5:59: Souboj o budoucnost Turecka ve stínu katastrofy

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Ahoj, dobrý den, tady je Matěj Válek, editor dnešního dílu 559.

Mimochodem, už jsme jich vám do užší posleli rovník 300.

V našich epizodách se vydáváme podpovrch důližtých událostí v Česku i za jeho hranicemi,

ať už je o politiku, investigativní kauzy, válku na Ukrajině nepotřeba klíčové dění v kultuře.

Pokud s námi tyto výlety podnikáte rádi, podpošte podkáz 559 a celý náš tým v ankete podkáz trochu.

Hlasovat můžete na stejnou jmených stránkách. Děkujeme!

Třím měsíce po devastujícím zemětřesení se Turecko chystá na klíčové prezidentské a parlamentní volby.

Turkijí jeniden ajdenlátí karazáz, mbí kůživist, sístiris, bekantirize güveni.

Nozí označují nedělní hlasování za nejdůležitější v posledních dekádách.

Mohlo by ukončit 20 letou vládu současného prezidenta, rečepata jípa Erdogana a jeho strany AKP.

O výsledku by mohli rozhodnout i následky únové katastrofy, při které více než 50 tisíc lidí zemřelo a přes 3 miliony přišli ostřechu nad hlavou.

Mnozí obyvatele postižených oblastí mají za to, že vládní pomoc přišla pozdě nebo vůbec.

Pozměně touží i mladí voliči, který se hrají ve volbách klíčovou roli.

Jakou alternativu jim nabízí turecká opozice?

Jak chce obnovit churavějící ekonomiku a posílit tureckou demokracii, kterou potříla léta Erdoganovi vlády?

Je čtvrtek 11. května.

Tady Jelenka Kabrhelová a 55. 9.

Spravodejský podkást ses nám správ.

Lúci je Tungul, politološka z právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se zabývá tureckém. Dobrý den.

Dobrý den.

Pani Tungul, dovolé v turecku zbývají už jenom poslední dny.

Děak zásadní událost pro turecko budou představovat.

Je to na místě označovat je za historický souboj.

To určitě v podstatě už posledních několik měsíců se neřeší v turecku nic jiného a tych posledních partí dnů.

Už je to takové jenom čekání na to až konečně ten výsledek bude a protože lidi je to obrovská zátež i psychická zátež.

Protože se očekává chvíle, která bude tedy tady turecko posledné dál po více než 20 letech, kdy o moci stojí jeden člověk zásadní, proto to dobou tureckou historii a nebo přijde prostě někdo jiný.

Někdo kohotřeba tí prvo voliči, které čti nikdy nezažely, a ní v podstatě celý jejich život je tou nejsanější politickou stranu Erdoganová strana.

A jak jsou teď rozložené síly, co říkají ty poslední předvolední průzkumi?

Ty výsledky jsou vlastně příliš, nemění jsou velmi těsné i z toho důvodu se potom zvyšuje nervozita v tom táboře současných vládních stran,

které přece jenom mají mnohem bětší možnosti a potenciál v té kampanii používat to, co se zadařilo.

Vlastně to vidíme i v té kampanii, že se snaží poukazovat na to, co všechno turecko technologicky zvládlo a co všechno se jim povedlo.

Mají úplně jiné zdroje, než máte opozice, přes to ty výsledky jsou velmi, velmi těsné a je v malu pravděpodobné,

že by se podařilo to, co před těmi pěti lety, kdyb ta prezidentská volba proběhla v jednom kole.

Včerější zemětřesení v turecké provincí hatají se vyžádalo nejmým osumom mrtvých

a minimálních zemětření.

Včerější zemětřesení v turecké provincí hatají se vyžádalo nejmým osumom mrtvých

a minimálně dalších 760 zraněných.

Odře si oblast zasáhli v podobné síle podruhé za 14 dnů.

Odře si byli cítit i v Libanonu a Egipti.

Epicentrum bylo v turecké provincí hatají v loupce asi 10 km.

Odře si půdy zasáhli oblast 2 týdny po té, co mohutné zemětřesení zabilo na jihu turecka

a se v Rusílie přes 47 tisíc lidí.

