Vinohradská 12: Utajovaná cesta Petra Pavla na Ukrajinu

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Prezident Petr Pavel navštívil hlavním městu Kyjev a to spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

Měste jsou prostě nezlomně přesvědčení o tom, že tuhle válku vyhrají.

Petr Pavel jako první zahraniční státní kota začátku Ruské invaze navštívil oblast východní Ukrainy.

Přístupová rozhovory Evropské unie s Ukrajinou začali ještě do konce letošního roku.

Rusové idete domů, než bude pozdě.

Vzkaz prezidenta Petra Pavela napsal ho na armádní techniku, kterou Česko poskytlo Ukrajině.

Jak důležitá byla cesta České hlavistátu do Kyjeva a Dnipra?

Ptám se kolegi našeho hradního spravoda je Viktor Adaňka.

Dnes je pondělí prvního května.

Ahoj, Viktor je vítej ve Vinohradské 12.

Ahoj, Matěj, jim dobrý den.

Ty máš za sebou poměrně náročný víkend.

Řekni mi, jak moc utajená ta návštěva Ukrainy na koniec byla, když se z oní dozvěděl

ty jako novinář, který si pak vyrážel s Petrem Pavelem na tu cestu letadlem, pak vlakem.

Já jsem oni veděl zruba dva týdny a tady u nás v Českém rozhla se o té cestě,

vědělo jen na prosté minimum lidí skutečně tě, kteří o ní vědět museli.

Takže ani moje příma nadřízená, můj přími nadřízený kolegové v redakci,

ti o tom nevěděli, dozvědili si to až ve chvíli, kdy jsme na Ukraíně byli

a kdy bylo to embargo tedy zrušeno a mohlo se informovat o tom,

že Petr Pavel je na Ukraíně.

A je to logické, to embargo je tam vždycky nutné z důvoru bezpečnosti,

ono by se mohlo zdát možná, že dnes už je to trochu rutina,

protože politici se poměrně často už vydávají do Kýva,

ale zastaková rutina to není, nikdo nevidíme do hlavy Vladí Miru Putinovi,

co může mít zaumysli, takže ta bezpečnost je tam vždycky na místě.

Pojďme postupně, takže nejdřív ta cesta byla do Polska,

tam bylo setkání s paní prezidentkou Čaputou

a pak oba spolšně vyrazili vlakem na Ukraínu, nebo jak to bylo?

No setkání vlastně se nesetkali, přistála obje letadla vedle sebe,

to bylo zajímavý pohled v Polsku české a slovenské letadlo v řešově na základně,

to je velmi zajímavé místo mimo chorem objehnane americkými,

protileteckými systémi Patriot příšně střežené, tam nesedli do out

a přesouvali jsme se do železniční stanice v přemišli,

která je zhruba hodinku daleko, ale protože ten vlak ještě nebyl připravený,

tak aby tam prezidenti nečekali a nevystavovali si opět nějakému riziku,

tak jsme ještě další hodinu kroužili podálnicích,

dokud ten vlak nebyl přistavený a potom se rovnou přil na nástupíště,

nastoupry jsme a jeli jsme.

A to je vlak ukraińských železnic, to je vlak ukraińských železnic,

ale to spolupráce s Polském, které do značné měry zaštiťuje

vlastně celou tu západní lovistickou podporu Ukrainy.

Vy jste správně, pané prezidenta, řekl bych.

Ještě řekl bych.

Jaké to v tom vlaku bylo, byste měli nějaké kupátko,

nebo jste vzdíleli v ten prostor s prezidentem s prezidentou?

Pro mě to bylo samozřejmě neujeritelně zajímavý zážitek.

