Vinohradská 12: Turecké drama: Zůstane Erdogan neporažen?

Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Torecku bude druhé koloprezidentských volep, potřebných 50% hlasů

pro výtěství v prvním kole nezískal ani jeden kandidá.

Erdoganu v výsledy si dostal pod 50%.

Ozhrubá čtyři procentní body za ním zaostal opoziční politik Kemal Kilič Darolu.

Turký se hraje o hlasi, které dostal ten 3. vzadu.

Druhé kolopude 28. května.

Šance na změnu slábne, průzkumi se sekli.

Povede turecko i v dalších letech neporazitelný Erdogan,

co by to pro velký stát na rozhraní Evropy a Orientu znamenalou.

Ajde skutečně o nejduležtější volby roku.

Vtám se našeho spravoda je přímo na místě Štěpána Macháčka.

Dnes je úterí 16. května.

Dobrý den Štěpáne, vítejte ve Vinohradské 12.

Hezký den Matěji.

Zdravíme vás do turecka, kam přesně?

Tak tady jsem kousek od Antákyje,

což je zhruba uprostřed turecka u srdských hranic,

byl jsem tu proto, že je to jednostě měst,

která byla úplně nejvíc zasažená u norovým zeměřesením,

to místo je skoro srovnané se zemí

a já jsem chtěl vidět, jak budou volby vypadat právě v těchto oblastech.

No a jak tam prožívají volby, jak to na místě vypadá?

Tohle místo je hodně specifické, protože

iště den před volbami bylo město Antáky a skoro lidu prázdné,

lidé, kteří přežili to zeměřesení, tak se odstěhovali někam jinám,

protože ani v těch zbylých domech nesmí bydlet

ty domy hrozí stále s řícením, takže odešli do všech možných koutů turecka,

v některých i do zahraničí.

Přijeli jsme s rodinou jen tvůli volbám.

Dneska zase odjíždíme zpátky do Antály, kde jsme se pronájali byt.

A zláštní bylo, že přesně v ten den voleb se lidé

původem se tak je sešli, přijeli, přijeli volit do toho svého města,

přestože měli možnost volit i někde jiné.

To země třesení změnilo hodně.

Nikdo nám se nepríjal pomoc.

Tnit se tu dlouho nedilo, a lidé to viděli.

A myslím, že to hodně ovlivní i volby.

A na jednou to místo ožilo.

A já se nám viděl úplně dojemné sceny,

kdy se lidé přátelé i příbuzní vyděli po prvého toho země třesení,

obýmaly se tam a vlastně to brali jako obrovskou, společenskou událost.

A je mi jasné, že dnes už zase bude Antáky a prázdna,

bude ještě dlouho čekat na to,

než se znovu dá to místo trošku dokupy.

Pojďme přímo k těm volbám.

Je to možná větší drama,

než se čekalo jen těsně,

se nestál Richard Taip Erdogan

už v prvním kole staronovým tureckým prezidentem.

Čekal se to vy osobně.

Já jsem čekal asi jako většiná lidí,

že ty volby dopadnou trošku jinak.

Čekal jsem to, že pravděpodobně bude druhé kolo,

že nikdo v tom prvním kole nezíská přes 50%,

i když ty předvolibní průzkumi naznačovali,

že by dokonce právě opozičný líder Kemal Kliždárolu

mohl to dát už v prvním kole přes těch 50%.

Ale nakonec se ukázalo,

že ty předvolibní průzkumi byly úplně lyhé,

předpovídali a to nejen pár dnů před volbami,

ale dlouhodobě několik měsíců před volbami

předpovídali opozici opozičnímu kandidátovi

a mluvíme o těch prezidentských volbách

zhruba 5% náskok před Rejpem Tleybem Erdoganem.

A nakonec to bylo přesně obráceně,

takže to bylo velké překvapení

a pochopitelně pro stoupence opozice sklamání,

pro stoupence vlády zhrimě velká radoz.

Je to překvapující,

že to padle skutečně ty volby

hodně odlišně od toho, jak průzkumi o nich vůvody.

