Studio N: Sraz diktátorů. Co spolu plánují Putin s Kimem?

Deník N Deník N 9/14/23 - Episode Page - 29m - PDF Transcript

Generálním sponsorem podcastu je Avant Financial Group, finanční partner proti, kteří chtějí hrát vyšší ligu biznesu.

Je čtvrtek 14. září, posloucháte studio N, tady je Philip Tytlbach.

Dnes o tom, co spoluplánují Putinsky Mem.

Přijde.

Severokorejský vódce Kim Jong Un po čtyřech letech opustil KLDR a vydal se na zahraniční cestu.

A protože se bojí letální, vyrazil za diktátorem Putinem na dálný východ s vým obrněným vlakem, co spolu řešili.

A jak si navzájem můžou pomoct?

Budu se ptát reporterky Daniela N. Petra Procházkové. Petro, vítej, ahoj.

Ahoj, Felipe.

To už Putinově nikdo jiný nezbyl, že musí dělat takhle show s Kim Jong Unem?

Tak zbylomu pár, ještě třeba iránských soudrhů a má docela dobré vztahy s Čínov.

No, docela.

No, víš, ale já bych neprceňovala takový ten náš euroatlantický pohled, že jsme většina světa a že je tady nějaké osamocené Rusko.

To nikoliv, podívej se, jak se v poslední době, ale třeba různé státy, ať už z jakýchkoliv důvodů, možná to nejsou ani sympatie k Rusku,

Putinovi, ale hlásí se třeba k takovým organizacími, jako je BRICS, které vysloveně jsou namířeny na vytvoření jakého synového,

světového pořádku, nového světového uspořádání. Takže neřekla bych, že je Rusko úplně osamoceno.

Takže to je chyméra, že je Rusko izolované mezi národně?

Je částičně izolované a je izolované tou části světa, která pro něj byla donedávna ekonomickou prioritou.

Nejen ekonomickou, ale i prioritou pro tam mější oligarchy, kteří se je tady kupovali jakty a hezky se jim tady žilo nebo ve spojených státech.

Tak ano, touto části světa je izolováno, ale jsou tady ještě jiné části světa a tam izolováno rozhodně není.

Mimochodem zajíci na dovolenou do Černéhory nikohu jiného než si tam nepodkráš.

Na kolik bychom měli brát vážně to setkání Kim Jong-un a Vladimír Putina?

Protože řada analytiků tvrdí, že Siverní Koréa vytrvala zbrojí, má velké množství munice a od roku 1953,

kdy došlo k podpisu Korejského příměří, tak vlastně nevedla žádnou válku.

Tak to předpokládám, že se Putinovi může hodit.

Víš, to spojenectví je nepříjemné z toho důvodu,

že oběty země jsou, jak se ukázalo včera, celkem nekontrolovatelné,

protože nehodla jí se řídit vůbec žádnýme mezi.

Mně jsou, jak se ukázalo včera, celkem nekontrolovatelné,

protože nehodla jí se řídit vůbec žádnýme mezi národními konvencemi ani předpisy.

Rusko dokonce o té vřeně prohlásilo,

že když to řeknu lidově kašlena OSN,

protože vystupuje ze sankcí, které samo odhlasovalo a je členem Rady Bezpečnosti OSN,

a které byly uvalené na Severní Koreu, takže to prí už nebude platit, protože je nová situace.

Takže jako by to spojenectví samo o sobě budíš,

ale mě na tom děsí spíš taková opravdu velmi a stále zřejmější změná světového pořádku,

který možná nebyl idealní nebo zdál se idealní nám a ostatním nebo mnohím ne.

Ale rozhodně padají jistá tabu, která tady do teď byla,

a jednosti chtabu bylo prolomeno tím setkáním Kima a Putina,

protože se tam dohadovali věci, které přímo zakazují sankce OSN.

Pěknáte se na to, když děláme, že jsme měli výstředný výstředný výstředný výstředný výstředný výstředný výstředný výstředný výstředný.

