5:59: „Ruský” zákon by vrátil Gruzii do éry Sovětského svazu

Jen u tým mobilu teď už data nikdy nikomu nedojdou.

Gruzí tento týden ovládli masové protesty.

Odpor opozice i občanské společnosti vyvolal kontroversní návrh zákona,

podobný ruské legislativě, který by organizacím získávajícím

část prostředků ze zahraniční nařizoval označice za agenty pod zahraničním vlivem.

Vládní strana Gruzínský sen na konec pod tlakem protestu oznámila,

že zákonsparlamentu stáhne. Znamená to, ale skutečně jeho konec?

Jak opodstatněné jsou obavy kritiků,

že se současná gruzínská vláda snaží zemi postrčit na proruskou trajektorii?

A nakolik do vypěté situace v Gruzí promlouvá válka,

kterou rusko rozpoukdalo na Ukrajině?

Je pátek desátého března, tady Jelenka Kabrhelová a pětpadesát devět.

Spravodejský podkázd se znam zpráv.

Jana Bogtoužimská. Zástupkyně regionálního ředitele

pro východní partnerství organizace Člověk v tisni.

Dobrý den.

Dobrý den.

Gruzí je prochází turbulentními dny.

Vládní zákonodárci tvrdí,

že na konac posilných protestech opozití

stahlují z parlamentu kontroversí návrch zákona

o zahraničních agentech, který prošel v úterý prvním čtením.

Janu, jak zásadní kapitola to je, co nám ty protesty ukazují

o tom, co se děje v Gruzí?

Ukazuje nám to, že Gruzínská společnost

se opravdu chce obrátit evropským sněrem,

chce sněřovat do Evropské unie,

ale vládní strany si to pravděpodobně nemyslí

a to napojení na rusko je tam zjevne.

Takže nějaký hlupší konflikt politicko-společenský?

Vypadá to tak, ačkoliv ta vládní strana

vyhrála v roce 2012 volby na demokratické platformě.

Vypadá to, že to sněřování se obrátilo,

ačkoliv existuje smlouva pro přípravu vstupou do Evropské unie,

mají 12 bodů, takzvaných, které by měli spilnit,

tak aby potom mohli získat kandidácký status země Evropské unie.

V té společnosti se během posledních let ty změny událi.

Evropská unie i ostatní západní hráči nebo západní vlády

podporovali místní občanskou společnost, podporovali organizace,

podporovali i to vládu bilaterálně, finančně i jako kapacity je jich,

tak aby se zvýšili a aby mohli fungovat v demokratické společnosti

nebo v demokratickém zříziň.

Ale vypadá to, že se situace nějakým způsobem pohnula

a ačkoliv veřejnost v Gruziji je velmi pro Evropská a chce se obrátit

směrem do Evropské unie tak vládní straná je proti.

Pojďme se podívat na tu roznětku těch súčasních protestů

a to je onén sporný zákon, který v úterí vládní většina

zchválila v prvním čtení v Gruzínském parlamentu,

propukli protesty, desetě tisíce lidí přišli potom před Gruzínský parlament.

Pojďme vysvětli jenost čím vším ta norma počítala,

co požadovala po jakých organizacích, pro zbuděla tak velký odpor.

Ten zákon požaduje po všech organizacích nebo i médiích,

které jsou financované z více než 20 % ze zahraničních zdrojů.

Aby se vlastně registrovali u ministerstva z pravidlnosti,

aby vykázali jména svých zaměstnanců, své projekty, své aktivity,

ale taky jména a hodně detailní informace o svých partnerech,

to mohou být místní organizace nebo i místní lidé, které podporujeme.

Ty informace by pak byli veřejně dostupné.

A my ačkoliv neděláme v Gruzi jako například člověk

v tísněnou ostatní nezyskové organizace nic kontroversního.

Prostě pracujeme na razovivých projektech a na humanitární pomoci,

například pro oprychlíky z Ukrainy.

