Kriminálka: Rukojmí. Středočeské městečko zažilo scénu jako z akčního filmu

Český rozhlas dvojka uvádí trůkrajm mérka Vanjury, Kryminálka.

Je 28. prosinec roku 2018, půl třetí odpoledne

a na příbramském náměstí vrcholí páteční schon spojiný s nákupy a přípravami na Silvestrovské oslovy.

Meze lidmi procházející mi koleme místní pobočky jedné z bank je Alemuš,

který má v plánu něco úplně jiného.

V Batohu má připravenou zbraň a v duchu si opakuje prohlášení, které tak dlouho se pisoval.

Konečně se všichni dozví, jaké bezpráví se mu děje.

Když v zápětí vstoupí do bankovní pobočky plné lidí a vystřelí,

je přesvědčený, že je absolutně vprávo.

Páteční odpoledné krátce povánočních svácí,

kdy samozřejmě s kolegami, i když jste policeti, tak jste pořád nalení není nějakou tuvánoční atmosféru.

A tím, že zídlíme nás v Braslavy, u výparovky na D4 na Dálnici,

tak si vybavujeme, jak jsme v sezvokna slišeli v několik policiních out,

houkajících a jducích směrem právě na příbram.

A poznali jsme, že by se mělo jedna tvou zjedlatra zásahové jednotky

a nás naděžíme, že jsme zistili, že v pohotovosti i útvary rychlí na sezení.

Vyšetřovatel Lukáš Kejmar vzpomíná na začátek případu,

s jakým se ve službě u středočeské mortparty ještě nesetkal.

Ve stejné době na policijním ředitelství v příbrami

vyřizuje poslední ademnistrativu před koncem roku i šev místní policie René Peták.

S kolegou mají v kanceláři puštěnou vysílačku a na jednou obas pozorní.

Sme zaslechli divnou relaci.

A ta relace byla v tom, že se někde strílí.

A my jsme říkali jako ze šelstvo, co se děje, strílí se někde, to je divný.

Tak jsme s by strílí a začli se zajímat a ta relace od operačního navazovala v tom,

že se strílí v bance a je slyšet hrozný krík.

Tak teď si v prvním moment říkáte, jako slyším dobře, je to skutečně tak a nebo sme něco přeslechli, něco se nám zdá.

Takže jsme samozřejmě začali sištěvat, co se děje.

Až jsme zistili, že došlo k poměrně neobvyklímu případu, který v Český republice se udál

za poslední x-let můžná jednou.

Ale ješlo o to, že pachatel v bance v tříbramy zajal dvět rukují a tam je bryžel.

Nic dalšího se pár minut po půl třetí odpoledne nevědělo.

Ale zatím, co policie i další složky integrovaného záhraného systému mobilizují síly podle

předem připraveného plánu pro mimořádné události, na tísňové lince zazvojí telefón.

Dobrý den.

Dobrý den, povídejte.

Kosymas, já chci podat stresní oznámení.

Já vím, že to z nich zvášně, že jsem v Bance, když vytádam banku, ale chci podat stresní oznámení.

Ale povídujte.

Dobře mě poslouchajte.

Chci podat stresní oznámení.

Chci tak učinit veřejně a přes média.

Já chci budu potřebovat jednou kameru, budu potřebat mikrofon a ještě jedna věc.

Budu potřebat televizy, která bude navazena a chci s antenou.

Aby rovnou jsem mu skontrovat, že tady živě předvé, když spolníte všechno, co chci, tak půstím pohlavenu rukoňní.

Rozumíte, když pojďte mě požravky, půstím pohlavenu rukoňní, když tam trestí.

Podat, podat, nechci mě rovnit. Podat trestní oznámení.

A potřebuji z banku, já vdám se.

Dobře, a vy máte nějakost v čeru zbraně, bo co máte u sebe?

Mám musel je v 8. cítku legálně drženou.

Dobře poslouchajte.

Jen bych ni co řekl.

Mám můžu vlížit. Chci jenom podat trestní oznámení, abyte si vydrácou vešli šlišenout a klidně něpotom zavřete.

