Studio N: Sedm podmínek míru podle Vladimira Putina

Deník N Deník N 5/30/23 - Episode Page - 47m - PDF Transcript

Je úterý 30. května, poslucháte Studio N, tady je vítek svoboda.

Dnes o tom, jak si Putin představuje míra.

Moskva oznáme la sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině.

Žádá, aby Ukraina uznala ruštinu za státní jazyk

a vzdala se snahy o vztup do severoatlantické aliance i do Evropské unie.

Kyjev už Moskvě odpověděl svými podmínkami.

De Putinový opravdu omír a jak by měla Ukraina zareágovat?

O tom si teď budu povídat se zahraniční reporterku deníku N Petrou Procházkovou.

Petro, ahoj, vítej.

Ahoj, hiský den.

Pojďme si na úvod říct, co Putin chce od Ukrainy, aby přestal utočit.

Jakých těch sedm požadavků to je?

Tak těch sedm požadavků je, se znam, takových zvláštních, bych řekla,

zvláštních formulací, o kterých nevíme úplně přesně,

jestli, jest formulouval sám prezident Putin, nebo je ho tým, nebo je to akce ministerstva zahraničí, samozřejmě posvědce na Kremlem.

Každé dopádně jsou, bych řekla, až takové tragikomické.

Tan jeden už se menoval, je tam, my ze nimi, uznání ruštiny jako státního ojazyka.

To bych řekla, že je ještě jeden z takových nejnormálnějších požadavků.

Na tom se znamo. Ten druhý, ale už je, už je trochu absurdnější, a to je, že Moskva požaduje na Ukraíně příslip,

že nikdy nevstoupí nejen do Severatlantické aliance, tak to jsme tady už měli, to víme, ale tak je do Evropské unie, což je novinka, pozor.

V roce, ještě v roce 2022, ještě i po invazy, Putin vypouštěl ze svých úst takové hlášky,

jako že Evropská unie mu nikdy nevadila a nevadí, protože to není vojenský blok.

Takže zdá se, že válka i z Evropské unie jako dodavatele zbraní Ukraíně učinila nepřátelský blok muči Rusku,

a teď požaduje Rusko, neutrali tu Ukrainy i v tom směru, že nebude snět být součástí Evropské unie.

Pak se tam hovorí o zastavení bojů, ale pozor ze strany Ukrainy, takže to vypadá,

jako by Ukraina vytrvalé u Švíce než rok utočila na Rusko, ono se zoufale bránilo,

a nepřálo si nic jiného, než zastaven boje.

Pak je tam samozřejmě logický požadavek zastavení dodávek západník zbraní Ukraíně a to se mi strašně líbilo.

Asi to je moj nejoblíbenější bod s toho se znamu, mě teda jako milovníka absurdy.

To je uznání nové teritoriální reality, teritoriální reality.

Iný myslovi, my jsme vám tady ukradli část území, řekneme, že to je nová teritoriální realita,

a vy se s tím musíte smířit.

Takhle se říká vruštně okupace.

To mě opravdu pobavilo.

Řeklabyk, že to je to hlavní, pak jsou tam ještě takové velmi elegerační doplňující body,

jako dodržování lidských prá.

To je taky strašně jako zábavné, když to slyšíš z těch úplně.

Když to slyšíš z těch úst ruských.

No a potom tedy jediný bod, který by možná před válkou stál za pozornost,

a který jako jediný z celého to se znamou.

Vidím jako částičně oprávněný, a to je dodržování prá v ruských občenů

a práv dalších menšin žících na ukrainském území.

Tam určitě Ukraina měla problémy, problémy má a bude mý.

Ale zase z úst ruských to zní poněkord trakikomický absurdně.

Takže jinak řečeno Rusko by si přálo, aby Ukraina přijala jeho jazyk,

nikdy se nepridala k západu, nechala mu ta území, která si Rusko teda zabralo

a chovalo se hezky k těm lidem, který tam žijí a jsou z Ruska.

Přesně tak, možná, že by to potom mohlo ještě pokračovat tím,

že by se Ukraina stala součástí nějakého toho ruského světa

ve své jak si celéto území ukraínské.

Ono by to určitě nekončilo tím, že se Rusko smíří s těmi území,

která teď okupuje.

To mě právě zajímá, kdyby to Ukraina splnila, řekněme si teda všech těch serubodů,

tak se stane co? Co si Moskva představuje pod tím pojíme mír v tomhle případě?

Tak pakli, že tedy si úplněme, zahrajeme na nějakou hypotetickou situaci,

protože tohle Ukraina podle mě nespelní nikdy,

to jsou úplně nespelnitelné požadavky,

ale pokud by jsme se tedy ocitli v nějakém hypotetickém světě,

tak by to vlastně znamenalo, že by se Ukraina ocitla v roli,

jaké byla v době trvání svojeckého svazu,

když měla status svazové republiky.

Ona taky měla jaké si své hranice,

měla svůj název, své hlavní město,

ale byla součástí té velké sověcké rodiny

a jak si diktát z Moskvy musela respektovat.

