5:59: Život a smrt v Gaze: Co bude dál?

Skradte si čekání na další díl podkástu na našem webu v2tvfs.cz a najděte si tam to nejvíhodnější financování vašeho vysněného vozu.

Volkswagen Financial Services

Smitící eksplose, která se odehrála těsně před Bidenovou návštěvou v areálu Nemocnice v Gaze, kde se schovávali palestičkí uprychlíci, ale vykolejila diplomatické úsilí.

Přinesla další eskalaci války, kterou přednecenými dvě matýdny rozpoutal brutální úto palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael.

Jak konflikt dopadá na palestinské civilisty, žijící v Gaze? A jak velké je riziko, že by se mohlo rozšířit i za její hranice?

Je čtvrtek 19. Řína. Tady je Lenka Kabrhelová a pětpadesátřevět. Spravodejský podkást se znam správ.

Přetisla v Tureček, vedoucí centra pro studium blízkého východu na metropolitní univerzitě Praha. Ahoj, Přetio.

Dobrý ráno.

Třetě, o tu toku hnutí Hamás na Izrael před minulou sobotu prší na pásmo Gazy izraelské bombardování. Izrael stáhnul ke Gaze deseti tisíce vojáků, zvažuje i pozemní operaci.

Jaká je teď situace palestinců v Gaze?

No tak ta situace nebyla v Gaze jednoduchá. Ani před touto krizí, kterou spustil Hamás tím terroristickým útokem, byla velice svízelná v mnoha parametrech, o kterých můžná budeme mluvit.

A teď je to samozřejmě ještě horší, protože, jestli že Izrael říká, že schodil tisíce pomp na gazu od té doby, tak samozřejmě tomu odpovídá i počet zničených objektů.

A z daleka to nejsou jenom nějaké muniční sklady Hamásů a dalších ozbrojených frakcí.

Vidíme, že jsou zbourané i stovky obytných domů, stovky tisíc palestinců museli odejít z domovů a tisíce už jsou jich mrtví, takže to je bezprecedentní skáza i na té palestinské straně.

Více než 500 lidí zemřelo podle hnutí Hamás při zásahu nemocnice al-Ahlí v gaze.

Izrael odmýtá, že by za tragédy nesl zodpovědnost, spůsobila jí podle něj raketa terroristů s organizace islamský jihát.

Jordánsko mezi tím zrušilo nadnešek plánovaný samet mezi palestinci, egipstem a spojenými státy.

Izrael a palestinci se vzájeně obinujíš z toho, kdo může zavíbuk v nemocnici al-Ahlí v palestinském pásmu gazy.

Nemocnici zasáhla raketa podle úřadu palestinského Hamásu, zabila nejmeně 500 lidí a dalších asi tisíc zranila.

Měla to děž jsou užit i jako útočiště mítinota nemocnice pro lidi utíkající před Izraelským bombardováním.

My spolu mluvíme ve středu, ten konflikce obrovským tempem vyví a posunujem.

Prakticky každou hodinu přicházejí nějaké nové správy.

Víme, že v úterí vyeskalovali věci útokem na nemocnici v gazepři, kterém zemřeli zřejmě stovky lidí.

Palestinští představitele tvrdíš za toho eksplozie z odpovědný Izrael, že šlo Izraelský letetský úder.

Izrael tvrdíš, že šlo o špatně odpálenou palestinskou raketu.

Co víme o tom, co se na místě stavo, co je jasné z dostupných informací?

A jak zásadní tahle moment může být?

Tak ono opravdu, než budeme toto vysíla, tak se mou ukázat nějaké nové informace.

Ale skrátka velmi brzy potom incidentu se ukázalo, že je opravdu hodně porobné,

že šlo o selhání rakety odpálené z gazy,

byť potom Izrael třeba tuto tezy se snažil doložit i jak víme video záznamy zloňská.

Takže si tím v podstatě podkopával pozici.

Já bych tedy obecně nemluvil o útoku prostě na tu nemocnici cíleně nezautočil s největší pravděpodobností.

