5:59: Vyšší účty za levnější elektřinu. Proč?

Skradte si čekání na další díl podkástu na našem webu v2tvfs.cz a najděte si tam to nejvíhodnější financování vašeho vysněného vozu.

Volkswagen Financial Services

Ceny elektriny na trzích dál klesají.

Čeští spotřebitelé, ale v příštím roce přesto budou muset sáhnout hloubějí do peněženky.

Stát přestane dotovat ceny energí.

Zákazníci tak od nového roku pocítí jejich tíži znovu v plné síle.

Okolik vláda v novém roce podporu o řeže, jak citelně to spotřebitelé zasáhne.

A jak strategický vlastně stát o elektrině, ale i o plinu uvažuje,

jsou rok a půl po začátku války na Ukraíně na stole opatření,

která by utlumila případnou další energetickou krizi?

Je úteré třetí hořína.

Tady Jelenka Kabrhlova a pětvadesát devět spravodejský podkaz cez nám zpráv.

Jirín Ádoba, reporter ekonomické redakce cez nám zpráv.

Ahoj, Jirko.

Ahoj, Jelenko.

Jirko, do Českého veřejného prostoru se znovu vrátilo témat cen elektriny.

Namátkou zacitujou pár titulků z úplinulí dnů, lidé si připlatí za elektrinu,

účet může vyskočit až o deset procent.

Elektrina bude drhá i příští rok.

Ale zároveň se dočteme, že třeba milionům lidí klesné cena elektriny

a to výrazně slibuje še v Česu.

Přiznámám se, že já osobně jsem trošku zaskočená tím,

kterým směrem se ceny pohnout.

Co si to vlastně děje, jak se v těch správách máme rozebrat?

Je to trochu zmatek, uznávám.

Myslím, že ta hlavní správa je, že opravdu hrozí,

že ty ceny se všim všude ve finále, když se sečte úplně všechno do hromady.

Na tom účnu, na té faktu, že může se stát, že půjdou ještě víš příští rok.

Myslím, že rozhodně neklesnou.

A co se týče toho, že některé ceny můžou klesat?

Dá se to nějak stručně říct?

Stručně se to dá vysvětlet.

Takže na jednu stranu ve fakturách za elektrinu platíme za tu skutečnou elektrinu,

za to, co nám firmy jako Čes pre-Elon dodávají tu skutečnou surovinu.

A vedle toho je tady ještě spousté dalších poplatků,

které je potřeba připočítat a ve finále se bavit o té finální ceně,

o té celkové do hromady.

Takže tam jsou různé pohyby na těch různích stranách.

Poďme začít důvody možného zdražování.

Tak říká, že je možné, že příští rok ta cena zase trošku poskočí nahoru.

Naposledy o tom, že by se mohla zdražovať cená energií elektriny,

mluvil minister průmysla, obchoduje se v sýkela, ze hnutí stan,

v nedělním diskusním pořadu České televize,

potázka chvác Sláva Moravce.

On tvrdil, že si stát nemůže dovolit plošně z potřebytele podporovat.

Víme, Jirko, co všechno by se mělo změnit,

a znamená to tedy, že ty cenové stropy, která vládalo,

ní zavedlá ty končí hůzné ty úlevy, které byly.

Když začneme u té nejviditelnější složky,

tak to je ta cena za samotnou elektrinu.

Tak tam běčina lidi dneska platí 6 korun za kilovat hodinu ten vládní strop.

Tyhle ty ceny, a to je to, o čem si mluvila,

že Česk mluví o tom, že ceny budou klesat,

tak tyhle ceny dou do lů, tím pádem ty stropy už nebudou potřeba.

Počtě končí to období, kdy elektrina a plin vyskočili na nějaké extrémní hodnoty

na burzovních trzích, takže tady už vláda končí s těmi dotacemi.

Takže tahle ta část faktury klesá.

Ale pak je tady ta druhá, která stoupá,

a když se to celé sečte, tak skutečně, jak říkal ministro Průmyslu,

když by o tom takto nemluvil, tak v součtu je tam možnost,

že nakonec stoupnou až o těch deset procent,

existují i některé odhady, které říkají, že by to mohlo být i víc.

