5:59: Strategická ropa pro Česko od Putinových prominentů

Fort Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Fort Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Fort Skladem CZ.

Ropu do strategických zásob Českého státu do plní firma jejš vlastníci mají vazby na kruhy kolem ruského prezidenta, Vladimira Putina.

Zjistili to investigativní reportéři se znam správ, zaměřili se na pozadí společnosti, která po vítěství v tendru dostané za dodávku zaplaceno víc než miliardu korun.

Surovina ve státních rezervách má přitom Česku sloužit třeba právě v případě, že by Putinovo rusko utáhlo ropné kohoudky.

Kdo konkrétně stojí za kiperskou firmou Normstone Trading Limited?

Prověřil si jistat dostatečně?

A jak teď na zištění o jejich vazbách na rusko politici a úředníci reagují?

Je pátek čtvrtého serpna.

Tady Jelenka Kabrhellova a pětpadesát devět spravodejský podcast se znam správ.

Lukáš Valášek je investigativním reportérem se znam správ.

Ahoj Lukáši.

Ahoj.

Lukáši, ty si společně z koleginí ze se znam správ Adelou Jelinkovou přinesel informace o tom, že stát svěřil strategickou zakázku

do rukou netransparentní firmy od níž vedou nitky zřejmě až do ruská případně k představitelům porputinovských sil.

Jak vážný problém, to znamená za současné situace, tedy v době ruské agrese na Ukrajině?

My jsme v situaci, kdy Česká republiké doznačné míre závislá na tom, že z ruska pořád teče ropa bez níž si nedokážou České refinerie poradit.

Právě proto tady existují nějaké strategické zásoby, které jsou určeny pro případ, kdy vladímír Putin ty kohoutky zavře ropate zpřestane.

My jsme ale zistili, že i dodání těchto strategických zásob stát svěřil firmě, která má silné vazby na Putinu v režim.

A je tedy otázka, jestli je to vůbec nějaké rozložení ryzika.

Zároveň varující zmého pohledu na té leté věci je to, že prostě vše se odehrál odlet tvrdzení všech z účastěných podle zákona a nikdo z té státní správy v tom nevidí problém.

Poďme vysvětlit, o jakou zakázku vlastně dé?

Je to zakázka, kterou vypisuje správa státních motných rezerv, zakázka o jimž vypisání rozhodla zruba před rokem Česká vláda.

S myslem bylo naplnit zásobníky na ropů, sloužící pro krizové situace, tak aby Česká Republika splňovala to, co hodle Evropské údne splňovat má,

to znamená měla zásoby minimálně na 90 dnů průměrné dení z potřeby.

Zakázka byla v objemu více než miliardy, korun respektive 52 milionů dolarů a za tuto částku správach motných rezerv měla nakoupit maksimum ropy.

Kolik se jí povede? Podle toho, co říkal před zhruba několika měsíci šev zprávy rezerv Pavel Schwagger,

účelem té zakázky bylo zvednout zásoby, které má Česká Republika o jednotky dnů průměrné dení z potřeby.

Takže to je ten objem, který by to České republice mělo poskytnout navíc.

Ještě než odvyprávíme všechny souvislosti, které se té zakázky týkají.

Poďme, Lukáši, do vysvětlit, co má všechno zpráva státních motných rezerv na starosti, kdo ji řídí, komu podlehá, jaké zakázky plní.

Před sedu zprávy státních motných rezerv ménuje Vláda.

Je to organizace, kterou mnoho lidí poznalo, že vlastní úbez existuje za covidu,

kdy ona vydávala různé rukavice, roušky, masky, ochrané obleky.

Ona má v podstatě na starosti schraniování nouzových zásob ať už různých ochraných pomůcek, potravin,

pohoních mot pro případ nějaké krizové situace, kdy prostě ty nouzové zásoby vydává.

Je to poměně složitá logistika, protože samodřejmě ve většině případů ty zásoby spíše nakupuje.

Zároveň některé ty věci prostě stárnou, takže se musí obnovat.

