Vinohradská 12: Slovensko hledá cestu z chaosu

Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Přišel čas prezidentky Čaputové. Vzniká první úřednícký kabinet na Slovensku. To už byla vláda tak rozdrobená, že to dál nešlo, i když jsou za rohem předčasné volby. A kdo Slovákům, skutečně vládne. Vtám se našeho spravoda je na Slovensku, Ladislavanováka.

Dnes je úterý 9. května.

Ahoj Ládiom, vítej ve Vinohradské 12.

Ahoj Matej, dobrý den.

Vítám tě v Praze. Pod delší době si z Bratislavy udělal výlet a hle, co se nestalo.

Padla vláda.

O tom jsme se bavili už posledně, ale Eduarda Hegera už to tak nějak asi přestalo bavit, jak se mu vláda dorobí úplně.

Už přestal čekatá předčasné volby a bude to úřednícká vláda. Čas prezidentky Čaputové.

On už asi řekněme neměl jinou možnost.

Uřednícká vláda to je poprvé na Slovensku. To se ještě nestalo.

To je úplně poprvé. Ono se o tom už několikrát uvažovalo. Slovensku se k tomu několikrát přiblížilo.

Na příklad povražde Jana Kuciaka a Marteny Kušnírove.

Ale obvykle se podařilo najít nějakou politickou alternativu právě v březnu povražde v březnu 2018.

Roberta Ficata, kdy nahradil jeho náhradník ze strany Stranický kolega Peter Pellegrini.

Stejně tak, když odcházel Igor Matović, tak místo ní nastoupil Stranický kolega Eduard Heger.

Ale nejvíc o možnosti úřednícké vlády začalo mluvit teď vlednu popádu Hegerovi vlády.

Jednoduš je proto, že rozložení politických sil už v tohle chvíli neumožňuje žádnou stabilní většinu v parlamentu,

co se rozpadla čtyř kólyce je v národní radě většina nestabilný, vzniká obvykle ad hoc pro každý zákonc vlášť.

Vláda nad parlamentem už měsíc se neměla přes většivou kontrolu.

Do toho už nám vstoupila předvolební kampaň, to doprovází parlamentní smaršče.

Jsou tam spousty návrhu, návrhe několi vládní, ale poslanecké poslanci převzali kontrolu nad parlamentem.

Poďme teda na vaš najnouší návrh, na reguláciu pornografie, prečo vlastně něčo takéto návrhu je?

Tak podlají z tých neurologou, neurovecou, tak sledováně takého to obsahu predospelých poškodzuje mozok.

No a další návrh je novela zákona o rodných číslach, akho poslanci schvália.

Rodné číslo nebude možné měniť počas života občana.

Kritici to vidí jako ideologický útok konzervativných poslancov na transrodové osoby.

Často jsou tu návrhy populistické, rozdávání peněz.

Ovorí, že do buducej vládnej koalície vstupim len s podměnkou.

Vyplatění a odmení 500 eur každému, kto sa 30.9.2023 zúčasnil poliep.

Náhozaj to nie je sranda.

Takže ta úřednická vláda byla a je pohledem prezidentky Zuzane Čaputové to jediné.

To řešení, kterémuže přinest trochu stability, rozhodla se jmenovat někoho mimopolitiku,

vládu odborníku a slíbela, že nikdo z ministru, které predstaví v následujících dnech,

nebude kandidovat v těch bližících sevolbách.

Budi to teda vláda lidí, pre ktorých vládnutě nebude pred volebnou kampaniou.

Ministry mají reprezentovat, jak konzervativní tak liberální myšlenkové proudy,

takže by mohla být ta vláda o něco přijatelnější pro celé politická spektru.

Členové vlády se vyberali pod na odbornosti,

jak teda prírodzeně mezi nimi budou lidi z konzervativného a i liberálného prostředě.

Rábu to tedy dobře, že na Slovensku už byl takový politický chaos,

že ta úřednícká vláda byla tedy jediným možným řešením.

A jak k tomu jako procedurálně došlo?

