Chumelenice: 22. Drby z Varů, citový vztah k tričkům a mrtvoly ve škarpě

Inteligentní rozhovory, fundované analízy, odborná hodnocín, investiční poradenství.

Lol, ne, tohle je humelenice.

Dvíde.

Na zdravíčku, dnes si si připíjíme pivem.

Tak, českým.

Ano.

Tak, Market, ty si byla ve varech, ve výrudění.

Nežiš, Maria.

Počila se se u nějaký prodyne chleba, a to mě zaujalo.

To jsem dělala koli to by.

Přes to mě to jako nejzajímavý ješí bod.

Varu.

No, no, no.

Jsem si říkala, že se nebudu fotit trapně před takou fotostě nou,

nebo přesterváli jako každý.

Nebo jubném jako každý.

Přesně, ale jubném fotím se před domem chleba.

Takže tak.

No tak, moje největší sklamání my jsme všechny zaznamenili,

i některý, mě můžeme značit,

že jubnémek Gregor přeletěl s knírem.

Vypadá jako Pavel Zedniček.

Vypadá jako Pavel Zedniček.

A vlastně pak jsme celý den strávili tím,

že jsme různě vymyšlet i přidoudání pro jubnémek Gregora,

kromě Pavel Zedniček, som zřejmě.

A Sterex mám potom říkal,

když přijel druhý den,

že vypadá jako instalatér.

Ale vám vypadá, jak instalatér z 90, no, 80,

tak možná pořád mě přišlo i,

že je takové jubné,

a mám na sobě hrazně velký hadry,

že je fakt takový jako...

A je takový pobledle, jako...

Co jsme stalo?

No tak staroba, no.

Ale ne, podle mě, podle mě...

Vania Karola.

Já myslím, že určitě to nenosí,

jako, že by se mu to líbilo i někde tam,

jsem viděl v nějakém rozhovoru,

že si na to tak šahal,

a nějak to očvědně komentoval,

že...

Ale teda, jestli tohle má kuliroli,

tak je fakt statečné,

to mi přijde horsší,

než dež třeba musel Christian Bale různě z jubnou,

dbou přibírat prostě 40 kilo,

tak jako kníry,

je podle mě mnohem horsší celkové.

No, a mě tého přítelky,

mě musí být strašně statečná.

To už je to manželka.

To už je to manželka?

Já jsem si to potom všechno googlila,

a jako já jsem to nějak zaznamenala v té době,

protože musím říct,

že jedna z věcí,

který jsem ho vždycky strašně zbožňoval,

a že vám z toho svou ženu byl fakt hrozně dlouho.

Aho.

Mě spolu byli asi dvá, dvacet let.

To je kolik mu je?

No, 48,

fakt jsou spou mega dlouho

a nebo byli,

a mají čtyři děti,

my jsme z toho jednoadoptovaní.

A právě se mi to vždycky hrozně líbilo,

že tyhle budský manžel s vyčenou takhle nebejvají.

No a potom začal točit serial Fargo,

který je mimo chodem výborný,

jsi ho neznáte,

tak to je jako první, druhá i třetí série,

každá úplně jiná,

a je to hrozně zábavný,

jsi znáte film,

tak je to v podobném duchu,

a fakt je to dobrý.

A on točil to třetí řadu

a tam právě hrála i Vona,

tam mery Elizabeth.

No a...

Jak už to tak bývá, že...

No a Vona samozřejmě taky vypadá

jenom mlačí vydání tého žene,

že je to klasika úplna.

No a už maj spolu ceru,

nějakou maličkou,

a vybře právě i s tou

vlastně tam uvádil film

s tou svojí cerou,

s tou do spilou,

co má s tou původní ženu,

kde oni v oba jako hrajou

plus ta jeho cera

jako producentka toho filmu.

Hrajou tam taky odc a ceru.

Ale zároveň,

když von začel,

když rozvestou svojí ženu

a byl tady s tou mery,

tak ta jeho cera tak klara,

dělala jako hrozný skandál,

protože někde na Instagramu

ho děla takový koment,

že ta jeho nová holka

je prostě piece of trash

a takový,

že jo,

tak voda potom někde no,

že se jako oblouvá,

že prostě je to emocionální,

že rodiče se taky rozvedli

a až čekuli mlví holce.

No ale očivědně už

to spolu v pohodě,

protože teď tam vlastně byl von,

ta jeho nová žena

i tedy ta jeho cera

a jako už to asi

srovnily domano,

všechno.

A ten film,

teda i výborný,

jmenuje se to

Using Cloud,

Icing Clouder

a je to

otec s serou na takovém

jako žerouttripu,

ale je tam taková temná,

jako taková temná minulost,

řekněme

a je to takový

přesně na půl,

jako hrozná prdel

a na půl strašně dojemný.

Aha.

Fakt jako výborný.

Byla jsem vlastně

hrozně jako i překvapená

brzy v občas

ty festivalový filmy

jsou prostě

takové umělocké.

Velmi, velmi, no.

Ale bylo to

fakt jako

vosejpalo,

to bylo to takový

prostě hrozně

jako

milé, vtipný

a vond tam hraje

takový hrozně

jako ohodný hotačku

a

a je to

jako fak fak

super

akorá.

Čekám to ale.

Já super,

bojím to říct.

Vělej.

No.

Ve Varech je taková

takový specifikum,

pulnoční filmy,

který

bejvaj,

taky to jsou takový nějaký

bejčkový

horory,

třeba,

nebo takový

prostě vlastně píčoviny

hodně zábavný,

na který ideální

bejt trochu v opilej.

Mhm.

Vděcky to dávaj,

každý den

od pulnoci

nějakou prostě

kravinu.

No a my

jsme tedašli

na toho júvna

a náš kamarád

mezi tím

koupil lístky

na

noční film

pulnoční,

o kterou jsme se předtím

četli,

který se menoje

nějak

vym super hrdinovi,

který prostě

zachrání

jakov...

No a...

A bylo to nejlepší film

svoji festival.

Právě, že ne, ty vole.

Jakože s traileru

to vypadlo hrozně zábavně,

jenom,

že pak si se stila,

že v tom traileru

bylo to nejlepší z toho filmu.

Klasika.

No takže my

jsme z toho júvna,

z toho filmu vodešli

před koncem

ze segru,

aby jsme stihli

tady ten pulnoční film.

A pak jsme seděli,

ty vole,

hodino a půl

o tom filmu

a jenom co dbů,

jsme ze segru

vlastně už

takou tou zoufalostí

brečili smíchy.

Jakože

my jsme odešli

z júvna McGregoran

a tohle, ty vole.

Júvn McGregor se těl

v řadě před námi

a ještě novíco.

A my jenom fotopí,

či to není možný.

Prostě to není možný,

jsme také kundy.

A ještě novíco

tam byl režistér

toho filmu,

také mrňavej

legrační chlupatej gay,

takže my jsme ani nemohli

vodejít,

protože nám bylo lýto,

strašně.

A bylo hrozný na 3,

že tam je spousta lidí,

pak byhem tý projekt

se spousta lidí odcházal,

protože se tam děli

strašný věci.

Jako ne,

že by to bylo

nechutný,

ale by to byl by natočený.

To byl jak studentský film

prostě,

když někdo točí na heráku,

ty vole.

A teď tam prostě

pojímte toho,

byla,

že celá

planeta Země,

všichni lidi

a stane se to tak,

že se na konci otevře

pekilný anál

a z něj

vylezou

lidi,

který změní lidi

na homoseksuáli.

A tak se pro mě lidovci

představují,

že to bude vyplenit

s úzákoní nečeství.

A mohla to byť nějaká

irony,

mohla to byť nějaký

satirický,

ale nebylo prostě,

a teď tam byl nějaký

kněz,

který proti tomu

bojovala zároveň,

byl taky teplej,

ale bylo to tak

blbě udělané

takový obrovský anus,

kde byli zelo

takový dívných,

lupatý lidi.

A prostě,

a ty se tam,

ne,

už to nechci viděn.

No,

aby jsme s tom filmovou nešli

a potkali jsme máti

o Bartkovského z Reflexu,

který tam byl taky.

A teď já jenom říkám,

chci se o tom bavit,

ne, ty vole,

já se chci opítit,

chci na to zapomenout.

Takhle stranšný to bylo.

Takže,

jsme dělali filmy

výborné

a ještě jsem tam viděla

jeden dokument o

tom letu

malayských

aerolínek,

jak se střelili

Rusové v roce 2014,

MH17.

Letadloco letilo

s Amsterdamou do Malaysia

a prostě

nad Ukraínou,

že jo korec,

a nejdřív to vypadalo,

nebo

Rusové se tvářili,

že za to absolutně

vůbec nemůželo,

pak se ukázalo,

že to prostě se střelili

o něj civilní letadlu

a rynku 300 mrtvejch.

Tak dokument vodom.

Výborný,

střešně moc zajímavé věci.

Akorát ty vole.

Sejgra na to říkala,

takhle to dopadne,

když nebo

takhle přesně by to vypadalo,

kdyby to točil student famu.

Protože prostě tam to bylo

prokládaný

zbytečnýma černobílejma

zábira má,

jako umělecký má.

Takže tam máš prostě třeba

od poslechy

ukraíncké tajní služby,

jak si tam ty Rusové říká,

že to letadlu se střelí.

Jo, strašně zajímavé věci.

Pak tam máš prostě zábiry

na ty trosky někde v poli,

jak si ty lidi myslí,

že se střeli vojenský letadlu

a já sají u toho a podobně.

A pak tam střich

a pěti minutový zábier

na pani,

která prostě stojí někde na poli.

Aha.

Jakože.

A teď přesně si říkáš,

proč to tam není pěfteřin,

proč to tam tak strašně dlouho.

Tebe zajímá prostě ten zbyt,

takže to letou beze zajímá.

Takže to mě hrozně sralo,

jinak to bylo výborný,

mene se to nějak železnímo týly

Iron Butterflies.

A pak ještě jeden superfilm

a ten se odhrával v New Yorku,

tak jsem si to ochrochněla.

To chlapu.