Čeli stár vynakládá ročně poměně velké peníze na to, aby Česko bylo na ty krizové situace připraveno

a tahle ta zakázka zemlijadu koronie vlastně jsou účástí tedy těchto příprav.

No a teď tedy poďme pobsat, jak probíhala tahle konkrétní zakázka na dodávku ropy do nouzových zásobníků.

Jak ten výbět dodovatele probíhal koho z práva stádních rezerv vybrala?

Vláda Petra Fiali tuto zakázku zadala zhruba před rokem. Bylo to samodřejmě v době už z úřící války v Ukrajině.

Byla to situace, kdy opravdu stát měl velmi zásadní obavy,

že Česko může přijít o ten prout ropy, který z Ruská teče.

A že to bude znamenat zásadní problém je pro fungování země.

Takže se vláda rozhodla vypšat zakázku, která by ty zásoby ropy krizové zvětila.

Nicméně ono se pak ukázalo, že to nebude tak jednoduché.

Z rychleho operativního nákupu se stalo roční utrepení.

Zpráva státních mutných rezerv tu zakázku vypšala celkem šestkrát.

V řadě těch běhů se neprilasil vůbec níkdo.

A na koniec to dupadlo, který na pušesté takže se přilasili dvě firmy.

Jednak Unipetrol, polská firma a druhá firma Normandston Training Limited z KIPRU.

A protože Normandston nabídl lepší cenu.

Ta zakázka byla soutěžena na cenu, tak tedy tu zakázku získalá tento firma.

No a to byla chvíle, kdy nás začalo zajímat co vlastně za tou firmou je.

A proč tady tato v Česku neznámá společnost,

která zároveň nikdy z práve státních mutných rezerv takovýto objem ropy nedodávala.

Byla to první zakázka tohoto typu, tak na jednou tady bude dodávat tuto stratéžskou surovinu.

Na víc test mouvi, kterou jsme pak získali ještě vidět,

že je to typ ropy, který se těží výhradně v Rusku.

To znamená začalo nás zajímat, jak je možné, že nějaká neznámá KIPRSká firma

tady tvrdí, že schopna si opatřit ropů za 52 milionů dolarů

a tvrdí, že schopna tuto ropů dodat pravděpodobně ropovodem družba

tedy do České republiky, do stratéžských zásob.

A tady bychom měli asi zmínit, že i přesto, že v Evropské unii

platí embargo na dovoz Ruské ropy, Česko si vědnalo výmku,

takže ropovodem družba stále může ropů z Ruska přijímat.

Je tomu tak, protože do Česká provdí ropa dvěma ropovody,

nicméně ten druhý ropovod nedukáže zatím bez nějakých zásadnějších opatření

pokrít z potřebu České republiky.

Je to tak, takže my jsme pořád závislí na ropovodu družba,

částičen, do kterého provdí Ruská ropa, Česko si vědnalo výmku,

ta výmka stále platí a tato smouva tu výmku dále využívá

a je to taky důvod, proč ani zhadiska embarga tato smouva vlastně nic neporušuje.

Co se vám Lukáši podařilo o společnosti Normstone Trading Limited zjistit?

Ta zištění byla poměně překvapivá a když jsme se o tom potom bavili s lidmi

s bezpěšnostními komunity, tak přede z nich pozdvěhávala obočí

a byli vlastně překvapení, že něco takového je ubezmožné.

Za situace, kdy Česká republika figuruje na seznamu nepřátel Ruské federace,

kdy Česká vláda verbalně velmi tvrdě se vyjadruje o putinovou režimu,

kdy jsme si zavedli na drámec Evropského sankčního seznamu až či národní sankční seznam,

tak se tady na jednou stalo, že strategickou dodávku ropy,

která má proběhnout v následujících z rubá šestím měsících,

a vlastně doufáme, že v těch šestím měsících ropa

tady o této kiperské firmy skutečně přiteče,

tak my jsme dopátrali, že toto kiperská firma je vlastně napojena

respektive, že za ní stojí prominenci putinová režimu.

