5:59: Vzývaná i kontroverzní: Tour de France, závod jako žádný jiný

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

V sobotu startuje letošní ročník největšího cyklistického závodu světa, Tour de France.

Prosahem významem i sledovaností jde o jednu z nejprestěžnějších sportovních událostí planety.

Jak se jí dáří vypořádat s aktuálními výzvami, jako je envěronmentální zátež,

časech stále naléhavější klimatické změny je vůbec možné pořádat podobnou mamutí akci útržitelně.

Dokázala se Tour de France bavit stínu do pingové minulosti.

A jaký sportovní a divácký zážitek třítí deň etapová bitva na bízí?

Je pátek 30. červne, tady je Pavel Wondra a 5.59.

Spravodejský podcast seznam zpráv.

Vojti Chírovec, redaktor webučej té sport a cyklistický načinec.

Ahoj, díky za pozvání.

Vojto zdá se mi, že je jenom málo sportovních podniků,

kolem kterých panuje takové vzrušeně jako právě kolem Tour de France,

čím to je, proč je to tak prestižní událost?

V jednostích částí je to velká historie, protože leto z prvního července

v sobotu Tour de France hlaví velký jubilium, 120 let,

což přece jenom v tom sportovní světě už je nějaká doba.

Těžko říct, o Tour de France mluví, takže to je nejsledovanější sportovní

každoroční událost, takže neporovnává se to sovnipískými hramy

a s místrovstvím se to v fotbale, ale s těch každoročních

to je zřejmě to nejsledovanější.

Ve Franciji to je obrovské témat,

se na to těší praktické hnedka po to,

co ta předchozí Tour de France končí.

A ty příběhy těch cyklistů, kteří vlastně obíždí to Franciji,

když už ta dávno není tak, že by obíždili celou zemi,

ta trasa se líší každý rok,

tak pořád si myslím, že mají velké kouzlo

a diváků je spoustenou,

takže Tour de France myslím si,

že v dobré kondici i po těch 120 letech.

Jsou vyslosti s tím, o jak obrovský podnik se jedná

se v posledních letech objevují kritické hlasy,

které upozorňují na opravdu nezanedbatelnou

ekologickou náročnost Tour de France.

Přesovají se nejenom cyklistě,

ale ty týmy, pořadatele, další personal,

samozřejmě Davy Fanoušků,

z místa na místo, helikoptéry ve vzduchu.

Jak říkám, nezanedbatelná ekologická stopa

reagují na to nějak, pořadatele je možné

vlastně ale takovou akci,

jak si říkal, srovnatelnou,

třeba jsme strastíme si je to ve fotbale,

vůbec organizovat nějakým udržitelným

nebola spodně udržitelníším způsobem.

