Čestmír Strakatý: Stroukal: Děti do školy nedám, to jim neudělám. Krásní lidé jsou bohatší, každá vláda je levicová

Tady je Čestmír Strakatý. Vítejte u dalšího dílu mého podkástu.

Moc děkuju za všechno podporu na hero-hero.co.n.o. Čestmír.

Dnes je mým hostem ekonom Dominik Stroukal, bitkojnový guru.

To má.

Jak jsem se dostohnul v jednom podkástu, sorry.

A před národní ekonomické rady vlády někdy taky vystupující na vládních kiskovkách.

Na jedné.

Jedné, no.

Vítám vás, dobrý den.

A, dobrý den, taky za svaní.

Jochav, že jsem vás tím úvodem moc jako...

A tohle jsem hoště nikdy já slyšel, takže...

Sostak, sorry.

Jak dobře se dnes máme?

Jako češší, moravné, slezané.

Jak dobrá je táhle doba v kontextu?

Nejlíp v dějnách na té agregátní úrovni.

Jsme se jako někdy neměli líb, ale jsou ty velký rozděli v té společnosti.

Takže tady jsou skupené obyvatel, který jsou zasežené hodně.

A vstěříka teď, že v průměrných hodnotách jsme se nikdy neměli líb, tak tohle některí lidi urážíš.

A tohle často slyším.

A vlastně si říkám, jak silné to je argument.

A jak vůbec funkční to je argument pro kohokoliv.

Protože všichni máme tu svoji subjektivní realitu,

ve který se v děcky mále už má reš líb, než já.

Co to jest mě v tom...

Sorry.

V tom relatívním srovnání.

A na to je strášně moc výskumů v té hory štěstí.

Jako to štěstí není absolutní veličina, ale relatívní se máme tak dobře,

jak se má naš souset, když se má hůř teda smřeně.

Takže to tam existuje moc zeský studie,

kde se nám ukazuje, že jsme šťastnější, čím jsme bohačí,

ale neplatí to úplně agregátně.

Že já budu, čím jsem bohačí, čím jsem šťastnější,

že společnost bohatneme, tak by jsme mělo být šťastnější,

ale to neplatí, že bohatném všichni.

A to říká, jistel jen v paradox, je to zajímavé.

Ono v tom není moc co hledan.

To není úplně zaztak paradox té matematicky,

jak je možný, že ty indivíduální data, když se agregujeme,

tak to nevychází, ale lidsky to všichni chápneme,

protože se máme jenom tak dobře, jak se mají všichni kolem nás,

relativně a právě potokoukáme na té lehoši maraša,

a říkáme se, že bysme se mohli mít ještě líb.

Je to zvím, co jako ekonomická teoria je štěstí.

Je, dokonce ekonomi je štěstí, poměrně hleský etablovaný obor.

Má velký problém jako spoustatěle těch novéj,

hezkých oborů jako ekonomie krásy, třeba,

že jako jak štěstí, tak krása se blbě měří.

Je to subjektivní.

Je to strašně subjektivní.

Některý ty výskům, já jsem tisku řekl,

kozoval studentům nějaký výskům mez ekonomie krásy,

a pak jsem jim říkal, že tu krásu měří pomocí fotek na IZK,

třeba, když se měří vliv krásy na známky,

ale když to prostě udělá člověk s těch informačních systémů,

každý jsme tam někdy na vysoký škole měli fotku,

jak víme, že to je ta nejhorší fotka, kterou jsme kdy měli,

a na základě toho dělat nějaký velký výskům je těžký.

Jde můj student, psal hezkou bakaláško, neby by plomka to byla,

na téma vztahu tak jako krásy, a on vlastněl posilovnu v rodině

a sledoval lidi, jak je tam, když tam jsou nějaké vztahy,

jak to prostě nechal měřit lidi,

že si prostě vzal jednoho mladý okulka,

jednoho straší okulka, jednu paní,

a vstědávalé známky vodiníšky do desítky,

jaké kdo krásné, ale je toho hromně subjektivní,

takže tyto obory existujou, mají tyto svoje metodologické problémy,

ale vychází z nich poměny zajímavých sladkem.

A ty jsou?

