5:59: Zpravodaj ČT z Tel Avivu: Příměří je pro Izrael nepřijatelné

Skradte si čekání na další díl podkástu na našem webu vdvojitvfst.cz a najděte si tam to nejvíhodnější financování vašeho vysněného vozu.

Volkswagen Financial Services

Izraelští vojáci pokračují několiká týden v pozimní operaci v pásmu gazy. Ta začala o víkendu jako reakcená terroristické útoky, které bojovníci Hamásu podnikli sedmého řínav Izraelském pohraničí.

Přibují v gaze umírají i civilisté. Před zhoršující se situací v oblasti nově varovala i světová zdravotnická organizace podle které je gaza na pokraji zdravotnické katastrofy.

Už drývé vyjádřil z nepokojení nad vývojem situace v pásmu gazy i generální tajemník o SN Antonio Guterez.

Je milíto, že místo naléhavé potřebné humanitární přestávky podporované mezinárodním společenstvím Izraels intensivnil své vojenské operace. Počet z civilistů, kteří zemřeli nebo utrpěli zranění je nepřijatelný. Všechny strany musí respektovat své závazky v rámci mezinárodního humanitárního práva.

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu odmítl, že by z důvodu poskytnutí humanitární pomoci Izrael přerušil vojové operace. Byla by to podle něj pro Izrael kapitulace před terrorizmem a barbárstvím.

Netanyahu také prohlásil, že i přes probíhající pozimní operace pokračuje snaha o záchranu několika stove krukojmí, které Hamás zadržuje. Jak je ich přítomnost v gaze ovlivňuje přístup Izraele kválce?

Jaký je pohled rodin zatržovaných rukojmí? A dá se očekávat, ale spoň krátké příměří, které zajistí dodávky humanitární pomoci?

Je středa prvního listopadu. Tady je Barbara Sochorová a 5,59. Spravodajský podkás ceznam Sprav.

David Borek, Spravoda i české televize v Izraeli. Dobrý den.

Dobrý den. David, vy se nacházíte v Tel Avivu. Jaká je teď ve městě a obecně v Izraeli nálada? Co sledujete kolem sebe, když jste v ulicích?

Ta atmosfera bude, pokud byste většeli do Izraele a oni je pořád letají arolinky, tak bude dramaticky pozitivnější, než byste si mohli myslel, pokud budete sledovat média.

Média zlovyky věci poklívají ty body konfektu, nepoklívají každodennost, nepoklívají civilnost běžní život, ale pozor narozdíl od toho prvního dojmu po vystoupení na leti Štiben-Gurioná v Tel Avivu, tak když se pořádně zaposlucháte do řeči Izraelců,

když pořádně se rozhlednete na řečtěla, na mimiku, kterou uvidíte od Izraelců a od zvláště, pokud se se mi jezdili třeba minulých letech, tak vám dojde, že zastaková civilnost a každodennost to není.

A má to mnoho příkladů. Já vám řeknu, jeden mikro přijde před Šabaten, někdy konce minuleho týdne tracovního, tak mi napadlo, že bych podlouhé době se mohlo skočit do své obdůbené libejské restaurace,

což je restaurace, kterou provozuje paní, která mě židovka půbunem z liby a kde tak dobře važí.

Když jsem tam přišel, tak jsem zjistil, že restaurace si se funguje, ale nemá talíže, nemá příbory, nemá stolky, funguje vlastně v covidovém režimu, a je to proto, že část personálů je na frontě.

Tohle je ten drugý pohled, který už tak laskavý nebude. Říkám, na poprvé, když vystoupíte na leti, ještě tak vlastně si řeknete, no jo, tady je normální život.

Tady je zvý taksíky, tady se hádají pasaži z taksíkáře má, ale ten druhý pohled, tohle, že 3,5% obyvatel je někde v armádě a s brych 95% obyvatel řeší, že mají někoho v armádě,

po případě, že mají někoho, kdo je byl povrdben před několika dny. Tohle je ten druhý pohled, který zdalekaný tak cidelí.

Vy jste na začátku mluvil o medích o tom, co ukazují. Když se podíváme, co vlastně prosakuje těmi medii do Čech,

tak z toho vychází, že velkým tématem jsou v Izraeli stále rukojmi, které hamas odvlekl v sobotu sedmého řína do pásma gazy.

