Vinohradská 12: Za znásilnění dětí podmínka. Není to málo?

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vidohradská 12.

Mož zbřeclavská dostal za pohlavní zneužívání a z násilnění šestih chlapců podmíněný trest.

Vyplívá to z tohody ovyně a tresto, kterou odsouhlasil kajský soud v Brně.

Šlo v podstatě o osahávání poškozených na jich genitálí.

Můž se s vým objetem a jich rodičům omluvil a slíbil, že se bude léčit.

Pracovat s dětmi můž jak soud výslovně nezakázal.

V pruběhu tří let zneužíval a znásilňoval nezletilé chlapce a dostal podmínku.

V kauzam může zbřeclavská otevřela debatu o dohodách o vyně a tresto v Česku.

Témá pro advokátku Luci Hrdou, spoluzakladatelku spolku bez trestu.

Dnes je pátek, prvního září.

Dobrý den, vítejte tady u nás ve Vinohradské 12.

Dobrý den.

Už několik dní jsem luví o podmínce, kterou uložil krajský soud v Brně muži,

který pohlavně zneužil a z násilně šest malých chlapců během tří let.

Ten soud ní se nád točíš souhlasil s navrženou dohodu o vyně a tresto.

Soudce Roman Kavká v rozovorech pro Deník N-Nebo-DWTV

vysvětloval, že pro dohodu mluvili okolnosti případu,

taky to, že ten muž nebyl dosud trestán,

že souhlasili zástupci poškoziných,

že on se omluvil a že splatil nemajetkovou újmu v plné víši.

Tak neleží ta odpovědnost za tu dohodu ve výsledku na státním zástupci

nebo skutečně na těch, kteří užavřeli a ne na tom soudci,

protože ta kritika na toho soudce se objevila, není malá.

Ona vždycky leží na oboudvou, to znamená,

jak na státním zástupci, který to dohodu sjednává,

tak na soudci, který to dohodu schvaluje,

nebo na soudním se nátu v případě,

že se jedná o nějaký závažnější trestný čen.

A v případě, že státní zástupce to dohodu sjedná nějakým způsobem

a soudu se nelíbí, to dohoda, koncentrastní rád

přímo stanoví ty mantenele toho, kdy jí musí odmítnout,

to znamená, když je ten trest,

tak jak v zákoně být třeba nesmí, nebo je nepriměřený,

ten si jednaný, tak ji má odmítnout.

A je to samozřejmě na rozhodnutí toho soudu,

nebo toho se nátu, jakým způsobem se k té dohodi postaví.

Podle soudce Romana Kavky se jednalo o nejméně

závažnou formu znáselnění.

On mluvil o tom, že to je v našem třesním rádu

poměrně široký pojem, a že mělo jít o doteky, o kontakty, rukou

a tak dále, že nedošlo, pokud to budu správně citovat,

k vyniknutí vlastně do...

Že to nebylo penetrativní znáselní.

A že mluvil o tom, že tady musí být nějaká individualizace,

té trestní represe tak není to pochopitelní argument,

že právě proto přijel tu dohodu a nešel do toho rádného jednání

a ten trest nebyl tak výjako bývá, kolik je tam 5,

až 12 let, ta trestní sasba.

Ano, tam je 5, až 12 let, pokud je to u děti.

A bych chtěl říct, že zákonodárce neřekl,

pokud to bude penetrativní znáselnění, bude to 5, až 12,

což by mohlo říct, protože penetrativní znáselnění

je uvedeno v odstavci dva.

A ten penetrativní formu jsou v odstavci jedna

a potom ty děti jsou v odstavci tři.

A on by zákonodárce mohli říct, kdyby to tak myslel,

že pouze, pokud se stane to, co je v odstavci dva na dětech,

je 5, až 12, ale on říká, ne, jakékoliv znáselnění na dětech

je 5, až 12. To znamená, tedy zákonodárce

celé jesně mluví o tom, že prostě znáselnění děté

je ekstremně závažné, ekstremně škodlivý trestný čin,

nebo to jedná, nev ekstremně škodlivé,

a mě rozdělování toho na méně závažné

a více závažné znáselnění nedává smysl,

protože se setkáváme s obětmi znáselnění

v různých form, které ale mají vždycky nějaké následky

a mluví o tom psychologové, že vůbec nemá smysl

se dohadovat o tom, jestli to následky má, nebo nemá,

protože to má vždycky. Otázka je jenom

potom na klixu závažné, a hlavně, kdy se oběví,

protože u dětí tam býva forma vytěsnění.