Pokud bychom chtěli celý ten pokles cen na úrovni silové elektriny

a na úrovni plinu, který je výrazný,

vlastně přené zna domácnosti a firmy,

pokud bychom chtěli zachovat to, co se nám podařilo vědnat

a přesvědčit i hlavní distribuji, který o tom,

když prostupně převádějí všechny domácnosti na tarifi pod stropem,

tak bychom museli podle pro počtu Eru investovat na stabilizaci cen energí

nějakých 75 miliardí v příštím roce.

A to si prostě nemůžeme dovolit.

Na druhou stranou ministři mluví o tom,

že je možné se na tyhle ty části fakturu ještě podívat

a dozvíme se to, myslím, během měsíce dvou, jak to na konece le dopadne.

A můžeme připomenout, z čeho všeho seta cen energí,

a to je poplatky za distribuci a tak dále.

Takže kdo mě to samotné elektriny je tam poplatek za omnovitelné zdroje,

to je takové játeď často skloniovaná zkratka poze.

Potom jsou tam poplatky distributorům elektriny,

protože jedna věc jsou ti výrobci, těch, kdo tu elektrinov prodávají,

a druhá, že se musí platit také za to,

aby se nějakým způsem dostala s elektrárny až do zástřičky.

Pak se platí docela velké peníze za to,

že v celé té síti nastávají nějaké stráty,

elektrina dostane zase od výrobce, kezpotřeby tely,

s fyzikálních důvodů, jíkus po cestě se stratí,

takže taky někdo musí platit.

Takže to jsou asi tak ty hlavní věci.

No a teď máme k dispozici nějaká čísla,

když mluvíme o tom, že stát už vlastně bude ořezávat vý pomoc,

kterou zavedl na pomoc lidem v dobách roztoucích cen,

tak víme, jak to finančně bude vypadat,

okolik mým peněz stát chce na tenhle typ pomoci posíle?

To už přibližně víme, ano.

Pro příští roky je v rozpočtu naplánovaná částka 9,3 miliardy,

letos to byla částka ve výších desítkách miliard,

ono ten rok ještě neskončil, takže to se ještě přesně neví,

jak to dopadne, ale když se do toho započítají i ty pomoci

z krytím těch stropů, tak může to být 50 až 100 miliard.

Takže ten pokles je opravdu výrazné toho, čím přispívá ten stát,

a proto ve výsledku moze čekat,

že to elektrina nakonec zdraží,

ale prostě to, co neplatí stát, budou muset platit zákaznic.

Tu pomoc neplatí vláda nebo parlament.

Tu platí daněvý poplatníci o naloni a zemna letos byla enormní.

I díky tomu jsme ty ceny v tomezáním kontextu měli takhle příznivé,

ale z rozpoštových důvodů si to prostě daněvý poplatníci nemohou dovolit

a my jsme zvolili v rozpoštu jiné prioryty,

než plošné dotování, např. regulovaných složek, ceny elektrini, či plinu,

když jsme mluvili, jako je školstvě, sdělávání, vědaviskou inovace,

platby za strátní pojíštěnce, výdají na obranu a podobně.

A víme, jak citelně to z potřebitele zasáhné?

Jednu věc víme, je tam ten poplatek za obnovitelné zdroje.

Tam prostě dřív dala taková praxe,

že každý platil 60 kodun za megavar hodinu.

Vnose to těžko představuje, co to vlastně je,

protože lidé nemají plně jasno, kolik megavar hodin spotřebují,

když díví, kolik zruba projede, nádrží v autě.

A základ dlho vyčerpáme megavar hodinu, a či to prostě přesně nekažde?

Jo, sam jsem se dneska díval, tak sam jsem byl překvapen,

že třeba na chalupě mám spotřebu přes 7 megavar hodin za rok,

takže to je docela dost.

Ale panelákový byt je třeba tak dvě až 3, aby jsme měli představu.

Takže to máme 60 kodun za jednutu megavar hodinu,

takže nějaké 2000 kodun za rok dvá až 3.

Tak to je ten poplatek za obnovitelné zdroje,

který dřív jsme platili všichni ve faktura, když byla elektrina levná,

tak kolem toho nebylo zase takové velké pozdvěžení.