Tak to budou dělat bez ohledu na jakékoliv mezinárodní dohody, které byť sami třeba podepsali.

A proč necháme jít na tohle hranu?

Protože vůbec nejbyli jsme na tuto situaci připraveni.

Já jsem nedávno dělalem tak malinko odbočím.

Já jsem nedávno dělalem takový rozhovor, vypadal úplně jako vážně ten rozhovor,

ale vlastně byl zábavný s naším velvislancem při OBSE,

to je vlastně největší regionální organizace bezpečnostního charakteru.

A tam jsem zjistila, takový malé OSN naše,

a tam jsem zjistila, že vlastně je to chyméra,

že už nic neexistuje, protože když je ta organizace založena na tom,

že se státy na něčem dohodnou a pak to tedy respektují,

a na jednou se jeden stát rozhodný,

že to dělat nebude, a zjistí, že se vůbec nic strašného neděje,

že to přežije, a že může uzavírat jiné svazky a zakládat jiné organizace

a stále v tomto světě fungovat,

no tak pak to naše poválečné uspořádání světa založené na tom koncenzu,

reprezentované OSN a také OBSE.

Tak to padá.

Dobře, já ti říkáš, že na to nejsme připraveni,

ale od roku 2014, kdy anektovalo Ruskokrym,

tak přece víme, čeho je schopno.

No to právě je chyba, že nejsme připraveni.

Asi jsme nevy...

Já si myslím, že jsme nevěděli, čeho je schopno.

Ostatně teď se to zdá, že to víme,

ale nevím jak ty, ale mě to nenapadlo,

že Rusko zahájí takhle velký válečný konflikt v Evropě.

Jo, mě taky ne, ale tak já nejsme...

Ani tajná služba, ani nejsme šech nejaké velmoci.

No tak vidíš, že i tajné služby i šefoje velmoci mají své limity.

Zdá se.

Domluvili se pánové, teď tím myslím Kim Chong

u naavladimíra Putina na tom,

že KLDR dodá Putinovi zbraně,

která by mohlo použít na Ukrajině?

Nemáme žádný dokument, který bychom teď ukázali

a řekli, ano, takhle se domluvili,

ale z největší pravděpodobností se nače něčem takovém domluvili.

My víme pouze strípky z toho jednání.

Město strašně dobře psalo.

Já to včera tvořila od sedmé hodiny hraní,

protože Vladivostok...

Já bych chtěla, aby se všechny události odhrávali vy Vladivostoku.

Časové pásmo?

To časové pásmo mi udělalo krásné volné odpoledné,

nebo jsem všechno udělala ráno a dopoledné.

A fakt jsem se přitom bavila,

i když chápu, že moc zábavné to vlastně ve svých duslecích není.

Ale co se úplně dělo při těch rozhovorych,

jednak nejřiv byly rozhovory v té širší delegaci,

s těmi generáli, veľmi bych řekla pito reskníme,

když jsem se tak koukala na ty fotografie a vidá.

A potom těchle generálové, jak z ruské, tak krojské strany,

odešli pryč a zůsteli tam jenom dva vůtci a dějích tlumočníci.

A co tam se dělo? To fakt nevíme a to ani nikdo nevene se,

protože ty tlumočníci jsou opravdu pod přísnou přísahu mlčenlivosti

a většinou, co víme, tlumočníci říkají nějaké zajímavé věci

až po smrti těch, kterým tlumočili.

Takže zatím nic.

Ale víme například,

že se tam hovořilo o tom, že by třeba mohl rusko pomoci

korycům ke vzletu jejich kosmonou ta do kosmu.

Já jen to jako připomenu takovou, jako perličku,

kterou nevím, asi víš,

když se rusové snažíli zalíbit afgáncům,

když okupovali v roce 79 afgánystana

a potřebovali nějak aspoň část objevatelstva si naklonit,

protože okupovat velkou zemi dlouho tě vysiluje,

potřebaž, aby někdo s tebou z těch lidí taky sympatizoval.

