Vinohradská 12: Srbsko na nohou, krize v Kosovu

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12. Dnes s editorkou, že netou Nímcovou.

Desítky tisíc lidí v Bělehradě popáté vyšli do ulic v protestu proti násilí.

Protesty vyvolali dvě tragické strzelby v Srpsku na začátku k Větna.

Demonstranti požadovali zejmé na odstoupení prezidenta Aleksandra Vučiče.

Mogou je to rozumět, što je to bylo připrymano za dnes.

Na intensitě nabírají také z třety na severu Kosová.

Ankara Slý byla posílit Kosovskou misi na to káfor a doznemně vyslala prapor mechanizované brigády.

Srpsko znovu zažívá vlnou protestu a v minulých dnech se vyostřila i situace u hranic s Kosovem.

Proti čemu se lidé bouří a vzhadí to snahy konečně v oblasti na stolet mír?

Otázky pro Magdu Fajtovou naší zahraniční reportérku, která je právě teď na Balkáně.

Dnes je úterí 6. června.

Dobrý den Magdo, vítejte je ve Vinohradské 12.

Dobrý den.

Vysté přímo v Srpsku, kde přesně?

Já jsem v Bělahradě, učastnila jsem se pro testu, respektive byla jsem to jako novinář samozřejmě.

Ty protesty jsou skutečně, už byly páte, takže jsou organizované.

Samozřejmě byl tam hlouk, byl tam pískot, lidé křičely, všechno můžné křičely v učiči odejdi.

Za to, že to naší jsou národice, zaslužují tej sobstve nadržala zážby.

Křičely, konec násilí, pro nášeli všechno ta hysla, která ty protesty nesou,

ale nic násilného nebo zahranou toho, jak by měl vypadat protest, jsem nezaregistroval.

Jediné, co jsem tak nějak zaregistrovala a co se bude asi řešit dálé,

tak jeden protestující měl na transparentu pověšenou panenku,

která vypadala jako prezident Aleksander Vočič, ta vysela, kdyby byl obješena,

tak to se bude řešit dálé, brou asepské úřady, skoumat,

jestli náhodou nedošlo k nějakému vyhrožování,

nebo něčomu, co by skutečně mohli postihnout.

A jsou to třeba, co do počtu lidí největší protesty

za posledních nějakých 20-30 let odpadu Miloševiče v roce 2000.

Určitě jsou to největší protesty od politického konce

slobodaná Miloševiče v roce 2000.

Media mluví o tom, hlavně tady protivládní media,

protože pro vládní media o těch protestech mluví velmi,

tak nějak úsporně, tak protivládní media,

jako třeba televize N1, kterou vlastní medická CNN,

tak mluví o tom, že se jich teď učastilo 55 tisíc lidí.

Což je takový konstantní počet průběhu těch posledních týdnů,

to vždycky byly desítky tisíc lidí, které přišli na ty protesty.

Určitě jen nutné říci, že uspořádal protest i sám prezident Vůčič,

respekt vejihostrané SNS, na kterou také přišli desítky tisíc lidí,

a tenhle protest právě měl vyjadřit podporu vládi.

Vůčič ty počty těch protivládních protestujících

rost marginalizował v minulosti.

Spíš mluví o tom, než o tom, kolik lidí se učastí,

tak spíš o tom, co vlastně všechno jeho vláda udělala správně.

Řekl například, že nikde ve světě se kvůli masovým vraždám nedemonstruje

právě ty protesty reagují na ty masové vraždy začátku května.

Mluvěl taky o tom, že se něco mění, že zvěřeného prostoru se stahuje

ten problematicky obsah, proti kterému protestující,

že těch ulic chodí a zmíněl, že Srboven,

bo obyvatelé Srpska od útoku ze začátku května

odevzdali bezmála 70 tisíc kusů zbraní Srpské vládi.

Mluví třeba o tom, že potřeba se semknout a spolupracovat a být jednutní.

Když zmínujete ty události v květnu, tak o co šlo? Co se tam stalo?

Na začátku května byl, to myslím, třetího května,

tzn. ty protesty teď v sobotu byli vlastně přesně měsíc o té první události.

