Chumelenice: 31. Všechny chceme být Pipi, náš kariérní (ne)vývoj a přeceňovanej Řím

Inteligentní rozhovory, fundované analízy, odborná hodnocin, investiční poradenství.

Lol, ne, tohle je humelenice.

Tak můžeme.

Tak jo.

Ahoj.

Ahoj.

My tento díl nahráváme v minulosti.

Ostatně jako každý díl.

Dobře, tak to jsme zase jednou povedli uvod.

No, bude otázku výdíl, protože ve chvíli, kdyby toto poslucháte,

tak já z největší pravděpodobností jsem v Chorvacku na lodi.

Doufám tada, že to nepotopíme.

Doufám, že nes trochu zkotáty, protože tohle bych bych pak dělala sama.

Hele, prejto, nejde. Měli jsme tady po radu.

Přišli říkalo o Titanicu. Bacha na to.

A ještě mi napadlo tohle argumentace.

No, nicméně, ptala jsem se našeho kapitána, který nám tady promítel videa o tom, jak se máme chovat na lodi.

Jak se máte chovat na lodi?

Myslíš, že to dokážu přibrávět.

Bylo tam hodně lám.

Já se pamatuju, jenom nesmíte skřížet paprsky.

Dobře.

A taky bych bachla, by se s nebuchla do hlavy, bo nějaký ty věci tam.

No, ale tam si seš maláte, v povedě.

No, snad ty, jo. Ale tam jde o to, že prostě tefak tam evidentně musíš nějak spolupracovat, a nemůžeš tam jenom jako ležet a popolovat se.

Ja.

Nicméně, ptala jsem se našeho, se nám může stát. A říkal, že je nejhorší, co se může stát, je, že budem vypadat blbě.

Tak s tím asi můžu říct, se myslím.

Hm.

Ale pri, aby jsme to potopili, by jsme se museli hodně snažit, být v boužce a být úplný idioti.

Okej.

A máte zachodní čluny?

Já nevím.

Pri tam nějaký člun je, ale nemysle záhrany.

Jero mi jeden, bude to stačit, myslíš?

Já zpět, ne.

Na dobře.

Hele, já nevím.

Tak uvidíme, třeba je tohle posledních o voladice.

Ne, já věřím, že to nějakéko zvládnem.

Takhle, jediní, co mě uklidňuje, že na mě tam tolik nezáleží na ty lodiu.

Takže, to je taková známka, že by jsme se mohli všechně vrátit.

To mě taky uklidňuje.

Tak zeské, děkuji.

Hele, já až tě jsou chtěla jednu velkou novinku ze stího životu a tady jsou všem s dílen.

Já jsou chtěla, že měřím 163 cm.

Je podle mě to není možný, ale...

Ale jako mě to taky přijde, jako brvost.

Jsi se nám vyfoukal a vlastivíc.

Hele, já nevím, já jsem tomu sama nechtěla věřit, a oni prostí, jo, je to 163 cm.

Dívne.

Musíme se přeměřit.

Musíme.

Ale nevěřím tomu.

Taky ne.

Inak by tě tekalo, to nebyly tak lůhy všechno.

Jo, vejt.

Tak jo.

163 cm to už je takové, jako normálnější, ne?

No...

Mamu mám, myslím, 163 cm.

Jo.

Ale nevím, tak je to nějaká brvost.

Je to váha, jim podle mě funguvala, blbě.

No tak to.

Ale, jestli by funguvala, blbě váha, tak učičí.

A bylo to takový, ten jeden, stejné jako přístroj, takže dobrý den.

Je to všechno blbě skalybrovaný.

No, ježiš to tak vyřešeno, výborně.

Tak, prosím vás, posleli jste nám strašně moc otázek.

Takže jsme je nějak rozdělali do tematických okruhů.

Mam tu okruhy.

Což já už neuvěřitelně architektonické.

Byť, ale hle jinak by to to by fakt nečlo.

Já vím.

Okruh midvě, práce a kariera, psychika and shit.

Psychika a hovna prostě?

Psychika a hovna, ano.

Cestování, stahy, klucy v podkástu, oblíbenosti, boj proti starobě,

bulváršou bys veřejně známý a random.

Vodskrásný.

Tož nešlo zařadit.

Tak čím by jsme tak začli?

Tak to vím, tak jak to tam máš, nebo ne?

Tak asi můžem vyjt.

To je taky velmi architektonická.

Já zmysláš, že do těm vám jí vělýma, patcička,

a pak zahrabíš.

Jo, jo, jo.

Ale to by jsme pak v něco vynechali,

kniči už se nevrátili z nás.

Dobře.

Tak prosím tě, první dotaz.

Ještě vás to spolubaví jako na začátku.

Jo, jo.

Tak to ho rychlí.

Nejako po pravdou mě, já se věcky těším,

když těme natáčit.

No, no.

Já taky.

Hele, za prví je to výborná dušivní hyná.

A za druhý, vone vlastně strašně super,

zeštěvat, jaké vás jako čím dál tím víc.

A že to s náma nějak žijete a píšete nám vaše zářitky

nebo vaše pohledy.

A i když jako by, protože jsme prostě dementky,

tak nejsme schopný každému v odpovedě.

Tak ale většinu těch věcí se aspoň teda přečtem.

A mě tohle teda strašně baví,

že to není jako takový to bušení dozdi.

Házení, perel, sviním.

Tak.

Plus si myslím, že to ešte dostá neprávě nový rozmiar,

když teďkom budeme mít nějaký ty živáky.

Ano.

To se taky těším.

A to se mohlo taky těsí.

Najko, hele, koho by tohle nebavilo,

jako pardon, ale na tomhle není co,

by nás jako nebavilo, si myslím teda.

Tak.

Jsem už ještě jednou za tedy sednout a dvě hodiny

vůstě mluvit o tom, co tě seré a kde je debil.

Přesně.

Takhle, vás to nemusí bavit, samozřejmě.

Ale nás to bavit.

Tak.

Takže děkujeme za obtání, baví nás to krásně.

Tak.

Co vás na druhé nejvíc inspiruje?

Já jsem tedy teda tě zrovná,

některý te otázky viděla předem,

a ono tam bylo i co vás na druhé nejvíc štvené.

A já jsem se to těžiš uvědomila,

že u mě je to jedná ta samá věc,

jako u tebe.

Je to majčelist.

To je na druhém místě.

Mě stře sedek, bude má vysekanou čelistky,

já už se nikdy životí mít, tebudu.

Ale to, co mě inspiruje a zároveň seré,

je to, že Lúci je takový generál,

jako panovačnej trochu.

Ale zároveň, mě to jako vlastně

přijde hrozně dobrý,

já to neumím,

a je to prostě dobrý, když potřebuješ

něco, když chcáš vole.

A jako, že v občas

ti to vlastně závidím.

Ale samozřejmě v některých situacích je to tak,

že ježdějte jedno,

jako já bych to nechala být.

Ale prostě je to

prostředek, kdo se žení cíle.

Takže mě to vlastně,

si řekám, tebe mohl bych někdy trošku víc

dupnout.

Tak to je hezké, to ti děkuju.

A to by právě sede,

když se ti to všechno jedno.

A jdí to dlouho jedno,

a já už potřebuji nějaké rozhodnutí, protože

to je zase vystává sede mě na mě,

že nejsou schoprá se rozhodnout,

a když má to vedle sobě někoho komu,

to je úplně úplně prděle.

Tak je to taková patová situace.

A tohle na mě sede i Martina,

že je mi spoustavit si jako jedno.

Že třeba se mnou nyní ten problém

jako bývá, třeba se

z holkama nevím, jako je,

vální baráku.

Podměn s kriána výběr nějaké možnosti,

a řekl, mě to je jedno.

Ještě jako, že holké většinou bývá to

potřebuji takhle bude, tady bude

ta lebarva, tohle je prostě tady,

to musí být na design.

Tak já přijadu někdy.

Nohle, bude to Martín bude

natošený podle mě,

a já to mám takový jako,

jo, může to být takhle,

ale jako vlastně je to jedno.

I když je fakt,

když spát, když to tak nebude, prostě.

Ja se se zakneval, no.

No, to tějiš, a to k tom tím

se dostaneme i potom k další tam otázce.

Prostě, jak to máš

v té hlavě takový jako

šílený, tak

bojá se se naučila, že my právě spoustavící

jednopřed, to pro mě mnohem jako jednoduší.

Ale takhle, ono je to potom jen pro mě vlastně

v finali jednoduší, o, protože jako

malinkatní

sklonik tomu byt padovačná.

Trošku, trošku. Takový stopový minušství.

Ale vždycké lepší variantá, když je vedle vás

někdo komu to je fakt úplně úprdelé.

Dnes někdo, když má opatřné názory

a vys to potřebujete vybojovat.

Takže to se velmi hodí.