A to si myslím, že by se stalo,

jak by to tedy formalně bylo zakotveno.

Musíme si uvědomit, že pokud by tedy Ukraina přistoupila na ten,

nejdou, když těžiši ten teritoriální požadavek

na tu teritoriální realitu.

Tak jaká je ta teritoriální realita?

Ta teritoriální realita je,

že rusko okupuje především,

když pominu Krym a pominu Dombas,

tak rusko okupuje celý jížní pás

podel Azovského morze.

A vlastně velmi důležitý,

přístav a dopravní tepny,

které vedou tedy k němu mořským cestál.

To je Mariupol.

A ohrožuje oděsu, což je další velký přístav.

A velmi ohrožuje Mikolajev i Herson,

což jsou zase města u ústí dněpru.

A vlastně velké, jsou tam velké loděnice a přístavy.

Ukraina je země, která je závislá na vývozu svých.

Suroven a především tedy zemědelských produktů a obylí.

A pakli, že jí takto budeš blokovat,

většinu jejich dopravních cest,

tak ji máš v hrsti.

Máš i v hrsti, můžeš i kdykoliv

ty cesty zavřít.

Skrátka to není cesta,

ani ekonomické, ale ani politické,

stabilitě a samostatnosti.

Takže pokud by Rusové trvaly na tom,

že si punechaí i tu dížiní část,

okupovanou část Hersonské oblasti

a záporučské oblasti,

tak by Ukraina byla státem z celobazelským

a jak si teritoriálním nesmyslem

takhle žádný stát nemůže fungovat.

Přepokladám, že ta podmínka s tím můzemím

bude právě ten kámen úrazu, kterému

Zelenský a jeho země nikdy nemůžou kývnout

na něco takového.

Má naopak teda Kyev nějaké požadavky na mosku?

No tak má.

Kyev má, Kyev už vlastně v Lojnském roce

v září Lojnského roku

prezident Zelenský přišel

to svojí formulí míru,

kterou už představil na několika

mezinárodní fórech.

To je takový 10 podmínek pro mír.

Oni také nevypadají na první pohled

v tuto chvíli úplně realisticky,

ale rozhodně jsou realističnější

než ty, které předložila ruská strana.

A samozřejmě,

ta hlavní podmínka je zase teritoriální.

Odchod ruských vojsk

ze všech okupovaných území

byl i z Krimu a té části Dombasu,

kterou rusko okupovalo už v roce 2014.

Ano, v tuto chvíli to vypadá

jako podmínka nesplnitelná

a nemůžeme si být jistě,

že v dohledné době bude její splnění realné,

ale je legitimní,

narozdíl od těch podmínek,

které kladlo rusko.

A ta legitimita těch ukrajinských podmínek

staví ten plan Zelenského samozřejmě

na mnohem vyšší uvoroveň

mež ty ruské podmínky,

ale mimochodem na ty ruské podmínky

teď reagovala prezidentská kancelár Zelenského,

Nikoli vtedy sam Zelenský,

ale jeho poradci,

kteří se tomu tak jako vesele zasmáli

a přišli ještě s dalšími, jak si návrhy,

jak by se měl ten pouáličný svět

nebo ta oblast poté až by bylo

uzavřeno nějaké příměří utvářet

a přicházejí tam se zajímavou myšlenkou,

o které se mluvíš poslední běh stále více,

a to je jaká si demilitarizační zona

na ruskem úziny.

Skrátka, část ruska

při hranicích s ukrajinou

by měla být demilitarizována,

aby ruskojíž nadále neohrožovalo své sousedy.

To je taková novinka, takový hit posledních dnů,

ale samozřejmě zase jsme veľmi daleko,

veľmi daleko od toho,

aby jsme jí mohli označit za splnitelnou.

Právě, předpokladám,

že ať už do území nebo právě o takovýhle pás,

na to putin prostě předpokladám nemůže přistoupit.

Spoustelidí, která smýšlí pro rusky

nebo která je ovlivněná

nějakou to ukrymenovskou propagandou,

si teď může říct,

vidíte, putin chce mír.

Ukraina ne, ukraina samou vlastně trošku vysmála,

ale putin chce mír.

Jak by se na tohle odpovědila?

Ono se někdy těžko s těmi lidmi diskutuje.

Já jsem nedávno byla na takové besedě.

Tady sousidní vesnice, cerjanice

a tam se do mě ty vesničeně pustili tak strašně,

že jsem pochopila,

že jsou skupiny lidí,

s kterými ani já člověk

poměrně bych řekla klidný,

ale po mě hodně toho steče,

aby chci tak řekla,

ale prostě někdy to nejde,

protože když tě lidé nemají argument,

tak není o čem, jakoby diskutovat.

Tedyž ti jenom říkají,

že si vymýšlíš,

tak nemáš o čem diskutovat.

Takže já bych, ale spodně těm,

kteří jsou ochotně naslouchát,

vzala jeden ten bod,

protože asi probírat všech těch 10 budů,

nemá smysl.