A do teď si pokládáme otázku, bakly, že by Vladimir Putin skutečně kohoutky zavřel

a ten nasmouvaný tok ropy družbou ustal,

tak si tato kiperská firma by zároveň ochotně

tuto ropu dodala do strategických zásob,

když je vlastně napojena na lidích,

kteří jsou velmi blízko Putinovi

a pravděpodobně by stili rozhodnutí Vladimiru Putina.

Pojďme to poprsat konkrétně, jaké schéma vlastníků

se vám tedy podařilo rozkřít, víme, kdo tu společnost

ovláda z krskoho a je to tedy nezvratný duka z toho,

co to jsou lidé, kteří jsou skutečně napojeni na Putinů fraži.

Je potřeba říci, že my jsme samodřejně vycházeli

z nějaké papírove stopy, je to stopa,

která vyplývá z různých rejstříků,

kam některé firmy v důsledku národních legislativ

musí vkládat dokumenty, které odhalují jejich vlastnízkou strukturu.

Na druhou stranu experti, na příklad protikoropční experti,

Transparenci International říkají, že ověřit,

že skutečně to, co ty firmy deklarují

v nějakých dokumentech národním vládám,

je skutečná struktura,

že zatím nestojí skrytě, ešte někdo jiný.

Je v podstatě nemožné, my jsme prostě závislí na tom,

co osobi je ty firmy tvrdí.

Nám se otevřila taková pavučina,

která má vlastně čtyři větve,

jsou v ní firmy z Maďarská, Britských, Panenských ostrvů,

Hongkongu a Kipru, což samo osobi je pozorhodné,

až na Maďarsko můžeme mluvit o daněvých ráích.

Zároveň je tam potřeba říci,

že ta struktura v posledních letech,

když se čech podívá na různé dokumenty různě dotované,

tak se různě metamorfovala,

měnili se tam poměni dynamicky,

jednotlivý vlastníci,

což také nepůsobí úplně standardně.

A my jsme zistili,

že podstatě tři z těch čtyř vlastníků

mají poměně velmi zajímavá napojení.

Máme tady Valeryho Subotina,

což je člověk,

který je bývalým viceprezidentem růzké firmy Lukoil.

Ta se dlouhodobě tváří jako soukromá firma,

je to vlastně druhá, největší růzka ropná společnost,

ale bezpečnostní složky západní pracují s tím,

že Lukoil má velmi blízké vztahy s růzkým státem,

je na ten růzky stát.

Napojená zakladatel Lukoilu má velmi blízko

k Vladimiru Putinovi.

Pan Subotin už dneska nevykonává,

roli více prezidenta,

on se pak přesnul do ceřiné firmy Lukoilu,

která má na strosí zahraniční obchody s ropou,

a od ředitele růzké transparenci International Iliš Umanova,

kdy jsme ohledně těchto věcí s ním konzultovali,

tak jsme se dozvídili,

že právě přítomnost pana Subotina

v té velmi komplikované strukturé,

že pro něj je velmi silný náznakem toho,

že tato firma je ve skutečnosti převlečený Lukoil.

Tak to je první osoba,

ke které vedla jedná z těch stop,

které jste dohledali, kdo jsou ti další lukáši.

Pak tu máme khyperského právníka Vasily Yadise,

což je člověk, který je khyperským občanem,

no ale zároveň je to také člověk,

který, kromě toho, že dělá advokáta na Kypru,

tak je také napojené na růzký režim,

on figuruje na britském sankčním seznamu,

protože podle zdůvodní britu schovává na Kypru

v těch různých neprohledných strukturách

bohadství oligarchům blízkým poutina.

V posledních letech se v té oligarchické strukturé

v Rusku stalo dobrým zvykem,

protože část toho bohadství,

oni skrývali v různých danivých rájích

a tady pan khyperský právník,

toho byl součástí konkrétně,

je tam změňováno meno oligarchy Usmanova,

který označoval za přítele Vladimíra Poutina

na nejbližšího oligarchu Vladimíra Poutina,

a tento právník pro něj pracuje

na zakrývání skutečného majetku.