To znamená, že tedy děti vlastně si to teď neuvidumuje,

ale on jim to obrazně může bochnout do obliče 3 za 10,

za 15, za 20 let, až budu mít svoje děti,

nebo v rámci nějaké vzpomínky čichové, pachové, něco takového,

a potom to samozřejmě otvírá velká,

já nechci říct traumatál velké psychické problémy.

Bez ohledu na to, o jakou formu toho znáselněníšlo.

Je to tak?

Jak tedy rozumíte tomu, jak solce kavka argumentuje

nebo říká, že se v tom tresním řízení

neoběvila žádná informace, že by ti nezletili,

utripili fyzické zranění, nebo psychické traumá,

a to ani do budoucna?

To je problematika znaladského skoumání

v rámci tresního řízení.

By se bohužel, setkám máme v praxi

u toho, že se třeba udělal znaladský posudek

v přípremném řízení.

Tady já tu kauzo neznám, takže komentují obecně.

Takže nevím zda, tady byl vůbec posudek dělám,

protože ta dohode se uzavíral v přípremném řízení,

a ne, před soudem.

To znamená, že někdy ani ten znaladský posudek

se vůbec na toho poškozeného nemusí dělat,

protože na začátku toho tresního řízení

ten obvinený řekne, že se chce dohodnout,

a vyjedná si tu dohodu,

takže ani nedojí do třeba ke znaladskémho skoumání.

A hlavně o třeba příznaky postromatu

se začínají rozjíždět minimálně po 6 měsících

od spáchání toho tresného činu.

My se velmi často setkáváme s tím,

že ta dohoda proběhne drív,

než se to postroma stihne rozjet.

A tvolem říkuju, kdy je uzevřená ta dohoda

a není řešeno před sůdem třeba nějaký vypracování

dodatku znaladského posudku, kde se to postroma projeví,

tak se samozřejmě neukáže to,

co se tam stalo v plné míře.

Zajmenáte následky.

Ale tady chci říct,

že i kdyby se tady nejednala postroma,

protože postromatická stresová poruha je diagnoza,

lejkarská, která je v té mezenárodní klasifikaci nemocí,

tak i pokud se nejedná o takto závažnou poruchu zdraví,

tak te následky prostě uznáselní jsou vždycky.

A je tedy extremně zajímavé říct,

že prostě do budoucna je to veloučené,

to je podle mě prostě a podle victimologických poznatků,

s kterým jsem se známe na nemozné.

Já trochu jenom přiblížím, o čem se tu přesně bavíme,

totiž jak měloch dojít k tomu pohlavnímu znužití

a k tomu znáselnění poprvé měl ten dotičný znužit jednoho z chlapců

jako vedoucí tábora už v roce 2018

a pak v dalších letech měli někteří další kluci,

kterým v té době nebylo ani 15 let,

zamůžem chodit do zahradníchatky na návště,

vy měli tam přespávat.

Za krajské státní zastupitelství v Brně Mluví žalopce Marek Vagaj.

Já jsem z toho dohodu o vňatrestu spokojnej,

které byla uzavřená zledeného osobností,

pana obvineného, protože

v kombinaci z jeho zmenšenou přičetností

vzledené, které on dostá povinného lečení.

Soutce Kavka popsal, že vědnání muže,

když tam docházel těm dotyku,

ma podobně měl hrát vliv alkohol

a taky sní, že nás choupnost kontrolovat se

k vůli duševnímu onemocnění poruše

seksuální preference současně,

příaležil životem příkladného člověka

a tohle měl být exces.

Může si být, ale jsou tjisty,

že se takový exces nebude opakovat

a přijde vám to jako příhodné označení.

Já bych primárně rozebral to slovo exces,

protože si myslím, že exces je definováno

jako jednorázové vybučení.

A když něco, když něco děláte 3 roky půjšně,

tak bych tomu neříkal exces, to jedna věc.