Vzala bych ty body,

které se týkají té teritoriální celestvosti,

převedeno do úplně prostého jazyka,

skrátka tohle území nám pakřilo,

protože bylo v právo platných hranicích

mezinárodně uznaných i ruskem,

i ruskem uznaný.

A není možné,

aby se rusko na jednou rozhodilo,

že jsem mu to nehodí,

a začalo ty dohody na základě,

kterých ty hranice byly uznány měnit.

Takže bych se ptala takových lidí,

jak by se dívali na to,

kdyby tady opět třeba přišli sudičtí Němci

a začali spochybněvat poválečné uspořádání

Evropy, poválečné hranice Československa,

Dnešní České republiky.

Jak by na to reagovali?

Protože je to úplně stejný princip.

Je to jenom trochu větší,

jako časový odstup od těch událostí,

ale princip je stejný.

Někdo se rozhodl,

že spravedlivé to bylo tehdy,

a teď je to nespravedlivé.

Ono ví, že tady jedna důležitá věc.

Když se budeme jako hnízdit hnípad v té historii,

tak tam najdeme strašnou spoustu nespravedlností

i teritoriálního charakteru.

A vlastně je možné,

že někdo má i oprávněný pocit,

že Krym Skrátka neměl připadnout Ukraíně.

Takový názor je určitě legitymní.

Ale jak měle se jednou v Evropě, v Země,

jak si na úm zemí,

kdy máš tolik států, tolik národností,

a komplikovaně vytvořených hranic.

Jak měle začneš spochybněvat to,

na čem se jednou ty státy dohodli,

tak je to cesta dopekel.

Prostě nemůžeš napravovat staré,

prastaré krívdy,

novými krívdami, válkami a nespravedlnostmi.

Jednou tady ty hranice máme.

Ukraina byla uznána v těchto hranicích

a Rusko to musí respektovat.

To nerespektuje musí být trstám.

Jak když jsem si dělal přípravu

a když jsem si o tom četle tak dále,

tak jsem vlastně hrozně často v jedné větě

četle slovo Rusko a slovo Mír.

A uvidomil jsem si, jak moc jsem zvyklej na to číst

v jedné větě slovo Rusko a válka,

ale jak málo, jsem zvyklej na to číst

tedy tyhle dvě slova vedle sebe

a říkám si do vůbec, k sobě není to Oxymoron,

možná spíš putinovo Rusko, současné a Mír.

To je tím, že jsi mladý člověk,

protože Rusko a Mír,

my jsme to nejen slíchávali ve škole,

velmi často, ale měli jsme to často napsáno

i na různých transparentech

a na školní nástěnce.

A Rusko a Mír to bylo vlastně synonymu,

jo?

A dé o to,

jak vlastně

nám to ta propaganda předkládala,

a pro mě opravdu dlouho

bylo zvláštní zvyknouci

na to,

že Rusko je aggressor,

protože

skoro celému život ešte do spělosti

jsem byla vedena

k tomu,

že Rusko je obět

a vlastně

nejen obět,

ale i země,

která se obětovává kůli druhým,

aby je ochránila, zachránila

a sovobodila.

Tak na jednou je to všechno jinak

a máš pravdu,

Rusko se v posledních 30 letech

projevoje velmi agresivně

a vlastně,

když se podíváme ešte i do té

starší minulosti,

tak vidíme, že se agresivně

projevovalo vždy.

Je to jaká se

zřejmě vrozená vlastnost

tohoto velkého

rozpínavého státu,

že se snaží

rozstahovat se do těch

územní kolem sebe

a opravdu se myslí,

že zcela úprímně mají

mnozí Rusové

a Rusko jako takové pocit,

že vytváří, jaké si obrané valy,

že se tím rozšiřováním

jako by brání

proti nějakým útokům,

které si vymýšlí

ve svých představách.

A skrátka nepochopilo,

ta doba velmi pokročila

a že jestli Rusku něco hrozí,

tak je to

ekonomická invaze,

především jeho jížních sousedů

a to nemyslím jenom Čínu,

ale možná za chvíli

už i Kazakstán,

Turecko, Azerbaycan

a že to rozpínání

fyzické z pomocí tanků

a naopak oslabování

své ekonomické síly

je cesta do pekel,

že Rusko a Mír je

protimluv

a byl to protimluv asi vždycky

jenom my jsme to

dlouhne větiny.

Jak se vlastně Ukraina dozvědila

o těch sedmi požadavcích,

protože to trochu prošu mělo médy,

je tam nějaká část,

se tom trochu směje,

nějaká část to nebude moc vážně,

to přišlo nějakou oficiální cestou

nebo ty zříkala, že nevíměstli

je to přímo od Putina.

Víš, on to vlastně byl

rozhovor, který poskytl

náměstek ministra zahraničních věcí

Michael Galuzin

oficiální vládní tiskové

agentů, že TAS, tu jistě

všichni známe,

je to agentůra,

která není ani tak spravodejská,

jako spíše to tiskové oddělení Kremlu

a Ruské vlády

to je vůležité vědět proto,

že právě ten rozhovor

tím pádem získává úplně jiný charakter,

než kdyby se objevil

třeba v nějakých médiích,

jakosti list komersant nebo vědomosti

a tak dále.