Nikdo, ale je otázka, jestli si to podaří rychlé vyřešit

a je to otázka, která vlastně je důležitá i pro Izrael.

Protože my víme, že v minulosti Izrael utočil na takovéto civilní cílené,

jen v gaze lidé, kteří sledují blízký východ dlouhodobě,

tak třeba vědí o masakrů na vojenské základně OSN Výžním Libanonu v roce 1996,

kterou Izraelci ostřelovali dělostřeleckou palbou a zmasakrovali tam více než 100 civilistů,

kteří se tam právě před boji, tehdy ukrývali.

Také se Izrael zdráhal přijímou za to plnou odpovědnost,

takže teď Izrael by měl jednoznačně odkryt karty, je to věho zájemu

a pomoci potvrdit nejspíš, který je to neštěstí incident,

kterým vlastně palestinci blamovali nejen sami sebe, ale i celou řadu zahraničních vůců,

protože jsme viděli, o kamžitě přišla plejáda zahraničních státníků,

kteří jednoznačně odcuzovali Izrael a teďka se možná budou muset chytit za nos.

Mohu potvrdit čest analízy izraelských ozbrojených sil vyplývá,

že v době, kdy byla zasažena nemocnice v gaze,

odpalovali palestinší terroristé rakety v její těsné blízkosti.

Z pravodejské informace z několika našich zdrojů naznačují,

že za odpálení rakety, která zasáhla v nemocnici v gaze,

je odpovědný islámský jihád.

Opakují, že je to odpovědnost islámského jihádu.

Ten zabel neviné lidi v nemocnici v gaze.

Když je to odpovědnost islámský jihád?

A jaké diplomatické kanály jednací budou otevřené,

nebo náopak zavřené?

Beze sporu to v regionu na blízkém východě zase vybyčovalo emoce,

protože jsme viděli i pokusy zaútočit na islámské diplomatické myse

v turecku, v Jordánsku.

V té hránu třeba americká ambasára,

není v Íránu, tak lidé ješli demonstrovat,

ale spolň k ambasáram Francie a Británie.

To znamená bez ohledu na to, co se vyšetří,

bez ohledu na to, jestli to byla předčasně spadla raketa palestínská,

která spůsobila tu zkázu v nemocnici,

tak prostě stejně na blízkém východě bude obrovské množtví lidí,

které jakékoliv důkazy nepresvějčí a budou stejně obvinovat Izrael.

A to je obecně problém celého toho konfliktu,

vlastně jaká si dehumanizace, protivníka,

neochota připustit nějaké pozitivní body a nějakou,

třeba argumentaci pro něj, tak jako pro velkou část Izraelců,

ale jak vidíme i pro velkou část české společnosti,

je dneská nepředstavitelné říct něco pozitivního arabech o palestínsích,

tak úplně stejně vidíme v muslimském světě,

že se by čují negativní až rasistické emoce proti Izraeli.

Mě bychom to stebůrne se rádi,

rozebrali kontext toho, jak to vypadá v gaze

a co vlastně ta válka může znamenat pro palestince,

asi hlavně s akcentem na civilní obyvatelstvo

ale zároveň i na palestínské vedení.

Ty se blízkému východu vynuješ mnoho let,

působil si na blízkémi chodě jako z pravoda i českého rozlasu

a byl si v Izraeli na palestinských územích, byl si i v gaze.

Můžeme popsat pro představu a pro kontext,

jak je gaza vlastně uspořádana s ohledem na to, co se teď děje?

Co jsou největší potíže?

Je to takový propletenec věcí problému,

které vlastně jeden vyplývají z druhého,

jeden nelze oddělit od druhého.

Já začnout jim, že v roce 2005.

Izraelici je vojensky, stáhli z gazy,

stáhli asi 8000 osadníků, které tam měli zrušili te osade,

bylo to za premiéra Sharoná.

Byl to jednostraný krok, který nebyl dojednaný z palestinci

a následně Izraelici vlastně oplotili gazu a podrobili blokáde.