Tam je třeba si obědomit, že to je skutečně obří akce,

že tam nejde jenom o těch 176 závodníků

na těch kolech, ale za nimi

jde dlouhá kolona doprovodných aut,

vcí na něj čekaj autobusy,

když jsou nějaké transfery

jako třeba v minulém roce,

když se po třetí etapě kočilo v Dánsku

a pak se během jediného dne,

celý kolotoč, to pravdu stovek,

stovek lidí autobusu,

kol musel přesunout na sever Francie,

letecky většina z nich,

takže dá se mnou byt o tom,

že nějaká stopa, tam je docela značná na sport,

který vlastně chce mít tu image

toho udržitelného, toho, který bužívá

toho budu pravě, a je tam vlastně

z půlstradouších věcí, a třeba se měl

to možnost být hloni na Tour de France

na par etap, a tam vlastně

před tím pelotonem projíždí, ještě tak zvaná

reklamní kolona, nebo reklamní karavana,

tam jde jedno auto za druhým,

jsou tam hostesky na hoře, na těch autech

a rozazují na všechny strany

i v těch národních parcích různé

reklamní předněty, které tam potom

samozřejmě v nějaké míře

se asi dá mluvit o tom, jestli má smysl

v 21. stoletínu, v našem roce

takže určitě na ty pořadatele

jako je řada otázek

jak by to mohli uspořádat trochu

šetrnějším způsobem, asi ty transfery

jsou jedna z věcí, která se taky dá omezit

ty zahraniční starty Tour de France

vlastně i letu se boje startová v zahraniči

i když jenom basketsku, takže je to relativně

nedaleko, ale je pořád zahraničný způsob

takže určitě tam spoustavěci, které se dají

určitě organizátoři na to nějaký způsobem

jako reagují, třeba se snaží používat

elektrická auta, ale

určitě se dá mluvit o tom, že na sport

který chce mít, tak jsem říkala, tu imič

toho krásného čistého určitelného sportu

tak to tak úplně neplatí.

Jak říkáš, je to vlastně paradox dojisté míry

protože se bavíme o sportu ve ošiadru

je v zasadě zdravá a k přírodi

i celkem šetarná jízda na kole

ale taky víme, že řada týmu

třeba svojeho způsobou, které podnikají

nepríliž ekologických odvětvích

nebo jsou označovány i za významné

znečiščovatele, jsou tam chemičtí,

petrochemičtí gigantě, jako i naost,

totlenergí se tak dále, je teda i tak zvaný

greenwashing v profesionální cyklistice

podle teby velké téma dnes.

Já si myslím, že se to moc neřeší

nebo že většinou si mluví o těch sportovních

věcech ne, o těch co dělají ty sponsory

když si říkala, jsou tylety, vlastně dva,

jsou tam i daošší problematičtí

tam třeba tým zespolyných rapských emirátů,

který se asi dám uvaždět o tom,

že to používá k nějaké

politické sportovní diplomaci,

některé závody si jezdí

v problematických zemích, jako je Třasovská Arábie,

což asi není úplně zeměk, kde

běž člověk rád vyděl na ten sport,

takže učitě to je problematické,

ty si mluvilo o tom iného,

což je vlastně brytská společnost

v velké Británe je platí za největší

oznečeščovatele ouzduší vůbec,

je to společnost se dávě dávě nějaké

části plastů, pokud jsem to dobře pochopil

a zároveň to je sponsor

asi dá se říct nejuspešnější o týmu

za postaní dvacet let, takže

když jsme mluvili o nějakých paradokstech,

chcete se v něčí cyklistice, tak tohle to je učitě jeden z nich,

že by se to úplně řešilo, to asi ne,

myslím si, že ani neexistuje nějaký

prostě není moc růsob, jak by

někdo mohou říct, ty tam nepatříš,

ty produkoješ todle, znečište, že ouzduší,

tak nemáš co dělat, takhle to asi úplně

nejde, takže

i z tohohle pohledu

těžkostím asi co dělat, ale samozřejmě

není to asi úplně šastné.

Nechci se samozřejmě bavit jenom o kontroverzích

nicméně, není ich málo

a poďme se vyjenovat dalším, protože

i cyklistickému lajkovi nemůže

při pohledu na současný peloton uniknout,

protože ho tluří zdrtivé většiny

sportovci býle pletí.

Proč silniční cyklistice vidíme tak malou

diversitu?

Je to tak, a když jsem se díval na složení

současného pelotonu Tour de France, kdo tam pojede

z jakých kontynentů, tak z Afriky tam byli dva lidi

a z Ázije tam byli taky dva lidi.

Takže tyto dva kontynenty jsou silně

podreprezentované, bych řekl, na těch

důvodů je asi víc, cyklistika

silniční vznikala v Evropi, to doznačné

míry pořád Evropský sport,

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

když mám většiny, když mám většiny

Pránili, což možná byl případ

v nějakých osmdesátých, divadesátých letech

tam se asi dámlo byt o nějakém

ksenofobě, nějakém rasizmu, to si myslím,

že už doufám úplně neplatí

ale skutečně těch překážek je

před africkými cyklisty ohodně víc

než před těmi Evropskými a neje každý trojbo

bude překonat, i když vlastně

v letošním pelotonu neksem překážet,

že tam jsou dva cyklisty, tak oba dva jsou

poměrně vysoko v tom pelotonu

a jeden z nich mene seby nejám

zetap, co špi pro africkou cyklistiku

myslím se byl dost velký úspěch

ale z velký přelom, že by měc o takového

ukázal.