Počet obětí unorového zemětřesení v turecku vystoupal už té měřk 1,5 tisícům.

Oficiální počty pohřešovaných vlád nezveřejnila řada lidí po svých příbuzných dosudpátrá.

V unoru prošlo turecko níčivým zemětřesením, při kterém zahynuli 10 tisíc lidí,

miliony lidí se museli vystěhovat ze svých domovů, jsou v náhradních domovech.

Jak důležitou roli tahle událost hraje v předvoledním smýšlení lidí

a vůbec to, jak se lidé vztahují k reakci vlády na tu katastrofu.

Strašně asi záleží na tom, kde přesně se s těmi lidmi budeme bavit,

když se potíváme přímo do té oblasti, kde tomu zemětřesení došlo.

Případně ještě do těch částí, které byly postrženy úplně nejvíce, což je tedy tá oblast hatáje.

Já jsem tam samozřejmě nebyla, takže vycházím pouze z toho, co se podařil zjistit od lidí,

kteří od té doby tam pravidáně jezdí novináři a snaží se tedy zjiščovat, jaká ta situace tam přímo je.

Tak oni se postatě zhodují na tom, že tě lidé jsou ve velmi špatné situaci,

protože ta infrastruktura nebyla pořád obnovená, trápí a problémy úplně základní,

jako nedostatek pytné vody, protože celý vodovodní systém byl zničen,

ono se ho podařilo částečně obnovit, nicmeně ta voda není takové kvalitě,

aby se třeba mohla pít, oni se vlastně bojí není i vařit, takže vaří to jenom zbalené vody.

Je tam velký nedostatek úplně základních potře, obrovský nedostatek léku,

objevují se různé právě nemocy, které jsou spojené s tom situací, v jaké tam jsou.

Chybím také oblečení, protože když v tom země třesení došlo, tak byl únor,

takže jim přišlo zimní oblečení.

Tahle ta částurecka je na jihu, je tam už teďka docela velké horko,

a řada lidí prostě nemá letní oblečení a pořád chodí v zimných botech a v zimných kabátech.

Je tam problém i s obutováním těch lidí, protože ty domy jsou pořád nebezpečné,

jde se bojí do nich vstoupit, protože už se stalo mezi tím,

že si tam šli pro věci a ten dům prostě spadl.

Takže se často odstěhovali do okolných vecnic.

Často takže tam pněli nějakého příbuzného, tak se ta celá rodina,

třeba 50-60 lidí, přesstěhovali třeba na zahradu a žítem ve Stanech.

Takže to situace je velmi špatná, v tahle té části je velkou otázkou,

jak tam proběhnou volby, protože tam byl velice krátké období

na to předagistrovaceně kaminám, abyste mohli volit někaminám.

Samozřejmě opozit se to chápne, jako způsob vládních strán

se snažit ovlidnit výsledek v té části trába,

zležen opravdu hodně a očekávase velká kritika přístupu vlády.

Takže zvědčiny budou muset volit i obyvatele hatají vlastně v té hatají.

Což znamená, že máme pár dní do voleb a pořád nevíme,

jakým způsobem k tomu dojde, jak je tam přepraví, jak se oni postarájí.

To dneské volby probíhají jeden den a obávají se se,

že budou velké zátspy, že budou dopravní kolaps na cestě se tam dostat,

jak se také budou hlídat výsledek těch voleb a podobně.

Potom máme části, které byly zasažené také hodně,

ale výrazně méně, než třeba případě té hataje.

A tam jsou ty výsledky rozhovorů, snedmi, kteří tam žijí takové rozporuplné,

protože někteří samozřejmě vyní špatnou reakci vlády,

kdy oni se obecně zhodnou na tom, že prostě náza přívědře mětřesení

a už ubezné takového rozsahu.

Ale že ta následná péče a následná obnova přišla vám i pomalu,

nepríšla třeba vůbec, co tady tě lidí si stěžuje,

že do dnes nebo velice někým z úřadů.

Takže u těchto lidí je mnohem vítší podpora o pozice,

přesto, ale i v těchto oblastach najdeme mnoho lidí,

kteří budou dál vody tvládní strany,

neprotože by je chválili za to, jak zariágovají na zemětřesení,

ale protože je prostě vnímejí jako lepší volbu,

případně se obávají toho, co by se stalo, kdyby prohráli.

