5:59: Změna podpory pro ukrajinské uprchlíky: krize (zatím) nepřišla

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Změna pravidel. V podpoře pro ukrajinské uprchlíky zatím nenaplenila obavy z toho, že deseti tisíce běženců přijdou obydlení a dají se do pohybu po Česku.

Přesto ale první data světší o tom, že se odpočátku Července několik tisíc lidí z nůzového upitování odhlásilo.

Má stát představu o tom, kam jejich kroky vedou? Kolik ukrajinských uprchlíků je vlastně změnami ohroženo?

A jak cestát čelit možným problémům, které uprava systému podpor ještě může přinést?

Je pondělí 17. července. Tady je Lenka Kabrhelová a 5.59. Spravodejský podkást se znam zpráv.

Petr Švihel, reportéř se znam zpráv. Ahoj, Petr.

Ahoj.

Petr, ty sleduješ na seznam zprávách, dlouhodobě, sociální témata, věnuješ se zaměstnanosti a také situaci kolem ukrajinských uprchlíků v Čechách.

Od července se změnili podmínky pro plácení nůzového upitování a panovali v tu chvíli obavy, že se deseti tisíc lidí můžou ocitnout v tíživé situaci. Co se zatím ukázalo? Potvrdili se tej obavy?

Zatím pozitivní správá je, že ty úplně nejčernější scénáře, který, když to zkusím vychlep připomenu, že opravdu desítky tisíc lidí přijde o bydlení,

vyrazí třeba do nějakých větších měs, kde bude na ulicích nebo na nádražích prostě čekat, co se s nimi o bude dít,

tak tyhle černí scénáře se neukázali realní, ty lidi nějaký bydlení našli nebo nějakým způsobem se o sebe dokázali postarať.

Takže z tohle pohledu se dá ríč, že tahle sták vyze témna nenastal.

Poďme pobsat možná ještě, co se vlastně všechno změnilo od toho července, jaká pravidlo nově platí, co se sprísnilo?

Ono je to trošku služitější v tom smyslu, že tady na začátku byly 3 dávky, kterými jsme se snažili pomáhat tím uprchlíkům.

Humanitární dávka, která byla taková známa tím, že to bylo původně takový těch 5000 korun, který každý dostal

a vedle toho jsme se snažili jim pomáhat s ubytováním a to bude to skrze solidární příspěvek s solidárným domácnostem.

To bylo v případě, že nějaká česká domácnost ubytovala lidi z Ukrainy, tak dostala ostátu za to nějakoby nájem.

A vedle toho paráleně ještě bylo nozový ubytování, který si můžeme představit, to jsou tělo cvičny, hotely, pensiony,

prostě ubytování někde, kde ty prostr nejsou určené na nějaký dlouhodobí bydlení.

A zde zase stát, dával peníze těm ubytovatelům za to, že tam u nich zustávají ty lidé.

Dočer naplatilo, že jsme příležne dělali rozdíli mezi tím, jestli je tady někdo první den nebo rok,

jestli je s nějaký zranitelný skupiny, což si můžeme představit na příklad takovou lidi,

s nějakým postíženým ubo lidi s malými lidmi nebo seniori a platilo se všem stejně.

Očervence se to změnilo na to, že vyžadujeme od lidí, u kterých je předpoklad,

že by se o sebe mohli postarát samy, tak aby se skutečně o sebe se nepostrali.

To znamená, že tady platí podmínka, že lidi, který jsou v České republice více jak 150 dní,

tak už nemá je třeba nárok na to nouzový ubytování.

Stejně tak se vlastně úplně vypnu a ty příspěvky jsou lidální domásnostem,

který se převedli do týhmonitární dávky, ale i zde se zohledně to, jak dlouho lidé v Česku jsou.

Takže je to trošičku komplekovanější, a kdyby to šlo nějakým způsobem schrnout zjednorušit,

tak bych řekl, že opravdu po nějakým roce a půl o těch uprechlíků už vyžadujeme to,

aby se o sebe, pokud to dokážou, uměli postarát samy.

Odčervence se mění státní potpora ukrajinských uprechlíků,

až na výjmky, jako třeba děti nebo seniory, přijdou například o bezplatné ubytování.

Kdybychom zůstaly v penzienu, museli bychom platit 56 tisíc korun.

Tady budeme platit plus minus 20, to už zvládneme. Původní částku ne, to bychom se museli vrátit zase na ukrajinu.