To, že někde hrá roli alkohol

připodávání mladistvími

bych vním přičižující okolnost,

že to děláte.

Rozumíte, to nepolehčuje vám,

že tam někde konzume alkohol

nebo ho dává mladistvím.

Z mého pohledu brzy tohle se dělat nemá.

Já jsem teda nevěděl, že je to dával jem,

ale to nevím, že konzumoval sám.

Pokud by to tak bylo,

my jsme se s tím už setkali

v jiných rozhudcích, takže proto to byla

moje první myšlenka.

Ale ta nejdůležitější věc

podle mě je, že jsou cinní,

kdy nemůže být istý,

že se to nezopakuje.

A tady k tomu účelu

služí institút zákazu činnosti.

To je prostě okamžit,

kdy vy řekne, tak tohle se stalo.

A teď pozor, my nebudeme

ryskovat životy dalších dětí,

že je vystavíme tomu,

že se vám tady to stane znovu.

Pardon, zákaz činnosti práce s dětmi?

Ano, zákaz činnosti práce s dětmi.

A tady je vlastně velký rozkol

mezi tím, co říkají odborníci

psychologové a těch,

kteří pracují s dětme vědi,

jaký to má na ně vliv.

A co tvrdí odborná justiční veřejnost,

která říká mi musíme dát člověku

šance na nápravu.

A já se dumnívám,

že šance na nápravu může být

v tom, že může žít dál dobrý život,

kdy nepachá trestnou činnost,

ale neznamená to, že může pracovat s dětmi.

Prostě ať se živí jiným způsobem,

že já jsem matka dvou dětí

a nechci, aby takový člověk

kdykoliv přišel dostiku s mými dětmi

v rámci toho, že můje svěřím.

A to se týká,

ne, této kouse samozřejmě

měli spousty jiných kous.

A k tomu by měl služit ten dětský certifikát

o jehož prosazení se

vlastně část politické reprezentace

v súčasné době snaží.

Gdyby byl prosazen,

tak to znamená, že...

Dětský certifikát znamená,

že když jste v rastu,

to znamená, že i když třeba dostanete zákaz

té činnosti práce s dětmi

třeba jenom na 3 roky,

to znamená, že když vy

ten tres vykonáte, tak jakoby

zahladí se vám to v ristříku tresu.

Nebude už to vidět,

ale bude to na vyžádání,

jako se musíte prokozovat,

že s tým tresním ristříkem,

tak se bude to muset prokozovat,

že s tým dětským ristříkem,

že nemáte ve svém záznamu

k tom, jestli budé schoda

politická na tom, aby se

správní záznam brábil

a potom to bude na vyžádání

právě na táborech

když budete sliřevat své dítě

učitele klavíru

nebo na dramatiáků, tak prostě řeknete,

ale chce, byste si pořídil dětský certifikát.

Rozumím tomu.

Já jenom dopovím to, o čem jsme mluvili

před chvíli to, čiž tady ten zákaz

činnosti práce s dětmi udělen

nebyl, co bylo,

můži nařízeno, tak to byla

seksuologická léčba, do které

dobrovolně tedy už

sam dochází.

Já se vlastně zeptat ešte na jednu věc, protože

soudce Romankavka argumentoval v dvTv

tím, že na koniec

soudní se nác chválil tu dohodu,

že pokud by jí zrušil a nařídil proces,

museli by ti chlapci vypovídat znovu

před soudéme

minimálník otázkan toho,

jak je zasálilo to vědnání,

nemájeckové udmi a takové.

Tak byli by sekundární viktimizování

a byli by opakovaní vyslíchání

k témuž, za ktím

už oni samy přistěly zanechat

prostou čáru.

Tohle všechno přece

tak nemá v tomhle případě

pravdu, že by ten soud vystavoval

nějaké další problematické

situaci nebo jim přinášel

nějaké další trauma, tím, že by museli

o tom znovu mluvit.

Zákon o obětech, trestných činů

a zároveň trestní rád

nepodmínky pro

opakované výslechy osob mlečích

15 let a po případě výslechu nezletilých,

kdy vlastně vyžaduje, aby

opakovaným výslechům docházalo

jenom v naprosto memorádných případech.

