Kriminálka: Vinohradský řezník. Pražská kriminálka pátrá po vrahovi, který svou oběť rozřezal

Podzimní podvečer, 30. říjen, roku 1999, Praha.

V Radhoštské ulici na Vinohradech právě několik bezdomovců míří ke kontejneru narohu.

Ušich ten den obyšli několik, ale stále nemají žádný pořádný úlovek.

Když po chvíli přehrabování, zahlédnou na dně plechové popelnice,

velký modrý pitel s radosným očekáváním objební balík rozříznou nožem a netrpěli vyho rozbalí.

V tu chvíli je jich zvědavost vystřídá opravdový děs.

U vnitř je mužské tělo bez hlavy a končetin.

To bylo podvečí někde kolem 17 hodiny.

Telefonovali s restavracé v Radhoštské ulici na Praze 3,

že tam přišli bezdomovci, kteří prohledávali kontejnery a zhrůzov zistili, že v tom je tělo.

V tom je lidské tělo, tak přiběli do tého spody, toho znamy.

My jsme okamžitě výžděli na místo a skutečně v kontejneru,

kteřil na rohu té ulici přímo protité restavraci, tak se nacházal velký modrý pytel,

ve kterém bylo torzo lidského těla.

Bylo to jenom tělo, mělo užizané hlavu, ruce, nohy.

Samozřejmě veliký poplach jdnalo se mužské tělo zajímavé,

že to tělo mělo užiznutý i penis.

Někdejší šéf Pražské mortparty Jose Flotes vzpomíná na začátek vyšitřování,

které proslulo jako případ Vinohradského řezníka.

Zločin, který v sobě spojil chamtivost i žáhrlivost.

Ten dřínový podvečer se na Vinohrady siel tým kriminálky,

aby se k nalezenému torzu pokusil zjistit víc.

Během policejního zátahu se začali prohledávat kontejnery,

že v širokém okolí a asi od 300 metrů dál v Bořivojově ulici,

měl hrůzný objev skutečně své pokračování.

V popelnicy našli kriminalisté další dva pytle.

Bylo to všechno vomotané úplně stejně jako ten prvý pytel

hnedovolepicí páskou.

Po rozbalení, co jsme mohli čekat, tak jsme objevli další částitěla.

Tak jsme našli i dolní končetinu, která byla odříznutá v kolení

a byla i schodidlem.

Současně s dolní končetinou tam byla zabalena pravá paže

odříznutá od ramene, bez dlaně a prstu.

Ve druhém pytli bylo zabalené kompletní pánské oblečení.

Kalhoty, triko i spodní práhdlo.

Přestože prohlídka všech košů i popelnic v ulicích pokračovala do raních hodin,

žádný další balík s částmi těla už se nenašel.

Soudní lékař, jiří hladík, během podrobné prohlídky potvrtil,

že si jedná o částitěla jednoho muře.

Bělocha, asi ve věku 35 let a že pravděpodobně v minulosti

podstoupil operaci slapého střeva.

Nevěděli jsme nijak umřel, nevěděli jsme nic bližšího.

Každopádně je toto nejordší co může být,

protože vždycky ta totožnost nas zavede do nějakého místa

a ve většině případu ten pachatel pokud to tělo takhle uklízí a rozrezává,

tak mude o to, aby se nezistilo okol se jedná,

protože v případě, že se zistí okol se jedná,

najde se teda místo, najde se kontaktistyky

a kolikrát v mnoha případech to vodítko

mezi tím poškolzeným pachatel je velice blízké.

Uplinulo několik dní a žádný směr, kterým policie pátrala,

nepřinesl pokrok.

Přesto v případu nastal zásadní posun, když pomohlo policijní štěstí.

Volenám kolegové z Prahy jedná,

že na Praze jedná byl malý chlapéc v asi besetě letej,

který byl po prvé státou na rybách.

Byl na Praze jedná, poblíž žlatkovýho mostu,

chytá rybia nejdnou měl velkej záběr.

Velkej záběr tak Tatinek mu přiběh napomoc,

protože kluk to nemohl zvládnout,

teď to tahaly až vytahaly tašku.

