Vinohradská 12: Zmizelý let MH370 (díl I.): Zatajené informace

Ahoj, tady je Matěj Skalický.

Tento týdem tím Vinohradské 12 připravil edici preložených textů ze zahraničních médí.

Tuhle séry jsme pojmenovali zmizení.

Připravili jsme epizody o zmizelém letadlem, zmizelém vojákovi a mizejících jazycích.

To všechno nás zajímá a věříme, že vás bude taky.

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Je to jedna z největších záhad v dějnách letetství,

mohla by se ale konečně dočkat rozuzlení.

Pozustalí po cestujících ze zmizelého letu MH370 žádají obnou vyšetřování.

Príze objevili nové informace, kdy a jak se let MH370 plasně stratil.

A proč do dnes nevíme, kde je?

Dnes je pondělí 30. prvního července.

MH370, kteři můžete vzdělat 0,9.

MH370.

Co se doopravdy stalo se zmizelým letounem malajzijských aerolinek. Díl první.

Článek vydený v časopisu Dietlentik napsal William Langvíše.

Kapitola první zmizení.

Bylo 42 minut po půlnoci. Na obloze Klid zářil měsíc.

Psal se 8. březen roku 2014. Boeing 777-200ER,

provozovaný letetskou společností Malaysia Airlines,

vzlétl zletiště v Kuala Lumpuru. Měl namířeno do pekingu.

Stroj zrovna stoupal do předepsané letové hladiny 35000 stop,

to je přes 10,5 km. Nesl označení malajzijských aeroliní MH,

číslo letu, 370.

Letadlo pilotoval 27 lety první důstojení ke Farik Hamid,

byl to jeho poslední víc vykový let. Brzy měl získat plné osvěčení.

Hamidovým školitelem byl velící pilot,

při a 50 letý Zaharí Ahmad Shah,

jeden z nejdele sloužících kapitánů malajzijských aerolinek.

A jak je v Malaysia zvykem, všichni ho znali pod jeho prvným jménem, Zaharí.

Zaharí byl žena tým, měl 3 dospělé děti,

a v rezidenčním kompleksu, kde bydlel vlastněl dva domy.

Do jednoho z nich si nechal nainstallovat

propracovaný letetský simulátor od Microsoftu.

Létel na něm často a o svém koníčku běžně psal

zna internetová fora.

Zaharí neměl v povaze být nijak arrogantní,

a Farik se k němu chovál s úctou.

V kabině Boeingu 777 bylo celkem 10 členů palubního personálu,

všichni malajzíci. Na starosti měli 227 pasažérů.

Pět z nich byli děti. Většinou cestujících dvořili Číňané,

osuma 30 pasažérů pocházel z Malazie

a v sestupném pořadí byli na palubě taky cestující původem

z Nézje, Austrálie, Indie, Francie, spojiných států,

Íránu, Ukrainy, Kanady, Nového zélandu,

Nizozemí, Ruska a Tajvanu.

V Kokpitu pilotoval první důstojník Farik.

Kapitán Zaharí měl na starosti komunikační zařízení.

Jeho hlášení se té noci, ale zdají trochu neobvyklá.

V jednu hodinu a jednu minutu ráno vysílačkou

ohlašuje, že letadlo vystoupalo do 35 tisíc stop.

A to je celkem zbytečné hlášení.

Ve vzdušném prostoru řízeném radarem

se totiž běžně ohlašuje opuštění letové výšky.

Ne je jí do sažení.

V jednu hodinu a osum minut letou mýjí pobřeží Malazie

a pak zamíří na Týhočínské moře ve směru na Větnam.

Zaharí znovu vysíla informaci o tom,

že stroj se pohybuje v letové hladině 35 tisíc stop.

O sedu minut později, kdy se letadlo přiblíží

k orientačnímu bodu nedaleko hranice větnamského vzdušného prostoru,

oznamuje dispečer letového provozu

z řídící věže v Kuala Lumpuru následující.

