Vinohradská 12: Vteřiny do invaze? Co čeká Izraelce v Gaze

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Izrael je připraven na zásah do gazy po zemi, z moře i ze vzduchu.

The conflict between Hamas and Israel is intensifying at this moment.

Narmáda a politici nyní musí řešit naprosto zásadní dějnou otázku, jak přesně naplánovat síle a rozsak té invaze.

V teřiny do invaze, k pásmu gazy se na jedné straně stahují Izraelští rezervisté,

na straně druhé se bojovníci Hamásu schovávají za civilisty a v rosáhlých tunelových kompleksech.

Celé to ze severu sleduje hisbalách a ve vzduchu vysíjí blouha a krvavá válka.

Dnes je úterý 17. řína.

Rob Geist Pinfold z Univerzity v Durhemu má doktorát z válečných studí a specializuje se mimo jiné na Izraelskou bezpečnostní politiku.

Zavolal sem mu, abych se ho zeptal, kdy očekává invazy Izraele do pás magazy.

Zvěděl, že v rádu desítek hodin.

To, o co se v tuhle chvíli Izraele snaží je umožnit co největšímu počtu civilistů opustit severenní gazu

a prostřednistí mleteckých útaků maximálně oslabit vojenské kapacity Hamásu.

Izrael má teď tu výhodu, že si může ten daný okamžik sám vybrat.

Ano, Hamásu se povedlo něco nevídaného, co se nepovedlo žádnemu arabskému státu,

pokud jde o rozlohu obsazeného území nebo o počet objetí, které mimochodem tvoří převážny civilisté,

ale ten útok byl odražen a tím pádem si Izrael může vybrat, kdy tam vtrhne.

Takže si dávají na čas a ujišťují se, že všichni rezervisté jsou připraveni.

Severní fronta je obsazena záložníky a hrádnými vojenskými jednotkami do té míry,

aby co nejvíc odradila hisbalách.

Teprve až budou všichni na svých místech,

a Hamás bude co nejvíc oslabený letetskými a dělostřeleckými údery, pak Izrael údří.

Jak silná bude odpověď na tedeoristické útoki ze sedmého říjí na kolik vojáků se do té akce zapojí?

V tuhle chvíli je mobilizováno vůbec nejvíc rezervistů v historii.

Jen pro připomenutí Izrael má zavenenou všeobecnou branou povinnost.

Má ale také vojáky z povolání, kteří se rozhodnou sloužit vlastně na drámec povinné vojny.

Největší silou Izraelské armády ale byly vždy rezervisté.

Jde o civilisty, kteří několik týdnů až měsíc v roce trénují

a v případě potřeby se mohou okamžitě dostavit na nejbližší vojenskou základnu a hlásit se do služby.

Takže o něj jsou jádrem Izraelských obraných sil a na ně Izraél spoléhá.

Většina rezervistů, těch více než 350 tisíc lidí, kteří jsou mobilizováni,

nicméně nebude posláno do gazy.

Největší obavou Izraele a důvodem a proč si tak dává načas,

je to těž hrozba války na více frontách.

Pásmogazy je u jeho jižní hranic a už do něj dríve pronikl.

Více než Hamás, ale Izraels nepakuje se vrení hranice s Libanolem a hnutí hisbalách, které tam působí.

Hamás a hisbalách jsou si velmi velmi blízko.

Hisbalách stál při Hamásu od sama jeho počátku, kdy mu poskytl vícvyk, logistickou podporu a zdroje.

Takže Izrael se daleko víc bojí hisbaláchu než Hamásu

a mnoho záložáků bude vlastně posláno na sever,

aby odradili hisbalách od rozpoutání bojů na další frontě,

zatímco hlavní úslidí Izraele bude směřováno do pásmogazy.

I kdy má Izrael obavy zbojů na více frontách,

jaký způsob pozimního boje máme očekávat?

To je těžké říct, protože konec konců Izrael nikdy do pásmogazy vstupovat nechtil.

Nezapomínajme, že se s 80% tohoto území stáhl

a ukončil okupaci na počátku 90. let.

Zbytek oblasti pak opustil v roce 2005,

kdy tu stáhli 11 tisíc svých vojáků a osadníků.