Celá určitě Michael Galuzin

není autor těch sedmi bodů,

celá určitě to autorství

bude mířit mnohem víž

a z celá určitě

to také je spíš takový test,

taková skouška na půl provokace

a částičně asi

i

hozená, jak si do toho

mediálního prostoru

s cílem právě ukázat to, o čem

ty símblu vyl. Ukázat,

že Rusko je přece zamír.

Sou ty požadavky,

jsme se řekli úplně nesmyslné

a nesplnitelné,

ale velmi často lidé,

čtvou jen titulky,

nikogo asi nebude bavit

babracé v těch sedmi bodích

nějak to studovat, tak

takových lidí je málo, já jsem s tím

strávila několik hodin, a taky mě to úplně

moc nebavilo, nicméně

skrátka bude to vypadat,

že Rusko tady předložilo

nějaký mírový plán.

Ale opravdu to oficiální cestou

jako diplomatickou

mezi Moskou a Kievem

nešlo, diplomatické

vztahy jsou ostatně teď

býce méně přerušeny

a pokud by nějaký takový hle

vznikl a měl být oficiální

a měla to být

pozice Kremlu, protože Kreml

je v Rusku tím, kdo určuje

veškrou zahraniční politiku,

pak by to zřejmě do Kieva muselo

putovat přes nějaké prostřídníky

a nikoli

přes tiskovou agenturu Tás

a ještě zůst

Michaela Galuzina, který rozhodně

není pro ukrainské vedení

jak si jdíš to jiným partnerem.

Představme si tu hypotetyckou situaci,

že tedy Ukraina na těch 7 pořadavků

přistoupí. Ty už zmínila

to, že pokud jde o území, tak

přijde o velkou část veho území

a pravděpodobně bude odstřižená

od dopravních úzlů, bude odstřižená

od nějakých svých ekonomických samostatnosti.

Co by se stalo dál?

Vlastně představme si, že jsi

opravdu přesta neutočit

a zastaví se dodávky zbraní.

Tam jako témi taková představa,

že jako ta Ukraina teďka bude věřit

Rusku, že tím pádem bude klid

nebo co by se stalo?

No je to trochu ufože.

Stalo by se to,

že by se Ukraina

vlastně přiblížila ve své

pozici bělorusku,

které má také formálně

status samostatného státu,

ale vidíme,

v těch posledných měsících,

že je to úplně prostě

vazalský stát,

který je naprosto

závislí na tom,

co se rozhodne v Moskvě.

Takže ano, to by se stalo.

Já si nemyslím,

že by se stalo to,

pokud by Ukraina

hypotetická situácia,

ale dejme tomu,

pokud by z nějakých důvodů

přistoupila na ty požadavky,

tak by

se pravděpodobně

především stalo to,

že se v Ukraíně

takhle ten režim,

který je v čele s prezidentem

Zelenským, se domní vám,

by na takové to požadavky nepristoupil nikdy.

Pokud by došlo

na Ukrajině ke změní režimu,

jak si to ostatně Rusové

plánovali v těch prvních fázích

po invazy, kdy se snažili

dojet na tancích do Kýva

a tam s calejístě

svrhnout to stávající vedení

a dosadit své.

No tak pak by

tady možná byli lidé,

chodně s Ruskem

komunikovat na takovém

v takovém sověckém stilu.

Jezdit tam 9. kwětna

na přehlídky, dělat stafáš

Putinovi, hospodářsky,

ekonomicky se opět obrátit na východ,

ideologicky

se obrátit na východ.

A možná,

že Rusko

v rámci té vize obnovy

jakého si sověckého svazu

opravdu

nemá

ambice pohybovací ještě dál

za jeho původní hranice.

To znamená na Slovensku a do Polska

jak se někteří experti obávají.

Možná opravdu

by

to schlamstnutí Ukrainy

a následně pozor,

následně z tela určitě Moldavska

o které také hodně dé.

Možná by ho to na nějakou dobu

ukojilo. Ale měli bysme ho na hrencích,

měli bysme tady

prostě obrovské, nepřátelské

blo. A měli bysme tady

miliony z otručených ukrainických

občanů, tak

to je opravdu jako neheská

utopě, neheská, neheská

hypotetická situace.

Ještě hypotetický mír s Ruskem znamená

vítěství Ruska. Hypotetická

situace číslo dvě

co by se stalo s Ruskem,

kdyby přistoupilo na tekyjevské podmínky.

Protože rozumíš,

kdyby se opravdu udělalo,

nepředpoklada to nikdo, ale kdyby se to

stalo, tak co mohli bychom obradně

kdy vážně, mohli bychom si s ním synul ke

stolu za rok, za deset, nikdy?

No nikdy neříkej, nikdy.

