Vinohradská 12: Vteřiny do invaze? Co čeká Izraelce v Gaze
Český rozhlas 10/17/23 - Episode Page - 25m - PDF Transcript
Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.
Izrael je připraven na zásah do gazy po zemi, z moře i ze vzduchu.
The conflict between Hamas and Israel is intensifying at this moment.
Narmáda a politici nyní musí řešit naprosto zásadní dějnou otázku, jak přesně naplánovat síle a rozsak té invaze.
V teřiny do invaze, k pásmu gazy se na jedné straně stahují Izraelští rezervisté,
na straně druhé se bojovníci Hamásu schovávají za civilisty a v rosáhlých tunelových kompleksech.
Celé to ze severu sleduje hisbalách a ve vzduchu vysíjí blouha a krvavá válka.
Dnes je úterý 17. řína.
Rob Geist Pinfold z Univerzity v Durhemu má doktorát z válečných studí a specializuje se mimo jiné na Izraelskou bezpečnostní politiku.
Zavolal sem mu, abych se ho zeptal, kdy očekává invazy Izraele do pás magazy.
Zvěděl, že v rádu desítek hodin.
To, o co se v tuhle chvíli Izraele snaží je umožnit co největšímu počtu civilistů opustit severenní gazu
a prostřednistí mleteckých útaků maximálně oslabit vojenské kapacity Hamásu.
Izrael má teď tu výhodu, že si může ten daný okamžik sám vybrat.
Ano, Hamásu se povedlo něco nevídaného, co se nepovedlo žádnemu arabskému státu,
pokud jde o rozlohu obsazeného území nebo o počet objetí, které mimochodem tvoří převážny civilisté,
ale ten útok byl odražen a tím pádem si Izrael může vybrat, kdy tam vtrhne.
Takže si dávají na čas a ujišťují se, že všichni rezervisté jsou připraveni.
Severní fronta je obsazena záložníky a hrádnými vojenskými jednotkami do té míry,
aby co nejvíc odradila hisbalách.
Teprve až budou všichni na svých místech,
a Hamás bude co nejvíc oslabený letetskými a dělostřeleckými údery, pak Izrael údří.
Jak silná bude odpověď na tedeoristické útoki ze sedmého říjí na kolik vojáků se do té akce zapojí?
V tuhle chvíli je mobilizováno vůbec nejvíc rezervistů v historii.
Jen pro připomenutí Izrael má zavenenou všeobecnou branou povinnost.
Má ale také vojáky z povolání, kteří se rozhodnou sloužit vlastně na drámec povinné vojny.
Největší silou Izraelské armády ale byly vždy rezervisté.
Jde o civilisty, kteří několik týdnů až měsíc v roce trénují
a v případě potřeby se mohou okamžitě dostavit na nejbližší vojenskou základnu a hlásit se do služby.
Takže o něj jsou jádrem Izraelských obraných sil a na ně Izraél spoléhá.
Většina rezervistů, těch více než 350 tisíc lidí, kteří jsou mobilizováni,
nicméně nebude posláno do gazy.
Největší obavou Izraele a důvodem a proč si tak dává načas,
je to těž hrozba války na více frontách.
Pásmogazy je u jeho jižní hranic a už do něj dríve pronikl.
Více než Hamás, ale Izraels nepakuje se vrení hranice s Libanolem a hnutí hisbalách, které tam působí.
Hamás a hisbalách jsou si velmi velmi blízko.
Hisbalách stál při Hamásu od sama jeho počátku, kdy mu poskytl vícvyk, logistickou podporu a zdroje.
Takže Izrael se daleko víc bojí hisbaláchu než Hamásu
a mnoho záložáků bude vlastně posláno na sever,
aby odradili hisbalách od rozpoutání bojů na další frontě,
zatímco hlavní úslidí Izraele bude směřováno do pásmogazy.
I kdy má Izrael obavy zbojů na více frontách,
jaký způsob pozimního boje máme očekávat?
To je těžké říct, protože konec konců Izrael nikdy do pásmogazy vstupovat nechtil.
Nezapomínajme, že se s 80% tohoto území stáhl
a ukončil okupaci na počátku 90. let.
Zbytek oblasti pak opustil v roce 2005,
kdy tu stáhli 11 tisíc svých vojáků a osadníků.
