víme první razově.

Vem byla bá kukajnřití, prostě.

A bylo tohle nedkáflo.

Přesně tak to bylo, to je podle mě nadejeníšce,

že je prostě razově e-mailových.

A pak je skleník.

Ty volvá, ale ten skleník stůjí 50 tisíc.

Co je tak na billboardu?

Jo, to je prostě tak výšco.

To tě věko hned vypravdu, koje způsto myšlanek.

Jako, skutečně je to tak profitabilný,

prostě jistě vyplatit na billboard,

jako reklamu na fucking skleník.

Ty volvá, za druhý, prostě stůjí skleník 50 tisíc.

Tenso billboard je levnější, než ten skleník.

To asi je?

Já nevím, co jste je billboard,

ale ty volvá skleník, proč je to tak drahý?

Prze to zeskla.

A kdyby to byl třeba plasteník, to by nefundila?

No, tak to možná by chtělo,

aby se pár chytrých hlav zmyslelo.

Bude to stačit, myslíš?

No, ale já bych teda chtěl říct,

že my naš těstí skleník nebudeme potřát na naší zahradě,

protože Martin je mi čurin.

On je za prví velmi šikovné,

jako zručné,

a tohle tak vonej hrozná pistevní dělnice.

Takže teď už si pěstuje

předpěstvává,

jakoby sa zaničky narajíčata na léto.

Vám je to doma na parapetu.

A prosím tě,

já to ani nemůžu říct ta slová,

já jsem se malem počudal, protože on to dál

na to existé taká speciální

jako plastová věc, kvěkří jsou k dílky.

Já se zmouvím velmi,

jako sofistikovaní spisovatelsky.

Do toho vondává ty malinký sa zaničky,

který jako zalejvá,

aby potom to vyklíčilo,

že pak to jako zavředu

takového a ta věc,

kterou on to zavře, nebo to celý,

když to je zavřené, víš jak se tom říká?

Jsou pana Plutá parníček.

Vám právě říkal.

Marti řek slové parníček.

Jo, řek parníček a že právě se bojí,

aby mu pankočička s tím, co neudělala,

že tam má ten parníček,

a byl takový nešťastné,

že vám prostě tady se snaží

nebo druhý zvířem

u toho vlastně pod nějakým zmusem kásíme.

Protože jediný, co pěstuju já

je polívka,

která i na teres se učasí

dva měsíc.

A on vždycky přijde a

já už bych potřel ten hrvit

s tou polívkou, víš, a řekam

no jo, no.

To máme podobný hrátkařský úspěch, jde.

Tak už to opak květ.

Ale já s tím nedokážu nějak nic udělat,

takže máme parníček

doma. A jo, ešte prosím vás

jsem dostala strašně jako pojeb.

Že jsem tady minula řekla, že

Pinachil je se zúlent napřesná sené,

je to ze Zohana.

Já nemyslím si znáte Zohan

ten film. Kadezník. No, no, no, on je to takový

vlastně si myslím, že dneska už by to nemohli

natočit, protože si to děla prdel vlastně

z palestinsko-izraelského konfliktu,

že je ovo nějak tam v Americe a

jsou tam te Izraelci, palestinci a ovo

nejak jako agent Mosadu, který je tu zároveň

právě nějak totiž ten Pinachil se v životom nějak

v té americké rodině ukazuje

jako co má v trenkách. A teď

ten týpek ten americký řekl, no to

není nic moc a Zohan právě říká

no, no, dí Pinachil, dí bůž, dí bůž

si jako, že je velký, no, takže

prosím vás, je to ze Zohana

jo, Pinachil, byste nebyli

tady mystifikované, já už jsem to

dvakrát pokazila, tak teď to říkám

Martin už mě nebo já s tím letím

to opravovat. Takže ten

někdo, kdo tě za to zjebal, byl Martin. No, jasně, no. Tam ho zřejmě,

tak tohle jsem ještě potřeala říct.

Ale já vlastně se divé,

že se ten Martin děví,

že mu nechce žádná net

a že má to jiný přístup

k pěstění, protože teď

přesně jsme si připusleli memíčko

v rámci vlastnice Jeřího Čiší Skupené,

když dáváte prostě

věci domičky, nebo na odkápávač

to je jedno, tak prostě se nun 2 tipy lidi,

to jsou švecky architekti, kteří to tam tak

vyzkládají, anobo to jsou

Rekhunds on med, prostě

jak se to je, mývalové na piku.

Mývalové na piku jsme mysludské.

Ano, přesěte. Našich, jako bydomávstvostech.

A našich lid, co jsou teď švecky architekti.

Teh, ale třeba, jako to po pravdu

kolikrát, jako, já už jsem ve vytučená,

když po to Martin přijde a tu mičku

jako po mě jako přeskládá.

Protože prostě

se to tam pak nevijde a nějak zase káva

a nějaký problém. A tak obecně, oni jsou ty systematický lidi,

že to jsou ty silové tabulky,

který jako,

já jsem, jako před tím žila docela spokojeně,

aniž bych bědila, že

nevím, víš takový to,

on by v noci zůděl,

tak mi řekne, přesně tervínky, kde mám

zaplatit, povinný růčení, třeba na auto,

takové ty věci.

Je to tak jako jedno, já si tak žiju

a úplně mi to jako netrápí.

A on prostě, tohle jsem mu řekla,

když už neváš dva roky

platnou, platební kartu

leželi jsme normálně jako

před splaním v posteli,

a on úplně takhle čunil do stropu

a říkám, to by to trápí,

byť to luci na platební kartu,

a on normálně se mnou trás,

fakt se mnou trás,

ale jak takhle můžete žít,

jak takhle můžete žít.

A já jsem říkala, no, jako nevím,

ale myslím si, že Pavel to taky trápí

a Martin říká, Pavel to očitě neví,

ale můžete mnou kartu, jako spravoznily.

A nevím,

při tom jako...

Pavel to nevěděl, no, takže...

To bylo jasný, že Martin byl PS

přesvědčili, že to neví.

Ale můžete mnou dělat podobné záchaty,

takhle já se mu to neřikala potom,

co jsem měla takou zkušenost, kdy jsme se bavili o tom,

že my máme společním zubaře.

Ale to je náhoda, to jako

není, že by jsme se předávali doktory,

i když máš všem vykuvit.

A já tu při tějdej rendu na Hygienu,

a já vidíš, že bych se taky mělo objednat,

a on říká, počkej, a ty se neobjednáváš hned,

když tam se je další termín,

no, věčnou, ne?

No, nevím, co,

když to je přece úplně...

Já to stoupá,

a říká, když to je přece logický,

ne, tak prostě tam seš, tak řekneš,

tak se mnou vyšši nejtermín,

a já říkám, vám je strá, asi jako nechtilo,

a on tak vůbec nemá...

když tam něco budu mít a vám...

ty vlato, když tam něco budu mít,

tak si to jako přesunečné,

a říkám, vlato, já tam zavolám v pohodě,

a bylo to jako v normálně dostavotíky,

protože se úplně klopal,

jako že nedukáže pochopit,

protože on je ten typ,

co se napíše do kalendáře,

kdy tě třeba projde řidi Čák,

nebo občáká nebo něco,

nebo když máš v řidi pastmarké,

co to by se ti vodilo.

No, tak tohle to dělá,

tak když se podívám do fotek,

tak tam je samozřejmě všechno, tam je.

Tisíc prostě...

Skrinčutů je tam 10 prostě

různých způsobů na jedné fotky,

a tak mi je to jedno, protože tam prostě pamětě velká.

Pavel prostě jednou

za nějaký učitý česový úsek,

ale dělá to pravidelně.

Vyjme, že si ty fotky,

a nechá se tam fakt jen ty,

jako kdyby se prostě dělá alba, rozumíš?

A přesně potom ví,

kdy se třeba bavíme o nějaký historice,

a teď on mi prostě ukazuje

jako ten fýst těch svéch fotek,

který je úplně uspořádany,

můj přesivíka má šáhnout,

takže...

To dělá,

promazává fotky,

potom mi posílá fotky trá

bejska nebo kočečky, jakože mi píše...

Já jednou pošla prostě pět fotek

nějak zvířate, co se děje,

a on promazává vám fotky,

tak ti posílám to, co je,

kdyby se nám rovíc.

Já jsem normálně tam stála

v ten moment, kdy se to stalo,

a říkám si, chci já s tímhle člověkem žít.

Protože jsem za ním přišla.

