5:59: Turecké volby a 25 milionů zklamaných voličů

Seznam Zprávy Seznam Zprávy 5/31/23 - Episode Page - 23m - PDF Transcript

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehlet odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Dobrý den, tady je Honzanovák, reporter z EZ Namspráv.

V podcastu 5.59 jsem popisoval třeba dombaskou frontu nebo jak se žije českým samoživitelkám.

A hostování v podcastu mám rád taky protože mě baví audio, mám rád zvuk a vy si můžete poslechnout hlasy těch, o kterých jinak jenom píšu.

Pokud rádi posloucháte, podpořete naši práci a dejte podcastu 5.59 hlas v ankete na adrese podkástroku.cz.

Děkujeme.

Znovu zvolený turecký prezident Recep Tayyp Erdogan slaví po dvou dekádách vlády další drumv.

Porazil očekávání i před volební brůzkumi, které dávali větší šanci jeho oponentovy, Kemalu Kilić Daroluovi.

A zůstane v čele země i příštích pět let, navíc spodporou své strany, která získala většinu v parlamentu.

Vítěství na všech frontách, ale nijak nemírní hluboké rozdělení turecké společnosti, které jenom umocnila vyhrodce nákampaň.

S propadem pojuje i turecká ekonomika, místní měna v reakci na volební výsledek prudce oslabila.

Jak chce turecký prezident Erdogan obnovit důvěru investorů a téměř poloviny voličů, která mu nedala svůj hlas?

Je středa? 31. května. Tady je Lenká Kabrhelová a 559. Spravudejský podkázd se znam správ.

Pelín Ayánmusil je seniorní výzkumnou pracovnicí ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Pelín, turecko míří vstřít z třekí dekáde vlády Rečepa Taíba Erdogana, prezident a jeho příznivci oslavují,

jeho výtěství v nedělním druhém kole vole plavistátu. Jaká je vzemi nálada? Byste teď v Istanbulu? Co se tam děje?

Turecké prezidentské volby proběhli v atmosféře mimořádně rozdělené společnosti, to je třeba připomenout.

Proti sobě stáli dvě strany, příznivci vlády a příznivci opozyce.

Opozyční strany se sjednotili kolem jednoho kandidátu, to byl jeden tábor a příznivci vlády tvoří druhý tábor.

Navzájem se považují za nepřátle a za neligitímní konkurenty.

Jenými sloby příznivci opozyce považují Erdoganovu vládu za smrtelnou hrozbu a stejně tak se koukají ho přívrženci na opozyci.

A v těchto intencích se odehrálo i samotné volibní klání, které bylo hrou s nulovým součtem.

Vítěz bere vše a poražený nemá nic, žádný prostorké kompromisů mezi nimi není.

Vítězové oslavují v ulicích jsou sešet výstřely troubící auta.

Teď právě jsem vědné pro opozyčně ladené čtvrtí v Istanbulu a i tady byli slyšet opravdu hlasité oslavy.

Na druhé straně u opozyčních voličů je cítit obrovské sklamání, smutek, možná až deprese.

Takže volby skončili, ale polaryzace, která štěpí tureckou společnost skutečně až nebezpečně,

tu velmi pravděpodobně bude ještě dlouho.

A odpovědnost za to nese především turecká vláda a prezident, protože společnost rozdělili právě oni.

Jsem odštěstná, nic mi teď nechybím, Edojantus nám bude dál a my se za něj modlí.

Říká mi Habíbe, starší paní v tradičním šátku, podle výsledku vole, ale slaví asi jen polovina Turku.

Nejsem smutný, trochu jsem se na to ale připravil.

Vím, že turecko teď dalších pět let nebudé dobrým místemu k žití a tak jsem se přihásil na magisterské studium do Švédská.

Svěřuje se mladý kan.

Poďíme se najdív na reakci opozice.

Edojantus vyzivatel Kemal Kilič Darolu tvrdí, že tyhle volby byly nejnespravedlivější za poslední léta, co říkají volební pozorovatele.