Tak pro nás by to znamenil, že bychom museli například odevzdat jména

a adresy našich zaměstnanců, které už pravděpodobně

ta vláda nebo ty státní orgány mají.

My bychom museli odevzdat také kontakty na ty naše partnery,

jejich adresy, telefoní, čísla na ty organizace, které podporujeme,

ale my nemůžeme a ani nechceme eticky předávat tyhle informace,

protože by je to potom mohlo samozřejmě dál nějakým způsobem ohrozit.

Ten zákon je napsaný jako podobné normy, tohoto typu veľmi obecně,

veľmi vágně, může být viložen jakýmkoliv úřejdníkem jinak,

to zažívámi i v jiných zemích, například v etiopii, něco podobného.

A proto je tam to nebezpečí té vágnosti nebo tého neurčitá.

My i kdybychom se registrovali, daly jem ty informace,

tak my jem ty informace prostě nemůžeme dát ani kůli GDPR,

ani kvůli naším etickým normám v organizaci.

Mohli bychom jim dát třeba mý informací, ale pravděpodobně bychom se pak setkali

s nějakou reakcí, že jsme vlastně nevyhovili

a to potom by následoval nějaká penalizace

buď našich zaměstnanců nebo našeho vedyň.

To jsem se chtěla ptát, jestli tam jsou zakotvené také nějaké sankce.

A vlastně to samotné označení organizací,

které by si měli uvéz do titulu,

že jsou zahraniční agentě jako konataci to v gruzíckém kontekstu se buhnese.

Je tam penalizace pět let věziň a je tam také neurčitá penalizace finanční,

z toho změní zákona to nevyplívá, kolik by to mohlo být,

čili to je další neistota.

Ta celá konatace toho a vlastně ten narrativ,

kdo jsou nezyskové organizace, nezávislá média,

kteří se snaží kontrolovat, co ta vláda dělá

a přinášet ta témata, která si možná ne musí líbit.

Tak ačkoliv my pracujeme s neutrálními tématy,

tak se například věnujeme mediálnímu vzdělávání,

nebo pracujeme někdy na advokasy tématech,

kdy se snažíme s určitými ministerství nebo odbory na ministerstvech

třeba upravovat nějaké politiky, nějaké zákony,

tak aby byly více přijatelné proti lidi.

Může se ale jednat třeba o nějaký zákon v sektoru vzdělávání

nebo v sektoru lesnictví, takže zase nic kontroversního,

ale i to by bylo zapovězeno.

A potom ten narrativ toho, jak jsou vnímány nezyskové organizace

nebo nezávislá média, už teď to vidíme v zemi,

že mimo tá hlavní města, pokud se bavíte s někým starším

nebo s někým v regionu, je vidět,

že ten narrativ může být negativní a bojíme se toho,

že potom, co by tento zákon byl přijatý,

nebo ať se stane, co se stane, takže vládem může zesílit

tu negativní kampaň vůčne vládním organizacím.

A jak vládní strana nutnost přijetí toho zákona

vysvetlovala, čím ho obhajovala?

Obhajovala toho tím, aby se zvýšela transparentnost

toho financování. Je to velmi vágní zase,

protože my už nyní jim všechny ty informace ohledně toho,

jaké donory máme, odkud jsou peníze,

jestli jsou z Evropské komise nebo od české rozvovové agentury

dáváme, už tyto informace mají,

ale nyní bychom vlastně čelili situaci,

kdyby byly opravdu veřejně dostupné a pravděpodobně

i kdokoliv by je moho zneužít nebo je nějak překrotit

zaměnit ten význam těch informací, které my poskytneme.

Vodní děl a sazný plin, ohlušující granáte a taky dělbuchy

a zápalné lahve, tak to vypadlo večera v noci

krozínského dbily se.