Víš, ono

by strašně moc záležilo

na tom, jaký režim

by v Rusku byl

nastolen. Já si ani nemyslím,

že je tam šance

a nebo, že bysme měli

si klást jako za podmínku dokonce,

že v Rusku bude nastolen

demokratický režim

toho západního typu

parlamentní

no bo třeba i ze silným prezidentem,

ale skrátka,

režim, který my pokládáme ze demokratický

založený na těch hodnotách,

které my vyznáváme.

Já si to nemyslím, že to je nutné

k tomu, abychom byli schopni

s Ruském sednout za jeden stůl.

Já si to nemyslím taky, jak si proto,

že se obávám,

že to bychom opravdu museli

čekat strašně dloubo

a možná, že bychom se nedočkali nikdy.

Jde o to, aby

vnitřiní změny

v Rusku

se musí odehrát

proto, že na

tyto podmínky, které

si klade Ukraina nebo na ten plan

zelenckého, který je mnohem mírnější

ošem, než ten plan ruzký

a mnohem splnitelnější

vlastně bych řekla, tak

Putin a jeho svita nepristoupí.

To znamená,

že to musí být někdo jiný.

Takže pokud si představujem

hypotetickou situaci,

tak předeším si musíme předstalit,

že v Rusku dojde ke změně režim.

Ale nepředstavujeme si,

že tam u sedné

v Kremlu dokřesla

nějaký václav Havel

nebo, třeba

i někdo, jak si méně, humanisticky

založení prostě

někdo, kdo vychlásí

třeba demokratické volby.

Ne, ne, ne, to se pravděpodobně

ještě dlouho nistané,

u sedné tam jiný diktátor,

ale mě by stačilo,

aby ten diktátor byl o svící.

A aby

rusko, ruské vojáky

zavedl zpátky do Kasáren

a uvědomil si,

že to, čeho může hlavně dosáhnout je

celistvé rusko v hranicích,

jaké byly ustanoveny

v roce 1991

po rozpadu soviického slazu

a zabránit chaotickému

rozpadu té země.

To myslím, že by měla být

hlavní ambice a vlastně jediná ambice

příští ho ruského vedení,

protože na nic víc

to příští ruské vedení nebude

mít cílu a bude rádo

pokud se mu podaří tu zemi

udržet

mimo nějaký občanský konflikt

a pokud se mu podaří

navázat zpátky

nějaké koryktní,

neříkám přátelské,

ale koryktní vztahy se západen.

To víc bych asi

nečekala, ale zase máme do toho

džoz daleko, protože

v této situaci, jaká

v Moskvě je,

na žádné mírové podmínky,

které vytíčil, tam prezident Zelenský

tam nikdo přistupovat, nebude.

Pojďme ještě

k aktuálním událostem.

Zaznamenal jsem

Plutký raketový utok na Ukrajinu

Zároveň

se tedy objevila velmi čerstvá

správa o utoku dronů

na obytné budovy

v Moskvě.

Co se to teď děje

na tom bitevním poli?