Pokud náš národ rozhodl,

že chce druhé kolovolep, pak to vítám.

Pojďme po příčinách toho překvapení právě

před volba mi to vypadalo,

že by kandidát opozice Kemal Kilič Darolu

mohl utnout tu Erdoganovu dlouhletou nad vlády

a to bylo před volbami,

že Kemal Kilič Darolu mohl utnout tu Erdoganovu dlouhletou

nad vládu, nad tureckém, už v tom prvním kole,

že získá tu většinu, získá přes 50% hlasu.

Proč se mu to teda nepodařilo?

Vypadalo to tak na základě právě těch předlebných průzkumů.

Já sam si hledám nějakou příčinu,

proč se ty průzkumi tolik lišily od výsledku.

Osobně mám tu verzi,

že Turci přestože vypadá,

že jsou totálně polarizovaní,

tak to tak úplně není,

že je tady pořád velká skupina lidí,

kteří volí pragmaticky,

kteří do posledních chvíle

třeba ani nevěděli,

jestli to dají Erdoganovu,

nebo Kilič Daroluhovi

a tuhle skupinu nějak z nějakých důvodů

ty před volbní průzkumi nebrali v potas.

No a jelikož Turci zároveň,

a to jsou naprostí sětový unikát podle mě,

mají obrovskou volemní disciplínu,

že v průměru

za vůbec všechny parlamentní volby

měli volební účast 81,5%

a tento krát tedy v neděli

měli 88% a nikdo je nenutí těm volbám chodit.

Takže tohle je něco,

jako by pro nás asi úžasného,

ale zároveň je mi jasné,

že právě i tím nerozodnutí

věděli, že těm volbám mít musí

a někomu to hodit musí.

Je dost možné, že zafungoval

takový ten pocit z toho,

že to dají někomu kogo znají,

kdo už tu zemi vedl,

i když netřeba úplně dobře,

ale vědí, že je schopný,

tu zemi Vest dál

a asi váhali nad tím to

dát proti kandidatovi,

který vlastně

v tej nejvyšší politice

nebo ve vládi,

ještě nikdy nebyl.

Takže to je taková moje teorie,

protože se na koniec mohli

ty průzkumi na tolik seknout,

když ho tak řeknu

oproti s kudeštým výsledkom.

Štěpáne, protože o tom klání

v turecku, které se tedy

zůžilo na ty dvá hlavní kandidáty,

pro celom něm mluví

jako o nejdůležitějších volbách roku.

No určitě měli potenciál

udělat velkou změnu

v turecku samotném u vnitř

a také na venech.

To, že tu změnu neudělali

taky v postatě také výsledek

těch voleb,

koniec konců ještě pořád

není úplně veloučené,

že se tak stane,

ale ta pravděpodobnost

už není taková,

jako před prvním kolem

a je to i proto,

že asi i zahraniční,

ale především Turci samotný,

kteří prahli po změni

tak si uvědomovali nebo cítili,

že je to poslední,

zatím největší a zároveň

můžá poslední šance,

jak te změny dosáhnout

normálně volebním způsobem,

způsobem, řeklíme,

demokratické výměny moci

a věřili i na základě

se vracím tím průzkumům,

že tentokrát prostě mají sílu

a já jsem to cítil

na těch předvolivních mítincích opozice,

že mají sílu to teď udělat

i když o to usilují

už nejmeně deset let

od kudalostí v Gezi Parku v Istanbulu,

tak teď to vypadalo,

že jsou na dosach této změny

a proto asi i o těch volbách

se bluvelo,

jako o volbách možná nejdulžitějších

v historii turecka,

stoleté historii,

letosturecko-slaví,

stolet trvání moderního státu

a jako o dně

s nejdulžitějších volb

vůbec světově.

Ta geopolitika pak je samozřejmě

další věc,

turecko teď

hlavně během růzkého útoku

na Ukraínu,

hraje specifickou roli

a v sásce od táskou bylo,

jak ta role bude vypadat

v případě,

že by přestal

ves turecko režib type R1.