Třinácti letých chlapec přišel do své školy, na základní školu

a zastřil tam dvět lidí, osm z toho byli děti, ten devátý člověk byl člen ostrahy

a pak ještě jedna dívka zemřela později v tu sladku zranění, protože byla postřelena do hlavy.

Ned dva dny po tomto útoku, jiný útoční v okolí byl a hradu zastřel dalších sedům lidí,

takže to bylo skutečně nevídane do té doby, tak takové hlené áslí v Srpskou prostě

není běžné, není to něco, co by se tady dělo previdelně.

To vyvolilo ty masové protesty a lidé protestují proti, řekněme,

v formě komunikace některých Srpských médií, protože mají pocit,

že násilí se ve veřejném prostoru v Srpskou objevuje výce, než by mělo.

Je to naprosto běžné podle ní.

Mají pocit, že některé televize vysílejí obsah, který je nevhodný,

například je na reality show, která se menuje za druga.

Je to taková reality show, kde lidé ží nějakém do mě.

Je to v podstatě něco, jako Big Brother nebo vyvolení,

co bylo velmi popularní traj v České republice před několika lety,

akurát tady do této reality show, kterou člověk může sladovat skutečný 24 hodin deně,

protože tam jsou ty kamery a je tam přístup.

Tak se tam objevojí často třeba odsouzení zločinci,

a ta propagace lidí, kteří nějakým způsobem reprezentují násilí,

taky je podle protestujících velmi běžná Srpskou.

Takže to je vlastně ten hlavní cíl, pro tě, kterému teď momentálně protestují.

Nicméně, ty protesty se v průběhu toho měsíce začali roširovat,

a v sobotu jsem viděla, že na těch demonstracích byli skutečně různorodné skupinky lidí.

Zadegistroval jsem lidi, kteří byly vyloženě proti prezidentů Vyčičovi,

měli na transparentech napsáno Vyčiči odejdi,

dokonce se tam na začátku protestu vyslal na fukovací Vyčič, řekněme taký balonek,

který odlétal pryč z toho davu, odlétal zbyle hradu,

a po tomto momentu následoval velký potlesk,

takže skutečně ty demonstranti jsou i protivládní do určeté míry.

No a v neposlední řadě jsem zadegistrovala malou skupinu lidí,

ale byla tam skupina lidí, která měla transparenty s fotkou ruského prezidenta Vladimira Putina.

Já jsem se tam šel zeptat, proč se rozhodli na tento protivládní protest

přijít právě s Putinem, protože řekněme pro západní státy,

pro některé západní představitela je prezident srpska reprezentantem,

řekněme toho spíše pro ruského nebo takového ambivalentního postoje,

co se týče třeba války na Ukrajině, tak srpsko, připomínám,

se rozhodl nepridat tak proti ruským sankcím.

A zajímavé je, že lidé, kteří tady naopak podporují Putina,

tak mi řekli, že prezident Vyčič je pro ně,

prodlouženou rukou západu, Londín a Washingtonu.

Takže myslím si, že to, co tady lidé mají společného,

tak je skutečně nějakým nesouhlasitím, jak se v Srpsku žije,

jak funguje Srpská vláda a Srpská společnost.

Ty motivace můžu být třeba trožičku jako různorode,

ale hlavní ten cíl je pro ně zajistit nějakou změnu,

nějakou razantní změnu v tom, jak Srpská společnost funguje.

Když říkáte, že to začalo v podstatě jako demonstracie,

které nesouhleslo Srpsko protinásilí práve k volitěm k větnovým událostem,

pak se to přelilo do těch protivládních protestů, co přesně.

Tedy tě protestující po vedení země žádají,

co by to vedení mělo udělat, aby těj demonstracie ustali úplně.

Po nich tějí konkrétní změny, chtějí, jak jsem říkala,

konec náslí ve veřejném prostru, to znamená požadují,

Srpský reguláčný úžat odebral license dvěma televizím,

které podle nich právě ten nevhodný násilný obsah vysílají.

Zároveň požadují odchod ministra vnitra a odchod šefa Srpské tajná služby bya.

Chcí úkončit právě vysílání té realitišou zádruga,

co už minulý týden vlastně šef televize, která jí vysíla přislíbila,

řekl, že ta realitišou už se vysílat, nebude.