Pro to se ptám, byli tam 3 vakony pro každou delegaci,

kdy jsme tam výjížděli tak 3 pro Českou, 3 pro Slovenskou,

navíc tam jeli ještě američti diplomaté a jak jsme se dozvěděli,

až v tom samotném vlaku tak s nám jel i ukraińský minest

zahraničí Dmitro Kuleba, který se také vracila,

nemá také jinou možnost, jak se dostat domů, než vlakem,

takže využil té příležitosti, že tam prezidenti jedou a se zase s námi.

A teprváštom vlaku se, ale faktycky Petr Pavel a Zuzena Čaputová setkali,

dali si tam takové vlastní jednání, takže už byhem této cesty

měli možnost spolu promluvit.

Ty jste to fotil, to je ta fotografia, s tému sálu, pardon,

z vagonu, jak tam u toho stolu sedí naproti soby.

Ale hezky vyzdobenému sálečku ve vlaku.

No a samozřejmě ten vlak je extrémě zajímavý,

opět tím za bezpečením stažené rolety,

aby jsme osobě nedávali zbytečně vidět do okolí tím světlem,

které vychází z vlaku.

Museli jsme hned na ukraińských hranicích vypnout mobilní telefony

a vlastně nějakou, kdy v elektroniku, která vysílá signal,

aby jsme neusnaněvali případě nějakou lokalizací digitalními prostředky,

kde se zorná pohybuje nějaká porozřelá skopina zahraničních SIM-Karet.

Takže jsme byli odříznutí od světa nějakou dobu,

do butové cesty do Kieva.

No a byla ta cesta přes noc, takže jsme tam strávili noc v tom vlaku.

To byl pátek.

To byla noc se čtvrtku na pátek a pátek ráno.

Už jsme se objevili v Kievi.

Dobrý den.

Dobrý den.

Dobrý den.

Vyděte, jak jsem rád, že se tam je.

Až ti nám myšlo krázny.

No, tak trochu je.

Tak, trochu má, ale kudel je.

Já jsem se všel, kdybyl přivítání.

Jaké bylo to přivítání na předměstí Kieva,

když jste vystoupili z toho vlaku, když Petr Pavel vystoupil a řekl tak, jsem tady.

Nezelenský tam ještě nebyl, ten se samozřejmě také nepohybuje jen tak po Ukrajině.

Ale bylo to po někot mimořádné přivítání v tom smislu,

že tam přijel Jevhený Perebinis, bývalý ukrainský velvyslanet

v České republice dnes na městek ministra Zahraničí,

který Petra Pavela a Zuzanou Čaputovou vlastně celet dopoledne osobně provázel.

Což je učitá symbolika toho, jaký význam ukrainská strna,

přikládá ten návštěvé byt, který nebyla první pro Petra Pavela ano.

No a to přivítání bylo trochu hektické, protože stále platilo Embargo,

ještě jsme se tam domluvali na tom, jak dlouho to Embargo bude platit,

Ukrainská strna požadovala, aby platilo až do doby než proběhne celá zkuska z Volodym Remzelenským

a on se přesunestou prezidentského paláce jinám.

Ale protože se v Česku všechno vykeca, tak tomu nebylo jenak ani tento krát

a nepodářilo se úplně utajít tu cestu před všemi novináři,

někteří novináři už tam čekali na Petra Pavela.

A v tom takovém lehkém chaosu, když zároveň byly dobytnuté na ty mobilní telefónia,

těžko se domluvalo, tak to jedné redakci trochu uteklo

a zveřenila to už tu chvíli tedy, že Petra Pavel je na Ukraine,

takže Embargo skončilo a pro mě tedy začala hektické vysílání.

První kroky Petra Pavela, hned potom se tedy vystoupil z toho vlaku,

vedli potom do těch míst kolem Kýjeva, které byly nejvíc zničené

Ruskou invazí točiš Borodianka Buča Irpějň.

Buča, ona už je hodně upravená na rozdíl od Borodianky.

Borodianka vypadá to vlastně stále stejně, jak skončila v těch první týdnech

po počátku invaze, kdy se ruské síly neuspěchně pokoušeli do bítky jev.

