5:59: Růžová vzpoura. Barbie už nechce chodit po špičkách

Fort Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Fort Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Fort Skladem CZ.

Panenka Barbie znovu dobývá serce globálního publika, tentokrát ve filmu.

Nový snímek bere diváky do světa růžových domečků, jásavých parev i rozmanitých tváří, které Barbie za více než 60 let své existence získala.

Otevírá ale i problematická témata, která se s panenkou pojí stejně jako utlípaz a blond vlasy.

To, jaké dopady má nerealistické zobrazení ženského těla a dorace kultu krásy a mládí i přehlížení problému, kterým ženy v realném světě čerí.

Co nám o něm filmová bárbí prozrazuje? A může se s obdivované i zatracované panenky stát nová ikona feminizmu?

Jepátek 21. července, tady Jelenka Kabrhelová a 559.

Spravodajský podcast se znam správ.

Iva Baslarová, sociološka, vysokoškolská pedagoška zaměrující se na gender, film a média a editorka kino boxu. Dobrý den.

Dobrý den.

Barbie patří mezi nejproslůlejší hračky světa, jednejznámnější panenkou se kterou si hrají miliony dětí po celém světě už více než 60 let.

Je oslovovaná jako dětská společnice, ale zároveň je zatracovaná, je kritizovaná za nástroj té měř toksických džendrových norem, které uvaluje na ty, kdo si sní hrají na celou společnost tiskává dětem nerealistická očekávání o tom, jak má vypadat dženské tělo.

Tohle všechno známe a s tímhle vším se režisérka Greta Gerwig pustila do natáčení psaní filmu Barbie, tedy má panenka svůj vlastní film. Jaká v něm Barbie je?

Já s myslím, že se to Greta Gerwig moc povedlo, protože se jí tam podařilo dostat spoustu těch důležitých témat a byť tedy jech tam hodně a snaží se zakomponovat.

V takové té rovině, kdy se můžeme na jedno stranu zasmát, můžeme i spoustu věcí pochopit, můžeme se na spoustu věcí zamyslet, tak se jí hlavně dáří, myslím si, částečně rehabilitovat Barbie

a částečně propojit ty dva světy, to znamená takový ten nerealistický svět, panenky Barbie, kdy dokážeme právě pochopit,

proč někdo může mysleť, že je to feministická ikona a proč zároveň může být centrem té feministické kritiky a toho světa tak jako známe,

kde v obojím jsou nějaké problémy ale jsou tam nějaké výhody.

A co mě se líbí na tom filmu je to, že můžeme vnímat pozitivně a že se u něj můžeme i dojmout, i feministi a feministi se u něj můžou dojmout,

protože no vlastně nabízí takové jako pozitivní poselství, teď se trochu omlouvám za malinký spoiler,

opravdu pokud si to nechcete nechat skazit tak si poslechněte tady ten podkázd až poté co filmu vidíte, ale myslím si,

že je právě nás dokáže zmířet z tou Barbie aniž bychom nějak zatratili, ale že může být součástit toho našeho světa

a zároveň může přijít nějaká změna, která bude dozejsta výhodná pro všechny, pro muže, pro ženy a pro ostatní, pro další džendrové identity.

Já musím říct, že jsem to vnímala hodně podobně a že ten film mě překvapilo na jednu stranu velice kritický,

otevřeně kritický, vůbec se na nic nehráje, na druhou stranu je ale zmířlivý a vůbec není cynický.

Děkse to, Gretě Gervik povedlo, když bychom měli mluvit o nějaké filmové estetyce.

Panenka Barbie je plastová panenka, čelyla za to kritice, že její růžové domečky už 60 let nějakým způsobem ovlivňují to,

jak holčičky případně i chlapci, kteří si s nimi hrají, vnímají realitu.

Jak se i tohle všechno povedlo přenést na plátno?

Myslím, že určitě musela hodně přimíšlet o tom spoluspartnérem, když psali ten scénář,

to tam všechno zakomponuje, jakým způsobem to udělají.

Určitě mysleli na to, že to poselství má být výcemeně pozitivní,

že ten film má být takový milý a vlídný, ale nev tom smyslu, že má být zmířlivý.

Ale naopak, že k lidně může vlastně vystrčit růžky,

nebo vytáhnout ty ostny a jít trochu proti systému, snažit se právě o nějakou společnskou změnu.

Ale zároveň takovým způsobem, abychom vlastně nikomu neubližovali,

co je krásné, je, že ve filmu barbí pláče konečně.

A teď je kono, to neříkám, protože bych byla zlátěla, bych byla panenka smutná.