A to se menevalo

One Thousand and One

a dokud se kukal i v žebríčku

jako hlasování díváku,

to je v top ten.

A je to voženský,

která unesla

svýho syná z Pistonský péče

jako v New Yorku

a někde se s ním

jako potlouká, protlouká.

A je to fakt výborný

a je v tom hodně i právě

jako vlastně trošku

historie New Yorku

a tak.

Takže

to byl dobrý

a potkala jsem několik rád

na koloná dějiva na trojana,

který vždycky díkám

strašně chvátel.

Tak to je ště.

Bylo převodčené za installatéra.

Ne, ne, ne.

To vypadal normálně,

ale ten juventyvolet

to prostě dosklamání.

To je strašný sklamání.

Never meet your heroes.

A měli svoje těsně,

protože já jsem byla upupu

nebo v pupu

si bezvednout lístky

na toto na ten film.

A pak jsem nál se se

kdo chvíle stále říkala,

že se se budou došli,

teďka každou chvíle přijede.

Vodešli jsme

a přejel asi za hodinu.

Ještě jsme tam nebyli.

No tak.

To, protože vom by přišel,

ale bych řekla,

ne, tak tohle ne.

Jeřu domů, do Prahy,

do lejkáry.

Ale z tých filmových

o tom povídáš,

jak mě se nevíc

zaujel otevřený Anus,

z který ho vychází chlupotíleda,

který všichni přemění

nehomoseksuálé.

Jako pak tam byla

třeba pěti minutová scena,

kdy dvá hlavní protivníci

si šli koupit

dostánku hod dog

a takhle s tou čumí

v obětě strany párků

a te dva týpci.

Tam začali

jakoby

ten párk

jako kouřit

a tak se tak jako

snažili jeden

jakoby jít lepši,

než druhý.

Mám z toho několik fotek,

kdyby se to pak chtěla.

Chtěla.

Dělali to dobře a spojne.

Dělali to,

že se nějaký typici.

Zajímavý byl,

že to bylo točené

očivětně v Berlínie

a tam

jednou z zájima

projela sanitka.

Inak na ulicu

bez nikdo nebyl,

tak tohle si točili

v covidu

nebo

už asi všichni báli.

Já nevím.

Fegotron.

Ty vole.

Jako latená,

to bylo fantastičké.

No ale chápeš,

mě to možno spál

prostě v půl druhý ráno.

To prostě.

Opele jste se po toho.

Už by to nikdo nevrátí.

Ani ne.

To už vlastně

tak chci jít zpáce.

Všichni na cenu.

Všichni na cenu.

Nemá nic cenu.

No a tak zvadují nejak

nějaký drby,

co nás všechno samozřejmě

zajímá někdo

vůžralej po blutej.

No tak jako vidělo

jsem spíš,

že byl váru,

že jako maj Bingo

vyšlo,

že

jeří macháček

byl vůžralej

a někde čúrel

do řeky teplá,

což jsem si řekla,

že řeka teplá

i bez tak teplá,

protože do ní všichni

čúraj.

Jo, jo, jo, jo.

Tak ten tam zazvosahával

nějakou holku někde,

jakože.

No a Gata očivětně

jako bojkotuje leto,

synak Simona i Andrea tam jsou.

Aha.

Vynáší roby samozřejmě,

dílen, že.

No a tak jako klasika takový to,

že vždycky je tam prostě to

osazenstvo o těch váru

rozdílené a tam plebs

a na té celebry,

takže tam pak se uzevřeku

sklonádi,

aby tam mohlo byť unikredit

party,

kde je ten červený koberéc,

kde je strašně,

jako slavný,

důležitý lidi

a pak je tam vidíš

u toho červeného koberce,

jak tam stojí frontu,

protože

prostě je tam nechtěj pustit

nebo prostě tam

čekaj,

až se vyfotí ty přednima,

že jo a podobně.

No, tak

je to takový legrační,

no.

Ale,

jako jinak prostě standard

vlastně.

Je to decké hezky,

si tam proto dojed,

že to je furt stejný.

Halusky se zdala?

Nadala, nadala.

Nadala jsem si,

na tyvo žádnou presádnu,

ani teplou oplatku?

Tu taky na.

Přivola.

Já to nějak ne,

ty oplatky nějak,

jako neberu.

Mě taky ne,

ale ven in vary.

No, jako jo,

ale vlastně v neděle

za mnou přijel Martin,

který tam nikdy nebyl.

Já jsem se dostbála,

jak to na něj bude

působit,

zaren k tomu,

že nemá rád lidi,

a Davia,

což jsou přesně vary,

že jo.

A přišel mi,

že jsem mu to moc líbí,

až to přišel tak výšel,

že to moc nechce přiznat,

a vlastně nejvíce rozářil,

když jsme pak čli po kolonádi,

a tam jsou ty různí prameny,

že jo.

Tak to vlnil ke límek

od právě vypětého piva,

a vůbec šel tam úplně

všechny ty prameny,

a říkala,

já tam strašně nádyš,

je to železidí,

takový syrnatý,

tak to úplně,

a mě se z toho dělal,

byl by to odporný,

tak to vonci tam prostě

nabral do ke límku

z každého pramenu.

A pak jsme se tam

tak jako hezky vopili,

a to byla jako fajn,

tak jsem byla rádož,

že tam jsi docela

jako spokojné,

nejdou koncert,

řekl, že by tam přiští

šrok se mnou jeli.

Cože?

Co to děje?

No já nevím,

no tak on asi bude

jdu celá zábavný člověk,

když zrovna nebude

rekonstruovat barák,

no.

A nebo toho chlapce

prostě sociálizuješ?

No, nemotáj,

tak počty řekl.

A tak já ho se znamu,

se sami masky jelí malé dma,

že tam není nikdy jako,

že by musel se bavit

s nějakým,

kdo je prostě nudnej.

No a chodíli za mnou

lidi,

pohledněchu melénice,

nebo příběhu,

že jako

zdar staroubo a takhle,

tu mám tě pozdravovat,

samozřejmě.

Díky, díky.

Tak to byl hrozně fajn,

a pak bylo mě nejvíc

spobavilo,

nebo počešilo,

když jsme pak někdy

s Martinem sedili

a přišel za ním týpek,

že májého 3 fajvky.

To je hezký.

Martin se zapířil,

pak jsem říjela,

jakože jen jen jen jen.

To se mi děje každý den.

Tak spoustulí mám moje fajvky.

Tak to je hezký.

Takže to je hezký,

všechno dobře dopadlo,

žádnalo studené skandály.

No z naší strany,

vůstku dá rozhodně,

ne, teda.

Ale ani jsem tam,

jakom to pohužil,

nezahlídla,

že by se tam něco,

nevím,

asi prostě,

už má to moc staré,

aby jsme to tam

vobražil někde po nocích.

Tohle řem, že Juven

byl v public interestu

potí premiéře toho filmu,

kdyby my jsme šli

zpát znechucený z kapitána

Fegotrona, řel.

Takže ty vole...

A jel ten knír.

A jel ten knír,

no právě, no, takže...

A jen ho, tak...

No, to je na hlb.

No prostě.

No.

Tak zase za rok, hlb.

No, já jsem byla,

já jsem nejměl máminku,

teďka na den

se mý pozvala,

aby mohla obděvovat

náš nový bit.

Hmm.

A je to tady mám uklizený.

Hmm.

Rozumíš.

A udělala jsem jít na program,

že půjdeme do Botanické.

Já jsem tam nikdy nebyla,

protože jsem v Praze...

Hmm.

No, prostí říkat na hlb.

Dlouho.

Dlouho.

Dlouho.

A nikdy jsem nebyla Botanický.

To třesnat.

I to tam fakt strašně hezký,

ale teda takhle,

co bylo,

už je to mě mama,

ale za by,

ale ona to stejně neposluchála,

že to je v pohodě.

He, he, he.

No, tak to máme,

ale neslyšte už senior.

Protože tam bylo,

jako,

že senior 60 pus a mámo.

No, tak bylo mi 60,

vidět.

A já,

no tak to asi seš.

No,

to,

že jsem mama,

a svou imamence

kupovala seniorské líce,

která.

Ale jsem,

že ona absolutně nevypadá.

Samozřejmě,

že násem vidět,

a fotku nevypadá.

No.

A tak,

že jsme šli,

jsme do týbotanické,

kde je ten sklaník Fata Morgana,

tam je to nádherný,

všechno dobrý.

Ale jako krásný,

všechno boží.

Tršku jsem baš sklamaná,

že pivoňková luka

byla velmi odrbaná,

protože

vydetně vodkvětli pivoňky,

že,

ale mají tam krásný lilye

a hortenze

a je to prostě takový,

nu-nu-nu.

Nějak z nějakého důvodu mi napadlo,

jestli tam ději svatby.

Prostě mě to prostě se taky napadlo.

Prostě mě to prostě napadlo.

Prostě mě to prostě napadlo.

Prostě mě to prostě napadlo.

Byly tam sukulenty

a tam mě nejvíce dojalo,

že tam je nějaký skleníček,

kde máš ty různy eksponáty

prostě těch různych sukulentů

prostě s cvědího sveta.

Ale byl zavřené

a byla tam,

otevírací doba,

jako 9 až 14 o 15,

nic takového.

A tohle byl jako nějaký nápis,

tak naklato koukám

a mě tam psali,

že byly nucení

skrátit

pro zní dobu skleníku

kvůli kráde, žím a vandalizmu.

Tak jsem si říkala,

ty volvání tam,

ty lidi už je chodílen,

jsme si vyryjpli,

vždycky kuska ktusu,

aby si ho jako vzeli domů

nebo vyšte,

kto tam mě vyložení,

jako působilo.

Takže chodáci,

kak to si jsou tam teďka pod zámkem.

To je debilita.

To je trošku debilita,

no.

Ale co je nejlepší,

nejlepší na celý botanecky zahradě

a tak to je prostě vynice

svaté kláry

a vinárna,

která k tomu patří.

Ale a oni tam dělají výna

velouženě z těch vynice,

co jsou tý botanecky.