A od té doby, přestože byl u moci Hamás,

který je velmi nepřátelský vůči Izraely,

vůbec proti existenci státu Izrael

a někdo by možná řekl i vůči židovskému lidu,

tak Izrael Hamás umoci ponechal.

A jedním z důvodů, proč to udělal, je ten,

že nahradit Hamás prostřednictvím změny režimu,

by si žádalo nesmírně škaredou, komplikovanou

a dlouhodobou proti povstalickou činnost.

I jde o jednu z nejhustěj osídlených oblastní na světě,

zvlášť pak samotné město Gaza, Gaza City,

které se nachází na severu pás magazy,

to je právě ta oblast, ze které Izrael

narídil evakuovat přes milion lidí.

Do slovanoční mudou Izraele je,

že by uvízl v nějaké takové proti povstalické kampani

v tomhle velmi hustém městském terénu.

Že by okupovali lidi, kteří okupovaní být nechtějí

a celé to nebere konce.

V tomhle izraelští političtí stratégové přemýšlejí,

co přijde po Hamásu, mluví se o změní režimu,

odstranění a svržení Hamásu, ale co přijde pak.

Bude Izrael to území navěky okupovat?

Je tu vůbec někdo, komu by to mohli předat?

To jsou velké otázky, na které jsem týden

od těch hrozných terroristických útoků od někoho

z izraelské vlády, neslyšel odpověď.

Jde to, co by se mohlo dít dál

a jaký z těch scénářů je podle vás ten nejpravděpodognější?

Vy už jste řekl, že jde o hůstě osídlenou oblast,

tak jak složité je v takových podmínkách

bojovat proti terroristické skupině,

co je dnslý inhebitit.

To je uprímně noční můra specialistů

na protipovstalecké operace.

Izrael do Pásma gaziv stoupil v roce 2014

a na straně Izraele okamžitě do šloke

značným strátám na životech,

což velmi otřáslo veřejným míněním v zemi.

Nejsem si jistí, že k tomu dojde i tentokrát.

Domnívám se, ale že stráty

mezi izraelskými vojáky budou

a budou i v řadách palestinského civilního obyvatelstva.

Nálada i ale jiná.

Tentokrát je izraelská veřejnost šokovaná

a zděšená tím, co se stalo minulou sobotu.

Masakrem 13 set lidí,

znišválná věčina byli civilisté

a odlečením možná až 200

izraelských civilistů do gazy.

Veřejnost volá po odpovědi.

Izraelská vláda je v tu chvíli v nevýhodě,

udržovala Hamás umoci od roku 2007.

Protože to bylo pohodlné,

nebo protože nevidela žádný lepší scénář.

Takže Izraelská vláda výjí,

že zodpovědnost leží na dějích bedrech.

Veřejnost je činí odpovědnými za to,

k čemu došlo minulou sobotu

a oni tedy vědí,

že musí důrazně zreagovat.

Izrael má teď několik možností po zemní invaze.

Jednou z nich je uderit plnou palebnou silou

na objedlené oblasti s využitím

maksimálního počtu vojáků tak,

aby spůsobili co největší škody

v co nejkradším čase

a to s vědomím vlastních strát.

Potíž ale je, co bude pak.

Hodlá Izraela napáchat mnoho škot,

odstranit Hamás a pak se stáhnout.

Potom je tu ale znovu problém

politického váku a otázka, kdo přijde po něm.

Další možností Izraela je jednoduše obsadit

a držet části pásma gazy

mezi objedlenými oblastmi,

protože pásmo gazy

není topograficky souvislé.

Je extrémně zalidněné,

ale mezi objedlenými oblastmi

jsou určitá hluchá místa.

Variantou tedy je pokusit se

zaplnit tyto mezery,

okupovat tyto části

a vyvinout tlak na palestince

na civilní a vojenské představitele,

aby se zřekli Hamásu.

Izraél by podle takového scénáře

mohl nechat odříznuté dodávky vody,

elektriny a zásobování

civilních oblastí do doby

dokud populace v gaze sama

nezačne požadovat ústup Hamásu.

Počitá Armada s rizikem,

že zabije příliš mnoho civilistů

a jak vůbec bojovat

proti Hamásu bez takového rizika.

To je nesmírně složité.