Pokud ho povede dál,

tak asi máme zůvua představu,

že ta politika,

už nějakou dobu vede,

že bude pokračovat.

A ta politika je jaká?

Vy jste tady mluvil o událostech

před desetí lety,

že od té doby se učíta část

Turku snaží,

aby režib type R1 umoci

nebyl, můžete připomenout,

o co přesně šlo

a jaká ta politika

R1 je?

No pokud bych se

zastavil přímo u turecka,

tak tam právě

těch deset let spátky,

ty událostí kolem Gezi Parku,

kdy lidé bránili

zelenou plochu

v Centru Istambulu

proti devloperským záměrům,

které podporoval právě

režib type R1

tehdy s funkce preměra,

tak ty byly takové přilomové,

protože když se podíváme

na 20 let

R1 působení umoci,

tak to první desetí lety

bylo obecně

většinou Turku,

si myslím,

a i ze zahraniční

vnímáno jako

poměrtně pozitivní,

protože R1

převzal tu zemi

v nohem hročím stavu,

těch prvních desetlety ho vlády

byly skutečně ekromické,

hodně úspěšné,

R1 zároveň

a to je pro Turky

velice důležité,

protože

možná to bude znít

trošku ošklivě,

ale Turci mají

v sobě takový pocit

trošku mindrák historický,

že když si byly říše

a o té doby

v postatě v posledních desetí letích

byly okrajevou zemí,

kterou nikdo moc nebral vážně,

nic neznamenali,

a R1 se podařilo

vrátit turecko, řekněme

na světovou demovatickou úroveň,

kde s ním každý počítá,

kde se o turecko mluví,

takže i na takovou tu národní hrdost

si myslím, že zahral dobře

a tohle v Turcích hodně rezenovalo.

A pak taky ja to je důležité,

R1 skutečně v prvních desetletích

své vlády byl takovým prezidentem,

který osvobnil velkou část Turku

a tím myslím tu konservativní,

možná trošku veslíckou část

lidí, kteří se cítili předtím

utlačování tou sekulární elitou,

která se jim snažila vnútit

svůj životní stil, zakazovala našení

šátku na universitách, tam vůřaděch

a podobně muslimských šátků.

R1 přišel a vrátil tímhle lidem

svobodu a pocit, že někoho mají,

že se v něj někdo zajímá.

Tohle všechno bylo v postatě

velice pozitivní pro tureckou společnost,

myslím, že i objektivně pozitivní,

pak ale v tom druhem desetletí

po udávostek kolem Gezi Parku

začlo být zjevné,

že R1 má sklony autoritářské,

začel uplatímat problematickou,

ekonomickou politiku, upevdímat

svojí moc a tam tepe vás

si začala velká částurku uvědomovat,

že to je nebezpečný směr

a že by rádi vrátili trošku

to turecko do doby před těmi to

R1 novými neexperimenty,

ale řeklíme tím to touto cestou.

Jimi slovy by chtěli, aby byl

spátky premiér a neprezident,

protože kolik od roku 2014-2013

je prezidentem, předtím byl premiérem.

To je pravda, ale ten hlavní zlom

byl spíš po roce 2017,

až kdy byl referendum,

on byl prezidentem i předtím pálet,

ale v tom roce 2017

byl referendum o změnit

celého systému politického.

Dodatky ústavy, pro které lidé

hlasovali v referendu

změní parlamentní systém

v prezidentskou republiku.

Podle opozičních stran hlasování

provázali nesrovnalosti.

Na nestandardní průběch referenda

upozornují i pozorovatále,

které vyslala Rada Evropy

a Evropská unie.

Na základě toho se zrušila

funkce premiéra a prezident

cestal hlavou výkoné moci

a získal obrovské právo moci.