10. etapu Djira Ditalia vyhrál

Ery Trejec Binyjan Girmay

22 lety cyklista v závěru té měž

200 kilometrového úsetu

přesportoval i Matěje Fanderpoula

Díky komentátor EuroSportu

hodně prožíval napínavý dojez

by Nijama Girmaye a použil slova

pohádka dokončena.

Girmay tak připsal Ery Trejec,

která patří mezi nejchudší země

v Afrique první výtěství na Grand Tour

v historii.

Je pravda tedy, že to mluvíš

vybavu si na posledě jsem byl

africem v Etiopii, člověk tam vidí

z auta posilnici běhat

lidi běžně, nevybavu si,

že bych tam viděl někoho na kole,

že třeba i potenciálně úspěch

afrických cyklistů by mohl

dejme tomu nastartovat

nějaký bu. Myslím si a doufám,

že by to tak mohlo být, protože i v minulosti

s některými davšimi závodníky z jiných

kontynentů, třeba z Kolumbie, tak právě

úspěch prvních Kolumbíců na Tour de France

rozpoutal docela horečku a vlastně

dneska je Kolumbie považovaná na prosto cyklistickou

zemi, to je jedna z velmoci i na tom

cyklistickém poli, takže kdyby se něco podobného

v té etiopie feritré, což to takové

vlastně dvě největší země

z Afriky v cyklistice, tak by to bylo

myslím si kuprospěchu celého toho sportu.

Existuje i Tour de France pro

ženské závodnice, která ale z daleka nemá

tradici s rovnatelnou s mužskou verzí závodu,

můžeš te oby varianty srovnat

třeba co do sledovanosti nebo

obecně prestiže? To se bohužel.

Necela těžko srovnává vlastně i ta

historie Tour de France Feminine

začala popravo už osemdesátých letech,

z různých důvodů, financování,

nějakého nezájemu diváků,

tak to bylo takové jako, že jeden rok se jelo,

drugý rok se nejelo, bo to takové predušované

a vlastně až volenském roce

zase se obnovila ta řenská Tour de France

v té stávající podobě, kdy

se jde týden po konci té mužské

a jde se jen jeden týden,

ta mužka se jde tři týdny, ta řenská jenom týden.

Takže myslím si, že učitě to je

k roku předův, je vidět, že do toho

jí docela dospeněst, jim ho investují docela dospeněst

i pořadatele.

I za dobů, co já sledují víc profesionální cyklistiku

tak si myslím, že řenská

část toho sportu šle hodně nahoru

v počtu jednak pořádaných závodů,

v počtu těch přímých přenosů z nich, což je

vždycky stršně důležité, že to někdo má jak sledovat.

Ale samozřejmě ta

cista je jako ještě hodně daleka

a pořád to je prostě obrovský,

obrovský nepoběr, ale myslím si, že to de

kterém, že té pozornosti je čímná tím víc

a myslím si, že si to samozřejmě

ten řensky pro toho zaslouží, aby se o něm

mluvilo ve stejných proporcích, jako o tomu skem.

Obrovské téma samozřejmě v profesionální cyklistice

doping, období masivního

a organizovaného dopingu, které asi

nejlep symbolizuje postava

Lence Armstronga v roce 2012

zpětně zbaveného rekordních

sedmi žlutých trikotů vítěze

do francfočích veřejnosti a hodně poškodilo

důvěry hodnostou sportu.

Je podle tebe dnešní cyklistika

opravdu čista, jak tými ostentativně proklomují?

Myslím si, že čista

není, ale myslím si, že očitě je

čistší, ale to výrazným způsobem,

než byla třeba v dobie Lence Armstronga

nebo jako i jiných těch velkých dopingových

mene, jako Jan Urych, Marko Pantány

to asi posluchačí, znají

tedy hříčníky dopingové.

