5:59: Rozbít důvěru na padrť a podrýt systém

Tisíce lidí vneděli odpoledne znovu protestovali v centru Prahy protivládě.

Demonstraci tentokrát neprovázeli významnější konflikty.

Předsedane parlamentní strany pro Jindřich Reichl, který protest svolal,

i další řečníci, mezi nimiž jsou lidé na pojení na desinformační a antisystémovou scénu,

vyzývali vládu k demisy a žádali svolání dalších stávek a plokát.

Podle analityků jsou to právě desinformační weby, které organizátorům protestů napomáhají k zaplnění náměstí.

Jak významnou roli v polarizaci České politické scény hrají?

A jaký postup by vláda vůči takzvané alternativní scéně měla zaujmout?

Je úterý 18. důbna.

Tady Jelenka Kabrhelová a pětpadesát devět. Spravodejský podkást se znam správ.

Josef Šlerka, datový analityk, servru investígace CZ a šev studiánových médií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Ahoj.

Ahoj.

Sme po víkendové demonstraci.

Ohledně, které analityci poznamenávali, že se jeví situace tak, že dezinformační weby slouží jako důležitý aktivizační moment nebo nástroj pro komunikaci s tou nespokojenou částí obyvatelstva.

Josef, ty sleduješ dezinformace, dezinformační scénu dlouhé roky. Je tohle nový jev?

Nebo se opakuje něco, co už známe i z úplinulých let?

Jak možná začala ještě vod trošku dřív, ty se ptáš na ty dezinformační weby, já se te problematice věnojou prakticky od Ruskánek se Krymu.

A myslím se, že to označení dezinformační weby zakrývá něco jako podstatního a je podle mě v některých situacích velmi nešťastné.

Já a nejen já už některý politologové se snažíme do ší dobu mluvit spíš o antisistémových a dezinformačních a konspiračních webech.

Protože v tom Českém prostředí existuje celá řada webů, které tu byli už před annexí Krymu dokonce a které můžeme označit za antisistémove

v tom smyslu, že vlastně jich politická agenda je změní politické uspořádání v zemi, změní ten systém, oni jsou antisistémove.

A ano na těchle webech se velmi často setkáme s různymi dezinformacemi, potkáme se tam s obrovským mnóství konspirací,

ale taky a velmi často se tam potkáváme s různymi populistickými příběhy o tom, jak by to správně mělo být.

A tohle je taková smniska do hromady a když říkáme jenom to jako dezinformační, tak vlastně to úplně nevodpůjdá tej situaci,

protože často se setkáváme právě z texty, které říkají máme tady hudobu, protože jsme přijali 300 tisíc ukrajensů.

A tohle je zpíš populistické tvrzení, protože jako dezinformačně vonoto Janu informaci nemá, tak těžko vyvrátit existanci jedno rožců, když žádný jedno rožce nejsou.

A tím, že to značíme jenom za dezinformace, tak lidi potom mají pocit, že je trošku taháme za nos, tyž to takhle děláme.

Takže já bych začal tím, že by byl opatrný s tím označováním.

Tak pojďme to rozšířit na celou tedy antisistémovou scénu, doufám, že to říkám zprávně, takhle.

Můžeme říct v tuhle chvíli, jak silná je, jak velkou sílu v tom veřejném prostoru představuje, když se díváme i směrem práve k tomu, co seděje, třeba na ráměstích už několik poslední měsíců.

A to uděláme do výzkumu za několik. Vlastně už je to pěknou rádku let, tak vidíme, že v tom českém prostředí je ta scéná zhruba stabilní.

To znamená, že má nějaké desetě až 15% tvrdé jádro, které je naklonit na tom ruské interpretaci světa, které je vlastně antisistémové,

a na to se často po jiný různější důvěra v konspirace od různých Bilderbergů až po Q&A.

A tohle to dejme tomu desetě až 15% jádro, kterém je ochem, která odpovídá třeba.

Udajíme o to, kolik lidí zhruba konzumuje informace z těch serverů, ale sponětnou začas, nebo kolik odpovídá v javýzkumech otázkám typu

zdají ruskov právu v současném konfliktu, nebo naopak, jestli 5G sítě škodí masivně zdraví.

A k tomu jádro, kterémá zhruba desetě až 15%, jde při počítat nějaký měký obal, který má dejme tomu dalších 10%.