Ale ak nezakecáme co inspiruje mě

na tobě, tak všechno jedno.

No, co?

Dobře.

Hele, já jsem potom hrozně převěšla

a je to, že ty, ačkoliv

je všechno proti tobě,

tak dokáhliš dutáhnout věci.

Jak tvoje hlava,

tak všechno jedno.

Ale stejně prostě dokážeš

dobsat knížku, třeba.

Jo, nebo, když se, já nevím,

chceš učit španilský, tak se fakt začneš

učit. A to je na taky nedokonavý proces,

ale jako děláš to.

Nebo když se potřeba zařidit něco,

co se úplně se ti fakt zařizovat,

jako nechce dtáhnout daně,

nebo auto, nebo něco, tak to prostě uděláš.

A vím, že okolikrát, když jsem

do něčeho nechtělo, a já jsem hrozný

na to jako zpomenořit.

Tak když už i market,

může.

Tak já to udělám taky.

Takže to je hezké.

Tak děkuju.

Tak prosím.

Má se to tvářit, jak takový to,

když děje hočička, říkat

básničku, tam byla a mě řekl,

možně z kistoho řekla marketko.

Tady máš, tady máš,

majíli svydorky.

Tak, další dotaz.

Uvědomujete si,

jak velké se z vás steli

influencerky, a jak moc se vašimi

radami někdo řídí, myslím tím

nákup výna, doporučení

divadla oblečení a tady.

Já si to neuvědomuju.

Neuvědomuju.

Nebo takhle, jako samozřejmě,

že racionálně si to uvědomuju,

když 10x dělím,

přes dílím nachu melendici, kdo

si koupil kréman do dílů, a lidi

si vyptávají fotnoty kalohoty,

takhle.

Kdo si to rozhodně neuvědomuje,

je lídl, protože

jako, kde je nějaký ocedení, prostě.

Kde je naše spolupráce?

Nevšimle jste se, že jste prdele mnohem víc, kde mám to,

než upojdu lýchle.

Kde je naše ambasadorství?

Česně. A ještě bych teda ráda zaapelovala,

kdež už jsme tady u této značky,

ať tam dovalí víc druhu šampaňského,

jako mají ve Francji, to bysme taky chtěli.

Ať dovalí burátu, kterou mají dokonce

a ten skutku není daleko.

Já zmaví úhl vyprávět.

Tak, a my bychom taky rádi,

a pak velmi ráde, vám to tady budeme propagovat

a budeme tady jít z šampaňského a zajídat do burátu,

to je podle mě sen.

Jo, a jenom jsem k tomu chcám říct,

že třeba

s tím divadlém, mě to vlastně hrozně překvapuje

vždycky, že na to fakty lidi chodí,

ale pak mám z toho hroznou rados.

Víš, je to tak, když doporučíš kámošce něco

a fakt si to potom jako líbí, tak je to takový.

Jo, udělala jsem něco užitečnýho.

Jako toto je podle mě nejlepší, největší uspokojení,

když něco doporučíš a ty lidi je to pak fakt cenějí.

Tak to je takový, protože

často se tě děje, že prostě něco

jako hrozně prejzuješ a všichni na to úplně serou.

Myslím si, že to

penitivstě se s hudbou, jak mě zdíliš hudbou,

tak se to nikdy nikdo nepustí podle mě.

Nebo mě se dostalo na instagramu parka,

když to postějá, to fakt skvělí.