Já si myslím, že se to říkám, to slovo posunilo

už po několikáto, ale myslím si, že i v tomto

posunilo nějaký způsobem do předou, protože

jednak se zlepšili ty dopingové testy

výrazným způsobem, protože

třeba v dobie Lence Armstronga nebyly

ještě ty antidopingový komisari,

tak zvaní schopní vůbec detekovat

ty ládky, které on si dával do těla

to dnes už tak není, takže jste to

například třeba biologické pasy, což je taková

databáze, kam se zanáší,

ty údaje jednotlivých sportov, který jsou

testování, tak tam se to zanese, a když

mi údaje nějaký rozdíl obrovský,

tak už to značí, že ten člověk si třeba

pomalo nějakým nedovoleným způsobem, takže

těch způsobů, jak chytat

ty dopingové říšníky

je více, jsou lepší, a myslím,

že se to docela dáří, samozřejmě

čas od času se nějaký zpíše ojedinělí

případ objeví,

ale jak říkám, rozhodně to není v takovém

míře, jako to bylo

90. nebo noutých letech

tam to skutečně nabralo podobě

zorganizovaného způsobu

podvádění, bylo to propracované

na prostor do detajlu, Lenz Armstrong

byl, když to řeknou, fúzovka

genius, jak dokázal právě

ten systém, kolem se běh řídit, že to takhle fungovalo

vlastně pěhem těch 7 výtěstí, v tom byle

skutečně dobrý, iž to dam

opravdu do úvozovek.

Svět definitivně přišel o jednoho ze svých největších

sportovních ikon, bývalý cyklista

Lenz Armstrong se v telebizním rozhovoru

přiznal k dopingu.

Užíval při všech svých 7

výtěstí na Tour de France

Jako hlavní důvod

užívání zakázanej chlátek

uvedl bezohlenou tohu povítěství

a také fakte, že tak čenil

celý profesionální peloton.

Armstrong čel obviněním

vzdopningu převážnou část ve

kariéry a všech na nahrčení

razentně odmítal, tímto vyjádřením

se zbořil dokonalý příběh o muži,

který si po překonání rakoveny

podmanil sportovní svět.

Při výtěství

Ta jahodoba naštěstí už měnula

i když to je obrovský stín,

který je na toho profesionální cyklistikou pořád

kde kdo říká, je to sportci paču,

toho se cyklistika myslím si

hodně dlouho nezbaví, bohužel

i když si myslím, že to je taky dojisté

měry nezosloužené, protože

ten počet testu a ubezstav pozornost

ten přístup, že se to snaží vymítit

nebo snaží se to vymítit, by některé

sporty mohli právě cyklistice

tohle je docela závidit, protože

například nechci se nikoli dotknout

ale některé velké sporty, například

fotbal nebo hoky, jsou v tomto

opoznání laksnějších přístupů

do pingu než cyklistika, takže myslím si,

že je to šlo dobrým sněrem.

Na spořáku vám to dost necinka,

kam z penězi, aby byli chráněné

před inflací, font monetika

zhodnotí jakoukoliv částku

0% a to firmám i do mátnostem.

No a jak sportovně kvalitní

zážite, který nabízí dnešní

Tour de France, kde jsou častný

profesionální peloton srovnatelný

s tou slavnou minulostí?