Pro Petra Pavela to byl nesmírně silný zážitek, jak říkal,

protože ty obrázky, co jsme tam viděli rozbombardované domy trosky,

tak to je něco, co jak řekl zná zdop, kdy jako voják působil

v bývale Júgoslávy a říkal, že si nikdy nepředstavoval,

které je uvidízno.

Vyslel jsem si, že už to nikdy neuvídím, tak na blízkové.

Zemi, které nám porobně jako dívá Júgoslávy, tak to blízká.

Je to smutný pohled.

Z toho počtu utoku na civilní cíle se nedá vyvodit nic jiného,

než to je záměr, protože...

No a v té samotné buči tak tam zase navštívil místo,

kde byl objeven jeden z těch masových hrobů,

který po sobě zanechali ruštívojáci za kostelem.

Ty ostatky o tam tutož byly vyzvernuté,

ten hrob byl pouze přikrytý tak na hrubo prkny.

A to opět byl velmi silný zážitek.

Bylo vidět, že Petr Paveloch chce osobně vidět,

jak to vypará nechat na sebe působit tíhu, tíhu toho místa,

aby měl z první ruky tu zkušenost v sobě.

Pak přišlo to jednání s Volodymyrem Zelenským?

Potom jsme se přesunuli tady do Kyva,

kde následovala ta politická jednání,

jednání s Volodymyrem Zelenským ukranickým prezidentem.

Přesopet pro mě bylo nesmírně zajímavé,

protože ta vládní čtvrt, prezidentský kompleks,

kde on sídlí, kde sídlí ty další vládní úřady,

ten je zabezpečený v postatě jako vojenský bunkr.

Normálně pytle z pískem, jak si to asi člověk může představit

z nějakého bojového filmu.

Osnatý drát?

Osnatý drát, pozuby o zbrojení vojáci, čekpojnt.

Vzdajem telefone plončetem od bouky.

Dobroho dnia.

Dobroho dnia.

A hned za tím čekpojntem je místo, které budou posluchačí možná znát

z těch prvních dnů po invazy slavné video Volodymyra Zelenského,

kde stojí před tím vládními budovémi a říká,

my jsme tady, my jsme vás neopustili.

Premier ministr Šmahal tut, padelák tut, prezident tut.

Vsi my tut.

Nistem jsme prošli už mi trošku projela tahusíků,

že po zádech, kdy jsme tam šli do paláce,

kde Volodymyra Zelenský nemá kanceláša,

kde příjímá obvykle zahraniční návštěvy.

Tam se potkal nejprve na čtyři oči s Petrem Pavlem.

Mluvili bez tlumočníků, bez nikogo, mohli si říct, co chtěli.

A Petr Pavlel toho chtěl využít k tomu, aby vůbec navázal nějaký osobní kontakt,

protože z Volodymyrem Zelenským si dvakrát telefonovali odzvolení,

ale bylo to poprvé, kdy se viděli.

A stil Petra Pavla je takový spíše neformální.

On úplně nemá rád ty diplomatické kličky a jednání jako mezi politiky

a spíše preferuje jednání mezi lidmi.

Takže se pokusil nastavit takový ton, nabídli se tykání, začali se tykat.

A potom nastodobalo tohle je to hlavní jednání

i s diplomatickým doporodám, i se zuzanou Čaputou, která tam za nimi dojela,

kde pak probrali ty hlavní témata, o který chtěli mluvit.

Což byly, předpokládám nějaká další podpora Ukrainy,

vědávají hožná od dalších zbraních.

Bezpochyby to hlavní, co v tuto chyli Ukraino trápí,

to nejsou ani tak vlastně zbraně jako munice do těch zbraní.

Oni by třeba i zbraně měli, ale munice opravdu schází,

stále, rusko, strílí směrem na Ukraino,

ořád vyššími počty munice deně, než Ukraina odpovídá směrem

zpět na ta okupovaná území.