Zám se, ale nejďte jenom, jak spolníte požravky, pohlavenu rukoňní, půstím.

Potom podám to trestní oznámení, a klidně předtou můžete říct.

Operační důstojník policie okamžitě pochopí, s kým právě vede rozhovor.

Už v průběhu debaty s agresorem si ověřuje,

že na příbramské náměstí Tomáš Egarika Masaryka už se přemístují policejní specialisté včetně zásahové jednotky.

Více informací o mimořádné pohotovosti se postupně dozvídají i na příbramském a středočeském ředitelství.

Zatímco Lukáš Kejmar i René Peták se dají do auto a míří do centra příbramy,

přemýšlejí o tom, kdo je útočník a co chce.

Přepadení banky by znamenalo, že jde o peníze.

Proč, ale na místě drží tolik rukojmí a z penězi neutekl.

My jsme někdy kolem 14-14 důjeli na místo.

Samozřejmě, já vždycky říkám připrav se na to nejhorší, protože pokud budeš připravený,

tak to může být jenom lepší.

Takže když už nás to potkalo, tak jsme přece profíci a musíme se k tomu nějak postavit a zjistit o ceda,

když si dál se střílí, kolik je tam lidí a takové informace.

Oni z počátku té měře žádné nebyly.

Jenom, že křík už nyní strzelba není, což bylo pro nás docela podstatné.

V doby míhu příjezdnu na místo, tak samozřejmě celý náměstí bylo uzavřený.

Ty prvotní hlídky uniformovaný, který se na místo dostavili,

takže značil nějakej bezpečný perimeter a na místě se samozřejmě nacházala řada.

Uniformovaný hlídek policie, městská policie byla na místě zdravotní záchananá služba,

hasiči, takže počtově tam učitě bylo v tu dobu samozřejmě typnů,

bych si na 50 policistů, jenom policistů,

velkou čázních samozřejmě tvořila v tu dobu zásahová jednotka.

Zatímco v úvodní fázi neměli policijní týmy informace té měře žádné,

postupně se v hlášení začali objevovat první detaily.

Podle všeho chtěl útočník v bance, aby na místo přijela média,

především rozhlas a televize, a živě odvisílali jeho prohlášení.

Do té doby bude držet dvá zaměstnance banky i klienty uvnitř a důrazně varoval,

aby se policie nepřibližovala, nebo se stane něco strašného.

Ta pobočka poskytovala takví výhledové podmínky,

že ten pachatel pokud by chtěl takví na 3 čtvrtěná městí,

bez sohledu na to, jestli policie, média nebo kdokoliv bude 10 metrů nebo 50 metrů tý pobočky.

To byla ta nevýhoda, protože ten perimeter byl poměrně velký.

A samozřejmě jsme ještě v Turbu neměli informace o tom,

jakým sůsobem je vlastně úblesta pobočka vybavena,

jestli tam má někdo televizor, rozhlasový přímáč,

jestli tam jsou kamery, kam ty kamery směřujou,

a jestli on je schopen sledovat nějaký online dění před pobočkou té banky.

To byly všechno zase ty okolnosti, který my jsme potřebovali řistit.

Postupně se scházejí i informace o tom,

co se na nám městí odehrálo těsně po výstřelu.

Dostali jsme informaci, že městská policie šla kolem

a zkusila dveře, dveře nejdou otevřít je tam pohyp osobn,

jich tam víc, zřejmě nebo uvádili,

že na místě je osoba, která drží nějakou přesně neuvrčenou krátkou zbraň

a mezi tím nám volal ještě vlastník toho celého oběktu,

který bydlel nad bankou, že prvotně uslyšel ránu

s tím, že odřázla se podlaha

a zřejmě tam někdo prostě vystřelil.

Operační důstojník natísňové lince

se zatím stále snaží udržet v kontaktu vyděrače,

který hovor, co chvíli, přerušuje.

On velice jako chytře se začal vyptávat na ty úplně základní informace,

jako by se vyptával kterého, kterého znamovatele,

který na tu tíšnivů linku policie volá.