No, to je úplně nečekaný,

že třeba se ukazuje, čím jsou lidi subjektivně zase změřeno,

ale čím víst lidí to změří,

tímhle se dostám k nějaký objektivnější verzi toho,

jak jsou lidi vnímane, čím jsou krásnější,

čím jsou bohačí.

A on je taky spojený s tím,

že čím jsou lidi bohačí, tím jsou krásnější,

protože si to můžou dovolit.

A to jsou věci typu zuby,

a věci, který prostě stojí trošku na penězích.

Důzná chirurgia.

A přesně tak.

Takže je to tam v obou stranej vztah,

víme, že čím jsou lidi vyšší, tak jsou bohačí,

takže je to něco, co už všichy rugí nezměníme,

ale je tam také nějaká se preference ve společnosti.

Že to má ty lety zajímavé ekonomické,

ale potom je spoustanou ekonomických studií,

který souspíš pro zábavu,

není to asi nic,

čo by jsme měli dělat nějaký velký závěr ve společnosti.

No ale je to na základ nějaké reality,

která je objektivný, to jisté míry.

No jasně, tak myslím,

že to se studie na mnohou vlasti,

které já jsou plně nevěznám,

že výme, že jsou rozdíli ve vnímání lidí

jako ráz a pohlaví a není čeho všeho.

A to jsou také ty pokusy,

který všichni znají také ty pokusy,

že se pošlu anonimně dotazníky,

taky jsem vedl jednu dyplomku,

kdy se posěli dotazníky s větnamským ménem

a zkoušelo se s tě poslat

na spoustu místí výčkou úplně stejný

s větnamským českým ménem.

A ta teori bila, budem si myslel,

že tady nějaký rasizm můžu společnosti

je už jenom podle toho ména,

který jako zjevně větnamský a zjevně

jako v Jozef Novák byl Čech.

A to se dělal v Americe několik rádi

taký to typický býlý ménu

jako George W. Bush

tak to je typický býlý ménu

a nebo se pošli nějaký typický černořský

s stejným sývíčkem a pozoruje se

jaká je návratnost těch sývíček zpátky.

U těch jednamských chtěl by to asi

jako lepší výskun, než bakalářku.

Ale to, co z toho vypadlo

dávalo smysli v teori,

že ta návratnost byla

úplně stejná

a nemůžná byla i vyšší asi,

nechci úplně kecát, ale byla

běk ofisu, znamená, pokud člověk

chtěl někoho, kdo maká, ale není moc vydě do předu

tak se ta návratnost z toho výtamského dotazníku

vracela, byla vysoká

za tím, co na tom front ofisu

když teď dělat pšíšníka

tak byla menší.

Je to zvláštní, že to není,

že nemáme rasy z můžu společnosti

úči týle komunitě

na smyslu nemáme rádi

ale pro jistotu neukazovat

ale maká jak šrouby, nebo něco takového.

A to je český

takže to

je to studentská práce, není to

něco, na co by dostal člověk z půstupení

ale zároveň...

To do jistí mi dává smysl

když přihledeme k různím stereotypů

jak někdy je vnímá

jak někdy vnímáme ten

takový ten internalizovaný rasyzmus

takový ten

mě to smysl dávalo

a ten závrtí práce si pomotu právě proto, protože

mě to jako zarezonovala si s tím, co člověk vnímá

kolem sebe, že teď

v prchlických krizích a tak dál

tak na jednou začeli mít, žeši rádi ty suhle větnámci

že ho začali říkat, ne, ne, ne, to jsou

pracovětní vzdy.

A teď teď teď debaty se vedli

takže mě to smysl dává

otazník, který jsme měli na koncití práce

byl jistli, ale ten

rasyzmus na tom front ofisu

je ze strany toho zaměstnavatela

protože to by bylo zvláštní

a v nějaký jako držní ekonomice

by si člověk říkal, tak jako pokud člověk

může dostať nišší mzdu

ve chvíli, kdy tam vypoňují míšší poptávka

tak ta teori je říká, že by to nemělo moc fungovat

a nebo může jako by lohrově udřitelný

pokud to chtěj zákazníci.

Pokud já jako zaměstnavatel

nebudu rasysta, ale vidím, že můj zákazníci

jsou, tak se to musím skupný přispůsobem.