Tak jim vynesli opravdu, posadili do toho sajůzu svýho afgánce

a on létal kolem země, byl v kosmu afgánský kosmonout.

Sou o tom obrovské, prostě, legendys o tom do dnes.

To se líbí, kdež je to takhle vidí.

No jasně, tak teďka možná bude lítat korejec.

A to jsou, pro mě to je strašně symbolické s tím afgánystánem

a z tou koreou, protože je to úplně stejný stil,

který jsme znali z těch sověckých dob, úplně stejný.

No a když teda takhle, severný korea v posledních měsících

neuspěšně vypustila dva krát.

Družici.

Špionážní satelit na obježnu dráhu.

Teď teda přichází Putin a říká,

my vám pomůžeme, my vám dáme technologie,

polejtíte do vesmíru, bude to všechno krásný.

Nemůže tohle vyvolat další výrazní světový konflikt s vledem k tomu,

že přesně tohle vypouštění balistických rakét

a špionážních družic samozřejmě vadí Ježní Korei,

vadí to Japonsku, spojené státy,

jsou velkým partnerem Ježní Korei.

Teď vidíme, že Putin je velkým partnerem Severní Korei,

takže i když jsou to ne moc velké státy

v porovnání s tymi velmocemi, tak za nimi ale stojí ty velmoci.

Ano, to je právě ono, svěce takhle nám dělí

a mezi ním ta propast, mezi tím světem,

jeho součástí jsme i my,

a tou částí světa, kterou se snaží teď dá dohromady

nějak Rusko, ale ve skutečnosti to dělá Čína,

Rusko se tak jenom, jako s tím veze, tak ta propa

stady samozřejmě vzniká. Myslím si,

že v příštích podkástech bysme se měli někde zabívat

i tím, čím my se na tom podílíme, že se to tak stalo,

protože určitě to není jenom vina dvou

z našeho pohledu šílených diktátorů,

kteří se sešli na kosmodromu Vestočnej,

ale víš, ono to s tím válečným konfliktem,

já jsem o to hodně jako přemýšlela, o co Rusům dne

a do jaké míry může být ta spolipráce

vojenská nebezpečná, a myslím si,

že Rusové teď také přemýšlejí o tom,

jak to udělat, aby si na svých,

byť nedlouhých hranicích nevitvořili do budoucna

nepředvídatelného, teď je to spojenec,

ale oni přece sami vidí, co to je

výpad Putin hovorí s kýmem ví, co to je za člověka.

Oni jeden odruhem nemají podle mě iluze,

oni vědí, že teď je to snětek zrozumu

a že by Rusko pomohlo severní Korej na tolik,

aby mohlo být potenciálně

touto zemí třeba ohroženo v budoucnu.

To si nemyslím, ale ono teď potřebuje vyděsi tím,

že bude ten svět myslet

a že zase bude hledat tu hranu,

kam až může dojíš.

Kam až může i v tom vyzbrojování Koreji, například.

Když mluvíš o tom jejich vztahu,

tak Kim Jong-un k tomu řekl cituji,

Rusko se vydalo do svaté války na ochranu

své suvernity a bezpečnosti proti hegemoním silám.

Vždy budeme stáda za razhodnutími prezidenta

Putina a ruského vedení a společně bojovat

proti imperializmu.

Ano, chápu, mají společného nepřítele,

s mňatek zrozumu, ale na kolik

která může Putin počítat s tím,

že mu Kim bude loajální?

Já myslím, že teď, ano, protože

když mu teda slibí toho kosmonauta

a slíbí mu řadu dalších věcí,

které Kim potřebuje,

ať už je to jídlo, protože tam půjde

spíš o barter Rusové,

teď potřebujou nutně munici,

korejcí mají,

ale korejci se potřebují obylí a jídlo,

ale potřebují i vysoké technologie,

například,

jak Putin krásně řekl,

že oni zkusí dobívat kosmos taky,

takže si budou vzájemně

prospišní, a ta loajálita

plnesté vzájemné prospišnosti.