A od té doby, přestože byl u moci Hamás,
který je velmi nepřátelský vůči Izraely,
vůbec proti existenci státu Izrael
a někdo by možná řekl i vůči židovskému lidu,
tak Izrael Hamás umoci ponechal.
A jedním z důvodů, proč to udělal, je ten,
že nahradit Hamás prostřednictvím změny režimu,
by si žádalo nesmírně škaredou, komplikovanou
a dlouhodobou proti povstalickou činnost.
I jde o jednu z nejhustěj osídlených oblastní na světě,
zvlášť pak samotné město Gaza, Gaza City,
které se nachází na severu pás magazy,
to je právě ta oblast, ze které Izrael
narídil evakuovat přes milion lidí.
Do slovanoční mudou Izraele je,
že by uvízl v nějaké takové proti povstalické kampani
v tomhle velmi hustém městském terénu.
Že by okupovali lidi, kteří okupovaní být nechtějí
a celé to nebere konce.
V tomhle izraelští političtí stratégové přemýšlejí,
co přijde po Hamásu, mluví se o změní režimu,
odstranění a svržení Hamásu, ale co přijde pak.
Bude Izrael to území navěky okupovat?
Je tu vůbec někdo, komu by to mohli předat?
To jsou velké otázky, na které jsem týden
od těch hrozných terroristických útoků od někoho
z izraelské vlády, neslyšel odpověď.
Jde to, co by se mohlo dít dál
a jaký z těch scénářů je podle vás ten nejpravděpodognější?
Vy už jste řekl, že jde o hůstě osídlenou oblast,
tak jak složité je v takových podmínkách
bojovat proti terroristické skupině,
co je dnslý inhebitit.
To je uprímně noční můra specialistů
na protipovstalecké operace.
Izrael do Pásma gaziv stoupil v roce 2014
a na straně Izraele okamžitě do šloke
značným strátám na životech,
což velmi otřáslo veřejným míněním v zemi.
Nejsem si jistí, že k tomu dojde i tentokrát.
Domnívám se, ale že stráty
mezi izraelskými vojáky budou
a budou i v řadách palestinského civilního obyvatelstva.
Nálada i ale jiná.
Tentokrát je izraelská veřejnost šokovaná
a zděšená tím, co se stalo minulou sobotu.
Masakrem 13 set lidí,
znišválná věčina byli civilisté
a odlečením možná až 200
izraelských civilistů do gazy.
Veřejnost volá po odpovědi.
Izraelská vláda je v tu chvíli v nevýhodě,
udržovala Hamás umoci od roku 2007.
Protože to bylo pohodlné,
nebo protože nevidela žádný lepší scénář.
Takže Izraelská vláda výjí,
že zodpovědnost leží na dějích bedrech.
Veřejnost je činí odpovědnými za to,
k čemu došlo minulou sobotu
a oni tedy vědí,
že musí důrazně zreagovat.
Izrael má teď několik možností po zemní invaze.
Jednou z nich je uderit plnou palebnou silou
na objedlené oblasti s využitím
maksimálního počtu vojáků tak,
aby spůsobili co největší škody
v co nejkradším čase
a to s vědomím vlastních strát.
Potíž ale je, co bude pak.
Hodlá Izraela napáchat mnoho škot,
odstranit Hamás a pak se stáhnout.
Potom je tu ale znovu problém
politického váku a otázka, kdo přijde po něm.
Další možností Izraela je jednoduše obsadit
a držet části pásma gazy
mezi objedlenými oblastmi,
protože pásmo gazy
není topograficky souvislé.
Je extrémně zalidněné,
ale mezi objedlenými oblastmi
jsou určitá hluchá místa.
Variantou tedy je pokusit se
zaplnit tyto mezery,
okupovat tyto části
a vyvinout tlak na palestince
na civilní a vojenské představitele,
aby se zřekli Hamásu.
Izraél by podle takového scénáře
mohl nechat odříznuté dodávky vody,
elektriny a zásobování
civilních oblastí do doby
dokud populace v gaze sama
nezačne požadovat ústup Hamásu.
Počitá Armada s rizikem,
že zabije příliš mnoho civilistů
a jak vůbec bojovat
proti Hamásu bez takového rizika.
To je nesmírně složité.
Už jen identifikovat
bojovníky Hamásu je těžké
a skrývají se to těžme
ze civilním obyvatelstvem.
Část velitelství této organizace
je v podzemní síti tunelů,
do kterých se vstupuje
přes vchody rozmístěné
v civilních bojů.