Já jsem měl nějakou věc,

který jsem potřeál jsem dát nálepku,

a říkám mu, prostě tě nevíš,

čím bych mohla odstranit tady

tu nálepku z toho, a on normálně

se děl u stulu, takhle hrát v dnů ruku

a takhle mi podel spray, na kterým

byl napsáno odstranimač etiket.

Jo, fakt přísaham, přísaham,

takhle můžu stála, říkám, this is real life, jako.

Jo, proč na Martina ještě nevěro, byl ty panenky?

Jo, to nevím, ale tak to on podle mě jenom, protože na to nemá čas.

Martina, prosím.

Takže, jako s tím letím

je hrozně těžký, jako

třeba závodit, víš, nebo jako jako

jakoliv, ten co ani nemá cennu,

ale jako,

já nevím, jak to popisat, prostě

ty vlastně máš non-stop, jako pocit,

že ti něco jako uníká, protože ten člověk

on dokáže, že tráme i citovat z hlavy, jako různý takový

ty předpisy, víš, jako, který,

já bez nej, že to existuje.

Počkej, já vím, Martina, jak se tu hlajala do jednostměrky,

a bylo těto jedno, protože bylo posldě.

Tak teď si to prostě úplně poslal.

Ne, ale to přesně jako,

že to jsou věci, když kterým jako vono nezpí.

Já spím velmi dobře,

jako, že já jsem o to tu ho říkala, takový to,

vono, jako mi to nějakým způsobem závidí,

ale prostě to nechápe, že jo.

A já jsem říkala, hele,

třeba to placení přesně, já jsem to tady mělo nějak načala,

že mi přišlo z VZP, že jim dlužím prostě nějaký nedoplatek,

a Martin,

jak je to možný, že jim dlužíš nedoplatek,

když tam máš nastavený trvé lej příkaz,

a já, no protože tam mám asi na tom příkazu

jako miň peněz, než bych je měná posílat na té zálohy.

Proste to nějak mění, že hodit v průběhu,

a ty se ten trvé lej příkaz nezměnila, tak jim to doplatím teď, když si to řekli.

Mě to pošlu, a tím je to vyřízený,

mě to nezajímá, já nebudu trávit častím,

abych se tím letím stresovala.

Když ty peníze chtěji, tak mi volně napíšou,

já jim to pošlu, a tím je to vyřízený,

a jdeme dál.

A nepotřebuju prostě se tady stresovat,

komu mám zaplatit jakou zálohu,

a pojďme si to tady rozebrat, ty vole,

to je na mě moc.

Tento podkás neobsahuje rady,

hledně finanční krémotnosti.

Pokračuj.

Tohle prostě vůbec není

ten můj jistou přemejíšlení,

a vám v samozřejmě máte

všecko já preventivně,

ale mě přijde, že až tak moc,

že to je úplně zbytěčný,

že vám se i preventivně obroňují vůči věcem,

který se v mý hlavě

nemůžu odehrát.

Je to prostě přehnaný.

Můžu se dát za pravdu,

že to je potom bolestivější.

Já když musím přiznat,

že ten druhý ček neopravdu...

Ale já jsem měla

takový podobný moment

jako tystou s tím ostraňovečem etiket,

ale když jsme způlvěku začínali,

když jsem byla po prví úpladu mám,

tak jsem se toho všimla hránul,

protože večer jsem měla kým starosti.

Ty se počkej, ty se u něj byla po prví hneci, tam byla dorána.

No, ale tu bylo potom,

když jsme se třeba dva roky držili za ruku.

Tak samozřejmě.

No, a já se se ráno prvůděla

a teď jako...

nemůžu říct skocovenu, spíš jsem jako nebo ešte

to je střízlivá.

A byl měl nějaký pracový kol,

nebo co, tak se tak jako pracoval,

nebo takhle, já myslím, že trochu flexel

a myslím, že mi to pak jako přiznal.

Že jako trošičku.

Že jako nemusel úplně, ale...

No, jako byl takový, hrosně zorientovaný, korporátní,

jo, než to pamatuju posíhala jsme z toho fotky.

Ježiš to nemůžeš takové říct?

Ne posíhala, ne.

Teda jenov zprávy.

Ty vole, ty fotky jsem zatajal.

No i tak to bylo z nikými nepromiň poble.

Je...

No.

To je krásné.

Já už jsem říkala, že už to posluchat nemusí,

že v podstatě říkáme to samý.

No, ale ráno prostě jsem šla po tom,

jako do koupelné a do tady kolom zrcadla

má prostě Pavel napsený tu důčka

nebo měl tehdy.

Má je i teď teda.

Takže tam fakt on si udělá takový ten čtvereček,

k tomu se napíše, co má udělat

a pak si to jako bočkrtává.

Tak to pozor, ale to bylo třeba na všechny místech,

a ten byt skutočně není velký, jo.

Na velkem zrcadle prostě v obojváku

slež kuchyni, prostě nějaký

jako asi životní tu důčka, nebo nebem také ty větší.

Pak na chodbě na zrcadle

máš takví to klíče, peněženka, rouška, ještě tam mělo s nějaké pozrstatky, kovedu a to.

Další věci je kalendář na lednici.

Samozřejmě je to všechno omevatelné.

Ano, kukáš se správně tento kalendář.

Takže on se to vždycky smaželi začíjanovým měsíc,

napíše tam k tím dnům správní data

a píše se tam také ty velký věce

nebo jako společní věce a tak.

No a mě se na říkne přišlo hrozně v típni,

nejde se začátku mu to jako hatit třeba, je mu to nepřišlo v típni.

Ale teď to dovedl do dokonalosti, protože mě to vrátil

a určil mě mojí barvu.

A spektve, všechny barvy už mají svůj účel.

Takže prostě, když se tam napílaš na to zrcadlo,

takže zelená je Pavla.

Žluta je naše společná,

růžová je moje.

Růžová je mýval na piku.

A protože mě chtěl motivovat, pozor,

abych to jako plnila.

Mě to z tuduček koupit si klubouk,

protože mě dalk várocům voučer,

jako do tonaku.

A jak si můžeš všimnout,

jediný moje tudučko, který očkrtnutý je

koupit si klubouk.

No nic, ale jako jdá v spolu krásně,

že on má svoje tudučka,

jahom klubouk.

Moj, jako myslím si největ nejvyšší úroveň,

mojí zorganizovanosti je,

že v nadělidu rozdělím si vitamín a pilulky

do takového pilulkovníku prostaroby.

To mám moc ráda.

To je takový ritualik v naděli

a umiju si štět se na make-up,

takže to bych tak asi

zařadila do...

Martín teda nemá takové kalendáře,

ale on má papírky na stole

a tam mám vždycky napsáno.

Ale musím říct, že je to strášně cute,

když vokolo toho jdu a je tam třeba napsáno

nějaký datum, nějaký datum,

babička na rození nevíš,

jakože to je úplné rozenitiu.

A je to jako vtipný,

jak vždycky na začátku toho vztahu,

když se bavíc baví, upoutají

nebo se ti líbí ty věci, který tě pak by finálně

víc serou. Takže třeba

já jsem takové byla první ráno.

Martina a Váma to se jak vondělo kafe

a teď to kafe jako teklostok

a ovaru.

Čekaj, jaký první ráno to bylo?

Prostně tě, když to předtím se řídeme.

Strásled jsme spolí, jak bych ho dělal.

Tak vonděl to kafe

a u toho jako to kafe

takové a Vám koukala na hodinky

nebo na hodiny na sdi

a vodnou. A vodnou.

A vodnou mi říká, tak to kafe

prostě z přes toteče

můžete s těnou 25 vteřen.

A já, aha, teď opěst říkám,

ty vole, to je takové opět.

Prostě dává pozor na to,

aby to kafe už tam nebylo jako přepálený

a tohle...

Mě to tak srečka.

Tato posedlo

s píčeným kábovarem

a všim vokolo, kdy

já tam někde něco vycintnout

mýval na piku, seboře, je to cintám všude

a nedělám něco, nebo vysipu

prostě kus toho na mletího kafe

a vodnici přijde a

tedy zase je to nějaký vysipaný

a já říkám, tak to byla asi kočička.

Já jsem nebyla jako seboře, ale

tedy já jsem o to, jak jsem s toho

bila úplně víš, jako.

Já, no, mě to taky přišlo vlastně,

protože já jsem řív chodila taky s mývaloma na piku.