Takže se myslím, že se pohybujeme zhruba mezi 10-25%, ale je to taková škála.

Ono to vypadá vlastně jako velké číslo, ale když se zamyslíš nad volebním výsledky SPD a komunistů,

což jsou jako typické reprezentanti těch antisystémových stran, tak se dostaneš někam na číslo 16-17% při poslinných volbách.

A rázem to číslo vypadá velmi realisticky. My máme problém, že prakticky od sametoví revoluce,

tedy máme zhruba 20% zlasu pro ekstremistické antisystémové strany a tohle číslo prostě zůstáva.

A když zůstaneme ještě u té faktické stránky věci, vyplívá se informací, které se vám podařilo na schromážidit,

odkud se těs informace, případně informace, které se obivují v těch antisystémových medích řeknu,

odkud se berou, kde vznikají, kdo je tvoří je to dílem české produkce nebo nějaké medizinárodní, nebo je to fůze dnesuž?

Na jednosti píš taková fůze, protože ta otázka odkud ve smyslu, jestli je tam nějaký stát, který by jsme jmenovali, dneska vlastně už nefunguje,

protože při to množství produkce těch konspirací dezinformací populizmu si můžeš vybrat libovolnej stáce, který chceš mít informace.

Třeba první správy, který patřej k těm velmi aktívním šeritelu nejroznejších konspiračních a dezinformačních příběhu,

tak mají v oblivě francovský eGoravox.

To, že eGoravox je server, který zakláde lidi, který bojovali na Donbass na straně exyruských separatistů, to už je cudně zamlčeno.

Ale je to francovský server. My jsme před časem dělali velkou analízu právě to, jak jsou mizisevou propojeny tyhle ty antisystemové a konspiračně dezinformační webě ve střední a východní Evropě.

A ukázou se, že třeba velkou roli hrajou německé servry. Obzláž vsovislosti s tou části, které dneska trošku nepřesně říkáme anti-vax, ale tamá velmi v oblivě německé servry.

Joči nejde vlastně asi úplně jít po těch jenotlivých zemích jako tom indikátoru, protože do Vedenu at Absurdum popularitatřá Breitbartu na serverech,

které podporovali vlastě demonstrace, je velká a Breitbarty americký server. Já bych asi už úplně nekoukal, jenom na tu zemi koukal bych se spíš na ty obsahy.

Protože v té české republice k tomu patří jedna neopomunitelná věc, my jsme zem některou rusko. Já vím, že historicky můžu odtětka zbudit velké debaty,

ale ve vynímání lidi rusko prostě nejen osobo dělovala, hlavně taky okupovalu. A tím pádem u nás se zvyšená míra neduvěri,

učitou, co přichází z Ruska. Takže daleko líp se tady uchytějí věci, které přicházejí z toho altrajit prostoru, nebo které přicházejí vlastně i z toho Německa.

Které ale v konečném efektu mohou mít úplně ten samý vzkaz pro lidi, jako by byli potenciálně některé pro ruska.

No tam se velmi špatně rozlišujeme ze něj, čím je information laundering, nějaký praní informací, který je často vidět, můžete se to představit tak, že je třeba na baltském pro ruskem servru výde článek, ten je přeložen do Němčiny, z té Němčiny, je potom přeložen do Češtiny a z Češtiny do Slovenštiny.

Takže na to Slovensku dorazí, jako vlastně tekst, který pochází z Německého servru a je tam naposto skrytý, to pozadí.

A nebo tam funguje ten fenomen, spolucestujících a užitečných ideotů, protože to, co vidíme, že ta ruská strategie propagandistická dneska ani už není tolik.

V zeměch jako je Česká republika přesvědčit lidi o nějaký slovanský vzájemnosti, o tom, že ruskoj ochrán sem tradiční hodnot, to je něco, co funguje třeba na Slovensku, nás tohle nefunguje.

Ale je spíš úplně rozbyt napadrť jakoukoliv důvěru v systému. Zaznamená, vlastně co koliv, co de kolem, může být použit o proti tomu systému, bez ohledu na jakoukoliv konsistence, tak se použi.

?

v obrybě učité příběhy, nedrůstran byš šlo říct, že jsem mění permanentně podle tý situace,

v jaký jsme politický, čili to je trošku slžitější otázka.