Jedna z klíčových
politických základen Hamásu
je například podnemocnicí
takže to je důvod
proč se Izrael snaží
dostat přes milion gazanů prič
chtějí způsobit tak málo
škot jak jen to půjde.
Domní vám se ale,
že další oběti naté
či oné straně bohužel přibudou
není jiný způsob, jak to udělat
a je důležité si uvědomit,
že to je jedna z věcí,
která současnou situaci
odlišuje od předchozích
konfrontací Hamásu s Izraélem.
Zaběžných okolností by mnoho zemí
včetně, spojenců Izraéle
jako jsou třeba spojené
státy a Evropské země
obhajovalo právo Izraéla
na sebe obranu, ale zároveň
by žádalo zdrženlivost
a zajíštění bezpečí
pro palestinské civilisty.
Tentokrát se ozívá výrazně
méně volání pozdrženlivosti.
Děplomatům narídilo,
aby Izraélke zdrženlivosti nevyzívali
a existuje proto důvod
rosach toho, k čemu
minulou sobotu došlo.
Jedním z důvodů
proč jsme bohužel
světky tolika civilních obětí
v gaze. Je ten,
že Izraél uvolnil běžná pravidla
pro neútočení na bojovníky Hamásu,
pokud se pohybují
v blízkosti civilistů.
Smutným v úvozovkách úspěchem Hamásu
je to, že se mu útokem
ze sedmého říná povedlo něco,
co dalice přesáhlo
jeho nejdivočejší plány.
Důsledky jsou samozřejmě děsivé.
Protože se ale Hamásu povedlo
to, co se mu povedlo,
vyvolal nejen v Izraelském,
ale i v mezinárodním veřejné
mínění odpor. A to znamená,
že Izraél pocituje, jak si
větší operativní svobodu
a proto dozvolnil pravidla,
na kogo mohou vojáci utočit.
Mimochodem, je to velká výhoda,
že jsou bojovníci Hamásu
částičně v podzemí,
že mají vybudovanou celou
soustavu tunelů.
Je to obrovská výhoda.
Víte, lidé mluvili o tom,
jak bude vypadat pozemní invaze,
třeba vesrovnání s bojem,
který vedla koalice v čele
s spojenými státy v Iraku
nebo Afganistánu.
Jedním z klíčových rozdílu
je právě ta tunelová síť Hamásu.
Je to politické infrastruktury
není na povrchu pásma gazy.
Je podním v této gigantické
síti tunelů.
A já neumím dostatečně zdůvraznit,
jak unikátní a nováterské
to je nejen Hamás,
ale i na hisbalách výžním Libanonu.
Pro ilustraci nadhodím
nějaké historiky,
které vám napoví,
jak rozsáhlá ta podzemní sítě.
Izrael samozřejmě kontroluje
většinu zboží, které se do pásma
dostane. Byl kvůli tom
obvěňován z blokády pásma gazy,
kdy se snažil zabránit
tomu, aby se tam dostávali
třeba zbraně pro Hamás.
Tunely Hamásu se ale nenachází
jen pod pásmem gazy,
zasahují až do Egipta
na Sinajský poloostrov.
Gazané si až do nedávna
mohli objednat KFC z Egipta
a propašovat ho tunely
za zvláštní poplatek do gazy.
Nepotřeba zoo v gazy se může
vy a tygry, kteří jsem byli
dopraveni těmi tunely.
A pravda je taková,
že nikdo včetně analytiků jako
jsem já, nebo izraelských
strategů, doopravdy neví,
co tam dole je.
Pro izraelské bezpečnostní složky
to bude skutečná výzva.
Pokud se chtějí Hamásu zbavit
a realizovat tu bojovnou rétorikou, kterou
jsme mohli slyšet třeba od
když prohlásil, že
každý bojovník Hamásu je mrtvým
mužem, tak nebude
stačit jen zničit tyhle tunely,
ale dostat se do vnitř, přímo do nich.
Zejmé na kvůli
izraelským zajacům, bez mála
dvěmastům lidí, kteří jsou
v gazedrženi a s největší
pravděpodobností nejsou někde na povrchu
ale právě v těchto tunelách.
Mářína vyvolalo spoustu otázek
na západě, na řízení
evakuace palistinsů ze severný části
pásma gazy, dočasné odříznutí
odýdla odvody, zastavení
dodávek elektrického pravdu na takhle malém
území svíc než dvěma miliony obyvatel
a humanitární situace
v gazy je katastrofální.