To není možný, to se nikdy neděje,

ale toto je úplně

skvělí, že to berou

takhle, já si myslím,

že je tím, že prostě nejsme

lidi, který by si za všechno nechali platit

a doporučujem, ne doporučujem, řeknout mi k seru

po prostě, nevím, suspenzory,

že jako furt ten naš

nějaký názor nebo hodnot cení

má nějakou hodnotu,

že prostě vidí, že to doporučujem

fakt s čistým prostě svidomím

a že to myslíme uprímně

Jakoslanislav

No a hlavně i se myslím,

že se nám hrozně větší bylo to posluchačstvo

že jsme takový v tomhle

že vrádak vrádně se dá

nebo respektive mývolk mývolové asi

takže to asi není jako šokující,

že se vám líbí potom podobní věce

nebo já jsem ráda

Jako strašně hezký

je to, když potom

se to děje i v takových těch věcech,

který třeba nejsou

výbivýho typu

nějaký jako řešení

nějakých psychických problémů

a takhle že tedy lidi řeknout

a hát jo, tak prostě holky chodí

na terapie, tak já budu taky

což se jako děje a tak je super

Jo, a nebo je takový to vědomí

že v tom jako nejste sami

že se myslíte třeba něco dívního

na první pohlad

tak i nás víc takových

Tato influencerství mě baví

Ano, mě také

že se hledali cestu

Já myslím, že jsme se fak nikdy nepohádali

Mě ani, když jsme se přestále bovit

tak jsme se předtím nepohádali

To je právě jediný, že možná

neby jsme se tehdy pohádali

tak by jsme se spolu nepristále bovit

No, ale já teda

já těž nejsem ten typ

já to jako

jako jasně domat se s Martinem hádáme

ale já si moc nedobrou přestavit,

že bych se důhadovala z kamarádka

mě to vlastně celko jako přijde takový

výdně na názoru, než

že by jsme na sebe hřevali

Právě, já se ani vmatu

jako s kýmkoliv jiným

že by jsme fakt se hádali

přesně budíc se řeknám, že myslíme něco jiného

jako i kdy to jdi se grí

ale jako většinu to je taková

blbosdické, že jasně někdy tě

třeba něco nasere

ale když jsme spolu nadovolené

a jsme spou jako intenzivně tejden

tak občas vás třeba něco lehce

jak to říct, ale ne ani nasere

ale vlastně

pro mě by bylo mnohem horší, to zbytečně pětvá

udělat z toho think

než jako to přejít, ale za chlukovatom nevíš

no protože to není ani podle mě třeba chyba toho člověka

že on ti v tu chvíli jako by nasrel

ale je to prostě přesně už se spou dlouho

je vás víc, musíte furt řešit

co děláte společně, teď každý má chud na něco jiného

takže vlastně to je ta situace

a ne konkrétně ten člověk

takže je lepší to nechat být

to nevíš jako

takže

no já se taky a se hádam jenom s Pavlám

no, já fakt

toho ani se

ani jako s nějakou jinou kamarádků

že bysme na seba nějak

to jsem dělala tak ve 20 na posled, že jsme

s mojí tehdejší spouvidlící kamarádků

mě je taký vyhrocený spory

ale to prostě

možná ještě u toho spouvidlení to chápu

protože tam přijdeš na takové provozní věci

které tě prostě serou

načinám, že jsem se hádala

jasně

pracit

takže sorry

žádný pikantéry

je prostě nemáme

vlastnost

na kterou jste nejvíc pišné

a čeho byste se naopak chtěli zbavit

na co jsem nejvíc pišná

asi

asi

nějaká

ty jo

ještě šanavím

musíš by nejco pišná

hele no tak jako je to zároveň

přesně tak co steková

ambivalence jako

že jsem ráda, že dokážu

hodně třeba se

vcítit do nějakých

životů nebo pocitují nejich lidí

což me pomáhá v psaní

a taková taková kreativita

ale zároveň je to dvousečný

protože prostě pak se člověk

v té svou hlavě

rěšíte věci, který nikdo

moc nerozumí

a jste tak jako trochu mimo

což se zase nepomáhá v normálním životě

takže prostě jak k čemu

tak tohle třeba jako

ale kdybych měl říct jako viloženě vlastnost

tak asi

ty vole

vyžišaním jako vlastnost

mám kterou

ty vole

nevím sem, že jsem strášně vtipná

a no

ty vole

tak ještě jako nejšou hrká viloženě vlastnost

na kterou jsem jako pšná

nevím

řekni něco

mám je kolek 5 minut asi

a Marketo má tady existenciální depreso

nejsem nadíc pšná

ty vole

tak vole samozřejmě lehčí říct to co tě je sere

takže mě třeba hrozně sere

na mě moje přesně rozhodovací paralíza

to mě fak jako sere

protože se to racionálně uvedují

někdy hrozně brzdívodně čeho

a prostě nedoklád

prostě nezdělal

a je se jako

vydou mě se vychýbom konfliktům za taky pravda

že to jako nejsem takový

ten člověk jako řek tak pojďme se o tom

promulve, tady jsou tyhle věci

mě se prostě do toho nechce

to je stršně dospělí trapňou

tak vám je jako neochota

dělá věci, který mě nebaví

co kolekce se týče

úřadu nebo prostě taky

tak to mám stejně

a zároveň vím, že mě to ten život skomplikuje

a že se pak bou říkat

pro což taková, kurva

pro což taková, kurva

ale nevrstně nebo tak

ale ty vole dobra vlastnost

hele, já se neslím

že jsem docela kreativní

a myslím se, že umem

jako pracovat pod tlakem

a hledat takový to jako

alternativní řešení

protože už jako

tohoto tlaku bylo dost

a jednou pojď se z toho posledete

a nebo vám to začne být trochu jedno

Já možná vím vlastnost, na kterou jsem pěšná

jakože nevím, jak bych to vlastnost pojmenovala

ale takový to

odmítat se

vlastně spokojit s něčím, co mi vadí

jakože

jako díky tomu

že jsem nechtěla

žádný kompromis v nějakým

pracovním životě a tak dále

tak dělám dnes to, co dělám

a tak celko věno

že se nespokojím s tím

že mi v něčem není dobré

a že bych si řeklám, tak to nějak přežiju

ale prostě neumím

a i to je potom nějaký ten motor, který mě žené

přesně dělat i ty věci, který

jako sú hrozný typu

prostě zařizovat auto

a řešit daně a učit se

španilský podobně

A myslím, že to máš ale i u jiných lidí

když tě jako sere, když někdo prožívá jako něco

s čím jako nesouhlasíš vnitře

tak takže

to je vlastně nejenom stranu hezký

ale taky tě to může strašně se vrátit

zpátky v nějakým negativním smyslu

ale vymře tohle máš

takže asi to

a co mě na mě sere

to jsou všechny ty důsledky

v dění v mní hlavě

že prostě furt

žiju v nějakým chaosu

a furt se snaží měnou krotit

jako ten chaos

a nemám poci, že jsem napřed

že to je ten život prostě

že se všechno děje

a jenom se snažím to stíhat

se tam vlaješ

že bych je potřebovala být napřed chvíli

ale to se děje opravdu malo kdy

ale tak třeba se to změní

časem ještě

rozumíš teda takhle obdivu lidi

že v roce 3000

že třeba v lednu

mají třeba podaný danivý přeznání

v bláznivu

nebo třeba zbalaj se

a u mě to díky prosáknete

tedy jako ptá

tak jednou za často by bubla

a udělám to

ale pak jsem zase ve vleku

jenom toho, že se snažím dohnat

a díky tomu

potom zase nemůžu nic udělat

jako preventivně drív

že je ten začernovaný krům

že já už jsem jednou najela na ten systém

a něco nestíhám a dnešto do ženu

tak už zase budu nestíhat něco jiného

no

to je možné

hmm

pořád říkáte co vás sere

a já to miluju

ale povězte co nejvíc milujete vy

a dělá vás šťastné

na tím jsem přemejšlala

a jsou to takové věci

kajinka to pojmerová v úplně

takové to v obyčejní lidské štěstí

takové tej

přesně, jdu z pandou do lesa

to tam hrozně spokojená

večer si se dnem domá

na nějaký seriál

a dáme se třeba výno

nebo něco dobrýho

jakože to jsou takové jednoduché věci

že se na to vyloženě i těším

že se večer se jdeme a něco si řekneme

a bude to jako hezký

nebo

prostě jenom to, že si pořídím letenky

někam

na nějakej výlat a těším se na něj

a jim je slohofajn

tak to výšte jako

no

ale když si domá

a teď máš na to svojou kluk

a kukáte na nějaký seriál

je to dobré jídlo

a ty se v toch chylo řekneš

tak nic jako groundbreaking

ale vlastně

to jasná kledeské jako chtěla

a miluju vlastně, když je to

v takovém tom stavu

že vymžemně nečeká něco

zásadního, špatného, náročného

vybího

že v Horizontu trám měsíce dvou

tak vlastně

co by mě nějakým způsobem znervouzňovalo

nebo mě nějak jako

nevím cokoliv bralo energii

tak to je prostě super

pak se to sladře mění právě

když mám vzdat knížku

nebo tak

tak to je horsší

ale když je to takový to