Nevěděli, co to je jedná,

jsou specifickou tašku s firmníma nápisama,

tašku odevřeli a v tom byli části mrtvoli.

Jose Flotes se svým týmem dorazil na přechvltavy,

a když nahlédl do černé sportovní tašky,

byl si téměř jistý,

že se právě dívá na pokračování nálezu Zvinohrad.

V tašce byla hlava neznámého muže

a spolusní i odřezané dlaně a penis.

Na místo přil zasýrka hladík,

takže s tím začal manipulovat

a po rozheření úst, tak jsme zistili,

že v dorní části ten člověk má,

tři zlaté zuby, ale byly to takové zuby,

neznam u nás tomatolga zuba řek,

který by udělal takovolé náhradu zubní.

Byly to tak hrubě otesané zuby.

Vždycky u těch neznámých mrtvol

se popisují tzv. identifikační markanti

a ještě v dobách dívějších.

To bylo dobrý doktor roku 1995.

Jednou z těch velmi dobrých krítéry

pro zištěm, který byl,

byla identifikace podle chrupu,

protože prakticky ten krátý doby

každý měl svýho lékaře zubaře.

Podle zkušeností ozefalote se s kriminálním pod světím

připomínala z tomatologická práce zubní náhrady,

jaké se používali na východ od České republiky.

To provedení živata četnost a robusnost,

to bylo typický pro zištěvání,

občadný sovětský osvazu.

Oni tím dávali na odiv, jak on svojí majetnost.

Takže se usmála, koukalo jenom zlatnou,

když oni ty růsov nemají zlatnotu, to nebylo zlatnou.

Takže mu to svítilo.

A tady jenom na tom bylo zajímavé,

že to byla taková jako kovářská práce,

nebylo to ta hezká zubolejkárská práce,

ta protetyka zubní.

To bylo takovou umpolácky udělalý.

Jose Flotes odjel s jeřím hladíkem na saudní lékařství,

kde měli nalezené část těla důkladně proskoumat

a potvrdit, zda se jedná o jednoho muže.

Když se to nacházalo postupně,

tak se dalo to komparovat a zestilo se,

že trup patří k dolním končetinám,

pak nakonec tedy hlava, hodní končetiny,

ale ten penis a odříznutí toho penis

úplně odpovídalo tomu, jak bylo dříznut,

takže to vlastně se dělo všechno.

To už jsme předpokládli,

že se pravděprobně bude jedna to cizince

a dělalo se tam ohledání,

dělalo se šetření ve všech domech v okolí.

Nikde nikdo nechyběl, nic jsme k tomu nemohli zistit.

Skutečně na tom pracovlo spousta lidí,

probírali se baráky jeden pod druhým,

tom nejšerším okolí, jaký úbec bylo možný

hřesný.

Chýlil se konec roku 99 a policie stále nepokročila.

Po postrčení, ale opět přišlo,

těsně před Silvestrem se v Dolanech

u elektrárny na Vltavě zachytila lidská nohá.

Opět typicky můžská a jak potvrdil

soudní lékař patřila k tělu z Vinohrad.

Z nalezených rukou se zatím

specialisté v ústavu soudního lékařství

a koušeli získat otisky, což se na konec podařilo

i přesto, že kůže byla poškozená dlouhým

pobitem ve vodě. Jejich porovnání

s databází, ale opět nic nepřineslo

a policie se rozhodla zvéřejnit obličej

mrtvého muže a požádat o pomoc veřejnost.

Proto identifikaci pro policie bylo potřeba

tedy, jak z profilu, tak Anfás udělat nějak

ten portréd z hlaví.

Tím, že to byla hlava oddělená, tak jako to bylo do cela problém

jako se růžkuje operační poled,

jak jsme zarouškovali tu hlavu a uchytili

jsmeji něčím z pemlí, že to vypadalo,

kdyby byla v rámu to vypadalo, aby tá hlava držila,

by to bylo popravdu z těch úlů, jak to má být.

Dal se popi s celého těla neznamá totožnost

a protože se teda pravděprobněné o cizince,

tak jsme videli i takzvaný pálterací obježník

cestou Interpolu,

který nám měl pomoc k pátraní po totožnosti poškozeného

ve všech státech, a hlavně se nám teda dnalo o státy

na východ od naší republiky.