Opěj, když jsme to konzultovali

s protikoropřímě odborníky,

tak říkali, jestliže v jiných případech,

který označený právník

sloužík zakrývání skutečných majetelů

je možné sedomívať,

a v tomto případě oni je skutečný majetel

tady této firmy,

která dodává stratické zásobě ropy

České republiky,

nebo opět figuruje jenom

jako bílý kůň někoho jiného.

Dalším člověkem,

který se v té strukturě

nám ukázal je Imre Fazakas,

opět člověk, který není

neznámý, figurujval

minulosti

v takové velmi podivné

úplakářské afféře

Chorvatského premiéra.

Po vysvětlenou někdejší

Chorvatský premiér byl

tam nimi úřady obvinen z toho,

že se nechal uplatit poměrně velkou částkou

šlo asi od 10 milionů euro.

Hledně privatizace

tam ní největší energetické společnosti

a část těch peněz zhruba polovina

mu měla přitéci

respektivě jakého blízkému člověku

přes další kiperskou firmu

a jejím ředitlem byl právě

Pan Fazakas v té době.

Pan Fazakas nebyl v té korupní afféře

obvinen, on tam vystupil jako svědek,

popíral, že by ty peníze

jejš tok skutečně potvrdil

a měli služit jako úplatek,

ale opět

tady máme zástupce

relativně podivných transakcí

na kipru a

prostě vytváří obrazek

toho, že

ta hleta firma není úplně

standardným obchodníkem,

který běžně dodává

strategické zásoby pro Českou republiku.

Tím štvrtým údajním spolu

vlastníkem je Pan Děrdí Nať,

což je maďarský biznisman,

je nutné tady říci,

že maďarsko dlouhodobě

slouží jako jakási

brána ruského vlivu

do Evropy

a Lúkoil dlouhodobě

kooperoval s některými

maďarskými energetickými

společnostmi, takže ta maďarská stopa

tady není překvapivá

a Normeston, na příklad na té smouvě

se státnými mutnými rezervami

udával jako

to místo kam těch 52 milionů dolarů

má otéci učet ve

maďarské bance.

Má Lukáši

Má Lukáši

firma Normeston Trading

nejaké spojní s Českou republikou?