Takže se nemyslím,

že obecně leze,

koby se odkazovat na to,

že bychom museli tedy vyslíchat,

pokud by nebyla

zchválena dohoda. Je spouste řízení,

kde prostě, k opakovaným výslechům

nedochází a to ani údospělých

třetí závažných trestných činů

a ten zákon na tom přímo hovorí,

je to implementace vlastně europského práva,

která mluví o tom, že je třeba

obětě chránit v plůbehu trestního řízení.

Takže tady se nemyslím,

že jako generálně, nemluvím

tady o tom jednom případu,

by to byla dobrá odpověď

na všechno.

Já bychom chtěl pouzehrnit na dvě věci

v soužasnosti tady s tím.

První věci, že

i samotné, nejvyšší státní

zástupce pro své státní zástupce

na to, jakým způsobu mají 7W do hody

a vlastně přímo

v jednom odstavci

uvádí, že u velmi závažných trestných činů

a to zajíme na tedy trestných činů

vůče dětem, které společnost v ní má

jako velmi škodlivé,

tak má státní zástupce

jako velmi dbát na to,

jestli vůbec na základě té do hody

snížit trest, tak zvaně pod sazbu,

jestli to jako by je vůbec vhodné

a že to je prakticky nevhodné, tam říká.

A to je jedna věc.

A za druhé chci říct,

že tady chápu, že tady byla nějaká snížená přičetnost

a tady potom platí jako nějaká jiná pravidla

teď mlujím opravdu obecně,

že pokud snížujeme

tak zvaně pod sazbu,

to znamená, pokud nikomu hrozí 5 až 12 let,

ale mimo chceme dát mín

na základě toho, že třeba už zavřel tu do hodu

nebo že se nám to zdá

nějaké extrémní vybučiní a ten trest

by byl velmi nespraviedlivý, tak jak je

stanovil, tak mimo automaticky

nemusíme dávat podmínku.

Ten člověk může dostat mý 150 měsíců

40, nebo může dostat dva roky,

jo, ale pořád

tam nemusí být ta podmínka.

A pokud zákonodárce říká,

že se z násluní dítě, to je 5 až 12 let,

ale my tady vidíme obrovské množství

toho, kdy se chodí právě

pod sazbu, lejcky řečeno,

a je to u dětských případů,

je to u znáslunění

a já se domnívám,

a je to prostě nevhodné

a že pro tyto teresné činy

je dohoda ovině a terestu

nevhodná.

To znamná, že by stejí nevyužívala do budoucná,

protože on i jsoucce

kavka říkal, že se ptal

přímo obhajců poškozených,

nebo teď neměsi přímo poškozených,

za tím jsou hlasili, oni řekli,

že ano tak nestaví to ten jsou do role,

tak co s tím máme teď,

jako v tule chvíli dělát.

Já myslím, institut té dohoda ovině

teresné činy seksualizovaného náslí

nebo intimního náslí, pokud to takhle můžeme nazvo.

Ale co se týká těch poškozených

a opravdu tuto kaúzo neznám,

reprezentuj spoustu jiných poškozených.

Tady jde samozřejmě také o to,

že spousta poškozených už bývá rezygnovaná,

tím jak dlouho to poběc trvala

mysle teresní řízení zahájilo,

jak dlouho trvala to přípravné řízení,

jakým způsobem se k ním cholala

výtřování té věci.

Někdy je prostě možné,

že jsou hlasí s tou dohodou jenom,

protože už prostě chtějí mít pokoj,

oni to oznamovali jako z důvodu,

které si mysleli, že to teresní řízení

na plní a jako vůbec se to nestalo.

A nebo jejich primárním zájmem

to nebylo vůbec oznamovat.

To potřeba za ně oznáme někdo jiný

a oni chtěli něco úplně jiného naše

teresní řízení.

A tady se potom nedivím,

že řeknou, že ano.

Máme jako o generální potřeby

toho říct si, že

nemůžeme v těch věcech seksualizovaného

a intimního násilí,

které ošklivé blby se to dokazuje,

není to příjemné nikomu

v tej jednací siní.

V říct tak s výměnou,

že to ne musíme dokazovat,

tak bym dávat podmínky.

To je rezygnace na to,

jakým způsobem by měl právně

stát fungovat.