vlastně to období k lidu

takový to bez větří

tak to já jsem vlastně úplně šťastná

ale já jsem tohle měla

který se nemůžeš odpoutat

a u toho tam máš to vychlazenou z klaničku

a jsem štěm zledma, který máš ráda

joo

joo, přesně

a teď

když budu mít koričně už ten barák

hotovej

tak přesně, že vyměk to bude skvělý

až jako ráno vylezeno to zahradu

budu mít nějaký to kaffe nebo čaj

nebo něco a prostě tam jen

tak pandička tam běhá

kočičky tam budu běhá

který chlí jako dopamenový i někce

tak víte

jako záchvěvý, jako velký oštěstí

a to je přesně kupování letanek

tak víte, když přesně

se ti podaří, myslí se, že i výhodně

koupete to letenku kam chcáš

tak takový je ten ráv už

takový je ten nával výštěpo

to je super

nebo třeba nějaký dobrý ulověk v se káči

to je taky v děcké, jakože úplně

ty plej

nebo když mě přijde

z toho z Amazonu

kterou jsem si v objedná velá čekala

jsem nejtřeba s ním

no, jo

a vůbec takový to, když konečně třeba

jako všechno je nějakého hotové

a já si můžu jako sednout

a můžu se čísnit z knížku

nebo něco koukat na seriál

jenová epizoda nějakýho seriál

nebo nová řada ty vole

nějakýho seriál, na kterou jsem mega dlouho čekala

jo, ježiš ano

přesně, když oznámí tebe release day

v čas

když prostě se naplánuje

že se jde někam ven večer

ale jak už prostě mě přijde, že to jako skoro nedělám

tak je to takový to

že si takové vlastně fakt užiju

když je to den, když na to fakt mám náledu

tak se jako celý den těším, že se večer někde se jdem na drink

a bude to prostě prdel a bude takový fajn

to máš velkou pravdu

já jsem teď se na toho nám myslel, jak jsme byli venku s tou štěpankou

protože říf jako

taky si pamatuju, že jsme úplně ad hoc

a byli jsme furt někde

a byli jsme furt někde

ale teď to musíš plánovat

a vlastně je to potom skvělí

protože já se na vás těším

těším se všichni pomluvíme

tak to je pěkný

tak to mi jak je dělá štěstnou

a ultimátně mě dělá to tam štěstnou koukat na moře

ne musím si tam koupat

sečí na to koukat

a posluchat to to

tak

teď jsem chcela koupat

takovou letenku

no, já jsem si koupala

do Dublinu a zjistěl jsem, že to tam

kurva drahí

hele, jakože letenka v pohodě

ale koukela jsem na obitování

a bych nebydla

ve zdíleném hostelu, se zdíleném koupil

plnou z desetí lidma

tak minimálně trojka za noc

protože se nám posílela do skupeny

o dovolení, že příště do kvůjebny

byl hrská

přesně, přesně

no to bylo právě mozezský

já bych to možná skusel

klenišově

a ještě druhej takovej

zkvost

je Albány

ale tam já chce taky dlouho

tak uvidíme, jako já jsem určitě proto, protože

třeba, jak je to už fakt východní Evropa

tak me to přepodá strašně jaký exotický

já to chápu

takže to jo, hele tak to určitě

tak přehodnotíme

předstvočíme holke, že s ní

všichni s nám podívat

dobře

tak máte nějaké uchylky

s nás ptáji

máme nějaké uchylky

jako jaký typu, jako seksuální

to takový, že třeba ani nevíš, že to je uchylka

v očích někoho, to může být jako uchylka

a při tomto by to přijde normální

jako seksuální, si nemyslím

tak jená, když to jsme se bavili, že jsme tak rádi, že nepotřebojáme

abych do nás někdo stral přes

sklo

nebo nám vrazil do zotku notrovou pilu

nechal tam běhat křečky

to jsme se bavili, boho hrozně bezerní

no no no

to určitě nemám, jako přemýšlem

vadíme, když mám stejný přídbor

jako když vydlečká nůž nejsou ze stejný sady

to mi vadí hodně

a jinak tevé uchylku

já fakt asi jenom nemám

se jsme takové vobyčejná

sež takhle strášně upkávanila

je o stereotypní

hele, tevé uchylku přemýšlem

no

ráda si čtu

vo

ráda mám přihled o tom

jak vypadají nemoci, jak funguje

já ho strášně nastudováno

jako co se týká nějakých zdravotních

věcí

to je možná moje uchylka

že vám poci, že když to vím, tak je to

lepší, než vyblažené nevědomosti

ale to vám vodek živa prostě

ta nějaká hypohondré nevím

ale ještě nějakou uchylku

bylo, že nějakou možná

nějaká třeba dívná kombinace

jí del, máš něco takového

asi ani to, ne

neskoušel normální všechno mi přijde

právě, neskoušel normální všechno

nevím, jestli byl jsi uchylka

že už nedokážu usnot

bez špuntů v uších

nebo

ještě jsme fakt trapní

to je obyčin

možná jsme se na tohle měle

uchylkých

máte pojď, že vám nějakou uchylku

Martín by určitě je co vymenoval

nějaký krks prostě

věho vnímání, jako já jsem určitě

jeden velkey uchylák

o

osenáčoleče

bohužel, tak který vám neposlůžíme

a, tohle hezka otázka

kdybyste se měli stát k nížní postavou

a ne, kterou marketa napsala

kdo by to byl a proč

já bych chtěl byt Elizabeth Benetová

Já jsem není taky by slala

ale nechcel bych tak dlouho čekat

ale chcel bych umět

taková utíroce ty lidi na úrovni

a pak najdnou by přišela

řek, že mě miluje

a bylo to takový to

nečekaný totalně dokonalý

zpojení

a tak celkově

že se zachovala tu svojí

nějakou svobodu

a ne nechala se provdat za nějakého debila

a byla taková

taková prosti svoje

no to těžký nejto

knižní postavu, zledem tomu

jakž tu depresivní knižky

tak moc úplně

o to nestojem

ale od co jaka pohádka

chtěl by zvěděl by nějaká pohádka a postaval

mě teď kon lidi

píšou už o kolikrát

mě psali, že jejich děti

když mě vidí, tak si myslí, že jsem

taková ta postavička

z toho animáků Rebelka

ale přeměžším

když se bych chtěl byť nějaká postava

a tak myslím, že Růžinka

to neměl by blbý jako

vylustáš na zámku, pak usnéš

a kdy se zbudíš, tak je tam krásný prénc

no jo, ale on ti děl po su a nebyl to konsent

nezaleží, jaký prénc

to sami sněhorka, že o to už byla vrakvy

to je hodně uchilný

to je sněhorka, to má horší

celej život tějí prostě šikanou

že seš moc hezka

a pak přijdeš někam, kde žije

a musíš se o ně starat

musíš se o ně starat

hele, išliš mi někdo polá

co mám dělat

kdo to je? ja nevím

to budá asi pošta

doufám

no nic, přemejšlem

jaka bych chtěl by pohádkuvá postava

tak asi možná někdo z hry

jeho potra, je z hry potřeberé jako pohádka

jako to chtěla bych byť v Radovicích

to je to, jo, hrmiho nabych kledině asi byla

ešte jako dítě já vím, já jsem chtěl byť

nebo pipy

ja jsem normálně zkoušela

zpát z nohama na poluštáře

a z hlavou podpeřinu, jako spala pipy

a vždycky se se dusila

a úplně mě to sralu, že mi tako nejde

že jsem rozně chtěla byť kůl, jako ona

a měla bez koně a spoustu zlata

ty vole, pipy ide

se jako nejlepší postalo

koukám, co tady mám v kněhovně

9 x 8 x 4

tak to bych asi nechtěla být

to jsem posluchat jako audiokního

jsem normálně říkala, a je to skvělí

to audiokního, tak výborný

kde to načet?

to se mě moc ptáš

Jeremír Meduna

možná, ale jako fakt

jsem to poslechla

na pár zátahu

skvělá, skvělá

ale tak na koukám na kněhovnou

mám tady samý depresa, takže

hard pass a chci byť pipy

můžem na další

můžem

jak to děláte?

že máte tak všechno v píči

nebojte se někdy, třeba lily patryka

bojíč se

hele

jak už se bojím, že budou naštvaní na mě

no si jo

minule jsem se

ale to až po té co mi to řekli

lidi, který to posluchali, moji blízci

tak se mě ptali, jestli se nebojím

že to mi o kamura na mě udělá bobu

protože se mu nadávala

hodně moc

jakou chvilkou jsem na tím, že by ješla

a pak jsem si řekla, že daj jedno

ty podle mě mám tohle dělat, nemůže

protože kdyby se to dostalo

nekože by se to dostalo, že na to by dělá bobu

tak pro něj by to bylo

jenom špatný PR, co by na to moh

říc

no by mě moh zaželovat za nějakou

úrášku osobnosti

že si řekla, že mám pověstou prdel

to si řekla ty

já jsem řekla veľmi

zprostá slovíčka

a tak to by asi moh brát

nějakou úrášku na cti, ale

nevím

moh, ale

musel by mi dokázat, že to nejí právě

no právě

ale navíc tady máme ten

precedent, že Pytomijou je v pohodi

takže si myslím, že se nebojím

a nevíc já se nebojem, protože já jsem chytil tchůře

no samozřejmě

a jak ty to děláš, že máš všechno tak v píči

jak to vlastně děláme?

