Studio N: Slováci zabloudili. Pokukují po silném vůdci

Je pátek 14. důbna, poslucháte studio N, tady je vítek svoboda.

Dnes s Michalem Vašečkou o Robertu Ficovi a o sudu Slovenska.

Skoro 18% pro Roberta Fica a jeho smér.

Toli k expremierovy předpovídají aktuální průzkumi před pozimnými předčasnými volbami.

Slovensko tak s Ficem v čele průzkumu čelí realné šanci,

že jí povede muž, který z politiky odešel za velmi bouřlivých okolností

po vraždi novináře Jana Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.

Je s Feme Fica, je s Feme Fica, je s Feme Fica, je s Feme Fica.

Co to říká o slovenské společnosti a čekají posunna na východ?

O tom budu mluvit se slovenským sociologem Michalem Vašečkou.

Vytejte dobrý den.

Dobrý den pravím, děkujem za pozvaně.

Je s Feme Fica, je s Feme Fica, je s Feme Fica, je s Feme Fica.

Ficub Smer předběhl už ve třech tuším předvolebných průzkumech

hlas Petra Pellegriniho i na prvním místě.

V březnu Smeru naměřila agentura Fokus 17,6-10%.

Co je to za správu?

V prvném rádě nije to prekvapujůca správa, je to správa,

která hovori veľa o slovensku, ale začnem tím,

že nije to až také prekvapujůce, jako by sa mohlo zdať.

Něktorí, který se s dátami hráme už celé roky,

tak už koncom Januára to, které roku jsme videli,

že Smer začí na stúpat a že je len otázkou času,

kedy může predběhnuť hlas.

A to sa stalo velmi rýchlo.

Já se dokonca si spomínám,

že kde jsem to hovoril v čase, kedy Smer bylo ešte výrazně podlasom

koncom Januára, tak některý si tukali na čelo,

ale to v dátach bylo zrajme.

Hlas totiž to už v tom čase má velmi pekné výsledky,

ale dosiachl svoj strop.

20% byl strop hlasu,

velmi nemohou už něj nachádat dělší voličov,

že Smer má velké jadro voličské,

které je teda večší, jako v případě jiných strán,

tyhle přesvečených o tom, že budu volit Smer a iba Smer,

je obrovské množstvo.

Ale hlavně perspektívá,

že to může rást až k 25.

Alebo dokonca aji víac,

byla zrajma už dávno.

Při dobré taktike

a možno i v něčom istom šťastí,

Smer sa může velmi lehko přehupnout cest 20%.

A musím povedať,

že a která zgovoríte, že je to 18%,

tak prí všetkých chybách,

ktoré robí to,

co se tak šeobecně nazýva slovenské demokréti,

tých 20% Smer může úplně kludně dosiahnut do jedného mesiac.

Jsem na slova.

Pokud by tedy na podzim opravdu získal třeba 6-20%,

nebo prostě zůstal na tom prvním místě.

Podaří se ficovi

se stavit vládu, s kým by mohl služit koalice.

Toto je najzásadnější a otázka, kterou rěšime.

A nije sa v tom lahké vyznať.

Peter Pellegrini jasně deklaruje a velmi dlho,

že s Robertom Fickom do koalice je i z nechce.

A treba povedať,

že dá samu veriť,

že nije je mdzi nimi to, co sa volá chemia,

nije jsou mdzi nimi dobré vzťahy,

pobratislave koluju, informácie,

které já nechcem vynášat,

že tě vzťahy jsou to moc tak zlé,

že tam přišlo v minulostí k potíčke,

mdzi nimi.

Peter Pellegrini je vlastně ten junior,

býval junior v strane Smer,

ktorý robil v parlamentě různu černou prácu.

Tak si ho koniec koncová je Robert Fico,

jako ten alfa samec strane Smer,

a nespochydnětělný líder pameta,

jako svedčí o nějaké dynamike i vzťahou.

Ale jedna věději,

že Peter Pellegrini by to nechcel,

a druhá věději, že čomu bude umožnené.

My to tíšto dnes vôbec nietušíme,

kto vlastně za hlasom stoji,

ktorý ze slovenských oligarchov

v tom má, ako sa hovorí už svoje akcie,

aké jsou ciele týchto ludí,

no a těž nevíme,

čo všetko Smer na Peter Pellegrini ho má

výtahnut, čiže dokonca

i v situácii, kedy Peter Pellegrini

urobí velmi slušný volebný výsledok,

a nebude chci jedit s Robertom Ficom

odázka, ktorá zostava v ovduchu,

bude mu to umožnené,

no a my na to vlastně nemáme odpoved,

tě tu odpoved prinesu až volby.

Já jsem povedal, že s Robertom Ficom

ludzky asi by to nefungovalo,

keby jsme seděli v jedné vládě,

to je všetko ostatné, bude na rozhodnutí predsednictva,

kolegová, ale hlavně občanov této krajiny.

Ty presně uvidíte, že tymi počtami presně naznačí,

ako vlády si želají.

Mnohy dnes na Slovensku

špekuluju o tom,

že v skutočnosti kovalicí a hlasu

pro progresívného Slovenská

a povedzme liberalnej sas

by nebola pre Slovensku

nijak zničujúca,

dokonca by vlastně

z pohladu mnohých bola príjemná

v tom, že by z vlády

vypadli klerikáli,

nehovorím konzervativci,

hovorím klerikáli,

to je nad dneštom Slovensku

velmi důležité odlišovať.

Takže vlastně mnohy hovorí,

že to by bola koalicja,

která by pre Slovensku mohla

príněz vela dobrého,

ba dokonca naznačuju

spou s Petrom Pelegrinem,

že by to bola koalicja,

která by prekonala rozdělenie

slovenské politiky,

protože koněčně by to nebolo o tom dělení

s národnému porozumeniu.

Já osobně som

značně skeptický k týmto uvahám,

myslím si, že k tomu

skvorně přijde

a v tom vlastně je teda

ukryty problém.

Bude bude vládnout fico, Pelegriny

a teoreticky si možu vybrať,

že či s Borisom Kolárom

a jeho sme rodinou, alebo dokonca

republikou,

čo je stále fašistická strana,

jemně pretretá,

oproti teda tomu

původnemu lesanes Mariana Kotlebu.

Albo bude vládnout

nějaká velká koalicja

slovenský demokratou

s pojení

s hlasom,

ale taká vláda v skutočnosti

nemá velkú

velkú šansu na prežitě,

protože bude tak široká,

že přijde k zvadám

zrejme ještě rýchlejší, ako jsme boli svetkom

toho teraz.

Dokončím, práve preto je ta obava

z velmi silného

smeru, protože pokiaľ by smer

dosiahol výsledo, ktorý maléště

před dvoma mesiacmi, to znamená okolo 15%

ještě stále by to bylo

menežovatelné

s pohladu slovenský demokratou.

Při smere okolo 20%

se to stává značně problematické

a při smere, který výrazně

preskakuje peledrinýho hlas.

Vy jste to vlastně už řekl, no to

aktuálně vypadá, že se do

slovenské národní rady může dostat až

třeba 9 úskupení.

Říkám si, co to spůsobí.

Jestli to nespůsobí jen další zmatené

nějaké nestabilní vládnutí, po kterém

například Fico a jemu podobní dostanou

slovenskou na zlatém podnose, protože

vlastně to, co se aktuálně děje

je dost značné mír výsledkem

toho posledního vládnutí.