O rok později vyhrál volby v palestině Hamás

a o další rok později vlastně došlo k jakému si pokusu Hamás

v gaze svrhnout hnutím fatách, tím, jak my říkáme, umírněným,

výšlo to a naopak Hamás svrhl a vyhnala z gazy hnutí fatách

a od roku 2007. v gaze vládné vládou jedné strany,

jak se u nás říkalo, hnutí Hamás.

Takže ta blokáda ze strany Izraeli trvá od té doby

a má to samozřejmě velice zásadní dopady na bezpečnou sní situací,

o které se teď bavíme, ale i na ekonomiku toho pásma.

Můžeme popsat, jak to vlastně vypadá z perspektivy civilistů

a možná i z perspektivy toho, jak funguje třeba ekonomika v gaze.

A i možná běžných věcí, kdo se vlastně stará, o co je to Hamás,

který zajišťuje služby v gaze,

který zajišťuje třeba i zdravotnictví, vzělávání a tak dále?

No, pro porovnání, palestinská ekonomika sama o sobě není žádná hitpadáda.

V gaze jsou přími lidí v průměru čtyři krátnější,

než přími palestincu na západním břehu Jordánu.

OSN nebo světová banka tyto nadnárodní instituce uvádějí,

že v gaze žije něco mezi 50-60% obyvatel pod hranicí hudoby.

Nezaměstnanost se uvádí mezi 40-50% dlouhodobě.

Jde o to, že Izrael tu blokádu zdůvodňuje,

samozřejmě bezpečnostnými hledisky,

že chce zabránit pašování, materiálů,

súroveň k výrobě zbraní.

Teď vidíme, že to vlastně ani tak efektivní moc nebylo.

To je druhá věc.

Ale zároveň třeba Izrael víme minimálně v minulosti

bránil i dovozu celé škály potravindogazy.

V jednu chvíli dokonce bránil dovozu i dámských hygienických potřeb

a ukázalo se a tehdy některé Izraelské organizace

vlastně donuntili vládu odkrít karty,

že Izrael se jednak snažil samozřejmě zabránit

v zbrojování těch militantních frakcí a terroristů.

Ale jednak co nejvíc zbídatšit palestince.

Ne, aby se jim žilo špatně, ale aby svrhlí Hamás.

Ta ideja byla, že lidé, když nebudu mít, co potřebují

a z spoň trochu slušnému životu, tak svrhnou vládu Hamásu.

Jak víme, nepudařilo se to do dneška.

Naopak ta blokáda se stala velice silnou argumentační municí Hamásu

v boji proti Izraeli.

V úpinulých letech jsme x-krad viděli rozjetí raketových útoků na Izraele,

které byli zdůvodňovány právě tím, že ide o to vymanit gazu

z té ekonomické blokády.

A víme, jakou podporu dnes mezi palestinci v Gaze Hamás vlastně má?

To se velice těžko určuje, protože ty volby v roce 2006 byli poslední volby.

Ono zase můžeme si říkat, co to autoritářský prezident Mahmoud Abbas,

ten vládny na západním břehu, ten také nechce riskovat volby.

Problem palestiny je v tom, že kdyby dnes volby byly,

kdyby bez pochyby, který před tou krizí, kterou teď sledujeme,

vyhrálo hrutí Hamás a prezidentem palestínským by se stál

nejspíš Ismail Ilhania, exilový vůce Hamásu, který žije teď v bezpečí v Kataru.

Tedy organizace, kterou Evropská unie i spojené státe, označují za terroristické politice?

Přesně tak dostali bychom se do pasti, že voláme po demokraci,

ale vyhrál někdo, kogo demokraticky úplně nechceme.

A to je problém.

V jednou dětiatech X-krat Mahmoud Abbas už sliboval,

že vypíše volby, nakonec na to stejně nedošlo,

takže mohlo být zase tepán, že je to autoritář a tak dále,

ale v praxi první komu by skutečně demokratické volby vadili, by byl Israel.

O tom není sporu. Prostě tu palestinskou autonomní vládu na západním břehu,

která ještě jakž takž s Israelem spolupracuje na bezpečnostní bázi,

tak by na jednou demokraticky a legity mě nahradil i na západním břehu Hamás.