Media jsou plná videí, na kterých policijní složky

rozháněli demonstranty vodními děli,

potičky vypukli i v samotném parlamentu ve chvíli,

kdy se o tom zákonu debatovalo co všechno ta diskuse o zákonu

a ty následné protesty tedy ukázali o stavu gruzínské společnosti.

Vy jste to nakouslá už v úhodu.

Dá se na základě toho vyvodit je křechká rovnováha

gruzínské společnosti panuje a jaký potenciál

vlastně ty protesty mají.

Určitě jak jsem to zmínila a i co jsem viděla v zemi

před zrubom měsícem, tak ta občanská společnost

je opravdu silná.

Je tam opravdu vidět,

že mladí lidé,

ty, který už prostě vyrůsteli v těch posledních 30 letech,

tak opravdu chtějí být na tom západě, chtějí mít ty svobody,

chtějí se přibližovat té Evropské unie

a mají ty hodnoty už opravdu i v sobě.

A to je vidět na té silné reakci během těch demonstrací.

Samozřejmě potom to, jak je ta vládní strana

napojená na rusko, jak silně

a jaký to má tedy efekt toho,

že přišli s takovým hlezákonem

ve chvíli, kdy už byly hodně blízko tomu,

aby Evropská unie udělila ten kandidácký status,

tak to ukazuje o tom,

že ten vliv ruská na tu vládní stranu je tak velký

a to zachovat si nějakou územní celistvost

toho starého ruska tam pořád je

a vidíme to i v ostatních zemích,

jako je tady Ukraina nebo Moldavsko,

kdy už v Gruzi v roce 2008

a i předtím všichni víme o jížní osety

a apcházi si tam udržet ten vliv,

udržet si tam ten kontakt

a nepustit ty země prostě dlíž k té Evropské unie.

Ten zákon nápadně připomíná legislativu,

která prošla v rusku v roce 2012

a stala se pro Vladímira Putiná jeho režim

v podstatě metodou,

jak potlačit nezávisla médi a jak dostat pod kontrolu

případně se zbavit nepohodlných nevládních organizací.

Je v Gruzi možné pozorovat tendence,

že by se tam ní vláda chtěla chovat stejně,

že by vykazoval nějaké podobné rysy chování

učitěmhle organizací.

Tak tenhle zákon pokud bychom se bavili o médiích,

by toto spůsobil.

Jak jsem mluvila o nás jako rozvovové organizace

nebo o humanitární organizaci,

která je svým spůsobem

se snažíme chovat samozřejmě neutrálně.

Tak ale pokud se bavíme o nezávislých médiích

a o nějaké voćdogové funkci těch nezávislých médií,

to už potom by bylo opravdu nebezpečné

v tom smyslu, že ta veřejná kontrola těch médií

by byla zastavena.

A dá se říct, že obecně tedy

to už ta taky vlastně nakousla straná gruzínský sen,

která v tuhle chvíli má většinu v parlamentu,

sleduje nějaké politické kroky,

uvíc vliny s tím, jakou traj, kterou chce sledovat Moskva.

Vypadá to tak, ačkoliv už ve čtvrtek ránok

zastavili progresy toho zákoná,

což ještě není pohrátíste,

jestli to opravdu tak zůstané.

Tak to vypadá, že ta vládní strana

si nechce udržet pro evropský sněr,

ale chce se vrátit do minulosti

a udržet si tam celou vás punovost.

A jak je možné, že je ta strana

v tak velkém rozporu se společností

jako takovou vyste změňovala,

že vládnou v gruzi velké proti ruzské nálady,

je to dané historii, je to dané i tou krátkou válkou v roce 2008,

kdy ruzko vtrhlo do gruzi

a od té doby okupuje v podstatě ještě stále

20% gruzínského území,

bížní osety, částečně abcházi,

kdy desety nušky tak rozevřeli?