Takže začal od těch základních informací, co potřebujete,

jak vám můžu pomoct, byl velice empatický.

Mluvím trochu zmateně, protože jsem podlivem

neznámých návykových látek,

a bychom ho znamenil, nemajím,

u myslení komu uvížit.

Rozumíte mi?

Rozumíte, můžu vládat.

Jasně, jenom jsem vyščel,

bychom bychom vyščel.

Rozumíte?

Mám tady ty vásí pořádavky napsané,

takže chcete ořešit přes medi,

chcete kameru, chcete televizii.

A po té, až tě datám, budete jít na ty media na místě,

podáte v tersní oznámení a pokusíte půlku v Ukrojení.

Já tu půlku v Ukrojení půlku půstím 7.

Abyste viděli, že mám nám dobré umysly.

Ten rozhovor mezi operašným důstojeníkem a tím pachatelem

u vnitstí banky,

tak to byl jeden lový rozhovor trvající asi hodinu 45 minů.

Byly tam samozřejmě prostoje, protože

pak s odstupem času, když se ten hovor vyhodnocoval,

tak v pozadí je slyšet,

že ten telefony pravdě pro někde položený,

nebo ho ten apachatel drží,

ale komunikuje tam s timi rukujími.

Zatím, co operační důstojeník se snaží může uklidnit,

zároveň komunikuje s policijním týmem,

ve kterém pomalu začíná převládat názor,

že tentokrát skutečně nepůjde o klasické přepadení.

Tak jak následoval nebo ubíhal další čas,

tak bylo vědět, že pachatel samozřejmě má jaké si výkyvy nálady

a nebylo úplně jednoduché ho udržet v té komunikaci

na víc on požadoval teda televizní štáby,

kde chtěl vystoupit pře televizí,

nebo mediálně a chtěl podať tresní oznámení z důvodu

nějaké jaké si křivdy.

On říkal, že mu někdo ublížil z nějakého prostředí lékařského,

ale i policijního a neustále tohle změňoval,

že až budou na místě prostě štáby tak vystoupí

a potom propustí rukujími.

Je to nadlouhý povidání.

Já se noby smrkam.

Jo, jo, v pohodě, jo, hlavně v klidu.

Jo.

Vím, že to bude zničíleně.

Já to vím, prosím vás, jo.

Vím, že budu připravit jako psychický nemocný človek,

ale přísám bude nejsne.

Mhm.

A vím z nás působ, jak to dokázat.

Jo, to se rozvíjte na konci výpovědí.

Mhm.

A to byla nějakola skupina?

Nebo co to bylo za skupinu?

Jo, víte co?

Ono se to právě dozvíte v tý výpovědí,

ale ráče bych to dělal na tu televizi.

Už se nám je nezdolte, ale bych to dvakrát dopakoval, to nemá smysl.

Ne, to je to moje...

Já mám jenom tam takovou menšího chudnávku, jo.

Mhm.

Takže...

Moment, moment, moment.

Ne, nezdolte se, já to přešli tu souviskla.

To je nozbyteště by kady brhalo časem.

Jediný, co jsem skutečně měl na paměti

a to jsem si celou dobu opakoval,

teď je to křes ohnějem

a ty musíš těm lidem pomoci.

To mě k tomu naprosto vedlo

a říkal jsem si, že musí to dopadnout jenom dobře.

V žádným minům způsobom žádná jedná cesta není.

A to nás jak si potom vedlo k tomu,

že jsme si řekli, nepodceňme tu část,

která je dána, to znamená ta typová činnost,

ale pozor, musíme sledovat cénář.

Je to o tom, že situace se může rapidně změnit,

vyvíjet, a my prostě musíme rychle navázat na to,

pokud se ozvedalší střelovat,

tak budeme muset samozřejmě jako na ta udělat zásach.

Emotivný a nestabilný projev vyděrače,

který se policji představil celým jménem,

světčil o tom, že od něj leze čekat cokoliv.

Jsme samozřejmě chtěli, aby projevil nějaký duka z toho,

že nechce ubližovat na zdraví,

tak tuž jim 50 minut propustil ženu,

od které jsme získali další informace.