Bylo hlasování svobodné a odhrálo se ve fairových podmínkách.

Právě vyšla hodnotící zpráva organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

ve které se píše, že souboj vlády z opozicí nebyl fairový, že média vystupovala za ujate proti opozici.

O tom ostatně mluví eksperti a pozorovatele tady v turecku i v zahraničí.

Já bych ale chtěla zdůraznit jednu věc a to je nesvobodný charakter samotných voleb.

V turecku je dne zvězněno mnoho významných politických vůdců a osobností.

A jedním z nejznámnějších je Selahatin Demirtaš, vůdce pro kurcké strany,

které ještě před volbami hrozilo zrušení ústavním soudem.

Proto se strana rozhodla vstoupit do volb pod hlavičkou opozičných sil a podpořit společného kandidáta.

Jen několik měsíců před volbami byl na dva roky a sedm měsíců odcouzen istambulský starosta.

Výrazná postava opozičního tábora.

No a to samozřejmě ovlivnilo nejen opoziční volební kampaň,

ale také rozhodování o tom, jakého kandidáta do voleb nominova.

Právě o istambulském starostovi se totiž v Kulárychnu vilo jako o možném kandidátovi.

Tím vším chci říct, že je v turecku neproběhly svobodné volby.

I přesto všechno se ale Kemal Kilič-Darolu rozhodl volební výsadek uznat.

Je to tak.

Ano, když chcete spohybnit výsledky voleb,

musíte dokázat, že došlo k nesrovnalostem při sčítání hlasu,

že se je vláda snažila svalšovat, a to do té míry,

že by to mohlo realně ovlivnit výsledky voleb.

V tůle výsledky voleb,

v turecku ideale spíš o to, co se dělo před samotným hlasováním,

jak se chovala média, bezpečnostní složky

nebo provládní trolové na sociálních sítích.

Opoziční uzkupení nemohla vézdřádně svojou kampaň,

spekuluje se o tom, že stát ovlivnil počet zapsaných voličů.

Nevíme zatím jak, ale toho abnormálního nárůstu

si všimli mnozí, novináři i pozorovatele.

Počet hlasujících stouplo pravdět,

zdá se, že asi o 2 miliony oproti předchozím letům.

Vysvětlení, jak se to stalo, pořád nemáme.

A na místě otázka, kdo jsou ti lidé, kdo jsou ti voliči.

Celý turecký státní aparat je navržen

a v posledních 20 let konstruovan v podstatě tak,

aby stávajícímu prezidentovi Erdoganovi pomáhal vyhrát volby.

Takže, jak chcete stávající stávající stávající,

a stávajícímu prezidentovi Erdoganovi pomáhal vyhrát volby.

Takže, jak chcete spochybnit to, že vyhrál,

když jasně dostal větší počet hlasů

a státní moc stojí za ním?

Večer, po definitivním potvrzení výsledku,

předstoupil Erdogan v Ankaře před své přízněvce.

V rámci odpovědnosti, kterou nám svěřil naš národ,

nejsme rozorčení ani na kohokoliv naštvaní.

Teď je čas dát stranou debaty

a konflikty týkající se voleb

a spojíce kolem našich národních cílu a snů.

Poražený kandidát opozice Kilič Daroulu

v Ankařském sítle své strany slíbil,

že bude ve svém boji pokračovat.

Zažely jsme nejnespravidlivější volby za poslední roky.

Všechny prostředky státu byly mobilizovány

pro jednu politickou stranu.

Všechny možnosti byly položeny k nogám jednoho muze.

Na vzory všem tlakům se, ale v těchto volbách,

objevila vůle lidem změnit autoridářstí režim.

Nicméně, když vzpomeneme na Průzkumii

ještě před prvním kolem,

ty dávali opozici pověrně velké šance

a opozice sama měla za to, že by se obyvatele,

především ti v regionech trasticky postižených

a mětřesením mohli chtít vůči Erdoganovi vymezit,

co se stalo, že tenhle předpoklat nevyšel.