Zároveň tam pláče i ken, pláčou oba.

A pláčou, protože to vlastně patří k životu, protože život právě není jenom o nějakém úspěchu,

štěstí spokojenosti, tom kašírovaném.

A to, že štěstí je ve středu večer, tak i v pátek.

To som barbí říká, to je nejkrásnější den meho života.

Přesně každý den, je nejkrásnější den.

Takže ten svět není jenom růžový a modrý.

A to se podle mě, jako v každém aspektu toho filmu Greta Gerwig dáří,

že právě boří tu dyhotomi a že boří tu růžovou a modrou, boří tu představu o dobrem a špatném,

správném a zlém a ukazuje, že opravdu těch odstínuje mnohem víc.

A že to jako dokážme nějaký způsobem probojit a zrušit to problematické, pokud se budeme snážit.

A zároveň se v toho dokáže dělat legracit, což samozřejmě vždycky se po tom publiku příjmá mnohem lépek,

když se tomu dokážme zasmá.

Když se tam dotýká i řady Rovin, které se pojí z historii panenky Barbí, která tu je už víc než těch 60 let.

Můžeme trochu vysvetlit, protože je to dobré pro kontext i pro ty, kdo film začím neviděli.

Samozřejmě Barbí je trochu dítě tam své doby. To, že vznikla právě v těch 50. letech, tak proto vypadá tak, jak vypadá.

Byť tedy i vymyslela původně ženám, což není spoiler, protože každý, kdo jenom přesně tož dávno víme, tak proto vypadala tak, jak vypadala.

Je to vysvědět, kde vysvědět.

Máme mnou vysvědět.

Barbí se jenom vysvědět, které se pojí zvědět.

Vypadá vysvědět, které se pojí zvědět.

Zvědět, které se Barbí vysvědět.

Když si spoměneme na 50. leta, tak víme, že to byly tedy období po válce,

a že právě bylo trochu problematické, protože ženy se v průběhu války dostali na ty pozice, museli tam jít na pozice,

které vlastně zastávali předtím převážně muži.

Ale v těch 50. letech, samozřejmě, když válka, který skončila druhásitvá válka,

muži se vrátili, tak se trochu poněchtilo, aby zase na jednou byli jenom těmi ženami v domácnosti,

nebo převážně ženami v domácnosti, které dělají ti domácí práce,

neustále se navíc usmívají, jsou krásně oblečené, čisté, spokojené,

a to nejde do hromady, protože každý jsme někdy frustrovaní, někdy se na něco nepovede,

navíc ti, že nepokud se chtěli realizovat a zjistili, že jim něco de,

že se jim něco dáří, tak už se neštěli jenom vracet ke pečení,

dělání domácí prací a hlídání dětí.

No a problém s tou barbí byl v tom, že ona si se tedy vznikla,

nejdřív velmi stereotypně, samozřejmě s nějakými tělasnými proporcimi,

které nebyly je realistické, což byl ten problém příliš velká persa,

příliš útlípás.

Krk, který by nikdy v životě neunesla hlavu těch proporcích, které pan Enkama.

Ano, do toho těla by se nevešli některé orgány,

nebo by byly zmenčene, takže by nefungovali, protože prostě s tím útlím pasem by,

jako máme nějaká játra, ledveny slezinu, které musí být nějak velké.

Takže to byl ten problém, který potom se vlastně trochu přeměnil těch 90. letech,

kdy se poukázalo na to, pokud se přepočítali ty proporce,

že nikdo takový by nemohl fiziologické existovat.

Tam byl takový ten sice trochu dobrý nápad, který jel udělal medvědí službu,

tím, že na jednou ty panenky ukazovali takový ten svět,

který je částečně naplnějím toho amerického snou,

že ty dívky můžou být vším, čím si vysní, že budou.

Takže jsme nevybár být prezidentku, bár být astronautku.

Česně.

Vždyčně naplnějím toho amerického snou,

že ty dívky můžou být vším, čím si vysní, že budou.

Takže jsme nevybár být prezidentku, bár být astronautku,

bár být výkyni, bár být den tělou.

Jenom, že jsme měli bár být astronautku držív,

než vůbec člověk přistal na měsíci,

protože jsem zřejmě první byl muž

a na ženu jsme čekali nějakou dobu

a ve vmte si, že prezidentku spojených států

jsme neměli do teď, stejně jako jsme neměli

prezidentku České republiky, takže...

Takže jistá nerealistická očekávání

i v tom, jakou symboliku ta panenka nabírala.