A si takově vyžadou lidi, nevím to by ja

si zasloužilo, jako větší analizu.

No a zároveň pokud připustíme to,

že tady ten rasyzmus

nás je, řekneme, že je.

Kolik nás to jí peněz?

A to nevím.

To si nedokážu představit,

asi by se to dole nějakým způsobem

spočítat, ale žádný

jako z hlavy, hostnumera

nebo nějakým výzkům neznám

tam většiná těch závědů, který se

tradujou zpátky, až ke Grimu Bekrovi,

který přicházal z tohleto ekonomí

diskriminace, jako jeden z prvního

zakomponuval do tým mainstreamu jekonomé,

tak tamto většinou byly

náklady pro toho samotně

zaměstnavatelé, že jak on

škodí sám sobě tím, že nezaměstnává

někoho, kde je ochotné na tom trhu zjevně

i zaměstnatelné, zaníším zdu,

tam ten rasyzmu je a nedělá to

pokud je stejně produktivní.

Ale tím, že škodíš sobě, tak

škodí společnosti, ne?

Jasně, to by se potom dalo nějak jako

fakt regátu spočítat.

A to si nedokážu představit,

jako se to spočítala ty individualní úrovni

se na ten argument dá udělat.

Měli jsou většiní šísky,

musí to nějakým způsobem se vykompenzovat,

ale pokud to chtějí, pokud se se společnost,

tak to může být lohr udřitelný.

A proto je tě závědětelé těch teorií

jsou, že s těm má zaměstnavatelé,

než jsou neuděláme, ale můžeme

aspoň tlačit na takový veřejnost,

když to leto zmizí,

tak potom ten trh je v tomto

docela silné, že je schopné

se tomu přispůsobit.

Jak jste se títil na té vládní tiskovce?

Bez oslího můstku.

Bylo to dlouhý.

Bylo to dlouhý.

Já nevím,

já nechci

hned být zlejí

k vládě, u který já jsem rád,

že se do toho opřela,

že poslouchala nerf, že něco udělala,

že ten balíček, který představili

tak něco takhle podobně velkýho

se v minulosti u nás neprzedstavilo,

že já jsem obecně rád

a v podstatě všichni članován

jdou se schodli, že jsme rádi,

kterým směrem se vyšlo, máme tam pár otazníků,

ale ten směr podporujem.

Na druhou stranu

pojďme být úprímní,

vládě se nedaří i v těch věci, který umí,

i když představuje něco, tak jako zásadní velkýho

a má ty tam způsto zajímavých a kladných věcí,

tak si to nedaří po mě moc prezentovat.

Všetě nevimistl je strategický udělat 3 hodinou tiskovku,

kde až po hodině a půl se človek dozví,

co v tom maríčku je.

Pokud se to dozví?

Pokud se to dozví u některých věcí vůbec,

takže ta komunikace je

složitá, že já se v tom plně neviznam,

jako připadám si, že jsem někdo doby

měl ke co do toho komunikovat,

ale i já,

který tomu zásadě fundil

z nějakými malými detailami,

který jsme třeba nedoporučovat,

nebo se myslím, že by tam byť neměli.

Tak

tak i já jsem tam byl,

když jsem se nudil po nějakých dobych,

když už 5. předseda politické strany,

pořád okolo říká to samé,

tak já nevím, jak to v ní má veřejnost,

když to nebovalo ani mě v jednu chvíle.

No tak veřejnost,

když veřejnost říká, že se bude muset četřit,

takže se bude muset četřit v jejich peněženkách,

tak jak by to mohl vnímat,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když se můžete mít,

když škódäs發現a Dhavai,

když to tray tourists zálež unload

candies,

bag LIVE,

bag LIVE,

tak si myslím, že to je něco, co by jsme hodnotit, měli už jen o závazek, že našli 120 miliard.

Rokázali to nějak rozpočítat, jimžem, že baví o tom, jak to nakonec dopadne, to jako druhá věc,

ale už tohle mě přijde poměrně silný, jako nic podobnýho jsme v minulosti nezaželi.

Takže to jsou věci, který by se pro mě dali imedialně prodat, že se něco takhle velkého stalo.