Pudobné dilema teď řeší až 345 tisíc ukrajinských uprechlíků, kteří v Česku dostali do časnou ochranu.

Od soboty pro ně platí nová přísnější pravidla. Částě z nich se dotknou kriticky.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí tyto pormínky odrážejí možnost rozpočtu

a mají lidi, kteří museli utáct víc motivovat, aby si našli práci.

Děláme korky k tomu, aby je pravdu ukrajinští uprechlíci, kteří jsou tady dálé jak 150 dnů,

tak aby ti, kteří mohou pracovat najci práci živit sami sebe,

tak aby je pravdu v punktu, oni byli daleko aktivníší.

Teď mám práce jenom na DPP a mám tam měně řeš 10 000 a musím zaplutit polištěni a ještě by.

Budeme potřebovat, abych manžel z Ukrainy slal nějaké peníze,

abych mohli tedy pro nemať nějaké byt.

Nezyskové organizace varují před takzvanou vnitřní migrací.

Troubnus říjí, že se tím i naruší tato savadní integrace,

takže třeba děti už někde začali chodit do školi a budou se muset stěhovat.

Můj odhat je, že se bude na to nějakých 10 000 osob,

o které se budeme muset umět nějakým zůsobem postrat a to nejsou.

Všichni nezranitel.

Spoustat lidí, kteří do zranitelné skupiny nespadejí,

o uvitování přijde a opravdu se bojí, že není v jejich možnostech uvitování tady zaplatit.

A to množství lidí, kteří se vrací zpátky na Ukrainu,

je mnohem větší, než bylo během celého roku.

Někteří z uvitovaných Ukrainců už proto vrací klíče odbytu.

A víme, kolika lidí se vlastně ta změna týká.

Vůvodu jsme změňovali tedy deseti tisíce lidí,

ale těch uprchlíkuje tady celkově víc.

Dokáží úřady nebo nevládní organizace počet lidí,

kteří jsou touhle změnou dočení vlastně vyčísli?

Já musím rozebrat do číslo.

Nejístější číslo, který máme v ruce, je skonce březná.

To je datum, do který se museli lidé,

který tady měli do časnou ochranu vře regystrovat

nebo zařádací o to, aby si mohli prodloužit do časnou ochranu o další rok.

A to udělalo 326 000 lidí.

Takže to je nejístější číslo, který v tuhle chvíli máme kdy z pozici.

326 000 lidí tady z Ukrainy je a nejakým způsobem chci funguvat další rok.

A teď to zkusíme rozebrat dal s dokumentu, který já mám vyspozici,

vyplývá, že zruba 100 000 lidí nebo jedna třetina z nich bydlí v těch solidárních domácnostech.

Ale což je docela zajímavé, jen zruba 40 000 z nich opravdu pobírá tu dávku.

To znamrát třetina lidí bydlivů v Čechu,

ale jen 40 000 z nich vlastně nějakým způsobem

ty český domácnosti za to čerpají peníze do českého státu.

A dalších 70 000 lidí bydlí v tom nozovém ubytování.

Teď bych to skrnul, dá se říkit, že zruba 200 000 lidí do časnoho ochranu,

úprchlíků, tady nějakým způsobem funguje úplně soby,

stačně už teď, tuhle chvíli,

a zruba nějakých 110 000 lidí nějakým způsobem čerpá

o českého státu pomoc s ubytováním.

A dá se ještě říct, když se na to podíváme z druhé strany,

kolik je těch případně přímo ohrožených,

nebo v okamžitém ohrožení, má to vyčislenostát

nebo nevládní organizace?

Ano, z těch dokumentů, kterým já jsem se dostal,

a to jsou ty černý scenářek, kterým se teď vracíme,

tak tam se mluvilo o tom, že opravdu jde o desítky tisíc lidí,

třeba až 50 tisíc lidí, který jsou opravdu dočený,

tím, že by mohli přijít obydlení,

a je to vlastně taková skupina na půl zhranitelných lidí

a na půl ostatních členů týdomácnosti.

Tepičky si to můžeme představit, takže máme nějakou mamingkus

s dítětem, a tam máš tě třeba partnera,

a ten partner je prostě ve věku 18 plus, mohl by pracovat,

ale že je s tou rodinou někde na obytovně v nouzivém obytování.