Ten systém se zmínal roce 2018,

R2 jakož to prezident

získal obrovské právo moci

a to právě jedna z věcí,

která turkům vadí,

části turkům vadí,

že schromážil příliš

velkou moc v jedné funkci

a to byl hlavní bot

programu opozice

a opozičního kandidátá

Kemala Kleždárolu

že by vrátil turecku

parlamentní demokracii,

která tu dalek do roku 2017-18.

Ten systém neji angotem,

neji hedeflatím,

nejdám už lentem,

že byš můžu...

Ano, tento krok zpět by

stoupenci opozice rádi udělali

otázka je,

jestli je to pro

velkou významou část Turku

až tak důležité

a nebo jestli to důležité

jednou pro lidi,

kteří se skutečně zabívají tím,

jak ten stát funguje,

jak ten stát bude vypadat.

Kemal Kleždárolu,

proč se mu přesdívá

turecký kandidý?

Ta přesdívka vám podstížuje

vznikláš během kampaně,

této prezidentské.

Možná je to mediální skradka nějaká?

Říká se mu tak i tady v turecku,

možná je to mediální skradka,

ale možná to vymyšlá

media nejsem s tím istým.

Každopádně,

asi to vyjadřuje to,

že Kemal Kleždárolu je

u svou osobností

totálním protiškem

Recepataiba Erdogána

v tom,

že Kleždárolu je takový,

taková klidná síla,

takový intelektuál

trošku působí jako klidný člověk,

ale vytravalí velice

s jasně danými názory,

které nemění

a popravdě i fyzicky trošku

připomíná Gandího.

On je starší než Erdogán, Žio?

Je opětto starší,

Erdogán je duším 9 a 60 letos

Kleždárolu vy 4 a 70,

ale nějak to na té vytelitě

není zdát.

Každopádně,

možná i to byl trošku důvod,

proč se třeba některí nerozodnotí

Kleždárolu a nakonec

rozhodli v těch volbách,

protože mochna nipůsobit

tím s ním klidem

možná slabý nevódce

a tak pochyboly o tom,

že by byl třeba dobrým prezidentem,

dobrým tureckým vódcem.

Ale každopádně,

oproti tomu hromování,

Erdogánový,

který na těch zhromážděních

velkých dokáže

velice hromotně,

řekl bych o slovice publikum,

tak Kleždárolu je přesný opak.

Je to skutečně ten turecký svět

tak černobíli, když si to přestavím,

že Kleždárolu možný prezident

s demokratickými tendencemi.

Erdogán, možný prezident

s těmi spíše autokratickými.

Není černobílí,

konec koncu s těmi

prezidentskými volbami byly zároveň

parlamentní volby.

A do parlamentu se dostala

řada stran

velice různými

spěřováními.

Do konce,

když o tom takhle mluvíme,

jestli je to Kleždárolu

versus Erdogán,

jeden svět versus druhý.

My vlastně nevíme,

jak by vypadal

Kleždárolu jako prezident.

To se neví,

nikdy nebyl prezidentem,

onosice má nějaké

svoje plány, svoje teze.

Na druhou stranu

právě i sekulární strany,

které vláli turecku před Erdoganem,

tak měli spoustu

muh, nebyli

nějak extrémě liberání

a demokratické vždycky.

Takže není to tak,

že před Erdoganem bylo dobře

a liberání a demokratický

a po Erdoganoví bude dobře

a liberání a demokratický.

To se neví

a turecko je prostě

specifické v tomhletom

a ty požadavky

části turků

na takové to

vzpůřádání si se ještě jsou,

ale jestli by to fungovalo

a jestli by taková strana

dokázala tento směr utržet,

pokud by se dostala

k moci jinánejš,

tedy Erdoganová AKP třeba,

tak to je velká neznáma.

My se tady hlavně

bavíme v tuhto chvíli

o nějakém větším směřování

turecka i do budoucna

ať už je to pokračování

v tom, co tady

za těch posledných 20 let

nastole Recep Tayyp Erdogan

nebo o nějaké velké změnie,

kterou by mohl přinít

správě opoziční kandidát.

Ale co?

Takové typ běžné problémy,

co všechny Turky

zajímejí vysoká inflace.