V porovnaním z jakoukolik konsolidaci, kterou jsme v minulosti, tohle gigantický.

No, jak se jako ekonom, jako člověk, který rozumí, řekněme tomu, o čem se tam všem mluvilo a mluví,

protože já se mnucen do isté míry posluchat řadu ekonomických diskuzí respektive,

nenudně ekonomu, ale prostě různých politiků o těch ekonomických tématech, o těch věcích z toho balíčku,

protože se bajíme o tom konsolidášním balíčku, který povede k tomu, že se zvýši některé daně a tak dále,

tak jak se díváte na to, jak se ta politická diskuze o těch ekonomických tématech vede,

jak se o tom bavili jsme se trochu o té komunikaci a on to s tím je spojena,

jako jak vlastně racionálně se bavíme o těch ekonomických tématech obecně.

Velice neracjonálně a teď bych udělal ten oslímů z takhle zpátky k tomu rasizmu.

On je to dosť možná tím, že to mi jako veřejnost prostě slyšet nechcem,

mi jako veřejnost předvolba man nechcem, aby nám nikdo narovino řekl,

že to nevěřeší, jenom na výdajích.

A i na těch výdajích to nikdo nechce zástatě slyšet,

že to stejně jako budu peníze, který někому se se bero a do tětě dostával.

Takže mi předvolba man v těch volebních programech,

nemám vůbec nic, žádná politická strana tam nic nenapíše,

jsou výmky, jo, jsou výmky.

Já jsem si ten, dal tu práci, že jsem přečetl 10 volebních programů,

těch stran, který měli největší preferenci,

do čehož se dostal i volný blok,

takže to bylo jako do zlejden, když jsem četl, zvládnout na program.

Je fakt bizár, to stojí za to si přečí.

Já jsem ho taky četl.

Já si jako granáty v Sejfek pro každou rodinu.

To bylo jako věci.

A tam bylo krásný v tom programach,

docházl dech na konce, to je jako poslední kapitala kultura.

Prostě vyřešíme kultur, ale už nech tebej.

A ten program byl fakt šílený.

Ale tak jsem mi přečetl a bylo to zajímavý v tom,

že když se vinechejí některé malé strany,

které mají odvahu tam napsek, kde na to vezmou,

různě a směrama, zelený, svobodný, komunistě,

neboj, jak otvrdit tavle z národními,

který seberem, což desivý,

ale zruba 10% tých programovoledního,

se vyjenovalo tomu, kde na to vezmou.

V porovnání s programem Ano na druhý strany,

kde jen nulaprocent, nebo z porovnání

se všema těma dalším s tím okolicema,

který se dostali do sněmovny,

tak ty měli prostě jako jednotky,

níště jednotky procenta, několikto,

jako jeden a půl dvě, tři procenta,

s tě nic.

A ještě jako velice obecně,

že to je takový ty proklamace typu,

zastavíme z lodinu.

A si to jako znamená,

že chtění jde ty peníze nejít,

ale není tam žádný konkrétní bod,

oproti tomu některý ty malý se toho neboje,

a my prostě nevolíme strany,

který nám to řeknou na rovinu.

A říkám si, jestli to není tak trošku i naše vina,

protože kdyby jsme to chtěli slyšet,

a měli by jsme

motivaci potom ty strany,

který to neříkají za to,

v těch volbách poškodi, na nevolitě,

tak by to ty strany dělali moc rádi,

jako ty politici udějí všechno pro tu veřejnost,

když to bude chtít, nebo nebo je chtít sišet.

A mi to se řekne, nechcem,

a kdo koleby v předolební kampaně řekl,

já nevím, možná se podíme na nic nemovitosti,

tak jako dostanevo 10% měněnou tím,

že to zmíněl.

Všichni z toho mají strachnou.

Ono, to je,

že politici jsou jenom takový,

jaké jsou voliči, taková ta banální stará pravda,

když to ukazuje poměrně,

já bych to mu nedával žádnou zvolku váhu,

protože jsou to volivní programy,

ale je něco to ukazuje.