Což samozřejmě pro Israel bylo nepřiatelné.

Hamás tomu pásmu vládne, má samozřejmě podplat sem

nejen ten bezpečnostní sektora terroristické bunky,

o kterých jsme slyšeli, tak zajména potom s sedmém řínu,

ale má ministerstvo školství, má veškedy hospodářský sektor,

finance, vybírání daní a tak dále.

Takže to je jedna složka, jak palestinský žijí,

prostě největší zaměstnovatel je stát, tedy Hamás v gazé.

Druhý největší zaměstnovatel je OSN, agentura pro uprchlíky,

která na jednu stranu zajiščuje humanitární pomoc

materiální zejména potravinovou stovkám tisíc palestinsků v gazé,

ale také vede asi 300 škol v gazé, to všechno spará pod OSN,

také asi 20 nemocnit spará pod OSN, takže nejen OSN,

že poskytuje služby těm civilním obyvatelům,

ale zároveň naprostá většina toho personalu jsou zase místní palestinci,

takže OSN je tam zároveň i druhým největším zaměstnovatelem.

To znamená říkat dneska odstřihněme gazů,

přestaňme tam posíjat peníze, to by vedlo

k obrovskému ekonomickému sociálnímu kolapsu.

A samozřejmě zase první groby na to doplatil by byl Israel,

měl by v těsné blízkosti území obývane výce než dvima miliony

hladových, frustrovaných lidí, proti kterým se těžko zasahuje.

Přestavme si, kdyby se tisíce palestinských civilistů

vyhrali do Izraele přesplod.

Né terroristé o zbrojení, jak jsme viděli teď,

ale civilisté, co by Izrael dělal, také by no nich střílalo?

To se dostáváme i k tomu, jak je gaza populačně přeplněná.

Vodně se o tom mluví, že v tuhle chvíli už je tam přes dva miliony obyvatel,

co by to znamenalo ve chvíli, kdyby se Izrael rozhodnul

spustit očekávanou pozemní ofenzíhu.

Tak my už některé ty věci můžeme tušit teď.

Izrael třeba zastavil dodávky elektriny a vody do pásma gazy,

tož mimo chodem nejsou žádné dárky, to si palestinci kupují od Izraele,

prostě Izraele jenom transitní území.

A vidíme ty dopady, pak třeba Izrael před dvima dne,

jestli se nepletu pustil vodu do jížního pásma gazy,

ale já jsem viděl velice zajímavou reportáž,

kde palestin neříká, no to je hezke, že jde voda,

ale když nejde elektrina, tak my si jí nemáme,

jak čerpat do těch zásobníků na strzechách.

Ta voda je třeba dvěci hodiny deně,

je to fázovitě po jednotlivých městech obcích úprichlických táborech,

takže voda ide, ale my si jí nemáme, jak načerpat.

Takže to je komplikace, která je ještě teď

před tou očekávatelnou pozemní invazí.

A logisticky, i ve chvíli, kdyby skutečně Izraelská armáda

se dokazy pustila, je vůbec možné,

aby to neskončilo nějakým strašlivým masakrem

ve chvíli, kdy je tak hustě obydlená.

Tak my vidíme, že se Izraels snaží timi svými výzvami

apely, vzkazy přes OSN

soustředit civilní obyvatelstvo výždní části toho pásma,

a většinu těch bojových operací evidentně

zatím plánuje na severu, ale slyšeli jsme,

že i třeba v úterí byl ten jich pásma

také Izraelembobardován.

Takže ta jistota 100% oddělení

z pečného území pro civilisty a bojové zóny

není, navíc na severu, jak víme,

jsou také nemocnice, jsou tam tisíce starých lidí,

jsou tam tětiv inkubátorech v těch porodnicích,

které prostě nelze posadit na osla

a převes na nějakém trakaři na jich pásma gazy.

To všechno vypadá strašně jednoruše odsud,

když vidíme ta různá vyjádření i českých politiků,

bohužela tak, já bych jim každému přál,

by se do té gazy někdy podívali, i třeba před touto krizí.

Po té, co izralci zničili v pásmu gaza

stovky objektů Hamásu,

soustředují se na zničení tunelů z gazy do Izraele.