No, ten nejhorší, když se lejdu dva

mělové na piku, ona to chce, aby člověk typu my si našel člověka.

No, tak teď ho mám a

mě to baví, sem zlo to,

ale teď byl poslední případy,

Prostě Pavel

si chtěl vodět svingovací challenge.

Ano.

To je prostě o tom,

že musíte udělat za jeden měsíc

10 tisíc svingů, což je takový jako

ohyb, skoudí, železnou.

No, je to jako dobrý na všechno.

Jako dobrý na startování,

kondice, a na břecho,

a je to dobrý kardiobla, blá, blá, blá.

No, a on říká, je také,

já se vodejdu jako tu výzvu,

a já říkám, no, tak já ti to,

já ti pošlu tu tabulku, kterou jsme

k tomu dřív, jako měle, hotovou.

Tak mu to posilám, že se to,

jako můžete na vytisknu, protože jsem viděla,

že mu to udělára dostodát na lidičku

a počke távac se to.

Jen, že ta tabulka, pozor,

nyní pondělí, protože to bylo k nému měsíce,

ale to přežiješ vidět.

V tu chvíle, co jsem to poslala,

tak jsem s ním viděla, že to nepřeže,

tak píšu, nebo já to přepíšu vidět.

A on říká, ty mě tak znáš.

A tak jsem mu to přepsala.

Pavlík se to zalamenoval.

On se to, on se to zalamenoval.

Vyž pro se to zalamenoval.

No tak asi, aby se to dolo smazat, ne?

Ano, aby to bylo opětovně použitelné,

a můžeme to pro se využít i jendi, to je praktický vid.

No je to velmi praktický, je to jedna z nejpraktištěších věsí, co znam.

A je to přesně na úrovni pařníčku,

prostě teď do těch věcí, no.

Já bych to prostě měl napsaný,

já bych to neměl napsaný,

já jsem to bez neměl napsaný,

když jsem se to zalavej,

vždycky nějakého dneska asi patnáct, no.

Dětě, s Martinem tvým,

jsem měla úplně nejlepší zážitek,

s těhování, a my jsme s těhovali prostě nějakým ojevěci,

který jsem se nebyl jak Pavlovy,

protože je to tady prostě malý do takového skládečku,

že jo, a teď jo,

Pavlo mezi tě měl koupit nějaký zámek,

nebo jo, no zámek na tu kojku,

a teď je s Martinem to tam vybalujem,

a dáváme to do té kohe, a Martin říká,

prostě tě, a jaký v tomáš systém?

A pak jsme naproti v sobě,

asi 3 pteřiny,

jsme na sebe koukali,

a já jdou takové jako,

a říkám, co by tě to řekla Martin,

abo no, asi to samí,

takže tvůj kluk větřá za 10 tery,

v tom udělal systém,

a říká, tak třeba tady vejti,

k těm se asi bojš potřád dostat,

tak ty tě dám sem, tohle to se říkala,

že oblečí naprodej, no tak to tě taky nebudáva,

to bude tady, a já to tam stála, a jenom, no tak,

děkuju, děkuju Martin,

tak to to probíhá,

ale zase hele,

aby to nevypadalo, že to je jednostrný,

já myslím, že oni díky nám zase mají i noci, kdy se vyspí,

protože prostě jako trošku chytli

takový ten mám v pěči zmus,

jakože já to furt Martinově říkám,

že mu to prostě nějakým způsobem prospil,

že on, kdyby si jel tady v tom leto,

tak mu jednoho nefak jako jebnes toho, protože

musel vlastně povolit ze svých standardů,

standardů, já to nikdy nevím,

standardů,

aby přežil že,

protože jsem se mu tam nastěhovala já sepsem,

takže na jednou prostě všude chlupy,

jako bordel věci

a on je jako chca, nechca,

prostě musel nějakým způsobem

se tomu trošku přispůsobit,

pak tam ještě přibyl pankočička,

že jo, protože já jsem si do mu nanusil

a spoustu zvířátek a

tak si myslím, že mu to trochu jako pomohlo

se lehce jako uvolnit

a mě zas naopak jako pomohu

on v tom, že třeba i v občas mám

měčem lehce jako systém nebo,

že neplatím pokuty

za prodlení různých jako věcí

ale dobře já chápu,

že ten hradec, který už dva měsíce

kvejte daty, která se by bylo třeba

jesu s ním udělat,

jsem cidel veřených závazek

tak to s tím budu se však něco udělá.

Já to je rádši nic říkat na hlas nebudu,

já jsem pohledě, nebo třeba nic udělal.

No, hele

a teda, když jsme

ještě u těch chlapců,

tak já jsem

tady načala, než jsme začeli natáčet

tak vůrůznou typologii,

protože

zrovna včera jsem si na to spomněla

když jsem se

bavila, nebudu říkat vokom

protože já toho člověka zřejmě zítravu vidím

tak to bylo jako blbí asi.

Prostě jedna moje

známa, Adela

Vedralova, ahoj Adelo, když tak

vymyslela takovou typologii

můžu dělit do dvou skupin.

Mluvíš o těch penisech?

Ne, mluvím o vzhledu

jako mimo penise.

Tohle je vyloženě

vizuálě obličej

a tak celkově. A to se dělí

na dvě skupiny prostě vás.

Budě to typ Indian, a nebo je to typ Lývanec.

A myslím si, že je to velmi

jako vystihující, protože typ Indian

je třeba Johnny Depp, jo?

Keenu Reeves.

Typ Lývanec je třeba Leo DiCaprio.

Prost Lývanec? No protože ne má

takové ty vostrý, hřezaný, rysy,

takové to prostě chápeš.

Je to jako Johnny Depp

jako peníni Joff.

Je to takový ten typ

čekaj koubych ještě třeba

typ Indian

v Česku

kdo je takový.

Víš to tohle je děreva?

Ne, ne, ale čekaj,

řekajme nějaké o Českého hrce.

Krampu.

Dobře.

Kenou Rodin.

Tak to na hod. Takže počkej,

to si úplně nemysle.

Měnou prostě někdo třeba jako je

vyloženě na teda typy takový typ

takový typ

takový typ ostry jako

nebo já nevím jak to říct.

Víš tak jako intuitivně jako,

že Johnny Depp je úplně

vizuálně jiný typ než prostě DiCaprio.

Jako, že je to takový

úplně.

Ano, je to jiný typ.

No ne, ale tak jako ty vole.

Třeba

jsi žádný účlovík na světě.

Počkej, tak třeba,

Robert Downey Jr. je Indian.

Indian. No. Dobře.

Aleksander Skartgaard.

Aaaa.

Dobře, to nevostřej, ale je takový blondětý.

No, no, no, tak to je něco mezi asi.

Bych tak řekl. A já bych úplně

se řekl, že mám cokoliv z Lývanets.

Třeba Colin Firth, Lývanet.

To jo. Colin Ferrell, Indian.

To jo. No, vidíš to.

Jo, tak takhle nějak zhruba

dejme tomu, že to funguje.

A se Martin cedo.

Teď si myslím, že je také něco mezi.

A Pavel si také myslím, že je něco mezi.

Že nejsou ani jedno typický, ani druhý.

To bou hrozně rádně,

že mříme se poloviční Lývanets.

Ale zase India, ani poloviční.

No, takže

tohle by přídoca dobrý. A my jsme takhle i hráli

jako dlouze, takové ty hry, jakože se říkali ména

a teď ty se říkala, jestli to te nebo ten.

Mě to zbavilo a

ty vole, mě teď vůbec

ne, musím zapoměnit, jak se meneu všichni

lidi prostě na světě.

Tak nějaký ty vole český heré

z třeba, jaký mladej

lambora.

No.

No.

To je také podle mě.

Já ti říkám, že to má díru.

Potřebuješ víc těch typů.

No, dobře.

Tak jo.

No, tak mluv o ty svojí typologii.

Moje typologii.

Mám tu se, že my jsme se tomu, když se

strašně smáli, když jsme byli na jedných

hatě s volukama

a já jsem potom o těchhle teorií říkala

Pavlovy, protože

mě to těži zajímalo.

Jak to mají klucy, prostě s takovým

těm traumatem, jako ze sprch.

Jsem se jako koukali, jako malý třeba,

jak jsou na tom, takové kámoši, nebo tak.

A tak na chr se třeba jako malý kouká do dnešku.

Dvojí metry.

Ne, to by ho Martin říkal.

Dvojí metry, ale dvojí centymetry.

Do nic.