Zároveň, teď se přece tp.o.d.

je strašně moc,

za to, že oni přece tvrdili,

a já jsem s ním a dělal x rozhovorů,

když jsem se jich na to ptáv,

to je, že jsme se jich zrušili super hrubom vzdů,

chybí vám tam 100 mil,

ale nechybí nám to, je míň.

Dobře, tak ne, tak co budete dělat?

Nic, nezvyšší mi daně, nic,

takže si to všichni pamatujeme,

takže logickým řekneme,

jo, není to nějaký,

a oni ne, to je nová situace.

Zadat zasazení do nového rámce,

Pavel Blažek řekne,

že premiér nelhál,

že jenom říkal něco, co nemůže splnit.

Což je taková větak, na kterou si řeknete,

tak já nejme si,

si ten plomcký nus mám nasadit sáv,

nebo si si ho nasadí vón, kdo z nás,

jak on nevím no.

Ale tykoch nechtěl bych za to tepat,

já tepů moc rád,

ale dosť možná fakt to částičně

u nás, že to prostě sišet nechcem,

že kdybym mám to někdo řekl do předdu,

a museli by nám to říct čichni,

to nejde o to, že by se teď našli

nějaká zazračná strana,

která by to s tě vymyslá,

to jinak nevychází.

Tak by jsme prostě nezvolili,

a stejně říkimo,

poslíž by se našla někdo,

kdo by populisticky řekl,

já to zvládnuji bez toho,

zdaň z nemovitosti, nebo oni tak byli jako komunista

už postatě, piráti byli úplný komunisti,

a ta diskuse se vlastně neustále vrací,

a teď on Ivan Bartóč nejme si stejně

viděl, v ním má tu diskuzi

okolo četlo,

učastí jedné pirátky

na dnech proti kapitalizmu,

tak on se bráni tomu,

že po ním přece nejsou komunistě, není sám,

a ta nálepka tady furt je,

že jako by se furt bojíme, nebo část

společnosti, naopak, jako jsem, že to chce,

ale velká část společnosti vůbec

vlastně nechce slyšet nic

od těchhle těch jako levycovějších

myšlenkách, myslím, že i leko

levycovějši zemiření lidé to vlastně nechtí slyšet.

Ne, ne, ne. Já jsem

praviček, já se pohožuju sám sobe

za Liber Trejana, jako já bych žádný daně nezvyšoval,

ale zjevně to

jako není to, co

bych chtěla veřejnost, jo.

Když se podíláme na to, co

jako lidi chtějí na těch výdajích,

bychom zadloužovat,

a jaký je na to chcem vybrat daně,

tak to prostě nevychází.

To je jednoha matematika.

Takže já jsem úplně v pohodě s tím,

kdyby se našlo těch 240 miliardů

za ty dva roky na výdajích,

a myslím, že by to šlo, myslím,

že tam zůstavl spousta věcí,

který se dali úplně jednoduše

a jednoduše škrtat.

Nicméně,

nejsem úplně přišený o tom,

že to chtějí lidi. Když se začnem bavit

dobrý, škrtajte, ale neumně.

Škrtajte někde jinde.

A to škrtání je všichni to strašně podporu,

všichni to strašně chtějí,

ale nešahajte mi jako...

Škrtně to všichni dotace,

ale jako ne na sport, ten mám rád,

a vlastně můžete ani moc tamlet,

to mám taky rád.

A podobně, na koniec,

to nevychází na těch výdajích,

a pokud se nechcem zadloužovat,

tak ta matematika je neduchá.

Já nejsem jedinej,

ale to je vadaně, to jste nevychází.

Ta politika je v tomletu úplně jedinoduchá.

A koraz jsme to nikdy nechtěli styšet,

tak teď děláme překvapení.

S tím, že se politici pracujou,

tak je, že dělají to dostatečně v času před obama,

by jsme na to trošku zapomněli.

A politika je v tomletě si váce.

Což je mimo chodem jeden z hezkých,

z mých poznatků,

z toho z týčenosti v nervu,

že to, co jsem normálně vždycky učil studenty,

tak jako ve skutečnosti funguje

ty starý hezký, ekromický teorej politiky.

A co tohle znamená?

Co je to, co zjistujete

v té diskusi z ládou, nebo nevím?

No, že cokoliv dává smysl,

tak se hned potom musí vážit

něčím typu politický kapitál.