Protože Eduard Heger asi musel nějakým způsobem dát svojí funkci k dispozici?

Přesně tak. Předně, ty už si to zminoval, vláda padla už v prosinci.

Od té doby byla pouze pověřená prezidentkou zuzanou Čaputovou.

Prezidentka nese odpovědnost za vládu Eduarda Hegera.

Slíbila, že to pověřením se bere, pokud budou zásadně se lhávat.

A už bylo několik momentů, kdy k tomu Čaputová byla vyzývaná,

aby odebrala pověření a jmenovala úředníckou vládu.

Ale ta aktuální rozbuška to je kauza ministra Zemědělství Samuela Vlčaná.

Opoziční strana směr před pouhými šesti dny ve středu.

Zvěřenila, že vlčanova firma, kterou on spolůvlastní,

získala dotaci od strajníckého kolegi nebo vládního kolegi

od ministra životního prostředí, což je.

Ta dotaci byla ve více asi 1,4 milionů euro, to je 33 milionů korun.

A to by už politikom nebol.

A k někdo má problém s tím, aby ta firma dostala dotaci

u pokáli, já som aktívný politikom, tak s politiky definitivně odchádzám.

A to vrhlo stín prakticky na celou vládu, na to, jak vláda funguje,

jaké praktiky se tam odehrávají.

Je to typická kauza neoddielení biznesových a politických zájmů,

pro které politik tedy odchází.

A pro Hegerovu vládu to znamená, že přišla už od 3. ministra.

Už teď řídí dva rezorty, rezort financí a zdravotnictví.

A k tomu ještě v Pahatek rezygnoval další minister, minister zahraničních věcí.

Takže je tady ještě ten problém, že do pověřené vlády

nelze podle slovenské ústavy přivádit nové lidi, lidi mimo kabinet,

musela by se tak přeslap přerozdělit mezi ty stávající členy kabinetu.

Takže Čaputova už v důbnu a vyzovala, že personální nestabilitu

bude také považovat za selhání vlády, a proto přistoupila

k tomuhle momentu, odebrala pověření Eduardu Hegerový.

On sam tedy nejprve vystoupila dalného, že to pověření vrací,

což tohle není něco, na co on má pravo moc.

Rozhodl jsem se pred to, Pani prezidentku, požijadajt o zbaveně pověrenia

a tak prenechať Pani prezidentke priestor, pokusit sa z úradnickou vládov,

stabilně a v pokoji, privě slovenskou, k demokratickým parlamentním volbám.

Tak vy jako symbolický akt, Pani prezidentko, tady ta funkcije a teď rozhodněte.

Já jsem s tím v souladu.

Možná to byla spíš marketingový tach, kdát nebo,

že mám situaci pod kontrolou, ale ve skutečnosti,

ta vláda zůstává ešte dojmenování té úřednické vlády u moci

a tu pravo moc má čistě prezidentka Čaputová.

Takže Eduardu Hegerový se ta vláda vlastně úplně rozdrobila pod rukama.

Nejdřív odešli tím ministri za SAS, za svobodu a solidaritu, to bylo ještě loní.

No a od té doby, jak říkáš, tak odcházely další ministri.

V současné chvíli chybyli čtyři ministri, dvá rezorty z toho zastával Eduard Heger

a další dva by se museli případně obsadit, pokud by vláda měla zůstávat úmocy,

ale jak říkám, té nechauzu byl na tolik velký a ta nestabilita vyvolená,

tím je to odchody byla na tolik velká, že to Heger nemohl ustát.

On je obecně považovaný v té domácí politice, spíš za slabšího a nerozhodného preměra,

který nemá tu vládu tak v hrsti, řekneme, nedrží, tak silně pohromadě.

Vždycky volil spíš strategii, že se snažit příkladem a být nekonfliktní,

aby ostatní politici a jeho kolegové od něj převzali tu vyšší politickou kulturu,

ale už sám přiznal, že se mu to nedarí, že to nebyla správna,

strategii je jenom přihlížet na hádky jeho kvaliční partnerů.