To, co asi jako zůstává, jsou tě velký příběhy o tom, který ale patřejí tý konspirační mentalitě,

že svět je řízení jákými elitami, že jsme vazali něči, že věci, které se myslíme, že byli nějak tak ve skutečnosti,

byli jinak, ale to je jako ten model tě konspiračních webů.

Pro mění se pak asi ty atributy, pak vyžede o očkování, bavíme se o očkování, pak vyžede o světovou situace.

Uplně tepicky u toho očkování víme, že spoustatě příběhu o vakcíně a o očkování, tady byla už v časech eboli.

Jste se mohli dozvídat velmi podobný věd se v unemocích a zhroná jako ta anti-vaxerská scena je v tom velmi neoreginální,

tam je to opravdu jen o vyměňování těch položek zajní položky.

To, co je vlastně často problém, je, že my neumíme odlešit slepice vrzu s vejce. Dám příklad, vidíme, že třeba po začátku

Invaze byl obrovský nárust témat s bojených se začátkem Invaze a ozpravedlňování můrské Invaze.

A je to proto, že ta ruská mašinérie potřebuje do toho prostoru dostat oto témat, nebo je to prostě proto, že je to tak silná událost,

že se o ní dobře píše. My tohle to často zaměňujeme a není dobře podle mě spolíhat

jenom na ty počty těch článků a nekoukat se na jiné parametry.

Ty už jsi změňoval i to, na koho tahle scéná vlastně cílí. Můžeme se u toho trošku podrobnějí zastavit.

Sou to opravdu jenom lidé, kteří demonstrují v posledných měsících na náměstích protivládě, proti chudobě, jak se píše na těch transparentech,

nebo je to i třeba jiná potenciální skupina obyvatel, která nemusí nutně dojít nakonecaž na demonstraci.

Obecně musíme ho se pořád vodešla ty dvě věci. Jedni jsou ty cílené uměslný operace ruské propagandy a nejen ruské.

A jsme se měli těch zárejšných aktérov, kterou by jsme tady našli víc včetně čín jako příkladu.

A jaké cíle sledují? Pokud sledujete ten cíl jenom jako destabrizovatu spoločnost, tak je vám vlastně úplně jedno,

co je pravda nebo dokonce vám jedno, v čem chcete tedy tě přesvěčit, protože vašim cílem je jenom destabrizovatu spoločnost.

Takže se vybíráte ty části spoločnosti, které jsou nějakým způsobem zranitelné, které jsou málo odolné a to může být dánu naprosto objektivními důvody.

Jo, jestliže máte spoločnost, která nebyla stále schopná, byť o tom po každých volbách znovu zpívá stejnou písničku, vyřešit problém nějakých existenciálních, existenciálních destabry,

jako v té takzvané sudecké oblasti, no tak se nemůžeme děvit, že prostě v těchto oblastech se zaměřuje ta propaganda tímle spůsobem.

Je to zvláštní, my vlastně víme o spoustitěch zranitelnosti, ale prostě se mi nic neděláme.

Čili to jedna věc? No a druhá věc je, neměli by jsme zapomínat také na to, že uvězčtí spoločnosti probíhají jevy a dynamika, která je vlastní v té spoločnosti.

Proč se, pokud vám stoupá inflace tím způsobem, kterým stoupá, pokud máte pocežety v postupy vlády jsou nedostateční a stoupá nějaká nespokojenost,

no tak pak většinou hledáte někoho, kdo je schopen, ty nespokojenosti dáte nějaký tvár a artikulovatí. A jestli, že s té opozyce nám dneska zbyla akorát Ano a SPD a jsou to právě tyhle ty strany, které artikulujou tu nespokojenost,

tak oni jako velmi dobře zjišťují, že když budou přitvrzovat ty retoryce, tom tak budou dostávat víc a víc podpory od těch lidí.

A jsem se do přípají SPD to podle řadě jako investigací nověláských, to je spíš. Obchodní projekt, proč se takhle stávají, ale v přípají Ano si prostě myslím, že je to jako kalkulace na to, že tyž přitvrdějí v tý retoryce,

tak odeberou tyhle se SPD a získají tu podporu a času si neovídomí, že se v to chvíli stávají jen úžitečnýma idiotom a tý ruský propagandy.

Moje mochodném za jak důležitý kvalitativní zlom považuješ to, když se ohleneme teď za prezidentskou kampaňí, že s těmi příběhy, které se objevují v tom dezinformačním nebo alternativním prostředí nebo prostoru, pracoval vlastně i tím André Babiše, jak v důležitý moment to byl.