Loní, když začala ta cena stoupat, překotně tak vláda začala skvalovat různá opatření.

Jedním z nich bylo to, že stát na sebe vzal tyhle ty příspěvky,

kterými se podporuje provoz soládních elektrádena dalších zelených zdrojů.

A to tedy se teď ta povinnost, to brýmě vrací ze zpátky na zákazníky?

Je to tak od příštího roku, se vrací zpátky, takové rozhodnutí vlády,

tak to je napsané v rozpočtu, který odeslala vláda minulý týden do parlamentu.

Ale neznamená to, že stát nebude platit nic,

vracíme se o to stavu, který platil do říná roku 2020, platil celá léta.

A samozřejmě ta čáskázatly celé roky nezměnila,

my taky nenavrhujíme žádnou změnu.

A tak jsem říkal, daněvě poplatníci svi větší výdaje na vysoké ceny energí,

díky tomuž už tak vysoké nejsou, prostě nemohu dovolit a zvoli jsme jiné projedy ty.

Ten poplatik inkasují provozovatelé zvládných elektráden.

To jsou v Česku většina těch obnovitelných zdrojů.

Je to prostě příspěvek na to, aby ty obnovitelné zdroje mohli se rozvíjet fungovat.

Je to prostě částečně takové dědictví minulosti,

svládním elektrárnám v tom bůmu, který tady byl před desetí lety,

se naslibovali docela výhodné podmínky.

Tak s tím se musíme nějakým způsobem tady vyrovnat ty smou vyplatí,

takže mi potřeba to doplatit.

Jedna otázka, která už je trochu stranou toho, ale Jirko Loni,

a my jsme tady o tom mluvili i s tými kolegi,

se znam správ z biznesové redakce,

samozřejmě o inflaci a Loni táhli inflaci hlavně rostoucí ceny energí.

Může se stejný vývoj opakovat i letos.

Je tu takové riziko pakli, že by tedy ceny zase začali trochu růst?

Tak ten skok už by neměl být tak velký.

Ještě, že teda ministro průmyslu mluví o stražení do desetí procent,

tak to by nemělo už inflaci nějak radikálně urychlit, ale samozřejmě.

Je to riziko spousta lidí, spousta firm a si žila v dojmu,

že ten letošní rok byl jakým způsobem extrémní, výjimečný,

a že příští rok se začneme zase vracet do normálu.

Ale trošku jsme zapomněli na to, že vedle té samotné elektriny

jsou tady ty další poplatky, které pro příští rok stoupnou.

A že v součtů to, pokud tedy váda,

nebude už přispívat, tak jako letos přinnese zdražení.

Takže ano, inflaci to trošku zvedne příští rok, je to tak.

Schodek státního rozpočtu Klesl na konci září byl 180 miliard a 700 milionů korone.

Ještě v Srpnou bylo přitom o 14 miliard vyšší.

Zlepšení hospodaření pomohl podle ministerstva financí

přijem daněz neočekávaný syskou, tak zvaná Vint Voltex.

Výsledek podle šefa rezortu zbyňka Stejnuris ODS

směru jak dodržení plánvaného letošního schodku 295 miliard korone.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem

ve výšitém měř 181 miliard korun.

Vyplívá to zdat ministerstva financí.

Přímové straně pomohli prostředky z Evropské unie,

nebo žádné přímy v podobě daněz neočekávaných zysků.

Vídeovou stranupak zatížila především opatření,

křešení vysokých cen energí a výplati sociálních dávek a důchodů.

Schodek za letošní 3-4 letí je nejněší od začátku pandemii koronaviru

zároveň ale čtvrtý nejvyšší v historii Česka.

Letošní zářeový výsledek je ale vesrovnání s minulým rokem o 90 miliardnější.

Jsou tu ale i hlasi kritiku, kteří poukazují na podle nich nějaké mezery v tom schématu.

Na to, že vláda říká, že už tady nebude přispívat na pomoc zákazníkům

zasaženým případnými vysokými cenami energí,

ale na druhou stranu, že vláda dál vybírá od energetických firém, od bank,

od rafinerí, které nejví dzískávali na těch vysokých cenách energí,

dál tu daň z neočekávaných zysků, tu tzv. windfall tax.