ty vole, já nevím

já taky nevím

hele, takhle

jako já se snažím

když už někoho jako drbem

tak abych náčistý svědomí

takže musím být přesvětšená, že to je fakt lidská skvrna

rozumíš

a jediný kocháme trochu líto

je tka Zelenková

protože ta nám je zpatnýho neudělala

nám ne

mě zastaťka někdo psal

že je to jako pravda

že

že to má zase z nějakých jiných zdrojů

že za ní chodí mladi chlapci

no

tady někdo něco brousí

hmm

může to neslešíte

hele, já nevím, jestli mám nebo takhle

jako s toho, co mi říkáme

takhle, ono se někdy může zdát

že to říkáme úplně

jak nám huba narosla

ale i tak to hodně filtrujeme

v našich hlavách

ne, že bysme

třeba ty epizody nejsou stríhané vůbec

tam není nic

když vopčas dám na konec nějakou

takovou haha věc

tak to bývá něco, co si říkáme na začátku

když ani Lucie tráne víš, že už to otáčím

ale

jinak to jako nestříhám

ale ta cenzura jako probíhá

ještě než to řekneme

a taky kolikrát jsme vedli

jako takové rozhovo, kde jsme se říkali

to by bylo tak skvělí, kdyby jsme to tady mohli říct

ale prostě to nejde

prostě to bylo jako moc

a navíc hala

je to taky o tom, že my

když tady něco řekneme

tak vy to vnímáte

jako strašně z úženém kontextu

protože prostě tohle není nějaká platforma

kdyby jsme tady dvě hodiny mohli rozebírat

nějaký politicky fenomen

ani se nám jako nechce

ale jako my už jsme tyhle

ty hovoríme ze sobou měli

takže je to spíš takový destilat

toho, co si myslíme

kdyby jsme měli říct, co si ho pravdu myslíbí

no to pevne nemůžem

jako někdy bych tak jako

nejde to

to, že by to mělo moc špatný následky

je to tak

a to mi zase jako nechceme

nechceme někomu vylouženě ublížit

tady akor mě tý krávy

z Alénce pro rodinu tady tři vpekla

ale no

takže tak, ne myslím se, že máme koupé v píči

spíš

jsme v pohodě už s tím, co tady řekneme

Váš

opravdu největší trapas

ráda se zasniju, píše paní, nebo sločná

no

přeměšlá se nad tím

jo, ale já z toho jsem zase asi strašně nudná

mě se děl spíš takový jako úplně malý věci

jako, že třeba nevem

taky jsem mi se mře stalo, že jsem

šla ze záchodu a

sukně se mi zase klavu punčocháče

to, že jsem šla pro se z hlou prdelí

to byl docela trapas, ale nejde to nic

jako po pukání

takový dle malý věci, a není to vyloženě

nějakou, co jsem provedla, teď na mě kukalo

prostě z to lidí a

tak nebo, že jsem udělala nějaký velký průser

nebo takové

taky na

jako byla jsem u trapasu různých lidí

zemera takový toto mě bavilo moc

když si píšeš z někým

mailovou komunikaci

a teď tenedentí napíše velmi jako upřímně

něco

a teď to přepošla, že by se s to třeba přečetla

pořádně někomu další mu

zemření, ale

pamatuju si, že když jsme bylo nějaké

těch patnát a chtěla jsem strašně

toho jednoho kuluká se, kterém jsem pak byl 3 roky

tak než jsme spolu byly, tak jsem je

dvakrát, že byhem dvou tej dnů stalo

že jsem screen shot, nebo prostě

že jsem o něm

ne, to až tě nebyli screen shots, že jsem o něm

psal a správu a napsala se mý jemu

jakož když se stol po prvý

a tak dobrý, ale už se stol po druhý

tak on samozřejmě, jako

já jsem bebrečila, protože jsem věděl, že už

se věří tomu, že jsem to udělal o mylém,

ale já se to skutečně udělal o mylém

tak to bylo hrozný

a na konec jsme spolu chodili 3 roky

ale to jsme přepomínali, to mi věslec řekla Albín

a ten nejlepší vracečka, když ti tohle stalo

ne, protože ano, tohle mě se stalo všem

že ujadí screen shot a pošleš to tý osobe

vo kterou jde

a ona říkala, že si tohle stalo z nějakým

bývalem snad, nebo co

a když jí teda napsal jako

jako to někom po se, ona ne, já ti tohle

tady připosílám znova, aby zvěděl, co si napsal

podívej se na to, rozumíš

OK, smut

veľmi smut jako

hele, já teď konu mě napad, jeden

jako vlastně strašně elektrační trapas

já nebym si to tady neřikala, že jsem jela

nějak vlakem a to už je deal

a teď je tam vlastně procházíš

jako, my se těma

vagonama, ale jsou to takové

výště nějaký express

a jsou tam takové ty

šoupací dveře

jako, že tě to pustí do toho vagon

a aby tě to pustilo, tak ty prostě zmáčkneš

čudlík, že jo, a ty dveře se otevřou

já jsem takové vlastna do vlaku

a teď jsem prostě zmáčkala, ten čudlík a nic

a mačkám, ho mačkám a nic

a chlápek za mnou stál

a takto prošel skroz, protože to v žádných

sklenění dveře nebyly

to je skvělý, to je skvělý

jo, to bylo, jsem se taky bebovala něco

a to je také taky malý, ale to

jsem někde přestupovala

a tramvají

a u stí tramvají jsem veděla tý zastávce někoho

kdo mi přepomínal

jednoho prostě známího z Jimu

říkajíme mu Karel, třeba

a to je prostě také tipe, který nosí

takový ten mrdol, prostě panský

drdol, blondiatej

z Brailema, taky velmi jako specifický

a ja úplně, je, je, takže

úplnou pozdravě, že jo, tak jsem šál, čau, Karla, jak se máš

a v tu těle jsem zjistila

jenom, že to není Karel

a že to ani není můž

je

ježíš, ale tohle se mi stalo

to byla moje historické první

jako reportáž pro regionální televizi

v Českých Budějovici

měl jsem točit reportáž

v nějakým dětským dni

a šlo jsem tam a teď tam prostě

stál takový kluk, tak já z ním

všla jako si

by by něco řek k tomu

a on mi na to řek, ale já

jsem hloka

kdybym řekl, byste mi něco tady

no

a to bylo první, jako první

prostě moje reportáž

hela, jako nejsem blbá, rozhodně si nikogo neptá

myslětě hodné, jo, protože to

prostě vždy hrozí působem

nikdy, nikdy to ne, nikdy

ani kdy se myslíte, že to je úplně objezd

ne, prostě tohle vždy hrozí působem

nikdy se na to neptat, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy

a ještě se mi jednou stalo

že jsem stále ve frontě v nějakém Albertu

kdybym se vsi pisala, že měl jsem sluchátka na uších

a teď jak seš to jako

nějakým prostě modu

toho, že si píše s tím kamarádem

tak jsem došla na řadu

ta pokladní se na mě podívala

já se se podívala radní hrka

jsem čauu

a pojď ti zelojde

šauu

já jsem jen do mňa rozhovor v rádiu

jsem dělala písničky na Přaň

a volele mi tam nějaká holka

že chcete zahrát prostě i ho manžela

a teď

mě jsem řekla na punk

a pojď to byla, že on byl ve vězení

ale mě to nedošlo

protože ona neřekla do vězení

řekla názef tý věznice

a teď já jsem tam něco dělala

a si tam hodila písničku

jak si mi posluchala na autopilota

a teď si mělal s těmi lidmi

vždyčky dělat smotolog

tak jo, a co tam dělá na výletě

a teď voda úplne byla

a to tě nevadí, že teď

tak to bylo velmi špatný

a pak když mě to došlo

tak

nevím co jsem řekla neco

a to bylo blbý

ale

to tě se naučí

tak jako držet hubu

počkat si

počkat si jak se situlace

a držet hubu

tak

co tu máme dál

vzděláváte se nějak

na studium a podobně

vzděláváme se nějak

no, já jako

jde nějak organizovaně

ale kůli svýmu podkástu

musím číst

takový nobo musím

no, čtu prostě knížky

který asi by si člověk

normálně nečed nebo člověk

bez zájmou tyto témata

takže to

a teď jsem jako vkromě toho,

že v duolingu se učim

tak jsem si vlastně uvědomila

že si tam můžu přijde delší jazyky

když už si to jednou platím

tak už je to jedno

tak jsem tedy asi čerstvě

tedy mám němčinu a francouštinu

wunderbár

a u ti němčiny vlastně čumím

jak jsem pokročila, že s předsédom

nějaký moje znal si s gimplu nejsoupe

v prdely

a u ti francouštinu nezase čumím

jak vlastně tím, že už docela

mým tu španělštinu, že to není tak hrozný

vlast a všechno je úplně strašná

ale jako porozumění

dané věci

docela fajn

a teď asi jinak se nějak

už dáme, nevzdělávám

chtěla jsem se vzdělávat, no ale nevzeli mě

a už je to není rozhodnutí

už to je rozhodnutí

takže ani jako

když potom, že ono prostě jak bylo hodně lidí

takže ono asi ani moc lidí

si neřekl, že na to školu nepůjde

když je tam vzeli, protože jak jsou chci do předlaky

takže zase řádný organizovaný

no ale já potřebu dotáhnout

se chci fakt si přeláset na italštino

ale potřebu tam chodit, potřebu někam chodit

prostě, abych to měla

přesně v kalendáři

a byl to nějaký standardní

botmího programu, jinak se k tomu nedokopu

a je to absolutně generacjonální rozhodnutí

protože větší smysl by dávalo to španělština

přesně, kterou se domovíš

na poměrtně větších částech světa

ale miesto italština prostě líbí

to je vtipný

vyspívat felicitu

ale také, že tomu budu úplně rozumět

a v kaží slovíčko bude jasný

to bude také můj weird flex

a jinak to vám stejně jako

to je vlastně neorganizovaně

a spíš náhodu

vlastně už ešte, když jsme dělali koulí podkás

tak tam se musela toho spustu přečí se nepostohat

kulitěm hostům