Malajzískému letu 370,

spojte se s letištěm v Hočiminově městě

na 1209.

Dobrou noc.

Zaharí odpovídá.

Dobrou noc, Malajzíský let 370.

Zaharí nezopakoval požadavek dispečera jak měl,

ale hlášení jinak znělo normálně.

Bylo to každopádně to poslední, co od letu MH370 zaznělo.

Pilot už se letišti nedaleko Hočiminova města neohlásil

ani nereagoval na žádnou z následných výzech.

Zatímco primární radar se orientuje podle prostých odrazů

od objektu na obloze,

systémy řízení letového provozu používají radary sekundární.

Ty pracují se signálem takzvaného odpovídače transpondéru,

který má každé letadlo.

Sekundární radar poskytuje podrobnější informace,

než primární, umožňuje identifikaci letounu

i určení nadmorské výšky.

Pět sekund po té, co MH370 vletel do větnamského vzdušného prostoru,

symbol označující jeho odpovídač

zmizel z obrazovek Malajzíského střediska řízení letového provozu.

Odalších 37 vteřin později se letadlo

stratilo ze sekundárního radaru úplně.

Byla jedna hodina a 21 minut.

Přesně 39 minut od startu.

Dispečer v Kuala Lumporu se zabýval

další miletadli v jiné části obrazovky,

a tohle jednoduše přehlédl.

Když si zmizení letadla z radaru konečně všiml,

předpokládal, že stroj už má pod kontrolou větnamské letiště

a je zkrátka mimo jeho dosach.

Větnamští dispečery mezi tím si se uvidili

MH370 v létnou do jejich vzdušného prostoru.

Následně však let z radaru zmizel.

Řidící letového provozu si v tu chvíli

zřejmě špatně vyložili dohodu,

podle které by mělo letiště okamžitě informovat

dispečery v Kuala Lumporu, pokud se už převzatí let,

d.l. než 5 minut nehlásí.

Doho se jen opakovaně pokoušili letoun kontaktovat bezvýsledně.

Než se konečně odhodlali zvednout telefon

a zavolat do Kuala Lumporu uběhlo 18 minut.

To, co následovalo, byla přehlídka chaosu a nekompetentnosti.

Záhrané koordinační centrum v Kuala Lumporu

mělo být zalarmováno do hodiny.

Ještě v půl třetí se jim ale nikdo neozval.

Než byl vyhlášen stav pohotovosti trvalo to další 4 hodiny.

Záhraná akce byla spuštěna až dvě minuty popul sedmé ráno.

Tou dobou už měl let přistávat v Pekingu.

Pátrání bylo z počátku soustředěno

na Jihocínské moře mezi Malajzí a Vietnamem.

Do mezinárodní akce se zapojilo 34 lodí

a 28 letadel s celkem 7 států.

Po letu mh 370, ale nebylo ani stopy.

Záznami z primádního radaru získanej z počítačů řízení letového provozu

ale během příštích dní odhalili,

že jak měle let mh 370 zmizel ze sekundárního radaru,

prudce se stočil na jihozápad.

Tito informace byli částečně podpořeny

tajnými správami Malajzí svých vzdušných sil.

Letoun měl zamířit zpět přes Malajský poloostrov

a kolem ostrova Penang.

O tut pak letel se ve rozápadně přes Malajský průliv

a Andamanské moře, kde zmizel z dosahu radaru, neznám okam.

Tahle část letu trvala déle než hodinu.

Očvědně nešlo o obvyklí případ unosů letadla.

Nevypadalo to ale ani jako nehoda,

ani jako sebevražedná akce pilotas,

jakou by se drív kdokoli setkal.

Případ letu mh 370,

vedl vyšetřovatele od samého počátku do neprobádaných vod.

Záhadné zmizení letu mh 370

cestalo před mětem dalšího vyšetřování

a někdy až horyč na tých spekulací veřejnosti.

