Zloději životů: VRAŽDA NA STAVBĚ: Vrah se snažil ztížit možnost identifikace oběti, udělal ale banální chybu
Novinky.cz 8/22/23 - Episode Page - 21m - PDF Transcript
Zloději životů
Díl šestý Vražda na stavbě
Hlava obětí je na tolik rozbitá, že identifikace podle obličeje je prakticky nemožná.
Pachatel při zahlazování stop ale udělal zásadní chybu.
Kriminalisté tak začínají vyšetřovat okolnosti Vraždy zahraničního dělníka.
Duben 2004
Nedaleko obce chrásce vydává na pravidelnou obchůzku trojce myslivců sepsi.
Se svými čtyřnojími partiáky míří do lesa, kde se jeden z nich po chvíli zastaví až čeká na co si v Ígelitu podvětveny.
Když jeho majitel odhrne kousek plachty, okamžitě se mu navalí.
Právěto tiž objevěl lidskou mrtvolu ve značném stádiu rozklado.
Po prvotním šoku bede do ruky telefon a na místo volá policji.
Napřípad vzpomíná bývalý vyšetřovatel plzeňské kriminalky plukovník Radovan Macák.
Vechy, kdy jsme samozřejmě komplet výjez přijeli na místo,
že jsme o hledání, tak jsme zjistili, že nějaké stavební folie,
pak se zjistili, že to byla folie, které se balí paletistici hlama.
Je to tělo ve značném stádiu rozkladu.
Bylo zřejmý, že to tělo tam leží už asi 14 dní, 3 tydy.
A problém první nastal, že to tělo mělo samozřejmě hlavu ve stavu,
která znemožňovala identifikací toho člověka,
kdo bude obliče.
Ta hlava byla totálně rozbyta,
uhořila a providět, že se někdo snažilo za každou cenu
a záhladit všechno, co by mohlovécky identifikací
a kez totožení o ho muže jednoho se o tělo muže.
Pachatel Vraždysi dál naprvní pohled veľmi záležet na tom,
aby byla co možná nejvíc stížená identifikace oběti.
Udělala ale jednu zásadní a obrovskou chybu.
Během narízené jsoudní pitvy, totiž jsoudní lékař objevuje v košily,
kterou měl zavražděný na sobě zašitou kapsu.
Vní jsou k překvapení všech ukryty doklady zavražděného
včetni řidičského průkazu a cestovního pasu.
To už evidentně pachatel, který se snažilo,
teda udělal všechno proto, aby ta osoba nebyla s totoženitelná.
Tak tohle nevěděl, takže my jsme v pozdětě v tu chvíli
před tý přidý jsoudní pitvě zjistili,
že se jednalo teda o moldoského státního příslužníka.
Bylo tam jeho ménou samozřejmě na tom narození, fotka a tak dále,
a byli tam ještě potom i nějaké další osobní věci.
Osobnil jsem dost zajásel, protože ve chvíli znáte ménou oběti
tak se podstatně líp, potom hledá i ten pachatel.
No a zašli jsme teda zišťovat,
zišťovat, kde se ten člověk pohyboval
v postatě v České republice, co tady dělal vůbec a tak.
Fotografie, oběti a informace o vraždě
se dostávají v následující jednech domédí.
Postupně se tak kriminalisté dostávají
k informacím oddělníků z postsoběckých zemí.
Zišťují, že zavražděný Konstantin
v Česku posledního zruba půl roku legálně pracoval na stavbě
a údajně měl našetřenou větší částku votovosti.
Všechno to měl v dolárech nebo v eurech
a ty peníze neustále nosil u sebe,
měl našetřenost a chtěl odjet do Itálie.
Takže jak jsme nějakým způsobem
prověřovali je telefoničí slo, která u sebe měl,
tak samozřejmě na jedno telefoničí slo, které jsem zavolal,
tak se mi ozvala jeho manželka.
A byl to trochu obu přikvapení,
že zrovna teda manželka
a zase komplikace, jak to bývá.
Ta jeho manželka byla v Itálii a byla tam samřejmě
nelegálně, byla tam na Černo.
A když jste v Černosti, ještě třeba telsedné,
začne psa do žádání
cestou právní pomoci do jiného státu
o provedení výslechu té a té osoby
a případně o zajštění dalších důkazů.