A teď navíc jsme v době, kdy Ukraina připravuje proti ofensivu,

což Volody Mrzolenský zajímavá věc na té tiskové konferenci potvrdil,

že ta proti ofensiva bude.

Ale i proto potřebují teď velmi naléhavě munici,

zwáž do těch těch korážních zbraní, které,

a která im opravdu zhufala, chybí.

Zajmena ta ráže 150 milimetu, ale i další.

No, takže to byl jeden bod, o kterém mluvili.

Že děakujmo.

Žanovna, Žanovna,

paní prezidentka slovačny,

Žanovny, Peter, Žanovny,

pan prezident Čechy,

Žanovní komandy prezidentiv,

Mluvila nejvodalších věcích o tom,

že Evropská unie a sebratontická aliance

i nedále nabízejí perspektivu Ukrainy,

a Ukraino ní má samozřejmě zájem,

Peter Pavel potvrdil, že zatím stojí,

že podporuje člence, jak v Evropské unie

tak sebratontické alianci řekl,

že to není otázka zda, ale kdy se tak stane.

V případě Evropské unie řekl,

že by podporil otevření přístupových rozhovorů

ještě letos.

A pak mluvili ještě spustit dalších věcí,

konkrétních věcí, třeba to,

že Ukraina stále ještě pojevený,

Perebiníšsově nemá velvyslence v Praze,

stejně tak se chystá býměná velvyslence Českého.

Na Ukraíně Českou má také zájem

posíli diplomatické zastoupení na východi Ukrainy,

takže těch témat byla opradu velká ředa.

Jako kdyby Vladímir Putin věděl

už do předů, co se asi tak bude dít

v Kyiv, je totiš, v Pátek,

po velmi dlouhé době byly velké letecské utoky

na Kyiv z Ruské strany,

to se i x10 dní nestalo,

a ze zuzanou čapu toho Petr Pavel musel

v ten pátek i do protibombového krytu,

kulitom, že se rozezněli Kyivem Syrény.

Ty stám byl s nimi?

Byl jsem tam s nimi, byl to velmi zajímavý moment.

Já jsem tu Syrénu vlastně ani neslíšel,

protože jsem tu chyli byl u vnitř hotelu,

kde nebylo tolik slyšet, ale viděl jsem,

když byl na delegace spychá pryč

a řekl mi tady pojď taky,

tak jsem všeo.

A šli jsme tady do krytu, který byl pod hotelem,

což byla vlastně karáž,

jenom upravená, aby se tam dalo sedit

a přečka nějakou dobu,

než ten poplach pomyne.

A bylo to velmi zajímavé sledovat,

protože v tu chvíli Petr Pavel

měl mít v plánu jednání

a nebylo kde se uskutečni,

tak za ním přišli do toho krytu

a odrálo se tam do té garáže.

Takže tam bylo pravdu zajímavý pohled,

kdy u jednoho stolu, spomeň na plastových židličkách,

se děla nějaká ukrainská rodina,

nalely se tam nějaké kafe výno,

popíeli, bavili se.

U vedlejšího stolu probíhalo politické jednání

prezidenta ČR s krimskými tady.

U dalšího stolu si Zuzena Čaputová

vyřizovala nějaké telefony,

její delegace tam taky po chvilce přišla.

Až ještě u nějakého jiného stolu

ta ochranka složila ty útočné pušky

na ten stůl a na tím taky teda nějaké kafe.

Takže trošku absurdní pohled.

Já si pamatuju jeden ze vstupů

kolegy z pravduje české televize

Michala Kubala právě v české televizi,

kdy říkal, ta opatření

bezpečnostní jsou tu taková,

že my vám vlastně nemůžeme

ani v živém přinosu říct,

jaký další program bude následovat.

By ktorej, byste věděli,

že je to na východ do dnipra

ten následující den.