A prezident Vočić teď o víkendu řekl,

že se měla ukončit někdy behem tohoto týdne ve Středku Novoveštortek,

chtějí také, aby novináři začali, řekněme, respektova točité novinářské standardy,

protože úroveň žurnolistiky v Srpsku podle protestujících je smutná,

je tristný, je to jenom několik medý, která jakž takž dosahují úroveň,

kterou by si přáli, ale zbupšitně ostatní podle nich šíří.

Nepravdivé informace fake news a služi nějaké straně, nějaké politice,

protože to je taky další vec, které by se rádí zbavili

a zajímavá věci je, která ale nesou vysí, až tak s tím řekněme,

událo jsme v Srpsku, ale jsou vysí s oči tým koncem násilí.

Organizatoři těch protestů vyjadřili podporu i Kosovským strbům

a požadovali konec násilí nad nimi.

Tím vlastně propojili protesty, které se dějí tedy v Bělehradě v Srpsku,

s těmi, které se posledních dnech pořádají na Severu Kosova.

K tomu se ještě učitě dostaneme,

já bych vás možnáště poprosila spátky

k tím požadavkům demonstrujících v Bělehradě,

byste změňovala, že se tedy zruší vysílání té realityšou,

ale kromě toho dokáže vedení Srpská vyhověteště

nějakým tím dalším požadavkům.

Prezident Vočić řekl, že neodvalá ministra vnitrá,

tím už tedy to tak nějak je úzavřel,

tady ten požadavek rozhodně nechce přímovnit.

Myslím si, že jak jsem mohla vůvodu o tom,

že prezident Vočić spíšemoví o těch vzihopohladu úspějších,

toho, co Srpská vláda už od těch utoků podnikla,

právě od vzdání těch zbraní

a řekněme nějaké přísnější zákony pro držení zbraní,

tak se nějak jako zároveň moc nevyadřují

k těm požadavkům těch demonstrantů.

Kromě tedy ukončení toho vysílání té realityšou,

to zatím nevypadá, že by plánoval

třeba Srpský regulační úřad

skutečně odebrat ty licence těm dvima televizím

nebo, že by se rozhodli něco takového udělat.

Zaregistroval jsem, že premiérka Srpská na Brnabyčová

řekla, že je ochotná případně odstoupit s funkce

a uspořádat nové volby,

ale prezident Vočić podle jejich slov

takovou možnost zatím nezvažuje.

Právě změna ministra, změna šef a tajné služby,

asi změna vedení toho regulačního úřadu,

který má na sterosti elektronická média,

a tak dále to se nezdá,

že by Srpská vláda podporoval v blízké brůznosti.

Protesty jsou v Běléhradě,

ale i uhraníc s Kosovem,

tedy přesně na tej Kosovské straně,

vy už se to nastínila, že to spolu i jsou vysí.

Co přesně se děje tedy v Kosovu na Severu Kosovu.

Na Severu Kosová už vlastně přes týden

protestují Kosovští Srbové pro díl albánským starostům.

Těcé zvítězely v kommunálních volbách

v dubnou letošního roku,

ale ty volby v Kosovští Srbové bojkotovali.

Když se tě politici z albánských stran

pokoušeli vstoupit do radně

přímo do těch svých funkcí

a začít vychonávat svou funkci starostu,

tak to vyvolal velké protesty Kosovských Srbů.

Ty protesty vzdrostli do takové míry,

že došlo ke sporu mezi těmi protestujícími

a Kosovskou policí a také jednutkami

káfor, což je mysek,

která spada pod severoatlantickou alianci,

bylo přitom zraněno asi osmdesát lidí.

Za to spolu nějak jsou vysí,

to já samozřejmě nedokážu úplně říci.

Četla jsem zjimena,

teda spíše v Kosovských médiích,

že prezident Aleksandar Bočić

může tyhle protesty

nějakým způsobem

neupleně podporovat, ale řekneme

vzdvihovat trošku a mluvit o nich

více, než právě o těch demonstracích,

který v Beléhradě, protože tím tak nějak

odvádí pozornost.

