Vinohradská 12: Stav demokracie 2023. Jak si vedeme?

Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Už podle něj není možné považovat za plnohodnotnou demokracii.

Je demokracie na ústupu. Americká nezysková organizace Freedom House

přinesla novou správu ostavu demokracie ve vybraných státech.

A tak jsem se spojil s analityčkou Aleksandrou Carpy,

abych se jí zeptal, jak na tom nejen my, vlastně jsme.

Dnes je pátek 14. července.

Skvělá otázka, díky. Ukraina je tak, která nese hlavní bře meno ruské autoritářské agrese.

Měle bychom ale mít napamětí, že válka má dopad i na ruskou demokracii.

Rusko stretilo v pěti, ze sedmi měříte k demokracie, se kterými v naší správi pracujeme.

A to je největší oslebení během jediného roku, které jsme za celou dobusledování těchto ukazatelů zaznamenali.

Rusky vládnoucí režim použil válku k ospravedlnění represí proti domácímu dysentu.

Další mu ovládnutí státních institucí i k centralizaci moci.

Nechci ale mluvit jen o rusku. Z horšení některých ukazatelů vidíme taky v Bělorusku, které se stelo výspou agrese vycházející z Kremlu.

A bohužel musím vypíhrout také maďarsko, které je zalojský rok po Ruské federaci druhé, nejhorší v oslabování demokracie.

A to proto, že v Maďarsku pokračuje autokratický projekt premiéra Viktora Orbána, prostřednictvím netransparentních parlamentních voleb z loňského jara.

Následoval další omezování občanského prostoru a nezávislosti soudů. To všechno vedlok poklesu tří měříte k demokracie ze sedmi.

Z celého regionu, ale nepřichází jen špatné správy. Vím, že jsme ukrajinou začínali, ale myslím, že je důležité potrhnout, že ukrainská demokracie prokázala v uplynulém roce výmečnou odolnost.

Mohli jsme pozorovat po sýlení občanské společnosti, ale nezastavilo se ani fungování základní veřejné správy a demokratických procesů, což je vzledem k okolnostem skutečně pozoruhodné.

Nedávno jsme natáčili díl o hrozbách pro balcké země, jak si ve vašich žebríčcích stojí tyto státy, jak vyhodnocují hrozby ze strany ruska.

Jasně. Balcké státy, estonsko, lotižsko a litva se drží v čele našich žebríčku a je tomu tak už několik let.

Tyto země mají stabilně jedny z nejlepších výsledků. Ráda bych vyzdvihla litvu, protože ačkoliv měla už nějakou dobů skore v oblasti občanské společnosti poměrně vysoké, znovu se zlepšila, po prvé od roku 2004.

Zástupci občanské společnosti jsou ještě schopnější, aktivně jednají s vládnými úředníky, potkávají se častěji a prostě je tam větší ochota vezd vzájemná jednání jako rovnocení partnery.

Takový mladmusovým papírkem této spolupráce byla pandemie. No a pak s dalších věcí, litva se spolu s dalšími státy v pobaltí výrazně zapojila do pomoci Ukraíně. Takže v tomto ohleduje pobaltí na skutečně dobré cestě.

I have to go back to the invasion again. Vrátím se znovu k Ruské invazy na Ukrajinu. Žlo o nejpodstatnější nebo snad jediný faktor k prohloubení krize demokracie v regionu.

Myslím, že je důležité mít napaměti, že letošní správa už po 19. vřadě dokumentuje zhoršení stavu demokracie. Takže ukázat teď je na jeden faktor by asi nebylo moudré. Když se ale podíváme jen na rok 2022 a pokles, který jsme ten rok zaznamenali, je to pravdipodobně ta největší příčina.

Abych trochu lépe vysvětlila ten mechanizmu zvíté, Ruská invaze v celém svém rozsahu skutečně prohloubyla příkopy, které jsme v tomto regionu dlouhodobě pozorovali.