A potom máme část vodskou, kde takhle je zemětřesení došlo

a tam jsou ty volební preferenci, ještě úplně jiné,

třeba než těchho z dalších část.

Dá se tedy asi říct, že tohle všechno se projevuje

v té před volební kampanii, teď myslím tu katastrofů,

kterou turecko prošlo.

Jak silná je tedy nespokojenost obyvatel,

obecně mohla by Erdoganovi přinezdt porážku,

když by se to nasčítalo napříč celou zemí?

Nespokojenost je velmi velká.

Je to spůsobno zajméno toho,

prosto katastrofáni ekonomickou situací.

Z tím, že ta ekonomická kriza začíná v roce 2018,

potom co byl zvolen prezidentem,

v tom novém prezidentském systému,

kdy dělá se o si vědomy toho,

že značná část těch ekonomických problémů

je způsobena právě to uzměnou

systému zhala mětního na prezidentský.

Přesto, ale kromě jako by těchoprodu kličových,

voličů Erdogano a těch vládních strán,

je tam velká skupina lidí, která není spokojena,

která je velmi kritická, která situaci v turecku.

Ale přesto Erdogano volet bude, protože bude se obávají

toho, co by se stalo, kdyby nevyhrál,

nějaká bude jeho reakce.

A tady se právě ty opoziční strany

nebo především ten opoziční kandidát Kemal,

kterýž dělal velmi snadží ukázat,

že se lidé nemají obávat,

co by se stalo, kdyby Erdogano prohrál,

že prostě prohráje, že to se stává.

Ale mohl z lidí tomu nevěří a mají z toho strach.

K tomu také přispívá docela zásadně

i to, jak se to prezentuje v zahraničních médiích.

I já se sně o pakovaně setkávám,

že lidé neustála říkaj, on prostě nepůjde,

on byž prohráje, tak by můj dojde.

Tam je ten tlak na té lidi v tom,

že oni mají strach, co se s tou zemí stane,

pokud tedy by se tyhle ty předpovedi vyplnili.

A další věci je,

že on kolem se by vybudoval

jako aurélu neporazitelnosti

a vlastně oni si myslí,

že ho nelze porazit

a tím pádem

radějí volí vítěze,

než by volili poraženého.

Pojďme se podívat na to,

co vlastně tedy opozyční kandidát Kemal Kilčtaroğlu

nabízí lidem, jaký jeho program,

s čím do těch vole pide.

Vlastně on začal tu kampáni

už před celou dlouhou dobou,

minimálně poslední rok a půl dva

se právě snažil získat podporu

tureckých, tak zvaných menšin,

což nejsou jenom etnické

nebo náboženské skupiny

ale vůbec prostě obyvatel,

kteří mají pocit,

že ta současná vláda

byl toto dvožité kroky, které udělal

rymáně vůči kurcké menšině,

on tedy sám kurty je

což zase není nic neavíklad

u těch tureckých vrcholných politiku,

že by nebyli kurckého původu,

nicméně on se snažil

změnit turej toriku a poukazoval na to,

že by se turecký stát

měl omluvit všem menšinám

a tedy i kurcký menšinám,

za to, že se k nim v různých okamřicích

historických nechoval správně,

což bylo velmi dvožité

k tomu, jakoby krok, kdyby si ten stávňal

požela to odpuštění u těchto lidí

slážně kritizovaný, velmi nacjonalisty

dále potom pokračován s tím,

že v lani na podzim

představil ekonomický plán

a mluval tedy primární o tom, že je potřeba

tu ekonomiku dostat do situace, kdy bude

opravdu se řídit těmi zákony,

které tureckou má,

kde bude boj proti korupci,

bude znovu obnovena výra v soudnictví

a s ním potom jsou vysíten další krok,

který se objevuje točátka

matošního roku, kdy se to jeho

kampáni, nebo kampaněho strany

to celé zásadně znaží ukázat,

že v případě jejich výhry

by se do turecka vrátilo

demokracie, právě vláda zákoná,

nezávislé soudnictví

a samozřejmě to celé potom

je zahennuto do toho konceptu,

že by se turecko vrátilo

k tomu padle metnímu systému

a opustil by prezidentský systém.