A mamingka s dítětem by nadále mohla pobírat

třízpevky o českého státu.

Ten tlatínek už ne, takže vlastně je z toho obytování vyloučený,

pokud se ho nějakým způsobom nehradí.

A teď, když jsou opravdu v situaci,

že třeba na to nemají, ani ten otec na to nemá,

když se to zapatio, tak v takový situací,

jak se vláta rodina se nechce rozdělit

a ten nějakým způsobom někam být nemohl hledat pětlení.

Tak z toho důvodu se bahríme,

až osoba těch 50 tisících lidek.

Ty si změňoval, že zatím se nenaplenili

na štěstí ty nejčernější scénáře,

co se tíče právě ohrožených lidí.

Zároveň už jsme možná schopni říci,

ale spoň kusím způsobem nějaký trend na základě chísel.

Ty se učitým datum dostal Petřed,

co prozrazují, jaký trend naznačují?

Já jsem se dostal k datum z humpa,

což je systém, který eviduje lidi

v tom názovém ubytování.

To se baví o těch zubas 70 tisících lidech.

Já jsem se dostal k datum, který jsou,

jak on si červná, a pak datum,

který jsou začátku červen se.

Takže vlastně z toho jsem si jednoduše vypočítel,

kolik lidí z toho nouzivého ubytování zmizilo,

a je to zruba 13 tisící z lidí,

na který vlastně dopadlo to,

že se změnil pravdu systém toho proplácení.

To celé nevíme je, co se s ní má stalo.

Je si nadále bidlí na příklad těch ubytovnách,

ale hradí si to sami, nebo si našli nějaký svý vlastní bidlení,

nebo jestli od co z toho letra na Ukraínu

a právě 100-22 hrozně těžký,

na kým způsobem dopověděte data.

Prvdu tu základní informaci tu máme.

13 tisíc lidí nějakým způsobem odešlo z toho nouzivého ubytování.

A dá se říct, nebo rozvrstvit, jak je to regionálně,

jakých částí České republiky se tahle čísla týkají?

Za mě opravdu než zajímavější je na tom,

že nejvíc lidí odešlo z Plozenského kraje.

Tam z těch zase připomínu 13 tisíc lidí zruba

2700 lidí pochází z Plozenského kraje,

nebo z toho Plozenského kraje se vytratili.

Když jsem se tam bavil z různíma tamnými nezyskujími organizacimi,

tak říkal, že pro mě to není uvežádný překvapení

a to z dvou důvodů.

Ten jeden důvod je ten, že tam je opravdu velký počet

lidí z dočasnou ochranu nebo uprchlíku.

A ten druhý důvod je, že tam je taková specifická situace

s pracovními agenturami,

které opravdu na maksimum využily

té dočasné ochrani těch uprchlíku.

A můžeme dát nějaký konkrétní tříklad

toho, co se ti podařilo zjistit?

Jsem se bavil s nezyskujími organizacimi,

který tam pomáhají tím uprchlíkom takty,

třeba změnují to, že ty uprchlíci

jsou zaměstnaní u pracovní agentury.

Z jejich výplaty se strhává odměna

za to, že jsou u nich ubytovaní.

Ale z hároveň ty pracovní agentury

je na hlašivou jako uprchlíka

v nozovím ubytování

a mají to pro paceníště z druhý strany od státu.

Takže vlastně viděla vej například

i na tom, že mají dva krát pacení

a dva krát hrázem ubytovaní.

Ty se o té situaci pavíš s různými zdroji

poďme se podívat na to,

co na situaci říkají úřady hlavně

tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Mají nějaké vyzvětlení proto,

proč uprchlíku v systému obylo

nebo nevědí, kam pěti lidé mohli zapodít?

Ministerstvo práce a sociálních věcí

vlastně začátkem července

vydalo tiskou správu,

že ta situace je stabilizovaná,

že to pravdily černý scenáře

se nepotvrdili

a že tu situace budou dal monitorovat

já s tamních krůhů

vím, že o něj opravdu si dávali

velký pozor ty první dny

toho náběhu novího systému,

že opravdu byli v pohotosti,

vím, že měli třeba i v sobotu

toho prvního července

velkou poradu,

kde se opravdu Minister potkával

s lidmi z úřadů práce a z terénu,

aby si dávali vědě,

kde se opravdu nastáva

nějaký kryzový momenty

a ukázal se, že nenastali,

tak to je jeden bod,

ale jinak vlastně tady narážíme

v té otázce samotný

na takový druhý větší problém

Českých republiky,

že ta zodpovědnost

za ty uprchlíky

rozdistrbová námezi

spoustu různých rezortů

ale i dalších organizací

kdybych to měl zkusit

satak Ministerstvo práce

má na starosti

hlavně dystrybucy

humanitární dávky

sledárního příspěvku

potom tady mámenu

zvíjubitování,

který jde zpíše za kraji

do toho tady máme

ministerstvo vnitra,

které nějakým způsobem organizuje

tu pomoc uprchlíkům

jako co například

ty centra kacpů.