Jedná Izrael v souladu
se zákonem s mezinárodním právem
government act lawfully
Obě strany bohužel budou
v této válce ohíbat
nebo porušovat válečné právo.
Viděli jsme co dělal Hamás
v sobotu sedmého řína
kdy cílil na izraelské civilisty
v jejich domovech. Nevinné lidi,
děti. Mimochodéme cílem Hamásu
nebyli nábožensky
nebo ideologicky motivovaní osedníci.
Při podobných střetech
jsou často obětmi osedníci
nebo vojáci na okupovaném území.
Tohle ale byli civilisté
u vnitř státu Israel
a to je důvod, proč jsou
izraelci tak rozhořčení a
proč schodili rukavice
pokud jde o uvolnění omezení
pro boji v gaze.
Tady si uděláme malou odbočku.
Izraelci v sobotu sedmého řína
pocítili skutečně obrovský
šok, ale i strašné naštvání.
Naštvání na Hamás
naštvání na svou vlastní
vládu, že im nepomohla.
Tohle je
například
Dani Rahamim
v době útoku
před sedal kibucu
nachal os,
který se nachází úplně
u hranic z pásmem gazy
a v Izraily
s ním natáčel můj kolega
Štěpán Macháček.
Dani připomíná
v tomto, které je
připomínat
Dani připomíná,
že na hranicích z gazou
v sobotu sedmého řína
nebyly žádní vojáci.
Izraelci tam zůstali samy
na pospa s ozbrojeným
komandům Hamásu.
Žít v téhle oblasti to je
z 95% nebe
a z 5% peklo.
A v sobotu sedmého řína
to bylo 100% peklo.
Takový malý holokáust.
Od roku 1945
až do posud
se židovský národ
s takovým masakrem nesetkal
a byl to skutečně masakr.
Nebyla to válka
mezi Armádov a Hamásem
skutečně nás zmasakrovali.
Zběli po nás
mrtví Izraelci z násilněné dívky
unesli naše spolu občany
utínali jim hlavě, víte?
Než jste přišel
bavle jsem se s mou rodinou
jak teď s nimi budeme bojovat.
Někdo říká, ať likvidujeme
celou gazu, ať vyhladíme jejich
obyvatele.
Ale já si to nemyslím.
Dany věří, že když se Izraelci
postaví na stranu dobra
a budou zastávat morální
odnoty, tak ve válce
s Hamásem zvítězí. To ale neznamená,
že terroristům nepríje smrt.
Musíme je zabít.
Všechny terroristy
ani jednoho ne nechat na živu.
Izraelská Armáda
vyzvala palestince, aby se evakuovali.
Řekli, pokud do týdne
neopustíte vaše domy
je to váš problém, ne náš.
A myslím, že tohle morální
je. Je to jasné?
A pokud se oni rozhodnou
zůstat, je to
jejich problém.
Pořátale věří, že většina lidí
v pásmu gazy chce žít
normální životy. Nabáda
k tomu, aby Izraelci bojovali
dokud kompletně nezvítězí.
A terroristické monstrům
nezlikvidují na dobro.
Gazané mezi tím
v napětí a strachu očekávají
co se v příštích hodinách a dnech
stane.
Muchajmar mi vypráví,
že se musel i s rodinou před pád dny
evakuovat ze severu na jich
gazy do města Chán Júnis.
Ubytování našel upřívuzných.
Humanitární situace
ve městě, stejně jako
kdekoliv jinde v pásmu gazy
je prístrašná.
Ubytování je vůbec věděli.
Dům jednoho z mích příbuzných
byl dva dny zpátky bombardován
a my teď ani nevíme,
jak dostat pozůstatky těl
zpocutin.
Už teď víme o nejméně
2006. obětech
a více než 10 tisících zraněných.
Stovky dalších odhadem
leží postrovskami rozbomberovaných
domů a nemůžeme dostat ven.
Hamás je ten,
který tohle všechno začal
útokem na Israel,
ale je to Israel,
který teď zabíjí palestince.
Více než dvě třetiny obětí
na palestinské straně
tvoří právě civilisté.
Polovina obětí jsou děti.
Takže ta zloba je
namířená proti Israeli
proti jeho armáde.
To co se teď děje
v gaze je váleční zločin.