Dobře, ale my si můžeme dělal predost o,

že někdo malý, protože my jsme taky malý.

Nás pořád byli zakrykem celý život,

takže zvedáme hlavu.

No, takže jsem se na to na to s nářeptala,

jako Pavla, jestli je to fak išu

prostě pro ty kluky a tak.

A řekáme, tak to víže, jako jo,

když jsme byli v půbrtě, jak se prostě kouká.

A připájí, se třeba méně cene.

Ale víže, na tom přece nezáleží,

tak a masák, a vám cože,

a já cože, a teď já,

počkej, kolik si viděl v životě penisu,

řekám, ne, dobrý, nevodpovíduj mi,

a řekám, ani já tě nebudu odpovídat.

Nicméně, tohle tohle je, kterou podle mě

jako holky znaj všechny,

a chlapy prostě evidentně tolik, jako nejo.

Ale je několik jako dělin.

My teda známe krváka masáka.

To já třeba neznam.

Já znam to další, to závorář,

nebo harmonikář.

A nebo antenáře ještě.

No, prostě vás devotu,

že jsou dva druhy penisu.

Jeden, který prostě

tak jak je,

tak když je potom

připravendu akce,

tak v podstatě vypadá prostě stejně,

jako to se týče rozměru.

Takže to je ten závorář.

To je závorář, prostě máte závoru,

kterou jenom zvednete,

a je furstejná, akoráte na hoře.

A krvák a masák, to je něco jiného.

No to je něco podobného.

To je prostě furstejné,

a krvák, jak se do toho nahrná takhle.

Jo takhle, já furci říkala,

co to má jako společný ho,

tak už mě to uklidnilo,

že to není nic.

A pak pozor jsem ještě zjistila,

že v anglišně jsou na to taky výrazy.

A ty jsou ale jako velmi popisný,

protože ten,

co vypadá furstejně, jenom jako trčí na horu,

tak si je shower.

A ten, co tě měle přikvapí,

je grower.

Takže grower a shower.

A navíc ještě,

která se na to nějaké kvantitativní výskům pochopitelně,

protože jsem slušná hloka,

ale údějně by to mělo být tak,

že právě ty,

co maj ten potenciál k tomu růstu,

tak jsou potom na to mnohem lepé,

než ty, který prostě jenom zvednou tu závoru.

Jo, jo, jo.

Takže vlastně,

ty mindráky z těch sprach byli možná úplně voupačně,

než ve finále to jako kvalitativně je.

Třesně tak.

A to se kvanovi tofem,

že je to prostě velké,

že víme už asi,

protože má takové sáby vedomí.

A co je to prv ten vít?

Horykán.

No to je jo, protože ten tyž měl

třeba to soudicky

fotky prostě,

jde Liborajám, ty tyhle, jak má to bůli,

až pokolená, to je něco tak nechudnýho.

No ale,

tak já nevím, jako výsa to,

jako ty míry, jako řekle to někdy.

A vím, že to jsou tak víty

věci, co kolojovo těhle těch slavných lidech.

Já znam takové 3,

který podle mě zná každejš.

A Petr Hapka ještě.

No to jo, ale tak ten už než je,

takže tam už jako by...

To asi ne...

No nic,

že jsou taky 3 podle mě věci,

který takhle kolojovo těhle těch slavných lidech.

Za prvý teda,

Libor Janda prostě,

že to ani nemusí kolovat fáma,

že to je zelenková.

Je řešit, Mario.

A je jí prostě řekněme,

možná záleba nějaká...

Ne, neřekněme, ne.

Řeká z tom caviarne.

Skleněných stoli a...

Teď si to nějak...

Hele, pobtejte se ve svém okolí,

pokud teď se nemusipili, o čem mlujíme.

Ale já v děcky, když si vědím,

ještě, jak vráce taky, tak je úsmívá.

Jo, vidět, já to taky,

tak já to prostě myslel.

Jo, že původně se to říkalo

od Darze Rollins,

ale ve skutečnosti jde o Simonu Krajinovou.

A co? A já takže,

nevím, ve se to budec můžu říct, ale...

Vy se to na nás zažaluje, ti řekáme.

No právě, tak...

Tak je to v někoho jiného,

po krajinu Simonovou.

Pokud vás to zajímá,

napište vy prostě do spráfe,

já vám řeknout, co ne.

Ne, tak to řeknout.

Prej se říká,

že jedna z nich,

já teď jsem toho bude,

má jako by

tak hodně jako

jako pižmo prostě.

Že aromatická. Ano.

Tak, čím bych to jako...

No tak to není tak.

No tak, kono, kam se na tu jítku hrabou.

No no, to nemusí končit pod nosem, víte.

Dobře.

No, nic, zvraďme se zpátky

k penysům, takže

tohle je docela, jako podle mě,

dobrý.

Akorát ešte by si myslím,

že by tam měl nějak byť zohledněný to,

jestli

si vám v obřízku nebo než jo,

protože ty bez ní,

z nejakej šarpej, a teď divo to,

jestli teď si vem, že je třeba bez obřízky,

a ještě je to harmonikář.

Vy, to jsou pak takví ty úplně tešarpejové.

Ale počkej, kdy to se ti pak natáhnáš, jo.

No právě, ale když si máš,

tak i když to je malý,

když to je.

Já teď přemýšlem

...

...

Dobře.

Co se těch chtěla říct?

Já vlastně nevím, jenom jsem do tak chtěla

poznamenat, že je to velmi

jako, víš to, bo něco ešte

složitější, jako problematika.

Ale u nás přece jako není,

tak úplně jako častí,

že by si dělala obřízka kouků.

Není, no.

Já se jenom tak říkám, co jsem někde

viděla v...

V kníze.

No ne, tak to máš, ale hodně to

bývá v amerických filmech, třeba

nebo seriále, kde to jako řeše,

že jsou vyložené,

že nejsou obřezané.

No a právě, že to říkajícky, bo

Evropanech říkajíš, že to jsou ty

neobřezané Evropaní.

Ježiš, no foj, teď jsem si...

Co?

No, já to nemůžu

říkali, že to říkáš, tohle se

není dělala.

Pardon, pardon, já se omlouvám,

já mě to vždycky napadne vykřitno,

pak až později si to uvědomím.

Dneska má svatek Kamil,

přejmě všechno je lepší všem Kamilům,

nezakecala jsem to takové.

Ne, já teď přemešl o tom, co

se s Třihavkou už patně, třeba.

Ježiš, no jo, s Třihavka

Kamil. Já jsem teďka viděl s ním rozhovor, kdy

vám říká, že je dědeček,

je to takový týpek steplic prostě, no.

Když jsme teda v této

problématice dobře, já se k tomu vrátím,

to, že tam tak už je,

může

zapříčenit určitý

jako

věci

a

pokud nejste, nepojede do držiři Higienu.

Takhle apé

hroznili tu, že teď marketu nevidíte

jak to popisuje. Máne jsme taky

pebrej, družovi, svetr,

vla úplně stejně vubličej teďka, aktoválně.

Říkají tomu prejsej na zarávky.

Fůj, to se říká no. Já tady naštěstí

jsem s tím to jako neměla skušenost.

A pak a to už na Twitteru, když sledujú

třeba, když sledujete doktory dělákí,

tak to je opravdu vopčas nechutný, co oni tam zdílej.

Iko neříkají jsem, že je na pacientu,

ale jenom se zážitky prostě co mají,

a já to do smrtí nezapomenu ty vole, jak ten týpek v tom psal, že prostě to, co jako mu tam našel,

za tou předkoškou bylo prostě,

že by se z tohle udělat štrů.

Fůj, nájřiši, fůj.

A já jsem tam musá říct, pro mi to,

já jsem tam musá říct, já tu nebužu říct sama s tím lidem.

Tak počkej tam, ale taky taky jeden zážitek.

To je jako jenom...

My se jsou shitbully.

Shitbully.

To je jako kaštany věc.

Tak a ty jsme to všetsku dali ven na jednou,

a už to prostě nikdy nebudem probída.

Tak já mám ještě jednu věc.

Byla jsem u svýkédeřnice,

a byla tam ještě jedna houká na vlasech,

a teď já nebyl jsem ona jako sestřička nebo něco,

no prostě něco dělá v nemocnici a říkala,

že dělá jako na urlgy.

Jo, přesně tak, a měla fotky.

Cože?

Jo ty vole.

To ne, ale horší věce.

Třeba.

To jako já nedokážu vymazat.