Hovorit je úplně správně, a už

to slovenskou vlastně dostali na zlatom

podnose, to, čo je nebezpečné

napozadí týchto rozprávaní, čo bude

zahákych okolností. To je taká, by som

povedal, velmi amatérská politiologia,

ale poďme chlopše.

Napozadí týchto rozpráv o politických

stranách se děje něčo velmi nebezpečné.

A to jako sociolog sledujem už

celé roky a výaceri býjeme

na poplach.

Slovenská populácie vo všeobecnosti

práve preten chaos,

ktory příjne Slamatovičová vláda

a neskůr treba povedat je

hegerová vláda.

Postpandemický,

šok a panika, vojna na Ukraine,

energetická kriza,

finančná kriza, inflácia,

to všetko vědlo a

vyprchaní tých nádějí,

že slovenskou by mohlo byť

štandardnou, normálou, slušnou krajinou,

to vědlo k tomu, že po prve

slovenské občaně

a vo všeobecnosti začínají

strácať věru v to,

že demokracie je vlastně

správné

usporiadanie spoločnosti.

Stále to nije je drviva večina,

ale už s vyskou

vidíme, že ten počet

ľudí prudko přibuda.

Po druhé, sluvenská populácia

tradičně je nepomerně autoritárskéšia

jako česká.

A ta míra autoritárstva, to znamená

na to pýtaně, jestli silného vodcu, ktory bude

rozhodovat bez parlamentu,

bez ohladu na občanskou spoločnost a

objedná oka těž rastě.

Rastě je těž proti západnost.

A teraz pozor nemí licito

s vymědzovaním sabočí europskej unii,

ktorá aj v České republike je vysoka.

Ale já teraz hovorím o proti západnosti.

Češi, ktory jsou proti Bruselu,

a při proti EU, vůbec neznámená,

že jsou proti západný svojím hodnotovými rámcami.

Ale tu v prípadě sluvenská rastě

je to proti západné ťaženě.

Na takto by se mohl pokračovať

pro ruské pozície, ktore jsou velmi silné,

dokonca pro Putinovské, ktore jsou silné.

Silný anti-amerikanismus

a tak dalé, tak dalé.

To znamená, ta populácia

v podstatě nevějčo ze sebou

nikdy s velkou empatiou

hovorím, že vlastně sa něktorím

s tých ľudí nedivím, potom všetkom

čím si prešli, ale problém je,

že dnes objednávka

na to, čo voláme ještě

stále Liberálno-demokratický režime

na Slovensku Prutko Klesa.

A může to, co vy právě popisujete,

a já bych to účitě rád později rozebral,

nahrát právě například

republice, což je prostě krajně

pravicová velmi pro ruská strana,

která roste mezi měsíčně

si polepšilo o procento a kousek.

Je tam stejně, jak říkáte u

Roberta Fica, potenciál,

aby vyrostlad do čísel,

která by znamenala možnou

třeba koalici s Ficem

a opravdu jako odklon

o toho západního demokratického smýšlení?

To je velmi dobrá otázka.

Republika rastě.

Mezi prvo a druho voličmi, to znamená

mezi lidmi, který dnes mají

mezi 18-25 rokov,

je republika pomerně popularna.

Tav sa vlastně ukazuje

velmi zvlášná vec,

naprvi pohlad zvlášná,

že mladí slováci,

bůj volia progresívne slovenskou

stranu, která je

velmi západou Evropska,

ktorá ríješi problémy

typické dnes pre

západnu Evropu, klimaticku zmenu,

práva čtvrtá generácia

ludzkých práv a tak dělej.

Náša spoločnost

prešlapuje v mnohých oblastiach na městě

a nějkedy sa zdá, že zabudáme

na našu základnou vlastnost.

A to by mala byť ludzkost.

Budovat spoločnost, ktorá rešpektuje

a aktivně pomáha pri problému

menšin, a tou co je

lidia zo zdravotným znevýhodněním.

Na na druhé strane, mladí lidi a to

to sa bavíme samozřejmě o tých

meskejších, o tých zdělanejších.

Na na druhé strane, rurálnejší

a meně zdělany,

to znamená skor, povezme ta učneuská

mládež na slovensku

utěká smero v republike.

Čiže, buď progresívne slovenskou strana

21. oztoročia, alebo fašistí,

jako kde by nic medzity neizistovalo.

Dnes prvou a druhovoličou

smer alebo slovenski konzervativci

velmi nelákajů.

No a to v tomto zmysle, presně jako

sa pýtate, republika může

urobiť velmi slušný výsledok

a práve, ale těž otázne,

že či v dojistej měry nebude

schopny vytunelovať Robert Fico.

Protože iba chcem pripomenuť to,

co mnohým z nás ešte stále,

jako kde by nedochádza,

že Ficovi voliči

začali byť v něktorých otázkach

radikálnější a dokonca extremistickéjší,

jako voliči republike

a koddleboje losaneso.

A je to vidět s kvalitativným vyskumou,

keď sa s nimi vlastně robí

a hlbkové semi-strukturované rozhovory.

No tak to začíná

z nich liest a mne to pripomí na situáciu,

kterou si prešlo madersko

před několikými rokmi,

kedy Fides sa posuval tak ostro do prava,

že vlastně preskočil Jobyk

původné těž taku

fascisticku stranu a Jobyk

se naopak štandardizoval a začal

sa tlačit víac do stredu.

Nevíme, či to tak s republikou bude.

Tam by som byl skoro skepticky,

ale to iba ukazuje, jako daleko dnes

Robert Fico a jeho smer došel.

Kdy to někto je v České republiky

nemožno nevšimli, neuvedomili

alebo nemaly potrebu to sledovat

tak já musím povedať,

že dnes, kdy porovnávám smere doberta Fica

tak to už je politika,

která je nekompatibilná

aj ze bratmi italianska

v Itálii.

To je nekompatibilný

z AFD v Německu.

Z tým najradikálnějším krídlom AFD

alebo ze stranou Lepen

i v Konbassionál.

To je takový věc už podobá

politike např. NPD

v Německu, co je v podstatě

neo nazistická strana

tým svojím zameraním.

Lébo mi nemáme dovolit už teraz

nějakou špeciální vyberat slova.

Spojené štátí a západca

rozhodli zničit Rusko jako bojsko

si vybrali u krajinu.

A každý, kdo jich tom pomáha

jedné z preních svétí

zasluží úctu a respekt.