Takliže přistoupíme na

ten ekspertní odhat

šefa ruské transpanenci International

že Normeston je vlastně

převlečený Lúkoil,

tak se nám tady odvíjí

poměrně jasný obrazek

a on se tady dva krát

snažil proniknout na Český trh

také jak to rusové

dlouhodobě dělají, pokoušeli

se v mnolosti ovládnout

strategicky důležité energetické firmy

na západě. Lukoil byl jedním

z nástrojů, kterým to dělali

první pokus byl ještě

v devarysátých letech

vznikla tady pobočka Lukoilu

ménem Lukoil Praák

což podle dostupných životopisných

údajů je práve firma

začínal pan subotin

nynější spolů vlastník údají

té tajemné kiperské firmy

tato firma tady

po několika letech

skončila a druhý pokus

je spojený s Martinem Nédlím

bývalým poradcem

bývalého prezidenta Miloše Zemana

který získal

v roce 2009

za půjď vuhodných okolností

velmi, tak kdy se to tedy tak tvářilo

lukrativní kontrakt opět

s státnými motnými rezervádmi

měl dodávat opět

pohonné emoty

nutno říci, že tomu předcházela

jak tedy popsal týdení k respekt

návštěvá reprezentantů

těch nejvyšších Lukoilů

v České republice, kde se potkali

s tedyžim prezidentem Asloveném Klausem

potkali se s tedyžim ministrem řebičkem

a právě minister řebiček potom byl ten,

který hrálo roli v tom, že tato pobočka Lukoilu

zastoupena Martinem Nédlím

sískala tady lukrativní zakázku

tak kdy se tu taky je vyloná dodávku

pohonných mot, nicméně

Martin Nédlí to asi taky

překombinoval, ta zakázka

se pak ukázala, že pro Lukoilu

úplně výhodná není, oni nebyli

schopnit s plnit svoje smouvní závazky

nebyli schopnit ty pohonné emoty

dodat tak, jak bylo ve smouvě

zajíštěno, takže z práva

státních motných rezerv po nich

začala vymahat pokutu, ta firmá to

odmítala, zaplatit, nakonec

skončila insolvenci, sout řekl,

pokutu v řádech zhruba 30 milionů korun

zaplatit musí, došlo tam

taky velmi zajímavé situaci, kdy

prezident Miloš Zeman vlastně

pudmínil další působení

Martin Nédlého v roli jeho poradce

tím, že závazky budou

ohrazeny, no a

přišel nečekaný zachránce

druhý splomajitel firmy, tedy

Lukoil do té firmy

v Krachu poslal

zhruba 180 milionů korun

Martin Nédlí do dnes nevisvětel

jak to, že se stala

tento firma příjemcem, takovéto

platby, jak je možné, že on jako

splomajitel firmy, ty závazky nezplatil

že zplatil tedy jeho růzský partner

výhradně, čas ich 180 milionů

korun pravě pomyšla na

zaplacení této pokuty, no a

důležité na tom příběhu

který má vazbu proto to

tak obširně vyprávím i na současnost

protože se nabízí

otázka, jestli se tento

senář nemůže opakovat případě

Normenstonu a co by si pak český

stát na khyperské schránce

u které si se opět

v té smově má vymezený pokuty

ale co by si na něj vzál, jak dlouho by

potom ty peníze vymáhal, jestli by je

vymohl a jestli by mu nějaké

peníze k něčomu byli, za situace

kdyby třeba do České republiky

neproudíla růzká ropa a

ve strategijskí zásubách by ta ropa

taky nebyla, protože by je

Normenston nedodal

Vázba na ten úkojily

ale podstatná i protože

z Normenstonu respektive

jeho sesterské schránkové firmy

která sítila, ty kde ještě

v Belizaní, kolik nakipru přitekli

řádově desítky

milionu korun

obchodnímu, partnerový

pana nejdlého se kterým ten úkojil

Evyshyn Ček

a měli Manu Romaninkovi na nákup

nemovitostí v Praze, konkrétně

třeba jeho gelu bubenči

že to všechno jsou nějaká pojítka

která poměrně dobře vypovídají

o tom, že ta

odborná teorie

ruské transpaneci International

že jsme do strategického

tendru na dodávky

ropy, pustili

firmu, která má

minimálně velmi silné vázby na úkojil

nebo je to schránka, která je

učena zzakrytí úkojilu

tak bude právě pro mě velmi sprám

která je

Na spořáku vám to dost necinka

kam z penězi, aby byly chráněné

před inflací

font monetika zhodnotí jakoukoliv částku

o 6,5 % a to firmám

i do mátnostem

více na monetika CZ

Lukáše, vy jste s tím levším

konfrontovali zprávu

hmotných rezerv, jak tu situace

vysvětluje

zpráva hmotných rezerv, konkrétně její

Švagr, říká to co

spravidlá

říkají mnohé veřejné instituce

když popíšeme, že

veřejnou zakázku zedeali

podestřelé firmě s podestřelými

vásbami, že tedy vše bylo

podle zákoná, že prostě