Začínáme pozorovat výrazně rozdilné výsledky u velmi dobře hodnocených demokrací, oproti špatně hodnoceným autokrací.

A v roce 2022 začelo být čím dáli jasnější, že se tu skutečně vytváří dvě zhretelně odlišné skupiny.

Autokracie se stali represivníšími a více násilnickými.

Oproti tomu demokracie se ve většině případů posunuli pozitivním sněrem a své hodnoty si tváří v tvář hrozbě udrželi.

Chci tím říct, že naše správa ukázala, že tato nová ruská invaze prohloubyla rozdíli.

A to spíš způsobilo ten pokles než válka samotná.

Snato dává smysl matí.

Jo, dává mi to smysl.

Jinak já už jsem říkal, že ve svém reportu pokrýváte země střední Evropy a střední Ázije.

Do středoevropského regionu patří země Vyshegrácké čtyřky, tak jak si vedou?

Víte, ve čtyřká je v tomto ohledu takový mišmaš.

V celé skupině se ani jedna země nezlepšila, což je samozřejmě mrzuté.

Na druhou stranu pokles vidíme jen u dvou států.

Už jsem zmíněla maďarsko, které je druhé nejhorší celkově.

A tou druhou zemí je Slovensko.

Slovensko si pohoršilo v demokratické správě země.

Myslím si, že je to země.

Dívoké polarizace a nestabilního fungování parlamentu.

K tomu v roce 2022 došlo k rozpadu vlády,

a pak se Slováci ani nebyli schopní dohodnout na termínu předčasných volep.

Víte, většinou o Česku a Slovensku

jsou většinou, když jsou většinou, když jsou většinou,

když jsou většinou, když jsou většinou, když jsou většinou, když jsou většinou.

Víte, většinou o Česku a Slovensku mluvíme dohromady

k vůlivaší společné historie.

Přestože ale obě země prochází složitými a politicky vypětými roky,

rozdíl je ten, že zatímco na Slovensku to začíná ovlivňovat

demokratické vládnutí a základní fungování parlamentu,

v České republice nic takového nevidíme.

Určitě to ještě rozebereme hlouběji,

ale myslím si, že je to pro Českou demokracii dobré znamení,

že se vám skórem meziročně neměnil.

Vaše instituce si drží své pozice a fungují u vás

základní demokratické procesy.

A ještě krátce k Polsku.

To v tomhle roce taky nezaznamenalo změny vhodnocení,

což je výtaný vývoj, vzledem k tomu,

že jak maďarsko, tak právě Polsko v minulosti zaznamenali prudké poklesy.

Není to tak, že by v Polsku chytala demokracie druhý dech,

ale je tu velká změna v zahraniční politice.

Polsko se stalo jedním z nejvěrnějších

a nejrozhodnějších podporovatelů Ukrainy.

Začínáme tedy pozorovat určitý odklon od trendu minulých let.

We will go back to Czechia.

Do Česká se ještě vrátíme, protože to nás samozřejmě zajímá.

Zůstaňme ale ještě v Polsku a v Maďarsku.

Vnímáte teď nějaký rozdíl

mezi demokratickým zřízením právě v Polsku a v Maďarsku.

Určitě, trochu jsem na to narážela.

Myslím si, že rok 2022 byl zajímavý v tom,

že jsme mohli pozorovat vzájemný odklon těchto dvou zemí.

Několik let si vlády obou států přirozeně notovali

ve vzdorování demokratickým standardům Evropské unie.

Vloně se ale rozešli v otázce Ukrainy.

Teď se teprové ukáže,

zda se tyhle rozdíli v zahraniční politice

promítnou i do rozdílu v demokratickém směřování.

Myslím, že bude hodně záležet na nadcházejících podzimních volbách v Polsku

a nejde jen o výsledek, ale i o celkový průběch.

Jak jsem už změňovala,

Mađarsko totiž voňském hodnocení volebního procesu znovu propadlo.