Turecká opozice se dohodla

na společném kandidatovi do prezidentských

vole pějím 4,7 letý

ekonom Kemal Kilič Darolu.

Bývalý státní úředník

a přeceda hlavní středolevé

opoziční strany Kemal Kilič Darolu

přichází z odlišnou vyzí

než jeho protivník, autoritářský vůce

Recep Tayd Erdogan.

Budeme správovat

turecko prostředný systém

konzultací a koncenzů jako

přecedové politické strany, které

národní arianci jsme se dohodli

na plánu vratit zemi

k parlamentnímu systému.

7 dníny do napětě sledovaných

prezidentských volep v Turecku

stávající hlva státu Recep Tayd Erdogan

člí dosud největší výzvě

za dvě dekády umoci.

Průzku mi naznačují velmi těsní souboj

s kandidátem opozice Kemalem Kilič Darolem.

Vyni veloučeno, že se rozhodne

až ve druhem kole.

Řeknu to takhle,

Kilič Darole je prezidentský

kandidát hodně turecka.

Dáry bůh posuneme se s ním v před

směrem glepší budolcnosti

a budeme prosperující zemí.

Na spořáku vám to dost necinka

kam z penězi, aby byly chráněné

před inflací. Fond Monetika

zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5%

a to firmám i do mátnostem.

Více na Monetika CZ.

Vede koalici opoziční,

která se skládá ze 6,

tedy jsou opšem velice různorode.

Jsou tam islamistické strany,

konzervativní strany, ale pak

třeba i bývali členové AKP

strany tedy prezidenta Erdogana.

Jak je to pevné spojení

a opravdu to reprezentuje

nějak ten opoziční pohled na věc?

Je to života schopná koalice?

Ona je života schopná

a toho okamžiku než by se právě

změnila ten systém zpátky na parlamentní

a ona ani jiné ambice nemá.

Oni se snaží poukázat

na to, že jsou schopní

spolupráce, že

tam je opravdu únová

v té spolčnosti z kulturných váleks

té obrovské polarizace, na které

Erdogan v posledních letech

staví svou podporu.

A tím, že oslovili více

strany, že se tedy snaží spolupracovat

je snáha ukázat,

že oni jsou schopní spolupráce

a že vlastně i strany, které

jsou úplně odlišné, nebo vychází z jiné ideologie

tak na těch základních príncipech,

na kterých by ten stát měl

stát, by měli spolupracovat a že to dokáží.

Je to také reakce na to,

že před těmi osmi lety ve Volbach

2015, Erdogan nezískal většinu

a ty opoziční strany

se nebyli schopné dohodnou, dohadnou

22 měsíce a nakonec to využtěl

přečestné Volby, které tady už Erdogan vyhrál

a tehdy argumentoval právě

tím výjítem, oni nejsou schopní

si domovit, oni nejsou schopní vládnout.

Takže i na tu situaci tehdy

tímto spůsobem reagují

a oni samozřejmě jinak nemají

ani vakrát moc, možnost nech zvítězit

a zase je to chyba těch posledních

volvíce 2018, kdy každá ta strana

nominovala svého vlastního prezidentského

kandidátá, nespolupracovali spolupráce

a počítali s tím, že bys

spolupracovali až ve druhem kole, na které

tohle nedušlo. Takže i z toho

se vlastně poučili, že pokud mají

porazit někoho, kde má tak obrovské

zdroje, jako jsou ty vládní

strany, tak prostě spolupráce

je naprosto nutná a musí

vít, to, že to nebude jednoduché

že to radě pro mě nevidrží

zase ten spolupráce, o který oni mají

jezněnit ten systém smátky na parlamentní

a vrátit se po parlamentním systému

takže potom tady budou jiné volby

a můžou tam být nějaké koalice

a už ne, tak to široké, protože

těžký systém k tomu samozřejmě tlačí

k tomu, aby tady tady tady ty velmi

široké koalice, oni nakonec má i Erdogan

který taky se tam snaží tady zahrnout jiné

strany velmi, třeba i extremistické

strany. No jedna věce asi jak

sůdržná je ta koalice a druhá

věc ještě jak sůdržná je, společnost

samotná vyste změňovala tu obrovskou

polarizacii turecké společnosti

v jaké jity volby

zastihuji kondici, co se

týče nějaké vnitřní koheze

nebo toho, jestli turecká společnost

táhne za jeden pro vás tuhle chvíli.