A v tomto zmysle teda

je to děsíve, protože

v fícou smer zašil tak daleko

že im sa ajkebych celi

už bude veľmi těžko

vracať smer

zpeď do nějaké

štandardné podoby

v ktorej přece, ale nežte pred pár ropy

a bychom povedal

akokolve k politiku oligarchizovanou

a vlastně spôsobila

ten únos slovenska

někam, ale

práve je otázka

že či vlastně

dnes už aj ta debata

že či republiká lebo smer

nije i relevantná

lebo znovu. Já si myslím,

že smer sa bude republiku

skor snažit vynechať, protože

dohoda s Pellegrinem

s nárom je pre nich výhodnějšia

ale

vlastně je to jedno, protože politika republiky

a smeru je v mnohí ohladoch

na tolko totožná

že vysůvat

z toho takzvane fašisticku republiku

jedne z vlastně zbytočné už

protože oni se k sebe priblížili

a tady ten zradikalizovaný smer

nabírá na tom volickém potenciálu

já jsem sedíval na ta data

a s těch průzkům

zároveň pline, že nejoblíbenější

političkou vzemi je

Zuzana Čaputová, pani prezidentka

takže pani prezidentka

a Robert Fico

tři stojí dlouhodobě na opačných stranách barikády

jsou vlastně na tom pomyslném topu

Fico na ní utočí na všechno

na světě špatně

a tady těchhle dva vlastně výrazní oponenti

jsou ti nejoblíbenější

jak do tyhle dvě skutečnosti

dohromady, na mě to působí

jako vlastně nesourodý mišmaš

káno, těto dve

silné postavy slovenské politike

reprezentujú úplně jiné slovenska

jedno slovenskou, ktorej je

v výstom smere

zakonspirované

v něčom aj zakompleksované

vyhladává

vlastně

v svojich životných strategiách

to, čo bylo typické pre slovenskou v historii

hlavně prežiť, nebyť sůčastiou

velkých dějin, stěhnutca

no a druhé, to je prostě

stále to seba vedome slovenskou

slovenskou, ktorej je pro západné

je chce byť sůčastiou

dokonca toho, co sa volá

jadro-eurobskej unie

na to jsou dva svety, ktorej na seba narážají

to je to je zrážka

do slova kultúr civilizácii

ty lidi vlastně nezdělají okrem jazyka

spolu prakticky nic

slovenskou v tomto je nepomerně

menej v fůdržnou krajinou

ako to, čo poznají Češi

mou možu si

vzájomně vyčítat niektoré

něktorej postoje

ale opet ta sociálna

kohezia České republiky je nepomerně

vyššia ako slovenska, no ale

zároveň platí, že

Zuzana Čaputová je

popularna dokonca a i

mezi častiou voličou

Petra Pelegriniho

daleko menej u Roberta Fica

a velmi slabo u republiky

ale precelent je

nejaké posuny tam sú

no a ukazuje sa, že politika

Zuzana Čaputovej může

být prítážlivá pre některých práve

tohle neútočnost, neagresivitou

ona nadělej například všetkému

vlastně

sa mnohím javí

jako také zjavenie

na slovenské politické scénie

protože neprináš

ten maskulinny

taky mačistický

prejáv do politiky, který

slovenská politika je úplně pla

a to je v něčom velmi

slovenské politika

silných alfa samcou

a lidi jsou z toho vlastně

v něčom hrozně unaveny

takže ona to z jednej strany

výbažuje

a dokonca aj lidi, a který politicky

ní je su na její straně

vlastně ten jej postoj ocenuju

na jednej straně velký klyd

Zuzana Čaputovej na druhé

silná agrese z každej tiskovky

z Roberta Fica velmi silná agresivita

tak si teraz představte damia

to moje v tři šestřejku

če byste to robíli teraz

vidíte že vás tohle z dnes zaujímá

a já mám to úplně úprt dalé

pořádku

poďme si položit

vlastně jednoduchou otázku

která je ale zazdravně strašně složitá

asi předpokládám

pokud Roberta Fica vyhráje volby

a stane se premiérem

co to bude znamenat pro slovensku

stále mnohy véria, že se to nestaní

že dokonca ešte keď Roberta Fica

že ponukne

premiérované Petrovi Pelegrinimu

a tak to sa ho bude snažit získat na svoju stranu

ale to už jsou nuances

ak by to bylo Roberta Fica

ktorý by se stal určujícím

pre slovensku politiku znovu

tak slovenskou podle všetkého

povojde maderskou cestou

tento krát argumenty typu

veť už několiko krát primocy bol

a neurobil to

tento krát už neplatí

neplatíte je z roku 2012

výhral vol by tak, že vytvoril

jednofarebnu vládu

dnes poprvé Roberta Fica

sa politicky veľmi silně posunul

a prestal byť akceptovatelný

pre mnohých v celéj Europé

po druhé

jeho posun je

to nije iba technik moci

ktorý to predstěra

ten posun je autenticky

v nogom

oni začali veriť jednoducho tomu

co hovorí a po istom čase

takto trošku o

revanše

tam ten revanšizmus tam je

vlastně vrátit tým

ktory kriminalizovali

lidi zo smeru

ako to oni čítají

zámerne hovorím to jazykom

ktory používá smer

vrátit jim to a naspeď

kriminalizovat ich, čiže ten revanš

bude silný

a po štvrté

Roberta Fica zrejme by nechcel

umožný občianské spoločnosti

nezávislý médiám

a jednej malé časti

biznisu

aby mohla spůsobiť

opeď politicku zmenu

a to v tomto zmysle je

ta situácia nepomerne

nebezpečnějšia

ako kedykolvek v minulosti

já dokonce by som tvrdil, že je nebezpečnějšia

ako v roku 1994-1998

kedy Vladimír Mečer

to tíšto nemal žiadnu podporu

bylo vlastně úplně osamotěny

někdo by povedal, že

predbeholdovu

já si myslím, že to bylo

o tom, že slovenskou vtedy uvíjazlo

v takom pokračování

normalizačného režimu

ale rozhodně

bylo osamotěny a proto to aj prehral

v 1998-om

Dnes Roberta Fica už má

růsozných nasledovatelou

a aj on má kogo nasledovatel

Zůstaneme tedy v té situaci, že se

mnoci hypotetické, samozřejmě

je tedy možné

nebudá se předpokládat, že

zamezí tom dalšímu vyšetřování

případů z jeho éry

ochroziloby jeho výtěství

to očištění toho slovenského systému

No, Já teraz úsměvo

odpovedám, samozřejmě, že sa bude

snažit zvěazať ruky policie

naka a

dělších a v něčom aj

súdnictva a postupne, aj kdy to nebude

už také jednoduché, opět sa bude

získať silné pozície

na ústavnom sůdě a na najvýšom

sůdě, já iba připomením, že

to jsou to tišto pozíce, to je to,

co sa na slovensku naozaj posledných do

rokoch podarilo.

Za posledné tedy roky ústavný súd

začal fungovat nepomérně

kompetentnějšie

a aby som povedal, aj kvalifikovanějšie

jako predtým a nije je zvíazaný

nějakými politickými dovodami.

Najvýšší súd, který pred pár rok

mi fungoval

naozaj hanebně, do slova hanebně

na ešte v časoch

ľudí jako bol, například

Harabín, dnes

je na jeho čele súpomérně

osvětěný ľudia.

To všetko samozřejmě se nedá urobiť

se z noc, ale Robert víc o sa bude

snažit. Čiže pochopitelní k tomu

to přijde, ale já s všetkým

cynizmem koaštatujem, že v podstatě

samu to podarilo už teraz do

značnej měry, generálny

prokurator Žilinka, z jeho

tendárným paragrafom 363

zastavil v podstatě všetky

klúčové

vyšetrovania, ktore sa týkali

doho jadra smeru, a týkali

sami mohlo do majludí ze smerodina a dalších

to je v jas ako 20

velmi problematicky použitých

paragrafou 363

ktore vlastně

sposobil to, že

to, čo už bolora

zvyšetrené, sa zastav je

zastavené a už nikdy to obnovené

nebude.