Prosím vás, propouším teď jednoho rukolímího, ano?

Dobře, jednoho rukolímího budete propoustit ešte teďkom.

Dobře.

Řeknete jim co?

Ano, už jim to nám doužíc, takže vydržte chvílku,

já jim to tady jenom řeknu.

Popouštit může nebo ženu?

Prosím?

Popouštit může nebo ženu a...

A kohol ještě?

A ještě jednoho může středný vodem, kde vrátí se zpátky.

Jo.

Teda bude odemika, jo?

Dobře.

Paní nám zdělila, že je zákaznicí banky,

přišlo tam řešit nějaké své soukromé záležitosti

a že v tu dobu, kdy ona se tam nacházela,

tak vešel do pobočky banky můž,

který teda vystřelil nad sebe, do stropu,

viděl, jak se začíná vlastně teda si pat nějaká omítka

a začal na všechny kolem řevát,

lehněte si na zem, mít se vám nistane,

tohle je jako přepadení, prostě hlavně jako milčte,

mýřel samozřejmě na něj tou přinesenou sbraním,

kterou předtím vystřel do toho stropu.

Tím dal jako jednoznačně samozřejmě na jevo všem přítomným,

že ta sbraní, kterou si přines,

že je pravá, že je střel bischopná,

že je případně jako ochoten

i případně nějaký svínou se jako použít.

Čili dostal si ty rukojní dotýž situaci,

do který on potřeboval do toho,

aby o něm nějakýmcům se potřídili těmiho požadavkům.

On tvrdil to, že když ho nebudou poslouchat,

tak že je bude zraniovat na místě,

že je nechce usmrtit,

ale že im bude způsobať zraniní,

že je bude strílet do nohy, do rukou.

Což jsem si představoval,

jakou to vyvolá situaci,

případně na místě,

pokud byt něčemu takovému došlo.

Pudle ženy, v pobočce držel 9 lidí.

Z toho dva byly zaměstnanci banky.

Vydnávání pokračovalo,

a Lukáši Kejmarovys kolegy se podlejí mé na vpolicejní evidenci.

Podařilo zjistit,

že v Bance je 28-letý mladík,

který už byl jednou soutně trestaný.

Šlo ale odrobnou krádež,

jinak měl muž trestní rejstřík čistý.

Zjistili jsme z jominnosti,

že to není teraz v principu nějaký následník,

který vypáchl nějaké následí jako na společnosti.

O to bys nás překvapovalo,

že teda se uchýval k takový dlemu jednání.

Ale vyjezili jsme, že ta jeho minulost

a navedný jako v realitě dobré,

jako rodiné zázemí,

netrstaní, rodiče a podobně,

tak nám dávalo poměrně dobrý

vyhlídky k tomu,

že by to moh být jako člověk,

který se opravu třeba jen dostal

do nějaký těžký životní situace,

kterou nevěděl jak řešit

těžké řešení,

ale že to opravu nyní nějaká organizovaná skupina

a že se nám tam třeba v řadách těch rukojí

neskrývají další pachatele,

což byl jako riziko, který hrozilo.

Prověřování se rozbíhalo několika směry

a ve štábu, kde byli všichni na nohou,

vládlo napětí.

My jsme v nějakým nekorosáliším pátrání

v následujících hodinách naleslivo,

kdyby ulicy dál jeho vozidlo,

podařil se nám samře spojit

s jeho rodíči,

takže ty informace byly pak uklidňující.

Vzistili jsme,

že se s rodíči jak více méně nestýká

a začali se k nám právě postupně

dostávat informace o nějakém

jeho psychicky zhoršeném stavu.

Říkal jsem si, že

s psychicky narušeným člověkem

jak si bude problém, protože

jeho chování může být nevyspytatelné,

může se měnit nálada charakter,

než to člověk, který

jak si uvažuje,

já řeknu logický a racionálně,

možná to jednání,

jsem si říkal, že by bylo snaší,

že by jsme se někam posouvali.

Tady jsem nevěděl, v který okamžik

se to zlomí do nějaké

těžké, pak náročné krizové situace

a kdyby my budeme muset

provec ten zákrok.