Já jsem myslím, že to společnost nikdy

takto rozdělené a nebyla jako je

v téhle chvíli. Je to právě

doznačné míry, spůsobenou

tou rétorikou, prezidenta

Erdogan a těch vládní strán a potom

jeho ministru. Ono

s tím jak tým předpovedí jsou takové

hodně vyvážené, tak se vlastně

zvyšuje právě agresivita, oni

neustále utočí nad opozyční

skupení, že jsou to tady

teroristí, je to úplně

nejoblíbenější termín.

Bu sečim de teroristere

ülkej vyrachmije cás.

Postatě říkají,

že oni podporují práva

LGBT, že jsou

podprování odskou stranou

HDP, což tady jsou kurdi, což

námi náš jsou podprování teroristí,

jsou vlastně všechny teroristí,

dokonce ministrní transsojů řekl,

že ty volby

jsou pokusem západu o

turistický puč.

Takže jsou tam jako takové různé

snahy to celé hodit na to

a pořád rozdilovat spoločnost

to jsme my, my jsme ti dobří, my jsme ti,

kteří jsme vidět turecko růz,

ta být slavné a velké a bohaté

a pak jsou tady ti, které platí

nějaké zahraniční

skupiny, které se vznaží

turecko rozdílit, podkopat, oni

neustal, argumentují pořád

tím stejním, přestejně, jako se

pokusili rozdílit, osmanskou říší

a se vznaží rozbyt turecko

a rozdílit si ho mezi sebe.