Zasáhli naše domy, vidíte tu zkázu.

Pod trozkami máme mučedníky,

nepředstavujeme žádné nebezpečí.

Jsme civilisté v našich domovech.

Nic špatného jsme neudělali.

Naše děti nespí už několik dník.

Chci se vrátit domů.

Museli jsme utést bez oblečení.

Nemáme nic, chcí jít domů.

10 000 palestinců na řízení Izraelské armády poslechli

a přesouvají se, i když často nevědí kam.

Při bombardování klíčových operačních center Hamásu

umírají nejen terroristé,

ale i stovky nevinných civilistů.

Při bryžně polovinu z nich tvoří ženy a děti.

V rámci totální blokády gazy Izrael, palestince naprosto ořstřilo od vody,

potravin, elektřiny, léků i pohodný hmod.

Nemocnic jím dochází palivo pro generátory

a stačí málo, aby se z nich stali márnice.

Zabijejí nás i naše děti, nevíme kam jít.

Tvrdili nám, že v téhle čtvrtě je bezpečno, ale není.

Masakrují nás, nikdo nevidí to, co se nám děje.

Izraelská dízvak evakuaci se týká i nemocnic,

konkrétně i 22 zdravotnických zařízení v hlavním městě gaza.

Světová zdravotnická organizace výzvu odsoudila s tím,

že pro nejméně 2000 hospitalizovaných pacientů

v sederní gaze je to rozsude k smrti.

Máme tady pacienty jejich život závisí na tom,

že jsou napojeni na kyslíkána ventilátory.

Na jednostce intensivní péče je tětě asi 40 lidí, kteří jinak zemřou.

Já se ještě vrátím k tomu vztahu.

Máme vůbec v rukou nějakou možnost,

jak se tím vztahem víc zabívat,

jak se dozvědět, jakým způsobem vnímá palestinské obyvatelstvo

v gaze tu současnou situaci?

Těžko najde by nějaký reprezentativní průzkům,

opravdu, který by nešel z toho,

či o noho úhu pohledu spochybnit.

Co ale vidíme? Máme lidi, kteří samozřejmě

Hamásu důvědžují, Hamás je pro něj jediná

relevantní palestinská síla,

která je schopná vzdorovat okupaci.

Můžeme se o to mysleť, co chcem,

ale to tam prostě je. Mimo chodem dvětřetiny

obyvatel z těch více než dvou milionů

jsou uprchlíci a potom si uprchlíků,

kteří byli vyhnání při zakládání Izraele

i z oblastí, které původně měli být

arabským státem. Třeba jafo,

išňoutel Avivu, měla být palestinská enkláva

a Žide tam podnikli etnickou čistku

ještě před založením Izraele.

Kdo tam dneska přijede, tak v jafu uvidí

pamětní ceduli. Toto místo bylo

osvobozeno, osvobozeno v důbnu 1948.

Izraele byla založenáš v květnu.

Velká část uprchlíků vyhnanců

z jafy žije právě v gaze a je ich potomci.

Takže čekat od nějakou smířilvost

je možné třeba tady sklidu

a míru střední Evropy.

Další věd, samozřejmě palestinci

dobře vidí, jak palestinské

ozbrojené akce a terror proti Izraely

podniecují reakci.

Izraele vědí, že na to palestinci platí

a určitě z toho obrovská část

populace nemá radost.

Ale oni nemají možnost jít

a vykřikovat to někde demonstrovat

proti vládnou címu ozbrojenému hnutí.

To je zase velice jednoduché to po nich požadovat,

protože násto nic nestojí.

K tomu já jsem právě chtěla mířit,

jestli se teď nemůže na adresu Hamásů ze strany,

třeba palestinských obyvatel gazy

obyvit úplně legítivní kritika

za to, co ten útok na Izrael rozpoutal.

Vždyť přece hnutí Hamás

určitě musel okalkulovat s tím,

že Izrael na pakhle masivní útok zareáguje.