Takže jsme srdili nějak ty bublenej,

že jo, a pán říká,

nám to tam nalívalo,

bylo takový hrozně,

takový ten hrozně příjemný,

jak tě odprezentuje to výno,

jako víš.

Tak říká, no,

je to jako podle všechny certifikát,

tu to spolně parametry šampaň,

ale je to tady od nás prostě

a prostě dělojí bylo vyrobených,

jako strašně málo,

asi 300 láhví,

nebo něco, jako fakt málo.

Takže jste tam viděla,

jako koliká tato,

a nebylo to jako drahý,

jako že to flaška byla

za 500, 60, možno něco takový,

ale bylo fakt tady strašně dobroučky.

No a teda neprodávaly to posklanitřce,

tak jsme si hold,

byly nutce,

nedát celou láhev,

že do toho tam byly nějaký

americký studentí,

který tam prostě hráli na hůstle,

taky kukě žily,

prostě tam byl orkestr,

který je to jako vážnou hudbu,

ty tam byli,

že to šampaňské připážstve,

a no tak to,

ten život by měl přesně vypadat, děkuji.

No a do toho,

protože jsme sedili u jediného stolku,

kde byl s tím,

tak přišla jaká slášina s kukem,

a jste si můžou jako přisednout,

a mi vám horko,

co my jsme také jako zdrhle,

tak jsem sedli,

ale nemysl, říkám, mamce,

ale je vrát,

se na mě tak pojď,

a říká, já ten hlas z nám,

a teď já,

a je,

a vrát na mě,

ukáž kérky,

a jo,

cože,

ne, co jsem věnila tam moje mamiňka,

že mami podívej se,

co jsem za člověka,

takže říkala,

že to dá,

že hrozně jako poslucháchů,

malenice,

že to poslucháchá celá práce,

no ale hlavně říkala,

prej,

a taky jsem se vzela k srdci

vešerady,

ohledně,

mačích chlapců,

takže mám tady mačího chlapce,

který tam byl teda sní,

a říkám,

pokolej jste od sebe,

a vana při a půl roku,

ideál,

a vana říká,

no a zatím myslím,

že to je fakt jako dobrý,

a chlapc říká,

mě to taky přijde dobrý,

tak to dál propagujte,

a navíc chlapc

byl z mostu,

což se myslím,

že to úplně jako,

že prostě synchrovesita

funguje,

jako bláze,

tak to bylo hrozně hezký,

a zároveň,

teda jako fakt doporučuj,

když byl je to chyt nějaký

netradeční bílet,

takhle,

já jsem se fakt připel,

že už jsem ve městu,

ale já jsem se,

že všechny lidi

jsou nasáčkovaným zoho,

a v té botanické nikdo není,

takže fakt tam budete sami,

je to tam fakt jako hezký,

a dá se tam jít kodin

na celý den,

a udělá se tam třeba pikning,

nebo se tam prostě poválet

jako na nějaký týlouce,

a pak hlavně bych to zakońčila

traftí věnice.

Tak to tam budeme muset zít,

Martina, protože on měle

kitky,

že jo,

a vyzná se v nich,

a je to přesně také ten člověk,

který vidí kitku,

který menuje pomalozná

i ten latinský názef,

takže já rozlyším

takový to,

to dle karafia,

to dle růže,

a ještě také...

Růže poznám také,

no,

a tak to si myslím,

že by ho bavila ešte,

kde by to bylo zakońčené

nějakým takovým lepitíčkem,

tak to by byl ve měl...

A dinasu fakt jako super,

a i ta obsohájo,

že to je takový,

přesně, že oni to tam je hrozně rádi,

pak tam ještě taká sekce,

jako nějaká edukativní,

které jsou tam úli,

no tak to by si ope posral.

A je tam vysazaný z půstu,

květi náče,

z různí vakitky,

a pak o těm včelám,

takže no,

je to prostě krásný,

byš to tam je to hezký,

prostě Prahe nejlepší miesto

na světě,

máme tady úplně všechno,

a tak,

no,

takže to byl velmi úspešné,

no,

pak jsme teda s momentou vodyli

k nám

a pokračuvaly jsme

dál veselých kalížcích,

to byla predil,

mám přišla na terasu,

a mám sní spadla,

že to první chvíli

pro se zakopla o svůj vlastní dohu.

Jasné.

A řekám,

vkrože to neviděl Pavel, ty vole,

koko, než se to stane

někdy někomu jinému,

než mě,

řekám, a viděl by,

že já za to skutečně nemůžu prostě.

Proste,

mý valství napěkuje dědičné.

Je to velmi dědičné,

takže mami díky,

ale by už to nikdo neviděl,

no.

Já jsem se ještě spoměla

na rům,

že tam se odhrála věc,

kterou teda už já jsem,

které jsem nebyla světkem,

ale teď v tom psali,

že Kazma

vyprenkoval všechny liditím,

že vlastně tam

inzerovali takový uvedení

novýho českého filmu,

jako z vonacistech,

a tady naplagá to je vyfocený,

prostě Bartoszka,

Langmayer,

tyto je nejznávnější

český herci

v těch náckovských uniformach.

No.

A že to teda má být

jako něco novýho,

to je tiskovka,

a teď se tam sešli

ty novináři,

a na tiskovce přišel Kazma,

že jako, ha, ha.

Jako leto?

Jo, teďka, no, to bylo,

a že

vyprenkoval ty herce,

když jako jim vůbec

to ditúroly nabídli,

že oni měli jeden atáčecí den

a něco,

a on tady vlastně

ty lidi takhle na to tiskovku

nalákal,

protože chtěl ve skoločnosti

uvest nějakej svůj film.

Jo, ale to jsem zregistroval,

že on se dával nějakou pauzu

a měl nějakou proklamace o tom,

že se vrátí v pravý čás,

a teď má něco...

A to je asi ten pravý čás.

Asi pravý čás,

a myslím, že tam je něco,

že to je jediný film,

který skončí v realitě,

tak nevím.

Já taky ne,

ale jenom je to takový to,

jak na to všichni mají reakci,

mech,

jako, že je to přijde úplně už

jako zajímá tohle ještě něko,

jako,

jako, že si pamatou dobu,

kdy Kazma videle,

jako nový video,

a fakt to všichni probírali.

Ale víš, čím to bylo?

Protože on tehdy děl

ještě z Marku Samkruby.

No jasně,

vymchodem Marku Skrug

má,

jsme ve stejném kánclu spolu.

Fá?

No, a on je hrozně miloučký.

On je hrozně skvělý,

já jsem si jen kdy se dělala rozhovor,

a na to,

jak on je jako mladej

a strašně dobřej,

tak je jako úplně hrozně,

jako pokornej,

prostě milý klůk,

a tehdy říkál,

že

na něco točí pro Netflix,

ještě o tom nemohu,

jako mluvit,

ale jako mi přišlo,

že je možně 30.

No, každopádně,

oni už spolu,

že jo nejsou.

Nejsou,

nejsou spolu.

A ja ještě z jiného

nejmenovaného zdroje,

vím,

že jako,

což fakt nemyslím

teď toho Marku se,

že prostě

jako spolupracovat skazmů

fakt neníme díknu,

že jako,

to spíš nechceš dělat,

takže

prostě doberu představit,

no, já i vím,

prostě do vchmoutřil,

ale to říkáme můjí.

No, tak dobra,

nech to mě říkají.

A také prostě

kazma chodil z Krystalovou,

plístivou.

Jakou jasně,

no,

potom máte,

mě se líbile,

jsem je do,

líbile,

jsem byla na nějaké akce

a tam jako

součástí akce na programu

bylo

vystoupení kazmy,

který teda přišel

a vlastně jako by

měl takovou

půlhodinou prezentaci

o tom,

jak je dobrý.

Je to,

že on tam jako stojí

a říká,

já jsem prostě,

já věci dělal jinak,

takže teď jsem

prostě tady

a můžu dělat todle,

a vy to neděláte,

protože

prostě jste průměrný,

výš takový,

a to tam jako stojíš

a vy ješ prostě to,

to šampáne říkáš.

Dobře.

Ale já,

to možná můžu říct,

jaký úsměvný omentor

čeho odpustit,

jestli stokně mu do nás.

Protože my se spou vysíjeli

a on tehdy tam chodil z tou Kačenou

a já jsem chodila s kukem,

se kterým on vysílal

a jeli jsme,

ale to je úplně všechno,

co teď řeknu,

je z kategorie

můj nejbezardější šuplík.

Prostě jeli jsme,

já, ten můj bojfren,

Kazma z Krystalovou,

na výledu

Ostródověkí Kršmi v děti.

Jíš, ale tady výborná.

Ty vole,

takže jsme tam byli

a teď,

prostě my jsme tak nějak

normálně tam existovali,

jako chováli jsme se nějak

jak se chováli,

prostě v hospodě.

A teď Kačená

to prostě jenom

vystřenit pysky svoje

a jenom čuměl,

jestli někdo pozná

a byla úplně tak

strašně afektovaná,

že by si dala pečku.

Na to tam takovou oblíbenou fráze

čumí, jestli někdo čumí.

Čumí, jestli někdo čumí.

A Kazma,

ten zl se prostě měl,

protože je ho lidi,

nikdy nepoznaly,

když neměl ty Brejla.

Aha, aha, jsi.

Tak lebo

ještě,

a my jsme na to moravské přízvuk,

prostě.

Aha, aha.

A vnysky říká,

je, a vypad držku,

je koleo de Caprio.

Říká, to tě říká,

tvoje máma, ne?

Léo de Caprio,

zkukaj, nemřití.

Zvyšel,

jako velmi zvyšel.

Ale prostě

by on taky občasilo,

tak výto,

aby ho teda lidi teda poznaly,

tak se dával ty Brejla,

prostě v těch absurdích situací,

kde fakt neviděl,

ani hovno prostě.

A ho poloci v Praze v dlouhy,

anobo tady vidíte nic jich,

kde vidíš,

uplí hovno prostě.

No, a já už je vlastně nějak

to dopadnou,

že oni se sam říjí,

hádali,

že oni se furt hádali, furt furt furt,

tam na sebe řívali,

vone strašně hysterka.