Já to vlastně považuju za to nejdůležitější poučení, který z ty kampaňe přišlo. Když bysme to porovnaly s volbami před 5 lety, tak tam jsme viděli jennoštví dezinformací, ale oni nebyli součástí té kampaně na strany těch kandidátů.

Jediná vyslá tam byla přítomna, bylo to populistické rámování, ohledně migrantů a jíří o Dragošen.

Zatím co, tady v tom případě jsme viděli, že ten tým André Babiše si vysloveně šel pro příběhy do té konspirační a dezinformační scény.

Abo taková aktívní výkon. Zkusme takovou obrátit. Nějaká míla dezinformací, konspirací v té společnosti je vždycky.

Ale je důležitý, aby nebyla legitimizovaná tím je politiky. A je důležitý, aby se nestávalé v součástí toho, co je v pohodě říkat.

A tenhle Rubikón byl v Čechách Andrém Babišem a jeho reklamním týmem jak si překročen a myslím se, že tak velmiž patná správa pro celou to politickou atmosféru.

Naštěstí to nevyšlo. A teď mě nejde, co to si měl být André Babišem a Petr Pavlán. Naštěstí se ukázalo, že tady ta strategia nevedekcíli.

Točiš, kdyby vedlakcili, tak ji začnou ukamžitě používat ostatní. Ale už se to stalo. A nejvědší problém s dezinformací a konspirací jsem antysystemovým hnutím,

dneska vidíme tam, kde se objevili politici, které byli schopný jít po tý hraně a postupně to do sebe integrovat a navíc to ještě stále a stále pozbuzovat.

Výsledkem je pak útok na kapitol, tak jak jsme ho viděli po prezidentských volbách ve spojních státech.

A dokážeme na základě toho všeho říct, jak velké ohorožení dezinformace či ten celý antysystemový moment v tůle chvíli představuje?

To je hrozně složitá výskobná otázka. Já si pokus jsem vysvetlet a myslím si, že je důležité pro posluchače by pochopili, v čem je problém.

My výme, že tady máme nějakým způsobem stabilní, ten počet lidí, který věří tomu tvrném ruském operativu,

výme, že tady máme relativně stabilní počet lidí, kteří věří tomu konspiracím.

To, co nevíme a velmi obtížně se to vlastně měří, není to nemožný, ale dělá se to děžko.

Je to, že ten stabilní moment je tady proto, že z druhé strany od celé řady nezyskových organizacích států a tak dále přicházi konsistentní protipohyb, konsistentní protitlak,

který zabraňuje tomu, aby se dál ten podíl díl zvědšoval. A nebo je to proto, že ta potřeba je tady zhruba u 10-20% lidí,

ta potřeba se nasitila a dál to nepostupuje. A toto je něco, co se velmi těžkou rozhoduje a velmi těžkou se to skoumá.

Já se osobně přikláním zpíš k tomu, že těch 10-20% je tady proto, že vlastně o té anekse krimu s tady vinovalo mnoho úsilí tomu, aby je docházal k zdělávání, aby se pojmenovávali ty problémy.

Jo, jakože tady byl ten pohyb ty občanský spolešnosti. Umím se, ale představí, že někdo se na ty čísla podívat,

když se děkne, co blázní tedy 10-20% to tady bylo pořád. Akorát je trošku belbí, že ten experiment live, kdyby jsme ho chtěli udělat, by nás taky mu chvíť pěkně draho, kdyby jsme to celé vypne.

No, já se ptám i proto, že stačí třeba se podívat pro srovnání na Slovensku. Zaregistrovala jsem slova Bratislavského sociologa Michaela Vašečky,

který se zabývá skoumáním dopadu konspirací na společnost. A ten mluvil o tom, že pokud těm dezinformacím věří a teď onovádí číslo víc než polovi na společnosti, zásadně se mění dynamika země.

Tak jsem vlastně se chtěla dozvědět, jestli existuje nějaký takový propočet ohledně toho, jak by to muselo být v České společnosti,

přičem šchápu všechno to, co si změňoval, že je to prostě věc, která se hýbé a my vlastně nemůžeme přesvěřit.

Je to velmi velmi opatrný. Jestli prostě v té společnosti věří víc, jak polovi na lidi, vopravdu dezinformacím typu vyprovokovaná válka MH17,

který si ukraínci měli se střelit sami a podobně, tak potom se vytváří samozřejmě prostor, proto aby politické rozunití v té zemi byly plně v reži zájemu toho ruska.