Někdo byl propuštěn, jedna rukojmi měla být osvobozena. V gaze bych ale stále mělo být něco přes 200.

Ví se něco o tom jejich osudů? Zda jsou naživou? Máme o nich nějaké informace?

V tom smyslu, že bychom věděli, se znam men a že všichni jsou naživou, tak to nemáme.

Ostatný, ono to dává smyslo, tohle byzarní optikou islamistů, oni i toto používají jako součácého boje.

Ta operace ze sedmého řína logicky měla za jeden stíl vzít rukojní,

který jednak souží jako velká pojíšťovna štěstí pro Hamás, protože okud rukojmi jsou někde v gaze,

tak Israel přece jen musí jinat kalkulovat svojí vojemskou akci a zároveň jsou říjí jako permanentní nás,

do jiná rozdírávání, nervů, izraelců, jako takový.

Takže Hamás samozřejmě nezveřenuje, kdo všechno je zadržován na to,

že aby zveřeníval kde takovým, že jsou zveřenívání.

A je to tragické, prostě vidíme lidi, kterým zmizely rodiny,

vidíme lidi, kteří neví, kde jsou jejich blíjství a u některých z nich je to možná ještě hořší,

než kde jich blíjství už měli se vůpohřed, protože jejich blíjství oni vědí,

mimo tuší, že jejich blíjství jsou vlastně deset kilometrů od nich,

ale oni ví, že těch deset kilometrů ve skluvičností věří nekonečně.

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že Armada pokračuje ve snaze o svobodit rukojmí

a to i během té probíhající vojenské operace, při které Izralští vojáci postupují severní částípá smagazy.

Jak se na to dívají rodiny zajatých Izralců, o kterých jsme ostatně teď mluvili,

tlačí třeba nějak na vládu, jsou třeba v médych, slyšet jejich hlasi v tom smyslu,

a počem případně volají?

To je strašně děžká věc a dokonce je to těžká věc i zvedická novinářského,

protože sebe empakčtější novinář a já podutíkám, že nejsem založením zastak empakický člověk,

tak se nemůže nikdy úplně vcítit do pocitru těch dví.

A zároveň ale platí, že i sebe empakčtější politik a nebo general Izraelský,

tuto chvíli nemůže sceva plout jenom na vlně v soucitu a empatyje s tymi lidmi,

protože zvuky ke věci oni samozřejmě tuto chvíli všechno udělají,

a je to naprostologické proto, aby se jejich výstí vrátili.

A proto od rodin rukojní slyšíme slova o preferenci, varianti,

která se nazývá všichni za všechny.

Ta varianta spočívá v tom, že by Hamás propustil všechno rukojní,

a že by Izraela propustil všechny palestinské vězně,

bojíme se o několika tisící v patrně věznu,

četně členů Hamásu, četně členů palestinských militantích vzpupin,

četně lidí, kteří mají krev na rukou.

Je to obrovské, to je Izrael dilema.

Do jaké míry empatizovat s tymi naprosto pochopitelnými emocemi,

a do jaké míry volit spíše chladnější přístup k tomu,

že rukojní a jejich osoboziní respektive do jednáněch níměny

nemůže být odřízená celá činos Izraelské vlády a Izraelské armády.

Je to přesně to, co Hamás chtěl.

Jak jsem říkal, kam je to, že si pořídil pojíšťovnu,

tak si pořídil ještě geniálního optikou stroj na rozdílání Izrahovců.

Ale nejde jenom o emoce, samozřejmě,

tato dilemata chtěne chtě se brou překlápět

i do fungování Izraelského generálního štábu

válečného kabinetu a podobně.

To je věc, kterou Izral nemůže vyvnodovat.

Samozřejmě, Izral není v pozici nějakého chladného autokratického vlávce,

který řekne do brá, skoušely se mě vidírat.

Já hodím rukojní přespalivu a zničím vás.

Izralci by to možná chtěli zničit Hamás,

ale i tě nejde strávější zni.

Budou muset brát ogled na to, že, jak říkám,

10 km od Hradnic Izraele někde bez sklepení

nebo jde v tunelu.

To jsou jak býst.

Aktuálním tématem,

kromě rukojních je samozřejmě i humanitární situace v samotné gaze.