Jak třeba vypadá?

Neléčený syfilis.

Jak jsme se bavili třeba menule po těch nástěnkách,

jako že budeš mít aicek,

prostě běžné seks,

tak kdyby tam byli tyhle fotky,

tak jsem nesem, že by už nikdy nikdy neměl seks.

To je tak strašný, to bylo jako,

že prostě nás si semáte syfilis,

byšte si to okamžitě nekat voličit.

Protože to je prostě,

jako komor.

Já jsem to asi možná viděla.

To prostě vypadá jako komor,

a teď tam prostě to bylo na tom péru,

na těch koulích, a bylo to jako,

kdyby tam byli třeba šterej ty koula,

potom jako, nebo,

já nem...

Prčo to můj?

Já nevím.

To bude začnit jako hezkým tématem.

To přece hrozně umírali takové ty

jako básnice a na sefilis,

že bude na tober kolozu,

bude příjemný v tomhle tom.

Já třeba jsem takhle začle koukat

na serial,

nech se to meneval Nick,

bylo to

v začátek 20. století

chirurgie

v Americe, Clive Oven tam hraje

a nevím, jak je to v Čeště.

Ale je to jako hodně dobrý

a drsný a tak, ale právě já jsem to musel vypnout

asi po drugém, nebo třetím díle, kde jemu tam přišla

ženská se sifrídou, která neměl nos

a měl místo nějrom takovou jako protésku.

A to máš ze sefilisu tak jo.

Jo, to si ti stane, no.

Ještě krysta.

Takže já přešli, když jimé.

Já nevím.

No protože děláme takovou jako bezpěšnostní osvětu,

krenjte se.

Jo, a prostě

pokud vidíte, že to je

že je to malý, tak furt to může byť harmonikář.

Jo, ale neeklesejte na myslí.

Vám ni neeklesejte, prosím vás.

No.

No a tak to větším, chcete ti nestane,

takovou jako malý, ne?

No.

Tak vojně ty kluci bývají na dvouzní.

Takhle na poprvé.

Tak se třeba nepovede,

že to se to nepovede prostě.

No takhle, spíš bych jako řekl,

že ty kluci, který třeba měle ty traumata z těch sprich,

takže naopak

vyste ty, co to vyhráli.

Přesně. Je to úplně v obráce, ne?

Jo.

Průměná delka penesus se zvědčuje.

Kolik?

Průměná delka penesu

jako prej roste

v průběhu jako let.

Že prostě máme teď větší penesy,

než jsme měli

100 lety mě všichni.

Vlastně i my, že co si bym povídat.

Tak když to přepočítáš na hlavu,

taky my máme větší penesy.

Ale tak to bude sobie s vejškou asi, ne?

To je možné, ne?

Tedy se podíjáš, jsme byli na zbirohu,

jsme měli kulturněpoznavací činnost

a tam byli

tak malý, to by bylo tak na mě,

ale to byly prostě normálně ty vojáci.

Tak je fakt, že my jsme ta slepá vývojevá věte

v Midvě zrovná, toho

člověka. Já jsem navíc

v podstatě

jako nějaké australopitékus,

protože já mám i zuby

devítky. Což je?

No, jako na Rengenu je to viděš,

že tam také zárodky devítek, takže já jsem nějaký

níšší vývojevaj stupeň.

To já mám ani osmečky teda.

To je jako, že ti nevrostil?

Já mám teď právě to důlist,

jsem to tuhle říkala Martinovi,

že mám na něm dvě velké věci na to důlistu

takový, jako podstatě... A jsou to dvě osmečky?

Celo životní úkoly pro mě

a mohla, co tam máš, a já

bobynací na trhání osmeček

a pak rozmizací, jsi chci děti.

To je tak,

jste děbole s tím. Jako, já jsem mu říkala,

že ty osmečky jsou horší, protože

mě. Jo myslíš?

Jo. Pořád, ešte jsem to neudělala,

bych chtěl a říkala. Ty děti nebo ty osmečky? Ani jedno. Dobře.

Nevím, co přijde, dřív.

Pod mě se dá věřený závazek, že bym teda

těhle tmý spolu, když už na to jako přijde.

No dobře. Tak ale to

spíš by potřeali ty chvapci si dát závazek.

Tak by mě se to postlachnou.

Já mě se řekneš postaví.

Ježiši, to je

zase úroveň.

A předto přesmeme mělej takový intelektuální

na koniec. Hele. Dobře. Taky mám pro tebe téma.

A to jsou filmový nebo serialový postavy,

který se tváře, že jsou jako dobrý,

že jsou toti kladní hrdinové,

jako načinu vůbec živou.

A teď jsem na to zrovna myslel a zapomínal se na to menu,

když jsme koukal na ten Titanic.

Jak to máš to starou Rose?

Tepiča hrozná.

No ale vona jako je?

Protože ve msi, že vona teda, potom co

přežela ten Titanic, taký bylo 17

a měla celé život před svou.

A celý ten život?

Přece ty myslíš jako, já myslám,

Matku Rose, že myslíš, jako starou Rose.

Rose 9 bukejtrovou.

Ano.

Pozdě je dosnovou. Ano.

Pozdě je kalvelovou.

No tak prostě mě,

vona si potom v těch 17,

když tu teda přežela.

Potom, co teda s Jackem,

prožela kolik asi tři dny.

Tak se našla teda týpka, se kterém

mě neměla se špatně.

Ale tam voněm nezazní vůbec nic.

Vona prostě jenom jako je taková,

že no ale ten živ, jako já jsem není nikdy neprostal.

Voda řekla jenom, že ani dědečkový ne řekla,

že Jack exist.

A navíc mu to neřekla ta svyně.

Tak to se mi ne líbí.

To s ním jako já nesou hlasném.

Upe to vryhá stín prostě na celou, jako to Romanci.

To by se mi jako nejvíbylo.

Jsem vám, že by Martin byl nejaký lodi,

tam tři dny prostě by se tam proflakoval z nějakou buchtou,

ani tě to neřekne hlavně, že ji nepustil na dveře,

ačkoliv mohou, a normálně by se tam vešla.

Ne vešla.

Víš kde je píča?

Kdo?

To tady máme jako druhej blod.

Tak ale to je strašná píča. Já ji nenávidím.

Jakože já vždycky sex v městě obecně super,

že jo a vždycky jsem s tím víc souzněl,

když jsem nikogo neměla,

pak když jsem nikogo měla, tak mi to vás přišlo.

Super rávy prostě.

Nicméně, který prostě čím jsem starší tím větší,

jako píča mi připadá,

jako že je nahovno kamarádka, nahovno partnerka,

sobecká, prostě ufňukaná,

vacheský hadry, ano.

No, ale ještě nevšechny.

Ale prostě teď konec jsem viděl

fotky z natáčení nových řady,

ovčevědně to se bude s ejdnem,

viděl jsem i video toho, jak se líbaj,

docela tu věku, se mi to líbilo,

ale prostě.

Ne, ono je fakt jako vajny bič prostě.

Ono je prostě ufňukaná,

neusále vyžaduje pozornost,

aby se v někdo staral.

Když jí teda chce někdo pomoct,

tak jí to pomalou jako urazí.

Hysterická kráva prostě,

jako že chápu, že ten božský dostal infarkt po tomu.

Já jsem teď u toho, u té minulí řady,

jak byla ta nejnovější,

tak já úplně se mi chtěl nafatskuvat,

jak byla po té operaci,

jak tam na něfuru drzevala,

že potřebo je vyčúrat,

a tohle byla hrozně zlá, jako.

Strašně zlá, strašně zlá.

No, tak to teda ne.

To je takový spratek,

jako že Lorelei to mám furt ráda,

když na to koukám jako spětně.

Nejhorší je, že ona už je mláčí než mi.

Kdo? Lorelei.

Jo, jako v tom seriál, no jo, ty vole,

tak to je strašně.

No, ale jako Lorelei, ne.

Prostě, ne ty vole.

Za to jazz, no, já jsem tým jazz.

Já taky. Tak to je dobře.

Kdo je tím Logan?

Ale hodně, jako takhle.

On rozhodně má jako něco do sebe,

jaký takový?

Jazz Indian.

Ten, Dean.

Kledlik.

Lívanet.

No, i nebo teda lívanet.

Logan, něco mezi.

Ne, to musíme právě ještě jako jiná kategori,

protože zastan Logan.

Takhle, já jsem nestan, vždybym bylo 20,

tak důr ukamžitě jako do jazzé.