OK, ale přestavme si, že polovi na lidi v té zemi věří tomu, že Američe nikdy nepristáli na měsíci. Je to trošku jako pitomí.

A na druhů stran dokuce nevouběvi nějaký politik, který je schopný s tím, jako šikovně začít pracovat takovou titonomická blbost, jo.

My budeme v květnu publikovat poměrně rozsáhlí výzkom, který právě zpracováváme, na kde jsme pracovali v rámci, kzl. projektu Siri, centra pro výzkumi,

v rámci nárdního programu obnově, já spolupracovam na něm, s českým rozhlasem. A myslím si, že až budou v enku tylaty číslak, budeme mnoho, mnoho věcí, jak se znovu diskutováno.

A jedna ze cím, který jsme se v tom výzkom právě, tady byla různá škála těch konspirací a dezinformací.

A můj osobní odhat je, že byly lidi, byly asi hodně překvapené, kdyby věděli, kolik procent lidí, jakým z odpuštěním kravenám věří.

Ale jiná věc je, to, že věříte na nějaký kraveně, ještě neznamená, že to musí mít dopad na demokratické fungování té země.

Jo, jako kde o to, kde je ta kritická masa, kde se tom chytí ty politici a začná chytí.

A čestě tak, kde o to, kde je jedna jedna jdej straneta kritická masa, a na druhé straní, kde se obiví ty politici, kteří s tím začnou aktivně pracovat.

Češi jsou obecně velmi třeba pověrčivý nebo věří na různé magické kameny a podobně.

No a ve chvíli, kdyby ty politici začnou s tím lesím pracovat, tak se pak setkávate s tím naprostným bizárem, jako že Andrej Babiš mluví o svý osobněstno větkyň.

A teď tohle může být jenom cennický kalkůl nebo začáte k mnoha další chyracionálit.

Jak by se v současné situaci měla chovat vláda?

Jaký postup se ukazuje třeba i s okolní zemí jako nejúčinější?

To je zase trochu složitějšího táska. Vláda by měla primádeně vycházat s velkýho množství výzkumu,

aby věděla, jaká to současná situace je a jaká byla v minulosti.

V tomhle ohledu máme velmi málo tlouhodobých výzkumu, velmi málo.

Myslím si, že vláda by měla od sebe oddělovat strategickou komunikace toho, co ho dělá s bojem proti dezinformací.

Protože když to příli spoujé do hromady, tak to vypadá, že kdokoliv říká, že vláda dělá něco špatně, tak je dezinformátor.

Což tak není, a myslím si, že je to ani na vláda nemyslí, ale pokud spoujíte tyto dvě věci do hromady, jak to tenhle pocit může zbuzovat.

Myslím si, že by vláda v tomhle ohledu měla hlavně si uvnit sebe sama ujasnit, co chce,

protože na vene k topu sobí, takže ani uvnit si ode s ní úplně jasný, co se s tím vlastně má dělat.

To asi naražíš na ty informace o vzniku akčního plánu před koncem roku,

potom na to, že vláda zrušila pozici zmocněnce, promédy a dezinformace, kterou zastával Michal Klíma.

Co z toho vyplýva, když se díváme na ty kroky?

A teď jako bezvohlou na to, co si myslím,

jestli jako ty kroky, který Michal Klíma plánoval, byli dobrý, nedobrý, to je jedno,

ale bylo zřízené, že tu, kde to bude, od okamžeku, kde to bylo zřízený, to znamená bůj.

To se to teda nemělo zřídět a nebo, kdy se to zřízovolek měla panovat vnitřní schoda na tom,

co se s tím bude dít dál.

V tůle chvíle se zdá, že jako vyhrálo to křídlo, který jde to u cesto nejmenší odporu,

a to je jak se problém těch vnějších aktéru, kteří zasahují do toho dní, což je v pořádku a musí se to dělat.

Ale popravdu řečeno, já bytře na strane státu tak vytořím speciální tím, který systematicky prskoumává,

což jsou nejzranitelnější části té společnosti a na vrhu jak tímní opatření pro to, aby byli mň zranitelní, protože takhle by se choval každý odpovědný bezpečnostní expert.

Takže vlastně pracovat víc na nějakých kroci, které mi řík posilování odolnosti společnosti.