Tam ideologického,

nehledej vůbec nic.

Čisterácio proste.

To je čisterácio, protože

především Rusko je

zemí úplně neideologickou.

Tam máš jediné,

co drží pohromadě

ten spolek, co dnes

Rusko řídí,

jsou peníze,

to postavení,

jak si které jim umožňoval,

umožňovalo obrovské výhody,

to tedy mají složitější,

ale není to ještě úplně

stracené,

a ideologie tam prostě

není žádná.

U nás se neustále mluví o propagandě, o ideologii,

o tom, co říká

a dělá dictator Putin,

ale peníze to je něco, co v těch podkástech

opakuješ často,

jako to, co drží tohle velkou zemi.

Určitě tak ta propaganda

a ty řeči o té velké

ruské říži a to léčení

To je pro lidi, protože

ty ani peníze nemají život,

ani jim nikdo nehodlá dávat na opak,

teď jim je berou životní úroveň

v rusku klesa,

si ce není nějakou prudce,

ale klesa

rubl pada,

lidé si mohou za své peníze koupet stále

méně věcí, tak musíš je nakrmit něčím

vysetli tím, proč to je, takže tam

jako ta ideologie funguje,

ale není to upřímné.

Já se myslím, že Putin sam

vládcem velké země

a že mu tolik na těch

penězích možná ani nezáleží

jako na tam,

na tom, v jakém jak si,

jaký bude ten nadpisté kapitoli

v učepnicích historie, někdy

za 500 let, ale to jeho okolí.

O, už je teď přepisuje, takže...

On to přepisuje, ale zatím tam o sobě

je takové jako strídmí hodně,

strídmí, to já si myslím,

že ty v ta vrcholna období...

To ještě přijde, to ještě přijde

po jeho smrtě, ale tomu nevadí.

On prostě se potřeje zapsa do té historie,

ale to jeho okolí, ten oligarcha,

takže Rusko

bylo na několika pilířích,

a jeden z těch nejsilnějších pilířů

byly oligarchové.

Na oligarchové nemáš žádnou ideologii,

ty mají jenom ideologii peněz.

Jenom prahy. Já kdy jsem citoval jednoho diktátora,

tak budu citovat i toho druhého,

v tomto případě Traputina,

který se vyjadřoval k možnosti

mírových rozhodů s Ukrajinou,

a do slova řekl, ať veřejně řeknou,

že jsou k jednání připraveni,

a zároveň ale dodal, že Rusko odmítá

jednat o okupovaných územích,

které považuje za svou součást.

Tak myslí tohle vážně?

Nebo proč to říká, kdy tě to jedno, ne?

No tak on především

zatím ty mírové rozhovory nechce.

On má,

je to neuvěřitelně drzé,

to se ti to zdávit,

proto jako se tak podivuješ.

No tak víme, že jsem nedokážet

mluvit prakticky na něče.

No protože on teďka vlastně

zabral Ukrajinské území,

prohlásil ho zasvetit nedávno tam

dokonce uspořádal komunální volby,

a on jakoby tím říká,

že to už je mimo ty rozhovory.

On už o tomhle jednat nechce.

Toho nezejmá, to je už Rusko přece.

On chce jednat o zastavení palby

na té liny, možná,

kde teď

ta fronta se pohybuje.

Ale že by se mělo jednat

k tomu patří Krim

nebo co bude s Dombasem,

to on už pokládá za vyřešené.

To je otázka mimo jednání.

A jinak jednat chce, protože neříkají mi,

že se chce dál vysilovat válkou.

Víš, já si myslím, že

hypoteticky ani komotorozhodně neradím,

ale kdyby

se třeba teď Ukraina

rozhodla říci dobře,

tak si ten Dombas se žrté,

Krim si nechté

a poďme se dohodnout na nějakým príměří tam,

tak by na tamírová jednání

ta ruchská stranašla.