Co my víme v tuto chvíli o tom, jak to tam vypadá,

připomenu, že se spolu bavíme u terí v podvečer.

Jaké ty informace máme?

Je třeba vůbec možné se s lidmi v gaze nějak spojit,

získat nějaké aktuální informace

z řekněme důvěrhodných zdrojů?

Já bych vzemlacení v tomto ohedu řekli,

že myslím, dobrovolně budu limitovat

schopnost svojím povědům v tomto ohedu,

protože prostě v gaze nejsem.

Uvideme si zásadní rozdílu.

V Izraeli těžsk tonguje v podmínkách

soborného právního státu.

Pozor, je v Izraeli jsou případy

v posledních týdnech,

kdy činnost novinářuje nějak omezováné.

Nejenom kvůli tomu, že se nemůžete,

já nevím, na bojenckých základnách,

bez nějaké autorizace, ale kvůli tomu,

že občas prostě izraudské

urzady reagují po drážděně,

když to řeknu ve velkých uozovkách,

prostě občas brůze druhých novináře.

To je vydenití.

Na druhou stranu, v gaze,

by to prostřední úplnějné, tam se bavíme

o prostřední společnosti, která 15 let

žije pod autoritářskou vládu Hamásu,

bez společnosti, ve které není umožděná,

nikdy nebyla umožděná sobodná debata,

a jedina je téma, které jako by

v palestinské společnosti má

povolení ke sobodné debatě,

tak je nemilostředná kritika Izraela.

A já sam se říkám, jako novinář,

kdybych kůso byl v pásmu gazy,

tak nehleděná pocit o hrožení,

který samozřejmě musí novináře tam cíti,

a samozřejmě potaž mohl cítí,

kdokoliv v gaze, kdo slyší

Izraelská letadla, po případě rakety Hamásu,

kterému letají nad hlavou,

a které jsou odpalovány s vedlejší odvorku.

Takže sám bych vlastně nebyl zpopen,

fungovat zdalekat tak, jako fungujú tady.

Čili já nejsem zpopen,

nebo netroufám si to hodnoti,

ale pokud mám něco k tomu říct,

tak bych řekl, že humanitárný problém

v pásmu gazy je evidentní,

to pásmu gazy je husně zalidná oblast,

která nefungovala ani před válkou,

jako úplná zdrojnice prosperity,

je to teď evidentně velice pěšká situace,

vždycky nutné vědět kontekst.

A pro Izraeluce je v tuto chvíli nemýstné,

že jako by jehem třídnů,

kdy svět truchlil,

kdy z arabského světa nezaznila

sporo žárná slova,

jsou strasti a empaty vyuči Izraelcům,

tak v posledních dhoutí dne,

jako by hlavný tématen,

světelného společenství je,

jaký je osud o vyvatel gazy.

A pro Izraeli to nemýstné,

protože Izrael vlastně v tuto chvíli

vsoben tymi masakry sedmého říná,

a v tom to rychidném módu pozor,

nemyslím jenom vládu,

myslím Izraelce jako takové.

Neříkám, že by prahli po krvy palestimických dětí,

že by chtěli opravdu vendetu,

naopak od mnoha lidí,

kteří mají zabité,

nebo unesené s těch klibůců,

tak slyším pořád slova empaty,

nebo naděje,

že i mezi palestimici jsou slušní lidé.

Ale Izraelci jako celek tuto chvíli,

považují zanamysné,

když jistli v pásmu gazy,

jsou potraviny aléky,

když ještě teď se snívá krev

schodníků v Izraelských klibůcech.

Tohle je samozřejmě už jiná věc,

já nejsem určí Izraelské vlády,

ale jenom je to zajímavá věc,

která v tuto chvíli vlastit Izraeli

vnímá na úplně jiná,

než je vnímá na přeba nevím,

v západní Evropě na poš,

v arabství zemí.

Chápu, ale faktem je,

že Izrael stopla dodávky vody elektriny

v hožnosti moderní techniky tam

v tuto chvíli nejsou.