Bylo tu obrovské země třesiní.

Stále pokračující růzká invazé

na Ukrajinu,

jsou to taky témata,

která se nějakým způsobem

tlado těch voleb?

No jsou to témata,

která asi nejvíc Turci řeší.

Ale zároveň se očekávalo,

že se promítnou víc,

že právě ekonomické problémy,

které teď jsou

stěle stěné obrovskou inflací,

mezi roční inflace

je oficiálně 50%,

ale neoficiálně

ještě mnohem větší zřejmě,

problémy pochopitelně

s země třesiním a jeho následky,

které vláda evidentně

neřešila moc rychle

ty následky

a lidé taky obvinují vládu

z toho, že neřešila

vůbec ty různý stavební

zákony a stavební záležitosti,

aby zamránila těm škodám

na budovách a podobně.

To jsou všechno věci,

které se předvokládalo,

že se projeví právě

v tom, že lidé budou požedovat

změnu,

že budou vynit vládu

s těchto problémů,

ale nakonec se evidentně moc nestalo

a spíše se podařilo možná

kardová novy, možná

nebylo potřeba je toli přesičovat,

ale řekněme, že přesičit lidi o tom,

že to jsou globální problémy,

které stejně vy přišli

a že relativně je ještě

tůlecko řeší dobře.

To je asi nakonec výsledek

z toho, co mohla opozice

využít ve svůj prospěch.

Nakonec i když pro Turky se

v posledních, já nevím,

6-7 letech určitě hodně

zhorčuje životní úroveň,

ale stále

jsou ochotní Erdogana

a tu stávající vádu

podpořit s vidinou,

že přeci jen se jí podaří

nakonec tu situáci zlepšit.

A kamaráčov ty Erdogana a Putina

to je něco, co by běžný Turek řešil?

Běžný moc ne

a navíc Turci jsou hodně pragmatici,

nejen tím, co jsou u vlády,

ale i obecně

jsou obchodníci a uvažují pragmaticky,

takže tohle tomos

nerezonuje.

Malíčko během té předvabíkní kampaně,

té prezidentské

zaznilo obvinění

opozičního vůdce Klyždárolu

a že Rusko se vměšuje

do těch voleb, že vyrobil

nějaký materiál online,

který dehonestuje právě

opozičního vůdce.

Takže to bylo asi jediný moment,

kde se trošku Rusko dostalo

do té předvabíkí kampaně.

Ale Klyždárolu velice rychle

když tento škraloup

bude v případě svého vytěství

s Ruském spolupracovat.

Budeme udržovat vstahy

s Ruskem stejné jako v minulosti,

protože mnoho tureckých

pudníkatelů tam investuje.

Jsme ale proti ruské invazy

na Ukraínu a považujeme jí za nepřiatelnou.

Takže ani vlastně na stradě opozice

nezazilo něco,

že by se mělo turecko

k Rusku zády

za jeho napadení Ukrainy.

Turecko si

udržuje do obou těch zemí

vydíme, že

čile obchoduje s Ukrajinou

s vojenským materiálem.

Slované turecké drony Bayraktar

to pokračuje

tito vojenské dodávky.

Na druhou stranu s Ruskem

zase má velice živé vstahy

po jiných ryních,

po těch energetických,

na Ruskou ropu

dodává na Ruský trh

spoustu své zemíđelské produkce.

Je to výhodné

pro turecko a proto to turecko

vlastně se takto staví.

Prostvět zase ukazuje turecko,

že je nemírodvůrcem, ale že je schopné

mezi dvěma zemími mezi Ukraínu

a Ruském lecozdohodnout.

Konec koncu obilná dohoda

podtusě právě turecko dosť podepsalo.

Tohle to je politika,

kterou vede Regipe type Erdogan,

by politika

jiné strany jiného buce, jiného prezidenta tureckého

nevypadala o moc jinak.

Páne, kdy bude to druhé

kolom prezidentských volep v turecku?

Bude přesně dva týdny po prvním

čili vypadá to

na neděli 28. května.