Jak to kabinet Petra Fiali vysvětluje, jak se s tímhle argumentem popasovává?

Jo, tak to je dobrá poznámka, windfall tax podle zákoná může dál pokračovat.

A já si myslím, že de facto už to sní nebude tak slavné,

protože ty extrémní zysky energetických firém tady byly loni,

možná letos, nějaké míře, ale nebude to pokračovat někam dál.

De facto se nic moc velkého nevybere na windfall tax, na tém dletém vimořádné danit.

Pořád se čeká, jakým způsobem se kní vláda postaví příští rok,

jestli opravdu úplně zruší.

Celou dobu jsem mluvilo o tom principu,

že přispíváme domácnostem a podniku na energie

a platíme to z mimořádných daní, které jsme uvalili na výrobce elektrické energie.

Příští rok se ta podpora radikálně omezuje,

takže z téhle logiky by ani nebyl důvod vybírat nějakou mimořádnou dani.

Mimořádné zdanění energetických firm, punk, či a finéry bude zřejmě platit

až dokonce roku 25.

A to i přes snahu ministra financí zbyňka Staniuri, takzvanou válečnou danň,

zrušit už odledna proku příštího.

Zjistila to česká televíze.

Proti za mě rozrušit spolou s regulací cen právě i daně z neočekávaných zisků

čiž postavili už tři količní strany, piráti, lidovci a nově taky starostové a nezávislí.

Vedle ODS by danž zrušila i top 0,9.

Argument ostatních vládních stran je následující.

Rozpočet by to v dalších létech připravilo o miliardy, které ale potřebuje.

Jedná se o to, že to je příjem státního rozpočtu.

Ty firmy skutečně v té době vidělají energie zisky

a jsem přesvědčen, že je oprávněné, aby přispěli víc také dostátního rozpočtu.

Jak v tohle chvíli vlastně stát celkově energety,

se přistupuje, co se týče strategického uvažování.

Víme, že ta krize, která uděřila se začátkem války na Ukrajině,

rozspoutala vlastně smršť různých nápadů, uvah,

některé přicházeli drív, některé později, některé se realizované, některé ne.

Minulý týden se vláda rozhodla převzít klíčovou,

plinárenskou infrastrukturu, kterou dotec spravovala soukromá společnost Netforgas.

Novějí tedy má přebrat stát, čím stát tu transakci vysvětluje, proč je to nutné?

Nejčastější vysvětlení je takové, že valičné události nás postavili do nějaké úplinové situace,

že energetika je vždy zásadní pro bezpečnost země

a že je potřeba mít tyhle věci pod kontrolou.

Energetická krize, aké ale ukázala jednu věc

a to je to, že lidé společnost požadují od státu, aby zajistil energie

a společnost také očekává od státu, že bude garantovat to,

že ty ceny energi budou v nějaké míře přijatéame.

A už toto ukazuje, že velká část společnosti chápe energie minimálně,

jako smíšený statek nelí jako statek veřejný

a že prostě stát musí mít možnost do toho celého energetického systému zasehovat.

Česká republika tu to možnost neměla.

Já si myslím, že není úplně za každou cenu nutné všechno, co má fungovat

a na čem nám záleží mít ve státních rukou.

Jsou tady jiné způsoby fungování v německu,

plinárenská síť je privátní, ty firmy se dají prostě regulovat,

existují na to postupy, ale tady se vláda rozhodla u těch plinovodů,

že využije té situace, kdy tě stávající vlastníci chtěli z Česká odejít.

Ta firma je docela v problémích, protože už nemá tržby z transitu plinu

z růzka do německa, tak jako to bývalo dřív

a bude to stát z teda nemalé peníze.

Bí se kolik v tomu chvíli?

Ta kupní cena byla uznámená na 3 až 5 miliardy,

ale zároveň stát s tou firmou přebí rád luhy, které činí 33 miliard.

A teď není úplně jasné, co s těmi luhy bude.

Když je bude potřeba zaplatit, těžko asi někdo z těch věřitelů

nějakým zpusem, co úvne ve chvíli, kdy už je, ta transakce už zavřená.

A ví se obkut přesně ty peníze budou? Kdo je bude platit, která edita?