A dneska vyšla asi z pížu Logana.

Jo, jo, jo, chápu.

Protože jako takhle, ten jazz je prostě ho,

protože je první,

že ještě to, to jsem si vracala několik rád.

Měl je dnesky hopný roz,

o to bavíme.

Ale i potom je vracadě mě je,

diavon vydává to básně,

ale jako to nefurt dobrý teda.

Ty vole, ale i v tý poslední řadě

tý nejnovější vlastně tam ukázali,

že on furt jako mu na ní hrozně záleží,

že ovojí podle mě milu je tajně.

A je takový prostě strašně dobrý.

Ale proč, kurva, proč Miler tě hrozná?

Je hrozná.

Všlo tím, že ona říká Lorela

a že je tě hodná?

No, nevím.

Ale víš co, já jsem pak někde četla takový fan teori,

to mě docela bavilo,

že vlastně se jako by historie opakuje,

že Lorela,

teda Lorela bude jako tě hodná,

bude mít dítě, stejně jako měla prostě Lorela

a že nakonec, ale bude jako s jazzem.

Stejně jako Lorela je nakonec slukem.

Víš, že se to bude jako...

Je to přesoký hezký.

Takhle, já si to myslím, že by to bylo

takhle nevím, mluvím.

Já se se teď dokonce spoměl na písničku,

která hrála, když si Rory

s jazzem dávali písničku,

dávali pusu.

Jak to tam,

jak jsou na tý benzínce,

někde a ona pak odchází,

tak tohle tam hra je.

No já, Milus Gilmorek,

hlavně tu máš hráda,

to je hrozněž jo, když

si Emily Berznovari čerda,

tak tam hraje to wedding bell blues.

A pak ještě mám hrozně ráda

ten moment, jak se Lane má vdávat

a Loreley má upravit tešaty,

který jsou šílený,

a Loreley tam u toho stojí, co s tím

udělá, pak to pola je kafem.

A začne tam hrá to písnička od Sparks.

A víš, co je výborný,

když Lane dostané úplně

prvním pusu, od toho Davea, nebo co to bylo,

tak tam hraje Man Who Sold The World

od Odbolů, je to úplně husina,

je to pola.

Takhle přesetím se, když jsem s návním pusu

tak dám se s to vyřehrala,

všechno.

To bolo už to dávno vypnul.

Na straně vypnul a stěhuje se.

No.

Pidíš to, kde je ešte,

kde je ešte Pitcha a čkoliv?

No, hla, teď kdež koukám na to zoufalky,

tak Susan rozhodně.

Je to, co máte malou prdel.

Ja, to je Surán.

Přemišlím nějaký seriáli,

ale takový, kdo...

Pěčky, třeba přátelé.

Takhle, objektivně

je trochu kráva rejčelé.

Ale taková tam,

prostě kráva, kterou máme rádi.

No, přesně tak.

Jakož je tam asi není nikdo úplně...

Vihimim,

nenávidím teda samozřejmě.

Ježiš to je největší, největší,

winey bitch taky.

A má ty laloky, má ty užní laloky,

prostě, já jsem přestaný, kde je přednesu, ty vole.

Nebo nefak...

To je prostě proto typ člověka,

který ho dáš do frenzou nejako okamžitě.

Protože ne, ty vole, ne.

To by mě ta robinc ním nakonec pila, protože

prostě už si řekla, ty vole, já už to je.

Až řečí drží hůbu.

Zdrží hůbu, dobře, já se ho budu,

ale už nemlu, prosím.

Encyclopedia vole, ty dementé.

No.

Ty jo, kdo ještě takhle,

taková prostě ráda by kladná postavá,

není.

Všechno, co máme ráně zasadé,

tak je právě.

A tam jsou polané všechny dobrý postav.

Přesně, teď jsem zrovna přimešlá nad ofisem,

tam jsou taky všichni dobrý.

Tam jako, nebo tak jako jasně,

že jako někdo debil,

ale není to takový to,

že je to jako zdán, kde vykladná postava

až na krýdo.

Ještě krýte bomba, ale

mimo chodině všechny krýt dostal do ofisů.

Jako, že ten hrec.

Počkej, když jsme to asi říkala.

On tam měl být totiž, on tam byl jenom jako compars,

jako nemlouvící postava.

A pak jednou, jak vždycky s níma točí,

taký to je jako, že testimonéali, tak tam je co říkal.

A přestalo som normálně jako krýt, protože on se fakt...

To je jasně, já vím no.

A všem se to tak strašně líbilo, no budejte,

že se ho tam nechali.

Když hele já vím, v ofisu mě srala ke li teda.

Protože je prostě blba,

a já prostě nenávedím koukat nad debilní lidi.

Mě na tom hrozně baví,

že vlastně tam, když jeho

se dělal, to je prostě skill, jak to dokázalo zahrát na hvěřitelvi.

Ale jsem říkala, že nevětší větší vlastka dvajt, jako promen.

No tak, tak samozřejmě.

Jako jsi nezná ten ofis, jako dý ofis americkou verzi,

tak okamžitě běžte a puste si to, protože

to je přesně taková ta srdcovka,

která se vám nebo kouká někdy v životě.

Já jsem i přemýšlala,

že normálně dolší vánoce pojímu

u dvajtové stolu,

ve mu se tu metlu, prostě.

Zatím, ještě tak genialní, to je prostě za mě nejlepší film,

jsem fakt úplně totálně brečela smíchy.

No je to nádherný.

A mimo chodem, to se teda fakt myslím,

že ofis má úplně ze všechny seriálů nejlepší finála.

Jak vždycky to dojebali,

jim je prostě debilní přátel,

jsou takový, nevím.

Ale vždycky brečím.

I cry every time,

Titanic, I cry every time.

Tak jako whole time.

To jsme prořevali celý.

A já to miloji úplně.

Já hlavně jsem ráda,

že jsem milovala ofis before it was cool,

protože já jsem to vůběvila na trpa slikonu.

To je takový můj personalit trade,

prostě už 20 lety jezdím na festival bydického humoru,

do jedný základky na chodově,

každý ruk se tam koná.

Prostě jdou lidi, když jsou magoři

a ve musí návleky na buty

a prostě tam celý víkent

jako žereš bagety a kukáš na seriály.

A tak no.

Tak tedy v roce trá dva jedenáct,

vlastně novinků

a pouštíli jeden vánoční díl

a myslím, že to byl ten sýkret Santa

nebo něco.