Už jen identifikovat

bojovníky Hamásu je těžké

a skrývají se to těžme

ze civilním obyvatelstvem.

Část velitelství této organizace

je v podzemní síti tunelů,

do kterých se vstupuje

přes vchody rozmístěné

v civilních bojů.

Jedna z klíčových

politických základen Hamásu

je například podnemocnicí

takže to je důvod

proč se Izrael snaží

dostat přes milion gazanů prič

chtějí způsobit tak málo

škot jak jen to půjde.

Domní vám se ale,

že další oběti naté

či oné straně bohužel přibudou

není jiný způsob, jak to udělat

a je důležité si uvědomit,

že to je jedna z věcí,

která současnou situaci

odlišuje od předchozích

konfrontací Hamásu s Izraélem.

Zaběžných okolností by mnoho zemí

včetně, spojenců Izraéle

jako jsou třeba spojené

státy a Evropské země

obhajovalo právo Izraéla

na sebe obranu, ale zároveň

by žádalo zdrženlivost

a zajíštění bezpečí

pro palestinské civilisty.

Tentokrát se ozívá výrazně

méně volání pozdrženlivosti.

Děplomatům narídilo,

aby Izraélke zdrženlivosti nevyzívali

a existuje proto důvod

rosach toho, k čemu

minulou sobotu došlo.

Jedním z důvodů

proč jsme bohužel

světky tolika civilních obětí

v gaze. Je ten,

že Izraél uvolnil běžná pravidla

pro neútočení na bojovníky Hamásu,

pokud se pohybují

v blízkosti civilistů.

Smutným v úvozovkách úspěchem Hamásu

je to, že se mu útokem

ze sedmého říná povedlo něco,

co dalice přesáhlo

jeho nejdivočejší plány.

Důsledky jsou samozřejmě děsivé.

Protože se ale Hamásu povedlo

to, co se mu povedlo,

vyvolal nejen v Izraelském,

ale i v mezinárodním veřejné

mínění odpor. A to znamená,

že Izraél pocituje, jak si

větší operativní svobodu

a proto dozvolnil pravidla,

na kogo mohou vojáci utočit.

Mimochodem, je to velká výhoda,

že jsou bojovníci Hamásu

částičně v podzemí,

že mají vybudovanou celou

soustavu tunelů.

Je to obrovská výhoda.

Víte, lidé mluvili o tom,

jak bude vypadat pozemní invaze,

třeba vesrovnání s bojem,

který vedla koalice v čele

s spojenými státy v Iraku

nebo Afganistánu.

Jedním z klíčových rozdílu

je právě ta tunelová síť Hamásu.

Je to politické infrastruktury

není na povrchu pásma gazy.

Je podním v této gigantické

síti tunelů.

A já neumím dostatečně zdůvraznit,

jak unikátní a nováterské

to je nejen Hamás,

ale i na hisbalách výžním Libanonu.

Pro ilustraci nadhodím

nějaké historiky,

které vám napoví,

jak rozsáhlá ta podzemní sítě.

Izrael samozřejmě kontroluje

většinu zboží, které se do pásma

dostane. Byl kvůli tom

obvěňován z blokády pásma gazy,

kdy se snažil zabránit

tomu, aby se tam dostávali

třeba zbraně pro Hamás.

Tunely Hamásu se ale nenachází

jen pod pásmem gazy,

zasahují až do Egipta

na Sinajský poloostrov.

Gazané si až do nedávna

mohli objednat KFC z Egipta

a propašovat ho tunely

za zvláštní poplatek do gazy.

Nepotřeba zoo v gazy se může

vy a tygry, kteří jsem byli

dopraveni těmi tunely.

A pravda je taková,

že nikdo včetně analytiků jako

jsem já, nebo izraelských

strategů, doopravdy neví,

co tam dole je.

Pro izraelské bezpečnostní složky

to bude skutečná výzva.

Pokud se chtějí Hamásu zbavit

a realizovat tu bojovnou rétorikou, kterou

jsme mohli slyšet třeba od

když prohlásil, že

každý bojovník Hamásu je mrtvým

mužem, tak nebude

stačit jen zničit tyhle tunely,

ale dostat se do vnitř, přímo do nich.