Já si myslím, že ten zážitek

vás mům pro mě, když budu můvit o sebe

také vždycky skvělí Tour de France

obrovská událost v tom sportu,

že náby se dalo argumentovať, že větší

než ten samotný sport, protože kde kdo

větší Tour de France

je opravdu obrovská instituce

pokud chceme třeba probat nějaké vězdy

toho sportu současné, tak očitě

se dá změnit ménu Tadej Pogačar,

což je, řekl bych docela, přelmovíci

kdy z to, že on jednak dvakrát

vyhrál Tour de France, vyhrál to

ve strašně mladém věku, vyhrál to

asi v 21 letech, myslím, že byl nejmlačí

od roku 1984 výtěz

toho závodu, takže v tomto

mě jako neskutečný a pak ještě

jedna věst, v čem je výmečný

ale byhem toho roku probíhají v tom kalenda

řekli, když to před ním například

Nance Armstrong nebo Chris Froome

tak se snažil jenom o Tour de France

Pogačar obýždí i ty jiné jednodední

závody, pro které potřebojete

úplně jiný set, nějakých kvalit

musíte být, třeba víc mršnější

nebo musíte umět jezdit na jiných površích

než na Tour de France, což se vělučuje

s tím, co by Pogačar měl umět a on to dokáže

takže v tomto myslím, že je to

výciglista a řekl bych, že největší

hvězdá stupčasné doby

jeho největším soupařem na Tour de France

pravděpodobně bude Jonas Vinge Gore

což je Dan, který vyhrá před rokem

je odva roky starší a je to asi nejlepší

tak zvaný vrchář

pelotonu vrchářte ten člověk, který nejlépe zdolává

ty horské vrchaly, který na Tour de France

každý rok je celá spoust, takže tě letí

dvá pravděpodobně by si to měli rozda

toto celkové výtěství

na Tour de France

je to proste

je to výtěství

každý rok

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

když jsi možný

jsi možný

jsi možný

jsi nic soukrojšet

jsi offný

jsi vždy, petl치�né

stíle

a myslím jsi,

že to dopadlo lépWE n6u

zároveň, se toho nechy být načený

protože si do bedroom横ượný

nebo byly jinekté飽adské

filmy, které boîili výrazňe

máme za lepsich díl

mâně reinforcing

to nejsou nějaké worms

pryčlovéne hávijé

je počátyční přestup do toho sportu, docela fajn, i když pár chyb bych tam našel.

No ale daří se tomu serialu s tého pohledu postihnout

ty nejzásadnější aspekty Tour de France.

Obstojí to i v učích věci znalého diváka jako city nebo k tomu máš nějaké opravdu zásadní výhady.

No zatím skoro všechny věci otřízeny se tady bavili tam absolutně zmíněné nejsou tam o tom,

že se ten peloton nějak přesenuval třeba z toho dánska a že to stálo asi pospéně se,

že to nebylo úplně šetřné, to se vůbec nic nedozvíte.

Stejně tak třeba o tom, že možná to ještě nakoustneme,

když jsem tam byl před tím rokem, tak tam bylo opravdu obrovské vedro.

Tam byli čtyři cítky, tě si hodně trpěli, hodně si na to stěževali,

ono, když jde 5 hodin deně nad tím rozpaleným asfaltem, tak to asi není úplně fajn.

Oni, když se organizátoři kropili ty silnicy před tím,

že tam vůbec si závodníci projížděli a myslím si právě,

že pro býhající klimatická změra nějaké větší výky větěch teplot,

což třeba loni v létě bylo pravě tohle vedro,

tak může být docela problém, protože defranc do budoucna,

protože se pořádá v Červenci, což je jeden z nejakou nejtěplejších měsíců v roce.

Myslím si, že třeba za nějakých 10 let se možná opřeba být o tom,

že se přesová termin nebo že dojde něčímu podobnému,

protože už i loni to bylo docela problém a tě si fakt tohle byli vyčerba i bylo to vidět.

To vidíme, jak to byle to s třeba, nebudou takové teploty,

ale asi to je nějaký trend, který mohli rocházet víc a víc.

A právě třeba tohle to ani v tom serialu není, bojec nějak zmíněné,

skutečně ten fokus je na to sportovní nyní, na ty příběhy těch závodníků,

je tam spoustat nějakých záběrů, do tým obích aut,

do těch autobusů, nějakého zákulisí, což je atraktivní.

Ale jak říkám, aso středí se to skutečně,

jenom ten soupojí na té tratiny, na ty věci kolem mimo sportovů.