vypsali veřejný tendr

že se přilásit mohl kdokoliv

že tedy nejlevníší byla

tento firma, a jelikoš

nikdo kdo za tou firmu

úředně stojí

pod sankcemi, které jsou namířené

učí ruské federaci, tedy

sankcemi Evropské unie, protože víme,

že minimálně jeden z těch úřidních

spolumajtelů je pod sankcemi

Velké Británie, takže tedy

toto firmu nemohli vyloučit, a že jí

tedy tu zakázku svěřili

pan Švagr zároveň, velmi

opšírně popsal, jako obtížné

bylo tu zakázku dotahnout

on to zdůvoňuje tak, že trh

s ropou v posledních měsících je

na tolik volatilní, že

vždyřem si rozmyslelo

do toho vůbec jít, protože se báli,

že se ta cena ropy změní

a že to pro ně prostě nebude

výhodné, že na tom prodílají

tomu můžeme, či nemusíme věřit,

ale pro mě jako pro novináře

je podstatný ten výsledek

tedy, že všechno si ce bylo

podle zákoná, ale teď

se tady budeme davši 6 měsíců

modlit, aby firmá

s silnými vazbami na

režim Vladimíra Putina

dodala strategické zásoby

ropy pro Českou republiku,

tak aby jsme byli

pojištění

pro tím případu, kdy opět

režim Vladimíra Putina utne

rádne dodávky ropy, to za mě nedává

moslogický smysl.

Vy jste tu věc konzultovali, jak

z eksperty na transparentnost

na možné korupční chování, tak

třeba i s některými složkami

státní správy, včetně

bezpečnostní složek. Lukáši,

třetních rezerv tvrdí,

že udělala všechno proto, aby

Česko doplnilo strategické

zásoby. Je to pravda, udělali

České úřady skutečně maximům, aby

dohledali to, aby

tím potenciálním příjemcem

té zakázky byla

firma transparentní,

nenavázaná na nějaké podozřele subjekty.

O letěch informací, které my

z různých zdrů máme, kdy z pozici

správa státní modlých rezerv udělala to,

co její povinností, v tom

to konzultovala s finančným

aletyckým úřadem. Je to

úřad, který má za úkol

kontrolovat, jestli

stát, nevyplácí

firmy, za nimiž stojí

sankcionované osoby.

Ale to je to, co jsem

zdůrazňoval, my jsme

tady v situaci, kdy

taky perská firma prostě předloží

nějaké doklady,

že její koneční

vlastníci jsou ty štyři osoby,

kterých my jsme se bavili, takže

papírov je všechno v porádku

v finanční aletycký úřad na to

může retrazítko, že je to bez

problému, protože žádnou z těch

tři osob nenašli na Evropském

sankčním seznamu.

Ale to

neznamená, že za těmi

týřmi osobami se ve

skutečnosti neskrývá někdo

úplně jiný. To si dovolím

tvrdit, že už vlastně

není v moci Českých úřadů

vzistit, navíc my víme,

že bezpečnosti informační služba,

která může

mít informace třeba jenom o

podesdřeních, že ta firma

je vlastně náš někým jiným,

že služí k třeba

protlačení zájmů ruské federace

na západě a

může mít informace od zahraničních

tajných služb, v rámci nějaké vyměny informací

tak ta konzultována nebyla.

Je samozřejmě otázka, pak liže by

konzultována byla, jestli by

v státních modných rezerv našla zákoné

možnosti jak tuto firmu z toho tendru

dostat oni tvrdí, že právě

pro mě by to možné nebylo,

ale nabízí se otázka

jestli český stát

opravdu v tomto případě, ale i

v případě daoší stretyských zakázek

dělá dost proto, aby

tady na jednou se do toho nevlámaly

firmy, které zastupují

putinovi zájmy.

Je potřeba říct, že rusko máte

ropy velké množství

že pak když bude chtít nabídnout

tu nejlepší cenu, aby

se vlámalo do českých

stretyských rezerv, které českou mají chránit

proti ruskému vlivu,

tak to prostě udělá, protože

může vyhodnotit, že se mu vyplatí

tu cenu podstřelit, jenom proto,

aby na ty stretyské zásoby

a to jestli budou nebudou plné

mělo vliv.

Takže to vlastně máme postup,

který se odehrál podle pravidel,

ale na druhé straně nám toto otevírá

otázky konsistence postupu

v úči rusků, protože na jednu

stranu vláda deklaruje

tvrdý, přísný, přístup

v úči, jakýmkoliv

například financím

nebo podezřelým aktivitám

uči rusků, postupovaly i velmi

přísně v posledních

měsících letech už od toho případu

ve verběticích na druhou stranu,

tu praxi, kdy

česko je stále ještě

časečně závislé na dodávkách

ropy a otevírá se tu asi

i možná debata o tom,

jestli nemůže nějakým způsobem

tahle situace třeba narušovat

obecná

samční pravidla

v úči rusků,

ze který tedy česko dostalo v tuhle chvíli výmku.