Zejmé na kvůli

izraelským zajacům, bez mála

dvěmastům lidí, kteří jsou

v gazedrženi a s největší

pravděpodobností nejsou někde na povrchu

ale právě v těchto tunelách.

Mářína vyvolalo spoustu otázek

na západě, na řízení

evakuace palistinsů ze severný části

pásma gazy, dočasné odříznutí

odýdla odvody, zastavení

dodávek elektrického pravdu na takhle malém

území svíc než dvěma miliony obyvatel

a humanitární situace

v gazy je katastrofální.

Jedná Izrael v souladu

se zákonem s mezinárodním právem

government act lawfully

Obě strany bohužel budou

v této válce ohíbat

nebo porušovat válečné právo.

Viděli jsme co dělal Hamás

v sobotu sedmého řína

kdy cílil na izraelské civilisty

v jejich domovech. Nevinné lidi,

děti. Mimochodéme cílem Hamásu

nebyli nábožensky

nebo ideologicky motivovaní osedníci.

Při podobných střetech

jsou často obětmi osedníci

nebo vojáci na okupovaném území.

Tohle ale byli civilisté

u vnitř státu Israel

a to je důvod, proč jsou

izraelci tak rozhořčení a

proč schodili rukavice

pokud jde o uvolnění omezení

pro boji v gaze.

Tady si uděláme malou odbočku.

Izraelci v sobotu sedmého řína

pocítili skutečně obrovský

šok, ale i strašné naštvání.

Naštvání na Hamás

naštvání na svou vlastní

vládu, že im nepomohla.

Tohle je

například

Dani Rahamim

v době útoku

před sedal kibucu

nachal os,

který se nachází úplně

u hranic z pásmem gazy

a v Izraily

s ním natáčel můj kolega

Štěpán Macháček.

Dani připomíná

v tomto, které je

připomínat

Dani připomíná,

že na hranicích z gazou

v sobotu sedmého řína

nebyly žádní vojáci.

Izraelci tam zůstali samy

na pospa s ozbrojeným

komandům Hamásu.

Žít v téhle oblasti to je

z 95% nebe

a z 5% peklo.

A v sobotu sedmého řína

to bylo 100% peklo.

Takový malý holokáust.

Od roku 1945

až do posud

se židovský národ

s takovým masakrem nesetkal

a byl to skutečně masakr.

Nebyla to válka

mezi Armádov a Hamásem

skutečně nás zmasakrovali.

Zběli po nás

mrtví Izraelci z násilněné dívky

unesli naše spolu občany

utínali jim hlavě, víte?

Než jste přišel

bavle jsem se s mou rodinou

jak teď s nimi budeme bojovat.

Někdo říká, ať likvidujeme

celou gazu, ať vyhladíme jejich

obyvatele.

Ale já si to nemyslím.

Dany věří, že když se Izraelci

postaví na stranu dobra

a budou zastávat morální

odnoty, tak ve válce

s Hamásem zvítězí. To ale neznamená,

že terroristům nepríje smrt.

Musíme je zabít.

Všechny terroristy

ani jednoho ne nechat na živu.

Izraelská Armáda

vyzvala palestince, aby se evakuovali.

Řekli, pokud do týdne

neopustíte vaše domy

je to váš problém, ne náš.

A myslím, že tohle morální

je. Je to jasné?

A pokud se oni rozhodnou

zůstat, je to

jejich problém.

Pořátale věří, že většina lidí

v pásmu gazy chce žít

normální životy. Nabáda

k tomu, aby Izraelci bojovali

dokud kompletně nezvítězí.

A terroristické monstrům

nezlikvidují na dobro.

Gazané mezi tím

v napětí a strachu očekávají

co se v příštích hodinách a dnech

stane.

Muchajmar mi vypráví,

že se musel i s rodinou před pád dny

evakuovat ze severu na jich

gazy do města Chán Júnis.

Ubytování našel upřívuzných.

Humanitární situace

ve městě, stejně jako

kdekoliv jinde v pásmu gazy

je prístrašná.

Ubytování je vůbec věděli.

Dům jednoho z mích příbuzných

byl dva dny zpátky bombardován

a my teď ani nevíme,

jak dostat pozůstatky těl

zpocutin.

Už teď víme o nejméně

2006. obětech

a více než 10 tisících zraněných.