Pořadatele cyklistického závodu kolem švícarská zrušili dnešní šestou etapu,

a to kvůli úmrtí švícarského jesce džinamédra.

Cyklistický svět je stále v šoku s úmrtí švícarského profesionála džinamédra.

Zbytek závodu okolo švícarská se jede na jeho počest.

Médr v závěrčném siestu páté etapy si jel ze silnice a spadl ze srázu.

Vrtulník ho přepravil do nedalikej nemocnice, kde zraněním podlehl.

V pelotonu se ozývali hlasy kritizující organizátory

za příliž riskantní závěrt trakické čtvrteční etapy.

V souvislosti s náročností prestižních závodů

zmiňme ještě švícarského cyklistu džinomádra,

který bohužel nedávno ve svých 620 letech zemřel popádu v závodě Tour de Suisse.

Šlo o nehodu ve vysoké rychlosti v cílovém horském siestu,

který pořadatele na závěr náročné etapy zahrnuli mimořádně,

aby ho zatraktivníli pro diváky.

Dá se mluvit o nějakém trendu, kdy organizátory

uprřednostňují dramatičnost pro diváky před bezpečnostní jescu,

nebo bych řekl, že despíš o výjmku a nežčastnou schodu okolnosti.

Ono nebylo pe mimořádně, ta trasa byla z náma už do přejdu nebo to,

takže by se rozhodli den předtím, že to tam zaředí.

Každopádně nějaký trend toho čitě je.

Na druhou stranu cyklistika se prostě jezdí v odhořeném prostředí Venku,

jezdí se do kopce z kopce.

Prostě nějaký stupěň rizika v tom sportu bude, si myslím vždycké,

co mám to líbí nebo ne.

To bychom to jenek museli zavřit někam do haly

nebo na nějaký úplně bezpečný kilometrový okruh,

což asi nikdo úplně nechce.

Jezdí tam přestovku z těch kopců,

stopět, storyset kilometrů, to obrovská šílená rychlost,

člověk se to těžko představí.

Je to častičně proto, že jsou v dobrém technickém stavu,

častičně taky proto, že ty švícarský,

tzv. pasy, ty průzmyky, to je horská dálnice,

není tam moc nějakých serpentin,

které znametře v Asfrancie nebo z Itálie,

jsou to skutečně rovné úseky, přehledné většinu.

Takže jestli to dobře vědí podle mě džinomédromu,

kterou se 100% znáte, ten byl to průzmyk Albula,

protože on byl sám švícár,

Albula pasy jeden z nejslapnějších švícarských kopců,

a bohužel prostě, když to asi bude z nít,

byl běja, to chápu, ale k takovým věcem,

jako jsou pády, v cyklistice prostě dochází,

docházet bude, a tady v tom případě

prostě byla i velká smůla,

že pod toho silnicí, za které on spadl,

tak byl několika desítek metru zráz dolu.

Takže on bohužel, spadl z toho dole zrázu,

k tomu ty organizátoři mohli zabránit spůchsta případu,

kdybych řekl, že napádech mají svojí vinů,

například v roce 2020 byl hodně citovaný Pátfábia Jakobsena,

kterém se hodně mluvilo, on spadl

závodíkolem Polska ve finiši,

prolatěl baréramy, byl v komatu několik dní musel

na několik desítek operací málem zemřel,

a tam právě se hodně mluvilo o tom,

že to byla částišně i vy na těch poradatelů,

který nezajistili ten finiš,

který byl třeba mírně v skopce,

takže to zbyšlovalo ještě to ryzyko,

jestli tam měli větší rychlostí,

byli tam nějaký špatný typ barěr,

který se před ním rozlatěli,

takže to jsou věci, které se dají ovlivnit.

Ještě teď si spomínám, že před vima týdny

musela být zrušen v průběhu ženský závod,

kolem Pyrenei, protože tam vlastně na trať výžděla auto,

nebylo to zabezpečné, na trati byl zaparkované auto

v těch silnicích, kde ty závodnice měli jed,

což je broský nebezpečné.