Samozřejmě doufám,

že Polsko takový příklad nebude následovat

a v otázce demokratického projevu uvidíme další odklon od Mađarska.

Viktor Orbán mezi tím bude patrně dál,

tvrdošíně lavírovat mezi Bruselem a Moskvou.

Takže co to všechno bude znamenat pro demokracie obou dvou zemí,

to teprve uvidíme.

By the way, slovak s ors.

Mimochodem slováky také čekají volby,

myslím, že vzáří.

Myslíte, že volby na Slovensku mohou něco změnit.

Change something.

Vítej je těžké spekulovat o budoucnosti slovenska.

Myslím, že pokud jde o tamní vývoj,

pozorovatele stále častěji býjí na poplach.

Jak už jsem říkala, začínáme sledovat,

že základní funkce státu v rostoucí míře kolabují

a vnímáme z nepokojivý vývoj i v politizaci fungování

státu a stranických vstazích.

Ráda bych v roce 2023 vyděla nějaký obrad a změnu.

Odně ale záleží na jednotlivých lídrech a jejich stranách

a taky na slovenské, občanské společnosti.

Běžních občanech, kteří přijdou k volbám

a zmobilizují se způsobem,

jenž pomůže vytvořit základ potřebných demokratických reform

a současně i přimějí vládu k odpovědnosti.

Subek, když jak je?

Teď, tedy zpátky do Česká, ve vaší správě stojí,

že citují, lidé v České republice učiníli jasné rozhodnutí

ve prospěch demokratických hodnot tím,

že zvlády vyprovodili populisty, konec citátu.

Co tím máte přesně na mysli?

Tady je hodně o čem mluvit.

Myslím, že významné proletošní pozorování

je nedívat se jen na poslední volby ty prezidentské,

ale také na parlamentní volby v roce 2021,

kdy Andrej Babiš neobhájil post ministerského předsedy.

Viděli jsme skoro bezprecedentní masovou mobilizaci v ulicích

a vznikla občanská hnutí jako milion chvilek pro demokracii.

Zároveň se k volbám dostavilo rekordní nebo té měř

rekordní množství voličů.

A to je důležité, že?

Znamená to, že čeští voliči hledají změnu

a v tuhle chvíli hlasovali rezolutně

proti rozpadu demokracii, které Česko několik let čelilo.

Co víme, o Babišově éře je to,

že kromě štvavé populistické rétoriky,

která vycházela z jeho úřadu, strany a odspřízněných osob,

docházelo k postupnému oslabování

a úpadku demokratických institucí, například Médii,

Justice a systému státních zastupitelství.

Tito všechny instituce potřebují znovu posílit

a zrekonstruovat.

Další klíčový postřech je ten,

že současná česká vláda úřaduje právě v době,

kdy je možné tito poškozené instituce přestavět

a ukázat občanům,

že demokracie může přinášet lepší sociální výsledky

i v těchto složitých časech v Evropě.

Aleksandro, ten váš nový report se nazývá

Nations in Transit.

Jak si to mám vyložit?

To je dobrá otázka a dostáváme jí každý rok.

Může to znit trochu za starale.

Lidé často přemýšlejí,

jestli o těchto zemích můžeme stále mluvit

jako o transformujících sestátech.

Musíme si uvědomit, že celý náš projekt

byl založen hned popádu komunizmu

na začátku 90. let,

kdyžlo o aktuální politickou teorii té doby.

Všichni mluvili o demokratické transici.

Budou se tyto země v schopné přeměnit

na plnohodnotné demokracie,

jak tomu pomůže soukromí a volný trh,

nové státní a nestátní instituce.

Teď po 30 letech vidíme,

že některé předpoklady této teorie

byly možná trochu zavádějící,

nebo si to prostě vnevyvíjelo tak,

jak se očekávalo.

Ale když se na těch uplynulých 30 let podíváme

a zvlášť pak na rok 2022,

je myslím důležité pořád zdůrazňovat,

že budování a udržování

silných demokratických institucí

bude vyžadovat neustále úsilí.