a teď mám něco podobního v pilouce

protože tam také chodí kapacity

jako, že ještě tam přijde

prostě nějakej člověk, který rozumí

nebo vyhlášená dermotološka

nebo něco také, který nemůžeš tam jenom sedět

a čů mě to zeptace

tak co ty vlasi

a že má je v kodu ležitý hár

takže to je takový

a pak samozřejmě jak mě to baví

tak jsme toho plná a obtěžují

tím má random znalost na lidi

jako kde kole, nevyžádaně pochopitelně

ale tak někdo se to třeba hodí, že

to, kdy tě já to dělám, tak je to v pořádku

a nebo si občas ujdu na nějakým hrození

jako weird témato

když si rádnou u tutorialu

na to jak vyrobit zahradního trope slíka

tak já takhle občas

se vynoval

fenomenu Swingers Party

protože jsem posluchala nějaký podcast

byli myslím přirozní

že tam měli to holku ze šimrání

a mě tam o tom mluvili

a zároveň jedna moja známá na něch hodí

a říkala mi jako nějaký ten zážitek

a mě prostě zajímalo

jak to teda v té Praze je

a jestli třeba ty kluby jsou takhle fakt pojmenovaní

na Swingers Party v Praze

protože vůbec jakou neplánuju

tam jí, to je, ne

za prví prostě se stidím

a zde mě to přijde

takhle je nehygděnit

ale jako já to vůbec načadžuju

mě to prostě strašně zajímalo

a v tuhil mě to zajímalo

z toho profesionálního pohledu

jako mají přezentace na tom internetu

jaké tam mají fotky, čeho z to týka

a tak, takže teď mám jako obrovský znalost

o prejskí v Swingersce

takže se s nějakým seznámí z krzprcání

no to by mě právě chtěli

ale právě v tomhle

jsou chlapy velmi znavíhodňovaní

protože většinu na te Swingers Party

můžeš jít jít jenom v páru

a nebo jako samotná žena

až teplatíš jako měžší stupný

protože těch je jako evidentně nedostotek

a na nějaký ty, oni tomu říkají party

nemůžují ty chlapy samy

jenom na nějaký te dedikovaný

takže právě na těch stránkách občas tam píšu

že hladaj nějakou holku

takže se jít prostý, který se pamatojeme

jako z děci a krátom jsme to hry nařešili

tyhle tématon

chustý

tak já jsem si teď

já taky právě

v občas se chytnout nějakýho úplně

byzerního tématu

tak teď jsem si nastudovávala něco

zbo nějaké nemoci

ale klasně kdy to musí mít podkávstu

tak teď jsem dělala epizodu

Openheim rovy

jako že i v tom cb filmu

se k tuto funguvalo

že tam všichni všichni měli

jenom 1p o box

neměl normálně svoje klasické adresy poštovní

tak pak taky vždycky chodím

a musím to každému vykládat

protože já jsem zřejmě Martiny

ale tomu to nevadí

tak mám vzupravit leptání, damašku

takže jsme musí kvůli

no, a no, tak to je ano

a teď mě Martín překvapil

přišel, že pro jesi spolu nebudeme chodit

třeba na nějaký kurs kreslení

tak si bavilo taky

jak jsme byli na tý akci od toho

ekošůz, jak jsme si tam kresleli na ty tašky

tak já jsem vlastně tam sedila

kreslela jsem a říká jsem se tyhle

tohle tak stresně relaxační jako záležitost

že by mě to jako fakt bavilo

sednout a něco si prostě jako malovat

aniž bych to teda uměla samozřejmě

a tak možná pokouknout

nebo je se třeba vyvítem o něčím takovým

tak kdejte vědět

nějaký takový dobrý kurs pro

i lidi, který jako nejsou

když je, že

akorát se předním, že ty bylo Martin se k tomu sedne

a nakreslí prostě

kráinku takou, že se s tou všechny posedou

ale já ne

Já teda musím říct, že

mě i vlastně potom se k tomu potřebu vrátit

ale vzdělávání je trošku jen smeslou

když jsem začala se víc venovat

tý mobilitě třeba

protože tam jako jasně

bude můžeš slepě prostě nasluchat

jako tomu trenérovi nebo prostě tomu programu

ale u tý mobilitu je to trošku jiný

protože tam záleží na mnohem

víc faktorech a musíš se víc vynímat

a tam potom hrozně pomůže

když se třeba o tomu přesně něco přešli

jak to tělo funguje, nebo jak to máš ubolni

kde to nemáš tahát

ale vlastně mě strašně fascinuje

že se můžeš 5-30 dě naučit pro vás

úplně v pohodě, jako bude to trvá

můžeš být trpilyvá

ale jako děto, a můžeš se naučit spoustu

což mě připomíná, musíme dotáhnout

ty šály, my chcete pochodit na šály

dělat na tom takové instafrendli věci

tak

ale jinak to vlastně hrozně baví

mě baví vlastně ten moment

když mě to začne bavit

kdy tu můj jako propadneš tomu tématou

a pak si o tom hledáš další informace

ale tě če veče nemě se bych vydržila

v nějaký škola, jako organizovaně

občas bych se šla podívat na nějakou přednášku

jo, to jo

asi jo

jde no

to je možná dobrý dělat

takhle

kdybyste byli učitelky

jaké před mě ty byste učili

já to mám asi jasný

já bych asi učila ten dějak

asi

češčinu

češčina by mě asi taky bavila

jako literatura by mě bavila

literatura zhodně, gramatiku nájem

tu bych zapoměla, že to existuje

ale literatura by mě bavila

ale učila bych to trošku jinak

nebo jako v nějakým minem kontekstu

kod mě je tedy ekonomické části

ale psychologii je třeba

i to právou mě vlastně docela bavila

a

no určitě bych naučila těla

která

ze mě pezbě mě možná taky bavil

tyvetoná, to jsem nenávidila

já taky, ale nenávidila

čeky taky si matrovala ze zesu a zemáku

no jistě, tak to se taky nejvínejší před mě

to je, že jo

ze zesu je jedná zemák 3

tyvila, no

možná, to je če veče ne ve mnou

ale taky já to hrozně i soudím

bylo to, jaké jsme měli učitele

a tohle mě třeba hrozně bavilo

a bavila mě teda strašně angliště na na gymplu

protože naše 3 dní

kdy se byla na nějaký v měným pobitu

s americkým učitelem

takže ona zažila prostě ten americký ješkolní systém

a spoustu věcí se z toho vzala k nám

a mě to přišlo strašně kůno

že to hůbec nebylo jako, že se větříděl

když je hodiny sní

protože přesně my jsme měli

když jsme měli poslejš, tak to byly píjoudí

nebo nějaký gang starap

protože přesně řekla, když vám po písničku

to vám jist ne dá to mu rozumí každý

ale poslejš si mene mativole

v té jeho kadenci

a nebo jsme si pouštěli

před letnatkou kačím hnízem

jsem poprvě vydá na gymplu

a s tím, že vždycky jsme měli kousíček

a pak jsme to rozebíraly

a připel jsem se v toho strašně intelektuálního stěnu

a protože já prostě na to nemotrpili

a jako v obdivu strašně všechny

když to dělají

mě se to pláca v tom podkázku

a pak se mi to píše do tý knížky

když tam nemám proti sobě to

jako že musím říct, že když jsem takové

v občas nebo mám ty besedy

v těch školách, tak velký respect

a jako už jsem si na to trošku zvyklá

už jako i trošku, i jako mám poci, že

vím jak na ty děti

ale vždycky mi ta hodina

třeba stačí

a oni potom teda musím říct

třeba hlavně na Gimplužil a takhle ty starší ročníky

oni mají super dotazy

potom ta debata s ním mají vždycky skvělá

jako hrozumě to baví

to fakt jsem potom vždycky z toho taková nabita

že vlastně máš poci, že tam teda generace je

skvělá, že nám se všechny zachrání

a

jako byla jsem parkrát na základce

někde v vyšších ročnicích tý základky

kde to třeba lidskoho jako nebavilo

a to je prostě těžký, jak si mě

jako už jsem se naučákou tu formułku

na začátku hele, dělejte si co chcete

jenom z kustu z toho bejt po tichu

ať nedužíte ty, který to zajímá

jako v pohodě mě je to jedno trdl

to většinou docela si získá

kladný oglas a pak to nějakéko funguje

a snažu se s ním mluvit

jako kamarád

jako jim rovný člověk

nejako nějaká autorita

většinou jim to na koniec i řeknu

hele, já taky vím úplný hovno

a řeknu jim, že

jsi pocit nějakého totálního

jako z matků ve všem

tak v klidu, ono to trošku přejde

ale nemoc

ale že jako

je to těžký, no

vejt takhle kamarádskej

si myslí, že je cesta

ale vím, že tě děti je to umí znoužít

no a to se ještě vém

že nebo minimálně

kámošky nebo i mojej mámka

učí tak se většinou na tom

že tě děti jsou vlastně ten nejmenší problém

na ten systém

jo, že chceš být třeba nějaký prokresivní

učitelní, co jste tam vymyslíš

ale sež ve vleku prostě

jako hrozně záleží na tom ředitele

jako jak moc tě nechá volnou ruku a tak

samozřejmě, když se chce, tak jako ano

a třeba Dan Pražák, slovný učitel

ten mi třeba říkal, že

o ní na tých škole jsou schopný

třeba i propojovat ty před mě

že se třeba domoví s kolegou

a mojej třeba měsíční

dobře se ti propojí

ale je to samozřejmě

strášně nárošně na tu přípravu

a potřebuješ mít totálně support

takže to by mě asi spíš sralo, že

se dokáží přestavit, že tam přijdu prostě

plná entusiasmu a vymyslím se ten nějaký projekt

a bym dělat to dle a pak někdo přídějí

a řekne mi, ale tak a tam my neděláme

já chci bys to dělal jinák, no tak to bych řekla

tak na skle

tak, práce a kariera

no, pojď

byla bych umelenice, kdybych nezkončil koulí podkást

byla, protože byla

driv?