Slovenskou je o vážné krize. Je v krize chaosu. Chaos jsme přiněslíajmi. Ano, príznávám.

Na chaosu mám nepochybně svoj podil vyni a já.

Plus je tady samozřejmě velký tlak opozyce na konkrétní ministry, to trvá dlouhou dobu.

A je třeba vnímat, že mezi tím dochází také k rozpadu parlamentních stran, odešla z koalice SAS,

ta zůstává tedy v celku, ale rozpadá se strana za lidi.

To je čtvrtákovaliční strana, na kterou se často zapomínal.

A tam má v tuhle chvíli v parlamentu Ušinom více premiérku a jednu poslankiní.

Ze strany Olanos, obyčejních lidí, odešla část nespokojených poslanců,

kteří odmítali dál spolupracovat s šéfem Olano Igorem Matovičem.

A pak samozřejmě i Eduard Heger sám si založil vlastní stranu demokrati a odešel.

Takže tam je velké štěpení a tenhle veš, který haus přispěl k tomu pádu Hegerovy vlády.

Tak, jak jsem říkal, přichází čas prezidentky Zuzany Čaputové.

Tamá teď tu moc se stavit uřednickou vládu, první v historii, samostatné historii Slovenska.

Ona si vybralá za předsedu.

Té uřednické vlády více guvernéra Centrální Banky na Slovensku Ludovýta Odora.

Vroč?

To je člověk, který je považovaný za schopného úředníka, za odborníka, má renomé v ekromických kruzích.

Tedy více guvernér Centrální Banky, a on tam působil dlouhodobě,

je považovaný za pragmatika, který se zakládá na datech, na analízách,

má za sebou působení ve státní správě, podídel se na duchodové reformie, dalších reformách.

Má zkušenosti také z toho, že byl poradcem preměrky i vety radíčové.

Je to nezávislý nestraník, který může být přijatelný pro politiky z obou stran spektra,

nebo ze všech koutů slovenského politického spektra.

Zajímavé je, že deník N, slovenský deník N, teď zvéřejnil průzkum, který dělal už v lednu,

podle kterého je odor o něco víc akceptovaný progres v ními lidmi,

ale většina slováků ho pochopitelně vůbec nezná.

Takže je to takový neznámý úředník, který je známý spí v těch odborních kruzích.

O jeho iméně se spekulovalo už měsíce.

Zuzena Čaputová byla přichistaná na tu případnou situaci, kdy bude muset imenovat úřednickou vládu

a měla připravený seznam ministru.

Ty tedy ještě neoznámel, bude to dělat v těch následujících dnech

a zatím nám dala jenom to jméno ludový odor.

On by mohl do té parlamentní a politické džungle přivést trošku k lidu.

Myslíš si? Myslíš, že bude na tolik silná osobnost,

že dokáže ukočídovat tu rozštěpenou slovenskou politickou scénu.

Není teď příležitost pro nějaké třeba zákulisní hráča, aby se choupili moci.

To se uvidí a těch aspektů, které do toho budou promovat bude spousta.

Je to o tom, že jeho vláda bude muset představit programové prohlášení do 30 dní

předstoupit před parlament a bude žádat od úvěru.

Pokud ty nezíská, tak to samozřejmě může otrást jeho pozicí.

Máme pět měsíců do voleb, možná se to ani nestihne.

Ona by ta vláda, pak případně vládla v demisi, nebo by to opět pověřená vláda,

prezidentka by odvolala, pak by znovu pověřila vládnu tím, až do těch voleb.

Zajímavý moment byl, když prezidentka Čaputová měla to prohlášení,

ve kterém oznamovala tento svůj krok, tak varovala před dalšími dezinformacemi

a ležemi o takzvaném progresivním puči.

Něktyří politici dlouhodobě zasevají myšlenku,

že prezidentka chce u řednickou vládu, že to je její cíl,

že chce vládnout ve prospěch progresivních strán, nebo liberálních strán.

Je nebezpečné a bezohládné k občanom širít klamstvá a tím vopret

spohybněvať vládu, ktorou je potrebné výmenovat.