Jak čas ubíhal,

výkyvě nálad u náselníka

byli čímdál patrnější.

Takže

proti media si pošletete na nějakou

člověku,

žádný lidi jsem do měsné půdou.

Já nektví žádný rukony.

Jasně, ale tam...

Kameru, mikrofon a televizy.

Jasně, ale...

Jasně, ale nikdo to musí obsluhovat,

vy to dokážete obslužit.

To mi řeknete podle telefonu,

já to s nád vládným.

Dobře.

Já si nemyslíte...

Já si nemyslím nějaký obojca itá.

Ne, ne, to je vás to napadlo.

Já řekám, aby si tam nikdo šel způjo.

Já si jenok dám, protože řekám nevím,

jak to tam vypadá.

Já jsem ven půstil rukojmí,

abyste věděl,

že se trhní komis neděje.

Jsi si myslíte, že mi nějak ukecáte,

tak na to zapomeňte.

Dobře, takže chcete pouze kameru,

teda nějaký mikrofon.

Kameru, mikrofon a televizy,

abych se mohl přesvědčit, že to by si jláme živě.

Žádný lidi do měsné chci půstit navíc.

Naopat, já se snažím rukojmí dostat votu,

že si nechápete.

Media byla na místě záhy,

potom, co se vůbec na to místo události

začali sítět,

ještě když složky integrované o zácharného systému.

Přeci jenom uzavřela se jako půlka příbramy,

když to přeřenu byť, to byl jako na městí,

ale velkým na městí v příbrami,

tak to se rozkřitny poměrně rychle.

Uzavřené na městí,

speciální, ozbrojené tými a jednotné valení.

Sice dávaly možnost zásahu,

proti muži snabitou zbraní

v prosklené pobočce banky.

Ale jistot a úspěchu

zatím nebyl.

Musíte přemýšlet jim na tím,

co když to tak nebude.

A pak je to otázka,

jaké by byly samozřejmě následky,

jak se dostaneme do vnitř,

jakým způsobem zákrok provedeme

a jestli by jsme příliš

nediskovali život a zdraví těch lidí.

Já vdyskě říkám,

že tohle to je

velitelské rozhodnutí,

ale všechno to se musí v rychlosti

odegrát v té hlavě.

Měli jsme tam i výborný štáb,

který nám podparoval tu činos,

říkali jsme si na hlas věci,

aby jsme se na něčem ujasnili,

jaký bude scénář.

Podstatě číslo jedná bylo

udržet ho, co nejdeli v komunikaci,

vydnávat, konat,

tak, aby jsme se připravili

na ten zákrok.

Výborný štáb už měl připraveného

policijního vyjednavače.

Společně se rozhodli,

že v rozhovoru bude zatím

pokračovat skušený policista

natísňové rince.

To je zbytečně riskovat,

tím, že jemu řeknem,

tak tenhle čověk už se stebu,

ale jako nebude bavit,

teďka sebež bavit s někim jinem.

Přič jenom ten vyjednavač

není jako na místě za 5 minut,

ani na místě činu, ani u toho operačního

násabé, že z mího plohrů

to bylo jako zbytečně velký riziko.

Tým policie

si ale brzy mohl připsat další výhodu.

Podařilo se sprovoznit

online signál

z kamerového systému u vnitř banky

a konečně měl štáb

první vizuální kontakt.

Rukoji míjí ležila na břiše

v rohu místnosti a vyděrač

je s připravenou zbraní kontroloval

o podál.

Ale nedářilo udržet v plynulém tempu

a operační důstojník

projevoval po dvou hodinách

vyjednávání první stopy únavy.

Samozřejmě ta nervozita

jaká si mezi tím štábem

a jím narůstala, protože on říká

já už vyjedá vám strašně dlouho

a nevidí žádný posun

a snažili jsme se dělat základní věci

to, že není jednoduché

štáby dostat na místo a že potřebo

aby ty štáby teda byli v nějakém

rozsahu a dojestli

je takový náročnější

no a potom se vyjednávání ujal

vyjednávač

přijímost zásahové jednotky

který samozřejmě ten prostor rozvíjal

dále.