A to je právě ten problém,

že mysit se je hezké, že je pozbuzujeme,

a to je v pohrádku,

ale zase nemůžeme je pozbuzovat,

tím, že zakryjeme ty problémy, které můžou vest

a může se právě není snadné

stát astronautkou a být jako první žena

někde na marzu.

A to je po tom centrum té feministické kritiky,

že tedy je fajn to všechno ukazovat,

ale zároveň neříkáme to,

co po tom barbí hned poznala v tom realém světě.

Samozřejmě, jak mle se barbí dostane do realného světa,

tak první je, že slyší nějaké seksistické narážky,

někdo jí plácne pozadku

a ona je překvapená, protože nic z takového

se v tom korektním, vysněném ideálním světě

samozřejmě neděje.

Tam nenějí ta celuly týda,

nechodí se tam tedy po hodidle,

ale chodí se po špičkách,

protože jsou samozřejmě typoty na podpadku.

A to všechno tedy ukazuje potom

ty problémy, na které barbí naráží

s tím, že může, protože

nejenom ikonou, ale i učitým simbolem,

tak může představovat nějaký

nerealistický ideál,

krásy, a hlavně to końčí

samozřejmě v učitém věku potom.

A to je ten velký problém kult,

krásy a mládí, který se z barbí pojí.

To, že ta barbí a ken

existují zhruba do nějakých 30 let,

tak asi si je představujeme.

A vlastně to dál, ten střední věk

plus nějaký věk seniorský tam není,

což je podle nějakou velký problém a vlika škoda.

Protože, pokud děti

nebudeme připravovat i na tyhle části

života, tak samozřejmě

do učitém míry můžu vyrůstat někde ve skleníku,

kdy budou kráněni těmi našimi

představami okrásy a štěstí,

jaky budou mít život, ale pak výdou

do světa a zjistí, že jako eihle

samozřejmě jsou nějaké nemocy, lidé

umírají, což je prostě súčást života

i no, to je za potřebí se nějak

měřit se s tím, a to všechno

vlastně ten film ukazuje a trochu nás

to učí a nejenom děti, ale i do spile

protože to je taky za potřebí připomenu.

Na spořáku vám to dost necinka

kam z penězi, aby byly chráněné

před inflací, font monetika

zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5%

a to firmám i do mátnostem.

Více na Monetika CZ.

No, once ten film

velmi otevřeně dotyká i té kritiky,

která proudila právě uči firmě

Matel skrzé všechny ty dekády

a na základě kterých ta firma upravovala

to, jak panenka Barbí vypadala

to hrtačně všechno v tom filmu také detalně zobrazeno.

Jak je možné, když ten film

znikl na poput firmy Matel,

že Gre Tu Gerwig, znamou

režisérku, která se dotýká

feministických témat velice otevřeně,

to vůbec nechali natočit?

No, já se vlastně dívím, že ten film nevznikl dřív,

protože tady ta kritik a ta témata

už jsou tady s námi docela dlouho.

Tady se myslím, že Matel trochu sází

na to, že samozřejmě všechno ta reklama

kolem nějakým merchandisingem příne se peníze

a ostatně Gre Tu Gerwig se to

sama dělá v tom filmu právě legraci.

Ale okud to nakonec bude tak,

že vznikne obyčejná Barbí

místo stereotypní Barbí

prostě žena, která ani nemusí být

nějakou důležitou, nebo nemusí zastávat

nějaký důležitý post, která může

prostě pracovat v médiích, nebo

může prodávat někde v supermarketu,

nebo se může někde starat o zvířata

a stejně prožije šťastný a spokojený život

s dětmi bez dětí, tehle v celku jedno

takový, ve kterém ona bude spokojená

tak dost možná, že taková panenka

nakonec bude tou, která se bude nejvíc

prodávat. A to

si myslím, že na to trochu Matel sází,

že právě tady ta obyčejná barbí

opravdu, že tam vidíme, že první

co je, že si to vždycky spočítejí

a pak samozřejmě takovou panenku věrobí.

Proto ta reprezentace byť existuje

tolik různých odstínů, barvy pletí,

barbí i různých učesů

a oblečku, tak proto to pořád

tu reprezentacija zastupení nemají všichni,

protože do to, jaká bude ta tržní sýla, kdo ji bude

kupovat a samozřejmě taky trochu

nějaké mocenské aspektive spoločnosti.

Greta Gerwig samozřejmě

využila spoustu těch panenek

ať už žena nebo můžu, které

firma Matel v historii vyrobila

a které pak třeba taky musela

nějakým způsobem půjď stáhnout

s trhu, protože se neprodávali

nebo vymyslel trošku jinak.