Demokracie není o jednich volbách.

Je to dlouhodobý proces reformy,

a v tomhle ohledu mám za to,

že všechny země v naší správě

jsou vlastně v procesu tranzece.

Can we be more specific?

Můžete upřesnit jak hodnotíte úrovně

demokracie v učité zemi

in the specific country.

A se bych měla začít detailnějším

popisem letošních výsledků.

Už jsem zmíněla, že jde o 19. rok

poklesu v řadě.

Deo souhrnou z právu, kdy nahlížíme

na region jako na celek.

Znamená to tedy, že ke zhoršení

došlo ve více rozemích.

Konkretně letos jsme zaznamenali

zhoršení u 11. zemí

a zlepšení jen u 7.

Co je ale důležité vnímacou nejamce.

Jak už jsem zmíněla tento pokles

způsobují autoritářské režimi.

Abychom to vyčíslili,

v naší správě pracujeme

s celkem osmi autoritářskými zeměmi.

Šest z nich se přitom zhoršilo

nejméně v jednom z ukazatelů

a dvě se zhoršit nemohli,

protože už dríve dosáhli

nejnišší možné známky

ve všech našich ukazatelích.

A to je důvod, proč celý region

dohromady zaznamenal zhoršení.

Pokud bychom těch osm autoritářských

států z našeho měření odstranili,

viděli bychom naopak souhrné zlepšení.

To je, myslím, důležitá informace.

Světlým bodem naší správy

jsou státy Evropské unie.

V nich došlo od roku 2010

k vůbec nejmenšímu zhoršení.

Takže pokud bych měla charakterizovat

úroveň demokracie v obecné rovině,

je tu pokles a

demokratické projevy se zhoršili.

Demokratické státy si však

pověčenou dokázali udržet stabilitu

nebo se dokonce mírně zlepšili,

což je pozitivní.

Pokud jde obodování,

je to samo o sobě také

v mnoha ohledech demokratický proces.

Hodnocení zemí

konzultujeme s autory

správ o jednotlivých státech.

Jsou to většinou místní experti.

Bavíme se ale také

s mezinárodními a regionálními odborníky.

Máme k tomu vlastní skupinu

recenzentů a v neposlední řadě

je taky své odborníky

s organizace Freedom House.

Společně jako skupina absolvujeme

séry je debat a vytvoříme

nové hodnocení pro každou

tady 20 zemí

v sedmi různých ukazatelích.

Nechci je všechny vyjmenovávat,

ale jsou různé odmédí

přes korupci, celostátní

a lokalní správu

až po občanskou společnost.

Všechny indikátory hodnotíme

naškále odjedné do sedmi.

Přičemž sedmička je nejvyšší

známka a jednička nejnišší.

Abych to přiblížila,

tak ze zemí střední Ázie dostali

jedničku třeba Tážikistán

a bylo řečeno nejvyšší hodnocení

šest nebo šest a půl

získali státy v pobaltí.

Takže ty země bodujete.

Nehodnotíme je ve smyslu

první, druhý, třetí

vytváříme nějaké souhrné hodnoty

aby bylo možné tyto země porovnávat.

Jak si tedy s hlediska bodování

vede Česko?

Když se podíváme na bilanci

roku 2022 v Česku,

tak skóre, které Česká demokracie

za tento rok získala,

je 5,54.

Je to přesně uprostřed kategorie

konsolidovaných demokrací.

Určitě je tu prostorké zlepšení,

jak už jsem změňovala,

země v pobaltí často dostávají šestky.

Ale je to tak nějak uprostřed

zemní ve střední Evropě.

Slovenskou je o trochu níž hned pod Českem.

Před změňovala jste,

že ten region už po 19. vřadě

čelí zhoršování demokracie.

Čím to?

Hodně toho poklesuje

způsobeno vývojem v autoritářských zemích.