Ale zároveň jsem se setkala i z názory,

že ono to opravdu ani pro jednu stranu

není úplně snadné, protože

v momenti, když se něco takového stané,

tak na něj začnout lečit západní

státy, západní organizace

a začnout vyžadovat očetek

u stupky, což potom je,

složité na té domácí politice

nějakým způsobem obhájit.

Já si myslím, že velmi logické

pro spěšné, pro protestující,

respektive pro poředatel těch protestů

tady v Srpsku bylo, když oni

oficiálně podpořeli právě ty Kosovské

Srby a podpořeli to boj

proti náslí na těch Kosovských Srbych.

Protože tím pádem se vlastně jako vy spojeli,

ale tím, že právě protestující

tedy v Beléhradě vyjádřili podparu

i svým vřátelům na Severu Kosova,

tak to vlastně jim

tak nějak zaručilo, že se

třeba už nebude takově

snadné pro Srpskou vládu odvádit

prvnost od dumácích problémů

tím, že budu upozorňovat právě na to,

co se děje na Severu Kosova. A teď

ty protesty už jsou opravdu klidné,

ale neděje se tam nic závažného.

A pomohlo tomu nějak i to,

že na to v oblasti posílilo

ty mezinárodní mírové jednotky Káfor,

které hlídají hranice na Severu Kosova?

Já si myslím, že určitě protože

pochopitelně bojáci

Severoatlantické aliance tam hlídkují

chrání té radnice, hlídkují

cích na prostu běženě, takže to samozřejmě

tu situaci mohlo uklidnit.

A zároveň si myslím, že pomohlo

i to, že vlastně se to začel

nějak řešit na trochu mě vyšší úrovni

politici, jak za Srpska

tak z Kosova, o tom začali

mězi sebou jednat, začal to komentovat

zahraničí západní státy, francé

německo, ale taky právě na to

nebo Evropská unie, dokonce spojené státy

vlastně začali

apelovat na Kosovskou stranu

tak na Bielehrad, aby udělali vše pro to, aby

se ty násilnosti uklidnili.

Určitě všechno tohle mohlo

přispět, k tomu, že se ty

nepukuje zmírnili a že vlastně

už k tím nedocházalo.

Ještě zpátky k tím jednotkám káfor,

můžete prosím připomenout to, jak dlouho tam jsou

a proč vlastně?

Vojace mysé káfor, která

spadá po Cevroatlantickou alianci,

jsou v Kosovu už od Války

v roce 1999

a zůstali tam i po vyhlášení nezávislosti

Kosova v roce 2008.

Početná serbská menšina,

ale na prostá většina populace Kosova

jsou etniční albánci

a já jenom připomenout, co si týče ta historie

a možná taky nastíním proč vlastně

s srbové jsou velice odmítaví

k Cevroatlantické alianci.

Na to bombardovalo Bielehrad

na jáře 1999

právě kvůli válce v Kosovu.

Trval to 78 dní a do dnes

je to extremně silné téma

v srbské společnosti.

Srbové dlouho, abych to srovnala,

je otevření tomu stoupy do Evropské unie

například, což je něco, o co usiluje

nebo se minimálně na tom takhle mluví

i prezident učič.

Ale nikdy se nestane

že by srbové vstoupli do NATO

právě kvůli tomu velmi těžkému sentimentu.

K tomu odporu, který do dneška

panuje v srbské společnosti, to skutečně velice žive

i já srbskou společnost plmírně znám

a můžu říct, že není to ojediněle.

Dosť často jsem se s tím jesetkávala,

srbové a je úplně jedno, jestli jsou to mladí

starší, ženy můži

jsou velmi odmítavý k NATO.

Jednotky mi se káfor na Saperokosovo působí

do dnes, protože je dosť běžné

děje se to často, myslím si jednou

za plh roku, že tamto napětí trochu

vzrosté a že se tam začne

například blokovat, že srbovan bo

koso vštějel báce začnu něco blokovat, silnice,

hranice a tak dále, to je velice často.

A právě káfor tam dohlíží

na to, aby se případně

spory nepřelili do něčeho závažnějšího,

kdyby už sečel docházat

k nějakým, opravdu, konfliktům

strátám na životech a tak dále.

Jenom, abych to tedy schrnula, tak na Saperokosovo

se teď protestuje

proti výsledkům voleb, které tam

jí srbové bojkotovali.