A Kazma,

vysky dělali,

jako, že je hrozně,

teda chláp,

a potom,

jako,

za ní běžel kačenko,

bydy.

No,

a prostě je strašný hrot,

ty vole,

pane bože.

Teď vůbec už nevím,

z jakého zdroje,

ale,

že,

jako,

tyž potom,

oni se,

kohádali,

nebo rozcházili,

takže,

von,

von nějaký vycházel,

jako,

věc.

Maš vode mě volat.

Ale,

počkej,

ale to možná nemám,

ne,

vy život kači to mám.

Já to ešte,

když jsem,

tehdy pracovala,

3 měsíce,

v extra CZ,

tak to nějak

zrovna byla ta doba,

že mi to tam někdo,

pak ji to přejižděl,

autem,

no,

a po mě tohdy toho renčvou

vrabílí,

jo,

a já jsem se s ním bavila,

já,

třeba 5 minut potom,

co se to stalo,

že jo,

protože on byl hrozný kámoš

právě s tím,

měme,

jako klukem.

Tak za náma přijel,

a to je ty,

přesně,

tak jsem s ní skončil,

s tou,

kurvou,

prostě,

a tak,

a ty dan to vypravil,

jaký prostě vyházel,

všichni vytony,

že nějaký amantý prostě

vkupoval nějaký drehý dárky,

nebo co,

a ona som ře,

tvrdila,

že to je jako prostě,

no,

tak,

když mi chcela dárky,

tak prož by mě je nedal,

že jo,

no,

tak,

ale tak,

a zmí to,

jak vyházel,

a my se,

že tohdy vyhudil,

iště nějakou panenku,

co dostala,

jako to její cera,

a když přejižděl ty věci,

tak tý pan je,

urvalo hlavu prostě,

a ještě nám to vypravil,

jako bylo chvíle,

mame,

ze něma,

jako vyhrocený,

jako,

že tam nějaký,

jako řeče,

budu máci mnástře,

ale co já vím,

to,

jako jsem taky,

jenom slyšela,

a ještě,

bych se řekl,

že na tříského kezmu,

no,

jako ptěžko říct,

kdo,

kdo byl na tom,

jako hůř,

ale,

ještě jsem,

počkej,

ještě tam byla nějaká jedna vecí,

jo,

že prej,

vojí měli nějakou,

vzela telefon,

jestli tam nemá nějaký,

jako správy,

s někým,

nebo něco,

a že taky,

jako pár krátce stalo,

že ten telefon vzela,

a prostě jí ho,

jako někam zahodil,

a že ona si prostě,

x krát musela,

nebo,

že vždycky psáhle,

tak já musel se nové telefon,

něco,

něco.

No,

jak říkám,

byl to takový,

harbulický pár.

To dívne,

že jsme ufrnejsou,

byl.

No,

přitom byl,

takový match.

No,

když už se ho vzela,

už je fakt pani řeku,

a ty vám dosta,

neme trsní,

oznám,

nějakou tak leká.

To jo, no.

U kamžitě.

To je o.

To je o, podávám,

to je o, tak,

těšíme se, děkujeme.

Ešte jsem,

tady kom v současných,

tady kom v věce,

co se děje,

našla rozhovor s Felixem

slováčkem na Ídnesu,

kde

Felix,

mimo jiné říká,

myslím si,

že to,

jako potěží všechny

feministky na světě,

říká,

když se o někom říká,

že je proutník,

pro ženské je to magnet.

Aha.

Potem si Felix myslí,

že on je magnet,

ale já si spíš,

myslím,

že někdo používá magnet

na jeho oční bulvy.

To bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

to bylo,

a ten někdo,

se právě jako proč vyvaldy,

že jou

To bylo někde ubazen. Jako, že tam byla rýsovačka rozhodně.

Jo, a on tady ještě říká, jak se se známili zdádu, že byl na nějaký party a najdnou se zbudil a vedlení ležila tmovou vlasá a kočička.

A to bylo jako...

Ale tak jako bachadá dáda.

Ale byla?

No to jo.

Ale nechtěla bych jako, aby to takhle...

To práve, co si jako stalor zmýš seš jako největší seks z bombasví doby a skočíš s falých slováčky?

Tak on byl asi taky nějakým způsobem charizmatický, ale tak oni taky podle mě dohnal k tomu dlepšemu, co ona tě je.

Je si jako celý život s ním rovná se, že on furt běhá někde za nějakýma kurvama a to.

Tak já bych asi taky byla ty volevo taková alkoholička, prostě než časná.

Ještě jsi vám má pocit, že jako z někým jenem nemůže bejít, než tady zby veldim.

To je stršný.

To já už slyším Pavlák mi za sebe říkaj, že nemáme takhle drba ty lidi, minimálně v té úplně části, protože pak nám někdo minimálně rozbědržku.

Anobo z toho budeme rzení.

Myslíš, že nám Felix slováček rozbědrží?

Feličná. Dády bych se bála trošku.

No, tak tady se napije.

Parevče, vidí se napijete?

Hele, a ještě to, ještě tady mám, přesneteďka dělala do svýho podkástu, epizodu o guru Richardovi.

To byla teďka ta sekta, potom furt všude píšou.

A nejbezarnějšími na tom příde, ono jak někdy na podzim nějaký ty dvě ženských zavražděli.

A teď se vlastně jako...

Já ho to chtěl?

Na teď právě, a zašlo se to celý rozplejtat, že jo.

A teďko, jak jsem to měla v té epizodě, tak se mi pozvol vlastně úplně strašně moc lidí,

který je tu zubářku jednou z těch dvou, jako z nájbuď,

že s ní chodíte do školy, nebo že jí znají z města, nebo k ní chodíli jako k zubářcu.

Příde úplně bezarnější, že bych se jednou přišel ve správách,

protože moje zuboské, které chodím, se zavraždila člověka, protože byla prostě desetle v nějaký sektě.

A teď ty lidi ještě psali, někdo by psal.

No my jsme k ní chodili, celá rodina, vždycky jsme si říkali,

že byla taková divna, taková jak za nějakou mlhou,

jako, že to bylo takové, jakou to...

Tohle, to je to kousu, mám právě hrozené historie,

ale jo, Pavel, protože já jsem nějak četla kvalitní beletry,

a on tam brzy, če to nějaké hroze dlouhy článek, řekam se to čtešti vola,

a on ty vola počkej, no tak to je.

A to je přesně, oni mu naposílili i nějaký milióne hrozní,

že jim říkali...

Vodnil 90 mega dohromady na účtu,

když to celý jako se to rozpletlo.

Ale hlavně vodným přece na kecál,

že když ho jako zabiju, že to o těhle to jako zmizí.

No, a vodným zmizílo, protože zavolili policajce.

Ty vola, ale sež dubašká ve studovala si medicínu,

ale to není upalechá škola ty vola,

jo, potřebaš mít asi přece nějaké logické myšlení.

A tak oni asi téledě fakě se jsou v nějaký prostě parděle

nebo psychicky v nějakému jako srabu,

tak se pak upnou prostě na leco,

co jim jako říká, že jim to nějak pomůže,

nebo zlepší život.

Mě ještě fascinovalu, jak museli střežit ten jeho zpánek.

Bylo, že jako...

oni museli být zůr, když on spal,

aby střežili jeho zpánek.

Takže to a ještě...

Jo, a to je taky desivý, že nějaký dvou chlapci,

že poslal do lesa,

a oni tam nějakého umrzli,

nebo nějak se tam prostě zemřeli,

protože tam je nějak hledat svoji seksualitu.

Ale byla zimá, že jo.

A pak nějaké chlapky do notěl,

by si useknu malíčky.

Jo, protože

přiznal, že viděl

tuto zubašku na hůve z prše.

Ale jako

tvrdil guru Richardovi,

že ale vůbec ho nenapadlo, že by si něco měle.

A naduka z toho, že mu nekeca

tak si měl useknu malíčky,

a bym to udělal na nohou teda.

Aha.

Dobře.

No je, nejde to k smíchu, je to strašný,

ale

to je strašný bizár.

Ale, to je výště,

se mi to docela hodí, jak se zmínila ty,

tady ty prostě jako šmejdy

a lidi, který prostě parazitu

na nějakým cezem neštěstí.

Tak na to kon, to nám přišel email,

dobra, já ti řeknu pravdu,

přišel nám prvního čerbuda.

Na ten děti.

Já jsem prostě velice dobré,

jakou metodé s organizáváním e-mailu

a podobně nic mení.

Tisto nečetla,

já jsem to tady chtěla přečíc,

ale jehala jenom disklojíme,

je to fakt jako dujemný,

ale takovým jako, že fakty to bylo jako...

A takové od nás?

No, je to reakce,

když nám ninka.

V mě bavili o těch nemocech

a pak jsem se bavili i v opravě

těch ezošmejdech, co jsou schopnití vrste nervat,

takže přišli parazitu tedy na to

neštěstí a zoufalosti a podobně.

No a ono nám píše,

že se z náma chce podílet o část výho příběhu.

A teď bůj, cetovat, o dalšiu.

V memtěle je nevylečitelná nemoc.

Ve skradce jde o to,

že z nervů vyrůstejí nádory, které

spůsobuji různé komplikace.

Nádory se do těla vrátili.

Má mi v hlavě a na sluchových nervech,

takže přestávám slyšet.

Nedávno mi operovali nádor

na pravem sluchovém nervu

a neumím to jinak než,

že nádor sece vindejí,

ale nerv předruší a člověk

ohluchne na úcho, které operovali.

Nádory i na lavem sluchovém nervu

a až bude nutného

odoperovat, tak ohluchnu zcela.

Zatím ještě maličko sliším

a tak vás poslouchám.

A to je přesně jako, že

no a pak píše dál,

že to teda měl jít teďka,

že ta nemoc je evidentně jako dědičná,

ona dochází pořád jako nákolá džbu

a důvod, proč to píšu.

Vy jste v jednom díle mluvili o ezošmajdech.

Mě se hned vyrojili zpomínky,

kolik peně jsem utratila ze různé techniky,

seménáře doplňky ezoterapie.