Bohužel jsme světky toho,

jak se neomezené násilí

ze strany státu stává

proti to země charakteristické.

A nemám na myslí je na růzkou agresi.

Je třeba onásilné potlačování

občanských protestů v zemích střední Ázije.

Výpady Azerbajdžánu

na území národního Karabachu.

Takže když můvíme o příčinách

toho zhoršení v mnoha případe,

kde právě o prohlubování

a ukotvování represivní politiky

v autoritářských státech.

A nera da bych,

aby se z toho vytratil lidský faktor.

Takže to ovlivňuje nejen občany,

stále těšší je to i

prodomácí demokratické síly,

které by mohli podněcovat změnu.

Pořád je nicméně dobré

mít na paměti, že demokratické

státy loň ve většině prokázali

odolnost, a pokud

nizů stali na svém, tak se zlepšili.

A to je v situaci, kdy je region

podstlakem růzké agrese dobrá správa.

Dáváte těm největším

výpadlíku, vy jako Freedom House

nějaká doporučení, jak napříště

nabrad více bodu, řekněme

třeba právě maďarsku.

Určitě, nabízíme řadu doporučení

zaměřených na různé cílové

skupiny v různých státech.

Máme doporučení pro

spojené státy, Evropskou Unii

a demokracie obecně.

Radíme jim, jak mohou spolupracovat

v podlačování autoritářských

tendencií a opravdu obnovit

demokracii v regionu.

Nejdůležitějším doporučením

letošní správy, které bych ráda

zdůraznila, je nutnost

ze všech sil pokračovat v pomoci

Ukrajině vyhrát tuto válku

a vyhrát je na základě jejich

vlastních podmínek.

Myslím si, že je to obrovský

důležité pro demokracii

v mnoha dalších zemích v této oblasti.

Prokázat, že umí táhnout za jeden

pro vás, ukázat odolnost

to, že hlupší reforma demokracie

a obrana demokratických institucí

může poskytnout ochranu

a podporu i těm nejzranitelníším.

Současně to může

přiné s lepší výsledky

v sociálních oblasti

a být v konečném důsledku

prostě cestou v před.

To je, myslím, v tuhle chvíli nejdůležitější doporučení.

Na bízíme také doporučení

v rámci Evropské unie.

Jak jste se ptal na Maďarsko,

tak doporučujeme, jak oživit

demokratické procesy v EU.

Nejen vnitřním potlačováním

úpadku demokracie mezi členskými

státy, ale i přepracováním

přístupových procesů

tak, aby motivovali k hlupším reformám

i periferie unie.

A když jste s ním,

když jste s ním,

když jste s ním,

když jste se v nítisi denný typ

i porizku, Alberta imete

i teriférie unie.

A nakonec, máme i celý seznam Reforem

zaměřených na autoritárské

státy, které jsouhnací

silou úpadku.

Přede vším se týkají podpory

obránctu lidských práv

a boje proti nadnárodním represíjů.

Máme politické doporučení

pro každéhó.

Itřeba pro Evropské státi

jak si poradít z korupcí,

že jsou témata, která budou letos i v České republice v popředí zájimu.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12, z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes s Aleksandrou Karpy, analityčkou americké nevládní organizace Freedom House,

společně jsme probrali novou výzkumnou zprávu ostavu demokracie v Euro-Azijském regionu,

který ve Freedom House pojmenovávají jako Nations in Transit.

Tůhle epizodu editovala Kristina Vašičková z poluskateřinou pospíšilovou.

Rešerši obstaral Andrzej Franta a sound design Damiana Smetanova,

překlata Dubbing, Zuzana Marková.

V plnem znění si můžete podkást i přečíst a to na webu irozhlas.cz díky té veselákové.

Všem díky, bez nich i bez spousty dalších by Vinohradská 12 nemohla existovat.

A ještě pozvánka na výkend vneděli,

vydáme anglický originál této epizody.

Najdete ho jako vždy ve všech podkástových aplikacích.

Na slyšenou příště.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.