A jsem tam přišel dotičit,

že jsem si sedla, ubec jsem nejvěděl,

koukám na to a já tam brečela smích

i prostě fakt jsem říkala no tak to

ne, toto je nejlepší, jako věc,

kterou jsem kde v televize věděla

a od týdo by jsem si to jako pouštila

a v furce jsem to každý můc spala

ale tady to lidi objevili až tak třeba

před pěti lety podle mě,

kdo to neznal ty vole

no jako ofici je láska fakt

a mám vykerovanou

mám vykerovaného

Bears Beats

Battle Star Galactica

a mám nad tím napisáno

a pod tím decočí set protože

tak říkám furt ty vole

je to výhodný

jako mě k tomu doved pavál

jako řeca Martin přesně řekne

peče chleba, protože on peče chleba

a pak řekne takový to

furt prostě to se nedá

jo, to je

tak už jo vytáhním

a už jsme tady, ano je nám pět

no ne vadí, ale prosá se to neznáte

tak tohle znát musíte, protože to je

jako instantní štěstí a můj bůztr

a když jsem celou dobu prožívala takový

tak s tebou na to kuká ten člověk, který už to viděl

jo, a když se kuká, jestli se s mě

máte kuká na to ve kouká, a ja peři nečom na mě

a potom ve mě, že je něco jako přijde

a hlavně pavál prostě strašně nedávidí pém

jo

vlastně teď už nechápu proč

protože já jsem myslila, že ve na toho

džima podveria na konci

ale ono se to nestané, ale on prostě

už je tam jako, že tam je ten náznak, že by se něco mohlo

stát, řeká svyně, svyně, a řekám prosím, tě ditere

tak džib se taky takové kukůřák, takže

to trajou, takže co

teda takhle, jestli mě se upevnilo v tom,

že na díti skutečně nepospíchám, tak je to ofici

je to pravda, je to pravda

ale vůbec je jako ten jejich

jich linka vztahová a celý to

to je taky podle mě jedna z nejlepších, jako v televizních věcí

to tam vystavili úplně od těch začátku

až po ten konec to manželství

a starosti a tohle

protože to jak vůbec tam teď začátky

spolu mají a tohle tak to nebudu spojilovat

a to čeek s ním tak prožívá

a po každý, když se to pustím, tak znova jsem do toho

úplně hozená, prostě džima

ty vole do píí, čeji, to je strašnej dojá

Ježiš, avíš, já z toho to je mojhozně oblíbená

hláška Michaela, jak říká, I'm not superstitious, but I'm little bit stitious

ty vole, to je tak do vrý, jako

no, aby jsme tady byli dlouho

no, teď uchudáci lidi, který to neznají

už se prostě dvacet minut nudí

tak si to puste

je to fakt výborný

a já nevím, jestli všechno nějaké postavy

co jsou jako kladný, ale zároveň

a mě někdo určitě, prčkej

někdo určitě sere, kdo koho mají všichni rádi

ty vole

v pohádku

tak zistí, že to veľmi špatně

veľmi špatní příklad

v podstatě se o tebe, jak očekává

jenom, že budeš jako hezská, sudná

a sadět, než přijde tady

a vňukát, aby tě někdo zachránil

ty vole, já jsem ve u někoho

jo, ale třeba

vymře, když jsem

odpovídila kamarádovi Herzovina

anketu, jako kdo

jaký film mě sere

a všichni ho mají rádi

mě první co napadlo, bylo jedno

jeden král

to já taky nemám ráda, mě to hrozně nudí

že jo, potom jsou také te exibice

toho bury, já chápu, že vám v třebu

podlouhý doby někde hrál a tedy dojo, ale prostě

ne, to já

mě to nebaví no, a nebaví mě ani císeru v pekař

tak to mě baví třeba, a to já mám moc ráda

a nebaví mě švejk

tak to ne, to nesláším

mě přijde, že to má 80 hodin

to švejka nemám, ale teda císeru

ráda, a ještě nemám ráda takový to počkej, deš bujá na pandrhu

a to mě hrozně vadí, obožku z pýt level mě vadí

tak počkej, deš bujá na to já moc ráda

protože já to bylo jednu specifickou scenu

a to, jak když vám pláca na toho šelika

to těsto, jak je tam staršenost těsta

a mě to přijde tak hrozně úspokojící

bych se to hrozně vyskusiť

já bych se prostě strašně chcám vyválet

takhle já bych chtěl být vyváně, a aby na mě kdo vylil

prostě to těsto, to musí být tyhle vyšet, to musí být příjemný

a pak bych ještě chtěla, to je jako můj velký sen

se koupat v holandský omáčce

ale to je jo, a jim to...

tak to je to, co bych chtěla

já bych chtěla mít možnost se žrad celou zkladnice

majonezi bez následku

já ty holandézi, to já

jako jakýchkoliv následku

takže já jsem třám měl takový období

že jsem si chodila jednou za den dát

tohle nic

jo, výšce, já nemám ráda

já nemám ráda popelku

jako že 3 ořišky

hlavně to prostě nebaví

já nevím

já nevím, mě prostě vadit nějak ten trávnček

v punčocháči

a mě teda tam přijde fak hezky

mě baví se na ní, jak je fak moc hezky

mě to všechno je krásná vona, samozřejmě

takhle, jediní co, ale to fak jako miluju

je bál, samozřejmě

jako růžičková drubina

když mi miluju přes nějaké taká ta technoverze

tu, tu, tu, tu, tu, tu, tu, tu, tu, tu

tak to jo

ale jinak toho, já nevím, je to přijde takový

nevím, nemám ráčit

tu popelku čarnou bílou

tak to já ne, to vřet

jak tam je tříska

a zpívá tam na začátku takovou písničku

a tam má nějaký

něco v tom textu

nebo jak to říká

tak je to úplně, jakože bezhon

zmlátila, jak to říká, jako blbě

jak tam je ta písnička

tam je něco, jen kolovrátku zpívají

a to je všechno na co se zpomenu

no, ne, tam taky taká blbka, prostě

ale tak to jsou všechny princezny všude, jakože

no, takže nic

tak já nevím, kdo ještě kladná postava

a není přitom

máš ještě něco v seznamu

asi ne

já to zaspal na toho tedy a to

hnus, lalouky prostě už

ale potřebovala bych nějaký takový

jsem jako zbožňovala, protože potom ofesom

mám prázdné místo v srdce

šejmles

taky oni jsou

US a UK verze

je to, hla a to doporučuju všem

a já už jsem to viděla asi

dva krát nebo tři krát

má to dohromady asi deset držát

každá má asi 24 díl

souterá hodinový

je to, Šikágo

před městí rodina, kde

odici alkoholik a celý to jako

si vlastně táhnout nejstraší cera

a mají tam ještě další

jako sourozence, je to

strašně nekorektní, strašně drstný

strašně vtipný, jako strašně vtipný

je to jako zprostý

a zároveň jako i dojemný a tak

je to fakt výborný, já jsem to posiá Martinovek

který prostě jen tak něco fak nemá rád

je hrozně kriticky a tohle jsme jako jeli

to bylo nějak covid a to

tak každý večer prostě jeden díl

je to fakt skvělí, jako

hlavně to food jako gratuje, že to má

jako tak víto jak první řada, tě přijde super

a druhá je ještě lepší

takže fakt dejte si Sheimless

a to to?