Do té míry, kolik tomu rozumím

nebo jak tomu rozumím já,

v té vládnou cístraně existují pořád

struktury oligarchie

opravdu navázané na velký biznis

i biznis v rusku

a pustit tu veřejnost

do toho rozhodování

a rozdělit trošku víc tu moc,

posíli tu střední vrstvu,

to tam pravděpodobně pořád ještě

není tak silné.

I když ty prostesty to samozřejmě dokazují,

existuje tam střední vrstva,

existují tam prostě lidé,

který je zemných zemích Evropské unie

a jenom nejsou v Evropské unii.

Nicméně to není žádná za ostala zemně.

Ale ty vazbyť oligarchů

v těch parlamentních stranách,

které vedou tu vládu,

jsou pravděpodobně tak silné,

že ten svůj vliv nechtějí opustit.

A nakolik do současných politických

i společenských nálad gruzy

promlouvá současný konflikt na Ukrajině,

válka ruska na Ukrajině,

přece en gruz je malá zemně,

má necele čtyři miliony obyvatel

a tam zamířili uprchlíci z Ukrainy

promlouvá to do toho,

jaké nálady v gruzi vládno.

Ta situace je taková,

že do gruzi nebo přes gruzi

se přesunul několikset tisíc ukrainských uprchlíků,

hlavně z východní části,

Mariupol a potom

Tynově anektovaná území na východě.

Zhruba 30 tisíc uprchlíků

v zemi zůstává.

My jsme jedna z organizací,

která jim pomáha.

Nicméně, kromě ukrainských uprchlíků

se také do země

přesunul několikset tisíc hrusů

převávně mlačích lidí,

kteří se chtějí vyhnout válce

nebo dokonce s režimem nesouhlasí

a to je možná

to, co v té

společnosti rezonuje

víc než ukrainští uprchlíci.

Myslím, že gruzínská společnost

je přijala, je ich tam opravdu

zhruba 30 tisíc dlouhodobě.

Ale ruských občanů je na počet

ještě víc.

To bylo i v Armenii,

kde je několikset tisíc ruských občanů

v tom jednom roce.

Tak například to,

že tam byl takový velký přísun lidí

obrovský zvedlo ceny nemovitostí,

ceny na jmu, takže

už místní lidé často na to nedosáhnou

například ve velkých měsnech

aby si pronajali byt,

nebo aby vůbec našli

volný byt k pronajemu nebo ke koupy.

Protože ten trih s nemovitostmi

je teď obrovský přetížený

se tam přistěhovalo to lidí z ruska.

Změňovali jsme i mezinárodní reakci,

která je poměrně silná,

teď mluvím konkrétně

o přijetí toho spodného zákona

a medické velvislanectví

označilo to přijetí zákona

v prvním čtení za černý den

pro gruzínskou demokracii.

Vyadřoval se k tomu i šef unijní

diplomace Jose Borel, který řekl,

ten zákon není slučitelný zhodnotami

Evropské unie do jaké míry

a peli tohoto typu nebo dokonce

i výzvy, či kritika ze zahraničí

má nějaký efekt

na to, co gruzínská vláda dělá.

Může to pootočit

tím kam směruje v tuhle chvíli.

Myslím, že pořád panuje naděje,

že ano, že pokud ten tlak neustané,

že pokud západní státy, které

hodně investovali nebo investují

do gruzie v bilaterálních smluvách

přímo do vládních programů.

A nejde přes žádné nevládní organizace.

Tak chtějí i nadále,

aby gruzie byl obrácená

tím pro Evropským směrem, nebo do Evropské unie.

A myslím si, že

jsou připravení, ten tlak nadále vyvíjet.

I my se bavíme o tom

zda se přidat k některým

otevřeným dopisům

některých Evropských institucí

tak, abychom ten tlak zesílili

a celé to společenství

stále doufáme, že

to nějakým způsobem pomůže

té gruzínské společnosti

v tom, aby uspěli

v uklidnění situace

a aby si to vládní strana

rozmyslela a opravdu nepodníkala

ty kroky, které by mohli

gruzi navrátit spět

k nedemokratickému režimu.