Dali jsme tam části oblečení, které bylo nalezené,

dali jsme tam hlavu, která byla upravená

pro použití ve zdělovacích prostřecích,

kde jsme i tu hlavu zveřejňou, ale i samozřejmě,

dali jsme tam i popis chrupu,

všetko všetko, kde jsme všetko zistili zpitvy

a s tohle všeče některé jsme provádili.

Oběhlo pár tím,

a v reakcie na pátrací obježník Interpolu

konečně přišla zajímavá správa.

Neznámý muž by mohl být Sergý o Skirgystány.

Pozvala se manželka, která pátrala po svém manželovit,

odjel do České republiky a neozval sejí. Měl sejí ozvat. Byl to ročník 64. My jsme do Kyrgyzstanů zasolí materiály, které sítíkají nálezu těla.

Těla neznam jo muže, vědnolo se konkrétně o jejich hlavním město Obiškek. Fotografie tam byli předložení tam nimi orgány Manželce a taho bezpečně poznala.

Teda svého Manžela, které ho pořešovala. Uvedla, že ten odjel do České republiky 24.10. To znamená zruba týden předtím, než byl nalezeno to tělo.

Bohužel kyrgyzké úřady nekomunikovali a české kriminalisty o identifikaci sergéje i ho Manželkou informovali i přes opakované žádosti až s několikam nysíčným spožděním.

Na podzem roku 2000.

Byla to úplně jednoduchá zběžná správa, kterou jsme ten krá dostali. To znamená, že my jsme okamžitějím napsali požadavek, aby nám provedli výslech Manželky.

Bylo ten krát vypracovaný skutečně podrobný do žádání a přišla odpověd až pod několika urgencích a to bylo až někdy v Dubnu roce 2001.

S odpovědí na sérí pečlivě vypracovaných otázek, které mohli české kriminalisty přivést nastopu v raha, ale byla v dokumentu z odpovězi na jen část.

Sergei O. zřejmě do Prahy přijel skirgyskou firmou, která svým občanům sprostředkovávala pobyt u nás, konkrétně si s tým maminem a jeho Manželkou.

Pro Josef Lothese a jeho kolegito ale bylo želostně málo a obávali se, že na další otázky už skirgyska ani nedostanou odpověď.

Tak zvaný věnohradský řezník, mezi tím může zmizet na dobro a nebo bude ve vraždění pokračovat. Rozhodle se tedy pořádat policení prezidium, aby jim pomohlo vyřídit právní pomoc.

Cestou policeního prezidia byl kontaktovan zastupitelský úřad nejbližší, protože my v biškejku jsme neměli zastupitelský úřad, takže jsme cestou policeního prezidia pořádali zastupitelský úřad, který je v Alma Ati.

Skazaštké Alma Ati proto měl do Kyrgyzstánu dorazit člověk, oficiálně zastupující naše úřady. Měl dohlížet na to, aby byli v případu vraždy zodpovězeny všechny otázky českých kriminalistů.

Právní pomoc to je vlastně oficiální pomoc cestou státního zastupitelství a cestou soudu, která se teda vypracovává s tím, že už se jedná o procesní věci. To znamená, že už tady věci se mohou použít v procesní vřízení tady u nás.

Tam se zvažoval dokonce i služemní cesta, že my bysme teda já s vyšetřovatelem, že bysme li do Kyrgyzstánu.

Právní pomoc pak se provádi tím způsobem, že my jsme tam přítomni, ale veškeré úkony provádejí tamější policisté, tamější pracovníci, kriminalní policie a vyšetřovatelé.

To znamená, že my jsme tam dohlížitele na ten průběch té právní pomoci, aby tam bylo spleněný všechno, co my požadujeme, aby to nepodleko v těch prvotních případech, kdy vlastně k nám nepríšlo skoro nic.

Z cesty na konec se šlo z bezpečnostních důvodů, protože Jose Falote se a jeho kolegu varovali lidé, kteří měli dobrou místní zkušenost.