Stovky dalších odhadem

leží postrovskami rozbomberovaných

domů a nemůžeme dostat ven.

Hamás je ten,

který tohle všechno začal

útokem na Israel,

ale je to Israel,

který teď zabíjí palestince.

Více než dvě třetiny obětí

na palestinské straně

tvoří právě civilisté.

Polovina obětí jsou děti.

Takže ta zloba je

namířená proti Israeli

proti jeho armáde.

To co se teď děje

v gaze je váleční zločin.

Utočit proti civilní infrastruktůře

a proti nemocnicím

to je uplatňování kolektivní viny

proti dvěma milionům objevatel

pásma gaze.

Co se teď dělá v gaze

to je voda krát.

Moheimar v druhým dechem

nicméně dodává,

že zná i gazany,

který jsou na Hamás naštvaní právě

za to, že jeho bojovníci

unesli Izraelské občany

a taky, že zautočili

na Izraelské civilisty, protože právě

to vyprovokovalo Israel

k téhle devastující bojencké operaci.

Co ví

100% nějistě

je to, že jakmile boje

utichnul tak on z gazy

odejde. Nechce tam zůstat, protože

ho v pásmu príne čeká

žádná budoucnost.

Válek a bojování má už plné zuby.

Závědí

Závědí

Závědí

Závědí

Rob,

sprátky k vám, cukryš,

ta bojencká operace Israela

v Gazeselži.

Těžko říct,

co by bylo v téhle fázi

celháním. Nemyslím si,

že Israel bude bojencky vytlačen

a vyhnán spáz magazy.

Pravdu podobnějším scénářem

podle mě vznik svého druhů

šedé zóny, nebo nějaký

polovičatý úspěch.

Často je to celé připodobňováno

k nějakému Izraelskému 11.

září. Jednoduše kvůli tomu

šoku, hrůze, znechucení,

počtu objetí a

pocitu, že je potřeba něco

udělat. Vrátit úder.

Myslím, že to přirobnání je výstižné

a to i s ohledem na reakci,

protože čeho jsme byli

světky po 11. září.

Spojene státy okupovaly Irak

a Afganistán po velmi

velmi dlouhou dobu.

A to s tím povýšeneckým

přesvědčením, že je možné někam

přijít, nastolitnový režim,

vybrat si, kdo bude u moci

a nemét potřebu se zabívat

nějakým dlouhodobým plánem.

Protože ono to všechno tak nějak

půjde samo. Jenom tam pošleme

bojáky a pak si budeme moc vybrat,

kdy odejdeme a koho

dosadíme k moci. To všechno

se ukázalo jako obrovská chyba

a myslím si, že

Izrael ryskuje něco podobného v gaze.

Nemyslím si, že bude z gazy

vytlačen. Mnohem pravděpodobnější je,

že bez dlouhodobé

představy o tom, kdo nahradí Hamás

a jaký bude další scénář

po Hamásu, zabředne

Izrael do nekonečného okupování

území. Každý den nebo tý den

budou přibývat Izraelské

i palestinské oběti, mezi národní

veřejné mínění se bude víc

obracet proti Izraily

až vyvolá v zemi společenský

odpor proti politice. Cíl toho

všeho bude v nedohlednu.

Myslím, že nejhorším scénářem

by mohla být dlouhodobá okupace,

která bude stát spoustu

Izraelských a palestinských životů.

Jejím výsledkem by

nakonec nebyl žádný Izraelský

plán pro budoucnost gazy

jen návrat, k jakému si

po odchodovému statu kvo

zapřed pokladu, že Hamás

nebo jemu podobná organizace

nezůstane u moci.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12

z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes zase trochu v jiném formátu.

Pokud se chcete dozvědět

víc o válce mezi Izraélem a Hamásen

nebo vás zajímají

dějiny Izraelsko-Palestinského konfliktu,

tak doporučují naše nedávné

epizody z minulého týdne,

totiž den, kdy přišli

terroristé z Gazi, to je jedna z nich,

a nebo jak to bylo

s Izraélem a Palestinou.

Tito i naše další díly

najdete v podkástových aplikacích,

tak díky, že názevných poslucháte,

že názevných odebíráte

a že máte spou s námi

už i nastražené, aby vám neunikla

žádná z pravodajská událost.

Naslišenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.