Ze začátku, abych to rozchodila

a nezůstala na vozíku.

Později abych se uzdravila z té nemocy.

Měl jsem falešné naději

a jedna, která využí toho zoufalství,

kdy to noucí se z té blachyta.

A v dnešní době internetu je to docela mazec.

Kolik zdravých lidí píše o tom, jak být zdravý,

jak se všichni můžeme uzdravit

a vylečit z čeho, když budeme chcít snažit

se změníme myšlení stravou život.

Nechce říkat, že to někdy nefunguje,

ale jsou to nemocy, kdy to prostě nefunguje.

A ve mě to dosť často vyvolávalo poce celhání,

ale lepší nemoc přijmout, jako součást života a žít dál.

Každý děně jak nejdíp to jde.

Tím nemyslím nedocházet naledžbu,

nebo doktorům, nebo cokoliv co člověk

cítí jako svou cestu.

Ale já jsem to měla tak, že jsem jakoby čekala

se životem na to, až se uzdraví,

pak budu zase moc být šasná.

Jako vše v životě je nemoc na s ničemu učí.

Na vzíku jsem už 20 let

a nádory v hlavě, na sluchových nervech

a znova v míše, mám 10 let.

A mám v sobě opravdu obrovskou sílu

a odbohu zvládnout hodně a žít.

Prostě žít pracovat, sportovat, radovací,

klidně i zbolesný s nemocí, s tenitem.

Navíc začne žít v přítomnosti

a život v přítomnosti je plný v děčnosti.

Nechce, aby to zňal pateticky, nebo ezotericky,

ale člověk se osoby a o životě hodně dozví.

A když přijme smrt, jako součást života

a uvědomí se, že opravdu níkdo z nás

nikdy nevíme, na jak dlouho toto máme.

Prostě se stane jakoby živějším a plnějším

a spůsta věcí a psou do problému

stratí navíznomu, a tím je život jednoduší.

Nebo teda já takovou zkušenost mám,

ale je pravděžé, že každý to reale

to taky vnímáme přesviltr své mesly

a každý to máme trochu jinak.

Píše, jako dál

a pak píše, nechce psát mohou zlouhý mail pozdě

a píše, že treby chtěla podíkovat,

že se o tom bavíme,

že se u tohle děcky pobaví

a občas nesouhlasí

podátku

a že nám přeje

ať jsme rádě na světě my i naše blístí.

Tak jsem z toho

taková na mě

tak jsem mě někdorad odpovedila

dneska a odpovedila mi zpátky

a evidentně jako

z toho, co píše, tak je to

takový strašně jako pozitivní člověk

výš, že úplně

přesně pak vysky mám

takové výčetky sami na sobě,

když jako nic mi není

pobac.

No tak hele nic ti není.

Tak zase jako já to vždy taky říkám

tohle a mojí kamarádi říkají ne

prostě ty máš nějaký problém

a pro tobe ten problém je zásadný

jako že můžeš na všechno koukat optikou

a o dětí v Afryce nemá i co jít

protože jako ty žiješ svůj život

ale jasně vždycky tě tohle

přesně napadne, že jako

řešíš kraviny.

Asi jdu by je to jen ráletiček

k tomu k těm hezošmejdu

mě napadla, já jsem tady jednoho změňovala

jak jedním

z takovéhle zmrduje i Karel Havlíček

že on

předtím, než byl troj ministrem

nebo čtvr ministrem, skokaj nemřitě

tak on byl jako

soukromý investor, financoval holding firm

které měli pracovat na ležby, klubu

nebo ho je níram. Jedna s firmem se

speciálizovala na použití kmenových buněk

u pacientů trpicích smrtelnou a doset

nalečitelnou amiotrofickou lateralní sklerózon

a ls

reportaři ČT pak odhalili, že část pacientů

na kterých se metoda testovala

si museli za řezení do studie zaplatit

obvykle 150 tisíc korunza

jednodávku buněk léčba, ale neměla

prokazatelný účinek

hello

no, tak když potom prostit celý

další svůj profesní život

spojíš se zmrdem, jako je bobiš

tak ono to vlastně asi není úplně

tak překvapy výžil

to je debil

no, hele, kdy jsme u dementu

poď

patryk na chvíř byl ve varech

ne, ne, a viděla se to, to neboží

no, vodně nějak, nevím, tam přivezli

takovou velkou lupu, takže zvládli

ho vyfotit před fotostěnov

ale nic víc neměnam

a měl na sobě zara kýc

měl na sobě zara kýc

no, hele, mě se stala

prostit tě taková věc, tak ví to

prostit tě lidi tak blbí a dybení

no, situace

bylo jsme se o výnoct vyčit

a já prostě nemůžu tomu fotku přítnit

jak na ménu formfaktory, možná se to ménu

je to takový žluto černý

chodíme na Smichovský nádrží

no, a dobří, tak my jsme se vodnili

nějaký ten až trening, a teď na konci

vysvingujem

no, tak tam, jdeme

můžu postítě, prostě

hudbu, ano, přesně

ne, prostě na svinky, že byme ty kétl

byl, což je taká žela zná koule

takový přítprci, prostě to vypadá

na nějaký počet opakování

no, a tak koule

se vyznačuje za prvě tím, že jako je žela zná

a že je docela jako těžká

prostě, kdybych po někom ho dělal 16 kg žela znou koule

tak mu rozbyl hlavu, jo, to asi

jako nemusíš vejt úplně intelektuál

budeme vzpravit taky mělo slav rám zlo rov

víš, ale řekla bych si, že tenhle

jako fyzikání fakt dojde třeba i trenerci

ve fitku, ale

no, ten TV dostal 24 tk.

no, ale

ale, ale prostě

my tam tady jdeme svingovat

a vone tam

prostě byla nějaká tabuhta, co prostě tam vždy

potlou takové ty bezprizorní trenerci

a mají tam nějaké chudáky a učí tam

nějaké úplně bizarní věci prostě dělat

no, a tohle byl přesném případ

a ještě brá taková, hej, ja jsem tak častná

Eddorffy, nepředem

jo, zubíš, takže my to smějí

samozřejmě jdělovali

a vone tam prostě bylo jediný místo

kde ty můžeš tak nějakého svingovat

aby se byla nejaké stabilní podložce

a zároveň jsme nechtěli logicky

svingovali do zrcadla

protože safety first, jo

a chtěli jsme svingovat do zdi

tak si jdeme zeptat, jestli tam něco ději z toho koup,

že tam měli vodložených spustů věcí

a pokud ne, jestli by se nemohl dát někam jinem

že by jsme tam to svingovali do tý zdi

a teď vona

no ok, tak to stačí jako to

jdeme takovou nepustit, ne?

a pak se nebusíte vád a my

já říkám tak moje fitko to není, že jo

no dobrý, ale nic nechala bych to bejt

svingujem

a teď to rozumíš, ona byla

třeba, ale neviem

to koľko toho může je 5 cm

přede mnou

a teď to viděla, prostě jak tam svingujeme

a ona tam prostě strčila hlavu

před tu kouli a jako se šla tam něco dělat

a teď já úplně co

tak jsem to položila a ona

já vám asi překážim, ne?

a já úplně, jako si říkáš

proč jako není dobrý nápad

strkat hlavu před řeleznou kouli

rozhoupanou řeleznou kouli

no tabene, když samozřejmě protože to

komerční fitko tak tam nikdy není mágo

takže ti ty se trošku klužou

a jako já jsem koukla to na nikdy nepustila

zatím, ale je to do první věc

kterou si prostě hlídá, že ještě svičit

aby si někoho někde nesejmul

ale mohlo sama sebe

tak úplně, a Albina prostě není koukala

tak v tím stalam prostě

seš pro mě mrtvá, jako rozumíš

když je to svičit, jako prostě lidi

takhle debilní, jako proč

já jsem, já jsem teďka měla

dva takové, jako momenty,

že jsem se musela strašně držet

protože jsem včera teda dala na instagram

o tom, jakož mám definitivně

diagnostikovaný to ADHD

gratulujeme

a děkujeme, je to prostě certifikace

v podstatě, mám takový osvědčení o tom,

že jsem jíval na piku

je to teda mimo chodem docela zajímavý

mě se hrozně líbole, jak mi to doktorka popzala

je to takový dobrze představitelný

je to v nějaký, tady

přední části mosku, je to fakt, jako že

je vyvinutá jinak, než u, jako

normálních lidí

a ona říkala, jakože

ta normální část toho mosku

u normálních lidí, je jako, když si představíte

semafor, který normálně funguje

takže blikne zelená, auta je dou

je to tak udělany, aby to fungovalo co nejeffektivně

z takřežovatka

a u vás ten semafor nefunguje

tam prostě, ty auto tak jezdí

když bůžou, tak bude u všechny

přesně, v občas se srazej

a tak to přesně vám tam douti myšlenky

řekám, to je docela dobrá

dobrá analogie

takže, takže jsem tam prostě nějak psal

a

jsem tam jako psal, že samozřejmě jedna z těch

věcí, jak se to jako projevoje, že

člověk nedotahuje věci do konce

a tak mi tam samozřejmě

přistal komentář, jako, to je teda

dívný marketo, že prostě teď

nahráš jako třeba episodes podkásto, vydáváš

knižky, tak to mi přijde, že dotahuješ

ty věci do konce

a to tě jako si říkám, ok, co je

k tím chtěl, jak tím chtěl, jak říkám,

že se takové myslá, nebo

no, tak to bylo taky první z říká

dobré, nádech výdech prostě

a pak druhý bylo, tam nějaká ženská

napsala, že

tady u těch hlavěcí se musí řešit

ta přičina a je to teda to, že

máš, musíš si odstranit

těžký kovy z moskovýho kmené

nebo

no, adhd, jako neurovývojevá

vrozená poruha, a ona

takhle se to učí doktorinu, ale

jako ve skutečnosti...

Ona zná pravdu?

Ona zná tu pravdu, právě.

A neprostala tě link, třeba na nějaký

kapky nebo...