A toto je ten moment, kedy

všetci český občaní jak by

mali vlastně ocenit,

že v České republice padlo

rozhodnutě prejistí na

státní zastupitelství, že

generálna prokuratura sovietského typu

sa zménila a že

z hlavní státní zastupitel v České

republice nemá tě právom oci, ktore

generálny prokurator, protože

v skutočnosti generálny prokurator

v tejto podobé, sa stáva

s sultánom, ktory rozhoduje

vlastně o všetkom, čiže

či máte rozvíazané ruky policie

a kvalifikované súdnictvo

vlastně přestává by dooležité,

protože to, čo slovenskou teraz potrebuje

je

zménit generálnu prokuratůru

a teda i generálnoho prokuratora

mimochodom, a jak sa to nepodarí

tak paradoxně Robert Fico

ani nemusí robiť nejaké

dramatické kroky,

ktoré by boli provokujíce pře, brusel, alebo ktoré by

spochybněvali demokraticky charakter slovenska

protože v podstatě to bude

mak v ruka v naprosto pevne

Robert Fico byl premiérem v časech,

ve kterých se do slovenských struktur dostala velmi hlubou mafie, to už teď víme.

Můžete klidně krátce popsať jeho roli v té, jeho éře a v tom všem, co bylo odhaleno?

No to je vlastně pozor hodná otázka.

Mínaniu, nemáme vlastně jednoznačnou odpoved.

Mnohy, které byly nahratý a tě nahrávky služia jako důokazy proti ním,

tituluju Roberta Fica jako starého, alebo šefa a tituluju o tak všetci.

V Taliančině sa to volá kápody tuti, ale je fakt tom, že zároveň,

presně jako v nějakom zlom talianském filmě, kápody tuti nikde nie je podpísaný

a nikde nie je spomínaný v súvislosti s něčím, čo by bolo možné nějakým způsobom kriminalizovat.

Ten systém byl rozbernutý tak, aby ty, které byly na vrchole piramídy,

vlastně nebyli nikdy citovany, nikde nefigurovali,

mali množstvo pešiakou, které vykonávali tu prácu, rozdělovali peníaze.

Dnes v siětach policie uvěazli lidi, ktory bezprostředně přiniesli peníaze,

kterými korunpovali štátných úradníkov, lidí na finančné správe a tak dalé,

ale tam samozřejmě lidi s vrchole piramídy nefigurují.

Usa usměváme, protože je tých nepríjamých důokazov jsou desijatky, ale príjame důokazy vlastně chýbaju.

Každopádně v roce 2018 po vraždě novináře Jana Kuciaka jeho partnerky Martiny Kušnírové,

slovenská společnost zbouřila poslunem tlaku plných náměstích, věco odstoupil.

Niesteme písat! Niesteme písat! Niesteme písat! Niesteme písat!

O té době se na povrch dostávají správy o tom, jak moc byl sam do toho mafiánskému systému zamotany,

i když jak říkáte neprůkazne, nebo nepřímo průkazne.

Čekal jste vy sám, že se ještě někdy vrátí jako možný vítěz voleb, a mluvím o tom roce 2018,

když odstoupil, když to vypadalo, že jeho era končí. Čekal jste to?

Velmi úprímně povím, nečakal jsem to a nečakal to nikto. Na slovensku a to z jednoduchého důvodu,

tak jako v minulosti mečiar různy nacionalistické lídry, jako bolján Slota,

jednoducho dlhé roky se držali na výslení, nic im nevedelo zlomiť vezi, my jsme byli hlboko přesvoječani po mnohých kauzách,

že teraz přijde pokles z preferenci, například v ovstěchou mečiarovit, nepricházal.

Bolo to frustrujůce, protože nekritičnost, chybavci odstup,

voličov, mečiara, fica, slotu a tak dalé, byl naozaj nekonečný.

Ale tento krát bolo zrejme, že tak, ako to bolo vlastně s Vladimiro Mečiarom,

a i jeho stupenci se ho viditele neprestromy rok my nabažili, už nemal tu podporu,

vytrácala se a i jeho charisma, to zrazu už to nebol ten charizmaticky Robert Fico,

ktorý sršal energijou, alebo někedy aj to agresivitou.

To nebol ten technik moci, ktorého jsme poznali.

Jednoducho ta hvězda zhasínala, a bylo to naprosto zrejme.

Ono to suvisela je z jeho osobným životom, suviselo to dokonca i nechcem být nepríjemný tu,

ale aj z tím, že rěšil některé osobné problémy, možno aj alkoholom,

je jednoducho ta hvězda zhasínala.

No ale Bohužel Matovič a pandémia a reakcie slovenské vlády na pandémiu

dali Robertowi Ficovi novu šansu, nový větor,

a zrazu z ostrany, která vedela klesnuť až na 8% v vyskumu vrémě měnky,

se odlepil od dna, mimochodom to, že Robert Ficovi skončil,

přece bylo zrejme aj tým, který odchádzali od neho a vytvorili novu hlas.

Robertowi Ficovi prakticky nikto relevantný v smer nezostal.

On nový smer začal zliepať z lůdí, o kterých jsme do vtedy nikdy nepočuli.

To byly mladý lidi, alebo relativně mladý lidi, o kterých slovenská verenost netušila.

A Robert Ficovi zrazu začal stoupat a napříkl tomu, že stoupal ještě pred rokom,

to nikto nebral vážně. Všetci věděli, že Robert Ficovi může dosiahnuť

výsledok, kterým může paralizovat parlament.

Prostě tých 12%, které budu nepříjemně neumožňovať demokratickým silám vytvorit vládu,

ale nebude to až také vážné. Dnes je ta situace úplně jiná.

V momentě, ako Robert Ficovi ma 18 a viac per cent hlasou,

tak se vůbec nebavíme dokoncání o tom, že by se mohol on sní k někomu pridávať,

ale ide o to, že on může určovať pravidla hry.

A tento krát to tiž to hra práve o to, že při týchto preferenciách

on může volbí vyhrať a bude ten, kto bude poverovaný

Zuzanou Čaputovovou jako prezidentkou a presně o tomu ide.

Musí to byť on, kto začne rozdávať karty.

To znamená, krůk ľudně nech hlas má čo i len o jeden percentuálny bod menej,

ale on chce dostať to povereně od Zuzaní Čaputové.

Zuzaní Čaputové!

Zajímámně kam se ta energie, kterou v sobě Slovácie a Sloveně proce 2018 našli

a byla obrovská, poděla. Kde je?

No, toto je, toto je presně je otázka, kterou sa pítáme všetcí,

protože pred pětimi rok mi slovenskou sa nadýchlo

a presně jako celé česko-slovenskou v roku 1989 jednoducho ta krajina kričala,

tak toto nechceme, chceme žiť slušně, chceme žiť v normálnej krajine.

Tam velmi často vlastně ten koncept normálity figuroval jako velmi silný,

nielen slušnost, nielen korektnost.

No a treba povedať, že je to do značnej měry přeď, nahradila to frustrácia.

Na jednej strane hneu, agresivita, ale ogromna frustrácia.

A tu a tá je cítit dokonca aj dám, kde by to človek vlastně nečakal,

to znamená, mladými ľuďmi.

V generaci tak jako já 50 níkou, my jsme si už na slovensku preskákali všeličo,

je to nepříjemné, a i v mojej generáci, ta frustrácia je silna mimochodom,

keďže toto vlastně budu počuvať zrejme český poslucháči,

lidi po 50, ke v mojom okolí, rozmyšlajú, že ze slovenská odýdu.

To už jsou odchody, které jsou velmi náročné,

to už jsou odchody, které vlastně vám nevyhnutně zníží a vás už v životnou úroveň.

A napřík tomu o tom velmi seriozně uvažuju, protože nechcou žit v také krajině jednoducho.