Tak Čaputová právě varovala předtímto a záleží,

jestli politické strany vyslyší takhle její apel

a nebo budou na ludoví ta odora útočit a budou pokračovat

v těch naratyvech, které měly dosud.

Slovensko potrebuje ako sol, stabilitu, poriadok, odbornost

a návrat k soušnej politike.

A příležitost pro nějaké ty zákulisní hráče.

Mně to, když napadají tak nějak dvě jména.

Začneme postupně nejprve Boris Kolar,

še v parlamentu, še v konzervativní strany, jsme rodina.

Právě on může být, tím nejmocnější můžem slovenska,

tak to alespoň psal kolega Jakub Grims i rozhlasu, když se stavoval jeho profil.

Slovenští komentátoři už o něm mluví další dobů

jako o tom nejslnějším politickém hráči

v té současné politické krajině, která tam funguje.

Boris Kolar by neměl mít tu sílu, pokud se podíváme na počty poslanců.

On má pokud se nepletu, jeho hnutí jsme rodinami

a teď 16 nebo 17 poslanců ve 150 člené národní radě.

Ale on je dlouhodobě přijatelný partner

pro široké spektrum politických stran.

Je schopný se domluvit, jak z krajní pravěcí

tak s liberály se, kterými ostatně byl v koalici,

stejně tak s konzervativci, obvykle se snaží stát mimo politické spory.

Bylo to tak i před rozpadem čtyř koalice, když se hádala strana SAS a Olano,

tak Boris Kolar vždy stál stranou

a nezastával do toho dělá to takost takové i v téhle krizy.

Samozřejmě, že asi plnění zrovna etické,

to se není úplně OK, ale já to nebude napátať,

to nechc zhodnout ji organičný, které jsem konenit, či tam byl porušený.

On spíš nechává ty ostatní, aby se pobyli mezi sebou,

21. a 3. se dívá.

On si drží tu klidnou kartu v rukách,

snaží se být tím hlasem normálnosti na slovenské politice

a zároveň má své nominanty ve vedení parlamentu,

takže má velkou moc v tom, které z toho množství návrhů,

které zákony se nakonec budou projednávat

v jakém pořadí, které se odsunou bokem,

takže má velký prostor, proto to uzavírat

různé politické dohody.

Mimochodem, když je hlasem normálnosti, má to své opostatnění,

jako reálny?

Myslím, že to je spíš jeho strategie a taktika,

ale s postavou Borisa Kolára se samozřejmě spojuje

to, co možná už znají čeští posluchači.

On si cestojí v čele konzervativní strany,

ale sam vede zvláštní, řekněme, osobní život má

v tůle chvíli čeká 13. dítě s 11. ženou.

Sam se nad tím často směje a vtípkuje,

ale jeho voličům to odčivitně nevadí,

nevím, jestli bych označil zrovna smérodina

a Borisa Kolára za reprezentant a normálnosti,

ale v té politické úrovni je to ta značka,

kterou si snaží držet.

Jestli to už není nakonec, takže ta slovenská

politická scéná je v takovém stavu,

ale už i lidé, kteří jenom stojí opodál,

jsou považování za normální,

protože připomenuli opět profil Kolára,

který máme na i rozhlasu, tak tu stranu patrně

charakterizuje mimo ten konzervatismus

i odpor proti migracii, po růzké aneksy,

krimu Kolár na Facebook psal,

že takovou Havět jím myšlenu Ukraínce

v Evropské unii nechce,

v poslední době zase úplně otočil,

ministerpráce za jeho stranu smérodina

Milan Krainiák je podle sociologa Michaela Vašečky

silným klerikálem.

Je to ta, který spíš jak říkáš

marketingová normálnost?

Rozměto strategie, kterou některí politici zkouší.

No a teď ten druhý, který mě napad všem veľmi dobře známí

Robert Fico, s sociálně demokratického směru,

který se tak nějak vrací asi na scénu,

protože co jsem se tak díval na poslední

předvolební průzkmi, tak jeho popularita stoupá.