No, je to tak, že Izrael a gaza,

to byl spor, je to stále spor,

velice hožtý a po sedmém říknu

naprosto tragický,

který ale se odehrává na tětěrní

geografické prozniere,

a na víc ve zvláštní situaci,

kdy byhem 15 let vlády Hamásu

bylo možné

s trochou štěstní spára razítky

doject na hraníčný přehod RS,

oblíž a škilonu,

tam si odbavit pasovou kontroul

na Izraelské straně

a vystoupit v gaze

a jít na pasovou kontrulu palestinskou

po případě Hamásovskou

a projít na dohou stranu.

S tím jsou vysíjí takéto,

že v posledních lete Izrael dodával

elektrino do Pásmagazy, dodával tam vodu,

je zbyt tam kamiony

přes Izraelského území.

A samozřejmě, že už tehdy,

očích mnoha Izrahoců,

to bylo bizarní,

a pozor podstatná část tam jí obyvatelstva

znilí maximalistické palestinské představy,

podle kterých problémem

nejsou osady na západním řehu,

ale podle kterých je problémem

samotná existence jakého

polyvžedostného státu.

Takže by taková to entita

měla dostávat u Izraela elektrinu,

vodu a kamiony se zvoží mě přesvé území.

Pozor, ta voda byla obnovena

ze třím vodovodů,

už dva jsou v provozu,

zrovna útě vody to není tak,

že by izraelské dodátky vody

z největší části zásubovali gazu.

Něco jiného je to,

v případě elektriny,

a ještě více je to znát

v případě něk kamionu,

protože prostě hraníčný přechod

kerem šalom byl zabřen

a Izrael dává najvož jeho patrně

na dlou, na dohlednou dobu

už neopevře, protože jak říkám

po 7. řínu Izraeli a Rigidní

je rozboľavělý a považuje

i jezdili kamiony,

které vynížili do pás na dobu.

U toho tématu ještě chvíli zůstanu.

Ostatně Izrael vezval civilní obyvatelstvo gazy,

aby se přesunulo na jich.

Ani tam, ale ta situace není snadná,

tak jak už jsme o tom mluvli,

i tam chybí jídlo, léky

a jsou tady kamiony z humanitární pomoci,

které příždějí z Egipta

podle humanitárních organizací

ve velmi malých počtech,

z daleka to nepokrývá ty potřeby

gazánců, kteří se na jich přesunuli.

Kamiony navíc dál čekají na přechodů rafách

na bezpečnostní kontrolu.

To je přechod mezi Egiptem a pásmem gazy.

Mohlo by se tohle v nejbližších dnech

změnit jedná se třeba o přerušení těch bojů,

aby se k civilistům

ta humanitární pomoc mohla dostat.

Máme třeba nějaké informace o tom,

že by se v nějakých patrech politiky

tohle to vyjednávalo, a že by k tomu mohlo dojít?

Už to, co si nějete,

to znamená kamiony, které byť

v malém nožství míří do gazy,

je výsledkem dohody mezi zajmena

spojnými státy, Izraélém a Egiptem.

A ta dohoda má podstatný rozmiher pro Izraél,

že kamiony všechny podléhají inspekci.

Kdy kamiony jsou kontrolovány,

respektive jsou nahrazovány.

Ta cesta je zruba 100 km.

Je to s Egipta do Negevské pouštět Izraély,

kde u hranic je egipsko-izraelský přechod,

tam se to zboží s kontroluje,

vylouží se s těch kamionů,

naloží se na jiné kamiony, které jsou skontrolované,

pak to jede dalších 50 km. spálky ke gazy

a pak to zajíží do gazy.

Tenhle model dáva Izraély nějakou jistotu,

že do gazy se nedostané nic dalšího,

že prostě pod vozkém toho kamionu,

po případě pod těmi hromadami léku,

ampulek, sléky a s potravinami dení potřeby,

tak nebudou zkovány zbraně,

nebudou tam náboje, nebudou tam další věci,

které hamás by mohlo vojensky důžit.

Tohle je úzké hrdlo, ale je evidentní,

že ten tlak roste v poslední dne

a možná roste i jistá hluboká hruty

na právě tohoto hraničního modelu,

ve které západ tlačí na Izraél

a Izraél se snaží,

ale spolně v tomto západu vyhovět.

Takže představa, že tě kamion bude přijívat je realistická,

ale samozřejmě mětí model kontroly,

tak aby Izraél viděl, co do gazy výždí,

bude zachován na trvalo.