Ty informace se k nám záměrně dostávali

postupně, na počátku jsme věděli

pouze, že bude cesta na Ukraínu.

Vlastně až česně před cestou

před tím samotným nástupem do vlaku

jsem si rozvedil, že tou destinací

kam se pojede na východ je dnipro.

To jsme předtím nevěděli

nebo opravdu jenom krát se

předtím jsme se to rozvedili.

A je to logické, to informační emargo

je opravdu potřeba, protože čím více lidí

potěčou a bude možné toho

zneužít, ta bezpečnostní opatření

se vlastně prolínala celou cestou

na všechny úrovních.

Je to možné představit.

To nejviditelnější byl ten ozbrojený doprovat.

Petr Pavel se všude vydával s ochrankou,

která byla opravdu pozuby ozbrojená

nějakými pouhými ročními zbraněmi,

ale opravdu dlouhými utočními půžkami.

Byla tam je ukraínská čás, která

se k nám připojela, která se bonosila

kdyby se opravdu cokoliv stalo

a asi úplně nejcítlivějším

momentem z pohledu tego zabezpečení

protu část zabezpečení

byla ta samotná přeprava.

Ne ten pobyt

v Kyjevě a v těch dalších místech,

ale ta přeprava, protože

když jste v Kyjevě, tak to není místo,

kde se bojí, je už dávno ne.