Směri je jednička teďka, na Slovensku.

Je teďka už dva měsíce jednička,

on stoupá kontinuálně dlouhé roky,

ale teď vystřídal nedávno před těmi dvema měsíci

vystřídal na čele hlas Petra Pellegriniho,

a má 17,7% podle těch posledních průzkům,

řekněme necelých 18%.

Tedy hlas ten je taky vlastně očtěpený od směru,

takže sociální demokracie možná levycová témata

může být Robert Fico příští premiér?

Teoreticky by mohl samozřejmě být,

ale osobně očekávám,

že spíš nebo že větší šanci má právě Petra Pellegrini.

Fico je pro velkou část spektra na Slovensku,

nepřijatelný, tak jako existuje

velká část slovenské politiky

na platformě Antimatović, tak se samozřejmě

existuje také silná platforma Antifico.

On si trošku proměnil v těch posledních letech.

Jemu zůstalo vlastně jednom tvrdé a druhého voličů

tím, že se právě odštěpil Petr Pellegrini

se svým hlasem a s těmi umírněnějšími politiky

jeho voliči. To jsou lidé, kterým se stíska,

myslím, voliči Robert Fico,

jsou lidé, kterým se stíska po sociálizmu,

má tam voliče, který by se dali zařadit

trošku na ten okraj, levycový okraj spektra,

ale zároveň silně pro národně smýšlející,

takže on spojvuje tu levici s tím krajně pravicovým

spektrem, využívá silnou populistickou retoryku.

A oni se spolíhajú tyto naši vládným predstaviteli a

co tam potom? Poďme pozatváraj to opozicí,

poďme zatvoríť ústa media, mám hovori a pravdu,

poďme urobit toto, poďme toto ukradnout,

poďme toto vypět hledajné obstarávaně,

lebo nikto niž nepově.

Často je nahrani až extremistické retoryky,

ale má velmi malý koaliční potenciál, tam se zvažuje,

že by mohlo po volbách se spojit s krajně pravicovou republikou,

společně by se mohli dostat někam ke 30% podle těch

současných průzkumů, ale Peter Pellegrini

si drží, je otázka jak přesvědčivě a záleží kogo se ptáte,

ale do nějaké míry se dá brát jako demokratická síla,

záleží k kumu on se přikloní, ten má mnohem větší

koaliční potenciál a může si partnery najít i na té,

řekněme demokratičtíší straně.

Směra a hlas se můžou spojit, můžou to být koaliční partnery.

To je otázka, kterou si už několik let kladou

všichni komentátory odbornící novináři na Slovensku,

nikdo nevidí těmto dvoum lídrum,

Roberto Veficoviou a Peteru Pellegrinovi, do hlav,

takže těžko říct, to je něco, čím se budeme muset nešat překvapit.

Já se ptám z toho důvodu, že směra a hlas se na jedné věci schodnou,

pokud ne navíc, ale na té jedné teď určitě a totiž,

že by chtěli drívější předčasné volby.

Oni mají být kolikáteho, třicátého září.

Ano.

A oni chtějí, aby byli už o prázninách.

Přáleby si už červenec, ale nevím, do jaké míry je to proveditelné,

protože tam existují nějaké zákoné lhuty.

Volby se musí vychlásit tuším 110 dní do předů,

strany musí 90 dní před volbami odevzdat své kandidátní listiny,

takže tam by to bylo už hodně natěstno.

A zároveň vychlášení předčasných voleb

nebo změna toho termínu by vyžadovala 90 hlasů ve sněmovně.

A to je něco, co pravděpodobně tyhle dvě opoziční strany do hromady,

sami na to rozhodně sílu nemají, a partnery proto pravděpodobně nezískají.

No uvidíme, má k tomu být mimořádná schůze sněmovny,

to tíž tedy jednokomorového parlamentu na Slovensku.

Eduard Heger to je ještě meno, na které bychom neměli zapomenout,

protože nebo jinak zapomene se na něj.

Ta jeho vláda byla velmi neoblíbena.