Ano, myslím si, že ano.

To jim teče do bod?

No, ty stráty

jsou příliš veliké a

to, co chtěli

v zásadě mají

jížní cestu,

si ce nemají oděsu, ale to se dá oželet.

Tu zjevně nedokážu získat.

Ukraínci začali

velmi vážně ohorožovat

nejen ta okupovaná území

a krém,

ale i ruské území,

to se může stupňovat.

Myslím si, že

ten zisk pro rusko by byl obrovský

a Ukraína by de facto

byla tou stranou,

která o mnohem víc přišla.

Takže rusové by to krásně dokázali,

jak oni to umějí

vymalovat, vykreslit

jako velké výtěství.

Tak to oni dokážu, nebo to putím dokážu

v prohře.

Můžu, kdyby zůstal se chálené.

A nicméně, tohle je teorié,

na kterou nikdy, nikdo nepristoupí

před poklárem, protože Ukraina

se brání velmi podstivě

a myslím, že na tohle setkání

a také statečně, a myslím, že na tohle setkání

by je rozhodně nepřeho Zelencky.

Určitě ne, ale

víš,

vy teď žijeme strašně moc s konflikty na Ukrainy,

protože je blízko a týká se

nás a tak dále,

ale byla jsem v řadě jiných konfliktů

které jsou daleko a tě lidé tam

na místě to prožívali úplně stejně

jako my ten konflik ukrainský.

Ano, nebyla do toho zapojena jadárná

velmoc rusko, to všechno je,

to to mě jasné, ale

ty konflik, které trvali třeba desítky let

a přesně takhle se řekla

nikdy, nikdy, nikdy. A jak dopadli?

No některé dopadli tak, že trvají do dnes

v takové latentní podobě

a některé se nakonec

vyřešili tím, že třeba jeden

vůdce umřel a přišel jiný

zmířli vější

a že se ty hranice třeba nějak posunuli.

Ale někdy ne, někdy prostě to úzimí

vlastně zůstal úzimím nikogo.

To je různé, ale podívej se

na severní kipr.

A myslí, že to je osud i ukrainy a ruska?

Nechci to takhle říct.

Myslím si, že tady

zatím jsou

nebyla jsem v takovém konfliktu,

ve kterém

by taky jednoznačně tak

silná, vojenský,

ekonomický část světa

se postavila za toho jednoho

účastníka toho konfliktu

a kde by svět tak

jednoznačně řekl

že je to válka

z jednej strany nezpravidlivá

a z druhé strany naopak ta obrana

že je legitimní. Takhle jako

ta naše část světa.

Já pořád jako

se strašně obávám toho,

že ukraina je pro obyvatele

pakistánu něco

pro nás ten východní timor

i když pořád říkám,

je tam jaderná veľmoc rusko do toho zamotaná

a ty jaderné věce zajímají lidi po celém světe.

A to taky čím blíše konflik

tím výzoprožívám?

Tak konečně máme nějaký konflik

blízko a

když se z toho rozhodně neraduju

tak cítím,

že mnohým lidem došlo to

co já jsem měl pocit,

že tady nikdo jakože mi nerozumí,

když jsem byla v nějaké válce

a to utrpení těch lidí na tebe prostě dolehne

a ty si řekneš, jak to, jak my si tam

tak můžeme žít v klidu a pokoji

tak na jednou je tady

osobní zkušenost

vůbec jsem nechtěla, aby

sme jí měli, ale myslím si,

že se nám taky úplně změnil pohled na svět

a možná i na ty konflikty jinde.

Já rozhodně nejsem rád,

že ten konflikt je tak blízko a že vůbec ten konflikt je

a nejsem ani rád

protože Putin vyhrožoval

nebo perspektive připustil možnost

u toku na některou z ukrajinských

jederných elektráren, o tom jsme se taky bavili

už několikrát, ale teď řekl, citoji,

oni nás k takovým útokům na ukrajinské objekty

vyprovokují, řekl na hlas, řekl to na kameru.