Je to mu tak, my jsme vlastně

v situaci, kdy jsme tady

zakázku klíčovou pro energetickou

budoucnost česká,

která je ohrožová na ruském dlouhodobě

svěřili společností,

která zlediska zákona,

zlediska papírového

vyřešení nějakých požedevků,

které zákona státní

z právomotných rezervklade je v pohodě,

ale zároveň každý, kdo se tak jako my

zahloubí do vlastinského struktury

té firmy a dlouhodobě

vázé pějích oficiálních vlastníků,

tak prostě zároveň zistí,

že není úplně dobrý nápad

to svěřovat firmě,

která je napojená na prominenty

putinová režimu.

Zároveň, pokud přistoupíme na tu konstrukci,

že tato firma je převlečený Locoil,

tak musí zaznit

tyto, že Locoil je sankcionovan

s plnými státy,

že ho zakladetel je sankcionovaný

například v Kanadě, Velké Britány,

v Australii, na sankším se znamu

Evropské unie Locoil do teď

není, leze si

struzné rozbory, proč tomu tak není.

Locoil má velmi silnou lobby

směrem k Evropským orgánům.

Ale zároveň Česká Republika

má s Locoilem své negativní

zkušenosti, minimálně v jednom

případě dostátních motných rezerv

Locoil prostě nedodal, co slíbil

zároveň, tady dlouhodobě

Locoil financoval porace prezidenta,

kterého kvůli silným růzkým

vásbám a prosazováním růzkých

zájmů, sledovala kontraředka

Bjs. A navízi se tady

otázka, jestli tady by

Česká Republika neměla

využít svůj

lokální sankční seznám, který tady

vláda s Velkou Slavou

představovala a Locoil na něj

zařadit s nějakým

logickým zůvodněním. Já jsem se

samozřejmě pokoušel získat i vyjádření

blády na tuto

skutečnost. Pan preměr fiel

nedovolené, takže pověřil

odpovědí pana více preměra Jurečku.

Auto jsem se vlastně dočkal

vyjádření, které jenom

opakuje vyjádření

z právy státních motých reserve

a byl tam tedy do větek,

že do budůcná bude vláda

hledat řešení, aby zajistila

transpanetnější systém

kontrojil vlastněnské struktury

firm, které se stratejských zakázek

učastní. Zatím jsem

nezískal podrobnější

odpověď od pana více

preměra na to, jak by to vláda chtěla

udělat a kdyby

tak měla učinit.

A ono to máš tě další rovinu

a to je rovina proti korupční,

protože my prostě vůbec nevíme

komu stát platí poměně velké

peníze a kam ty peníze

pak potečou, jestli nemohou

sloužit třeba i k tomu,

že část těch peníz paradoksně

potom posloužit nějakým dalším

operacím Ruska v Česká republice.

A to, že to stát vlastně

nehodlá zistit, protože je spokojený

s tím, že v nějakém papíru,

který ta firma předloží jsou napsaná

štyře méná, která nejsou na Sančím

přeznemu Evropské unie, to mě docela udivuje.

Lukáš Valášek,

reporter se znam zpráv. Děkujeme.

Díky.

A to je z pátečního vydání

podcastu 5,59 vše.

Děkujeme, že posloucháte.

Ke všem našim dílům se můžete

vrátit i o víkendu.

K dispozici jsou vám kdykoli.

Nase znam zprávách všech podcastových aplikacích

i na platformě podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký tip

či komentář, píšte nám na adresu

za minutu 6

savináč szz.cz

nebo na stejnou jmené účty

na Instagramu a Twitteru.

To byla Lenka Kabrhalová. Češím

se v pondělí.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.