Bude platit společnost CHEPS, to je státní podnik,

který má na starosti podobnou infrastrukturu pro rozvod elektrické energie

to páteřiní vedení.

Tak paralelně teď přikoupí pod sebe celou tu firmu Netforgas

a městnanci a celou tu infrastrukturou, která se stará o ten páteřiní rozvod plinu

a na kterou jsou pak navázane ty další distribuční firmy,

které rozvádějí plin do domácnosti.

Když změnujeme dluhy, tak o nás společnost Netforgas má na druhou stranu

i pohledávku, a to u růzké státní společnosti Gazprom,

která jí neuhradila poplatky zatransit plinu,

což asi 70 miliard korun ví se, kdo tu pohledávku bude případně

po růzku vymáhat. Řekli to čeští státní představitele?

Budou se jí vznažit vymáhat sami respektive zůstane v té firmě

a uvidí se, kdo budouc na tatle jednání se budou vyvíjet,

ale obávám se, že tedy je docela riziko,

že tahle pohledávka je nedobitná,

že to jsou poštěnou nějaké virtuální pejníze,

které teoreticky bychom na něm měl mít nárok,

co by majitele té firmy, ale myslím, že to je pláná naděje.

Nevím, uvidíme, ale můžeme se nechat příjemně překvapit,

moc bych s tím nepočítal.

Tak to je tedy jednanoha strategického uvožování

konkrétně o plinové infrastruktuře.

A potom je tu ještě celá další debata o tom,

jakým způsobem uvažuje stát o největším energetickém gigantů

o firmě, čes.

Bláda tvrdila, že krize nastoupila,

že zváží navýšení svého vlastního podílu,

stát v tuhle chvíli má většinový podíl,

ale chtěl ho pod vlivem té energetické krize

ještě posilovat a připravit si podmínky

v těsnění minoritních vlastníků.

Jak daleko je jako tahle snahá došle?

Tahle sná se trochu zasekla.

Já si to dávám do spojitosti s tím,

že celá ta ambice přišla ve chvíli opět,

kdy ceny, loni začlejí raketový růst,

vznikla tady panika,

tak říkajíc celospolečenská poptávka

po tom, že ta vláda pro bohá by přece něco měla dělat.

Tak v tu chvíli preměr Fiala

udělal televizní projev,

v kterém slíbil,

stát získá větší kontrolu nad výrobou elektriny,

což jsme si přiknipřeložili,

takže chce posíli ten podíl v čezu?

Sou části naši strategie je,

aby stát získal v blízké budoucnosti

pod kontrolu celou síť

tu zemských klíčových elektráren,

tedy vlastní výrobu elektriny.

To není řešení pro tuto zimu,

bude to proces, který chvíli potrvá,

ale chceme s tím začít co nejdříve.

Ještě jednou opakují.

Naším hlavním cílem musí být energeticky

suveréní Česká republiky.

Začal se i o tom mluvit,

vznikl spěciální výbor,

který to řešil,

s kterém byly i manažeři z čezu.

Mimochodem, ten nápad tady byl,

když si zababišovi vlády,

takže to není úplně něco nového.

Začal se kvůli tomu připravovat

spěciální zákon,

který měl státu usnadnit

vytěsnění minoritních akcionářů z čezu,

ale ten zákon doputoval dosně movné

a tam se teď zasekli ve výborech,

protože byla proti němu velká kritika,

že se tam používají takové docela

brutální mechanizmy,

jak se těch menších akcionářů zbavit,

že je to na hraně ústavnosti,

na hraně si dobré pověsti

toho, jak tady nakládáme z minoritními

akcionáři nebo vůbec investory

všeho druhů.

To, co se chystáte udělat,

to přesem nemůžete myslet vážně.

Prostě je to nekompromisní,

tvrdý, bezohledný krok,

kterým prostě zatočíte

s těmi minoritními akcionáři.

No to je prostě brutální,

krádejš za býle od ne,

tohle se nam nikdo nezlobí.

Já se velmi obávám,

že se dostaneme do velkých sporů

a pozatím k tomu,

že je některý poslán,

se jich zdej jsou vlastníky akcí,

tak možná i oni se stanou

protivlastním ledem účasníky

toho to sporu.