Ono to částečně funguje

ale lidé jsou tím za prvě uškomevení

a za druhé to prostě neskryjet

ekonomické problémy, které turecko má

minulí měsí poprvé klaslo inflace

podle oficijání statistik

na nějaký 40% meziročně

podle těch neoficijání

na nějakých 100% meziročně

pořád zaslaře obrovské číslo

a tohle to má obrovský vliv

potom na podporu třeba u starších voličů

tě potom mění také svoje preference

v učité vládní straně

kogo zcela stratilo

to vládní úzkupení jsou mladí lidé

mladí lidé

jsou jednou z nejslnýchších skupin

která podporuje tu opozyční koalici

oni také na něhodně cílí

a je tam teď právě

začál silná kampani na to

aby prvo voliči šli volit právě k volitomu

že si opozyce je vědomá toho,

že oni patří k těm voličům

který když už v volit půjdou

dokonce také tam znikl takový program

kdy oni se to můžou vyskoušit

na nečisto, přezvirtuvání realitu

když se ukazuje jak to vypadá

protože tvrci nemají volební lísky

a má takové jedno velké plátnometrové

na kterom jsou všechny ty strany

a tam dáváte potom razítko

takže aby si to vyskoušili, jaké to je

když zelovala kampani právě hodně

na sociální sítí na tektoku

cílí na mladé voliče

má tam celou řadu různých aplikací

které si můžou vyskoušit

a potom ženy

to je velmi zajímavé, protože

ženy středního věku a starší

ženy, které primádně tedy byly

v domácnosti, byly nejsilnější

skupinou, která podprovolá

prezident Edouane a jeho stranu

a teď když se

vádní koalice snažila

získat právě ty menší strany

jsou to strany extremistické

islamistické

z něj jeden z těch důvodů

proč Edouane odstoupy od istambulské

stran, tak dokonce

i ty ženy, které

tradičně

podprovaly AKP a prezident Edouane

se

v téhle té chvíli začínají zdráhat

a tohle to už v něm avodu jako

čáru, kterou názeb překročit

ty islamistické strany, jsou malé

dve strany jednakurská, jednatedy

turická příkladu tlačí na to,

aby byl změněn článek

zákonu, který má chránit ženy

předdomácím násilím

i předsetkyně právě těch žen

AKP řekla, že pokud by se tohle to

stalo, tak oná přestávali

předsetkyní žen, AKP

objevuje se tam ta tendence, aby dokonce

právě i tyto ženy

přestoupili, budíte naporu ho volit vůbec,

že je velmi pravděpodobné, protože tam

přesun od vládní strán k opozici

je pro ně příliš velkým krokem,

takže te poslední

kroky, kde se v oběti strany

snaží řízka tyhle si, které mohou

nakonec rozhodnout a asi rozhodnout

potom tu spolčnost dále rozdělují

v tom, že oni

přesto reagují potom tím, že říkají, že volit

nepůjdou a právě ta skupina

nerozhodnoutých voličů

bude naprosto klíčová, proto jak

ty voby dopadnou, protože ty volební

kampaně u těch rozhodnoutých voličů

jedna nebo druhé strany už nějak zásadně

s tím teďka zamávat nemůžou

Turecko míří k volbám

s nálepkou přelomové

stejnou sice měli všechny předchozí

ty letošní nani, ale mají

obzvlášť nárok, bude stvrdí

dominanci Taipa Erdogana nebo ji

ukončí

Recep Taipa Erdogan čelí dlouhodobě

kritice, kvůli upevňování moci

a směřování zeměk autokracii

jeho podporou mezi voliči oslabilo

unorové zemětřesení, zejména

obyvatele postižených oblastí si

stěžují na pomalou pomoc od vlády

i laksní přístup vlády k do držování

stavebních norem.

Sůčasný prezident slibuje zemi obnovit.

Vylepšíme co bylo zničeno

všechny učiní nežtěstnějšími

a dáry bůh

našimi lidem přineseme nový život

novou budoucnost.

Vy užce změňovala tu kritiku, která

se vážek působení

současného prezidenta Erdogana

v sice fohledu toho, že demontoval

v mě téměř všechny demokratické

instituce

změňovala jste i to, že oponentiho

obvinují v tůle chvíli

z některých nečestných praktik

během předvolební kampaně

když se díváme na ty samotné volby

vede se v turecku Česná aferová kampaň.

Já by to rozdělala na dvě otázky.

Česná aferová kampaň

se nevede už strašně dlouho

prosrovnání

státní televize turecká TRT

v Dubnu, kdyby vestrovnali čas

který od ta televize

získala prezident Erdogan a kolik

opoziční kandidát Kližzerolu

tak pro Erdogana to bylo 32 hodin

a pro Kližzerolu

to bylo 32 minut

času.

Je to jednoznačně vidět, když pomineme to,

že samochřeně prezident

a vládní strany

mají výrazně větší prostor v médiích

mají také výrazně větší možnost

třeba investic, takový, které potom mohou

prezentovat jako to,

že bychom stát pro tu komunitu

pro ten region a tak dále udělávě

což tedy oni dělají

tak i v těch médiích, protože oni

prostá večiná médií jsou kontrolovány

vládou, je tam malo nezávislých

médií,

tak už i v těch předešlých bolovách

dokonce i v během té kampaně

která předcházela referent v 2017

i v předtím

sedlouhodově ukazovalo,

že ta pro vládní média

a tedy i státní média dávala

prosto právě tím vládním kandidátů.

Takže Ferova v tomhletom určitě

není zároveň, ale bych neřekla,

že Turecko už vůbec není demokracie,

že autoritárství to prostě není

Turecko rozhodně, není Rusko,

není Kazachstan, není Bělorusko.

Turecko má velmi aktivní občanskou

spoločnost, Turecko velmi

působí také vznene vládní organizace

včetně těch, která se pvěnují

oblasti lidských práv, ženských práv

a tak dále máme v opozici,

která může kandidovat ve volbach.

Je tam obava z toho,

že by mohlo dojít k nějakým manipulacím,

třeba v oblasti zemětřesení,

ale obecně a nakonec douká se

i ty výsadky vole, komunání,

hvatisíce. 19. istanbul v Ankaře

v dalších městech, kdy ta velká města

v ládní strana stratila a ačkoledce

snažili spohybnit výsledek,

tak nakonec na výsledek přijali.