Utočit proti civilní infrastruktůře
a proti nemocnicím
to je uplatňování kolektivní viny
proti dvěma milionům objevatel
pásma gaze.
Co se teď dělá v gaze
to je voda krát.
Moheimar v druhým dechem
nicméně dodává,
že zná i gazany,
který jsou na Hamás naštvaní právě
za to, že jeho bojovníci
unesli Izraelské občany
a taky, že zautočili
na Izraelské civilisty, protože právě
to vyprovokovalo Israel
k téhle devastující bojencké operaci.
Co ví
100% nějistě
je to, že jakmile boje
utichnul tak on z gazy
odejde. Nechce tam zůstat, protože
ho v pásmu príne čeká
žádná budoucnost.
Válek a bojování má už plné zuby.
Závědí
Závědí
Závědí
Závědí
Rob,
sprátky k vám, cukryš,
ta bojencká operace Israela
v Gazeselži.
Těžko říct,
co by bylo v téhle fázi
celháním. Nemyslím si,
že Israel bude bojencky vytlačen
a vyhnán spáz magazy.
Pravdu podobnějším scénářem
podle mě vznik svého druhů
šedé zóny, nebo nějaký
polovičatý úspěch.
Často je to celé připodobňováno
k nějakému Izraelskému 11.
září. Jednoduše kvůli tomu
šoku, hrůze, znechucení,
počtu objetí a
pocitu, že je potřeba něco
udělat. Vrátit úder.
Myslím, že to přirobnání je výstižné
a to i s ohledem na reakci,
protože čeho jsme byli
světky po 11. září.
Spojene státy okupovaly Irak
a Afganistán po velmi
velmi dlouhou dobu.
A to s tím povýšeneckým
přesvědčením, že je možné někam
přijít, nastolitnový režim,
vybrat si, kdo bude u moci
a nemét potřebu se zabívat
nějakým dlouhodobým plánem.
Protože ono to všechno tak nějak
půjde samo. Jenom tam pošleme
bojáky a pak si budeme moc vybrat,
kdy odejdeme a koho
dosadíme k moci. To všechno
se ukázalo jako obrovská chyba
a myslím si, že
Izrael ryskuje něco podobného v gaze.
Nemyslím si, že bude z gazy
vytlačen. Mnohem pravděpodobnější je,
že bez dlouhodobé
představy o tom, kdo nahradí Hamás
a jaký bude další scénář
po Hamásu, zabředne
Izrael do nekonečného okupování
území. Každý den nebo tý den
budou přibývat Izraelské
i palestinské oběti, mezi národní
veřejné mínění se bude víc
obracet proti Izraily
až vyvolá v zemi společenský
odpor proti politice. Cíl toho
všeho bude v nedohlednu.
Myslím, že nejhorším scénářem
by mohla být dlouhodobá okupace,
která bude stát spoustu
Izraelských a palestinských životů.
Jejím výsledkem by
nakonec nebyl žádný Izraelský
plán pro budoucnost gazy
jen návrat, k jakému si
po odchodovému statu kvo
zapřed pokladu, že Hamás
nebo jemu podobná organizace
nezůstane u moci.
Tohle už je všechno z Vinohradské 12
z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.
Dnes zase trochu v jiném formátu.
Pokud se chcete dozvědět
víc o válce mezi Izraélem a Hamásen
nebo vás zajímají
dějiny Izraelsko-Palestinského konfliktu,
tak doporučují naše nedávné
epizody z minulého týdne,
totiž den, kdy přišli
terroristé z Gazi, to je jedna z nich,
a nebo jak to bylo
s Izraélem a Palestinou.
Tito i naše další díly
najdete v podkástových aplikacích,
tak díky, že názevných poslucháte,
že názevných odebíráte
a že máte spou s námi
už i nastražené, aby vám neunikla
žádná z pravodajská událost.
Naslišenou zítra.
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Vteřiny do invaze. K Pásmu Gazy se na jedné straně stahují izraelští rezervisté, na straně druhé se bojovníci Hamásu schovávají za civilisty a do rozsáhlých tunelových komplexů. Celé to ze severu sleduje Hizballáh. A ve vzduchu visí dlouhá a krvavá válka. Situaci analyzuje Rob G. Pinfold z Durham University (a současně PRC Prague a Herzlova centra na UK). V podcastu mluví také předseda kibucu Nachal Oz Dany Rahamim a politolog Muchejmar Abú Sáda z Univerzity Al Azhar v Gaze.