Vinohradská 12: Ukrajinské obilí jako ruská zbraň

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradzká 12.

Severoatlantická aliance kůli ruzkým utokům na černomorské přístavy a obelné sklady posiluje svý dohled v regionu Černého moře.

Čev na to jen z Toltenberg prohlásil, že Rusko musí přestať využívat hlad jako zbraň.

Komiset važuje, že posílí vývozní koridody na svém území, aby se obylí co nejřík dostalo do razujových zemí.

Ukraїnské obylí jako ruská zbraň. Kud je hoteč z Ukrainy vyvážet, když Rusové ostřelují přístavy a sila.

A proč strozkotala černomorská dohoda? To ví Michail Romantsov,

politický geograf s fakulty sociálních věd univerzity Karlovy a metropolitní univerzity v Praze.

Dnes je pátek 28. července.

Dobrý den, vítejte ve Vinohradské 12.

Dobrý den.

Severoatlantická aliance posílí průzkumnou činnost v oblasti Černého Moře.

Zapojí další letadla, drony a tak dále.

Stanese tak po ruských utocích na černomorské přístavy v Odesea, v Mykolá a Jivu a taky na ukrajnská obylná sila.

To jsou ty útoky z posledních dní.

Je to podle vás dostatčující reakce na to?

Tak je to reakce.

Jestli dostatčující se ukáže časem uvidíme jakým způsobem budou na tuhletu zvýšenou aktivitu ze strany aliance reagovat rusové.

Tam není jak si v tento okamžik asi čeho se chytit.

Co je z mého hlediska důležité v St. Petersburgu v těchto dnech probíha samit Rusko-Afrika.

Afrika představuje z hlediska do dávek obylí jak z Ukrainy tak z Ruska.

Velice zásadní, řekněme, kontynentem bozásadního aktéra.

A s největší pravděpodobností se zdá, že řada afrických vládců respektív afrických zemí má výhrady v účitlomu jakým způsobem Rusko.

Proto existuje, že to anglické slovo weaponization, čili jak jim způsobem Rusko weaponizuje právě svou pozici na světovém trhu s obylovinami respektiv,

jakým způsobem zneužívá tu válku s Ukrainov.

Je možné, že se Rusko dostane pod ještě intenzivnější tlak, který nebude tentokrát přicházet pouze ze západu,

vlastně bude přicházet i z Afriky a a to konto, že Rusko změní svoje chováň, ale tepouze předpoklat v tento kamžik.

Uvidíme tedy, co se bude dít a jestli nebude nutné, aby na to případně svojí aktivitu ještě dál zvýšilo,

což samozřejmě má sebou, nebo nese to sebou, ale obrovská rizika vzledem k tomu, že Ruskova Ukraina jsou ve válce.

Co jste zmínil, že jsou to obavy, že Rusko verponizuje obylí, můžu to vnímat tak, že vytváří vlastně s obylí zbrání v této válce?

Naprosto jednoznačně existuje celá ředa analitiků, jak věnujících se ekonomické analíze, tak analíze v oblasti,

řekněme, vojenství a bezpečnosti, kteří používají termín, že v tento kamžik svět v období,

kterému se říká weaponization of everything, czyli že země prostě mají tendenci vytvořit si zbráni,

nebo možná nemusíme používat termín zbráni, možná můžem použít termín jako klacek,

který jsou ochotní použít proti těm ostatním témiest, čehokoliv, co jim dává nějakou silnější pozici,

czyli víme, už další dobů země produkující ropu, tak mají tendenci použít tuhle svou výhodu vůči ostatním.

Tak mi se mluvíte třeba o produkci polovodičů, takže Tajván, Japonsko, spojene státy Japonsky

teď vlastně uvalili nějaké restrikce na právě vývoz čipů do Číny, takto je další takový případ.

A Rusko a Ukraina to jsou země, které mají velice silnou pozici na světovém trhu právě v produkci potravyn,

a Rusko další dobů už dává na jevo, že je ochotno a připraveno tohletu svou pozici na světovém trhu

maximálním možním způsobem využít nebo chceme liznoužít zletiska světového společenství ve svůj prospěch.

Rusko zastavilo svou účast na černomorské obilné dohodi.

Sumouvis prostředkované OSN a tudeckém umožňovaly na vzdory bojům na Ukrajině

vyvážet desítky milionů tun zemědělských komodyc ukrainských přístavů v Černé moři.

Dohoda platila od loňského července.

Kreml podminoval další prodloužení dohody odstranením některých sankci.