Co zniče přiměří, to je úplně na otázka,

a ve které je Izraél zachvrdzelý,

a ve které Izraél říká,

že po to chvíli není možné poskytovat vládcům gazy

přiměří, které by oni využili.

Hamás je v depensivě,

hamás není už tři tývný čelí,

v izraelské ofensivě a v posledních několika dnech čelí

izraelským pozimní jednotkám.

Jakakoliv pauza bojí,

myslím plošná pauza tedy přiměří,

tak optikou Izraélé by znamenalo,

že Hamás se může reorganizovat,

že si může opravit své pobořené tunely,

že si může vyhlédnout místa odkud,

bude v příštích dnech po obnoviní bojů

ostřelovat Izraél.

Čili to maksimální podle mě,

ke kterému Izraél bude ochoten se nachat donutit

mezi návodní společnictví

předněstních spojensů,

tak budou lokální,

ani ne, přiměří se to nazývá pauzou,

ale řekníme tomu lokální přiměří.

To znamená, bude to přiměří

od 2 km zóně, od hraníčnou přechodu Rafa,

a bude třeba plakit 10 hodin.

To si dokážu představy,

opět nemluvím zajívralstvou vládu,

ale to si dokážu představy,

že fotokíli asi je prostor,

kde Izraél nakonec by mohu ustoupit

svým západním spojensům,

kteří právě na tom tom

začne jí na Izraél tlačit.

Ale přiměří jako takové,

na to, že aby to bylo trvalé přiměří,

aby teby spončili boje na trvalo,

to bylo spončitelné.

Tozor s tou douškou,

že vůbec nedíme,

co s tím je to izraelský nepostláty,

udělá právě ta změňovaná kaluza

s rukovinem.

Protože pokud by v nějaké varianě

opravdu Izraél mohl získat

zpátky všechny rukoviní,

není věloučeno,

a vidíme, že Hamás s tím operuje,

není věloučeno,

že jednou z těch protivodnot

by mohlo by přiměřit.

Vypadně jiné siločáry,

které souvisují s osodem Izraelský důpoví.

Další spekulaci,

nebo věci, o které se hodně spekuluje,

je počet obětí Izraelského

bombardování pásmagazy,

nebo obecně i té probíhajcí

pozemní operace. Hamás je oběňovan

z toho, že počty mrtvých

odcazuje.

Existují nějaké ověřitelné odhady,

nějaké číslo, na kterém by panovala

nějaká širší schoda?

Ne, myslím, že tohle je to je

profesní deformace.

Vaše i moje, je pozor, já to říkám

s usměrem, říkám to vlastně laskavě,

je to profesní deformace

nás novinářů,

kteří zajímá na pokupu

v Česku, a já jsem roky

v Česku, tak samozřejmě máme ten model,

že se v nějakou chvíle začneme ptat,

a kde je tiskový muvčí,

takový Hamás, vládne 15 let

jako de facto vláda Pásma Gadzi,

je to vláda, která nemá žádnou

společnskou kontrolu,

pozor má jistou legitimitu,

to je ale oddyšná věc,

nemá žádnou zpětnou z dola,

vycházající společnskou kontrolu,

a navíc v tuhle chvíli má logický zájem

na tom prostě hrát svoj agendu,

ve kterém bude poburzovat,

pošplávat světové vníní

proti Izraelu.

Tím neříkám, že žádné obětě

zamírají palestinci,

a dalo se to čekat,

protože to, co se stalo 7. říjná,

když se zjistilo po paro hodinách,

že se balíme o masakry stove kliní,

ta lidina odpověď s Izraelským dějem

možná, přípustná,

pro zachování státu Izrael,

tak je válka.

Nebyla představitana varianta,

že Izrael budu to bude dělat na lety,

ze vzduchu, nebo bude rozhazovat letáky

na gazov a bude říkat,

vy jste zvíjn, ale my jsme na delko rysí,

že to prostě na blízkem ní chodně nefůje.

Čely je evidentní,

že umírá hodně palestinci lidí,

umírá i hodně civilistů, je to nepochybné.

Civilisté v gaze umírají proto,

že na jich obzení 15 let

zjistuje kvazi vláda islamistů,

která se 7. řína rozhodla,

ukoňči předstýrání,

že je vládou a stáce revoluční

islamistickou stupinou,

která zabije co nejvíce Izraloců.