Tuhle otázku teď dostávám hodně často.

Ano, to zemětřesení bylo opravdu ničivé.

Oficiální počet mrtvých se vyšplhl přes 50 tisíc,

neoficiálně se mluví dokonce o 100 tisících obětech.

Myslím, že to, co se v těch zasažených regionech stalo,

je vlastně obraz celého turecka.

Erdogan je velmi vlivná, vůdřčí osobnost

s nacionalistickým postojem a rétorikou.

Hlasi svých voličů si kupuje velkory sími slibi,

třeba o rychle mznovu postavení obytných domů.

Lidem v postižených oblastech řekl,

že to, že přišlo zemětřesení, to byl osud,

že s tím nemohl nic dělat, že tomu nemohlo zabránit.

Co ale může udělat, je zrychlit výstav bu nových domů

a že do roku a do dnej v nich budou lidé znovu bidlet.

A tím si hlasit těch lidí v podstatě koupil zpátky.

Co se stalo předtím, projď se všechny ty budovy zřítili,

na to všechno se rázem zapomnělo.

Ve vškeré peníze se dva měsíce před volbami

začli pumpovat do výstavby bidlení v poničených regionech,

aby se ukázalo, že vláda a Erdogan

samotný je schopen tu krizi řešit.

Tím si vysvětluji, že pro něj hlasovali i lidé

ze zasažených oblastí.

V zároveňa si může těžit i z dvou dekát své vlády.

Byhem niž, bych se to zminovala, Erdogan prosadil kroky,

které část tureckých obyvatel považuje za přínosné,

které to jsou konkrétně.

Když se bavíte s Erdoganovými příznivci,

co zminují jako hlavní důvody své podpory prezidentu.

Vidím tam hlavně tři důvody.

Tím prvním je, že celé tyto volby se nesli

na velmě silného nacionalizmu.

To bylo téma, které volbám vtysknul sám Erdogan.

Když mluvíme o tureckém nacionalizmu,

je tím myšlen koncept jeden vůdce, jedna vlajka, jeden národ,

a naprostá nezávislost na vlivu ze zahraničí.

A tím se myslí hlavně vliv západu.

Skrátka, že turecko dokáže stát samo o sobě,

že se obejde bez západního světa.

Erdogan mluvil před volbami o tom,

jak turecko staví válečné lodě.

Hodně propagoval obraný průmysl,

který podle něj dokáže fungovat výhra dně z domácích zdrojů.

Změňoval, že dokonce roku

vyšlou Turci do vesmíru svého prvního astronauta.

Tento silný nacionalizmu

z podporovaného pozicí zchopného a silného vůdce

je velmi důležitou součástí místní kultúry

a Erdogan toho umí využit.

Z toho to pohledů si všechnata privilégia,

tedy paláce a zdroje, samozřejmě v očích lidu zaslouží.

To je jeden důvod, proč ho lidé volí.

Druhým důvodem je podle mě skreslený pohled na opozici.

Jak už jsem říkala,

Erdoganů v tábor vidí opozici jako úhlavní nepřátel,

jako existenční hrozbu.

To je příběh, který Erdogan buduje a prodává

s krzestátem ovládaná médy, a která ho šíří do celé země.

Opozice je nepřítel, pak tůje se se zrátci a terroristi,

a pokud se dostane k moci, běžní Turci přijdou o všechno.

A tím třetím důvodem je ekonomická situace.

Učité skupiny turecké společnosti

jsou na Erdoganoví finančně i sociálně závislé.

V turecku je opravdu hodně chudých lidí,

ale opoziční naraty v oekonomické krizy

a problému korupce je moc neoslovuje.

Teď je dostávají od státu různé sociální dávky.

Existují programy cílené na chudé části turecké společnosti.

A kdyby Erdogan prohrál,

dost možná by o tyhle peníze přišli, což nechtějí.

A to je třetí důvod, finanční závislost

a klientelistická síť, kterou skrz politickou machinéry

vládnou cístrana v turecku buduje.

Eksperti připomínají právě roli ekonomiky.