Znamenalo ale také zdrcující strátu pro rodiny ze čtyř světa dílu.

Žeby vyspělí stroj s moderním vybavením

a záložnými komunikátory mohl jednoduše zmizet,

se zdálo být prostě nemožné.

Jenom nenávratně smazat e-mail je obtížné.

Zmizet a pokusit se žít z dosahu infrastruktury je prakticky nemožné.

Boeing 777

s tím přece musíte být neustále ve spojení.

Zmizení letadla tedy vybízí k celé řadě teorii.

Mnoho z nich je ale přeci jen z celá absurdních

a živí je jen to, že stroje na komerčních letech

v téhle době prostě jen tak nemizí.

Tohle letadlo ale zmizelo.

Přesná poloha letu mh 370 zůstává neznámá.

Spousta věcí, které se té osudové noci odehráli,

se přesto podařila vyjasnit.

Palůbní záznamník a letový zapisovat se možná nikdy nenajdou.

To, co potřebujeme vědět, ale zřejmě nevičteme z černých skrýněk.

Tychle informace zůstávají přímo v Malaysia.

Kapitola druhá, plážový tulák.

Té noci, kdy Boeing 777 malézijských aerolíní zmizel,

seděl Blaine Gibson v domě své matky ve městě Carmel v Kalifornii

a trídil její pozůstalost.

Chtěl totiž nemovitost připravit k prodeji.

Zprávu o letu mh 370 zaslechl tenhle Američan středního věku

v relaci stanice CNN.

Gibsona jsem potkal v Kuala Lumpuru.

Je to vystudovaný právní, který vole byli štěma přes 35 let v sětlu,

ale skoro tam nežije.

Jeho otec už dávno zemřel.

Byl to veterán z první světové války.

V zákupu přežil útok iperitém,

byl vyznamenán s tříbrnou hvězdou za statečnost,

a více než 4 a 20 let působil v Kalifornii jako před soudu.

Gibsonová matka vystudovala právnickou fakultu

při Stanfordově univerzitě a byla zapálenou ochránky

ní životního prostředí.

Gibson byl jedináček.

Jeho maminka ráda cestovala a brávala ho sebou.

V sedmi letech si tak stanovil cíl.

Chtěl za život a spoň jednou navštivit každou zemi světa.

Gibson se svého cíle drží.

Vzdal se karieri a žije jen z mála, co mu porodičích zůstalo.

Na svých cestách se prí už zapletl do řešení několika slovných záhat,

tak třeba v džungli mezi kvatosí.

Se prí pokoušel vyřešit konec majské civilizace.

Na jí si běře tak velký výbuch údajně spůsobený

dopadem takzvaného tunguského meteoritu.

A Fetyopských horách zase hledal bájnou arhu umluvi.

Vytiskl si do chodné vlastní vyzidky,

kde sám sebe označuje za dobrodruha, objevitelé a hledače pravdy.

Nosí stejný klobouk jako Indiana Jones.

Jak měle se k němu zpráva o letu,

mh370 donesla, bylo jasné, že si získá jeho pozornost.

Záhada podivné trasi letu Boeingu 777

se mezi tím začala vyjasňovat,

a to navzdory zapírání malejzíských úřidníků

a mlužení tamních vzdušných sil.

Ukázalo se, že letadlo opakovaně pokračovalo

v navazování spojení

přes geostacionární družici nad Indickým oceánem.

Tu provozuje společnost Inmarsat cesídlem v Londíně.

Dělo se to ještě dalších 6 hodin po té,

co dispečerům letového provozu letadlo zmizelo

ze sekundárního radaru.

To znamená, že ho nepodkala žádná náhlá katastrofa.

Dá se předpokládat, že během těch 6 hodin

mh370 udržoval letovou rychlost i výšku.