Jak běžné je, že se ty dohody

povolilo, protože

dlouhou dobou byla dohoda o vyni

a trestu možno sednávat

jenom úméně závažných trestných činů.

Jak mám se to povolilo úplně u všech trestných činů,

dnes už to můžete udělat klidně i úvraždy.

Tak se úplně rostrhl pitel

právě s podmínkami

v důsledku

těch dohod ve věcech seksualizovaného

násilí.

To bylo primár nějakou míněno

zejména pro dlouhé trestní řízení,

kdy dokazujete hospodářskou kriminalitu.

5-10 let a podobně,

že se to mohlo stát

i ten obželovaný věhne.

Zatím jsou těch seksualizovaných trestných

činů o domáciu násilí, to nebývají

tak dlouhé saudi. Já se tady nemyslím,

že tady by byla nějaká priorita

něco skrátit.

Tady bohužel se s tím sedkávám,

že tady se to

uzavírá strašně často

a mám pocit, že je to

v těchto příperih nevhodný institút.

Bavíme se tedy o dohodě,

o vyně a trestu, která byla

v tomto konkrétním případě

uzavřená kvůli tomu,

že můž měl pohlavně zneužít

a znásilně čest malých chlapců.

Pohlavně zneužít a znásilnět.

Právní řečí, jaký je mezi tím rozdíl.

To myslím, že velká bolest

českého trestního saudnictví,

kterou se snažím velmi dlouho

upozorněvat s ostatními odborníky,

protože my máme

dvě trestné činy,

přičem, že ten trestníčím

pohlavně zneužití praktycky

pořád stejný od roku 1950,

kdy byl zaveden.

V té době myslím, že neměli být s victimologické poznatky,

které známe dnes.

A ten trestníčin v podstatě říká,

že pokud to není znásilnění

a vykonává seksualizované

nějaké chování s dítětem pod 15 let,

je to pohlavně zneužití.

Problemy v tom, že znásilnění

je u nás bráno

být extrémně násilné,

hodně se zapomíná na to definici bezbranosti,

kterou vlastně

náš trestní zákoník současný v ní mají

jako bezbranost objektivní.

To znamená kde je svázaný,

nebo zdrogovaný, nebo v komatu.

Ale ona ta bezbranost u dítěté

je subjektivní, že se nemůže

brániť někому, kdo je starší,

kdo je v účeně můvu nadřízené

pozice, kdo ho vychovává a podobně,

takže ta bezbranost je tam dána vnitřně.

A my se velmi často setkáváme

s tím, že prostě

bohužel, je to tak,

že mě argumentují, padějte se,

ale a teď se mluvám, budu eksplicitní,

tady zájdem prstve vagině, nebo dva prsty

vzadku u sedméla tého dítě,

tého přece nezavřeme na 5 let.

Ale kdyby tohle to vám udělalo

do spilému člověku, tak je to jasné

znásilniny ve druhém odstavci.

A na jednou tady to kolefikujeme

jako pohlavní znužití, a je to

veľmi mírný,

u pohlavního znužití je

1% podmíneku dělovánu.

A ta sasba je tam, jaká?

Tam může být 1 naš 5 let.

A u toho prvního odstavce

v Kremsto stějá, tak to mi podmínka vždycky.

Takže to, co bychom kvalifikovali,

udospěleho jako znásilnění na jednou dítě

té znásilnění není z nějakého

záhadného důvodu.

A novela, nebo ta navrhovaná

novela tresního zákonníku,

která zatím má

podporu napříčšimi politickými stranami,

tak by tedy tu situacije měla

měla vlastně říct, že dítě do

12 let je bezbrané vždycky.

Což je věnikající

věc, kanána tady strašně chybyla

oproti vlastně jiným

vyspělím zemím a jech trstnímu

právu.

V cisně z tomu říkáste tutory rape.

U nás se to předložilo jako

znásilnění z podstaty, kdy vlastně

z podstaty toho problému říkáte,

že to dítě nemůže dávat souhlas

s nějakým seksuálním

nebo seksualizovaným chováním

měne. Takže já doufám, že to

projde a pak už asi můžu

zavřít krám a už náš nemysl nic dělat

protože to se snažím opravdu dlou.