Takže je to těžký boj, je to rozhodně

nevyrovnaný boj, ale navzory tomu,

jak se ten prezidentský systém

a prezident Edován snáží

demontovat některé tejdemokratické

instituce, tak to nejí autoritárství.

Ono je také potřeba říct

turickou. Bylo náce s těch demokrací,

ono nebylo demokrací.

Takže vlastně některé ty kroky,

které Edován provedl, provedl díky tomu,

protože můžli umožděný tím systémem

tou velmi dedemokratickou ústavou

roku 1983,

kterou napselá vojenská junta.

To, že se po desítky ledniž

on stal prezidentem

nějak zásadně ta ústava nezměnila

k tomu, ale byla víci demokratická.

Takže to, co třeba právit,

opozice svibuje je,

že tohle změní, že se prostě stanet

turickou demokrací,

že opraví svoje vztahy

se spojenci, že zabede

svovodů slova,

že nebude možné někoho trestan,

co to, že má jiný názor,

protože se možně vnávolí

potom úspěchu mladých lidí,

a prává měnšin

a tohle v té chvíli

je zdorozňováno v té kampani

dokonce více,

než to otázka ekonomická,

že turicko by mělo být zemí,

která respektuje vládu zákona

a která má demokratické zákony.

A dá se říct, že tady tohle všechno

je v těchto volbách v sásce

nicméně než osud turické demokracie.

To je strašně těžká otázka,

protože každá ta země

má smrně nějakou cestu, po které kráčí

a ty volby

posledně mohou jinasňerovat jiný sněrem,

ale nemůžou jít prostě otočit

od 90 stupňů

nebo 180 stupňů někam jinem.

Je samozřejmě důležité,

že ta otázka je v těch ovách

diskutována, že to má opozice

jako jeden z těch hlavních bodů

a že právě velká část podpody,

která té opozici

jde právě kůli těmto bodů.

V té spoločnosti říká to něco o turecku.

Rozhodně, kdy se podíváme

na tu historii Klejždárolu

a historii jeho strany,

tak by jsme měli očekávat

pro západnější

přístup do jisté míry.

Zase jsou otázky, které jsou velmi

komplikované pro turecké voliče

a určitě

ty naprosto nejrazantnější zásahy

do lidských práv

a do toho vývoje demokracie

v turecku.

On třeba také mluví o tom,

že hnutne vybudovat nezávislou justeci,

nicmeně nezávislou justeci

prostě nemůže

vybudovat byhem jednoho měsíce

jednoho roku, dvou let.

To všechno jsou otázky,

které budou trvat strašně dlouho

a asi nejklid čovější

v případě, že by

a pozice vyhrála, nebyl právě

ten ekonomický plán, tam se očekává,

že v případě jejich výhry

by do turecka připlulo velké

investizmu výsem miliardách

dolarů, které by pomohli

obnovitu ekonomiku a v té situaci,

kdyby potom on měl v těch dalších volbách

nebo jeho strana na základě

toho silného ekonomického

výstupu

dostatečnou

podporu k tomu, aby

mělo těch reformách pokračovat, tak potom

by turecko mohlo nastojit

tu správnou cestu a tady by byla

na prosto zásadní podpora Európa

Eurókskej Unii, aby turecko na téhle

cestě pomohlo, protože právě

třeba ty kapitoli, které dnes nejsou

otevřené v tom jednání

obstopu davropské unie a které

jsou blokovány,

se právě týkají otázky justice

vických práv demokracie,

což je vlastně zvláštnější, že

jsou blokovány právě ty kapitoli,

které jsou prosto byli do toho systému

při zásadní.

A to je ze čtvrtečního vydání

podcastu 5,59.

Děkujeme, že nás posloucháte.

Pokud to děláte rádi,

řekněte o nás svým přátelům a známím,

všechny naše epizody

najdete na seznám správách

v podcastových aplikacích i na platformě

podcasty.cz

Pcát nám můžete na adresu za minuto 6

savináč sz.cez

najdete nás i na sociální sítích Instagram

a Twitter.

Dělá nekakabrhalová.

Děším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.