Co z toho čteš?

Brát to vážně a nebo zase nějaké

vyhrožování, které má

nějaké inne rysvětlení?

Beru to jako vyhrožování,

beru to jako přípravu

na možnou situaci,

která by mohla

nasta to vyloučit, nemůžeme záporožská

elektrárna je v ohrožení,

v jejím okolí se bojuje,

je okupována,

je skutečně na té frontové

liny, takže

provokace

z ruské strany

určitě možná je.

Myslím si,

že rusové se budou snažit nást

nějakou dobu spíš strašit.

Oni se také bojí

u nikuradiace, samozřejmě, protože

jsou daliko blíž než my.

A taky tam fouká většinou?

Taky tam většinou fouká,

takže

neřekla bych,

že by do něčeho takového

šli, ale to vyhrožování se bude stupňovat

a budou tam kolem

bouchat různé nálože

a bomby a letat na tím letadla

a rusové to budou solovat na Ukraínce.

Není vyloučeno, ani Ukraínce

se snaží, samozřejmě,

zasáhnout několiv tu elektrárnu,

pozice, rusů, kolem,

takže to je prostě všechno strašně ryskaňtní.

A Putin si takhle

jako připravuje půdu na to, aby pak řekli

vidíte, no my jsme za to vůbec nemohli.

My jsme za to vůbec ani nechtili.

My jsme se tak snažili, a vy

zase z tenás do toho dotlačili.

Když to z Nároha

vůbec různé nálože?

Když to schrneme a vrátíme

se k tomu začátku příběhu

k tomu, že se setkalo

Vladímir Putin s Kim Jong Unem.

Tak i jakou správu tím,

která vyslali světu?

No i to, že to bylo tak jako hodně

veřejné a

nakýma jako dost okázal,

já jsem nikde neviděla tolik fotografí,

Kreml si je dal na své stranky,

některé jsou vyslověně

bych řekl, jako půvapné,

až...

Vopravdu jako rostomilé.

Jako já,

mě napadlo jedno přirovnáně,

neřeknu ho, protože to

se nesmí, ale

jako vidět ty dvá

v těch různých pozicích,

kolem těch raket na tom kosmodromu,

jak oni se na to zláskou

prostě dívají, no, kdyby to nebylo

tak vážné, tak je to dokonalá

karykatura vůdce.

Je to kreslený seriál.

Je to prostě velká legrace.

Ale není, protože oba

tě lídři mají něco,

co v případě koryjné,

ale v případě ruska může zničit

celý svět, a spojení

šíleného sevro-koryjského režimu

s o něco možná méně

šíleným režimem ruským.

Mě rozhodně netěší, ale

ono se to trošku jako

přece jenom dalo čekat.

Mě tam na tom zaujala jedna věc,

nebo pobavila jedna věc,

která ve mě trošku, jako vzbudila optimizmu,

nevím si oprávněného, nebo ne.

Ale kim přijel vlakem,

že oni mají takovou prostě hranice tam

a už tam strašně dlouho

chtějí vybudovat obrovskou

železniční magistrálu,

která by se napojeva na transcibirskou magistrálu

a severní koryou by takhle

propojeva prostě.

Že on se bojí letadel, takže je potřebujete.

A ono vyž jako i na to zboží, máš lepší vlák.

A nějaký se mi to nedarí,

nejsou na to peníze a už strašně dlouho

prostě to je není na papíře,

to mi to hrozně rád,

a postupně se tam ta železnice

rozpadá víc a víc

a to železniční spojení.

Těchto dvou velkých, teď partnerů,

kteří si mají

zvyšovat objem zboží

a posílat navzájem rakety

ale tato vesmíru.

Tak jak si to nádraží?

Oni ho asi čtyři dny zkoušeli opravovat,

než tam kim přijel.