Takže to jsou třípady,

kdy se dá vidnit pořada ta nebo organizátora,

ale v tom letom případě

si dozdobře nemojím jako představit,

jak by tomu mohli zabránit,

prostě cyklistika je venkovní sport

a bohužel těm to trakickým událostem do chází.

Takže Jeno Médr vlastně

jenom skoro okolností byl člověk,

který se ovšechnete na ta témata,

které mi tady probíramy zajímal,

on spoluprat se vlastně nějakými dopročinými organizacemi

na jenom velkém závodě dokonce.

Za každého cyklistu, kterého předěl,

tak věnovali jedno euro na boji proti klimatické změně.

Takže to byl asi neupoň tradyční cyklista

v tom cyklistickém pelotomu,

který se skutečně zajímal o věci i mimo cyklistiku.

Takže vlastně asi o to větší tragédy,

o to větší škoda to je.

Víme, že v Turdefrán z Dříve

soutežili i Češi.

Jak je to letos?

Bude tam nějaká česká stopa?

No to z Bohužel oproti minulým letům.

Tam žádné očeské závodníka neuvidíme,

takže dá se říct, že to je trošku ústup ze slávy momentální tento rok.

Je to je z chodu okolnosti, že je třeba nejlepší český cyklista,

že ten jakštibar je po operaci,

takže se nemůže zůžasnit s toho ledůvodu.

Nicméně bych neřeklo, že to je nějaká krize,

protože tam máme celou řadu mladých závodníků, kterým je třeba 20.

Takže jsou popeřováníc za ještě mladé,

ale už patří do toho největšího pelotunu jezdí v těch nejlepších stájích,

takže se dá říct, že třeba Pavel Bitner nemo Matias Vacek,

což jsou asi dva největší české talenty současnosti,

tak že by se třeba i příští rok nebo za dva roky měli určitě na to ddefránc podívat,

takže bych to neviděl nějak černě, že jsme v nějaké obrovské krizy,

ale je to spíš momentální i třeba jako schoda okolnosti,

že bohužel teda letos bez Čechů, ale myslím si, že třeba je příští roku,

už to bude jinak, nebudoufám, že to tak bude.

Na co se nejvíc těšíš ty při letoštím ročníku to ddefránc a jak je tůj tip na výtěze?

No, pro mě to je spojene vždycky s trešenou spolstou práce,

takže už vidím ten kopec práce v Recebu,

ale musím říct, že mě to ddefránc vždycky strašně baví,

i když třeba osobně pro mě to není úplně nejzábavnější závod v celém tom kalendáři,

ale ta velikost, ta důložitost je obrovská a ty příběhy, který se tam stanou,

tak o tom pak čo je přemýšlí po zbětěk roku,

že se přiznam, že jsem skutečně cyklisticky fanoušek,

takže jo, já se těším dost a doufám, že to proběhne jak růstoň a napínavě.

A co se týče toho typu na výtěze, tak já bych asi řekl,

tady je pokačera, i když to není asi úplně nejvíc populární typ,

protože on byl zraněný před to ddefránc, mělo zlomené zápěstí

a vrací se po asi dvou měsíční takřka plné závodní pauze,

takže tam je spůsta otazníku, jak se s tím vypořádá, ale říkám si,

že pokud se s tím někdo má vypořádat, tak by tam měl by tady pokačer nejlepší cyklista součestnosti,

takže asi řeknu jeho.

To je znešní epizody podcastu 559 Všechno.

Edytorem a autorem námětů i zpracování byl dnes Robert Candra.

Sounddesign vytvořil Martin Hula a Rescherš je obstarala Dominika Kubištová.

Pokud se s nám chcete podělit o vaše dojme z poslechu nebo pro nás máte jiný námět,

napište nám na e-mail za minutu 6 zavináč seze.czka.cz

nebo nás kontaktujte na sociálních sítích Twitter a Instagram,

kde nás najdete pod profilem za minutu 6.

Za poslech ménem celého týmu děkuje a napříště se těší Pavel Wondra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.