Při komunikaci s Inmarsatem

šlo v několika případého tzv. Henchakes,

tedy v překladu Pozdravy potřásání rukou.

Byly to elektronické signální záchity

taková pouhápí pnutí.

Šlo o rutiní spojení na úrovni pouhého

komunikačního špytání mezi přístroji.

Obvyklí obsah ten pro zabavení cestujících

zprávy v kokpitu nebo automatické záznamy o údržbě

byl odstíněn nebo vypnut.

Mezi Inmarsatem a letadlem došlo k celkem 7 záchytům.

Dvě automaticky inicioval sám letoun.

Pět zbylých pak po zemní stanice Inmarsatu.

Ta letadlu taky dva krát volala na satelitní telefon.

Hovor nikdo nepřijel.

S většinou těchto komunikačních kontaktů

byla spojena data, která společnost Inmarsat

tou dobou zaznamenávala teprve krátce.

První, přesnější satědát říkajme pro zjednodušení

hodnota vzdálenosti.

Tady určuje trvání přenosu signálu od satelitu

k letadlu a zpátky. Tím pádem je možné vypočítat

jaký letoun od satelitu daleko.

Tato hodnota vzdálenosti nicméně neurčí

jedno konkrétní místo, kde se letadlu nachází.

Vytvoří kolem satelitu nad Indickým oceánem

prstence stejně vzdálených bodů, kde letadlu může být.

Vzledem k poslední zaznamenáné poloze letounu

se jeho pozice dá zůžit s prstenců

na pouhé oblouky.

Nás zajímá úplně poslední vypočítaný oblouk.

Ten je zcela klíčový a byl určený na základě

závěrečného sedmého spojení letadlu s Inmarsatem.

Ukazuje možná místa, kde mělo letounu

dojít palivo a selhat motory.

Tenhle sedmý oblouk se táhne odstřední

ázie na severu až do blízkosti antarktydy na jihu.

Joho hranice letoun překročil

v 8 hodin a 19 minut ráno kuala lumpurského času.

Pokud stroj zatočil v Andamanském moři na sever,

pak výpočty určili jeho pravděpodobný konec v Kazachstánu.

Jesli odbočil stroj na jih, tak letadlo doletilo

dojždní části Indického oceánu.

Technické analízy skoro s jistotou určili,

že se letoun z oblasti Andamanského moře vydal na jih.

Vyplívá to z druhého zaznamenáného údaje

satelitem Inmarsatu.

Pro zjednodušení můžíkejme Doplerovská hodnotan,

takzvaný Doplerouf je vtočiš počítá se změnou

frekvence vlnění signálu, který putuje

mezi rychle se pohybujícím letadlem a satelitem.

Deopřirozenou jsou část satelitní komunikace s letadlem.

Systemy s ním musejí počítat a odchilky kompenzovat,

aby fungovali bez chyby.

Kompenzace ale není úplně dokonálá,

protože stárnoucí satelity prostě nevisílají signál

tak přesně jak letadla předpokládají.

Dráha satelitu na orbitě má mírné odchylky

a data jsou ovlivňována třeba i okolní teplotou.

Tito nedokonalosti zanechávají zřetelné stopy.

Doplerovskou hodnotu ještě nikdo nikdy přihledání letadla nepoůžil.

Londonští technici Sinmarsatu nicméně dokázali v datech

rozpoznat, že letadlo se ve dvě hodiny a 40 minut ráno

stočilo na jich. K manévru došlo

Severozápadně od Sumatri, nejseverní

položeného ostrova Indonézie.

S ohledem na určitou míru chybovosti můžeme předpokládat,

že stroj pak letel veľmi dlouho v příjem směru

k Antarktidě, ta užale nebyla věhodoletové vzdálenosti.

Po 6 hodinách data ukázala strmé klesání letounu

pětkrát prutší, než je běžné.

Minutu nebo dvě po průletu sedmým obloukem

se letadlo zřítilo do oceánu.