Je to

hodně zajímavé

Jednak tedy

zesílili

utoki

z pomocí dronů a raket

na Ukrajinu, ale

především na Kyiv, jako na hlavní město

ten dnešní noční

byl 17. jenom zakvětén

je to opravdu hodně

jsou to utoki masivní

prováděné podle takové trošku

novější taktiky

když jí vletí drony

a pak v zápětí rakety

nebo jsou to kombinované

útoki z mnoha směru

kde jsou používany jak křídla

tak balistické rakety

a právě doplněny drony

což má jednoznačně

jasný cíl

a to jako by zmást

protivzdučnou obranu

a učinit zásach

těch raket a dronů

obtížnější

obrana Kyjeva

se po té co tam byly

tedy umístěny

americké systémy Patriot

výrazně zlepšila

a ty výsledky kterých Ukrajinci dosahují

v počtu se střelených

utočných aparatů

bych tak řekla

jsou opravdu z vědiska Ukrainy

vynikající

takže Rusko sází na tu masivnost

skrátka toho útoku

pošleš toho hodně

to ti to rozbíjí

ale i ty úlomky raket

často spůsobují

poměrně nepříjemné škody

takže to pokračuje

a Ukraina mezi tím

si také střihla

jeden letetský útok

na mosků

a to zatím blíže

nespecifikovaným počtem dronů

protože i když ta ruská

oficiální místa hovorí o osmi dronek

tak z počtu

nebyly zase žené cíle

že to zase byly spadlé drony

se střelené drony

možná některé drony zasáhli svůj cíl

tak je mnohem víc než osm

a to jsou svědictví

lidí Rusů

kteří natočili opět

ty události které se odehrávali

kolej měch na svém mobilní telefony

takže to bych moc nyspochypňovala

To je

Bych řekla

velký předěl

několiv v nějaké jako technicitě

té války

nebo že by to změnilo situaci na frontě

tenhle masivní

ukrainský útok

na ruské hlavní město

ale spíš psychologicky

to je

poměrně značný předěl

když ukrainské drony

udočí na letiště

ruskán zničná kýletou

nebo i na různé

průmyslové

polovojenské objekty

a něco jiného, když

dron vletí do 14. patra

paneláku na Leninském prospektu

mimo chném bydlelasen kousek

o tamtut

Pusmari, běj

Pusmari

Pusmari, brad

Ty vidíš? Vojt Roma

To musí vnés do ruské společnosti

velký strach a nejistotu

velké

hátky bych očekávala

v kuluárych ruskémuci

jak v tom

jak si v té sekci

tajných služeb a armády

tak v Kremlu a ve vláde

teď se budou dohádovat co dělá a kdo to zavenil

a v neposlední řadě

jde o to, jak je možné

že

to neleží u hranic par kilometrů

Moskva leží opravdu daleko

od hranic a ty drony tam museli

doletet a doleteli tam zjevně

poměrně snadno

takže to znamená

že by tam doletilo i cokoliv jiného

poměrně snadno

tak je to spousty věcí které

ten dnešek

dnešek mění

ale o těch důsledcích

si neodvážím

se ty důsledky predikovat

nemám na to vlastně

ani nedokážu teď říct

jestli tom máme tleskat

a nebo se zarazit a přemýšlet co dál

Rozumím, nemilymálně

myslím, že zarazit se neuzkodí

v tom smyslu, že mě zajímá

nebo já tuším, že v té Moskvě neumřeli žádní lidé

jestli to vím správně

ale nikdy neříkej, nikdy

jak už jsme si říkali dneska

bude se to teď stávat

budu trpět i ruštíci

vylisté a civilistky

když neumřeli žádní lidé

je vlastně jenom náhoda

protože jsou tam dva zrenění

a no, ten útok nebyl raketový

nebyl

nebyl veden, tak jako to dělají růsové

že se prostě opravdu raketou

strefí do obydného domu

máš tam desítky mrtvých, ne, to se nestalo

nicméně umřít klidně někdo mohl

Ano, z hlediska Ukrajince

a vůbec Ukrainy

ty emoce tam rozhodně

jí jsou

a já je chápu

a vím, že

spousty lidí, když jsme na Ukrajině

tak nám říká

my by jsme si přálí jediné, aby

růsové pocítili to, co my

bolest nad strátou dítěté

bolest nad strátou manžela

bolest nad strátou manželkej

vždyť, jako tolik civilistů

tolik žen a dětí zahynulo na té ukrainské strane

zároveň

blyát, ote to já zasnál, a

můžu suka

vzly našeho domu, a

blyát

ty emoce

musíme chápat a vnímat

zároveň jim, ale

nesmíme úplně podlehnout

a tleskat

smrtě jakého koli v civilisty

prostě

není dobré

a musíme vědět

ten cíl

pakliže je ukrajinským cílem

vzbudit nejistotu

v ruské společnosti

demoralizovat ruskou společnost

ukázat, jakoby i vlastně trochu

zesměšnit ruskou armádu

její velením

jako jedné z největších

armát na světě, která disponuje

jeden mým zbraněmi, a tým tam

prostě proletíš drony

a vletíš někomu do obýváku

tak to je, díky tomu, že se

vlastně nic moc nikomu nestalo

tak je to vlastně směšné

tak pokud je to cíl tento, tak tomu

můžeme i trochu zapleskat

v ústrení mimo novinářské krugy

protože jako novináře bysme

s to doulit neměli

pokud je to, ale

jaká si taktika

zup

za zup oko za okoh

to znamená, když oni

vraždí naši civilistě

tak my budeme vraždit jejich

tak se zarazit musíme, protože já si

přesně tohle situaci pamatuju

druhé fázi čečenské války

kdy

ono to bylo

mnohem podobné v tom, že

čečenští rebelové

nám vysitlovali