Jasně.

Jasně tohle dává smysl,

ale nemůžeme, protože politicky kapitál.

To byli veškerí ty diskuse o superhudbím zdělat.

Prostě nejde, protože jsme to stíbyli předtím.

I kdyby ze všechny dalších návazelů,

to prostě to nejde.

A ryskeme tím svojí politický kapitál.

Sou to věci typu, kdy se dávou bezdělat

realná politika.

To není žádný témství a myslím si,

že to není ani žádná kritika tý současný vlády.

Protože to je takové prostě realita,

že my jsme, jak právě mi nechceme

slyšet nic nepopulárního,

tak byhem čtyřletího období vlády

se nemůže udělat nic

do té době, než skončí všechny volby,

skončili prezidentské volby,

v slavý býsadek voleb,

že kdyby se do té době, co kole řeklo,

to nahráva Babišovic, co vláda nechtěla,

takže do té době se nic neprojednáva,

pak se najednou, a to teď jsme všichni viděli,

vyvalí všechny možný návrh, který se načinu diskutovat,

ani ne, že by se na konec stali, nebo ani kdo nechtěl.

Ale jenom, že se nad ním o co diskutova,

jak se to valilo, utíkalo do medi,

bylo staršně moc věcí, který se na jednou řeštili,

si budou nebo nebudou.

A by se to mohli včernou mít v nějakým legislativním vění,

aby se to vzáří mohli hni do rozpočtu na další rok,

a pak už na další roky zase blízko před loboma,

u který ho se úplně racionálně předpokára,

že napak se se budou zvyšla výdají a snížovat daně,

že předtěm albomovej politici všech stran,

úplně stejnou motivaci.

Takže dva měsíce ze čtyřetí období.

Já nevím, jestli můžeme mít lepší systém,

tak je to realita, ale je to popis,

reality, který jako nomovuje politiologi,

ale popisou strašně dlouho,

budou teď vidíme na vlastní očinu.

A není to pak vlastně depresívní,

když vy sedíte v tom nervu a říká tým,

a nerve v předse předložil oně na podzim,

nějakých 28 bodů, nebo kolik to bylo bodů,

a tam bylo spousta, vyberte si,

složte si to, jak chcete, je to na vás,

pak samozřejmě dovolé se nedalo dělat nic,

protože by vyhrál babiš, a tak dále.

A byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli to, byli to, byli to, byli to,

byli na speaks.

a to jako s docela velký části se podařilo tomu nervou míton na ten vliv, že se o to fakt opřeli.

Když se to s rovná s nervem 3-2-1, který byly předtím, tak zásadě nic.

Já bych je za toto pen nechtěl kritizovat.

Myslím, že tohle zvládli, vona se vopřeli a našli fakt hodně.

A často chápali z těch debatů, se bavili o tom těchým víně,

s těm všem se bavili poměrně racionalně.

A pak už se dál ta politika, do toho my zase nevidíme,

a oni se nám jako nebudu dělat politiku.

A je to dobře, my nejsme zvolený.

To je spětně jasný, že my dáme nějaký seznam do poručení,

když se nás není do na něco zeptá, tak tomu nic dopíšem.

Ale teď po ostatní měsíc jsme se s níma neviděli,

s výmkou pár lidí, když se fakt potřel jenu na něco doptat.

Ale dělala se politika a tam se handlovalo, co je možný, co není možný,

nějaký politicky kompromis.

Asi to tak má bejt. Oni majte mandat od voličů.

Když jste pravicový ekonom a libertarian,

který by je nejradši neměl žádné daně,

tak je tohle vláda levitsová, jak někdo říká.

Každá vláda levitsová.

Teď poledem jako libertariana, to nemůže být jinak.

Ale já jsem pořád ještě asi nerezignoval na to,

co mám z půstami kamarádů stýletí bubleny,

tak ty jsou takový, že čím řík, to schoří ten systém tím líb.

Já si nejsem pejstě, že kdyby ten systém schořil,

tak místo něj nastoupí něco lepšího.

Takže já jsem rád za ten fine-tuning z pravným sděnem,

když se to tam podaří.

U týle vlády,

zase v porovnání s tím,

co jsem sišel od kolegů z těch předchozích nervů,

tak je vidět, že chtějí poslouchat.