Pojďme to uvest trošku do kontekstu. Já jsem na začátku tedy říkal, že na to posílí tu průzkubnou činnost

v oblasti černého moři a že to je reakce na ty útoky Rusů, jak na ukrainská obilná sila tak na černomorské přístavy,

totiž tedy na ty dopravní trasy obilí z Ukrainy ať už je to na blízký východ nebo do Severní.

Afriky byste změňoval, že právě tam míří ze jmena vývoz toho ukrainského obilí.

Proč Rusko vypovědilo černomorskou obilnou dohodu v půlce července, která to umožňovala ten vývoz?

A proč pak na ty přístavě na ty dopravní trasy zautočilo?

Je to nějaká změna v myšlení Moskvi, že právě teď se rozhodli,

že už dál nedbudou dovolovat ukraincům to, co dovolovali, ale že jim utnou i ten vývoz obilí?

Já bych to přičítel primárně navrup tomu, že válka na ukrainy se vrste nevíví tak, jak si Rusko představovalo, jak si přeje.

A teď ani nejde primárně o to, že Rusové tu svojí slavnou speciální vojenskou operaci nedokázali dovést z jich pohledu

v zdárnému konci, v horyzontu několika málo dní nebo týdnu, to už je teď celkem asi pase.

Ale de o to, že Rusko není schopné dosáhnout svých cílu ani po pětistech dnech válčení.

Čím delší dobud a válka trvá, tím víc se stává válkou, ve které samozřejmě,

ty vojáci, kteří jsou v těch bojových liních a utkávají se hrají důležitou roli,

ale čím dál tím důležitější roli, hraje ekonomik a schopnost na jedné straně Ruska

a na druhé straně Ukrainy respektive těch států, které ji podporují mobilizovat stále další a další zdroje

pro výrobu a dopravu, střeliva, nové bojové techniky a tak dále.

A tady Rusko vlastně nevyhnutel, když se podíváme na velikoz tyho ekonomiky.

Prostě taháza, kračší konec, provazu a čím déle, ta válka trvá, tím hůř se Rusku v té válce darí.

Jenom, abych to tedy pochopil, ta válka se nevíví tak, jak oni si myslí a už i tůle pákuje třeba využít.

Myslím si, že ano.

Co s tím obylím teď bude, tedy pokud ta dohoda padla v půlce července,

v půlce července jsou tu ruzké útoki, na to chce chránit nebo pomoc chránit ukrajnsům

ty přístavy a ty dopravní trasy, tak můžeme se dočkať toho,

že to obylí prostě na Ukrainii skončí, nikam se nevyvezel.

Co je jako cílem Rusu?

Cílem Rusu, když se podíváme na to, co oni deklarují, což většinou,

jak si nemá nic společného s realitou je vlastně zabezpečit dostatečné možství potravin

pro všechny ve světě, kteří jsou v potravinové nouzy.

Moskva ústy prezidenta Putina dokonce prohlásila,

že všem zemím, které měli nasmlouvané dodávky obylí s Ukrainy,

takže dodá stejné množství a zdarma.

Znamená Rusové sami sebe, eksi mají tendenci dát do pozice aktéra,

kterému leží na blahu v prvé řadě zájem zemí,

s většinu světa těch hladovějcích a tak dále, tak podobně.

Valité nicmeně taková, že tím, že padla,

ono už mimo chrem k tomu došlo dvaknát předtím,

že vlastně ta čertno-murská dohoda a vývoz Ukraínckého byla

ze strany Ruská na vždycky určitou dobu ve levice krátkou a tím pozastavena,

tak na to svabozřejmě reagují světové trhy.

A světové trhy nebo světové burzy reagují velmi rychle,

zřídka, kdy reagují, abych tak řekl s rozvahou,

protože ta burza je o něčem o jiném,

a dochází k díky ke skokovému nárůstu,

respekt je případně poklesu ceny obilovin.

A země, řekněme, země Evropské unie

si mohou samozřejmě dovolit platit za nejmetomu obiloviny

nesrovnatelně vyšší ceny než země,

jako je Afgány, stán, jako je celhavým etiopie, Erytrea a tak dále.

To znamená, ono to dopadá primárně právě nejhušnat

i nejslapší členě mezi národního společenství

se, bych si mocí mermos naží v frámci těchto zemí vytvořit

pocit, že to, že oni jsou v problémích za to primárně můžou

spojené státy Evropská unie na to Ukraina a tak dále a tak podobně.

A oni jsou teď ty, kteří je zachrání a to byli jim dodejí.

Ano, přesně tak. Rusové strašně rádi osobozuji a chrániví.

Já už jsem je to geopolitické, pucledává dohromady, děkuju.