Brížila se 17 hodina

začalo se stmívat

a bylo jasné, že pokud to

vyděrač sám nevzdá

bude muset dojít kráznému konci.

O tuhle dobů vlastně jsme

de facto vyjednat to

aby se vzdál a zanechal toho jednání

což

nám nevyhověl a naše konání

potom už směřovalo

provedení toho zákroku.

Vědělo se, že je netrepělivý

nebo nervozní, že se posouvá,

že chodí, snažili jsme se potom

o to, aby

jsme ho měli v nějaké komunikaci

v tu chvíli, protože on

často uváděl, že se třeba musí napít

nebo, že si musí odskočit

v době, kdy jsme věděli,

že ta chvíle nebo

ten prostor to jeho

stanoviště je relativně bezpečné

a já řeknu, že je v nějaké

činnosti, tak

došlo k tomu, že tato situace

byla vyhodnocná jako

ideální provedení zákroku.

Bylo 17 hodin a 1 minuta

a útvar

rychlého nasazení dál pokyn

k přerušení rozhovoru s agresorem

a akce začala.

Problem jedinej nebo asi největší

byl, že do té banky vet

jenom jeden stůb

z toho náměstí, takže

ať se přiblížíte z jakýkoliv strany

tak jako když on bude chcít, bude o vás

vědět. Každopádně vedení

rozhodlou o tom, že se ten následný stůb

provede, takže bezmála po 3 hodinách

útvar rychlího nasazení ve spoupráci

s zásohou jednutkou, svojím standartním

postupama, provedli následný stůb

Členové urny se

z boku zašera

přiblížli ke vstupu do banky

a beranědlem vyrazili dveře.

Potom jednotky stoupili do objektu

a pachatele zadrželi.

Samozřejmě zaujující dalších

prostředků, jako je výbuška zásahová

a to, co je standartní

u toho to zákroku.

Už spěšně zadrželi pachatele, nikomu

si nic nestalo a všichni rukují byli

následně jako oslobozeni.

Tak první věc

jsem chtěl informaci,

jestli není nikdo zraněn,

to bylo důležitý, jestli pachatele

je eliminován,

což prv každého veletelé učetá

uleva, když ve vesílačce zazní

zákroku, uspěšně proveden

je to bezranění.

Tak to byla první uleva,

pak přichází takové jakési uvolnění

z toho, že jsme pomohli

těm lidem a že ten zákrok

vlastně dopat nejlíp, jak mohl.

Ozbrojený útočník

skončil v poutech

a u výslechu na policii.

Odmítl ale vypovídat

a policii obvinil ze spiknutí.

Vyšetřování ukázalo,

že pro hlášení,

které měl připravené,

bylo plné konspirace a obvinění

policie a systému z korupce

a mocenských praktik,

kterému údajně měli zničit život.

Nic konkrétní ho v něm ale nebylo.

Všechno přečíst do médií

a rozhodl se proto

zadržet rukojí mý v pance.

On typoval

místo, které bude

relativně dostupné

pro něj. Takže to,

že to byla příbram

s výspůsobem, bylo to,

že byla nepřiatelnější stavedně

vlastně ta budová,

ale byl se podívat i na jiných místech.

Chvíli dokonce přemýšlal

o tom, že banku vykrade

a uteče do zahraničí.

Jeho výhrůžky

s namířenou zbraní,

ale rukojí mi otrásli.

Zvlášt, když se s křikem varoval,

že pokud si nelehnou na zem,

prostřelí jim hlavou.

Kdo tý naší práce

tak jsou vraždy,

kde jsou typou stadí po těch zemřelejich

a za nějaký roky se naučí

se s tím jako pracovat

a byť, jako říkáte

možná pořád stejný fráze,

tak kliše není, kliše bezdůvodně.

Kliše z nějakého důvodu

a jste naučený už prostě s těmi lidmi

a nějakým jsou jsme pracovat.