ne, driv byl koulí podkást

ale jakože umelenice začla driv, než jsme skončil

koulí podkást skončil

takže tam není žádná kouzolita

pak se mi ptá

jak jsem se dostala do rády

a co dělám teď, když nejsem v železní kouli

jsem tady

no tak já točím

tady z marké to je umelenice

to jste se možná všimli

pak točím propilouku životosprávy

a mě ptáte

zajméné na rozhovor s adiktologem

který byl super

tak to si můžete poslechnout tam

a nebo i naš společný díl, co jsme dělali s market

a jak jsem se dostala do rády

a to bylo vtipný no

v Chomutově

to bylo ešte rádejo Agara

a byla jsem potřetě jako na gymplu

a chtěl jsem na brigádu

a moje mámka mi právě říkala, že

viděla, že v tom rádeju někoho jako beru

a já jsem si myslila, že chtějí takového

měliš jo, že budu chodit na poštu a něco

a zároveň budu v rádu

a v té době ta Agara byla jako hroznislavná

že to bylo takový úplně

ty lidi, co tam vysíle, tak to byly ty lokání celebrate

a byl tam alešlechký slunetiku, rozumíš

takže tam prostě půjdu

tak jsem tam šla s mámou

protože mámka, tak já to je počkám dole v autě

mám je nějak nebo ješte Ček a přece jak pojď se mnou

jako do teď se mě dělá moj těhdyši šev

prdil kulitu, jak jsem tam přešla z mami

s vysvědčením v ruce

no a tam jsem teda zjistila

vlastně, že to je jako nejde

vo nějakou bryjádu, ale že hlede veloženě

nový moderátor, tak si mě vzal

do kezvukářové a chci tam něco řeknout

tak jsem to řekla

a chci tam řeknu v tip a já řekam

ne, to to nechcete

proč já řekam, já to fakt neumem

řekam i ten nejlepší v tipu, jako úplně totálně

z kurvem, ale tak nějak se to tam

asi potkal, tak jsem zašla vysílet

což to bylo nejlepší, protože

jsem zašla vlastně vysílet, kdy jsem

šla do čtvrtiáků a měl jsem tím pádem

úplně brutání příjem, jako v kontekstu

toho, co měli třeba ty moji spolužáci

že jo, že to měl jsem já třeba 10 tisíc měsíčně

ty vole, ty vole, víš co to bylo

byl právě, byl proto, řekám, ty vole

to bylo jako

jako s lat v životě, jsem si nepripadala tak v balíku

no jasně, jako tehdy

já měla tehdy bryjádu v testku

choděl jsem tam o výkendek a měl jsem za měsíc

třeba 4-5 tisíc

a i to bylo jako

dostvěj, no to jsem se mohla kupit

fakt značku výhatřit, nebo jdu restaurace

ty vole, všechno, tak to bylo skvědí

no a potom

oni to zesítovali, protože

rády, a který byl regionální se

spojovali do jednoho baráku a vybírali se

lidi, co se ve můj do Prahy

tak jsem se myslá, že mě se samřejmě nevyberou

a že potřejmě na tu vejšku, když jsou na tom gymplu

jen, že oni se mě vyberali

a tak

a pak jsem tam byla prostě strašně dlouhou

11 let jsem byl v rádiu

to je mělo

že jsem nídy neměla žádnou normálním práce

pak jsem dva roky teda dělala ředitelku

to bylo cool

hlavně to z nich rozní cool

takhle, ono to z nich cool

z ní to víc cool, lež to bylo cool

protože jako jaká každá moražerská pozice

tě to totálně pokrade, bo ten kreativní proces

a jenom řeš nějaký provozní sračky

a to mě moce jako nebavilo

ale jako ze spoustou lidí z toho ráda

máme dobrý vztah, nebo potkala jsem tam strašně

dobrých lidí, takže

to je fajn, kdy je do slova

a nelytuju

já jsem takhle byla ševka webu Reflex.cz

tak je to z nich rozně hůstě

to je to z nich ráhodně hůstě

tak to bylo takový

tak je to bylo takový

tak pak se ptá

jestli seš certifikovaný trener

a jak se s tomu dostala případně

vlastně úplně trapně jednoduše

že jsem v té kouli

cvičila jako cvičenec

a po půl roce

jsem řekla, ale mě by to se to líbilo

tohle dělat

hlavně jsem v té doby měl takovou

karejerní krizy

teď už spětně vím, že

za to může moje diagnoza

že jsem prostě nikdy žádný práci

jako nedokázala moc vydržet

a zároveň už jsem měla nějak

napsanou knížku, nebo jsem vydávala

a to bylo v doby, kdy jsem měla

první amazing

a věděla jsem, že

se tomu psa ní chci věnovat

a že teda k tomu potřebují práci

která mi to umožní

a vlastně tady to všechno se mi spojilo

s tím, že mě to hrozně bavilo

v tom gymu, že mě jako bavilo

řešit, jak funguje tělo

všechny tyto věci

tak vlastně tehdy

to bylo takový ok, tak jo

tak teď budeš třeba

učila se učit věci

četla jsem si spoustu manuálů

a chodila jsem na ty trenerské tréningy

učila jsem se, jak učit lidi

cvičit

a certifikátnoj tréning, kdo nerdal

a pak jsem tam

fungovala, pak jsem tam

přestala fungovat

a pak jsem ještě byla jende

a vlastně zároveň se se řekla, ok, tak já si udělám

i takovéj ten oficiální papír

na to v nějakou tu certifikaci

a mezi tím jsem si řekla, že si udělám

třeské papíry, takže já jsem třeba

certifikovaný maser

a k tomu mám ještě nějaký nástabový kurs

různý, jako takové kineziotaipování

a nějaký, tyto je všechny možný

trigger pointy a nějaké základy

takové tý physio terapie úplně jednoduché

no a ve chvíli, kdy jsem konečně

chtěla do tý, jakože fitness

školy, prostě na nějaký ten

já nevím, půl roční kurs, to snad je

s tím, že mal konci budu mít ton papír, tak začal

covid, že a pak už teda

užel, nebo nevím, si bohužel, prostě už

jsem se k tomu nikdy jako nedostala,

že bych do toho mohla

věnovat tak o tolik času, takže

takže takhle no

pak se ptáj, že by chtěli víc

vědět o našich pracích ve smeslou

karierní dráhy a proč těka děláme

co děláme?