Takovým tím potěm kýmským způsobem,

že tam nějak natírali.

Je to obce, kde dnes bydlí

asi 300 obyvatel

před 30 lety, tam bylo několik tisíc

no tam nikdo normální bydlet nebude

to je hrůze.

Tak on podobně úbec nepochopil,

že vycestoval ze Severní Korei.

On se musel cítit,

jako plinule, víš jako,

že tady jsem doma

a on taky říkal, že když vtoupil

na to ruskou půdu, že hned cítil

bojovnost a prostě tomu to

vlilo sil, dožil.

No a ve mě to,

mě to vlívá, dožil optimizmu,

že ze mě, které nejsou schopné

vybudovat mezi sebou železniční spojení,

vlastně

nemají budoucnost

a nemá budoucnost, ani to jich

sponětství, ano oni jsou destruktivní,

mohou být destruktivní, ale

ale

já doufám, že jako

naše budoucnost není takhle temna

jako je

hraniční přechod mezi

jako reúu ruské

jako rozbyté kolie

říká reportérka deníku N.P. Procházková

Petr Mosty děkoju a mných se hezky

ty se mějí taky krásně ehoj

pro všechny studentky a studenty

jsme připravili nejvíhodnější cestu

ke spolehlivým informacím

na webu deníku Nteď můžete získat

studentské předplatné se s levou 50%

platí do koncezáří

na bídku najdete na deník Ntečka CZ

a teď už jsou na řadě

zprávy, které by vás dneska

neměli minout

vrchný sout

rozhodl o odvolání

v kauze Čapí hnízdo

případ zřejmě vrátil k novému projednání

vyplývá to z procesního postupu

ačkoliv sout výsledek nezdělil

v kauze byl letos vlednu nepravomocně

osvobozen bývalý premiér

a přecerhnutí Ano Andrej Babiš

a jeho někdejší poradkyně Jananadjová

bývalého poradce

exprezidenta Martina nejedlého dnes

vyslíchá Inspekce BIS

ta se zabývá údejným únikem informací

z kontrarozvědky nahrad

kromě nej už v případu vypovídel

v Ratislav Mináž

podrobnosti na webudeník Ntečka CZ

slovenské volby by začátkem září

vyhrála strana směra Roberta Fica

s 22%

druhé by skončilo progresivní slovenskos

18%

ukázal to volební model

pod hranicí zvolení by zůstalohnet

několik stran

jedinou biznesovou zastávkou

na cestě prezidenta Petra Pavla

do spojených států bude příští týden

návštěva společnosti cold.czgr

v Konektikatu

právě pro tuto společnost pracuje

prezidentu v klíčový poradce Petr Kolář

a kvůli slovenským volbám pojede

29. září

za darmo vlak z Česká na slovensku

stane se tak v rámci slovenské kampaně

nestrať svůj hlas

a na závěr

ještě jízlivá poznámka

předsetkyně Německé krajně pravicové

strany AfD odmítá

slavit Konec druhé světové války

řekla, že přece nebude oslovovat

porášku vlastní země

je to pozoruhodné, jak AfD

zkouší i v roce 2023

staronové cesty

jak v Německu pozvednout pravici

Deutschland Sieg Heil

Heil

Heil

Heil

Heil

Heil

Heil

Heil

Heil

Heil

11. ročník signál festivalu

ekosistémy a průzkum

17 uměleckých instalací

dva videomapingy

při satelitní instalace

diskuse a výstavy

prožijte signál festival

na prunov galerijní zóně

se signál plus a signál VIP

signál festival v Praze

od 12. do 15. řína

další informace

najdete na signalfestival.com

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Severokorejský vůdce Kim Čongun po čtyřech letech opustil KLDR a vydal se na zahraniční cestu. A protože se bojí létání, vyrazil za diktátorem Putinem na Dálný východ svým obrněným vlakem. Co spolu řešili? A jak si navzájem mohou pomoct? Filip Titlbach se ptá reportérky Petry Procházkové.