Tyhleti výhrady a oprávněná kritika

se ožívali i v minulosti

při podobných krátkých krizích nebo válkách,

řekněme v úplinulých dvou dekádách,

ale Hamásů se vždycky

podažděl nějakým způsobem otlačit.

Řekl bych k tomu ještě důvec,

když Hamás vyhnál hnutí fatah z gazy,

tak nezapomíryme, že odešli o zbrojenci,

ale zůstali tam zbraně,

zůstali tam lidé,

kteří pro tu do savatní vládu

hnutí fatah pracovali,

desítky tisíc lidí.

Dneska je to takový paradox,

že vláda presidenta Abása

s západního břehu těmto lidem

posílá do gazy peníze

stále jako státním zaměstnáncům,

ačkoliv oni v té gazy už nějakých 17 let

nic nedělájí, protože tam vládne Hamás,

tohle lidarity a ekonomické a sociální stability,

prostě tě lidé jsou takto placení,

a mimochodem i na tojdou

peníze z Evropské unie, můžeme se ptát,

jestli by bylo rozumné to

přestat těm lidem posílat, a tím je třeba zradikalizovat

a tak dále.

Já osobně znám lidi v gazy,

kteří v podstatě byli spíše komunistického

a rozhodně sekulárního smýšlení,

kteří už v té době před 15 lety, když se nám jezdil,

měli velitké ohromné výhrady

proti Hamásu.

Přesto i jejich domy jsou teď bombardovány,

jsou tam dokonce i čeští občane.

Je zajímavé, jaká péče se tady věnovala

repatriací Čechů z Izraélé,

ale my máme občany České republiky

v gaze.

Zajímalo by mě co dělají České úřady pro ně.

Je na čase to zase trochu rozjed.

Svůj vysněný vůst

najdete na v2tvfs.cz

kde jsou pro vás

připraveny stovky vozů na operativní

lezink a uvěr.

Volkswagen Financial Services.

Co se břeď oteď děje

na západním břehu, Jordanu

ty už se z toho částečně dotknul,

ale jak vnímají situaci tamní obyvatele

a jak vlastně reaguje palestinská samozpráva

a fatá.

Tej jsou ve velmi svýzelné situaci.

Pro prezidenta Abase

je Hamás

větším nebezpečím, než Izrael.

Izraelci Abase to lerují.

On diskredituje palestince

v očích světové veřejnosti

už dle než 20 let jako prezident.

Je v podstatě neustále

v defensívě. Izrael si de facto dělá

na západním břehu co chce

a Abás je ubyňován,

že tomu nečině přihlíží.

Který říká, my jsme schopni

na sionistického nepřítele zautočit

a Abásoví nezbývají pak taková

neuvěřitelná z našiho polhru gesta

jako se k tomu útoku přihlásit,

jako to najprvě udělá, že to byl legitimní

boji proti okupaci

ten terroristický útok ze sedmého říná.

Potom samozřejmě trošku tu reakci

byl do růcen modifikovat.

Ale na západním břehu skrátka

to není jenom Izrael

versus palestinci, ale i palestinci

jsou velice rozstříštění

politicky.

A teďka před pár dny, minulý týden

seba došlo k zajímavé situaci

v jednom superchlických táborů,

kdy palestinská bezpečnost vládní

bojovala proti ozbrojencům Hamásu

a té palestinské vládě

přišlo na pomoc izraelské komando.

Tak toto tam také vypadá.

Snapitím se teď očekává,

jak jsme to už zmínili.

Izrael se pustí do pozemní operace

v Gaza. Izrael tvrdí,

že tím cílem by byla likvidace

s vrty slave výse v tuhle chvíli,

co by přišlo potom,

přichází někdo vůbec

se solidným plánem toho,

co by se dělo, pak jako liby

ta operace vypadala?

Tak o té pozemní operaci se mluvilo

už vlastně na konci minulého týdne

a očekávala se někdy minulý víkent.

Nakonec na ní nedošlo.

Izrael to zdůvodnil tím,

že je špatné počasí na gazu,

že by nebylo možné boji štěsledovat

ze vzduchu.