Tady to nešlo, protože ve chvíli, kdyby jsme samozřejmě
ujáry bych požádal cestou státního zasupitelství
i talskou stranu o to, aby nám tu paní
vyslechli tu jeho manželku, tak v to chyli
a za přičeně je to, že býby hostili z tý země.
Kriminalisté už tou dobou mají o rodině
zavražděného poměrně dost informací.
Vše nasvědčuje tomu, že šlo o obyčejné lidi,
kteří celý život drželi rukama a snažili se
v západní Evropě vydělat peníze.
Část z nich měla být určena na zdravotní péči.
Později se plánovali vrátit do Moldavska
a žít ale spončástečně na úrovni.
Kdyby jsme teda udělali to,
že tu jeho manželku by si táli vyvostěli,
tak tím by jsme asi tý věcí moc nepomohli.
Už z toho důvodu, že přišla vlastně
bo manžela, přišla važivitele a přišla od člověka,
který nějaký způsob nevidílával peníze.
Takže do celého případu se nám zamotala
až taková tato lidská stránka.
Kriminalisté mezi tím musí ověřit,
že do klady, které se našli v kapse ukošile,
může varianta s manželkou v tu chvíli nepřipadá v úvahu,
stupuje do hry Moldavská konzulka sídlící v Budapešti.
Tás hruba jednou měsíční jezdí do Prahy,
kde vyřizuje administrativní záležitosti pro Moldavského občany.
Takže jsem se obrátil na ní,
velice střídná, velice střídná paní,
pomohla nám i se zajštěním uzorku od jeho mamenky,
aby jsme mohli teda opravdu porovnat genetiku,
aby jsme měli istotu, že se skutečně jedná o něj,
že on nejdošel k nějaký záměněj,
takže i z Moldaví jsme tehry dostali nějakého osobní věci,
myslím hřeben, holicí, strojik, jakvíle,
věci, které je používal, pokazatelně jenom on
a samozřejmě na více od té mamenky
ještě nám přišli vzorky vlasu na štěstí,
teda vzorky vlasu, které byly vytržené i s korínkem.
Ještě to se stává, že když jsme říkali,
že chceme vzorek vlasu, tak prostě námi ustřihli,
což tu chvíli je nepoužitelný.
Poporovnání genetiky ze zajíštěných osobních věcí
a tkáně zavražděného,
mají kriminalisté nyní už 100% jístotu,
že zavražděným je skutečně Moldavan Konstantin.
Komunikace s Moldavskou stranou a manželkou v Itálii
se ke smule kriminalistů vleče poměrně dlouho.
Nakonec se ale daří najít způsob,
jak manželku zavražděného vyslechnout.
V roli poškozené přichází na Českou ambasádu,
kde je formálně na území České republiky vyslechnuta.
A jak na takový proces reagovali Italové?
Já jsem jako vyšetřovatel s Italskou stranou
v podstatě beznekomunikuval.
Já jsem jako Italskou policii,
ani žádné jiné jejich orgány,
jejich státní nastopidostí,
nebo jejich propudatorů vůbec neoslouval.
Právě tam ta žádost o tu právní pomoci,
oficiální žádost o právní pomoci na Italskou stranu nešla,
museli jsme to udělat i medzin způsobem,
protože vkutečně v tu chyli šlo o to,
že nebo nedovec jsem si přestavil,
že bych udělal tí rodině ještě větší problém,
že by prostě jej vělostili, protože ona tam
ta jeho manželka pracovala.
Pracovala jako uklízečka,
ký škole nebo někde.
To byly lidi, když se snažili si vydělat peníze,
aby měli trochu lepší život a živobití
a právě se chtěli potom i vrátit zpátky do týmu dávě
až se našetří nějaký penízeb,
že tam měli zase, měli tam synák,
kdy v té době teda už bylo
dospěli a měli tam,
ten tam měl tu maminku,
že o poškouzené a tak dále, takže tam měli zázemí.
V rámci vyšetřování se kriminalisté dostávají na stavbu,
kde Konstantin před smrtí pracoval.
Poslední týdny v suterénu rekonstruované budovy
dokonce přespával.
Právě tam nedávno probíhala Oslova na rozenin.
Na fotkách je koromě Konstantina několik dalších krajanů,
které se postupně daří zdotožnit.