Níkdy tam ty bojani nedošli pouze na to předměstí,

ale do dneška se Ukraina

stáva terčem raketových utoků,

jak si říkal, během té noci,

že tam přijížděli, tak už v doby, kdy jsme

nastupovali z pravorejské služby

poskyte informaci, že ruskeletet

to je aktivní, že to může

být nějaký signal, že možná vědí o té cestě,

mohlo to slovisat a nemuselo

a pak během té noci dopadlo

těch 4 a 200 raket, což byl nejhorší

utok za posledních asi šestý dnů,

17 mrtvých pokud se nepletu

a už jste v Kyjevě, tak je tam

zurbá hodina, pokud ta raketa

vystřelná třeba z námořní flotyly

tak než doletí během té hodiny se můžete schovat

za funguji ty poplachy, ty různé

systémy, co lidi mají třeba v mobilech

ale ve vlaku se ne schovat

ten vlak je nejzraňitelnější

bod na celé té cestě, takže z toho

měla bez pochyby největší obavu

ta ochranka

Do dníprá se videl Petr Pavel

jako první západní prezident

od začátku Invaze, setkal

se i svojáky na frontě

Petr Pavel

velmi stál o to vidět České zbraně

které tam Česk od počátku Invaze posílá

takže navštívil

vojenský prostor, polygon

kde Ukraínci cvičí své vojáky

a tam viděl právě řadu

z těch zbraní, které už byli i na frontě

které jsme tam poslali třeba před rokem a stálesou

že nebyli zničené, stále slouží

bytím třeba schází munice

o tam tot pochází možná islavná fotka

jak podpistuje houfnici

s tím vzkazem růsové běžště domů

dřív než bude pozdě

a bylo také důležitý bot té sestika mimo chodem

který nebral novináře z bezpečností duoru

samozřejmě vycikové střediskou Ukraíncké armáry

navštívil také

novomoskevskou nemocnic, což je

podstatě jednostě hlavních středisek

kdy proudí zranění Ukraínčtí vojácy

kde jsou ošetřovaní

a odtud pak dále transportování do dalších místs

tam předal dár 9 lůžek

od tohle české firmy od Linetu

kdy má Českou mimo chodem také zájem

chce tam v té nemocnici

nebo v té oblasti školy

třeba ukraíncké zdravotníky

a poskytova tam je další pomoc

a těch míst co navštívil

bylo opravdu mnohom

navštívo taky uprchlické středisko

protože možná trochu zapomínáme

že my jsme centrem uprchlíku

kteří opustili zemi

ale pak ještě obrovské množstí ukraínckých uprchlíků

i těm bojům utíct ze svých domovů

a zůstali na ukrainy sobů

ze vnitřně přesídlení a dní pro

je jednostě v úzovkách nejvíce postížených míst

to je milionové město

kde je 200 tisíc vnitřně vysídlených uprchlíků

je to pro ně zdroje vnitřního problému

takže i tomu se vinoval

navštívil tam třeba i děti

tohle opravdu hodně ten den

byl programově hodně našla paní

a všechny těch se kterým mimoval

si toho velmi často považovali

protože jak si říkal je to první západní politik

od začátku invazy který se vydal

tak na východ tak blízko frontě

dní pro

proč zrovná dní pro

dní pro je totiž město

respektive dně pro Petrovská oblast

na kterou Česká republika

převzala patronát v rámci

poválečné rekonstrukce

což znamená, že

nenutně, že by tam Českoho

se zavázalo investovat

ale bude třeba koordinovat

tu mezinárodní pomoc

pro Ukrajinu, poskytné know-how

a bude takový

přítelem na telefonu

který bude pomáhat

v tomu regionu s obnovou

má to ssobě

ještě skryt

takový s trochu symbolický význam

v tom smyslu, že

dně pro Petrovská oblast

je nejvíce průmyslovou oblasti na Ukrajině

a Česká republika je nejvíce

průmyslou zemí Evropské unie

takže se nabízí ta porobnost

že si budeme moc si vzájemně

porozumět v problémach, kterým čelíme

který je tam působíško na

transportation tam a třeba

vývojové středisko

které se pak birávějí

a prodávají po celé Evropě

takže je tam i na co navazovat

to vždy pomáhá v diplomaci

když je na co navazovat

no a Petr Pavel ostatně je tam už teď

přijel s konkrétními projekty

on chtěl aby to nebyla pouze

symbolická cesta, ale aby byla

naplněná nějakým obsahem

takže tam přišel s nabídkou

kterou mají obrovský problém s vorou

s čistotou vody, takže Česká Republika má

například zájem postavit tam velkou čistírnou

odpadních vot, v energetice chtěl

spolupracovat v dopravě právě

ta škoda transportation, ta energetika je také zajímavá

protože tam několik jaderných elektráren

Česká Republika opět je derná země

která tomuto tématu rozumí

a také, a to jsem nevěděl

v něpro Petrovské oblasti, je tradice

vesmírného výzkumu

a to je opět něco na co se

Česká Republika, takže tady se opět nabízí

třeba o nějaká možnost univerzitní spolupráce