Vzala i z chlupy, jak se říká,

prostě titulky

Izrael odložil pozemní invazy

kvůli počasí, tak se někteří novináři

stylizovali do role mluvčích

izraelské armády asi.

Zatímco ve stejné době

v Izraeli běželi legitymí debaty

proč to Izrael skutečně odkládá, než

kvůli počasí, ale proč

mimo jiné jedna z velice zajímavých

odpovědí, že Izrael je pod silným

tlakem od spojených států,

ale řekněte nám, co bude potom.

Když se stáhnete, jiný myslovi

bělý dům už chce od Izralců

tedy slyšet, co přijde pak

Zatímco Izrael stále odpovídal

do sůt, my nevíme, tak kdy nám ne

o to tam vlítnout a zlikvirovat hamás.

Porazíme hamás a

odstraníme tuto strašlivou hrozbu

z našich životů, sýly civilizace

z výtězí pro naše dobro, pro vaše dobro,

pro mír a bezpečnost našem regionu

a bez větě.

Řekl na uvody dnání

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu

a když je to náš target,

jsme po to, je to prostě.

Protože tam zníká přece celá řada otázek

přesně jak říkáš, jestli Izrael bude gazu

znovu okupovat, pokud by vzniklo

nějaké mocenské vákům, naopak

kdyby hamás Izral zlikvidoval,

tak kdo ho vyplní, jaké

hnudí může přít,

jestli nemůže přít ještě radikálnější

varianta než je hamás a jestli vlastně tím pádem

Izraelský premiér Netanyahu má zájem

na tom nějakou takovou velkou operaci

kdy ty odpovědiny jsou jasné,

takže v tuhle chvíli přichází Izraelská vláda

z nějakým plánem.

Já si myslím, že prostě kalibruje situaci.

Jedna třeba z věcí, proč Izralci také

mohou tu pozemní invazy odkládat

nebo nějaký ještě razantnější zásáv

v gaze, jsou obavy, že by se to stalo

signálem pro hisbalách

libanonské hnudí pro otevření

druhé fronty z pohleru Izraele

na severu Izraele, takže

i to třeba může být součástí těch kalkulací.

Mám netaného nikdy nebyl žádný velký válečník

ani tak bezpochyby nechtil válčit.

To je válka vinucená hamásem.

Ale ve vládi má radikáli,

kteří by gazu skutečně srovnali se zemí.

Nejen gazu, ale možná západní břech,

nebo ale sponějo arabské oblasti.

To znamená, on je vlastně

mezi dvěma kameny, na jednu stranu

volání světa a bedlivé oči světa

a spojenců v bílem domě.

Na straně druhé,

volání Izraelské vědnosti

zučtování z terroristy,

kteří vraždili děti a starce

a pak samozřejmě ideologické boji

uvnitř vládní koalice.

Potom do toho přicházejí

střízlivé argumenty,

které se ozývali už i v minulosti.

Už v minulosti Izrael nebo vláda

vždy čelila volání vlítněte do gazi

svrhněte hamás.

Ale vždy převážili obavy

svrhném hamás a co bude potom.

Dostané strank moci Al-Qaeda

nebo islámský stát, bude to pro nás lepší.

Na koniec ukázalo, že pro Izrael je lepší,

aby v gaze vládl hamás.

Což jsou lidé se, kterýme se vždy dalo jednat?

By to teď kazní úplně absurdně to,

co říkám, ale vždy Izrael jednal

o výměně zajadců, o příměří.

Samozřejmě přes egipské prostředníky,

ale z hamásem se dalo jednat.

Ale Al-Qaeda islámský stát nevědnával

nikdy s nikým, nikde na světě.

Takže na jednou by Izrael

skutečně mohl mít toho to souseda.

Když narážíš na Egipt,

nebo prostředník, nebo nějaký mediátor

mezi Izraélem a palestinci,

nebo i mezi těmi samotnými

znesvářenými palestinskými skupinami.

Proč teď například Egipt,

a to je jedna z otáze, která zaznívá

se nejčastěji neumožní otevření

hraničního přechodu ve městě Rafach,

kterým by mohli odejít

přinýměnčím někteří palestinci

z gazy a hledat bezpečí.