Teď už tomu poměrně dobře rozumím,

jenom se vrátím ještě pod otázce, témé původní otázky,

jaká je tam tedy úroda, a jestli předpokadám Ukraici to všechno

nedokáží zpotřebovat, jestli tam tedy schní,

nebo západ tedy vymýšlí, jak dostat to, byli jsou krajiny ven.

Tohle, co je samozřejmě velice podstatná záležitost,

Ukraina produkuje násobky toho, co sama je schopná potřebovat.

Ukraina využívá toho, že ta země je neuvěritelným způsobem úrodná.

Odhaduje se, že zruba 55% ukrajinckého území,

a jenom bych připoměl, že Ukraina má rozlohu přes 60000 km,

čili něco přes 30000 km Ukrainy, je úrodná zemědilská půda

podle mění některých ekspertů,

si jedná vůbec o tu nejúrodníší zemědilskou půdu na světě.

Ukraici přirozeně téhleté výhody využívají a produkují obrovské oběmy,

obilovin, slunečnice, soji a tak dále.

A to všechno jsou věci, které jsou nesmíně důležité právě

pro fungování světového systému produkce potravěn.

Co je důležité?

My jsme až do nedávna žili v období,

to je jeden z těch obrovských pozitivní zněn,

které nastali po konci studené války,

že ve světě velmi rychle klesalo množství lidí,

kteří měli potravinový nedostatek.

A nešlo primárně o to,

že by se všude v světě tak dramatickým způsobem

zvýšela produkce potravěn,

jako spíšlo o to, že v těch zemích

a Ukraina je právě jednou z nich, podobně jako třeba Brasilie,

to znamená v těch zemích, které mají dobré,

klimatické a půdní podmínky,

tak tam se podařilo intenzivným způsobem

prvduka potraviny a následně

se podařilo velmi dobře ty potraviny

globálně dystribulovat po světě.

V zásadě se dá říct,

že někdy v 60. letech

kolem 50% cietové populace

mělo potravinovojí ve ksi nějaký nedostatek

a po vlastně skončení studené války

velmi rychle tohle to číslo,

které se samozřejmě už od těch 60. let

jako změnčovalo,

ale tak to kleslo zruba na úroveň 3%.

A neprimárně právě proto,

že by všude začali produkovat potraviny,

ale proto, že v tom poststudenová lečnickém světě

se dalé po lépe dářilo dystribulovat

ty potraviny.

V Okamžiku, kdy Rusko začne utočit na Ukraino,

kdy vlastně zaminovali přístupy

k ukrainským černomorským přístavům,

tak na tom světovém trhu s potravinami

v uvozovkách ze dne na den

na jednou začal hrozit

ten obrovský problém nedostatku potraviny.

Podstatné je, že z Ukrainy

respektive zlibovolné jiné

velké producencké země světa

se drtivá většina těch potraviny

na světové trhy dostává prostřední

s tím námořního eksportu.

Ty pozemní komunikace,

které mi mochodem Rusové

samozřejmě také ostřelují,

tak ty jsou schopny realně pojmout

jenom nějaký malý zlomek.

To znamená, můžeme se bavit o tom,

že Ukraínci se to konec konců děje.

Část svého bylí se pokoušejí

dostat na světové trhy přes Polsko.

Teď se ukazuje možnost

dopravovat to vlaky do přístavů

v pobaltí a o tam tuť potom

zase pomoří něco se dopravuje

přes Rumuncko.

Ale problém je právě,

jak to dostat z Ukrainy.

Ty oběmy, které tam realně jsou,

tak prostě pozemi tohle stondnení možné.

Može je jedinou schůdnou

nebo splavnou v tomto případě

cestu Arusové to vědí

a zne užívají to.

Když jste nadhodil ty sousedící země

Polsko a jiné,

tak v Bruselu,

kromě té rady na to Ukraina

se tento týden řešila

otázka obylí ještě

mezi ministri zemědělství

a zástupci několika unijních

vlád Totišstáty Evropské unie

se nedokážou dohodnout

na vývozu Ukrainského obylí

tou cestou po zemi.

Proč? Jako kdy je problém?

Já myslím, že Perulem se týká

primárně toho a to jsme

třeba už viděli další dobů

v Polsku, že tam jsou

místní zemědělci, místní producenti,

kteří také mají své zájmy,

mají obavy z toho,

že když se na jednou, na jejich území

oběví obrovská kvanta

ukrainských obylovin,

tak to horší jejich pozici,

jak na těch svých domácích trzích

tak případně pokud deo export.