Zdřeznové Oslovy dokonce existuje i video záznam.
S jeho zajíštěním, ale mají policisté problém.
Velice neraď nějakým způsobem
spolupracovou zpolicí nebo neochotně dávají výpovědi.
A vlastně všechny tedy lidi, když byly nakonec
vyslechnout jako světci, jsou museli předvádět.
Oni dobro, oni na předvalání nepríjdou.
Vždycky to zdůvodňovali, když jsme se jich ptali,
jak to, že nejde, že musíme nechat předvádět
normálně hlídkou policie nebo tam měli kolegové
jako skoperativy.
A oni na to vždycky říkali,
my máme strach, že si nenás něco vymyslíte
a že tady zůsta nemáme co podobný.
Oni to, co jim nedokážete, nebo to,
co už nedáte na jevo, že víte,
tak oni nejsou ochotní jako říct něco nevíc.
Právě svědek, můžeme můj říkat třeba Olek,
který policijí vydal fotografie a video s oslavy na stavbě,
se pozdějí stává pro kriminalisty kníčovou bostavou.
Vypráví obujaré veselici,
kde se ve velkém pilavotka.
S vypitým množstvím se ale dobrá nálada vytrácela
a zahraniční dělníci se začali hádat.
O před mětu sporu se dnes dá už jen spekulovat.
Dá se ale před pokládat, že šlo o peníze.
Olek s dalším dělníkem
pozdějí v noci zestavby odešli na ubytovnu.
V suterénu rozestavěného domu
tak zůstal pouze Konstantin a jeho jmenovec Konstantin Lefter.
Ten svědek po Oslově šel domů
myslím, že bydl být nějakým pronátym býtě
nebo ubytovně to už teďka si nevybavím
ale vím, že to nebylo moc daleko od toho staveníště
kde všichni dělali.
A pokud si dobře spomínám, tak někdy kránu
nevím, 1 hodin na 2 hodiny, 3 hodiny ráno
nebo takhle v noci
tak mu někdo volal, měl změškany hovor.
Ráno zjistil, že to je změškany hovor
od toho Konstantina Leftera
ale nevěděl co, co chtěl, protože mu to
ten telefón nezved
a když ráno přišel na stavbu, tak na stavbě
našel už jenom Konstantina Leftera
s tím, že pan Konstantin už na stavbě nebyl
a receptál, kde teda je
tak tému řekl, že už vodil do Itálí za manželku.
Ráno, Konstantin měl skutečně v plánu odjed do Itálije
dokonci už měl na cestu našetřeno
ale Olegový se historika o spěšném odjezdu
bezrozloučení od začátku příliš nezdá.
Tak za prvé, Konstantin si u něj schoval
zhruba 100 euro v hotovości.
Za druhé, údejni odděl bez jediného slova.
Za třetí si na stavbě všiml dole u kamen
nefunkční motorové pily.
Příto mí sam předchozí ho večera odnesil do patra
a za čtvrté,
nemůže si nevšimnout červené šmouhy,
která až příliš nápadně připomíná krev.
Oleg se ale leftera bojí a instinct mu velí mč.
Lefter přesto cítí, že Oleg tuší,
k čemu v noci došlo a k vraždě se nepřímo přizná.
Vypráví o tom, že tělo na stavbě nikdy nikdo nenajde.
Bojácnému kolegovina víc prakticky i hned začíná vyhrožovat
a servítky si přitom rozhodně nebere.
Lefter, obtloustlým už ve středních letech
s knírkem tancujícím potváři, je bývalý policajt a bachář.
Olegovy se vši vážností vyhrožuje likvidací jeho rodiny v Moldavsku
a dresy pří moc dobře zná.
Oleg má z leftera strach.
Proto později před kriminalisty z počátku milží.
Jsem nechtěl nejdějit vůbec vypovídat,
která když nějakým způsobem pochopil,
že nemám vůbec zájem ho kriminalizovat
nebo ho tresta za něco,
že neopak potřebují zjistit informaci, jak se to opravdu se běhl,
tak nám poskytnul i video,
video, které bylo natočené asi dva dny
před tím na tý stavbě v tom místě,
na tom místě, kde prostě tým vraždě později došlo,
kde právě poškození pan Konstantin Lefter
i tu ten svědek až tě jeden ich krajan
slavili narozeniny.