Já jste s níma dobře jedná,

to je jako ty lidi, co tam sedejí,

z těch, jako Premier Fiela, nebo já nevím,

byvám bar to, že teď zmíněny,

nejsou žané gauhnéřizu, lidi, co chtějí teď politiku,

když si to upřímně, jak se říkalo, bylo, kdy si.

A myslím, jako skutečně,

já sišel o politikové, že to myslí dobře,

je takový jako...

No ne, ale tak...

Já budu naivní.

Na druhou stranu dokážu dělat rozdíl

mezi některýma politika,

množství současnýma o tom, jaké jsou ich motivace.

A už jenom to,

že s tím všli fakt, kdyby to nechtěle,

tak přece neprído

s 120 miliardoma, kterýma si naštvou lidi,

tak s tě nebudou zvedat,

že je to brutálně nepopulární.

Takže tohle to mi připada,

že jsou všechno věcí, který by se dali chvály

a vracil bych se asi zpátky k tomu,

že mě nevím, jestli jsou schopný to vykomunikovat.

Tak...

Zevně.

Pokud jste říkal,

že vašich někteří kamarádi z té bubliny

by tento systém nechali zhořet,

tak jaká je ta alternativa?

A když se budeme bavit jako čistě teoreticky,

já vím, že vy říkáte, že žádný jiný systém by možná neby lepší,

nicméně teoreticky

v Libertariánské utopy,

řekněme, jak by to vypadal?

Já nevím, to jsou tady

a jsou lidi,

kteří se snaží krestit

to, jak bude vypadat zářená budoucnost

jako Libertariánská

a to je jako tradice,

která vedá nevím od Marijorot Bardá

a další v Americe,

kterou tady jste převzal

tu pochodin tady v Čechách a vysetluje

úplně do každého detajelu,

když je to hlavní společnost

budoucnost její úrza,

ale já si myslím,

že je to hezký,

je to pro mě milý,

jako bavice o tom,

co by bývalo bylo mohlo být,

ale tě jako současný

každodenním marazmu

politickým, který zažíváme,

tak já,

já jsem spíš ten, kdo si myslí,

že ten fine tuning

je důležité, mám děti,

tak tak já si nevěřím,

nebo ne si nevěřím, já nevěřím,

že by po něm přišli lidi řekli si, tak,

teď jsme to fakt celý zrušili,

zbankrotovali jsme všechno

a tak prostě nebudeme mít žádný

státní školství, nebudeme mít

jako žádný státní důchod,

nebudeme mít naopak, podle mě bys

tady se zavřeli hranice, nastupal by

tady peklo.

V těch letech špatných hrubách

k málo, kdy z toho vyvěra

lepší systém, ještě můžu to

zbázi, že

jasně, a když se budeme bavit o tom

fine tuningu, tak z vašeho pohledu

ten fine tuning, který to vede dobrým směrem,

je co?

Tak třeba, já doufám, že to tím neznáme

ten rozklad, to to by bolo taky vydolosti na velkou debatu,

ale pokud stál říká dobře,

tak tedy někde už ječíme na dotacích,

který jsou nesmyslný,

tak až uvidíme ten, co znam,

a se na něj češím.

Čeře lidně je vtěvíc prosekávat ty výdaje,

aby se to fakt nebal, aby chcel dál,

my se bavíme o tom,

že máme jako velký stát,

ale lidi si potom o to hovoríš,

ale důchody na tení došáhneme, nebudeme na školství,

taky ne, a když nešáhneme na školství, na důchody,

nešáhneme na peníze,

které posíláme do EU, protože

prostě nemůžem škrtnovu 10%,

a nešáhneme na úroky, které platíme z dlhů,

taky nejde jako škrtnovu 10%.

Tedy je ty čtyři položky, tak pak by jsme museli,

když máme ten současný problém,

který máme v strukturalním schodku

nejakejch z rovou dnesko, možná 300 miler,

tak by jsme museli škrtnovu asi 30%

všechny v ostatních položek

od policistů, kultury, zdravotnictví,

všeho, co jde ze státního rozpočtu,

od 30%.

Já nevím, kdo to chce.