Nás upozorněli na nestabilní politickou situaci, která tam je a že vlastně kdyby jsme tam přijeli, tak se tam může stát cokoli v tudobu.

A navíc nás upozorněli, že vlastně tady v Kyrgyjstánu s těch bývalých států sovietskou svazu, tak tam v těch horách se skrýval z 15 nejvíc hledanejich osob z ruba 12.

Takže tamto asi byla pěkna dělčárna.

Do kyrgyzkého biškeku tedy přistoval člověk ze zhruba 300 kilometrů vzdáleného českého zastupitelství v Alma Atě,

aby se v přítomnosti místní policie a dalších úřadů podrobně vyptal manželky zavražděného na okolnosti jeho zmizení.

V březnu 2002 pražské kriminálce konečně faktsem přišli odpovědi na otázky české policie.

Tak jsme zistili, že o f**kov chtěl vycestovat do České republiky a protože je úbec neměl tušení, jak to tady u nás chodí.

Tak zistil, že u nich v biškeku existo nějaká firma Gred, její šmajitelku je nějaká žena, která zaměstnává jistého mamina.

A mamin se údajně specializoval na pomoc občanů kyrgyztánu, kteří chtěji vycestovat do České republiky.

To znamená, že oni dvá o f**kov s maminem serdej dohromady a skutečně 22.10., která pár dní před nálezem těla,

on skutečně vycestovává do České republiky v doprovodu mamina a jeho manželky.

On se bou měl vyvážet 17800 dolarů a potom se bou vezel několik tašek oblečení.

Jednolo se vezměz okožené oblečení, které u nich je velice levné, které tady u náslených dostání.

Z tím, že jého cílem v České republice bylo vlastně si tady založit firmu,

s tím, že by tady měl obchod, prodaval by tady věci, které by byli z kyrgyztánu

a později jsem za ním dokonce měl vycestovat i jého manželka.

Pražská kriminálka už většinu informací prověřovala a podezřelím se pro ně stál především mamin.

V souvislosti se zavražděným sergejem byl jedním z posledních, kdo ho musel vidět.

Koncem října 99 s letenkou Biškek, Moskva, odleteli s jého manželkou a v *** do Moskvy a hned následující den podle toho, co se zistilo,

jeli vlakem, kdy příždí do Prahy.

Ubytovali se, což bylo i z výtěžení teda té jého manželky, tak protože tady studoval vlastně jejich syn,

tak se ubytovali v garzonce u jejich syna a začali se hledat teda byt.

Během cesty po Praze údajně mamin o *** se znamuje z Rusí, kteří zde podnikají, kteří zde mají krámky.

Je to taková nic neříkajíc si výpověď s tím, že zruba podvou potřej dnech manželka, které bylo špatně,

která nějak onemocnila, tak se vrací zpátky do Biškeku.

Podle mami nási Sergej zařídil život v Praze, je mu nic neřekl a zmizel.

Manželka Sergeje ale vypověděla, že se náhle odmlučel už po pár dnech pobytu v Čechách.

Manžel s ním měl v počátečním etapě bydlet minimálně srumtní.

Za to všechno mu měli zaplatit 4 tisíce dolarů. 2 tisíce dolarů mu dali v Biškeku v kanceláři firmy Greth

za přítomnosti majitelky kanceláře a maminovi řeny.

Na to jim dokonce byla vyraná stvřzenka zbytek.

Další 2 tisíce dolarů měli vyplatit po ukončení teda té smlouvy.

Sergej prísvé manžel se volal 24. řína.

25. poslal dopis a ujšť o valji a cechy stána odjezd za ním v nejbližší dopě.

Také ji prozradil, že při celním řízení na hranicích musel ukázat peníze, které veze a mamin pil u toho.

Šlo o té měř 18 tisíc dolarů.

Pak se ale 14 dní neozval a ona začala mít podezření, že se něco stalo.

Měli jsme pořezřalého mamina, samozřejmě nevěděli jsme místo, kde by k tomu mohlo dojít.

Neměli jsme místo činu. Neměli jsme vlastně nic.

Zjistilo se, že Ruslan Mamin v minulosti pracoval ve vyšetřovacích útvarech bezpečnostních organů své země.