Tak předevší mě dna věc je ta veřejná pozice

egipta. Egipt říká, toto je věc

Izraélé, a tě to řeší Izrael

v gaze a na západím mřehu.

Podobně se k tomu mimochodem staví Jordánsko.

Jordánský král jasně řekl,

toto je potřeba řešit na palestinských územích

nikoliv na úkor Egipta, nebo

Jordánska. To za prvé.

Za druhé, egipcký režim se samozřejmě

bojí jakékoliv destabilizace

a příliv stovek tisíc palestinských uprchlíků

a radikalizace egipcké

ulicy, by samozřejmě režimů

prezidenta sísí ho nějak nepomohli.

On je v podstatě také v roli jakého

si kolaboranta, který často musí

spolupracovat s Izraélem a samozřejmě

lidé v káhyře v ulicích jsem ho ptá,

takže tady Izrael

zabí, vraždí, masakruje palestince

a ty prezidenté

s ním spolupracuješ. A to by se najdnou

ještě zesílilo, pokud by palestinci přišli

na egipské území.

Zároveň, zatím co vidíme na povrchu

ale se dějí i jiné věci.

My už víme, že egipt podel

hranice s gazou

ve svém městě Rafach

staví jaké si baríery,

jaké si korydory, kde se předpokládá,

že by tam až desítky tisíc palestinci

mohli přijít, ale byly by drženi

v těsné blízkosti palestinského

území a snažil by se

egipt skrátka zabráni tomu,

aby se dostali dál na syna

i třeba do města Ariš, nemůvě o dalších

západní ležících oblastech.

Kto se buda dít dál

?

Já vím, že je to pih,

a nejas to bychom

se měli sůstředit

co sledovat v příštích dnech

i třeba ve vztahu

Knavštěvě

prezident Joe Biden,

under Israeli a tak dále

může to zapungovat

jako varování, aby se

konflikt nerozrostil

že nemají,

aby se ten konflikt nerozrostl do větších rozměrů?

Já si myslím, že určitě ano.

Zase máme na obou stranách boužel určité tábory, které chtějí ten konflikt využít k razantnímu

zučtování s protivníkem a spojenej státy jsou teď v roli jakého si arbitra nebo moderátora,

který vlastně jako jediná síla v regionu, třeba spolu paradoxně s tureckém i s Egyptému,

kterých jsme mluvili může tu situaci zase uklidnit i třeba z nějakých vlastních zájmů.

Takže určitě je jedna věc, co třeba říká Joe Biden, během návštěvy Izraelé.

Druhá věc je, co se neříká veřejně, co potom jsou výsledky jednání třeba z pravolejských slůžep Izraelé a spojených států a Egipta a třeba turecka Akataru

a tak dále, které potom vyuští v nějaké praktické řešení.

A ukazuje se, že tu je prostor, kde eskalaci toho konfliktu, který v posledních dnech se spíš hrotil větším a větším hrůza.

Určitě ano. Já říkám naštěstí z pravodajské služby nezahlcují tvitrové účty lidových komentátorů a pracují v zákulisí a vidíme náznaky,

že se stále jedná o třeba výměně Izraelských žen vězněných držených v gazé za palestinské žene s Izraelských věznic.

Pro půjštění cizinců nebo lidí s dvojím občanstvím z gazy. To jsou všechno věci, které běží naštěstí ve stínu mediální pozornosti.

Přetězla v tůdeček, beroucí centra prostudujom blízkého východu metropolitní univerzity Praha. Děkujeme.

Díky za pozvání.

A to je ze čtvrtečního vydání podcastu 559 Vše.

Ke všem našem epizodám se můžete vrátit na seznám zprávách v podkástových aplikacích i na platformě podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký typ či nápad, píšte nám naše adresa je za minuto šest za vynáč soz.coz.

Najdete nás i na sociálních sítích Instagram a Twitter, czyli x.

To byla Lenka Kabrhalová. Těším se zítra.

Byla to zazí zdáže? S našimi vozi dorazíte docíle vždy.

Volkswagen Financial Services.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.