Soudě podle dostupných údajů nešlo o kontrolované přístání

na hladině, letadlo se muselo rostříštit na miliony kousků.

Nikdo ale netušil, kde přesně k pádu došlo na to špak proč.

Navíc nikdo neměl v ruce sebe menší fyzický důkaz,

který by data ze satelitu potvrdil.

Aniné týden po zmizení letounu Americký Denying

The Wall Street Journal publikoval první správu

o průběhu satelitní komunikace.

Ta odhalila, že letounu zůstal ve vzduchu

ještě několik hodin po té, co se odmilčel.

Malajzíci nakonec označili publikované údaje za pravdivé.

Malajzícký režim byl v té době považovaný

za jeden z nejvíce skorumpovaných širokodaleko.

Mimo to se ukázalo, že v případu zmizení letu

mh370 jednal zbrkle, ustrašeně a nespolehlivě.

Vyšetřovatelé vyslaní z Evropi a Australie a spojených států

byly z Malajzíckého chaosu všoku.

Protože Malajzíci některé informace přímo zatajili,

začalo se po letadle pátrat na špatném místě,

v Ihočíckém moři.

Nikdo tam žádné trosky z bojingu, ale nenasel.

Pokud by úřady netajili, co vědí,

možná by se části letadla stihli najít.

Pak by bylo možné i určit jeho přibližnou polohu

a třeba i vyzvednout černé skřínky.

Pátrání pozbytcích letu mh370

se nakonec přesunulo tisíce kilometrů na jich

odpůvodní lokality.

Jenže i pouhý úzký pruch oceánuje

ve skutečnosti obrovským prostorem.

Vzpomeňte si nahlédání černých skříňek

z letu Air France 447,

které se zřítilo v roce 2009

na cestě Zria de Janeiro do Francie.

Zabralo dva roky.

A to pátrači přesně věděli, kde začít.

Hledáň trosek Boeingu 777 na hladině oceánu

skončilo po bezmála dvou měsících marného úsilí

v Dubnu 2014

a přesunulo se do hlubin oceánu.

Blaine Gibson tuhle frustrující sysifovskou práci

sledoval nejprvejen z povzdálí.

Přesunul se do oblasti Zlatého trojuhelníku

na Severláosu.

Tam se s obchodním partnerem pustil dostavby restaurace

na řece Mekong.

Tehdy se ale také připojil k Facebookové diskuzní skupině,

která se z mizení letu věnovala.

Byla plná různých spekulací, ale i nových informací

a zajímavých úvah o tom, co se s letadlem mohlo stát.

A kde se může nacházet největší část trosek?

Ačkoliv formálně měli odpovědnost

za celé vyšetřování malajízejci,

nedysponovali prostředky ani odbornými znalostmyk

pro vedení pátracích a záhraných prací pod hladinou oceánu.

Vedení se tak ujali australané.

Satelitní data ukázala na oblast Indického oceánu

vzdálenou skoro 2000 km západně od města Perth.

To místo je neprobádané,

a je tam tak velká hloupka,

v prvním úkolem bylo zmapovat dno,

aby bylo možné do hloupky o několika kilometrech

bezpečně spustit speciální sonary.

Sou tam totiž různé témné příkopy,

kam nikdy nedopadl paprsek světla.

Gipsem začal ocelem tomhle namáhaven pátrání podvodu

přemýšlet. Vždyť trošky letadla možná

prostě jednou vyplaví oceán někam na pláš.

Když byl na návštěvě u svých přátel

kambočském pobřeží, zeptal se jich,

jestli třeba na nějaký takový kousek nenarazili.

Príj, ne. Nebylo asi točiš možné,

aby trošky dopluli zížní části Indického oceánu

až do kamboči. Ale dokud části letadla nikdo

neoběvil a neví se, kde přesně pasažéři

našli své poslední místo odpočínku,

rozhodl se Gipsem nevzdávat.