Tady to bylo zase něco jiného pro nás všechny

a já jako doufám samozřejmě

s odstupem času,

že tí poškození,

tí rukojí, který tam ten krát

byli zadržovaní,

tak už jako na to dneska

více meni nevzpomíná

a už to nemají někde v hlavě

jako nějakou svůj černou životním kaňku,

že si něčím takovim prošli.

Měl ale vše do detailu

promyšleno.

Do banky se vydal v nenápadném oblečení

a vypadal jako obyčejný zákazník.

V Latovou, ale samozřejmě

už měl pásky na to,

aby ty lidi byl schopen nějakým zpoutat.

Měl tam zbran,

měl tam asi 40 náhradních nábojů,

takže to nebylo

o tom, že měl jako jeden náboj,

který měl stůžit pro nějaký výstražný výstřel,

ale na jednu stranu,

kterým pohled střela racionální uvažování,

očivitně připravovaný,

samo o sobě jako získat zbrojní průkaz.

To není učitě jen tak, co zvládný jako každej.

Pořád to vyžaduje něco se naučit,

něco zvládnou,

projít nějakou zdravotním prohlídkou.

A teď jsme ve stavu, kdy

tedy máme někoho, kdo

získal zbrojní průkaz za učelem

zajmutí jako 9 rukojmých,

očivitně byl na to dostatečně

jako zdravotně způsobili, aby ten zbrojní průkaz

byl zahájeno třesný stíhání

pro zláž závažní zločin

braní rukojmí,

kde je tušin hodný sazba 12 let.

V rámci toho vyšetřování

byl ználedský zkoumán

a nakonece zjistilo,

že rpí schizofrení

s nějakými projevy

takzvaně budy

a třesný stíhání

nakonec bylo zastaveno

a byla mu nahřízená

lečba u stavní

psychiatrické léčebně.

Osbrojený útočník

tedy před soudem neskončil.

Jeho dušivní poruha byla ale zřejmá

a vyplinula i po psychologické

analíze dopisu,

který chtěl přednést médím.

Na spolčení lékařů,

policie a politiků

Bohužel neměl žádné důkazy

a neujal se aněho zlepšovací

návrch na záhranu celého dictva.

Vyšetřovatél Lukáš Kejmar

a bývalý vedoucí

příbramské policie René Peták

jsou ale díky němu

bohatší o jednu profesní zkušenost.

Bylo štěstí,

že ten den měl službu

operační důstojník,

který ačkoliv na to vlastně

nyní jak speciálně poruškolenej

na vyjednávání,

tak vodvet neuvěřitelné

jako kuspráca, myslím si,

který se nacházali ten krát na místě

tak je kovodvet učitě

nejlepší a nejzáslužnější práci,

protože on byl ten,

který dokázal toho pachatele

udřet na telefonu,

dokázal od něj vyzvědět

veškerí základní informace,

dokázal ho udřet v klidu

do takové míry, aby se nikomu nic nestalo.

Tak já jsem tam měl

popravdě s kvělítím,

je to vždycky o tom,

že ten velitel na to dává palet,

byl tam i současný policení prezident

týmu, že byli tam

na městci krajského řiditele

Střeočeského kraje,

byli tam velitele složek, jak záchranky,

tak asi čují, takže ten tým

musí prostě pracovat

a jistli, že se vytváří

v tom týmu prostředí, které je

tůlčí, kdy ty lidé

uvažují, kdy jsou v nějakom napětí

a dávají tu myšlenku, dávají

ty informace, tak musím říct,

že ta práce byla

týmu výborná, tak

za to je asi poděkování,

protože nevždy to tak úplně je.

Vážení posluchači

zdraví vás

Mirek Vanjura

spolu s Radio Servisem

vám představuje svou novou knihu

Kriminálka

Strhující detektivky ze skutečného

života můžete krok za krokem

rozplétat spolu z Kriminalisty

z celé České republiky

Čekají na vás 3 zločiny

z divokých 90. let

a 5 novodobích případů

Kriminálka si můžete objednat

724

819

319

v e-shopu radiotéka.cz

nebo zakoupit přímo

v prodejně Českého rozlasu

na Vinohradské 12

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.