Po divu, ne, když ne,

vlastně postala mi linky na nějaký

na nějaký instagramový stránky, to jo

ale takhle se to učí, ty debilní doktor,

že jo, který vůbec naléčí lidi zrakovyni

a podobně je to prostě třeba

čudá cestí.

Prostě by se řekl do toho,

jsi můžete napsat jarmila na instagramu,

jak by to dělalo vona.

Tedy vano, že jo prostě se

něco děje, covid, cokoliv

a všichni

prostě naletí

na tu jako by pravdu

a jenom prostě jarmila ze svita

v ty vole, to odhalí, jak je to dovolit.

Alebo traktorista Pepa

zná pravdu prostě.

Zrovná voli jediny.

Ano, ano.

Ty vole, no...

No, takže to sam se také

v duchu zanadávala, že prostě

proč, ale

to nevadí, pak jsem hledka stejně

stratila pozornost.

Už v poču.

Už v poču.

Už v poču.

Už v poču.

Už v poču.

Ale my jsme neudřile

žádnýho maloparáka,

ale by se se to vychází

ten Kada hlavíček.

Mám, mám, mám, mám

a mám ten a velkopíču

a to bysne úhodila, kdo to bude.

Ježi, kdo to bude,

kdo to bude.

Dej mi, dej mi na povedu,

jak chce hádat.

Jako, ale já myslím,

že ani nepotřebujš

kovářová.

Má, tisně.

Tak je to kovářová.

Ano.

Výborně.

Tak, den jela kovářová,

na Twitteru.

Přecetkně dolní komory

našecho parlamentu

má patrně nějakého kamaráda,

který by se tu ze rád oženil

se svou krásnou cerou.

Jak jinak se vyložit

její včerejší slova

a já bych si moc přeálá,

aby si toho svého

najdíložitějšího člověka

mohli vzít za ženu

nebo může všichni.

No.

Já bych mi vyprchal veškerý botox.

Rozumím.

Ale máme tady vlastně

mořeskej drb od Anéle Kovářový,

který máme povolení

zdílet.

Pravda, pravda.

Samozřejmě nebudu říkat zdroj.

Samozřejmě je to drb,

jak my si říct,

že nevíme,

jestli je to pravda,

ale když je někdo

má tak silnou potřebu

neustále mluvit o nějaký seksualitě

a obvinovat jiné lidi

z toho,

že to nedělej jako dobře

a furt se nějak taky

jako prezentovat

jako ten

jako vzor

ty toho,

jak to má vypadat

na tradiční rodina

a ten správny

jako vztách a furt

melebo manželství

a předhozoje to každému,

tak víte,

že tam je nějaká frustracie,

protože když prostě někdo

o něče mluví moc,

tak je to ten jeho největší problém.

No.

A teď už víme,

z čeho pochází frustracie

Daniela Kovářový.

No, poďme.

Prosím vás,

prej údejně,

její manžel,

že z Daniela Kovářovou nezpí.

Tak to je

zpadná správna pro paní Kovářový.

A ona je z toho neštěstná

a dokonce z toho vyvozovala,

že velký penis rovda

se nezajím o sex umože.

Tak prosím vás,

já říkám,

že to rozhodně takhle není.

Myslím si,

že ty to taky můžeš potvrtit.

Potvrzujem.

No.

Takže tohle,

tohle se ke mě doneslo

opakují jako drp,

samozřejmě,

nevíme co je na tom pravdy,

ale...

Tak je to to samý,

jako si tady vždy říkáme.

Když má někdo takovou potřebu

ukazovat,

prostě cokoliv,

že je tak hrozně zamelovaný

nebo je tak strašně moc spokojné.

Třeba v práce,

jakože moje práce

je lepší,

deš prostě,

tvůj nejlepší den v jivotě.

No tak já nevím,

no, ale přijde mi to jako...

Prostě,

deš jako něco takhle urgentně

cpaž do ksichtu,

tak je to,

to děcky,

jako smrdí.

Mhm.

Já jsem taky,

jako hrozně zdílala,

jak jsem šťastná spokojná,

když jsem byla úplně nejvíce hovné.

Tak samozřejmě.

A když máš nejmenší sebe,

vydůmí,

tak se dáváš nejvíce hotfotky,

aby se dostala

prostě nějaké to vnější potvrzení,

prostě,

že nestojíš úplně zahovno.

No.

Ano.

Tak jako...

Vlastně to dává úplně smysl.

Ale je to drpžel,

takže nevíme,

vlastně.

Nevíme.

No,

překopaná,

ne,

tak,

co máme dál na programu?

Prosím tě,

ešte

jsem vám chtěl říct,

že jsem byla v událostech komentářích,

a bylo to hrozně vtipný.

Ježiš, já viděla to

v fotku na Storíčchách.

Znudě,

ani za to nedala props,

ale miluju to nejdíc.

Já jsem prosím vás,

to bylo v první den,

co jsme byli ve Varech,

tak mě nějak vodpoled nepsala

produšně s událostí komentářů,

jestli bych tam mohla byť jako host.

A že to trak lidi,

můžu být přezům,

a že to bude,

jako,

přecečně,

jako prázdně,

ne,

já teď nějaký...

Mám pocit,

že editor v České televizie

není úplně nejzdatnější,

protože mě ta producentka říká,

no, vyste,

ta produkuční,

vyste,

ta autorka toho projektu

s vás dějáku nenaučili.

Co vám mám potom

dát do popisku,

jako,

až budete mluvit,

jako,

že

autorka projektu

s vás dějáku nenaučili,

blogerka,

ne,

já jsem spisovatelka

a dělám podcast,

to,

a co vás dějáku nenaučili,

kníha,

to není žádný projekt,

a há,

há, dobra, dobra,

já to vůbec nevím,

no,

nic,

ale sež slyšet,

jako host,

jo,

já nás vůbec neznám,

a mám,

prosím,

tady.

Ale,

nakonec,

vana,

totiž modedevala

Jana Perútkova,

a my se tak spolusledujeme

na,

na tom,

na Instagramu,

tak mi pak i psalá,

můj girl crush,

tak vana mi psal,

že se těší,

a ještě tam byl Lukáš Hejlík,

mi taky bez sebe

nedáme ani ráno,

prostě Lukáš Hejlík

a jedna slečna,

a,

tak to bylo,

jako na téma,

třeba,

jak jako zaujmout děti,

v oprázninách,

něčím,

že je třeba,

něčím jako,

z historie,

nebo nějaká knížka,

a takový,

tak,

tak se mi dostal,

nějaký otázky předem,

no,

a vlastně,

to byl ten uvodní den,

prostě,

prostě tam byla,

takový,

no, a tak jsme,

takže,

takže ve 2020

jsem seděla

v našem ubytování

na postely,

v kalhotkách,

a što lovala,

jsem si notebook,

abych byla vidět,

jenom jako odprsou na hodu,

trošku jsem se učesela,

taky neměla se jenom te kalhotky,

neměla,

měla,

tak to tak změlo,

no,

a tak,

a teď,

jako,

tak tam se mno byla moja sejgra,

profesionální kameramanka,

tak z hodou okolností,

protože jsme původně spolu

měli točit jedno video

na Instagram,

prostě jednu spolupráci,

což jsme se k tomu nedostali,

ale ono právě,

tak já by mu to světla,

a budu na tobe prostě ze strany

svítit,

abys tam vypadala,

jako líb,

že jel,

než v klasickém o světlení,

prostě v ložnici,

a teď trošku se

nešte na malou i tady,

já to taky budu svítit

z týdla strany,

abys jako vypadala líb,

no,

a tak to celý,

jako proběhlo,

asi pół minuty předtím,

než to bylo ve vysílání,

protože

jsem se připojevala,

nějak to nešlo,

pak když se to konečně

připojevala,

tak mi volila ta produkční,

kde teda jsem,

tak to celý se spadlo,

tak jsem musela restartovat

módbůk,

a fakt to bylo jako úplně,

no,

no nic,

takže to proběhlo,

a během toho,

jak já jsem mluvila,

tak se kda natočila video,

jako,

jak vidí diváci mě v telemizi,

jak tam jsem taková hezká

učil se nám,

jak sedim na tý posteli,

mám ten nódbuk na polštáři,

ale jsou by vám ty kalotky,

že jo,

takže to by přišlo,

jako,

vlastně hrozně v tě prínu,

ale tak takhle,

normálně i ty lidi

v té televize jsou vydět,

že prostě trárají,

kurat ten k sedí,

a jenom košily,

jenom slípky,

protože.

Má slipe taky,

ty porožky do půlelejtí.

Přesně.

A papuče.

A vy právě o tom,

jak prostě proběhl

si teroristický útotník do fináku.

A nebo řeká,

pa neba veši vyzlobí.

Vy řeši.

No,

takže,

takže tohle jsem vám ešte chtěla říct,

že jsem byla stršně důležitá,

no.

Jsi byla v televízii.

Jsem byla v televízii.

Hele,

já tedy mám

témičko oblečení.

Ano.

A kledně bych to načlá,

a když to nestěhem,

tak můžeme kledně drugou půlku

dát potom za to.

Máme 12 minut,

když si říkala,

že máš nějaké hovní historie.

Jo,

prozná,

já chci hrozně jako smeknout,

co nám píšete,

vy prostě úplně tady,

co posluchač,

humelenice,

to spisovatel.

Prostě takový frančešek,

palacký,

hove.

Ano.

Je takový český buditel,

ale český hovnitel.

To je strašný tyho.

To nebylo menej lepší glosa,

ale hele,

ty historiky jsou fantastické,

nebo takhle.

Ještě chci hrozně dobře napsalý,

že ani nejde takovou historiku,

ale prostě to velmi cítíš.

Pan not intended,

ale jako ty vole.

Na to se velmi těším,

až vám to povedu.

Hele,

ještě rychlatí do toho,

skočím jenom,

než burhovní historiky,

tak ještě chci dát pro všem,

co nám psaly typy

na odřený stehna.

Aha.

A strašně často se opakoval typ

na jaké...

Angry Birds.

Angry Birds,

nebo to na Angry Beards.

Vod,

jak to mají to

mazání na...

Koula.

Koulo Dorant.