A jaké jsou ty možné scénáře?

Co když se Erdogan stane prezidentem,

ale nakonec nebude mít většinu

v parlamentu?

Ty jste říkal, že jsou i parlamentní volby?

No, to už je v poslatě

vyloušená možnost, protože

ty parlamentní na rozdíl od těch prezidentských

už jsou de facto vyřešené.

Aha.

A strany podporující Erdogan

tak získali v parlamentu většinu.

Sice samotná Erdoganová strana AKP

stratila několik desítek poslanců

v tom 600 členém parlamentu,

ale s těmi količími partnady

stále bude mít v parlamentu

pohodnou většinu. Takže spíš

hypoteticky je možná varianta,

že by vyhrál ty prezidentské volby

Kemal Kliždárolů

a měl by parlament

s většinou poslanců

z toho druhého tábora.

A to je právě situáce, kterou si nikdo

môžu se velkáši představit a ještě

není vyskoušená, liby byl prezident

s jednohoká tábora, výkoní prezident

a parlament by měl většinu z jedného

tábora, jak by vlastně vůbec

tá vláda tady fungovala.

Ale to je zatím hypotetická šance,

pokud by Kliždárolů vyhrál

tak by mohla nastat.

No, a co tedy očekáváte v těch

příštích dvou týdnech?

Bude se nějak ještě zostřovat ta

předvolební kampáni?

Bude důležité do jisté míry,

jak se vyjádří třetí kandidát,

o kterém se skoro nemluví, protože

byl okrajový, to je Sinan Doan

takový až skoro krajnipravicový

kandidát, který získal, ale poměrně

doslasu 5%, asi něco

přes 5%.

To je pár milionu, ne?

To je učitě, to je takových

3 miliony od hraju

hasů, takže to úbeznení málo

v případě, že se má rozhodovat

těstně, no a bude záležit

na tom, koho doporučí svým

voličům. Zatím

se nerozhodl, zatím říká,

že máme počkat 1-2 dny

až se rozhodne, podle

jeho ideologického směřování

by bylo logištější, kdyby doporučil

režipat Taipa Erdogana, ale to

bůstíme počkat, jak tohle dopadne.

Každopádně může to trošku pomoct

jedné nebo druhé straně.

A očekávám, že ty dva týdny

bude velice ostra kampaň.

Myslím si, že

režip Taip Erdogan nečekal,

že bude muset jít do druhého kola,

že věřil ve výtěstí už tom prvním

a

že o to drsnější kampaň asi povede.

Na druhou stranu, jak už

jsme mluvili o Kemalu Kliždárolu

jako o Tudeckém Gandhým,

ono možná

proto byla dosud ta kampaň

poměrně velice civilizovaná,

že do tohoto člověka

se mení lehke trefovat

v nějakými nefér, nefér útoky.

Takže otázka, jak to cele

bude vypadat vlastně předtím

druhým kolem. Samozřejmě budou

mítingy předvůlební, ale ty byli

i předtím prvným kolem, takže

myslím si, že taková ta nejhorší

varianta je, že

ta kampaň samotná bude trošku oškliva.

Sledovatí bude ještě Pán Macháček

Děkuju môc děkuji Štěpána, že jsme se mohli

propojit, pokud vím, tak vycestujete

tětě zíhu turecka. Do Istanbulu tak

štastný let a zase někdy naslišenou.

Děkuju môc, budu se těšit, naslišenou.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12

z pravodajského podkástu

Českého rozhlasu. Dnes

se Štěpánem Macháčkem našim

z pravodajem, který je momentálně

v Turecku. Sleduje tam parlamentní

a prezidentské volby, o kterých

můvili.

Naše další epizody

najdete na webu irozhlaz.cz

v aplikaci Můjrozhlaz

i ve všech dalších podkástových aplikacích.

Každý všetní den vychází nový díl.

Můžete nám i psát a to na e-mail

Vinohradská 12

za Vináč Rozhlaz.cz

Naslišenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.