A prověřování na české cizinedské policii přineslo informaci,

že je od listopadu 1999 v pátrání kvůle incidentu z úřednicí.

Vyhodnoutili jsme tě vškeré materiály a vlastně ve všech dostupných evidencích v České republice na cizinedské policii

jsme zistili, že v České republice byl přihlášen k pobitu Ruslan Mamin

na jedné adrese vříčané s povolením pobitu 99 až 2000.

Jako účel pobitu, on tam uváděl podniklání v České republice,

když jsme šli na adresu, kde měl byť ubytován,

tak jsme zistili, že ta dotičná dáma, která má malý baráček,

to dělá tak trošku na kšeft, protože ona tam měla hlášených asi 150 cizintsů.

Takže ona to dělá, co jsme pak zistili za poplatek,

že si takhle už sebe nahlásila někoho,

a já nevím, jestli za to dostal, za to přihlášení 2500. Oni tam v životě nebyli.

V množství materiálů Oma Minovi, na Cizinedské polici,

našli kriminalisté zmínku obitu v Lucemburské ulici

a okamžetě se vydali prověřit informace k majiteli do ostravy.

Řekl jim, že svůj byt pronaímá své známé

a nemá tušení, co se s ním děje dál, protože žena má i vlastní byt.

Tak nám řekla i podstatnou věc,

že v té době tam skutečně ubytovala nějaké rusy.

My jsme teda zesoulo se majiteli šli do bitu,

jsme si vzali techniku, vzali jsme si všerej dostupné pracovníky,

ať to byli anovim datoloskopové, ať to byli biologové,

že o pracovníci, kteří tam snímali genetiku, ale kdyby jsme přišli do bitu,

tak jsme zistili, že ten byt je celý přestavěný paní,

která vlastně s tím bytem disponovala, tak nám uvedla,

že tam před časem obitovala skutečně občany ze státu sovietskou svazu

z nějakých bývalých republik, ona nevěděla ani odkať byly.

A pak tam došlo v zajímavé věci, protože v tom bytě se děli

nějaké orgie, byli tam nějaké velké hádky, byl tam hluk,

byli tam stížnosti ze strany sousedů, tak ona je tam odkať vystěvovala,

s tím, že okamžitě můž se jít ten byt opustit.

A co bylo velice důležité, tak to bylo den před nálezem těla.

Prohlídka bitu skončila po otevření dveří do koupelny.

Na stěnách byly totožné obklady, jaké kriminálka nalezla jako zátež v tašce,

kterou vělovili společně z hlavou z vltavy.

Byla nalezená převělovení, kde bylo teda hlava, kde byly ruce a kde byl odřiznutý penis.

A to nám přesně sedělo a už to bylo takové trošku veselišší, protože měli jsme místočinu.

A bylo nám úplně jasné z výpovědi, když se potom ten byt přestavoval,

tak majitel by tu nám říká, ano, ten byt jsme přestavovali, tady ty obklady jsme použili.

A v té skřini na chodbě, tak tam nám zbyla jedna krabice, tady s těmi obklady.

A tak krabice tam nebyl.

A byla to přesně krabice, která byla v tašce, která byla nalezena.

Dal jsme teda zistili, že on tady ty obklady koupil nějaké malé prodejně,

že to byla mala série obkladů, které se u nás běžně neprodávali.

Josef Lotesov je bylo jasné, že mají místočinu.

Technici proto proskoumali každý detail v bytě.

My jsme tam rozebrali sifony, rozebral se úplně všechno,

nisme něžádné stupy po krvy, už jsme tam nenašli, ale bylo to několiklet,

ten byt se běžně používal, byli tam další nájemníci.

Takže věděli jsme, že pravděpodobně tady v tom bytě,

ale nic jiného už zjistit, k tomu nešlo.

Rozhovor s pronajímatelkou bytu, ale vedl k důležitému poznatku.

Ona říká, víte, tenkrát voni, jak se stěhou,

já jsem se přišla podívat, jak se stěhujou,

a byl tam ten chlap ze synem.

A voni vodvážili i nějaké tašky, tamteho dalšího jsem neviděla.