Evropa patří

mezi ty velké producenty obylovin

Česká republika, my jsme

země, která je poměrně malá

zletiska velikosti naši ekonomikel

pokud je třeba o produkci obylí

tak Česká republika patří

mezi ty země, které jsou

v tom globálním pořadit do celá

solidným způsobem vidět.

My jsme pokud deoprodukci obylovin

soběstační a taky

z toho, co máme na produkci

tak se snažíme vyvážet na světové trhy

a tohle jsou věci potom,

že jak si ti zemědělci a

zemědělská lobby je

obecně v Evropské unii silná

tak z toho majohbavy.

To znamrát, že oni se bojí,

že by příval ukrainského obylí,

které teď nemůže být

exportováno přes Černémoře

a šlo by přes kontinentální Evropu

a dál potom do těch zemí 3. světa,

že by zaplavilo ten jejich místní trh

odbyt toho vlastního produkty

respekté teplodiny, kterou oni vypěstují.

Pokud jsem správně pochopil

ty argumenty, tak přesně tak.

Ale já nejsem agrární hnalitík,

takže je možné, že mi tam něco uniklo,

ale pokud jsem to správně pochopil,

tak přesně takhle jak ztříkal.

No a ono, v Bruselu se teď řeší jako zákaz

toho vývozu, protože ten by měl

platit na dopolově nezáří,

že ty okolní země tam platí zákaz

na ten vývoz chápu to tak, že

to je volený, ale do těch zemí se tedy dovážet nesmí.

Přesně tak.

Zákaz vyvážet ukrajinské obilí

do některých unijních států

by podle ministra Zemědělství

Marka Výborného z KDU ČS

neměl být prolužován.

Pokud to obilí nedostaneme

z Ukrainy do Zemí Severní Afriky

na blízký východ,

tak to může vyvolat obrovský problém

v těchto státech, který se nám může vrátit.

Polsko, Bulharsko, Madersko,

Rumunsko a Slovensko

to těž chtějí prodloužit

zákaz dovozu ukrajinského obilí

na své trhy až do konce roku.

Aktuální zákaz má

to těž podle...

Co si o tohedy těch roze příjí,

protože ministři Zemědělství

se zatím neschodli na tom zda ten zákaz

do těch okolných států, Polsko, Rumunsko

a ji nebude pokračovat, co si o tom všem

asi musí mysleť ukraina.

Tak ukrainci, samozřejmě,

mětější nicméně

a já teď řeknu něco, co se mnoho

posluchačům asi nebude líbit.

Nejde o to, že by se to líbilo mně

ale myslím si je taková je realita

ale ukrainci

si volky nevolky

musí uvědomit a tím mám na myslíte

teda jejich politické elity primárně

že ukraina

není a nemůže být

jedním jediným, jak si mě řídkém

pro fungování

jednoho každého státu

v robské unie nebo

sjetového společenství

v globálním rozňeru.

Ono se to netíká třeba jenom právě

těch zemědelských komoditel

ono se to třeba týká právě toho

tolik diskutovaného exportu

nebo dodávek zbraní pro ukraino.

Protože na jedné straně

je tedy samozřejmě přirozené

že ukraina potřebuje

ty zbraniové systémy z západu

primárně z těch velkých zemí

typu spojené státy, Britány, Francie

udávány ty zbraně

jsou v fůvozovkách konzumovány

v kontekstu toho vojenského konfliktu

ale nedá se za bráni tomu

aby měkteré ty zbraně

třeba i poničené se dostali

do rukou rusům

to tak prostě ve válce bývá

a v Okamžiku kdy se rusové dostanou

k těm západním zbrojním technologím

tak je zůvodné se domnívat

že to Okamžitě se pokusí

nějakým způsobem prostě analizovat

pokusí se auto-konto

třeba byť nejspíšné hnét

ale v nějakém dalším časovém horyzontu

tyhle ty věci

začíte si produkovat ve vlastní reží

aby vylepšili svoje vlastní

zbraněvé systémy

nepochybně se o tyhle ty věci

dělí s Čínoho možná s Íránem

což jsou všechno potenciální konkurenti

nedej Bože

vyloučit se to ale nedá

možná i leksi země se kterými

v průběhu 21. století

to západní společenství

bude muset stoupit do

nějakého konfliktu

a tohle to je přirozený

vojemstko-strategický bezpečnostní zájem

řekneme tedy západu

aby tyhle ty věci

byli minimalizovány

a to je něco co Ukraínci

nechtějí leksi vidět a slyšet

minimálně v té, leksi oficiální

rovině

dá se pochopit jak říkám

že oni teď bezprostředně bojují

potřebují pomoc

i větší pravděpodobností

není posledním konfliktem

k kterému v 21. století

budeme muset čelit.