takže s těmi to konkrétními projekty tam přišel

a všechny těch se, kterými mluvil

velmi oceňovali, že ta pomoc dostává

konkrétnější porobu

a to hlavní, co Petr Pavel tam zdůrazňovali

je, že po válečná rekonstrukce

může začítiť, nemusíme čekat na koniec války

teď je příležitost pro České firmy

když si tam můžou vyburvat kontakty

to třeba ještě desítky let

třesty konkrétní návrhy

nemyslí si, že nakonec to byla hlavně

ta simbolika, to hlavní poselství

celé tená vštěvy

ať už to bylo to fixkou napsané

Rasha Go Home ať už to bylo to

setkání s Volodymirem Zelenským

po těch dvou telefonátech, které

si tady zmínil, které spolu měli

jestli prostě to, že se Petr Pavel

na tu Ukraínu vydál, že se vydál

se zuzanou Čaputou a že se pak sám vydal

až do dnípra

a výsledku prostě jenom znamenat Ukraínci

my jsme tady pořád s vámi

Já si to myslím, že to tak je

i když tam spoustat těch konkrétních

bodů, na kterých se dá stavět

které se budou dalé rozvět, tak to je opravdu

ta nejdůležitější část

té cesty, protože

byt se může zdá, že to je rutina

když tam politici jezí tak často na Ukraínu

byt se nevidávají tak daleko

tak pro Ukraínce je to cene

v tom, že se obávají, že ta

navaz války, kterou cítí oni

my, kterou cítí Letzgro

takže povede k tomu, že

ta podpora bude oparat a Ukraínci velmi dobře vědí

že bojují o svou existenci

a neobejdu se bez podpory západu

a jsou v děční, když jsou západní

o politici ochotní potvrzovat,

že ta podpora neopará i když je to třeba

stále složitější pomáhat v některých oblastech

takže jsou stále připravení v tom pokračovat

takže to hlavní tam bylo

skutečně být tam ukázat

že stojíme za Ukraínou a že neopouštíme

a bylo to myslím gložité

i na opačnou stranu, i pro Petra Pavla

vidět to na vlastní oči

to co se tam děje, zažít to

a potom to třeba předávat v České společnosti

i třeba můj osobní zážitek

kdy já jsem se snažil jak v Kijevě

tak v dnitru, si nejdíc a spomět chvíličku

projící to město podívat se, jak to tam vypadá

a zaběhl jsem v Kijevě

na rychlou večeři do nějaké gruzínské restaurace

a bylo to právě kráce

potom vyhlášeném po plachu

a v té restauraci se mědl

a nejen se vypnula elektrina

a já jsem si říkal, aha

tak možná nějaké trosky dopadli na nějakou rozvodnu

nebo co se děje, že se vypnul prout

a necem přemýšl na těmi krizovými scenáři

a tě Ukraínci tam žijí normální život

a ukázalo se, že tam je jenom někdo narozeniny nestli do hart

a aby tam byli vidět, že ty svíčky zapálené

tak zasnoly, začali zpívat

všechno nejlepší

těch lidi tam prostě žijí normální životy

a mířím k tomu, že o tomu byl i Petr Pavel

když jsme se o potom po té cestě ptali

co na něho zanechalo nejsilnější dojem

tak říkal právě ta absurdita toho

že se bude tak nelítostná brutální válka

a te lidi ale prostě musí žíti normální životy

a zvlášit, když navštivite tu zemi

v době a hlasně plného jará

kdy všechno kvete

po vlících chodí

naminky, skočáry

a lidé na výlet

takže jsme si tam třeba v dnipru

a raketa do sloho srovnala se zemí

a kolem toho se pocházali na sluníčku

maminky s dětmi

kterém zemřelo 740 civilistů

nás toho několik dětí

to opravdu rozum, bude velice těžko

tak ta absurdita

té situace to bylo něco co

i jeho vojáka, který si prošel válkami

tak i na něho zapůsobila

takže si myslím, že

i proti politiky takové cesty

mají smysl i v té osobní rovně

tak Viktorem, moc díky

za

jednak tvé vyprávění

a jednak to, že si nám mohl

přinést veškeré ty informace

z té samotné cesty, protože i ty

si na Ukrainii teďka v poslední tunek byl

reportoval si, díky za to

moc děkuju

tohle už je všechno z Vinohradské 12

z pravodajského podkástu Českého rozhlasu

dnes s kolegou

Viktorem Danikem

o cestě prezidenta Petra Pavla

Pokud se vám

tahle epizoda Vinohradské 12

tedy byla tak si nás nezapomeňte

příště zase pustit

nové díly vychází každý všední

den po půlnoci a to ve všech

podkástových aplikacích

od čestí od rána jsme na webu

irozhlas.cz

a po desáté dopoledne

nás vysílá Český rozhlas plus

na slyšenou zítra

Vážený pane prezidenta

dámy a pánové

přistali jsme na načiště

Praha Kpeli

sustaníte prosím sítět

na svých místech až do úplného

zastavení letadla a vypnutí

transparentů připoutejte se

ménem celé posádky se s vám

loučím a přejvám

příjemný zbytek prodlouženého

víkendu děkujeme a na sledanou

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.