Tohle je rovnice,

kdy jste aritmetiky vypusti,

a která neznamená snížován útrpejný civilistů v gaze,

ale ten kontekst i zásadí palestinci lidí

umírají v důsledku utoku 7. řína.

A ještě jedno věc musím říci.

Izraelská armáda není armádou profesionální.

Je to armáda, která koromě té profesionální složky,

má složku braneckou a má složku rezervistickou.

Je to armáda, ve které složí voliči všech strán,

ve které složí voliči radikální pravice, centristé i radikální levice.

Kdyby v Izraelské armádě existoval plán,

jak úmyslně zabíjet palestynské civilisty,

tak bychom byhem pár dnů čelili obrovskému skandálu,

kdyby byl rozvrat Izraelské armády,

protože právě levitsově humanisticky, idealisticky orientovaní záložáci, branci,

by v takové armády odmítli složit.

Čímž opovídám na některé implicitní dotazy,

jestli náhodou Izrael, tohle nedělá úmyslně, aby zadovc nejvíce Arabu.

Udme se ještě podívat notu pozimní operace Izraelské armády.

Jak pokračuje a jaké má hlavní cíle výsetřeba něco o té strategii,

kterou Izraelská armáda zvolila?

Tohle je zajímavé Izraelská oficiálný místat.

V prvních dnech, potom utoku 7. října,

začala používat jako slogan, jako vojemský cíl té operace,

zničení nebyl konce svržení Hamásu.

A samozřejmě, že je zajímavé sledovat,

jestli pretoricky formulačně u tohoto cílezu stálejí.

A zatím to vypadá, že ano, i když tam jsou nidné nejance,

třeba, že někdo řekne, že Hamás bude tak zničen,

aby už nebyl hrozbou pro Izrael, což nemusí znamenat svržení Hamásu,

ale plus minus ten válečný cíl slyšíme pořád.

A je to zajímavé, protože ten válečný cíl,

pokud byl takto formulován, tak je nesměrný ambiciozní.

Je nesměrný ambiciozní, protože by opravdu znamenal

nejenom orážku o zbrojemců Hamásu, zničení tunelu,

ale znamenal byl opravdu sesazení vlády Hamásu,

té kvazy vlády, která 15 let, 18 let vládla gazet.

Tohle bude velice zajímavé, jestli to dějenom reatorika,

vyvolaná sedmým řínem,

a nebo jestli nakonec Izrael umyslně,

po případě jako zajatec vlastní reatoriky,

pojde v kolei tohoto cíle, který je opravdu mimořádně ambiciozní.

Navíc se tedy objevuje potom velká otázka, kdo by vládu gazet po Hamásu,

protože ta může nastat velice paradokstní situace,

kdy Izrael porazí Hamás, vytlačí ho,

ale tím skupěčný výtězen bude Mahmoud Abás a palestinská autonomie,

která se vrátí do gazi, ale zároveň si to nechá od mezinárodního společemství

a hlavně od Izraele zaplati územým na západním drehu.

Tedy případnou vyhranou válku proti Hamásu by Izrael fakticky a paradokstně

mohou v takovém případě završit stažením z velkých částí západního drehu,

což by v Izraele vyvolalo obrovskou to, co vynul u části společnosti

a obrovský vytropolitský otřes.

Čili tohle je neskutečně ambiciozní cíl válečný.

A z toho, co víme, těch pár dnů,

tak ale ještě stále není vyloučeno,

že nebude sněřovat tomto cíli,

protože to, co vidíme teď, jsou intenzivní boje,

ale boje, které jsou lokalizovány do severního cípu Pásmagazy,

do gazasity, které už je zasaženo postupnými izraelskými vojsky,

ale stále se nebavíme o tom, že by byl Hamás svržen a stále,

například nebyly naplno otevřeny invazní krasy i z dalších sněrů.

Izral má kapacitiv na to, aby provedl invazy ze všech sněrů,

aby totálně izoloval Pásmagazy a postupoval do jeho nitra,

ale za kým to nevidíme a za kým vlastně proto,

je tak velice zajímavé sledovat i retorický,

jak izraelský politici definují ten váličný cíl,

který okud vyplatil, tak byl mimořádně ambiciozní

a vlastně i mimořádně prekerí pro Israel za pár měsíců nebo let.