Ta je dlouhodobě ve špatném stavu.

Turecko se potíká s vysokou inflací.

Jak se Erdoganovi povedlo přesvědčit lidi,

že turecké hospodář svý je v pořádku,

případně že míří dokonce klepším časům.

Představil konkrétní plan, jak ekonomiku z problému dostal.

Ne, ekonomika ani nebyla součástí hovolební agendy.

Hospodářskou krizy a korupci nastolila

jako jedno z hlavních témat jenom o pozice.

Erdogan prezentoval společnosti úplně jiný obrazek.

Představoval alternativní realitu,

ve které se turecku darí skvěle.

Tady jsem můžu vrátit příkladům, které jsem už změňovala.

Třeba budování velkým větkým větkým

plavidel tureckým námořnictvém.

Pokud lidem předložíte záběry největší válečné lodi,

jakou kdy turecko disponovalo,

nebo mluvíte o tom, že pošlete astronauty do vesmíru,

nebudí to dojem, že se ekonomiká řítí ke dnu.

To, že je ekonomika v krizy,

jistou čás tureckého obyvatelstva vlastně míjí,

zejména ty, kdo v nějaké formě čerpají státní přispěvky.

Tady je nicméně důležité připomenout

že Erdogan v turecku čelí kritice.

Ventilovala jí řada lidí, na které dopadla ekonomická krize

a sní spojený nárost cen.

Ale mnozi z nich nepovažovali opozyci za dobrou alternativu

a proto podpořili Erdogana,

který si ve společnosti udržuje imič silného lídra

zchopného zvládnout všechny problémy.

Vůdce opozyce takhle nepůsobil.

Jeho kampaň byla postavena na skromnosti na místo zbyt.

Jeho kampaň byla postavena na skromnosti

na místo z důrazněvání silového přístupu.

A jak jsme už změňovali, k jeho negativnímu obrazu

přispěla významnou měrou imédia.

A můž je tahle silová imič?

Pomoc tereče putají po Erdoganovi s tím,

děak jeho volební výtěství přijímají například trhy?

Turecká lyra padla na rekordní minimou vůči dolaru,

což analityci přičítají právě nejistotě ohledně toho,

co může Erdoganův volební trhům znamenat

pro tureckou ekonomickou politiku.

Co se bude dít na téhle frontě?

To je důležitá otázka, o které se teď hodně debatuje.

Odpověď z ní, že zatím nevíme.

Dosučlo o volební zisk a ekonomická kryzene byla na pořadu dne.

Teď má prezident výtěství v kapse

a je otázka, co se bude dít dál.

Zvládních krůhů pronikli do některých médi

informace o tom, že se kabinet už rozhodl přijmout můtné kroky.

Já takové zprávy zatím nemám.

Dočetla jsem se pouze to,

že ani samotná vláda neví, jak postupovat dál

a že je rozdělená v pohledu na to,

zda pokračovat v dosavadní neortoroksní politice

a nebo se vrátit ke konvenčnější cestě.

To znamená zvýšit úrokové sazby,

čemuž se Erdogan dosud bránil.

Na každý bát v tuto chvíli turecko trpí nedostatkem

zahraničního kapitálu a tlak na domácí měnu

tureckou lyru dál poroste.

Ale předpovídat, co se bude dít dál je těžké.

Erdogan naznačil, že se chystán navštívit

své spojence na blízkém východě,

některé arabské země.

Turecké politice se dosud opíral

hlavně o uzavírání krátkodobích dohod s vládami,

s nimiž ho pojí dobré vztahy

a může se k tomu přístupu uchílit i teď.

Žádný dlouhodobý plán zatím nenabízí.

Ostatně tak vedl turecko dosud

prostřednictvím krátkodobích opatření,

která se soustředila na vyřešení

aktuálního problému.

Dlouhodobá vize chyběla.

Podle mě bude takto postupovat i dál,

ale není to udržitelný přístup.

Které analityci varují,

že se tak turecká ekonomika může blížit kolapsu.