Já už dneska si fakt nezpomenout,
ráčí z těch štěřstovili narozeniny,
ale na tačili si pomětně dlouhý video o tom
nebo s tým o slavy,
protože tam ještě mám takový poci,
že i na tom videu je vidět,
že někomu telefonovali,
že se se s někim bavili,
prostě se z nám jim popíli alkohol,
samozřejmě a tak dále.
Takže byla tam velice dobrá nálada
a pro mě jako pro vyšetřovatel
tohle tohle video bylo na prostu
za té poklad,
protože tam jsme měli
přesně vidět, jak pan Konstantin
poškození objeď,
jak je oblečný,
protože v tom oblečení jsme ho potom našli,
to objeci měl na sobě,
a jak vypadal,
jak vypadal těsně před smrtí.
Oleg začíná kriminalistům vyprávět o tom,
že po něm Lefter chtěl krátce po o slavě
půjčit jeho řigulíka Kombi.
Jeho slova navíc potvrzují sm správy,
které má oleg stále uložené.
Tři dny po zmizení Konstantina
Lefter bere kramle.
Telefonicky ještě olegový potvrzuje,
že tělo odvezl a zakopal.
Opět přitom zdůraz mě,
že stačí slovo na policii
a bude zle.
A hodně zle.
Ostatním kolegům Lefter tvrdí,
že mizí do Francie.
Ve skutečnosti, ale míří přespolskou do Běloruska
a dále na východ.
Kriminalisté mají k dispozici
i zprávu o tom,
že člověk sejménem Konstantin Lefter
skutečně v polovině března
opustil autobusem Českou republiku.
Na hranicích mu byl kontrolován pas.
Neměl sebou ani žádné zavazadlo,
cestoval jen s rukama v kapsách.
Klíčová je pro kriminalisty
kromě olegovy výpovědi
i výpověď Konstantinovi manželky
a dalších světků, většině Ukrajanů,
kteří oba může znali.
Detaili pomáhají odkryt
vzájemné vstahy na stavbě.
Samozřejmě těch lidí tam bylo víc,
který byli vyslíchaní,
které nám spíš nám o nějakým způsobem
osvětlili, tu situaci,
osobní situaci, toho,
jak poškození ho, tak postatně i to opahatali.
Sout i uznal,
tu výpovědi tý manželky z týj itálii
a potřejmě tam to samřejmě navazovalo
na ty telefonáty, měli jsme
nějaký výpisy telefonního vůru
a tak dále todle všechno
nějakým způsobem tvořilo zase ten
řeče ze střech důkazu.
Na tý stavbě na tom videu bylo i vidět,
že tam, že na tý stavbě byly různí
taky ty krompáče, sekáče a podobně
takže řejmě nějakou
být motikou nebo malým krompáčem
něčím takovým byl,
která proseknutá
v postatě lepka v zátelku
ten útok směřoval zezadu
běli tam ještě asi dva údery
zezadu na tu hlavu
a v postatě
co se týká toho obličuje
tak to byly jedno značně už
po smrtě tam bylo vidět,
že tam nebyla žádná vytávně reakce
a tam teda ten obličej bylo
do slova rozdrcanej zřejmě
cihlama nebo kamenama nebo nějakým
a kusema betonu.
Lout v plzni uznal Lefter
a vyním stresného činu vraždy
a stresného činu vidírání
a odsoudili jej k úhrnému
trestu od nití svobody na 11 let.
Na víc mu uložil trest
vyhoštění na dobu neurčitou.
Konstantina měl Lefter
zabít opakovanými údery
do hlavy a hrudníku nářadím
a stavebním materiálem.
Poté se snažil tělo spálit
v ocelových kamnech a když se mu to nepodařilo,
zabalil tělo a odvezli jej
k tomom autem do lesa.
Soud vedl řízení proti uprchlému.
V té době se totiž po Lefterovysle hlazem.
Na Leftera je vydán mezinárodní zatykač.
V tomto případě si ale spravedlnost
ušla pala vlastní cestu
i když jej to trvalo poměrně dlouho.