Je na čase to zase trochu rozjet?

Svůj vysněný vůst najdete na v2tvfs.czkcz,

kde jsou pro vás připraveny stovky vozu na operativní lezink a uvěr?

Volkswagen Financial Services

I když se teď veškrát pozornat,

řeklabych světových médií věnuje právě Pásmagazy,

tak je tady ešte druhé, také velmi sporné území a to je západní brzech,

v úterí ráno se v medích objevli informace,

že osadníci ze západního brzechu napadli jednu z arabských vesnic.

Vlastně tohleto číst, jak si tohleto vysvětli dve chvíli,

kdy vlastně Israel bojuje na jiné frontě,

že se vlastně takové věci na západní brzechu dějí?

Západní brzech, to co tam dějete, je mimořádná série událostní,

které jsou ale přebyty událostny na jihu,

které jsou přebyty možná událostny na svední frontě,

na tým, na tům zpící libanovské frontě,

které jsou možná překryty těmi pochmurnými diplomatickými hrami,

které už mají geopolitickým karakter,

to znamená Rusko, Amerika, Jírán, Čína.

Ta krize okolo útoku Hamásu 7. října na Israel,

tak vyvolala obrovské tektonické dotřesi,

které jsou teď hlavní agendou světové diplomaci.

Říkám to, protože západní brzech zůstává vlastně teď,

a je to ukázka toho, jak ten konflikty je nyní dramatický,

ale upozadena. Kdyby v normálních dobách se na západní brzechu dělo,

to si tam děláte, tak by to bylo pro mě téma na někonik reportáří.

Ale se to chvíli vlastně i moje pozornou, většiné novináři,

je samozřejmě součívená na ta daleko větší, dramatištější bojště.

Na západní brzechu je ekstremně nebezpečná situace.

To je to, protože na západní brzechu žije ve více než 150 městech

a vesnicí zruba půl milionů izraelských osadních.

Jejich vesnice a města nejsou oddělená od palestinců,

často sofistikovanou barierou.

Je evidentní, že militantní palestinské stupiny,

které operují v náblusu v džaným v Tulkármu a v dalších palestinských měste,

si berou velkou inspiraci z událostí sedmého řína.

A je evidentní, že osadnici na západní brzechu se obáhavají něčeho podobného,

tedy, že někdo z palestinských militantních stupin se pokusí zopakovat sedmý říjen

zautočit na izraelskou osadu, zmasakrovat tam i obyvatelé.

Nervozita na straně izraelského osadníku, napětí, demonstracie

a neustále strážky s izraelskou armádou na straně palestinského.

A samozřejmě i strážky mezi izraelskými osadníky a palestinského.

Je to mimořádně ekstremní situace, která, jak říkám, je umocněna geografím,

protože na rozdíl od gazy tam není jasná oplení náhradnice, na západním brzechu nejí žádná hradnice.

Na západním brzechu jsou stovky drobních hranic, stovky zón konfliktů, stovky zón dotyku,

kde palestinci a izraelské spou sąsidí a ačkoliv i tam jsou není momenty civilní každodennosti,

tak tam jsou i momenty ekstremní emocí, pravidelné izraelské razie, palestinské demonstracie,

strážky mezi izraelskými osadníky a palestinci a tak dále a tak dále.

A to všechno se odehrává za humný Jeruzalem a ten Avivu.

To tomu dává ještě dalším nebezpečnost, protože gaz je daleko, relativně daleko,

ale západný brzech je 15 km od avivu.

Kdyby na západním brzechu něco vzplálo a hamás první den po sedmém řídu tomu vyzýval,

tak se bavíme o dalším, mimořádně nebezpečné, promptě, která se před izralem otevřela.

Ale jak říkám, je to zatím té latení nebo sporadické, ale i tak velice vypětá.

David Borek z Pravodej české televize v Izraeli. Díky.

Latení.

A to je ze středeční epizody podcastu 559 všechno.

Pokud pro nás máte nějaký komentář nebo námět na další epizodu, napište nám na adresu za minutu 6 zavináč sez.com.

Sme také na sociálních sitích X a Instagram.

To byla Barbara Sochorová, těším se příště.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.