Já bych se nebal klidně toho,

že by jsme jako vosekali i státní školství,

jako nejsou velký fanoušek

státního školství,

takže já bych do toho klidně řezal,

když nete vrušit i školy,

takže třeba pan teplí zmajde,

když říká, že on to mlíko zruší,

protože

se mu prodražuje trošku.

Jen host.

A když jste zmíněl,

že nejste fanoušek státního školství,

tak ste fanoušek čo?

Tak jsou kromního školství,

a tak nic jdí ho.

Jako je na těch níších stupních,

a když těkon se dole té debatu o tom,

když tětí nedostala na střední školy

a jak vlastně je to obrovský problém,

protože je tam převej se

6-3 hlášerých na 30 místa tak dále,

tak to je problém státního školství.

No, rozumě, nepochybně.

Já si jako nedokážu představit,

že my jsme vymyseli neujeritelně drahej systém,

který zaměst navá, nevím, kolik se tisíc lidí,

který nás stejí fakt staršně moc peněz,

takho oběmové,

že to bude druhá největší položka

v hned poduchodech.

No, jasně, tak počítáme,

že od ty dotace na studenty,

které dostávaj školy,

tak ty jsou kromní,

potom plně placený ty veřejný,

tak je to největší položka a

tohle to všechno děláme proto,

aby jsme měli všichni stejnou startovní čáru.

A to je jako idealisticky chápu

a připadáme to hezký,

jako rozumím i těm kolevicovým pozicím,

protože jsme měli všichni stejnou startovní čáru,

protože jsme neměli takový štěstí se narodit

a dobrý oka,

ale přece potom by výstatka mělo byť,

že nezáleží na vzdělání rodičů

co se týče mýho vzdělání,

že by jsme neměli to,

co máme dneska, dědiční vzdělání.

Pokud mají rodiče vysokou školu,

tak já mám vysokou školu,

pokud rodiče mají základku,

tak já nemám vysokou školu, jako nikdy,

vstatisticky.

Je to celý ten balík na perme

a výstatky mi to samé, co by jsme měli,

vysokou školu, měli vysokou školu,

s tím je stejně replikujem vzdělání rodičů

a nejsem si úplně jisté,

si tohle je efektivní systém,

ale jako pro mě za mě,

chápu, že chceme mít nějakou,

že chceme mít nějakou sociální síť

a chápu, že jako veřejné školství

mít budeme jako lidi ochtěj,

ale jako já osobně, protože

já to nezměním systému,

tak já osobně se z něj pokusím vyvázat svoje děti,

jako si nerokážu přestavit,

vůbec můžná...

Co to znamená?

Jako vůbec do školy?

Jako že vy vládíte na základku

homsků, tansků, cokoliv,

prostě lepší jasně,

že dá dostátní školy.

Vaším dětem je...

Svou malý zatím, 3 a 1.

Ale už to za chvíle.

A to je za 3 roky, nebo tak nějak.

Takže vypánojte, že možná

vůbec nepůjdu do školy

a pokud půjdu tak do nějaké jako čas pešlo.

Děkuju, že stejné,

že jste se v pozluchu.

Až jsem zbyt jak rozhovoru,

nejdete na hero hero.co o Lomeno Čestměny

a uslyšíte v něm třeba tohle.

No tohle nemusíte.

Nudně.

No nemusím.

To si můžete vybrat, čeo.

Jo, to si... Ale pořád, pořád ten systém je strašně rigidný.

Já mám.

V reakci na ten tvý takový sem oběřuje,

že jen je úplně pochupena.

Spostal ní si myslím se, že je taká strace.

Je moje oblíbené odpověď, co potím tým tým byla, že mi pstala nějaký týpe, že hle oka, ale když jsme tu udělali naši můj psovi, tak pak stačně žralo přibral, tak já nevím, že se do toho úplně nechce.

Já bych nechtěl tolik daní firmy, co jsou v Daně vyhrájí, Petriánský a nebo já nevím, asi se neschodnáme všem zdaném prokopem, ale prostě rozvujíme si v těch základních elementarných věcech.

Znam lidi, kteří žijou jenom na bitkojnů, ale jsou to podiví mě pořád, nejí to úplně normální.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.