Srbsko na to reagovalu

tím, že v oblasti u těch hranic

vyhlásilo nejvyšší stav bojové pohotovosti.

A co, tedy

ty západní země, vy jste říkala, že na to reagovali

i spojené státy Evropská unie

a podobně, jakým způsobem

přesně.

Tak prezident Francie a

Německý kánceler Olaf Scholz

se na zasedání Evropského politického

společenství v Moldavsku schodli

s prezidentem Bučičem

a prezidentem Kosovo Viosou Osmányovou,

že řešením by mohlo být

vyhlásit nové volby.

V organizací v nejlepších delích

můžeme se 4 municipalité

o angažmání Kosovo.

Oni je tohle možnost

podporují,

protože je to

takový první krok,

který by se dál podniknout

a který by možná mohl

prospět snížet to na pětí,

vyjádřel se k tomu taky

všechno univí diplomace Josep Borel.

Který apeloval

na obě strany,

že se mají uklidnit,

protože v Evropě už jedna válka je

a níkdo s ní nestojí

o žádnou další.

Generální témík na to

Jens Stoltenberg,

jak už jsme o tom mluvili,

tak posíli, nebo rozhodlo

posílení té Kosovské myse

o 77.

K tomu se teď přidelo i Turecko,

které také poslalo několik svých jednotek

Jens Stoltenberg odmítl to násilí

proti vojakům káfo, důrazně to odmítl

a řekl, že pokud by to bylo potřeba

tak na to pošli ještě další vojáky

a myslím si, že zlejmová reakce

byla ta, která přišela z Washingtonu,

protože spojene státy

jsou velkým spojencem Kosova

Kosovo je považuje za svého největšího spojence

a teď přišela reakce,

která byla spíše odmítava,

řekněme, protože USA

odmítla to násilí

a vyzvala preméra Kurtyho

válbí na Kurtyho preméra Kosova

aby obrátil kurs

a aby vlastně on nějakým způsobem

zmírnil to na bytí, takže Washington

a ploval práve spíše na Kosovo

což si myslím, že je poměrně zajímavé

k tomu, že USA dlouho stála pevně za Kosovem

a Kosovo do dneška

považuje USA za svého velkého spojence

Může se to všechno odrazit

na dalším růstu nevraživosti

mezi Kosovem a Serbskem

a připomenu, že unie i spojené státy

se už poměrně dlouho snaží obězem

k nějakémí rové dohodě a dokonce

ale to snajáře se podařilo

uzavřít její předběžnou podobu

Je to všechno teďka stracene nebo ne?

To já bohužel nevím

protože si myslím, že se o tom

zase až tak nedebatovalo za tím

co se týče té dohody

tak to byl se velký úspěch

protože tam šlo o to, že

Kosovo na základě požadavků

Srbské strany by mohlo

vytvořit jakou si asociaci

Srbských komun

v formu Srbské samozpravy v Kosovo

a na oplátku by dostal

de facto uznání

že by Srbskou neblokovalo vstup

Kosova do nějakých umizinarných organizací

a tak dále. Co s týče toho jednání

a zde je to stracene

já se domnívám z těch reakcí

západních politiků

že oni budou určtě usilvat o to

aby to jednání stracene nebylo

aby to přineslo

ty slíbené výsledky

a to se uvidí se nořně

v dnech nevom měsících zda se

tomu nakonec přistoupí nebo ne

ale určitě je vzajmu

a myslím si, že to je teda dlouhodobá strategie

Evropské unie, aby se udržoval mír

právě v oblasti západního Balkánu

a věřím, že politici Evropské unie

a dalších organizací

se budou snažit, aby se

tahle dohoda, aby nepřišla v něveč

aby pokračovala, aby ty výsledky

skutečně přišli.

Tak díky moc za přiblížení

situace na Balkáni.

Tohle je vše s Vynohradské 12

z pravodejského

podkástu Českého rozhlasu.

Dnes jsme se

spojili s naší zahraniční

reportérkou Magdalenou

Fajtobou, která na Balkáně

sleduje protesty v Srpskou a Kosovu.

Další epizody

Vynohradské 12

můžete posluchat ve všech

podkástových aplikacích.

Na webu irozhlas.cz

Náslešenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.