Máme tady hasiče,

který tam tak nějakým způsobem

figurou do toho tady máme

vládní zmocněnky,

která vlastně funguje

jako národní koordinátorka,

klara Lavrenčíkova,

která do toho taky stupu

jako mediátor mezi tím

všemi různými stranami

a i ministerstvo školstí

konec konců, který nějakým způsobem

zase se snaží

dohledávat to,

kolik děti vlastně chodí

do školu podobně.

Takže tady je obrovská směsice

různých organizací,

ministerstvef

a institucí,

který jde toho nějakým způsobem

zasechují,

ale někdo nad tím

z mího pohledu

nemá nějaký finální slovo,

nebo to nezastřešuje.

Takže hlavní koordinátor

v podstatě neexistuje.

Hlavní koordinátor by

asi měla být

klara Lavrenčíkova,

ale když jsem se sní bavil,

tak ona na to pozice

nastupovala, myslím,

letos funoru.

Už vlastně to popis,

jako, že do roze tí ho vlaku

už ten Alex Ukrajina 5,

o kterým se vlastně bavíme

ten súbor těch opatření,

který začal pati do července,

tak už byl známej.

Takže ona těch prvních pár měsíců,

kterých je ve funkci,

tak se plně soustředí

hlavně na to,

aby dávala vědět na všechny

strany od obcí kraju,

ale i k úprichlíku

samotným ty planovaný změny.

Takže ona hlavně

za lada ukoltu komunikaci

tý změny.

A jak velký problém tohle

znamená z hlediska

tedy celkového přístupu

k té uprchlické krizy,

když si tak řekneme,

ty se bavíš často

i se zátupci nevládních organizací,

kteří se hodně podílejí

na asistenci.

Tomu řešení, co tě říkají,

třeba oni?

No, je to vlastně

velký problém.

Ráda těch lidí

z těch nezyskových organizací

si na to stěžuje,

tak na začátku války,

že pravdů

není úplně jasné,

za kým přijde

jako odpovědností,

například,

teď se opravdu řešilo

kon toho prvního července

řízi nějaký krizový ubytování.

To se zase můžeme představit

a opravdu v některých krajích

to měli připravený stany,

stany připravený

pro lidi,

který budou na ulicí

bez ubytování.

A když jsem zato bavil

z různím a v nezyskovým organizacím

a tak říkala,

že soufalé neví,

s kým to komunikovat,

na koho se obrátit,

od koho snu nechat případně

proplatit,

s kým to řešit.

Takže ten výsledek,

když se vrátim úplně zlačá,

takže to nebylo

zasta velký problém,

tak bylo vlastně

velký kus štěstí

pro náš sád

a zároveň se ukazuje,

že i vlastně

velký kus odpovědností

těch prchlíků,

kterým

pravdů ta informacita

doputovala,

byli schopný snaní

docela dobře připravit.

Na spořáku vám

to dost necinka,

kam z penězi,

aby byli chráněné

před inflací.

Font monetika zhodnotí

jakoukoliv částku

o 6,5 %

a to firmám

i do mátnostem.

Více na monetika CZ.

Petře, můžeme ještě

připomenout,

proč české úrady

vlastně systém té pomoci

změnili?

Byla to otázka

finančních aspektů

a nebo se dostávám

ještě k nějakému

širšímu politickém kontextu?

Já si myslím,

že teď i s tím

konceleráším palíčkem

se trochu nabízí

ten argument toho šetření,

nějaký úzporitém určitě byly,

ale asi fair vejší

odpověď by byla,

že ten systém

té pomoci

u prchlíku

tak, jak byl nastavený

vlastně odlonskýho

února března

byl opravdu dočasný.