hele, nevím si to, teď kon možná

já jsem to zahlídla, jestli to je na Netflixu

oni to tak jak to různě jako měněj

tak někde to zkuste najít a

když tak tohle možná

jo, a víš se teďka bude

bude next and fashion, druhá série

neviděla si dnětku, ježiž to je skvělí

to je prostě malý návřháři

mají vždycky za úkol ušit prostě nějaký hadry

nějaký téma, je to hrozně dobře natočený

strašně zajímavý

a moderuje to prostě

takový ten, jak mám se mene

tan, nebo nevím, Fabulous Five

tato Queer Eye

takový ten, co, nebo nějaký Pakistánes

nebo nějaký Šedý Vlaser

jako hezký, ona jako přes tu modu tam

tak tohle moderuje

a v té minuní série tam byla nějaká holka nevím

ale ty tam budeš ježiži hádit

tak no to se těším

přesně potřeba nějaký výplach

když jdeme

myslím se, že až někdy na podzim

ty volat

tak to bude porno, to se těším

tak už jsme se řekli všechno

možná, už jsme se řekli všechno

přemešlím porno nějakou tu ukladně zápornou postovou

nám to napište a schválně

jste máte někdo, kdo vás jako viloženě

a přitem to bá být jako kladná postova

no

a nebyl, klidně nám napište jako v zespího okolí

klidně nám napište

je to mohle bába

já bych se vtím nemyslal svoji, že

to mi ještě někdo psal, že

jak jsme se vyptávali na to

jak

se učí seksuologie na základkách

na střední, tak mi psal jedna

slečna

že to učí

v občance

a že to je zoufalí jak ty starý učitele

to učí furt s týlem rozdělíme kluky a holky

a že ona se snaží teda s těma dětma

jako to probrat trošku jinak

a vlastně nemluvit

kdo děláte s ochranou

nebo to nesmíte dělat nikdy vůbec

výštakujte

aby jako byli

v tomto otevřené

ne, samozřejmě to udělal to bezhore

ale jako

nemíte k tomu takového přístupy

takže máš seks

takže dostaneš a jít a umřeš

ale mít to otevřené

aby kluci pochopili se menstruace

takže to

je furt boj

když jsem zdevájslím

někdy na seksuální vychvět

budu vy se toho teóry anténár záburář

ja se hlavně pomoci

jak jsem jedno přejela s tábura

bylo mi asi 11 a řekl jsem našim

v těp o jeptiškách a kondomů

a naši se řekli a už je čas

ašli jsme na procházku

a to vídeli by on to měk to dělej v čeličké

to je takový ten trap nojí moment

tak si to každý musí prožít

a při tom už to dáme výš

ale tak se tváří že to nevýš

to je nechutný to dělá

ne to se nesmí se to dělá

ne to jsem se neptala

ale nejhorší, že jsem to

já nemůžu říct to dvřet naše poslouchaj

alebo to asi můžu říct

no prostě, já když jsem byla

malá

tak jsem vždycky ráno chodila

vovíkendu za naši má do postale

že to bylo takové

tak ho dělalo

nebo já jsem to dělala

to zjecky děšila na to

takový takovou tu

jak máte takovou tu

takový ten prazážitek

že vím, že jsem vždycky s níma

byla tam v té postele a tak na nočním stolku

mámka měla takový

stříbrný balíčky

takový jako, že když jste na to šáhla

tak to bylo takový kroužek

a já se vždycky ptala co to je

a už si pojene pamatou co má na mě jako řekla

ale vět, jakože pamatou si přesně jak to vypadalo

že to jako existovalo

pak takový to jak prostě

je to jený v pohodě pak je vám 30 jednodáno

se zbudíte a BOOM

na jednou vám dojde co to je

máma tam měla kondome

ale víš, jakože nepriměží na tím na jednou

prostě v tý hlavě se někdo vynouří

a tu vy životé jako v prděli

protože si to uvědomíš na co si šáhla

co to bylo, jako proč to tam bylo

a tak dáleže

no hlavě, kdybylo to hlede třeba tady můj mám je

no tak bylo, byla mlačí než žádné

skoříme samozřejmě

no ještě hůž, jsem takhle dná postava, která vlastně neděkla

a no, ale my všichni, pev svých životech

ach jo

jo prostě vás, já jsem se ještě tady chtěla udělat agendu

protože stále nemáme byt

aha, případně

kdybyste nás nedu chtěl bitovat

takovat to z nilovek

že budeme s timi

z úzlíčky

to ne, my hledáme prostě vás něco na vynuhradech

nebo vy vršověcích a hroznem by jsme chtěli něco, kde

bylo normální lidi

nebo jako nás se zlobit nebudu

když se budeme věřivkáru v top, tak se taky zlobit nebudu

věřivko každý místnosti, jako mábeme, mohlo

přesně tak, nějaký ty gríky malý

pro kodívej

tak to rozhodně

tak to předpokládám, že budeme u nějakého přijímacího povodu

nebo u předávání bitu

no

tak, tak

pešte, volejte

ty jsem si

nah, nic už ne, necháme to napříště

za se jen co nechutní, Halej

když jsem si spoměl na to, jak ještě když si dávno

když existovali pevný linky

tak bylo v rádiu takový to, že

si inzerovala, inzerovala ty do rády

a až kele si to na jaký číslo máš volat

když byl jako výdětí, to

si už ani nedovete představit

byl prostě pořad v rádiu, kde

se prodávali věci, jako second hand

a bylo to second hand, second hand

telefon 85

to bylo normálně, že si zapolel

a teď se řekla, prodám těcký kočárek

prostě 3 roky starý

bárvá, růžová, značka

a teď prostě tam nějaký kod

si řekla a takhle nikdo moh zavlát a ten kočárek si koupit

ale počkej, to možná, že to ještě je

nebudu nedávnatom měl

rádiu kontakt liberec

já jsem to upem milovala, protože

my jsme to hrozně posluchali, když jsem začínila

jadě a ve fajnu, což už je

drahnělet, ale posluchali jsme to

vždycky cestou důmu, když jsme ještě dojíš děli do humutová

ale berenci jsou prostě já tější silný frekvence, takže jsme to chytali

a menevalo se to, kupujeme, prodáváme

a byl tam nové moderátor

a volili tam te lidi, ale prostě, že ti prodají třeba

jedno kolo z dízního kola

že nebo ti prodají třeba půlku mikrovonky

nebo prostě já nevím, prostě takový ten treš

prostě, co prostě nechceš mít doma

nebo prodávám 50 zvařovacích skledit

cena dohodou

který nechceš mít doma

no je to blohnusný

no je to matka přece

no a co, jako

tak nelu slovákovou, ta žádný děti nevá

mám to zapotřebí, mrtě to

mám to zapotřebí

tak já byla včera ošejmovaná sama

někdo?

no ty jo, já jsem měl, právě jsem měl jednu schůzku

s nejmenovanou institucí

a jedna, že nás te nejmenované instituce

že se tam jako bavili

vodětech, mají starosti s dětma

a ta jedna se na mě votočil a říká

a Mark je to, kdy vy plánajte začít mít starosti

s dětma

a já jenom

jako výšte, takový to úplně

říkám, mám zvířata, tak mám starosti

s zvířetom a to stačí

zrovná to bylo předtím, když jsem jela na gynekologii

a byla jsem z toho tak odřesená

že jsem si ptala toho svýho doktora

jak moc problém je, že mi skoro pěta 30

a furtně to ještě nepopadlo

ta touha

byla mi hrozně milej a hodnej

a řekl, že

kdybyste slyšeli, jaký zbuk někdo rčích přišel

ale to jsem nechtěl říct

nejsou to byologické hodiny

to je můj žalnek

a on říkal, že ten věk je

jenom jako jeden z faktorů

že se to fakt miksuje

ze všech možných hledisek

ta rizikovost a všechny věci

podle toho, co vám bylo drív

a jak jste na tom prostě zdravotně celkově

byla, že prostě to není

v prděli, že do 40 jako dobrý

a no nic, a já vlastně jsem říká

já ani nemě mi si chci, ale tak prostě

pojďte mě uklidnit, protože jsem byla

úplně vytl z toho

a uklidnil tě?

jo, byl milej a prohlídnul mě

a řekl, že to mám všechno hezký

jako nový

celý zlatý

takže máme ještě 5 lety, o řekáš

máme ještě 5 let

a potom teda, ten naši klucy

jsem musí hodně kamarádit, protože nám budu hlídať děti

s tím, jak jsou mlačí než mi, že

to právě taky výborná věc

jak Martin jebo 3 doky

pouhí 3 doky, mlačí než já, a přesto

si neodpustí, velmi vtipné poznámky

o tom, že jsem starší

takže tu jsme usínali

a on něco zase měl zapotřebujeme říct

že prostě za tím, co já jsem vynalyzala

ruchadlo, tak on byl ještě veškou

takže

takže je to

ještě nepálí z daleka a to je vlastně naše výhoda

jo, Pavel, to na mě zkusil taky

a potom na něj můžu machrvať, že třeba

můj tlak, že je mnohem

lepší, než jeho

moje EKG, který bym dneska natočili

na preventivní prohlídce

je naprosto nádherné, flohles

moje EKG je úplně flohles

je to úplně výstavlí

jo, byla jsem ještě

k tomu věku, protože

kde ta staroba tak chodíte na ty

preventivní prohlídky, že jo

takže já byla jeden na kontrole znamínek

tak paní doktorka říká

kolik vám je, a já

30

a jsem se musá hluboce zamestat

říkám, 4 a voda se začala

hrozně spát a říkám, já se omlouvám

voda se to docela často mění a si to

vlastně nevatuju

takže to už není takový, to je

ke člověku 22 na to píšne

že už je mu 22, teď už radši

jen jako ne, moc si nepamatujete

kolik vám je, protože to už nebude lepší

ale to máš pravdu, já taky ne

a to nejsou hezké myšlenky

ne, ne, a hlavně prostě

no, voda to je mác, mnou jste pomatovat, a přes toho se změjí

přes mě, prostě 30 iš

tak, zruba

doku tyto 30 iš, tak je to, to si bym říkat

po tomu, je ve 40 iši

ale to bym zazřekat, no to je jedno

to myslíme jen výmluvu nějaký

jiný sebe klabn, prostě, kterým se ukolíbáme

tak jo, mě se se tak ulevil

ne, se taky ulevil

to se mi ulevil

krásne, tak se vám taky ulevil

tak jo, já důfam, že jsme vás nezklamali

zase

a že nám napíšete

všechny vaše zářitky, jaký postavy

nemáte rádi, i když ostatní, jo

jestli bát sušenosti z harmonikářem a

závodářem

jo, jestli hlavně podporujete naši teori, že ty

jako harmonikáře jsou lepší, nebo krváci

nebo grůeři

ty jo, to je takové jich si dovolím

hlavně prostě nás nepíšte ušit bolech, asi do vyzarávky

ne, to ne, ale kdybyste měl nějakou

vysroku zhovnaval, to klidně můžete, to jo

to mi a jítka zalenková, zajímá na ucíníme

počkej, a teď jak jsou takové testatistike

co se nejví zgoogle

v řeznu jítka zalenková

proč

no, nic, taky zdravíme

tak čus, pa, pa

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Tentokrát jsme začaly s pokusem o definici ideálního influencera, probraly jsme, jak se nám žije s našimi hyperorganizovanými chlapci a došlo samozřejmě i na penisy a oblíbené seriály. Sledujte naše Instagramy: @bozi_lucie a @pandikralovna