Je to pěkně vidět i v závěrečných titulcích,

kdy se vysvětluje, které ty panenky

třeba nefungovali a proč, nebo

jaké s nimi byly problémy. Takže je tam

hodně různých barbí,

které mají jinou barvoupleti

je tam také víc kenu

a je tam kenu v kamarád Alan,

kterého taky vlastně

Ruth Händler, která vymyslela barbí

pojmenovala po svém sinovci

a jsou tam právě

i teda ty panenky barbí,

které jsou trochu vymyšlené,

které jsou představou Grety Gerwig,

to je ta dívná barbí

a jsou tam, jsou třeba i barbí,

které potom zasahují do nějakých subkultur

a závěr tam máme pankerku barbí,

máme tam barbí, se kterou si někdo hrál

i jiným způsobem, protože mohl být

trochu frustrovaný právě, tím jak ta barbí vypadá

někdo, kdo ji ostríjal, kdo ji různě pomaloval,

kdo ji trochu nějak znetvořil,

ale vlastně z nějaké učité

frustracie a zlosti si předtvořil

trochu k obrazu svému. Myslím si, že

zlost, ale pro mě něná v nějakou pozitivní energii

je dalším takovým důležitým tématem

toho filmu. To, že ženy už jsou

naštvané, tady v té situaci,

která je malinko neubržitelná,

v té situaci patriarchátu, právě toho,

že se toho ponižce tolik, co

nemůžou úplně naplňovat všechno,

tak ta zlost je tam vidět

a dostává se tam, ale právě se

pro měňuje takovou čitou pozitivní energii,

která může vest až k nějakéto

společenské změní.

A toho se vlastně ten film také dotýká,

se číst asi jako kritika konzumní společnosti,

kritika kapitalizmu toho, jaké metody

firmy používají.

Třesně tak, to je tam krásně vidět

a myslím si, že Greta Gerwig dokázala právě

docela příjemně zesměšnit

nějakou korporátní kulturu

a tady to spolehání se na

nějaké aspekty, které vlastně

s bou nese tá tržní ekonomika

tam právě se to můžeme i zasmát,

ale zároveň je to asi něco, co ten matel

vydrží ve chvíli, pokud budou

pojít maní té společnosti, jako někdo kdo

se snaží účitou změnu, ale zároveň

to je

to je ten nejlepší džen

tak jako včera, zítra a každý den

od tady až na věky

to už jste někdy přemýšleli o zmeti?

Já bych se dotlešte toho, co jste

změňovala o kultu mládí

a krásy, který Barbí

reprezentuje a symbolizuje

hlavní role ve filmu stvárnili

Herečka Margot Robí

Rangosling, kteři čelili kritice

za to, že jsou starší

než těch 30 let, do kterých

často publikum vnímá panenky

Barbí a případně Kenna

Je to sofistikovaný trolling,

že si vybrala Greta Garvik právě

je starší herce?