že už nemají sílu

na to byhnat rusy

jak si konvenčním způsoben

proto to musí

zautočit v jejich tílu, že to je jediná možnost

no tak na to by se ještě dalo

zvojenckého lidiska kývnou

ale oni začali používat metody

vlastně terroristického charakteru

to vůbec nechci ale říct, že to je to samé

co se dnes stalo v Moskvě

čečenci na to šli tímto způsobem

protože byly strašně malinka

a neměli jiné možnosti

neměli žádné drony

neměli žádné zbraně, který mi by

jak si přestřelili tu frontu

takže co dělali

pokládaly bomby v ruskem metru

snažili se, ani kdy se jim to povedlo

instalovat bomby

do letadel, která vybuchla

a nakonec to skončilo útokem

na školu

základní školu

a smrtí mnoha dětí

já to opravdu nechci

aby to vypadalo, že tady jako něco

předjímám

jenom chci říct, že

se to

skrátka v válkách

tohle může stát

a nezdá se mi za tím

že by Ukrajenci šli tímto

tímto snírem, vůbec ne

ta ukrajinská

strana

válčí, řekla bych až noblesně

v mnohých ohledech

dokonce se v bírazně zlepšilo

i chování Ukrajenci

u kváličním zajadcům

ale že se občas

i Ukrajenci strefí do civilního objektu

na domba se, na tom okupovaném domba se

to je pravdá

kválci to patří, ale neměli by se civilisté

stát

záměrným cílem

to znamená, že si řekneš aha

tak o ním mě, tak já si vyberu tam leten

dům, tam žije hodně civilistů

pěkně se mi bude do něj

strefovat a šoupneš to do něj

to by se prostě dít nemělo

by mě se by je, ale to je

celkem asi očivědné, ale by je

samozřejmě tahle přerozená reakce

civilisté nebo ohrožení, jaké okolice

civilisté nebo civilistky, zároveň se mi

z pozice Čechá, co sedí v bezpečí v Praze

dívně říká Ukrajencům

já vím, že vám to dělají, ale to viděl, ale nemůžete

a zároveň si říkám, jestli

třeba nemůže přijít o naší podporu

pokud bude dál

střílet a utočit na ruskojo

jestli západ třeba nepřestané

dodávat zbraně

možná, že nemůže přijít o naší

podporu

nebo ale sporně kterých z nás

může se stát jiná věc, o kterou

ruzku podle mě teď také

d, a to je, že

takové to útoky na ruzkem

úzení, vnesou

rozpory, mezi

poměrně s jedno cenný

kolektivní západ, který je

teď zajedno v tom, že Ukrajenu

je třeba, až tedy na malé výmky

jako je třeba maďarsko,

že Ukrajenu je třeba

podporovat, je třeba jí zbrojovat

je třeba jí dodat i

se padla jak si té nejvýšší

kategorie, o kterých

se diskutuje, nebo o těch dodávkách

se diskutovalo právě proto,

aby nebyla použitá

k útokům

v hlubokém ruzkem týlu, nebo

v hlubším ruzkem týlu, tak

může se stát, že se objeví

státy, které začnou

spohybněvat dodávky

třeba některý trhů zbraní

Ukrajině, protože

začnou argumentovat právě tím,

že to není možné, aby západní zbraně

zabíjeli ruzské civilisty

a to, to může být

problém, ale jak říkám, pro mě

ten útok těch dronů na mosků

a i to, že se Kiev k němu

oficiálně nepřiglásil

můžeme si myslel, co chceme,

ale oficiálně Kiev

k žádném útoku na ruzkem

území, jak se

nepřiglásil a oficiálně

vedé válku pouze

na svém území, tak

když další velmi důležitá věc

a všechny ty různé

diverze a podobně

to nevím, kdo je pácha

nevím, mohou to být ruštý partizán

může to být dokol

ale musí si Ukraina

dát pozor, aby nepřikročila

určitou pomyslnou

čáru, o které

se, ano, jak to říkáš, strašně

špatně se o tom mluví, protože

když vidíš tu boles, kterou Ukrajenci

zazívají, tak to cháteš

cháteš, že přejí smrt

někomu jinému

je to úplně lidsky pochopitelné

ale

od toho právě

jsme tu my, aby jsme

tu nenávist, my

nepozitěvali, my nesmíme v sobě

jak si zhmurtňovat a

nabádat k tomu, aby

se tak, jak se chovají Rusové na Ukrajině

aby se tak to chovali Ukrajenci

v Rusku, to prostě

není možné

k tomu bychom ho asi využívat

máme Luxus od stupu zaplat

panduzeny

ještě posledního táska

kdy vlastně dojde

proti ofensivě

o které se tak dlouhom mluví a na kterou

tak já vím, že nevíš

ale víš něco

to je fajn, že víš, že nevím

ale možná vím to

že

právě to

jak dlouho se o ním mluví

a jak dlouho o ní slyšíme

i z těch nejvíších ukrainských úst

tím myslím zelenckého

ale i zalušného a prostě všechny

to vrcholných představitů ukrainského státu

tak to pravděpodobně bude

taktika

to je to, že se na to těší

a že to teda řeknou

ale je zcele jednoznačné

že oni tím strašně znervou

zniují to ruskou stranu

a možná, že jak to

někteří tedy vysvětlují

ta ofenziva už svým způsobem začala

že skrátka ten úder tady

a pak zase někde jinde

a ruští partizání

v Belgorodské oblasti

a drony nad Kremlem a pak drony v Moskvě

že to je součás

tako rozbití ruské pozornosti

protože rusové

si představují, že tedy

od něku tvědou ukrainské tanky

rusové se tam zakopou

v těch velkých obraných valech

a budou se bránit

to je velmi jednoduché z lediska bojenckého