Už toho majú po tých rokoch dost, majú dost boja o to, aby fungovali elementárné pravidláry,

a majú pocit, že vlastně sa nemôžu sustredit na to, čo robí a že nemůžu byť profesionály.

U mladé generácie ta frustracie je silna.

Aj tam se hovorí o velk masívnou odchodoch slovenská.

Určitě v najbližších mesiace ještě přinesu nejaké vzopetě.

Vzopetě je emoci, aj velá pozitívny, ale musím povedať ani z dělaka, to nije rok 2020,

nije to rok 2010, kedy vlastně z tých volěb vyšla výtazně koalícia v neskůr vedená i větou radíčovou.

A už vůbec to nemá v sebe ten ethos z roku 1998, kedy slovenská občianská spoločnost porážala Vládimira Mečiara

a vlastně zabezpečila, aby slovenskou nebolo tým, čo povedala Madeleine Albright v 97 černou děrou na mape Středné Európy.

Takže bohužial frustracie na slovensku dnes je hlopšia, ako možno to zvonkou výzera.

Já jsem teď byl na filmu Kuciak, vražda novinára, Tamita, vůle slováku a slovenek vymanit cesté mafiánské šlamastiky,

pravdu citelná a do vlády se vkládala velká naděje, velká naděje pro tu změnu.

Anále, samřejmě nasekala tolikhyb, že se rozpadla.

Co si můžeme odnestě pachutit, co po ní zůstala?

Já to čtu jako příběh o tom, že když nastává velká změna, tak nestačí jenom vyměnit člověka v čele země.

Že ta změna musí být i obsahová, nejenom formální, tak jsem se to přečetl já.

No, prečítali se to je to velmi dobré, ale přeje bychom to nepovedal.

Genius, taky zvláštní genius Igor Matoviča byl v tom, před tromy rokmi,

že on vlastně presvečil slovákov, že stačí nekradnuť.

Ano, to znamená, ty hore, to vlastně mimo řadne populistické heslo, ktoré hovori tam hore nějakých 10 000 skorumpovaných ľudí

a potom jsou miliony nás obyčajných ľudíš, jak jeho strana sají volá, obyčajných ľudí, ktory trpíme ich skorumpovanosteů.

Stačí nekradnuť a všetko bude v poríadku.

No a obrovské množstvo ľudí se na to chytilo a teda spetně musím povedat, že oni se na to chytili i preto,

lebo keď vám někdo pověje, že musíme změniť tých hore, vy ne musíte robiť nič, vy jste v poríadku.

A klůč k tomu, že je slovenskou, ako vlastně slovenskou změniť je už nielen o tom, že k toho bude reprezentovat,

protože ty, čo ho reprezentovali teraz tři roky, boli mimo řadně niekompetentnej v nohy oblastiach.

Větě, to nemůže povedať, paušali řudzu takto minister obrany, si myslím, že robil fantásticku prácu

a potom v tam ministri, kterým, naozaj, vystavič štvorku, alebo štyri mínu zako v škole ani to by nestačilo, to jsou prostě jako, že čistý 5 káry.

A my, k tomu, my jdu mají tak hovorím na slovensku, že prostě přišli k moci štvorkáry, ale problémy je i v populácii,

protože ta populácia svojimi hodnotovimi orientáciami vlastně tých populistou, k moci privoláva.

Tak jako, a toto je něco, čo nechců slováci počuť, mnohy, aj mne osobně to vyčítají, že som negativista, že neorientujeme svojej připomíjenky k politickéj elitě, ale že vlastně kritizujeme populácii,

ale musím povedať, že pokyal lidi budu z hodnotových orientáci, z hodnotových orientáci, z hodnotových orientáci, z hodnotových orientáci, z hodnotových orientáci,

z hladiska svojich preferenci životných civilizačných, vnosit v hlavách to, čo nosí, tak na Slovensku sam z dlhodobého hladiska nepodary postaviť skutočně pro západná reformrá politika,

ktorá by slovenskou vymánil s toho, v čom uvíjazlo, v tom bahně, v kterom uvíjazlo.

Čiže ten příběh je bohužel širší, nije je i ba o zlíhaní politických elit.

Ono slovenskou má pětapul milionů obyvatel. Těžko ho zhrnou do nějakého jednoho pytle, do jednoho směru, smeru směru.

Ty generalizace jsou nešťastné, každopádně podle dát slovenská společnost opravdu patří k těm ohroženějším ruskými nezinformacemi.

Slováci vykazují jednu z nejniších podporů krajně na opak nejvyšších sympatí Krusku k Putinovi. Proč to tak je?

To je velmi zlužitá otázka a ty odpovedi je velá.

Prvá je ta, že naozaj objektívně růzka federácia investovala do dezinformáci na slovensku velá a viac jako v jiných krajinách.

Ale na to se ne treba by ho várať, protože keby ty dezinformace nepadali na úrodnou podu, tak růzko by to nerobylo. Robinu to aj v krajinách jako je Švecko a tam jednoducho vůbec neuspeli.

Třiže ten problém je samozřejmě hlopší, poprvé na slovensku ten primordiálny esencialistický prístup sami sebe,

taky ten esencialistický nacionalismus je velmi silný a o sa preměta aj do toho supranacionalismu, ktory sa vlastně volá panslavismus,

tej věre, že všeci slovaní aby mali byt spolu a to, že někde v tom svetě by mali dominovat rusy, to je něčeho,

co v Čechách bylo možno za Karla Havlíčka Borovského, predstím něž vůbec do růzka išiel a potom teda s deseni sa vrátila, zistil, že je všetko jinak.

Na slovensku to vydržalo až do 21. storočia, nepoceňoval by som to.

Čalší důvod je, že slovensku jako malá krajina vždy chcela prežiť a úprímnou snahou mnohy je do nich se nestařať,

velké dějiny musí a přehrmět nad našimi hlavami a tato skupina ľudí jednak teda veri v to, že slovensku se do nich nema zapájať,

zároveň podláhlo vlastně tej propagandie z růzka. Po štvrté je to nějaká míra nereflexivitý,

předo všetkým ruralného obyvatelstva, které je otázné, na kolko je osvětěné.

To jsou veci, které já nierad hovorím na hlas, protože slovensku jako bývala silně ruralna krajina,

bola vystavena osvětěnstvu v 19. storoči, ale to osvětěnstvo prichádzalo předo všetkým do meského prostredia.

A to meské prostredie bylo na slovensku německé, maďarské, židovské, velmi málo slovenské,

a navíše ty najosvětěnější elity vždy odchádzali do zahraničí a velmi často do ČECH.

Dnešné slovenské meské prostredie je častokrát vlastně těžiště silně ruralné, a je velmi otázné, na kolko něktoristých ľudí vlastně

tým zkutočným osvětěnstvom vzmysle to, že přestávalo byť infantilný.

Ano, lebo tak, kecavrátímku kantovino, tak na jednoduchšia definícia člověka, který osvětěný je to, že to je člověk, který dospel, přestal byť infantilný, přestal veriť rozprávkam.

A toto je vlastně jedna časnej populácie, je populácia, která uverila rozprávkam, uverila vlastně nějakým príbehom, narrativom, ktorej v obecně patrie do 21. storoče.

A po úplně na posledy, treba povedať, že málo kde v střednéj Európe, ako keby toho už nebolo dost, jako jsem to argumentoval,

tak málo kde polovice agně vyjad z politickéj elity, sistematicky pracuje na tom, aby ta populácia vlastně bola utvrdena v tých nezmysloch.