Na březen roku 2015 byla v Kuala Lumpuru

naplánovaná vzpomínková akce příbuzných těch,

kteří zmizeli spolu s Boeingem 777.

Gipsem se jí rozhodl zúčastnit

a to přesto, že nedostal po zvánku a skoro nikdo ho tam neznal.

Blízci pohřešovaní se nad tím pozastavovali.

Nevěděli, co si o někom takovém vlastně mají myslet.

Vzpomínka se uskutečnila na prostranství

před jedním z obchodních domů.

Pro Kuala Lumpur výběr takového místa

není ničím zvláštním.

Přišli chtěli nejenom vzpomenout na pohřešované

a společně truchlit, ale také vyvinout talak

na malajzískou vládu, aby konečně podala

a sponi nějaké vysvětlení.

Připojili se stovky lidí, hlavně z Číny.

Na podiu hrála hudba a v pozadí vysel plakát

se siluetou straceného letadla a heslovitými nápisy

jako kde, kdo, proč, kdy, komu, jak,

ale taky nemožné, bezprecedentní,

zmizel a bezestopy.

Vystupující byla Grace, subatira i Natanová.

Mladá malajzíka, cera jedné z cestujících.

Natanová je advokátka, věnuje se tresnímu právu,

speciálně případům rozsudku smrtí, které padají

v malajzík vůli drakonickým zákonům dost často.

Právě tato žena se stala tou nejaktivnější

zástupkiní blízkých.

Na podium Grace vystoupila ve velkém tričku

s počiskem v podobě letónu Boeing 777,

vyzvala k pátracím akcím.

Pak začala mluvit o své matce,

hluboké lásce kní a bolesti z toho,

že sní teď není.

Občas se tiše rozplakala,

stejně jako někteří její posluchači,

včetně Gibsona.

Ten Natanovou později oslovil s otázkou,

zdají může, jako tédy naprostý cizinec,

obejmout.

Dovolila mu to.

A později se stali přátely.

Gibson odešel zpětní akce s odhodláním

pomoci tam, kde viděl nedostatky.

Chtěl hledat trosky letadla vyplavené

na pobřeží.

To by mohla být jeho parketa.

Stal by se profesionálným plážovým tulákem

soukromně pátracícím

po letu MH370.

Oficiální vyšetřovatele,

hlavně z Austrálie a Malázyje,

byly plně zaměstnáni hledáním

v hlubinách.

Gibsonovým ambicím by se vysmáli.

Stejně jako jeho představě,

že na plážích vzdálených 100 km

může snad nějaké kusi letadla

najít.

V příštím díle uslyšíte.

Úklidová četa na pláži

francouzkého ostrova Reunion

našla skoro 2 metry velký

aerodynamicky tvarovaný úlomek.

Po zmizení letu MH370

byla spuštěna 3

oficiální vyšetřování.

Výslednou zprávu

v kompletním změní nechtěl nikdo

zveřejnit.

Představí 6 hodin než se zřítil.

Newjorský publicista

přišel z hypotézov,

že jeden z elektronických palubních

systému byl možná přeprogramován,

aby vykazoval falešná data.

Letoun měl odbočit

směrem na Kazachstán.

Gibsona neznámý člověk varoval,

že pokud nepřesta nepátrat

potroskách letu MH370

bude z Maragaskaru odíždět v Rakvy.

24. srpna 2017

byl na honorárního

konzula Malaysie

na Madagaskaru spáchán atentát.

Tohle už je vše z Vinohradské

12, které jsme dnes

spolu se zuzkou Markovou

načetli první díl článku,

co se doopravdy stalo

se zmizelým malaysízským letadlem.

V roce 2019

toho vydal časopizdy Atlantic.

Tekst byl koupený, přeložený a seditovaný

pro potřeby podkástové epizody.

Druhý díl už připravujeme

a vydáme ho krátce po prunoci

na slyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.