bránice proti takovému útoku

který očekáváš

pak ta utočící strana potřebojaš

pětkrát větší jak si sýly

a počty aby tvojí obranu prorazila

a ani tak se to nemusí podařit

a má ta utočící strana

obrovské stráty většinou

jak na technice tak na lidských životech

takže

protože od začátku

ukrajíci válčí velmi chytře

tak se zdá

že i tento krát

jako by brnkají rusů na nervy

a rozptilují jejich

obranou pozornost

tu možnost kde by k útoku

mohlo dojít rozšířili na stovky

a stovky kilometrů

a dost bych řekla

že rusy dezorientovali

a vlastně vyčerpávají jejich

sýly na to aby si budovali

obrovské obrané pozice

na strašně dlouhé frontové liny

a ještě k tomu jim prostě

nějaké drony támhle padají

v Moskvě na Leninský Prospekt

takže to bych řekla

že je být jaká si předehra

té ukrajícké ofenzívy

a nebo můžná už první část

a jsem sama si vydavá

jak ty další díly

budou vypadat

každopádně se to asi stane tam

kde to nečekám a ten čas

kdy to nebudu čekat

a nebudu to omít plný twitter

před pogládám

Já si myslím, že na tom vlastně musí být

založen úspěv té ofenzívy

že bude nečekaná

že bude nečekaná a musí

překvapit i mě i tebe

takže obávám se, že v dnešním dílu

podkástu k tomu závěru

takhle

V studio N jsem si povídal

s reportérkou Daníku N. Petrou Procházkovou

Petrou moc ti děkuju, měj se hezky a hoj

Já ti taky děkuju, taky se měj hezky

a hoj příště

Následuje krátká reklamní pauza

Za chvíli jsme zpátky

když světlo

a zvuk

kostým

scéna

Prežské kvadrynále, scenografie

a tě vadelního prostoru

8. až 18. června

Vlošovické tržníci

pkv.cz

A teď už jsou na řadě

zprávy, které by vás dneska neměli

minout

Podle ruzkého ministerstva

obrany byly všechny drony, které

zautočili na Moskvu se střeleny

Oficiálně ruzko hovorí

o terroristickém utoku kijevského

režimu

V Kijevě s nadcáskou přisoudili akci

umělé inteligenci, která odmítla

utočit jen na Ukrajinu

a rozhodla se část dronů

vrátit domů

Ruzko se bude podle šefa

BIS Michala Koudelky

snažit působit na české politiky

a neschválili obranou dohodu s USA

Jako velké riziko zmíněl

i od poslouchávání telefonů

utoki na vládní počítače

či využití umělé inteligence

k dezinformacím

Severní Korea potvrdila,

že v červnu vypustí

vojenský špionážní satelit

Pyongyang tvrdí, že je potřeba

sledovat spojené státy

Podle ekspertů družice umožní

KLDR v případě války

přesnější zasažení cílů

Už ve středu se nátoři rozhodnou

o tom, koho pošlou na ústavní sout

Podle zištění deníku N

není aktuálně vyloučený scénář

že i přes nesouhlas

ústavně právního výboru

projde Josef Baksa

Daniela Zemanová by na plénu mohla narazit

A případů s Vrabu v Česku

lékaři Letos evidují

nejvíc za 20 let

Užlo nipočet výrazně vzrostl

Letos je případů

v meziročním srovnání

dvojná sobek

Jak jsem říkal, jsem menuje segment

ale přináší každý týden video

stružku jiné oblasti

respektive z mnoha oblastí

Jak vzniká iPhone, než se vám dostané do kapsy

Proč je ty, kto k čínská

špionážní operace

Proč si nám bez pánku ději děsivé věci

Influencerská propaganda

z zemí, kde dyktatura

Jak na nás působí nostalgie

tajná armáda KLDR HECRU

Tohle všechno, co se vám

výmenoval, jsou jednotlivá videa

na tomhle kanálu, které Tony

jak si říká, zpracovává

opravdu kvalitně, ale opravdu kvalitně

Ano, občas některé z jeho videí

ale spodně připomíná

takový disaster tourism

podívame se do míst, kde

to vypadá hrozně, kde se stalo něco

hrozného a on nám o tom poví

ale v ječinu času, jsou to videa,

která referují o velmi zajímavý věcech

která jsou velmi dobře ozdrojovaná

a velmi zábavně podaná

Tony a jeho segment má

aktuálně přes 50 tisíc odběratelů

na YouTube, na Instagramu tuším

ještě míň, to znamená, je to

celé v začátcích, ale bude to velké

Já vám říkám, že tohle bude velké

Pokud vás to baví, tak můžete být

tu začátku. Pokud dokážete

přežít, občas trošku clickbaitový

titulek, pokud dokážete

přeskočit video, které vás

vezme do život a v ruském nukleárním

městě a spíš se můžete jít podívat

na příběh káněho vesta, nebo

když mi jílo na maska, pokud tohle

z to dokážete, tak vám říkám, že

segment je to místo na YouTube, na českém

YouTube, kde teď chcete být.

Segment, to je můj

dnešní typ. Naslyšenou zítra.

Naštěstí se vydáváme stejným směrem.

Představení

Fata Morgana

Chorografa Plvásakoviči

od černa 2023 ve studiu

hrdinů v Praze.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Moskva oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk, vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev už Moskvě odpověděl svými podmínkami. Jde Putinovi opravdu o mír? A jak by měla Ukrajina zareagovat? Vítek Svoboda mluví se zahraniční reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.