Pokud je o tu hranici 12 let tam

jsem zaznamená z hodu celoholického

spektra, která má SPD, která se

s dítětem nemůže být nikdy

normální a nemůže být legalní

a to se nestané ani teď pokud

tam bude ta 12 leta hranice.

To může vypadat tak,

že seksou do 12 do 15

tři už nebude trstný, ale

to to samozřejmě neznamená

tak přikládám, že bychom někdy vzáří

mohli vlastně návrch toho záku naposat na vládu.

Mluvila jste o té 12 leté hranici,

ale media probila informaci také

o 5 leté hranici.

To bylo příliš málo, příliš nízká

výková hranice. To byl úplně první návrch.

Já mám 26 letá cery, neumím se

představit, že by některá z nich mohla

dát souhlas, jakoukla seksualizovanou

chtěl dělat.

Protože tam by se jich pak ptali, dotazovali.

Tam by už se zjštěval, jestli to díti chtělo

nebo jestli mohlo říct, že to nechce

nebo jestli už je natolek vyspěle

a vzdělané v oblasti seksuality

že může říct, ale já tohle nechci.

Tady problém v tom, že to prostě nedokáže

říca nějakou způsta dospělých lidí.

Nastaveně těch hranic je

ekstremně komplikované

a je od nás nějaká psychosociální vývoje,

kdy děti nemůžete říct, že je to 5

nebo 6 let děti vyspívají

v určitých životních stádích

a 5 leté dítě na tom stejně jako 8 leté dítě

podle jako těch

vývojevých stádí.

A to je prv někde kolem těch 12 let,

čanský zákonink říká, že si díti může

začít rozhodovat třeba o tom,

u kogo chce byť u rodičů

a je třeba dbát na teného názor

a pak se můžeme bavit o tom,

že můžeme mít teoreticky konsensuální seks

k tomu je pod 15, tak to třesný nebude.

Ale fakt, kam řekl, když s ním bude

svožet někdo, k tomu je třeba 16,

tak už to třesné bude, bude to pravdět

pohlavni zneužití.

Povážujete tedy tu úpravu

třesnýho zákoníku v tomto smyslu,

když se bavíme o dětek za

ideální řešení ochrany práv děti

v české republice? Ideálně se ne.

Prdne, jsem vám skočila, že řešení.

Řekl, že řešení z mého pohledu

byta hranice měla být vyšší

třeba na těch 15 let, ale obám se,

že to je politicky nepruhodné

a po případě by to mělo

možno být zavedená třeba takzvaná

Klauser, Rome a Jule, kterou mají v Rakousku

nebo v Španilsku, kdy to pohlavně

zneužití, můžete dát jenom

u děti, které jsou si věkově blízké,

to znamená třeba 13 a 16 let,

ale 13 a 40 u 16 slní.

A kdy to zohledňuje, ten věkují rozdělě.

Pořád i tady u nás to bude muset zíšťovat,

jestli jako tam balenzámbreslost

a bezberanost a podobně.

Takže to je jedna věc.

A pak se dobnívám, že

k tomu, abychom dospěli

k nějakému ideálním ustavu,

bychom ty zákony museli opravdu začít aplikovat,

opravdu chránit oběti

jak si realným výkonem

těch práv a povinností,

které ty zákony dávají,

to znamená výslechy

v sesti ve

velmi dobrých výslechových místnostech.

Já jsem třeba bědela přehrávání

jednoho výslechu nezlatilého dítěte

obětit restného činu,

kdy vlastně o nosice bylo vyslíchane

v té speciální místnosti a nesmělo si tam

hrát s hračkami.

Jak mělá se chtělo hrát nebo

pravilo psychomotorický neklid,

tak můžu se řekli, že to aby

respektovali to pravidla výslechu

nezlatilého dítěte a podobně.

Když je začít realizovat?

Na taku vidíme.

Moc díky, že jsme to mohli společně tady probrat.

Děkuju za pozvání.

Znávní zneužívání a taky znásilňování

nezlatilých.

Tohle epizodou tento týden už końčíme

tak díky, že jste byli s námi

a díky, že si nás zase pustíte

v týdnu příštím.

Samozřejmě o víkendu je k dispozici

celý náš archiv.

Najdete ho na webu irozhlas.cz

Naslišenou v pondělí.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.