Bylo to opravdu

náhlá situace,

když jsem začalo hrnout

opravdu 10 tisící,

10 tisící celedný den

a my jsme potřeble řešit

ze dne na den

jejich problémy

a ten systém

byl spíš nastavený

na týdny měsíce,

než na nějaký

dlouhubější období.

Humanitární vlaky

už do Česka

přivezli tisící

celední,

kteří prchají před válkou.

Jeden z nich

dorazil z polsko-ukraíncké

hranice

na hlavní nádraží

v Praze dnes odpoledné.

Spoje pojmou

až stovky cestujících

a jezdit budou deně.

Dopravci očekávají,

že počty uprchlíků

budou každý den na růstat.

Doprahy je delužkovým vlakem

asi 70 uprchlíků

v naprosté většině

žen a dětí.

Na chodbách

to stojí

i několik děckých kočárků.

Lidé sebou

mají většinou

janbatoch s oblečením

a základnými potřebami.

To jsou také jídlo,

které dostali cestou

od dobrovolníků.

Takhle to vypadalo

půl hodinu

několik fater budovy.

V současné době

se pohybujeme na stavu,

kdy přichází

až 5 tisíc lidí deně.

To číslo se teď pohybuje

někde mezi 20-30 tisíci lidí,

kteří už do České republiky

přišli.

My jsme asi na stropě

toho, co máme,

kdy z pozici,

co se týče

tech jako důstojnějších

republikování,

ale jako v režimu

tělocvičny,

jsme ty lety kapacity

samozřejmě schopný

nabínout a zorganizovat,

ale už to bude

ubytování opravdu,

ale opravdu krizové.

Počet ukraińských uprchlíků

v Česku rychle roste

za poslední 3 dny

se zvýšil ze 150 na 200 tisíc.

My už teď

v některých krajích

přecházíme

ubytování humanitárního typu,

což je v tělocvičnách,

větší halách.

Budeme na příští vláda

tady skutovat i o možnostech

toho, abychom budovali

nějaká záchytá humanitární stanuviště.

Takže to do čestu teď

snaží přepnout

ministerstva nebo vláda

Petra Fjely

tak je nějak bydlou

hodoběj udržitelnější

systém pomoci.

A jak velkou roli

v celé té debatě

a vůbec v celé té situaci

hraje celkový kontekst

a možná atmosféra

ve společnosti.

My jsme tu v posledních týdnech

byli svědky signálu,

že při nejměnším účásti

obyvatel České republiky

se může měnit postoj

vůči pomoci ukraińským uprchlíkům.

Byli jsme tu svědky na pětí

mezi Romskou a ukraińskou komunitu

v Brně a sociologové

varují, že obecně

ty nejchudší vrstvy obyvatel Česka

se mohou cítit

ogrožené z těch zdrojů

se kterými mluvíš

vyplývá z toho,

jak s tím ministerstvo pracuje

a vůbec ty všechny

různé složky,

které se uprchlíkům věnují.

Teď zkusím spíš,

že naznačit svůj dojem,

protože jsou právě dostávám

zápiskům z různých porád,

z různých skupin,

který to projednávají

a otázka nějakých vychrocených

stahu mezi ukraińskou komunitou

a Romskou komunitou

tam zatím vlastně

ní, kde pokud se nepletu

porádně nepadlá.

Ten můj dojem je takovej,

že teď se všechny

ty vlání instituce

převážně jsou středili

na to, aby zládli

ten náběch toho

nového systému,

který začel platit do Července

a jestli budou něco

řešit oglednit těch,

kterost ztržek tak to začnou

řešit, nejspíš až teď

v náslověcí době.

Ale potom mám ještě

jako konkrétnější

zkušenost reportážní,

protože hodně často vyrážím

před úřady práce.

Tam poslední dobou

se stával,

protože opravdu byly velký fronty,

kdy například s príspěvku

na bydlením

a podobně,

tohle řadat Čechů

pravdějí přišla

na ten úřad osobně

a v těch frontách

se tam spodně teda jevilo,

že tam jsou pořádny

toho problému,

protože v té jedný fronty

před začátkem

otvírat sídoby

na úřadu práce,

která jsem mohla táhnout

100 metrů, 200 metrů,

byla tam opravdu stovky lidí,

tak tam se potkávalé

na jednom místě ze jmena

lidé z tej romské komunity

a zároveň teda

ty uprchlící z Ukrainy,

který tam taky

šli hraděj,

než nějakým online

způsobem řešit svý problémy

a v té fronty

vznikali situace,

kdy bylo peněvidentní,

že ty članové tý romské komunity

měli prostě pocit,

že může dojí situaci,

že peníze zůstanou

jen pro jednoho z nich

a že se bude rozhodovat

o tom,

jestli to bude

pro někoho z tý romské komunity

nebo z Ukrainské komunity.