ty vole, tak počkela uděla takový

týmlejn

a řekneme se tam nějaký highlights

jinak bysme tady byli taky ve 100 let, protože

budeme k tomu, kdo nás kde srál

no jasně

tak když si maturovala

v 2000

před to doložitý

je byla 2007, totiž

ale ty, já možná taky, ty sešla

v kolik sešla do prynící? 6, ale já jsem červencova

a já jsem řínova, za mě si jsme

bylo 7, takže

tak možná jsme maturovali stejně

ty vole, já nevím, 2007

6, 7, já nevím

já byla 2007, to si po matu

a ty si byla když na 8 letom

na 4 letom

po maturitě

já jsem teda šla na vysokou

a byla to chyba na cel

na žurnalistiku do Brna

a

žurnalistiku a sociologii

a tam jsem byla dva roky

a pak jsem se na to vykašlala

šlo jsem do Prahy

choku jsem pracujel i v seznamu CZ

to byla velká krize

a pak jsem šla do 1 pro mužet CZ

v skvělí to byla 2,5 roku

protože jsem písala píčoviny

a dostával jsem za to peníze

a to myslím, že jsem děl, že zaregistrovala asi po první

protože tedy moc jako ženskych

nepsalo pro páncké vagazíny prostě

tak to ve ménu

možná tak nějak

po první jsem zaregistrovala tehny

a zén pro mužet CZ jsem pak šla

do toho refleksu

a z refleksu

jsem šla na 3 měsíce

do

3 měsíce to úplně začínalo

3 měsíce do dneška

si to spoustili, že byla

v bůlváru

pak jsem byla v GCZ

s Pavlem Vondráčkem

to jsme vlastně zakládeli

a pak jsem podle měšla

na opačnou stranu barika

a dyšla jsem do PR agentury

a tam jsem byla pár let

a pak jsem se zase vracela

zpátky do medi a byla

v instinctu v týdnu

a pak jsem

asi se znova vlastně vracela

do agentury a to byla

taková kontentová, prostě klasika

a pak už jsem šla do koule

no a pak po kouli

vlastně byl Covid

a bylo to takový jako všeliaký

a tehdy už to bylo takový, že

už mi vlastně vydělávaly docela knížky

s tím jsem jako, že byla v pohodě

a pak jsem vlastně spustila podkázd

a za další půrok jsem začala mít předplatný

a dneska jsem

všechno podkázdtový

psací člověk

na jako, že už toto už jsou moje jako

přími jediný, vlastně

to je hezké

takže já jsem tové jediná kolegíně

sež má jediná kolegíně

tohavka

no, tak já jsem začala

přesně v tom třetě jako

vysívat v rádiu

v matoritě

jsme šli do té prahy

ale já jsem si docela dlouho dojíždila asi rok

jsme docela dlouho dojíždila

a to byla preprdel před tohdy

kdy jsem často jezdila s tím Aleša Mlechky

a tam se do teď pamato, jak jednoho jsme

jak spolele samé a vám před tím měl

z chůzku nějak na univerzlu

a řešeli právě nějaký návrat

lunetiku a vám přešel, že dostal cedečku

nějaký nový holky a že jsme to přijde hrozně dobrý

a byla to Lady Gaga

to bylo super

a to bylo jako boží

protože jsem byla ještě jednou nohou

u našejich

a to bylo takový těší

protože já jsem si sam zřejmysla

v těch 19, že na mě všichni hrozně čekaj

a že budu strašná hvězda a hovno

a pak mě sloho vysílání dokonce stáhli

ale nějak jsem se tam jako vrátila

a bylo takový super období

že jsem měla doce

měl jsem ty písničky napřájení

který měli celé velkou poslechovost

takže jsem se mohla dělat po měrnice

jsem chtěla do toho nějaké další pořady

a pak jsem chvíli dělala

taky pro jednu nezyskovku

J. A. Ček

kdy se dám na založil to máš baťa

a vlastně do teď o něj

mají hrozně pěkný věc

že se snaží nějak probůzet podnikavost

ve studentech

takže tejch projekty mají smysl

a to mě bavilo

a z tý doby mám kamarády v Ostravě

což je trošku zvláští

ale oni jsou traboží a všichni jako držej

a Matěj teď zrovna byl

v posledním 30 po 30 ve Forbesu

ale protože mě dělala

protože mě dělala

ale tak to bylo moc zeský

no potom přišla ta nabídka

a vyšla dělat ředitelku

a já jsem jako nechtěla

protože to bylo takové obdobídy

jako já jsem dělal spustovolného času

ale zároveň vlastně docela dostat čvící peníze

že mi to tak jako rád hrálo

ale zasto bylo takové

že když to jako nezkusím

tak mě to bude srát

no tak jsem to zkusila

tak strašně

a no tak jsem byla chvíli ředitelka

a potom

tam bylo jako několik

souher okolnosti

já jsem si za prví zraněla rámenu docela jako hnusně

jsem měl natrženou nějakou šlachu

a tam jsem měl být to možnost jít na operaci

a rekonvovala jsem se by trvala asi rok

a nebo to nechat bejt

a rekonvovala jsem se by trvala asi 3-4 roku

tak jsem to reči nechala jako by bejt

že no ale bylo to tak výtek

které ti byl byš

tak jako nejsiš jako

etiol best

no a v té době

já už jsem tak nějak jako

se angažovali chce v kouli

s víme dobrými radami

až tam přišla nabídka

a teda jdu dotýkovalo na flutém

dělat marketing

a tam je to teda bavilo strašně

protože jsem se tam mohla zrealizovat

přesně tak víte věci

co jsem chtěl dělá v rádiu

a dnes jsem našel nějaký píčus

takže jsem tam udělala všechny tady věcečky

a bylo to hrozně dobrý

a byla tam jako skvělá parta

a potkole jsme se zmarké

taký fakt jako krásný období

to mě moc bavilo

pak byhem kovedu to bylo horší

protože pro co ještě pro tělo svečnu

a ty vole si přišli zavřená

a my jsme tehdy dělali hit-hit

to byla to nebo broská pro mě škola

to bylo tý době se myslíme

že o skutečně fungoval pod lakem

a to jsme dostané nějaké ceny

to bylo hezký

a tak no

a do toho jsme dělali podkást koulí

to bylo takový můj návratku mikrofonu

vlastně no a potom to skončilo

no a už jsme tady jenom spolu zase

mýrbí ar

no a takže teď je tu humelenice

životusprávy a občasně komu dam

nějakou konzultaci

jakože asi se mi nechce chodit o žádný práce

to skutečně ne

ale docela by se mi chtělo

jako se přibrat nějakým mení

a nezpíš nějakou konzultantské

víš já s ním chtěl být konzultant

protože to je takový to, že

tydom keď sášledem do toho co mají dělat

ale když tu postarou tak to je jich problém

tydy za to nemůžeš

to jim máte prostě nějakého názory

a jak s nima naložíte

prostě no chodíš a říkáš letem co děje na hovno

to sem neslím

že mi jde

jo, ano, si uvlasím

ne, já teď ještě jednou si tady přeměšla

že vlastně

je hrozný a zároveň asi dobrý

že já už tak strašně mám

nějakou problém s tím

fungovat v jakýkoliv jako hierarchie

nebo nějaký struktur

že já vlastně už i teď

hrozně odmítám

ty různí jako spolupráce

i třeba v podcastu

i prostě na sítích protože

mě vadí, že musím já něco

někomu někam odevzdávat

někdo to schvaluje

i v tom nějaký takový proces

mluv se nás toho, jak si jedu na sebe

a dělám si ty svoje věci

tak už to vlastně neumím

nebyste dobře nebo špatně

ale tak jako víš co zase

když se něco posereš

tak jako víš přesně někdo za to můžeme

to je pravda

to tě jako už se třído zfrustracé

ale jako já to mám taky tak

já nejsem moc úplet týmovej

protože víš co, mám pořád takový to

já s teda čo dělám sama

než já bych to někomu vysvetlovala

tak jak chci

ale nejsem vůbec parovačná

ne, ne, ne, teď si vypadala úplně v pohodě

ale pak se tady ptá

jak moc je těžký proto ve napsat knížku

aby jste napsala něco

co už se třeba četla a máš v povědu

ty jo, tak tohle jsem mi jako

neděje, já jsem to kolikrát říkala na nějaký

besedě, jako děje se ta věc

že když čtu nějakou knížku

a během tý doby píšu svojí knížku

tak se může stát, že se lehce

nakazím tím stílem

na jednu se v mim psaní začnout

během, no, že tam

úplně ne, ale jsou tam na jednu prostě

ponurí popisy, jako

s nebe a

takže ty píši s třeba hlavní hrdinke na pláži a do toho

štešce vreskou detektivka, začí dá bohu ře

víš, jako že já třeba jsem nikdy nebyla

nebo nejsem podle mě moc na popisy

těch prostředí, mě to jako nebaví

a ani jako čtenáře mě to nebaví většinou číst

málo gny, takže to nedělám

tak se říká, a sakra

už jsem jako oblivnila, ale není to tak, že by

že by jsem něco jako

že bych měl poci, že něco kopíruji nebo

že bych se řekla sakra, tohle jsem nikdy četla

to jako, to se mi neděje, to ani

nevím, jestli to tak někdo má

jestli jsem si, že když píšeš, tak píšeš

prostě za sebe a to

je nefunguje, nevím

a jak těžký to je, no tak

lehký to není, ale

ale je to hodně specifický

těžko přednositelný

pro někoho, kdo třeba k psaní

nemá blízko

jako, že já se z někým, kdo píše

dokážu říct takové ty věce, jak

nám fungujou ty postavy, když se vymyslíme

jak se žiju vlastním životem

jak tyto ty věce, jako jsou

to ty lidi, co píšu, mývaj stejný

ale člověk, který to tak

vůbec jako nevnímá

a nemá proto třeba nějaké vlohy

nebo sklony, tak se to těžko popisuje

ale a teď mi řekni, co teda víš

třeba jak to skončí, nebo

výš, že tam budeš mít

nějaké konkrétní postavy

postavy vím, a to se tak je

teda mění časem, že já, když jsem

třeba psal první knížku

tak jsem věděla trošku něco

věděl jsem zhruba, jak chci, aby to směruvalo

o čem to má být

co se tam má odhrát, ale

nej nějakéko extra detailu

teď už je to tak, protože i ta

knížka, co píšu bude dějovi

jako složitější, budu tam nějaký dvě

a je to ešte navíc

z minulosti, takže to musí být

i fakta, jako dobré, nějaký reál je

takže už máme jako nějakou

pavouka, nějakou osnovu, vím kudy

jako ty postavy mají, ale jsem ozřejmě

vím, že si mají dostat zbudu a do budu b

ale co se stane mezi tím

už je takový, co mě zrovno napadne

když to jako píšu

a to tak je takový prout vědomí, který

ty dáváš prostě rovnu na ten papír

hele, a udělala se s někdy jako,

že se s někem vyříděla účitě

já si tady dopíšu tady tu postavečku

kterou budu všichni nenávidět

možná se to stalo v jedný

možná se to stalo v divadilní hře

která bude mít premieru snadu

už pro bohavu listopadu

možná se to stalo

v jedný postavě

v

kde to bylo, v Vlaštovce v Úblině

ale to je spíš takový, jako

jenom prostě ta postava

v tom tekstu

má problém s alkoholem

a já jsem se v realném životě

zrovna v té době potýkala

s někým, kdo takový problém měl

takže mi to trošku pomohlo

ale jednak to byly

to jsou spíšovopčasí jenom takové malé věce

třeba se myslel, že jsem někde se děla

a vedle byla holka, která stršně

afektovanou angličtěnou něco vykládala

nějakýmu svému bohatýmu příteli

tak tam obyvala taková senka

ale jako

jinak ne, to je

moc důcečný to dělat

tvojej blízký se to čtou

a tady se tě furt

a tohle jsem já a říkáš ne

jako vůbec to nejsou realní lidi

to nefunguje takhle

a není dobrý dělat

a já teda musím, že jsem stršně těšný

do toho divadelní hru

a tam je taky několik epizodních pojítek

řekneme

no a to je takový dobrý, že je to taky

inredžiouktřa pro nás

pro lidi, kterých se pohybují v našem okolí

který to scéněj

tam jsem si to

užilá

tam jsem si říkala, že je to divadlo

je to něco jiného než knížka

tak tam můžu být víc

v tom realnou

a když tak to se vedeš na prostě autursků

přesně tak

podobnost s realnými postavími

čistě náhodná

tak

jaký máme čas

myslím, že máme hodinu

hodinu 7

cestování

možná vztahy

uvidíme, jsme docela dlouhý

už teďka

ale tak uvidíme, co se tam všechno vyjde

tak hele, já bychom tak týzla

o čem se baveme, baveme se bavit o antidepresivech

o rozvojových knihách

budeme se bavit

o nejkrasnýších místech

na světě

o osvadbě

se budeme bavit

no a potom taky nějaký naše

týbenosti a oboji proti staroby

když to stihnam

a samozřejmě drby ze šu beznesu

tak pojďte k nám na píky

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.