A víte, tenkrát voni si brali taksika,

a mě se to zdalo nějaké podezřelí,

a já jsem si napsala číslo toho taksika.

A já to někde mám napsaný.

A ta pani to skutečně hledala doma,

a ona našla číslo toho taksiku.

Nysám v řejmě nedol žádný problém zjistit taksikáři,

a teď si přestavte, že ten taksikář po těch dvou letech

si spoměl, že skutečně tam votať s ty ulici odvářel nějaké dvá,

nějakého tátu ze synem,

a dokonce si spoměl, že v sebou tahli nějaké tašky,

s věcma, že to měl plný auto,

a dokonce si spoměli i na adresu Kaměli.

Bylo to na proseku, na sídlišti?

Zdálo se, že kriminalisté pražského prvního oddělení mají vyhráno,

ale čekala je ještě jedna z kouška.

Taksikář obsal muže, se kterým měli Mamin s synem domluvený kontakt

jako vysokého, šedivého, ramenatého muže.

Operativci, ale nikohotakového nemohli najít,

a to přesto, že šetřením zístili,

že by mohlo jít o jistého pana N.

My jsme tam dělali veškerí možné věci,

prostě toho človíka jsme nemohli najít.

Nakonec jsme tam hovořili s jednou starší paní,

která říká, víte, ale já vám povím takovou věc.

Ono se tady o tom jen tak špítá po baráku.

Tady bydl nějaký pan novák,

a on prej se nechal přeoperovat na ženu,

a z toho důvodu on se opet odstěhoval někam prýč.

Tým Josef Lotes se tedy opět zapátral v Evidencích

a zistil současnou identitu neznámé ženy.

Potvrděla nám veškeré tyhle skutečnosti

a skutečně tam přivezli spoustu věcí, přijeli sami

a viděla, že mají u sebe i větší množství záreničných peněz.

Že to tady mají naprodej a že se budou za krátkou dobu

opět do Kyrgyzstanu v racet.

Což zruba po týdnu nebo po 10 dnech učinili.

Přeská krminálka po vyčerpávajícím pátrání

měla nejen pravděpodobného vraha, ale emotiv.

Já si desním, že ta manželka mohla být i částičný důvod.

Já už je tam mohlo dojít nějakým seksuálnímu obtěžováním,

mohlo tam dojít k čemukoliv, popely vodky, jak to u nich hodí,

že mohlo tam dojít k čemukoliv, každopádně prokazatelně

ta manželka vycestovala ještě před vraždou.

K soudnímu procesu tentokrát nedošlo.

Veškeré dokumenty předala česká policie do Kyrgyzstánu

a přestože se o výsledky tým Josefalote se zajímal.

Nikdy se jím nepodářilo zjistit,

jestli zavraždů Mamin se synem skutečně pikali.

My jsme tam napsali a čekali jsme několik měsíců na odezvu,

takže protestou všechno tak natahovalo.

Nicméně já jsem přesvětčný, že teda máme pachátel

i že jíme kdo to byl,

i když o tady u nás v republice nikdo nikdy nemohl obinit.

Jak to dopadlo, nevím.

Novináři se mě ptali zruba po rodce,

jak vlastně dopadl vynohradský řezník

a já jsem nevěděl, protože bysme nedostali žádnu odpověď.

Říkám, levyste novináři, tak vzistěte, jak to tam dopadlo.

Vy máte nějaké kontakty

a ten novinár se mi ozvala říká, ale dopadlo to hrozně,

protože v Kyrgystánu, když šlo k nějakému převratu,

to znamená, jak mě upozněl leh teda ze zaminy,

že tam může k čemkoliv dojít, tak tam k tomu skutečně došlo

a tam se provedla taková své rázná amnestie

s tím, že teda se otevřeli brány věznic

a všichni vězniové se poštili.

Je možné, že nám někde běhá po světě,

pravděprobně se nevrátí do České republiki,

ten pachatel, protože víme okolo se jedná

a nevím, jak to dopadlo,

pravděprobně tomu soudu, tomu růsobku utekla.

Partnerem toho to pořadu jste vy, posluchači Českého rozhlasu.

Už sto let vysílám díky vám.

Děkujeme.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.