Tak jedna věc je, že máme pojmenovat prostě ty věci, a druhá věc je, že máme těm věcem ředkházet.

Tak to prostě je. Já si nemyslím, že by se potřejmě nějaké nové zákony je.

Já si dokonce myslím, že vláda nemá úplně v téhle oblastě, která se týká takových věc, jako je svoboda slova, dát na veřejný mínění.

Já si myslím, že to je přesně to místo, kde má, ta vláda spíš se pohybuvat v oblastě toho, co je správné a co je ústavní.

Ale myslím si, že zase na druhou stranu tam, kde dojde k závěrum, že je něco neustavního, no tak má jednat.

My si myslíme, že nám nějaký nový zákon vyřeší to, že vláda nebyla schopná nařídit blokování.

Vláda nebyla schopná taká skratka, neprobyhly soudy a tak dále, tak dále, omlouvám se by někdo netáhl za slovo.

Blokování aeronetu, který má antisemický obsah, vysloveně proti právním předpisům, ale teď ho nebyl nikdo schopný dlouhý rok jako zastavit a to nevyřeší nový zákon.

A čím to tedy je, pak leže má stát v tuhle chvíli k dispozici dostatek právních nástrojů, jak proti dezinformacím či dezinformátorům zasahovat,

a čím to je, že jich nevyužívá? Je to otázka vůle nebo je to otázka nějakých procesních?

Já jsem si jim, že to je, už to začínáme vidět, že to je otázka kombinace vůle a zkušenosti, jak to udělat.

Teď můjom o tom, že začínáme vidět, že stát je schopen, jak si reagovat v oblastě tráhyc, píčenu a sociálních sítích.

A vidíme, že to funguje. A když jako proběhne několik rozhodku, tak lidí se to uvědoměj.

A to se myslím, že je správný postup. Máme využív a to, co k dispozici máme. Jedno, já to zkusím říct ještě jednou azretelně.

Já si myslím, že není dobrý vimejšlet takový změny v zákon nechá podobně,

které hrozí tím, že kdyby se tady ujala moci SPD v kombinace Sano, tak by je použila proti demokratickým stranám.

To znamená, že všechny místa, kde hrozí to zneužití v budoucnu při zachování zákonosti,

jsou velký zdvížený prst. Ale myslím si, že ten právní nájsůlech nemáme nastavné prostě dobře.

Máme tam věci, kteří se tykají genocity, extrémistických ideologí a myslím si, že ostačí jenom aplikovat.

Ve chvíli, kdy tedy jsme v té současné situaci pokud, by se něco zásadně nezměnilo v té ochotě vůli schopnosti,

ty věci dotahovat dokonce a zároveň schopnosti posilovat tu společnost tak, aby byla odolnější, kam se budeme ubírat.

Záleží na tom, jaká bude ekonomická situace ze mě. Je to strašně.

Je to jedna věc navázaná na druhou?

Jak to říkala Bill Clinton, jde se baut ekonomistipit, je to navázané na sebe, protože tango se tančí ve dvou.

Na jedné straně tedy máte ten tlak dezinformační, konspirační, antisistémový.

Ale ten se musí nějakým se protknout s tím, že ty lidé v tom systému jsou nespokojení a zároveň nevidí žádnou jinou alternativu.

A pokud by ta ekonomická krize pokračovala s tempem, který by bylo velké a pokud by neviděli tedy nějakou jinou alternativu

a začali by mít dojem, že jsou nějakým způsobem existenčně orožení.

No tak pak samozřejmě bude uhledat to svoji příslušnost někde jinde.

Je to mix. Když je ta společnost dostáčně odolná a já jsem si myslím, že tady prezidentské volby ukázali,

že máme vysokou míru odolnosti v té společnosti. Tak to se to se samozřejmě lepo lepší.

Jozef Šlerka, datový analitik investíga CCZ a šev studia nových médií na FFU University Karlovy. Děkujeme.

Děkuju za pozvání.

A to je z úterního podkástu 5,59 vše.

Děkujeme, že poslucháte. Vraďte se za námi, kdykoliv nase znam zprávy, do všech podkástových aplikací i na platformu podkásty.cz.

Píšte nám naše adresa je za minuto šest, savináč sz.coz, najdete nás i na sociální sítích Instagram a Twitter.

To byla lenka Kabrhalová. Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.