To ní je, to ní jsou len fašistí a to nějba Robert Fico, to jde naprědž politickým spektrum, dokonce to vidíte i u takých stránakové smerodina,

ako bolo Olano Igor Amatoviča.

Zrazu vidíme, že politická elita vlastně pracuje na tom, aby ty nudia vlastně byli vychíleni někde,

jako kde by vykolajený z štandardnej situácii, no a toto všetko, kde se zoberět jako Amblog, tak vlastně nám dává obraz krajiny, která vlastně zabludila.

Velká častej krajiny vlastně zabludila, oni majú, oni prežívajú paniku, že nevědí, a čo se o nich, okolo nich děje.

A to vyvoláva hneu, ta panika, to vyvoláva frustráciu, ktorá se obracia pred všetkým voči západným elitám tej krajiny, kterým hovorí a vlastně věci, které oni nechcou počuť.

Oni nechcou počuť, že slovenskou má být sůšastě už širšího celku, že slovenskou má brať nějakou zodpovednost za svojich susedov,

alebo za případně za tu vojnu na Ukraine, nic z toho nechcou počuť. Heger Čaputová, minister obrany nať, minister zahraničí,

a to jsou všetko lidi, a ktoré dnes jdu vlastně v proti smere, proti voly večinovej populácie na Slovensku.

Zvonku to výzerá možno pře mnohy chvantasticky, v Brusely velmi ocenuju slovenskou vládu a Zuzanu Čaputovu, na v Kijevějů ocenuju,

no len problém je, že v neocenuje večina slovenské populácie.

Ale chcem len poukázat je na jednou věc, ako sa vlastně celý naš náro, celá Evropa a své dostal do marazmu.

Protože do věducích funkcí, či v štátě, či v obcí, se dostavají lidi,

které lidi majú za hlupakou, za zbytočných, len na ovladaně a toh, co je svojím sposobom dosiánu.

Mám moc rád takovéto dělení na vyspěle iší Česko a méně vyspěle slovenskou.

Vždycky mě to zavání takovou minimálně nepřesností, někdy je hamlivostí.

Zároveň je pravda, že i když v České politice vidíme taky příklady toho,

kdyby bylo trošku slepé, chybám, klinějí proti zákonem ujednáník, opravdu vímška loupů, které by podle mnohých měli odchodu těch politiků z politiky

a oni pak třeba vyhrávají volby.

I když tohle to známe, tak je pro mě těžko rozkličovatelné, jak člověk, který opravdu nastolil takové kryma, ve kterém prostě mafiání mohli ovládnout takhle hluboko struktury celého státu,

může být na prvním místě před volebním průzkumu.

Je to něco, co se mi prostě těžko chápe.

To vypadá jako někdo, kde by mělo být prostě životně odebsaný, ale ti slováci a slovenky ho odebsat nechcou.

Já jsem slyšel o tom nějaké rozhovory, možná jste je to říkal i vy, že vlastně Fico razil, ano mi možná kredeme, ale vy budete mít klid.

My jsme stabilní.

Možná tady budem nějak někde se něco krástel, to se vy nestarejte.

Tady máte chleba.

Je tohle to, co dál a dál funguje a co by mohlo teoreticky rozhodnout i ty podzimní volby.

V podstate si to povedali pomerne správně. Robert Fico v něčom pokračuje v politikě Vladimira Mečiara a pokračuje v politikě normalizačného československá husá Kouského.

To znamená spoločenská dohoda, vy nebudete moc vykrykovat, co sa tu děje a my vám zabezpečíme chleba.

To znamená, budete mát dostatok na to, abyste se naozaj nemuseli bůryt, abyste nemali pocít, že někto vám príliž ve laberie.

To znamená, a to je velmi hanebná spoločenská zmluva, kterou já si ještě pametám a je z normalizačného okdovia.

V tomto sa vlastně slovenskou z toho nevímanělo na rozdělat České republiky.

Toto nije o vyspělosti a měnšej vyspělosti, ale to je o úplně jiných očakávaniach od života.

A je to zároveň o tom, že české země mali nějaký typ právného štátu už v 19. storočí.

Už v času Habzurské monarchie. Uhorsko taky nebolo.

A po 18. roku, keď množstva čechov vzdělaných lidi, často lekárov, policají to přichádzajú na Slovensku,

tak velkrat byli zděseni z toho, že s mnohi slováci vtedy nerozumeli,

že co všetko vlastně naplňa ten obsah právny štát.

To hovorím práve, protože češi to mali zažité nepomérně dlhše jako slováci, a v tomto zmysle slováci v tom ní je su sami.

To je totiž to už uhorská čas monarchie, ktorá byla velmi jiná oprotitej riaděnej zvědne.

A my jsme si to vlastně, keď jsme vytvárali Československou v 1918. vůbec neuvedomovali teda naší predkovia,

že ten rozděl může zohravať v buducnosti významnou ulohu.

A on vlastně zohrava ulohu aj dnes. Robert Ficov svojím spôsobom funguje,

jako to, co sa v Slovenčině volá, to je vlastně z Maderčiny, mi mohlo hodil, v vici Špán.

Ej, to je ten nedotknutelný městný líder, ktorý může vlastně v regioně robit čokolovek.

Majíba jednu povinnost. Musí ten v podstatě bezbraný lód ochrániť pred nějakými nájasníkmi zvonku

a pred tymi obrovskými volámi, ktorej sa můžu do krajiny privaliť z toho nepriatelského, nepriatelské cudziny.

A agon toto zabezpečí, tak může vlastně robit čokolovek. Právný štát vlastně neexistuje.

A já teda musím být, že já vlastně velikrát to asi by som nemal komentovat politiku v inom štátě, v tomto prívede České republike.

Já som viděl, jako bývali premiér Babiš sa vlastně správal velmi podobně v České republike,

a nechápal, ako je možné, že mu to vlastně neprechádza, lebo na Slovensku by mu ten typ správaně prešel úplne bez problému.

Lebo mimochodom to, čo Babiš vlastně to, z čoho ho obvíňovali, alebo to, s čím byla nespokojnost s ním,

ze strany jednej časti České populace, to na Slovensku by bolo vnímane, ako v podstate folklore.

Ano, to znamená, nějakých pár milionov, někde uliatých z Eurofondou, to je vlastně směšná záležit.

To zjavím, že to vzně veľmi cynicky, ale to presně dokresluje ten skutočný rozdíl mezi Česko a Slovenskou republikou.

On je skor, by som povedal, kulturny. To nije o vyspělosti, ale nevyspělosti,

protože Slovenskou může v buducnosti byť bohatým štátom, ale kulturné vzorce správania, ktoré má teraz,

si bude ní zosebou zrajme ještě několiko generáci. A to je to, čo nás naplná istou skepsou,

že je velmi otázné, že či Slovenskou dntu a teraz má na to, aby bolo západným, slušným štátom,

ktorý má naozaj kvalitný právny štát.

Mluví to o nějakém kulturním rozdílu a o tom, že není jisté, jestli Slovenskou má na to být tím západným státem.

Fy co dlouhodobě hraje špinavou politickou hru, utočí na nízké pudy, vyhrožuje, straší.

To je něco, co známe taky, ale jemu to opravdu vychází. Slovenskou na to očivitně sliší.

Zároveň tedy, jak jsme říkali z těch dát, víme, že Slovenskou je nakloneno tím autoritářským režimů Vladimira Putina.