Já si to vždycky dělám,

že to takhle někdo pojmenoval.

Tak koulo Dorant

prostě vás s kele funguje,

a pak jsou to nějaké,

říká z nám, bandaletky.

To jsou ty,

jakoby návleky na stehna,

který vlastně

ti tam zabrání

tomu tření,

tak to taky

jako hodně často psaly.

Myslím,

že teď mám ty značky,

ale to jako,

že se to dá se hrad,

skoro všude.

Myslím, že i s DM-ka psaly,

že ta belida,

a jako já se tak právě nechci něco

navlíkat,

ale ty angerbears,

a to není vono,

to na ty koula,

bojeme i speciální právě pro holky.

Jo, a je to,

to mě povolil zase mě,

že to je

jako na stehna

a pod dně drí.

Což vlastně ano,

to je taky pravdá,

že to je takový

nepřímný místečko,

který se snadno podráždí.

Tak mě ještě furt tam nedrží tuška,

takže já...

No jo, ne, ne, ne,

ne, ne, ne,

ne, ne, ne,

jako že nám velký prsa,

tak a spodně prostě

mě tam nedrží tuška.

A spodně co?

To naučí se tušky chytá.

Přesně.

Tak, hala.

Půjdeme na hovna

nebo na hadry.

Tak pojď na hovna.

Tak já nám jednou,

a druhou dáme potom, jo.

Tak počkej,

tak kterou začnou.

Tak hala.

Tak dam tady,

paní, ještě,

milu to, milu.

Samozřejmě,

je opět anonimní autorka.

Jele jsme s manžilem

a mými rodiči

do Dominikánské republiky na Dovolenou.

Protože chvilku neposedím,

jele jsme s manžilem

na výlet lodí

na nedaleký ostrof Saona

a po výletech v okolí.

A kdy jsme se vraceli

s pědovýchodního bodu

našeho výletu,

zastavili jsme se znovu o ostrová.

Že se všichni z účestnění z lodi vykoupeme.

Vyskákali jsme z lodi,

ještě nutno podotknut,

že na lodi bylo zhruba 15 lidí.

Tak se koupeme,

díváme se na dno,

na hvězdice

a na jednou kole mě plavé hovno.

Naše průvodky

nesklidním srdcem říká,

že je to tady normální.

No nic.

Což tě moc neuklidní, ne?

Ale evidentně je to uklidní.

Zatím.

No nic.

Naskákali jsme do lodi

a jeli zpátky do přístavu,

od kud jsme výžděli na výlety.

Jak jmele jsem znovu sedla do lodi?

Říkala jsem manželově,

že jeme hrozně špatně,

že mě byli fakt hrozně bricho.

Ten mě uklidňoval.

Vidrš zachovku,

budeme v přístavu

a tak tam bude někde záchod.

No.

Pomem krůcení

a pocení se až naprdeli.

Jsem konečně uvidela přístav.

Jsem zachránena.

A hovno.

Naše průvodky ně říká,

musím tady počkat

než vyjedu v další lodi s přístavu.

Což říkám manželovy,

to nevidržem.

Já se tady normálně poseru.

A přemýšlala jsem,

jak si vyslačů vychplavek

a vykadím se normálně do košíčku od plavek.

Ještě ještě je, kde jste?

Napadeli mě různé věci,

jak to vyřešit.

Na což říkám naši průvodkyni,

budeme tady stát ještě dlouho

a ona musíme počkat.

Říkám, ale já potřebuju na záchod

a ona na malou, říkám,

ne, na velkou průvodkyni.

Je to akutní.

Takže já úplně mokrá říkám,

je to kurva hodně akutní.

Takže přístavu,

kde bylo asi 50 lodí,

jsem já, neplavec,

musela zkočit do otevřeného moře.

Sundala jsem si kratě si

a spustila ten sajgon.

Jednou rukou jsem se držela lodí

a druhou rukou srala do toho moře,

kdežem mě koukal o těch 50 lodí.

Kolik lidí bylo na polubách,

jsem se radějne dívala.

Jako bonus, samozřejmě,

že to nebyl jeden bobek,

ale normálně měká sračka.

Jediníc neši průvodkyni dokázala,

aby se našelo dívala dopředu

a litály mě zpět do lodí,

kde se to se převlékala do čistého oblečení

a všechny to je ho vnáplavali vedle lodí.

Takže můj manžel nepoznamenal

krmení pro rybyčky.

Ty vole.

Jako to je strašný.

Ale manžel, evidentně format.

Jako tak, ale co máš jako dělat?

To bys tam prostě posrava to loď.

No tak lepší to to posrava do moře,

než takové pěstně.

Ale prostě to si držíš lodí.

Všichni na takovou.

Všichni si.

A tak jo.

Hele proložím to jedem krátkou z právou,

kterou jsem si tady ještě úložila.

Je hrozně hezka.

Zdravím, dneska jsem byla díky cheři,

která chodí pravidelně,

poprvé nadarování plazmy.

Po usednutí a napíchnutí od cestřičky

jsem si dostuhá, tak postěl poslední epizodu

příběhu, který se opravdu stel.

I když jsem si mobil a sluchálka musela vyprosit.

Po asi desáté větě,

říkala ste něco o dokumentu na prymě,

na mojí podkaz.

Tak z toho, jak mě viděla,

omdala moje cera.

Paní doktorka potom, co mě vzkřísili,

se z lagrace ptala, což jsem si to pustila

do sluchátek, tak prí.

Ať si tam příšte, načinám chůme lenici.

Evidentně znala, každopádně záhade se vyřešila,

neměla se ráno kafe atlák 90 na 60.

To známe, a jinak, která mě toho

mě pobavilo.

Ale chci říct, že u měho podkávstvu

si jméne omdlívá.

Tak je takový komplement,

který nepotěší.

Moje hrozně oblíbená kategoriá

komplementy, kteří teď je zároveň urazí.

Je to

těžký, občasně se takovou vymeslet,

ale já to potom v decky strašně odcením,

když je to dobré podáno.

To je takový to, že nevypadáš na svůj viek

nebo

na to, na to, kolik tě je,

tak vypadáš docela dobré.

Nebo na to, že nemáš vejšku,

tak se docela, že to je v něče.

Dobře.

Ty se narveš do SK,

a to bych nikdy neřek.

Tady ti to sluší, vůbec bych tě nepoználo.

Je lepší.

To jsou se pořádně podívat, že se to typ.

Ale ty, kdy se nemalo,

ješ tak si docela pěkná holka.

Děkujeme.

No, tak prosím tě,

já bych rozjila možná těchadříky.

Ještě potom bych tady možná,

takže

druhovní historikovéme na druhovém vinu

týzovala jednu věc,

četle jsem článek výborný o tom,

co všechno nás nenaučili ve škole

a měli nás to naučit.

A ještě bych možná potom rozjila takový malý

nejope, hejt, ale

poďme si povídat o tom,

odvolené v Chorvacku.

Já jsem teďka na mě vyskočil poslední dne,

několik jako článku

a tak celkově prostě mám chůj,

se tom trošku pověroval.

No tak hlavně mě čeká dovolená v Chorvacku, že jo.

No, já bych ale nechtěte.

Já bych bych možný v Chorvacku loď,

takže bylo to po 20 letech,

které jsem chorvacku nebyla,

a už jste 20 letem musím.

No tak to všechno bude dal.

Máme ještě teďka čas, ne?

Máme 5 minut.

No tak to hlav, poďme rozjít.

To v obličení, to má takové dvě

nekto říct,

dva oddíly tematického.

Jeden, co jako řeším,

já myslím, že se v tom spůsto z vás jako pozná

a to je sentimentální vztah našich chlapců

a to, jak jsem nějak tady o tom roznímala,

protože takhle.

Já jsem Pavlovy zorganizovala skřín,

nádherně úplně.

Má to tam celý krásný,

logický, všechno tam mátečka,

podkošele zvláš, bílí zvláš, černí zvláš,

takový te, hezký trička zvláš

a pak takový te, na tahání,

na litačku.

Jen, že ty nepotřebujš mi 50 triček

na litačku

a rozhodně třeba nepotřebujš mi

takový to vodporný tričku,

když se jde úplně celý zbytek toho v oblečení.

I když je to Dortmund prostě,

nebo je to prostě takový

tričkou z roku 2003,

který dostal reklamní

někde

a od té doby ho měl jednou na sobě,

ale má k němu prostě sentimentální.

Každý cíp to má jiné,

je to průhledný.

To přetočený švět, to má,

takže v rámci organizace tý skříně,

tak já jsem právě Pavlovy tady vytřídila

hromádku triček,

když jich čas již vypršel.

A řekla jsem, že se samřejmě může

svobodně rozhodnout,

jenom je to nějakým doporučením

v tom vůbec nic osobní.

A zároveň si mu držila u hlavu bouhačku?

To ne, jenom prostě samu to tak dokonce má

jako v kominku.

No tak jako zatím je, má jako ve skříně

v takovém fochu, do který ho nic

jako nepatří,

ale jako nevšem hlasným se,

že by te trika jako ubívali,

spíš mi přišlo, že možná ubyly,

no tak jsem zjistěvala

jak je tento problém tref okolí

častý a je častý.

Kolik má prostě mňa Martin triček na litačku?

On má

skoro veškerý triček na litačku,

zerem to, že celý dne tráví nastavby

nebo v dílně, tak ne má moc hodoboužových triček.

Ale spíš, pak tam jsou takové

ty egzempláře, který

jako třeba mikinu, kterou má od sedmi třídy.

Hezkou zelenou, ale už má prostě

od sedmi třídy. A odmítá to vyhodit prostě,

ne dokud se to neospadne,

jedno tričko, vím, že už má

opravdu jako průhledný.

To už prostě neplní ani funkci trička,

to už jen taká sítka.

Ale jako co se týče Marí Kondo,

tak Marí Kondo je v kundě.

To prostě absolutně jako nefunguje.

A tyto trička blbí je,

že já bych v životě nemohla

být jedno, třeba,

jako se ho nedápadně zbavit, on by to poznal.

On se je prostě všechny pamatuje,

on v tom fakt má jako přehled.