Byla historicky velmi neoblíbená.

On už jítek zdědil po svem bývalém stranickém šefovi Igoru Matovičovi.

Můžeme se na to podívat optikou jeho nové strany, demokrati,

demokraté v průzkumech mají teďka asi 3,5 % podpory.

Pro první zakladan, Ládo?

Já to interpretuje jako snahu distancovace od Igor Matoviče,

svého tehdejšího šefa, kterého on dlouhou dubu nekritizoval,

byl vyzýván k tomu, aby Igor Matoviče, řeknime, umírnil,

ale v jednu chvíle se rozhodl,

že do těch voleb půjde sám, se svojí stranu demokrativon,

tedy převzal už existující strukturu jiné strany,

ta se přejemenovala, se uzníteť demokrati

a odešli s ním tuším 3 další ministři,

čím se vlastně demokraté stali velmi silnou vládi stranu,

ale zároveň mají v průzkumech 3 %

takže teď bude mít Hager ještě na vrub,

bude mu přičteno to, že neudržel vládu přispívá se k chaosu

a on si se snažil nasipat popel na hlavu

a přiznat chyby, přiznat ten politický chaos,

tu krizy, která na Slovensku je,

ale je otázka, jestli to zabere uvoliču

a jestli naopak právě teďka ještě z těch 3 % nekles neníš

a jestli se na demokrati skutečně nezapomené.

Eduard Hager se patrně předbokládám chce vrátit

po volbách do parlamentu, může se stáče se tam nedostane,

že se bývalý premiér se svojí novou stranou,

kterou založil, protože v obyčejných lidech

viděl neobyčejného Igor Matoviče

a nechtěl s ním jít už nic moc polečného,

že zmizí jste slovenské politické scény.

Ono to, že by se nedostal bývalý premiér do parlamentu,

nebude nic zvláštního, on to bude velký souboj premiérů,

bývalých premiérů, Robert Vico je bývalý premiér,

Peter Pellegrini je bývalý premiér,

Igor Matoviči je bývalý premiér, Hager je bývalý premiér,

do toho se do souboje předal také Mikula Zurinda,

který také nemá žádná vysoká čísla,

je dost možné, že se nedostanou dva bývalý premiérů do parlamentu,

ale pak je tady ještě naděje toho, řekněme,

někdy se to nazývá demokratickým dáborem,

někdy slovenskou pravidcí,

to jsou v tuhle chvíli velmi roztříštěné síly,

které se snaží spojovat,

a už se o to mluví měsíce,

zatím to spíš připomíná dezintegraci těch existujících stran,

než že by se někdo opravdu spojoval,

které se spojují ty národovecké síly,

tam se podařilo vytvořit nějaké předvolební koalice,

ale například hegerovi demokrati by se mohli spojit

s křesťansko-demokratickým hnutím

a společně by pravděpodobně se dostali

přes ten 5% prách a mohli by v parlamentu být.

Takže tomu rozumím tak,

že se letos po prázninách pravděpodobně,

pokud se to nezmění,

schyluje k velké bitvě bývalých premiérů na Slovensku?

Co víme teď ještě v tuhle chvíli,

je, že Slovenskou čeká divoké léto,

předvolební léto, letní kampani,

a pak tedy konečně ty předčasné volby 30. září.

Tak moc díky, Ládiu,

že jsme to mohli probrat společně,

včasný návrat do Bratí Slavia

a zase se určitě uslyšíme.

Děkuju a díky za pozvání na Slyšenou.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12.

z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes sláďou novákem naším z pravodajem na Slovensku.

Rozebrali jsme,

že Slovenskou bude mít poprvé úřednickou vládu

a zajímalo mě,

jak se tam chystají na předčasné parlamentní volby.

Sledujte nás, poslouchejte nás,

píšte nám třeba na e-mail

vinohradská12.zavináč.rozhlas.cz

Chystáme pro vás další epizody,

další z pravodajská témata

tak si jen nechte ujít na webu

irozhlas.cz

nebo v podkástových aplikacích.

Náslyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.