Já to fakt říkám s těžkým slodcem, protože i když jsem se narodil po revoluci,

tak slováky vnímám jako vopravdu bratry a sestrio.

Jak moc realní je scénář, že se to Slovenskou vydá opravdu jinou cestou,

že její čeká, řekněme, tam maďarská cesta.

Rozumíme si, jak moc je to v tuhle chvíli možná realita,

protože o tom jsem luví, o tom jsem luví dlouhodobě, ale jak moc se ten moment teoreticky blíží.

No a teraz budeme na tězlu zprávu a dobru zprávu na tu to otázku.

Najprůtázla, do mě vám se, že Slovenskou je situáci,

v ktorej se nevyhne tomu, aby různy ľudě, a to nemusí být iba Robert Víco,

to můžu být viacery tou, to můžu být i generální prokurato Žilinka a mnohy další,

neponorili Slovenskou do vážných problémov,

které v koněčnom dosledku budu znamenat aj pokles jeho životnej úrovne.

Já je som dnes takmer přesvečený, že Slovenskou smeruje, tak tímte smerom ide,

a je bude velmi těžké tomu zabraniť.

Ale teda jsme mají dobrou správu.

Ovládnutě Slovenska v tej podobě, ako sa Orbánovy podrelo ovládnut,

maderskou bude nesmírně těžké.

Slovenskou je iné a vždy bolo.

Ani Vladimir Mečiar, který vedel byt nesmírně brutálny v některých momentoch,

neuspel a neovládol tu krajinu.

Nepodrobil si občianskou spoločnost, nezničil slobodné média.

Ta krajina má svou zvlášnu dinamiku, která, kde lidi majú tendenciu si neubližovat.

To je vlastně větě peroutka, kdy si hovoril taky sklamaný v něčom,

že Slovenskou to je prostě velká krčma.

Oni všetci spolu si týkajú, oni spolu píli,

oni sa poznají, oni si nechci ubližit.

Když přijdu k nám do Prahy, tak se ohováraju, jsou na seba velmi zlí,

ale potom, když my jich vidíme v těj Bratislove, tak zrazu všechno je nějak jinak.

Čiže inými slovami, to tato tribalna v něčom kméňová atmosféra krajiny,

ktorá mimochodom hovorí o silné tradicionality a v tomto zmysle je to naozaj velmi demoderné,

tak neprospěva tomu, aby krajina byla právným štátom, aby byla západným štátom, aby byla i úspešným štátom.

Ale zároveň je velmi dobrá v tom, že znemožňuje někomu naplno ovladnotitut krajino,

protože práve, protože sa všetci poznají v tej krajine,

že majú různe spoločné závujmi a že je vlastně taky ten spoločný závujem neubližitci.

My Slováci si neubližíme, nechajme to na jiných.

Vlastně podvlachli ty mydéologiám, to je ich problém, to nebude náš príbech.

Toto je ta dobrá správa, ale znovu,

a keď sa toto všetko bude a Slovensko nejako sa vymaní,

já verím, že sa vymaní z toho obdoby a ktoré nás čaká,

v rámci jedného alebo dvoch volebných období,

len čo potom, ako v krajine, kde vládne táto tribalna atmosfera,

už nejdu z nej urobit západnu krajino. A toto je prostě otázka,

ktorou dnes skladu nástul západné elity slovenské, ktoré su vlastně v menšinu.

Oni jsou, zase ní jsou úplně zanebateľné, ale vlastně nikdy nemaly večinu

a dnes veľmi cítelně stráce v podnohami.

Říkáte západní elity, protože ja na tím přemýšlím takhle.

V Česku jsou taky poměrně silné, dezinformační a dezinformované proudy.

A já vždycky narazím na to, že ta část společnosti, co se vnímá jako demokratická nebo demokratičtější, nakonec přistoupí k nějakému odsudku.

Vhodně rezolují slovo desolát, desoláti. Jo, ty desoláti plní nám městí.

Jak se upozornuje na úpadek ve společnosti, aniž by ste k ní byl povíšenecky?

No, toto jste trafili, jako hovorí a slováci, kliněc po hlavíčke.

Já o tom hovorím dlho a častokrát zlíhávám, lebo hladám způsoby,

jako lidi upozorní na to, že krají na nejde dobrým smerom.

My totiž to žijeme velmi zvlášné obdoby. Já teraz nemyslím na slovensku, ale celá Evropa, možná i celý svět,

vďaka digitalnej revolúcii, vďaka technologickým zvenám, nám se uľahčuje život v nohych ohladoch.

Máme k hvalitu života, ktorou naši predkově nemaly.

Ale zároveň v tom místom čase sa prudko horsší kvalita života,

kterou sada merať iba v nemateriálnoj podobe. V takomto obdoby sa vlastně na úpadok krajiny upozorňuje nesmérně těžko.

Když začnete používať čísla, tak vždy vás někto upozorní, že nějste korektný.

A povědějte, že akej má hdp na obyvatela krajina. Tak vás upozorní, že to nije dôležité, ale že je dôležité hdp prepočitane na paritu kupnej sily.

Iný prídu, ako já a povedě, ale dělako dôležitější je index ludzkého rozvoja.

Potom přijde někto ešte intelektuálnější a povědějí najdôležitější je index šťastia.

A tak dalé, problém je, že na Slovensku ten úpadok začna být cítit aj po věciach, v kterých jsme ho necítili ještě před několikými rokmi.

Dám vám příklad, před pár tyžnami se vykolajilo pendolínov Žiline, lebo pod ním prostě praskla kolajnica.

A pomerně frustrovaný majitelia z Prahy napísali železniciam slovenské republiky List, v kterom prostě veľmi nediplomaticky povedali,

že už toho majú plné zuby a že nechci láskavo Slováci deutu infrastrukturu do poriadku.

A věte, že odpisali zo železnic slovenské republiky, nev to by čakal, že budu frustrovaný, alebo že zautočia,

napísali dráhy pražské kolegovia, máte úplnou praudu, my sa velmi hambíme, ale my prostě nemáme peniaze, lebo my nemáme z čeho investovať.

A takýchto informáci, já to i ba, preto dávám, lebo to je prepojené s tou Prahou, takýchto informáci slovenský občan dostává 3 až 5 dědně,

jako přestávajú věci viditeľně fungovat. Naozaj, že ta krajina sa dostala nahranu, za ktorou je bát.

A velmi citlivoto vnímají už aji lidi, a ktory vlastně politike nerozumuju.

A teraz, naozaj je problém, ako lidi upozornit na to, že to, co je pre Vás dôležité, je zdravotnictvo, školstvo,

veď vy to sami v obisku moho vere neměnky hovoríte, ale potom si to od tých politikov nepýtate, vy na nich neklačíte.

Na plus, a to je ten pohlad sociologa, je velmi otázné, ako vy možte vlastně upozornit lidi na to,

co jich čaká, keď vy větě nějaké megatrendy světové rozklíčit, větě jich pochopit,

a z vlastějtej populaci to začínate hovorit, ale ona to neberuje. V pospandemickom světe, dám príklad,

jsme mnohy hovorili, že mysli už do sveta, ktory byl pred pandémijou, nevrátíme úplně v té jisté podobé, ako s ve vňom bolit.

Ale tak toto večina lidi nechce. Ludia se chcůvrace přesně do toho obdobia, v Amerike chců,

lidi, ktory volia Trumpa, urobiť Ameriku great again. To je otázné, že či ona taká byla vždy, a prečo dneho prestala byť,

ale oni tuž jasna vrátit do sveta, kde, ako se hovorí, věci dávali, ještě zmysel, mali nějakou logiku.