Z druhé strany asi spoustal lidí má živě

v paměti ten konflikt z roku 2008

i teď to, co se děje na Ukrajině,

což nozí přičítají hňevů

ruska za to, že

Ukraina směřovala na západ

je taková obava patrná v gruzi,

že by i tam se mohlo

stát něco podobného, co na Ukrajině,

že by země mohla na svojí snahů

přímknout se víc k západu do platit.

Je to tam vidět, myslím, že jsem četle

někde i, že je to další majdan

to, co se děje v gruzi je teď.

Samozřejmě, že je to obava

tam existuje, nicméně

je tak nějak známo, že rusko je

opravdu svázáno teď na Ukrajině

a že je možné,

že prostě už nemá

cílu na to, aby opravdu

vyzicky poslalo několik tisíc

vojáků do gruzi, aby

situaci vyřešili za ně.

Nicméně nevíme

co se může stát.

Já nejsem bohužil politický stratek

nebo vojenský stratek.

Co se v tuhle chvíli odhaduje,

že se bude dít dál. Víme,

že gruzínská vláda na jednu stranu tvrdí,

že u toho zákonu upouští,

na druhou stranu opozyce

se nehodlá s tím

pojít a vyzívá k dalším protestům.

Co se čeká dál?

Čeká se bohužil,

že ten samý zákon

respektive body z toho zákoná,

které by potom ovlivnili

tu občanskou společnost

budou vloženy do jiného

zákona, který bude mít potom

ve finále stejný efekt.

A pak tu existuje ještě druhý zákon,

který nemluví o organizacích,

ale o jednotlivcích

a ve své podstatě

měl stejný dopad

na příklad lidskoprávní aktivisty

nebou na žurnalisty blogery.

Já jsem bohužel, ještě neviděla

znění toho zákona,

ale vypadá to, že

když gruzínská vláda

v tuhle chvíli ten zákon stáhla,

tak i v rámci našeho týmu

a z kolegy se bavíme o tom

a sledujeme právníky

kolem vlády

a situaci ohledně toho,

co se bude dít dál,

že to není konec,

že budou ty body dány do dalšího zákona

nebo potom tenhle další zákon

o jednotlivcích, by mohl mít

ten samý dopad na nezávislá média

nebo reportéry, žurnalisty

nebo blogery.

A dá se v návaznosti na to odhadovat

i to, jakým směrem se budou ubírat

ty protesty, znamená tohle konec,

protestu, nesouhlasu

ze strany gruzínského opozice,

ze strany gruzínského občanského společnosti.

Ty protesty pravděpodobně budou dal pokračovat

a dá se očekávat

i to, že by mohli

samozřejmě ty protesty

předůst ještě ve větší náselí

už jsme viděli ve středu

i v úterí během těch protestů,

že policie zasahovala

vodní miděly, zasahovala

proti svým vlastním lidem

a my se bojíme toho,

že ty protesty by mohli

se zhoršit a předůst

něco ještě vít závažného

a taky se na to připravujeme jako organizace,

aby chom měli připravené plány

na různé verze

té situace, která se může vyvinout

budeště hůř a nebo

samozřejmě v lepším případě se uklidní.

Já nabok to už jimská

zastupky něregionálního řaditele

pro východní partnerství organizace Člověk v Týzni.

Děkujeme. Taky děkuju.

Hezký den.

A to je z pátečního vydání

podcastu 559 Vše.

K naším epizodám se můžete vrátit

i o výkendu. Všechny je

najdete v podcastových aplikacích

na seznam správách a také

na platformě podcasty.cz

Pokud nám nic ho chcete zdělit

nebo pro nás máte nějaký typ,

vyšte nám naše adresa je za minuto 6

za vynáč soz.cz

najdete nás i na sociálních

sítích Instagram a Twitter.

To byla Lenka Kabrhalová.

Těším se v pondělí.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.