Takže v hospodářském výboru

je hodně, že se celý ten zákon přepracuje,

nevíme přesně jak,

to se má výjasnit teď

vyhem měsíce dvou.

Zároveň Petrfiel

už v těch svých projevech

poslední dobou přestal mluvit o výroby

dokonce začátkem září

viloženě na otázku,

jak je to daleko,

které o těch lety věci

je to přesně na co si se ptala,

tak odpověděl, že ne,

já jsem vlastně o výroby

výroby elektriny,

ale mluvil jsem o tom,

že stát musí získat

významnější kontrolu

nad energetickou infrastruktoru

a k tomu jsme

řadu kroku udělali.

Takže je tam výstí prostor

teď věcovat z celého tohoto velkého plánu,

co se týka o vládnutí čezu

a zůstat u toho,

že přebíráme plinovody,

zásobníky na plin

a podobné věci, ale

výroby elektriny do toho

se úplně montovat nechystáme.

Něto dává logiku, protože

vykoupit ty minoritní akcionáře

nebo nějak rozdělit čes

přijde mi to, že je to operace

na dlouhou dobů,

znamenl by to složité oceňování

té firmy nějaké rozdělování,

pochybuji, že by se dodolost tihnout

ještě v období

v úsobení této vlády.

Jako možné je všechno, nevíme

přes nějak to s tím tákonem dopadne,

s trů je patrné, že

ten tlak na to, aby na tomhle poli něco dělali

polevil, a že

maličko důfají, že tohle trošku psné

a že to nebudou muset otahovat do konce.

Je načase to zase trochu rozjed.

Svůj vysněný vůst

najdete na v2tvfst.cz

kde jsou pro vás připraveny stovky

vozů na operativní leasing a uvěr.

Volkswagen Financial Services

Ty se s tomu záměru vlády

posílit podíl v Čezu věnoval veľmi

intensivně, když si mluvil, z experty

schodují se v tom, co konkrétně

by takový krok přinesel.

Ať už na straně pozitiv nebo

na straně negaty.

Tak na straně pozitiv by přinesel to,

že by stáce nemusel dělit s minoritními

akcionáři o výnosi zezysku Čezu

ty byli teď vysoké.

Na druhou stranu stát by za to musel

zaplatit do předů, takže

to v dnešní době byla

opérace.

Státní rozpočet je pořád ve vysokém schodku,

kupujeme stíhačky,

kupujeme plinovody.

Chceme zaplatit učitele.

Myslím, že by to nebyla úplně jednoduchá

situace finančně.

Druhá věc je, že se státnimi podníky

nemáme úplně nejlepší zkušenost.

Spomeňme si na to, jak dopadla Česká pošta

složitě se to zachraněvalo celé.

Spomeňme na korupční kaúzy

v dopravním podniku.

Je tady vždycky prostě jisté riziko,

v vedeni těchle důležitých podniků,

jak jsou 100% pod kontrolou států

se začnou dostávat lidé,

kteří tam jsou nominováně politicky,

řeší různé pobočné zájmy.

Je to prostě rizkantní situace

stát nebývá dobrý vlastník.

To víme dobře.

Pod tím ším by se možná dalo dohledat

ještě širší téma toho,

jakou strategii vlastně vláda

vodí, co se týče energetického

mixu nebo vůbec energii

v Česku. Co jsme se

v téhle stránce

fungování kabinetů vlastně dozvěděli

za ten rok a půl

od začátku války na Ukraine

a vlastně následně rozpoutané energetické krize.

Podniknul stát kroky,

které by vedli

k nějakému příznivějšímu zvládnutí

energetické krize,

pokud by se třeba měla opakovat,

nebo ne. Tak myslím, že určitý kredy

tím tady můžeme dát to řešení toho,

jakým způsobem bylo zajištěne zásobování

plinem v době, kdy nebylo

jasné, jestli toho plinu vůbec

bude doostmluvilo se chvílem

o nějakém přídilovem hospodářství

o tom, že to bude muset se řešit

nějakimi krizovými situacémi, tak nakonec

díky tomu, že zůstal fungovat

Evropský trek s plinem,

i ta solidarita v rámci Evropské unie

vydržela tak to zásobování běžilo

jako dřív, pravda za vyšší ceny,

ale nedostali jsme se do situace, kdyby

plin byl na příděla musel se nějak

politicky dozhodovat, kdo ho dostané, jak do ne.