Musíš, že to najvšichni

prostě ty trička podle mě normalní

švecké, skutečné švecké architekty

by prostě se jich ani nedodskonul,

tak tyto je švecký architektyk.

No tohle já právně nechápu, protože na to,

jak oni jsou pragmatické,

tak před se musí uvážit,

že je úplně zbytečný, aby to jako měli.

Prvě je to prostě plevelký skříně,

kdy pak nejmůžíš najít,

jako ty, jak šeli prostě věci, co chciš nosit.

A za druhý prostě ten argument,

přesně tak jsem zkušám Marí Kondo a říkám,

že to je nějaký jo, ale keca i podle měto.

Je to řekním, jaký radost to by

vzbudí odporný zežmálkovaný triko,

ze kterého vouparávají kuse,

tak jo toho umělo hmotnýho potisku.

Hele nevím, ale zas musíme jako řít,

že dobře, že

tohle má jenom stričkama,

že jako co se týče jeného,

jako nějakého schraňování věcí,

nebo takového toho

hordování krámu,

tak to není a nedělá naštěstí,

že já jsem taky žila s jedním bývolím,

který byl ten latentyp,

ne, úplně, ale jako měl k tom hodně blízko

a tam to bylo už potom třeba,

že já jsem ho po asi roce vztahud nutila,

aby vyhodil odporný, hnusný, nechutný

odpad kvoji koš, který je úplně úplně nechutný

a on s tím košem jako vodešel

ven a stršedlou se nevracil

a pak se vrátil a říkám,

ty s tím košem mloučil,

jako že to už potom,

když jsem potom vyklízela kuchy,

třeba, kde ještě před tím úředluvala

i ho máma, tak tam byli

papírový pitlíky od mouky

složený na hromádce,

protože co by se to někdy hodila?

Tohle je nebezpečá věc,

protože v tom se nevíc usuzují

ty skruvený moly.

Všem tady jsou tedy,

tyhle ty všechny havět,

já tak strše ráda třídím a vyhazují věce,

já to miluju.

Martin není nějakej hordr,

ale třeba zrovna třička

vlastně nemůžu vzít.

Já jsem právě přemešlel,

jsem mám jako hroznou

citovou vazbu,

k nějakýmu hadru svýmu

a vlastně jako nemám.

Máš nějaký voblíbený věc, to jo,

ale prostě, že bych úplně

bazírovala na tom, že...

Já jsem se to asi jako

vždycky nějak více méně zbavila,

když už jsem nějak něčímu

sentimentálním vztak, tak stejně,

pak jsem si vždycky jako racionálně

na sobě neměl rok, takže už to

nikdy nebudu nosit. Bůjom nazdar.

Jako, že to fakt umejím

a vlastně už asi nemám vůbec

nic, co bych se takhle schraňal,

dokonce už nemám ani takové ty věce

jako do toho zubnu, nebo tak.

Už jsem se na tohle všechno úplně vykašla

a opravdu tam držím jenom věci,

který nosím, který jsou mi dobře,

jsem nějakej mě v nich příjemně

a mám z toho jako dobrý pocit.

Já to dělám i z lidem, a to by se neviděl,

ale je pravda, že to,

že zrovna bych čikla,

že to u nás bude v obráce.

Prostě, že by ješ ten mý velký

papaceček, asi takové na hrabávat

ty zásobičky a někdy to mít takové pocbou

na hně a cení. A ono je?

No ne, protože

já fakt tam nechci mít templvel,

ale chci vidět na těch hadry,

co budu nosit. A zároveň

třeba musím říct, že takhle.

Už jsem to taky říkala, že se mi za sobě

udělou bezole, kdy jsem přesně

bez dítosti jsem to vyhodila

a říkala jsem si, ne, ne, jako

musím prostě přestat nakupovat

jako takový to nažal.

No tak ono, myslím si, že pokud

někdo třeba trpíte takovou dle věcí,

že to hamáte maloc, nebo moc nakupujete

a tak, jak vám doporučil

přestěvat se do garzonky, to prostě

jako se vyřeší za vás. Já jsem

vyhodila pokus výštětníku jenom, protože

jsem se prostě odstěhovala do malého bitu.

Teď samozřejmě, že se odstěm do baráku,

jdem pokoj, to bude báječný

a budu mít svůj volkinšatnou

a to bude jako, to bude

velký průser. Zadem, k tomu, že

asi v prosnici zase po letím do New Yorku,

tak to obych si vzal ještě jeden lodák na víc.

Ale zase jako na druhou stranu.

Já mám po prví životě fakt,

jako, že jsem spokojna totálně

s uložnímem prostorama, který mám v biti

a jak na to vidíš, a mám to všechno

nějakej systém, tak víš. Jako máš

o tom prostě přehlat, takže se tě nestanete,

toto ožnou věc, kterou jsem by mám měla,

jenom jsem není prostě zapomněla.

A teď já třeba vím, že já vlastně ke nic nepotřebuju.

Teď jsem věděla, že potřebuju černý,

široký, liněný kalhoty, tak jsem se je koupila

a vysím je tam krásně ve skříni, a no, ty máš podobný,

teď je na sobě kráso.

Ale jako, no,

takže tak, a hlavně pak mi není výto

utratit víc peněz prostě za nějaký, jako,

stýpl toho šetníku řek, který se tě prostě

už jsem dospělá to.

Já jsem se vlastně ve F na pochválet.

No tak hele, by tady furt, jako

prostě se radujeme, že máme ty mlačí kluky,

tak oni do toho tak jednou dospějou,

asi nená dobře.

Mně ještě víc na tom děsí, že je prostě

jejich maturitní tričkoje z roku 2010, nebo jeden.

To je strašný.

No, ale to je teď přesně,

jako my jsme kupovali, jsme se letenky.

A teď ke tam vypolně ještě

ty roky narození, že jo, ešte k to vidíš pod sebou, prostě.

Žíkeme se připravo, jaký perver záhtěl.

A to ještě právě,

jak vždycky jsou rozdělené, tak víte,

vy, jako výkategorie.

Já jsem teď konfort,

ještě takový to až 34,

ale za nějaké jich prostě

za dva týdny

už budou takový tý 35 až to dodo.

My jsme jsme vám jezistili,

že jak se teď takový mluvodů chodí,

tak my jsme i v jiný důchodový kategori.

Ty vole.

To je jako velmi špatr.

On se celé život nepoúžívá SPF

tak, že já pořád vyprav milčí, než

O, na Martin ho nepoúžívá.

Na schváletem prostě chce vypadat smraštělej.

Anus ten to říká furt, takže

A to se nám hodí.

Teď jsem ho říkala, že tady máš díví vlasti na straně

a on byl z toho natřené,

že to miluje.

Dnes byla žává noc.

Hele, ešte úplně na závěr než

budeme na píky.

Tak tady chci vyprejzovat

nea

jak jsem to tady už změňovala

a já to mám jeho sebe na instagramu

já prostě s ním mám spolupráci už dva roky

chodím tam na nechty, jak furt mi někdo chválí

nechty, jak furt se v někdo ptá

tak chodím tam a díky ním, prostě teď nechte vypadat

takhle nejsou umělí, jsou moje

a furt každý můc půjadí tam d, protože je to tam skvělí

a luci je tam teď kašla

Takhle já není potřeba mi to připravit od každý rok

já si k tomu prostě

jsem má dojdu.

Tohle, za prví teda

já jsem prostě vždycky mělá

si a mady, která má nějakou blbou zkušenost

že buď mě to pálilo, když mě to byl usal

nebo mě vždycky řízla pilníkem, prostě nevím

ale hlavně, já už to tady taky řekala

mám prostě debilní nechty, prostě mi roztou

jako do široka a na horu

tak se s tím strašně špatně jako to pracuje

no ale tady prostě byla hrozně měla

jako paní Kristina

a řekám, já mám taky debilní nechty

a to tady vytparují prostě tím lakem

to ani nebude potřeba moc s tím tím

výša už sama viděla, že tady vám to upelují

co třeba nikdy nikdy nedělí

říkám, ještě mi to jako zůžte

protože je nějaký lopaty prostě nechutný

no a teda musím říct, že

já jsem bylec jako spokojný

mám je krásný vej

dokonce jsem se odvážila

dáce brutání neonovou barbu

myslím si, že je neon angel

tak je mě úplně hodí

a posílal jsem to načině jako Pavlovy

a hlavně, že si vejme tričko z roku 2003

no to si vejme

s tím poprýzkem

to je zajímavý

a tak se vůbec to pozívala

jako, že po něčeho krásný nechty

to je správa, kterou budu totálně docení

ale napsal, že třeba moc hezký

a ani se nepozastaval na to barvěcí

tak říkám, a nepríde ti tomu zdivoký

a tu ruka toho hodně snasa

což, zaplatuj si toto, je to?

Martín mi to většinou chválí

a naopak je muset tyto třátetka

co mám tezářivý barvě na rukou i na nohů

tak je muset tako líbí

takže dobrý

ale prostě oni jsou tam fakt svoji

já to v hostivaři, jak je tam ten nákupní

to nákupní centrum

a ještě největší právě výhoda

je ich úplně evero

ještě objednáváte se online

jo, ne musíte telefonovat

ale přesně to ještě já vypíchnout

protože já tam jdou úplně

přespoukuprahy po malou

ale stojíme to za to

protože je to fantasticky

takže ano, když je někdy dobrá služba

tak já to ráda pochvalím

tak já jsem z toho mě nadozdi

že tu luci se děl, že imu můžu udělat

reklamoště tady

pak to máte také dobrou neeffekt

já potom chodím, jak Magor

a vám jako sadl

prostě dávám přecebe ruce

a víš, že prostě vám neprředozhrá

prostě kukujte se na moje ruce

a prostě dělám, že je z hent

tak to dělám

tak to dělám

oh jee

hele tak to

kde jim na piko

prosím vás, děkujeme

stále, že tam s námi jste

velmi se to ho vážíme

a jestli tam nejste

tak tam pojďte

a jo, ještě

to je vlastně všechno

dobra

tak děkujeme, sišíme se na piki

čau

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.