Díky tomu do mezinárodnímu
zatykači byl ten pachatel
v roce 2014-15
bylo zadržený Modávy
pořád, že on se po těch letech
si myslel, že už se na všechno zapomnělo,
že už prostě jako nic
nic mu nehrozí
tak se vrátil do Modávy
do toho místa byliště
a na tím, že tam byl ten zatykač
a tam ho znali, postatě znali
tam samozřejmě i policisté a tak dále
ten proces kdo ho
nevím, to jsme se nedůvěděli
ale přišla urgentně
z Modávy je
přes tou pátrání, že to já byl vypatronej
že to tam byl zadržený a co s ním
a že chtí teda vědět
co mají dělat.
Tak je to se kamžitět
co s tou právně pomoci posíjal
spisový materiál, rozsudek
a tak dále veškeré náližitosti
a postatě ten
Modávský jsou na to konstatoval
že
nevidí
žádný, že by bylo něco udělal
nezákoního nebo něco podobnýho
postatě uznal ten rozsudek
krejské úsudek v plzni
a
toho pachatele
tohle do vězení normálně musel
prostě nastoupit výkontrestu
Lefter tak putoval zamříže
Moldavské věznicé, kde si odpikává
11 letý trest od nětí svobody
Svědek Olek nebyl
za neohlášení vraždy po Trestán
Sout uznal, že jednal
v obavě o život svůj i svých blízkých
Zajímaví je i osud
Konstantinovi Manželky
Tási po smrtě Manžela po čase
zlegalizovala pobyt v Itálii
a po dopadení Lefterá dokonce dorazila
i se synem do České republiky
Jejich cílem však nebyl Karlu
v most a Pražský hrad
ale budova plzeňské krajské kriminalky
Setkali se tam úplně poprvé
s plukovníkem Macákem
Přišel do pěsnu máně na policji
že jako to a že by se chtěli
přijet budívat a pak už teda jsme komunikovali
po telefonu, v trási ze školi
ještě něco málo, má toho zruštěny
takže jsme se bavili vece meně rusky
ale
že si právě udělali lejleta
přijeli do tý plzně cíleně
jako za mnou
a já se vím, že tý přijetosti
moh jako pro mě to bylo tak výzarost
že můžu dát teda fotky
poslední fotky
jak vypadali jejich manžel
respektuje otec pár dní před děmi
zamaře mě ta manželka je přijat
jak bylo se zaví údulí
tak s tě bryčila
ale děkovali, že teda se to povedlo
že se to povedlo objasnit
a vím, že to
se mi ještě ten, která předával
vlastně ty peníze, které byly schované
u toho světka
protože jsou samozřejmě rozhodli
že jsou to peníze toho poškozeného
takže byli celodobu
uložené u nás
na policie s tím, že
nějakým způsobem budou předány
a tak vím, že se mi i ty peníze
předával a i když ta paní
přijela a už bylo viděj, že
smířená s tím, že o tom manžela
přišla, tak stejně tam bylo
tak, že to není se se dolahlo
Jak sám bývalý kriminalista
nakonec připouští
pokud by lefter neudělal
při zahlazování stop klíčovou chybu
a ne nechal vkošili Konstantinovi do klady
vražda by se objasnuvala
jen velmi těžce
Olek by sám od sebe zřejmě nikdy nezvěčil
a historka o zahraničním dělníkovi
který odělkam si do Itálije
to je by asi kde kdo uvěřil
Sledujte podcast
Zloději životů
také na instagramu
a dozvíte se informace o dalších
chystaných dílech
Podkást Zloději životů
vyrobyly novinky CZ
Jakub Štěpánek
Richard Wagner
David Rineš
a Aleš Procházka
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Sledujte Zloděje životů také na Instagramu a podívejte se třeba na fotky pachatelů.
Duben 2004. V lesích na Plzeňsku se vydává na pravidelnou obchůzku trojice myslivců se psy. Jeden ze čtyřnohých parťáků se po chvíli zastaví a štěká na cosi v igelitu pod větvemi. Když jeho majitel odhrne kousek plachty, okamžitě se mu navalí. Právě totiž objevil lidskou mrtvolu ve značném stádiu rozkladu. Na případ vzpomíná v dalším díle podcastu Zloději životů plukovník Radovan Macák, bývalý vyšetřovatel plzeňské kriminálky.
Vychází také na serveru Novinky.cz
Vyrobili Jakub Štěpánek, David Ryneš, Richard Wágner a Aleš Procházka.