Co se týče cen elektriny

a vlastně i plinu, ten mechanizmus

je takový hodně komplikovaný, těžko

se vysvětluje, ale skrzed

zdanění těch energetických firm

stát získal dost zdrojů na to, aby

zajistil zákazníků maspoň

nějakou ochranu pro tě tomu zdražení,

takže to celý rok fungovalo

vypadá to krkolo mě, ale

nakonec to fungovalo, myslím, že

tohle taky nedopadlo úplně špatně,

ale druhá věc je, že

česká energetika je

trošku zaostala,

jsme pořád strašně moc závislí

na fosilních zdrojích, na uhlí,

téle modernizací, jsme moc daliko nepokročili.

A ty ministři teď maličko

sugerují ve řejinosti,

že oni se o všechno postarejí,

že ten stát všechno vyřeší,

ale tedy by především měl vzniku

nějaké prostředí, které

umožní privátním investorům,

aby investovali do výroby elektriny,

tak jako to posud bylo

velkou části kapacit, prostě vládají

toho, dělají to nějak racionálným

způsobem, tohle je obor, který

stát, není schopen

sám stěří dít, a

tak jako v celé řadě dalších

kritických odvětví, výroba potravin,

internet, já nevím cokoliv další obanky,

telekomunikace.

Tady vždy jsme si vzvykli na to, že

to celé řeší v soukrome společnosti a funguje to.

Zároveň asi s funkční regulací,

která podle mnohých je

diskutabilní, jestli funguje práve

kriticky, slyšíme nějaký posun

nebo vidíme nějaký posun tam

v té oblasti, debaty o tom, jak by

měla být regulace

energetického trhu nastavená

správně. Tak to je regulacit, tam se žáte

nové věci myslím nechystaí, tam je poštět výra

v to, že ten trek se vrátí

do původního stavu, takže

cene elektriny je ty velkoobchodní

opětklesnou a

stáce bude muset podívat na zbytek

té faktury, tak jak jsme o to mluvili na začátku, právě

na ty regulované složky, na to

kolik platíme dystributorům, což je

předozený monopol, stát má hlídat

kolik tyhle ty poplatky jsou, teď se dozvídáme

že znovu budou všechny ty náklady

převedené na zákazníky

po té co rok je řešel stát

a teď tady bude ten velký skok, který

myslím postaví tu vládu před nějakou povinnost

znovu se na to podívat

konec konců o ně o tom i ministři mluví

ty regulované složky určuje energetický

regulaciní úřad, to je

nezávislá instituce, měla by rěšit všechno

na to, aby ten úřad

nezdražil až příliš

ministři takhle o tom otevřeně mluví

ministr průmyslů, ministr financí

takže uvidíme jak tohle dopadne

určitě je tady otázka zamyslece

nad tím, proč třeba za dystribuci

platíme kolik platíme, jestli tam na nějaký

prostor, tohle zlevně

i za ty další složky, jestli prostě

tahle část faktury, způsobí příští rok

to, že ještě nenákladne na elektrinou zdraží

tak dostaneme se určitě do

celé řady diskuzí o tom

a všechno platíme a proč to stojí tolik

takže myslím, že

tahle regulace se nějakým zpusem bude muset změnit

něco se tady bude muset dít

uvidíme co?

Jeříná doba, reporter ekonomické redakce zeznam zpráv

děkujeme

díky

a to je vše z úterního vydání

podcastu 5,59

děkujeme, že nás posloucháte

pokud to děláte rádi

ještě stále nám můžete dát

hlas v ankete o křišťálovou lupu

podcast 5,59

je nominovaný v kategórii

podcast roku

hlasujte na stejnou měných stránkách

křišťálovalo PCZ

a pokud máte nějaký vzkaz pro nás

píšte nám na adresu za minuto 6

zavináču seze.cz

najdete nás i na sociálních sítích instagram

a Twitter

třeba byla Lenka Kabrhlová

těžím se zítra

bila to

zazí zdáže

s našimi vozy

dorazíte do cíle vždy

Volkswagen

financial services

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.