Hyní myslově tam

pravdů to vydělní sveta

bylo takový,

že peníze může

stadenom jeden z nás.

A nabízí se v tuhle situaci

nějaké řešení,

jak ty třecí plochy

dobudujíc nám mírnit

a zajistit,

aby k problému nedocházalo,

aby to soužití fungovalo

hlad čeji?

No z měho pohledu by možná

pomohla nějaká formak komunikace,

která by vysetlovala,

že opravdu tady nedochází

k situacím,

kdy peníze,

který by měl získa

český občán

poputujou

k nějakým Ukrainským

uprchlíkovi

a zároveň by asi stál

i za to vyzdvěhnout,

že opravdu většina

těch prchlíků z Ukrainy

váleční se tady už

vlastně postavila

na vlastní nohy funguje,

což jsem změňoval

přes 200 tisíc lidí

tady nějakým způsobem

zcela funguje mimo

nějaké podpory

od českýho státu

a i to by bylo

potom je docela

dobrý zdůvraznit,

že se tady je náopravdu

očást tí uprchlícký komunik,

která je na těch dávkách

závisla.

Nový zákon,

který začal patit

od začátku července,

kam se celá ta věc posouvá,

na co se připravit

přištích týden.

No, já, když se bavím

hodně z lidma

z nezyskujího organizací,

tak kdybych to měl

nějakým způsobem

tlumočit tých obavy,

tak bych použil

sportovní terminologii.

Máme na svou první poločas

ten dopadl úplně skela.

Žádní velký výrazní

problémy nebyly,

ale máme tady

před sebou ještě

z toho problému.

A to je například to,

že trá ty solidární příspěvky,

který se přestanou vyplácet,

tak o tu humanitární dávku,

která vlastně jako splinu

s tím solidárním příspěvkem,

tak o to se žádá právě

to je dokonce července.

Takže první výsledky toho,

jestli například na stranu

jaký situace,

že nějaká česká důmácnosti

uvidumí,

že už pro něj

není úplně výhodné

ubytovávat lidi z Ukrainy,

tak se dozvíme

až v Srpnu.

Takže to bude první krok,

který by mohl být problématický.

Tam se opravdu ukáže,

že si třeba nedostané

řada lidí

z Ukrainy výpovět

s těch českých důmácností.

A další problém

potom spočíva v tom,

že opravdu hodně lidí

a vidíme to například

na tom,

že jsou úplně vybukované cesty

na Ukrainu.

Hodně lidí zdo časnou ochranu

využilele to prázdně

nejškolní k tomu,

aby se zajelo podívat

na Ukrainu.

Já sdravě vyhybám tomu to,

nazýval,

že jdou na dovolenu.

Prostě jdou do můvů

skontrolovat,

v jakim stavu se tam nachází

jejich bývalý život.

A budou se vracet nejspíš

koncem Srpna

nebo v průběhu Srpna.

A tady právě řadá nezyskují

organizací upozornějí

na to, co nastane

na konci Srpnu

začátkem září.

By se budou moc vrátit

a třeba nastane to,

že nebudou mít debitlet,

protože obtonuzuji

ubytování už bude funguvat

nejako jiného,

budou tam nějaký jinéhedě,

nebudou schopný tady

na dítaně

ubytování na nějakým volným

ráletním trhu.

A pravdu to

teď teda o pelmi hrozí.

Takže ten prověřovací moment

ještě může přít?

Tak.

Petr Švihel

a reporter se znam zpráv.

Děkujeme.

Děkujeme.

Děkujeme.

A to je zpondilního vydání

podká stu 5,59 vše.

Děkujeme,

když nás našli čas,

vratte se za námi,

kdykoliv nás se znam zprávy,

do všech podkástových aplikací

i na platformu

podkásty.cz.

Psát nám můžete na adresu

za minutu 6

za vinač szz.cazz

Zastihnete nás

i na sociálních sítích

Instagram a Twitter.

To byla Lenka Kabrhelová.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.