Obrovské množstvo lidi má poci, že to stratilo logiku, ale ako jich vlastně povedat,

že tě politiky štátu, ktorej jsou momentálně, vedu chstagnáci. A my to dnes na Slovensku vidíme velmi jednoznačně.

Je to tak, protože té skupině obyvatel se musí naslouchat, protože bez toho to nepůjde.

Ale zároveň nechce se nikdo legitimizovat to, co říká velmi často, protože například pro ruská a nepotřeba agresivní.

Rozumíte, to je vlastně ta veliká otázka, jak se spozice nějaké elity neuchýlit k těm dezolátům,

ale zároveň jasně pojmenovávat kam patříme, jaká jsou rezikatej, jiné než demokratické cesty a tak podobně.

A tu lor pověď asi nikdo nezná.

Je tě, pokusou je vela. Moj prijatel Andrej Bán v časoch, když sa fašistí dostali do parlamentu, objehl celé Slovenskou

a chcel diskutovať z ludmi na lokalnej úrovni, velmi častokrát mu tam chodili práve lidi a podporujíci Mariana Kotlebu.

A on im hovoril, větěčo, diskutujme o čomkolvek, máme ba jednu jedinu podmienku. Vždy to musí byť slušná debata a nesměj nikto nikogo stigmatizovat.

No a treba povedat, že jim to vychádzalo a odpotom hovoril, tak nikdy nepovedal, že věžno tak byli to simpatické lidi a oni va povedal,

nie, my jsme vyšli podiskusi s tými to podporovatelmi fašistou a ukázalo sa, že oni jsou skor stratěmi. Oni vlastně nevedí, a čo sa okolo nich děje.

Že to bylo vlastně jako stej pesničky od Ameriky. Something is happening and you don't know what it is. Do you, Mr. Jones?

Nejprostě, ty lidi jsou sa vlastně stratili v osvětě okolo seba a na populistí a případně extrémistí vlastně velmi šíkovně chytají do tých zpárov.

Že teraz vlastně iba otázka, prečo vlastně ta demokratická politika nevě urobiť to, aby zabránila vlastně svoje dehonestáci v tomto zmysle.

A znovu, keď fašisti přišli na slovensku v moci 1. krat 2016, já jsem hovoril něco, co sa některým nepozdávalo.

Já jsem hovoril, no ale větě, prepačte, oni si to vlastně zasluže, aby voli v parlamentě.

Oni celé roky v ruralnom prostredí, v tom tzv. zabudnutom slovensku,

se ukazovali v momentov, kedy tam štátna správa nebola a vy, jako demokratické politici, si tam těžné boli.

Príšli povodně na hore hroni a tým starým ľudiam zrazu pomáhali sval na tých chlapci v zelených tričkách.

A tyhle dělá se to zapometali.

Ní slovensku nije ani prvání posledná krajina, kde radikálné a extremistické skupiny jednoducho využívaju zlihaní a demokratického režimu.

Ale ten demokratický režim přece je práve preto demokraticky, že se by se malo vedět učit na svojich zlihaniach.

A tak to, a i koniec koncům v nohy krajinách, je.

Na ukazuje se, že na slovensku to poučenie pre seba nevíme vyvodit, že zátěl jsme v tom zlihali.

My se tu o Robertu Ficovi a jeho smeru bavíme jako o velkém reziku pro slovenskou demokracii,

kterým bezpochyby mnoha o hledech je.

Fakticky tak je.

Proto si to i dovolím říct.

Zároveň je napadá, jestli mu právě ta debata vedená jednoznačně antificovské, ne nahrává.

Jestli z něj nedělá mu čedníka.

Ně, áno to je dobrá otázka, ale zátěl nije.

V tejto chvíli nije Robert Ficovi, co sa momentálně vezi je na volné hnevu.

Je člověkom, je politikom, který je schopný prebůcať aj nevoličou,

co sa evidentně zátěl slovenským demokratom vůbec nedarí.

Mám vážnou pochybnost, že čista jim to vůbec může podariť,

protože práve v čase na akumulovaného hnevu jsou úspešný.

Vždy a všade, všade v osvětě, radikália extremistí a rôzne typy prípadné populistou,

ale skvorti radikália extremistí.

Nije, zátěl nemá tu nálepku martíra,

protože koniec koncou ani odzaj vlastně snaží vytvárať,

ale tu by som byl vlastně, musím povědět, paradoxně na strane,

lidi, ktory nepodlachli tomu tej retory ke smeru,

že kriminalizujú nás.

Toto opakuje totiž to smer na každý tlačovke,

kriminalizujú nás, robí a z nás,

které jsou niedemokrátí, a my přece vždy jsme,

naopak my upozornujeme, nak prešla by tejto vládné garnitury,

Matovičovsko, Hegerovskej.

Ale takže ono to vlastně Robert Svica to zoseba robi,

ale zátěl mu to moc neprešlo.

Co ale pozor nemusí tak byť počas vrcholiacej kampanie v letě

a hlavně v septembri tohoto roku,

nepohyně Robert Svica bude to chci jeť využit.

A podary tam by ja by som nebo až taky optimista teda z jeho pohladu.

Hostem studia N. byl sluvenský sociolog Michal Vašečka.

Pana Vašečka moc vám děkuju.

Nějte se dobře na Svedanou.

Pěkně zapozváně do počuťa všetkým.

Pěkně se týká všeobecné zdravotní pojišťovny.

Podle zjištění deníku N. stíhá šefa společnosti Total Service Báclavanováka.

Ten ovinění odmítá.

Prezident Petr Pavel navrhne senátu za ústavního soutce profesora práva Jana Wintra.

Ocenil jeho zkušenosti s akademické sfery i renome v odborné komunitě.

Ruská stíhačka Loni odpálila řízenou střelu

a čínskému výzvědnému letounu RC-135 v mezinárodním vzdušném prostoru

uvedli dva čenitele Pentagonu.

Loni se mluvilo jen o incidentu s řízenou střelou,

ne o útoku na zaměřené letadlo.

A čínský minister obrany Lišang Fu navštíví od 16. do 19. dubna Rusko

a sejde se s vojenskými čeniteli.

Informovalo o tom čínské ministerstvo obrany.

A na závěr je ještě něco, co mě zaujalo a možná by mohlo i vás.

Všimný jste si někdy těch zajetých nezdravých otravných vzorců,

které produkuje tradiční televizní produkce.

Geové, nejlepší kamarádi ženských postav,

používají stejná gesta, řeší stejné věci

a jsou jenom karykaturou prastadých přežitých skratek o kvír lidech,

ženy jako sekretářky, přecitli velé holky,

které dělají kafíčka šéfům a řeší samé ptákoviny,

lidé s duševními nemocemi jako blázni a nebezpeční šílenci.

Těchle otravných stereotypů si všimla i českál televize.

A je moc sympatický, že nechala vzniknout zábavné dokuséry televize,

ve které, jak názef napovídá, dělá revizi svojí vlastní

a samozřejmě i další televizní produkci.

Upozorňuje na to, co všechno televize vyplodila za nesmysli

a jaký vliv to může mít na společnost, fakt z toho mám radost.

Televize, jich vysílání, to je můj dnešní tip.

MADE BY FIRE

Od 17. listopadů v uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně.

Projekty je realizován za finanční odpory Evropské unie.

Více na Made by Fire EU.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.