Myslím si, že to Greta Garvik udělala

záměrně a že udělala dobře

protože si se Rangosling má

přes čtyřice, ty tam skvělí

stejně jako Margot Robí

ale ukazuje to přesně na to, čím je

že tím, kdo vyvolá ty pochybnosti

v Barbí, myšlenky na smrat

na stárnutí obecně

je právě že na středního věku

Gloria, kterou hraje Amerika Federa

a to právě

přichází po té 30 to, že člověk

přichází do toho středního věku

a teď přemýšlí o tom, co bude dál

jak ten život vlastně bude vypadat v těch etapách

které nejsou tolik preferované

prezentované ve společnosti

protože právě mládí a krásat

mají nám zaistit úspěch

tedy, že nám ale už i můžu samozřejmě

takže s tím se to očitě pojí

a tím pádem pokud jsou i starší

tady ti herci a je to na nich

částečně vidět, tak to právě ukazuje

že samozřejmě i Barbí

by mohli přemýšlet o tom, jaké je to stárnut

a jak třeba stárnut kvalitně, co to znamená

a že prostě přichází

tady ta témata Barbí

která ten nakonec začne být

mnohem více realistická, může řešit

mnou pauzu, může řešit strije

celulitý du depresi

a vidíme může řešit

povysle části těla

že vždysto je gravitace

která v tom nerealistickém světě

jako by neexistouval

a to hlavně jen moc dobře výjí, ano

a nebo to, že to tělo není simetrické

jako kdo má nakonec simetrické tělo

jako Barbí, kdy jsou ženy, které mají

každý persíní a tak dále

každé oko třeba trošičku jiné

a ta simetričnost ostatně víme

že to se třeba na designu panenky podíleli

Andy Warhol a tak dále

víc, že ten film je tedy svým způsobem

možná i o tom, jaké to je

být moderní ženou, která

se snaží dostat očekáváním

snaží se dostat na rokům

ale prostě to není možné

a to sebou nese sklamání

vystem smyslu

vlastně i nějaký smutek, který

často ženy neopouští

Myslím si, že ano a tam je právě hrozně silný

ten monolog glory, která tam půjmenová

a všechny tyhle ty problémy

a ty problémy jsou takové ty paste, kdy

mnou máme nějak vypadat, máme

naplňovat nějaký ideál, ale zároveň

za to, že se o to snažíme, můžeme

být kritizované, což vlastně něco, co

v té patriarcharní spoločnosti funguje

To, že nám má se snažit

vypadat krásně, ideálně

jako barbí, ale zároveň

může být vysmívaná jako hloupá bondíná

nebo jako zlatokobka, která

se snaží hlavně dostat nějaké peníze

a žít si nějak šťastně a spokojeně

takže ona se mořně výmenová právě

to jak ty ženy se mají snažit od někoho

pečovat, ale zároveň vyčítáno, že

jsou příliš emotivní, ty nástro je

kdy vlastně zároveň tím, co po nich chceme

ženy nějak drtíme

ani číme

No ten film má

spousturovin, jak jste to

změňovala, kdybychom to měli nějak

za okorou hlyt, jestli to chápu

správně, tak je to podle vašo

názoru film, který má potenciál

nastartovat přiný menším diskusy

možná nějaké nové procesy

možná i nové procesy zletiska

firmy Matel, podle toho, co se rozhodne

s tím vžím kapitálem udělat

může to být také nějaký

krok k tomu, že by se Bárbí

nakonec skutečně stala feministickou ikonu?

Částečně, asi ano,

já jsem si to nedokázala bez toho filmu představit

nebo dokázala, ale nevěřila

jsem tomu, že by se to mohlo stát, ale

zřejmě by to tak mohlo být, protože

opravdu jako pokud by vznikl

nějaký nový druh Bárbí, pokud budeme

hlavně na Bárbí meslet mít i v paměti

z ohledem na to, jak budeme chápat

to vlastně, jak ten svět funguje teď

i některými to možná opravdu víc otevře oči

a uvidí, že na jednu stranu

se něco po nich chce, něco mají naplňovat

ale zároveň právě za to s náší kritiku

nebo jsou za to vlastně

kráceny v nějakých jiných kvalitách

toho života, tak si myslím, že by ta Bárbí

tak mohla fungovat, ale nejenom

pro ženy různého věku i pro muže

a že by nám to opravdu mohlo

trošičku ukázat cestu a právě

kde ta Gerwig je výborná v tom, že nám nabízí pozitivní

cestu, ne cestu, kterou skropíme

slzami, zaplatíme za to, že

chceme nějakou zdánlivou

rovnost, která není možná

ale ono právě krásně ukazuje, že když zrušíme

tu polaritu, když konečně lidé pochopí

že třeba feminizmus

nyní o tom, že byž nechtěli zaujímout

připravit může o jich práva zohymout

jejich pozice, ale že do to, abychom si byli

rovní, bychom měli stejné přílažitosti

stejné možnosti, stejná práva

tak vlastně nám ukáže, jak

můžeme tady žít společně, jak s můžeme navzájem

pomáhat, jak si nebudeme konkurovat

Nakonec tam je to právě krásně vidět

jak i Bárbí částečně rehabilituje toho

kena, protože kena na druhou stranu

jako opravdu víme, že to

panenka, která nemá ten svůj, jako domeček

a je to trochu příva, že to je Bárbí

ale ono to tady právě je pěkně vědět, jak to obrací

to, jak to funguje ve skutočném světě

a jak je to potom naopak v tom Bárbí lendu

musíte skrátka ten film vědět a

přemýšlet o něm

Iva Baslarová sociološka

vysokoškolská pedagoška zaměřující

se na gender film a media

a editorka kino boxu děkujeme

děkuju za pozvádní neslyšenou

A to je z pátečního vydání

podcastu 559 Vše

Vratě se ke všem naším epizodám i po výkendu

Všechny je najdete na seznám zprávách

v podcastových aplikacích

i na platformě podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký typ

nebo komentář

Pište nám naše adresa je za minutu 6

za vinač sez.coz

Najdete nás i na sociálních sítích Instagram

a Twitter

To byla Lenka Kabrhalová

Děším se v pomědí

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.