Dobře, na druhou stranu, skutečně teď jsme

v době, kdy západ deklaruje

tu podporu a určitě bude

chtít pomoct Ukraíně s vývozem

když se vrátím zpátky k tomu obylí

do státu mimo tu Evropu

nebo tam, kde zemědělci nebudou

mít obavu o to, že by neuplatnili

nebo neprodali ten svůj produktu

svojí plodinu, ale tam, kde skutečně

a tak se chci zeptat

nebo napadá mě zda jednou z těch cest

by nemohl být Dunaj, a zato je dostatečně vezpečné.

V ústí Dunaje existují kapacity

na dopravu

respektive překládku

z železničních wagonů

respektive z těch říčních

plavidel, ale Rumuncko

které většinu

delty Dunaje ovláda, samozřejmě

ksynt má vytvořenou infrastrukturu

na

zeložení těch objemů

objelovin, které prostě podukuje Ukraina.

To znamená, je to

cesta, která se nabízí.

Je to blízko, což je

samozřejmě velice důležitý faktor,

ale ani v případě

Dunaje se nedá předpokládat,

že by se tam dalo

jako by přeložit všechno.

To znamená, bude to nějaká

nechci náhradní,

nechci variantá budou to v uvozovkách

zadní vrátka, ale podstatné je,

kdyžno fungoval ten export

přes Černého Moře.

A tady se samozřejmě

i v kontextu severatlantické aliance

jednoznačně nabízí,

že turecko může opětně

sehrát mimořádně důležitou

roli, protože

Černého Moře bez ohlm na to,

co se v něm děje, tak

z Černého Moře a do Černého Moře

nemůže žádná loď ploutínou

cestou než z krzebospor a

dardanely. A turecké úžiny

jsou pod tureckou kontrolou.

A turecko

má šanci v uvozovkách stoupnout

Moskvě na malíček

řekněme, nebo chytitl si pod krkem

a nějakým způsobem

jim skomplikovat

jejich potřeby někde

jinde ve světě.

A já předpokládám, protože

turecký prezident

Black Sea Grain Initiative

do toho investoval obrovskou

politickou energii

k tomu se

taj Paer Doaná

stál státníko, kterém se mluvilo

v globálním kontextu, tak já

předumnívám, že on bude chtít

i nadále být vnímán jako

politik, který když na věc přijde

tak je schopen pohnout krémlan.

Na to jsem se chtěl zeprat právě úplně

v závěru, totiž, že by se obnovila

ta černomorská dohoda, nebo vytvořila

na nějakém trošku jiném pudorisu o tom

se príj už jedná, velká Británea

a turecko by o tom měli

když si tedy, že to má nějakou naděj

na úspěch a že to je jediná možná cesta

jak to obylí z Ukrainy

dostat pryč. Já se domnívám, že

ano, samozřejmě

jak si tam padá uvahu i tam možnost,

že Rusové

zaměří svou pozornost

právě na ty přístavní terminály

respektive na ta místa, kde se

skladuje obylí, ty zničí

do takového

rozměru, že pak, řeknout dobře,

tak mluště nemáme problém, tak vyvážíte

ono se může ukázat, že nebude už co

vyvážet. Jako i to je

varianta, se kterou je zapotřebí počítat

nicméně, pokud Rusové

tohle to nedokáží, tak já bych

sásil spíš na to právě, že ten

tlak přicházející z Afriky, možná

dokonce i z Číny, protože Čína

taky nemá zájemná destabilizaci

světa, takže nakonec Rusov

mnes bude nic jiného než

covnout, konec koncu už to v případě

černomorské obilné dohody udělali

dva krát, takže se to možná stane

i teď na potřetí.

Tak moc krát děkuju za

všechno vysvětlení a všechno odpovědi.

Já děkuju za pozváně při všem hezký den.

Tohle už je všechno z

Vinohradské 12 z pravodejského

podkástu Českého rozhlasu.

Dnes s Michaelem Romancovem

politickým geografem

z Institutu politologických studií

fakulty sociálních vět univerzity

a metropolitní univerzity

v Praze. Řešili jsme vývoz

obylí z Ukrainy. Kudy, jak

a proč se to Rusku nelíbí?

Příští týden jsme pro vás

připravili speciální edici

tekstu ze zahraničí.

Můžete se těšit na známé

i méně známe příběhy

a vyhřešené i stále

ještě otázek plné záhady.

Aktuální dění budeme ale i nadále

sledovat a když tak se přihlásíme

v mimořádné epizodě.

Příští týden

slyšenou v Ponděli.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.