Na spořáku vám to dost necinka.

Kam z penězi, aby byly chráněné před inflací?

Fond monetika zhodnotí jakoukoliv částku

o 6,5 % a to firmám i domátnostem.

Více na monetika CZ.

My jsme to narazili na to,

že důležitou osu Erdoganovi

předvolební kampaně tvořila

proti západní rétorika.

Jak to jde dohromady s úlohou,

kterou turecko hraje v NATO?

Že jde o klíčového spojence

Myslím si, že to bude vypadat tak,

jako zhruba v posledním roce.

Erdoganci po svém boledním býtěství

bude připradat ještě silněj.

Má pocit, že ho získal

za zcela legitimních podmínek.

Další pěti letý mandá dvě ho očích

posiluje i to,

že oproti minulím bolbám

vzrostla volední účast.

To všechno se podle mne odrazí

ve vztazích se západem

a se severoatlantickou alianci.

Erdogance bude snažit dosáhnout

to se týká například

šveckého vstupu do NATO.

Dřív než ho turecko odsouhlasí

může se snažit využít

vyjednávacího prostoru do krajnosti

a prosadit maximu možných požadavků.

Co se týče vztahu se západem

tam podle mné Erdogan

v tuto chvíli nemá co stratit

a co se týče vztahu s Evropskou unii

tam na sobě obě strany závisejí

potřebují se navzájem.

V otázce politických rozhodnutí

bude ale napětí pokračovat

a bude velmi nevyspytatelné.

Vraťme se na závěry

štěk polarizaci turecké společnosti

kterou jste zmíňovala

a která se hrála během vole zásadní roli.

Co se bude dít dál?

K jakým pěti letům má turecko namířeno?

Přesně 5 lat.

Když je to závěrčené?

Závěrčené?

To je velmi velmi velmi velmi velmi velmi velmi velmi velmi velmi.

V můžu v msku z turecka na západ

a vůbec, že značný počet lidí ze země odejde.

Ta nebezpečná míra polarizace

společnosti samozřejmě přetrvá.

Souslišet hlasi

opozyčních voličů, kteří říkají

jsme pořád tady,

stojíme tu pevně na nohou a budeme dál vzdorovat.

Pokud ale chce opozyce uspět,

musí se dobře zorganizovat

a to nejen pro další prezidentské volby

za pět let, ale třeba už

pro regionální volby

v březnu 2024.

Opozyční strany potřebují

vybudovat svojí vlastní občanskou síť,

aktivizovat občanskou společnost.

Musí dojít k masové reorganizaci

opozyčních stran a občanské

společnosti vůbec, aby její jednotlivé

části byly lépe připraveny

utkat se z tou silnou,

politickou mašinéří podprovanou státem,

která drží ve svých rukou veškrou moc.

Myslím, že právě to

v prezidentských volbách

řadu lidí překvapilo.

Proto by se na to občanská společnost

pro příště měla lépe připravit.

To je v tuto chvíli vše,

co mohu k budoucnosti turecka říci.

Helen Ayan Musil, seniorní výskum

nápracovnice Pražského ústavu

národních vztahu toho času v Istanbulu.

A to je vše ze středečního

vydání podcastu 559.

Děkujeme, že nás posloucháte,

vratte se za námi kdykoli,

najdete nás podkástových aplikacích,

nase znam správách

i na platformě podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký tip,

nápad nebo komentář

sát nám můžete na adresu

za minutu 6

zavenač soz.caz

jsme i na sociálních sítích Instagram

a Twitter.

To byla Lenka Kabrhalová.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Znovuzvolený turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slaví po dvou dekádách vlády další triumf. Jeho vítězství ale nijak nemírní hluboké rozdělení turecké společnosti, které jen umocnila vyhrocená kampaň. Jak chce Erdogan obnovit důvěru investorů a téměř poloviny voličů, která mu nedala svůj hlas? 


Host: Pelin Ayan Musil - výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů


Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy


Hlasujte pro nás v anketě Podcast roku, děkujeme!

Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz