Kriminálka: Roubal: Legendární případ pražských kriminalistů z divokých devadesátek
Český rozhlas 3/22/23 - Episode Page - 28m - PDF Transcript
Pozdný večer 8. března, roku 1994, Praha.
Do nonstop baru na rušné bělehradské ulici vběhne vyděšený muž a prosí ať někdo okamžitě zavolá policii.
Kdy se k němu se běhnou hosté i obsluha, ukazuje jim, že nedaleko odtud v suterénu domu došlo k dvojnásobné vraždě a on přežil jen náhodou.
Pro pražskou mortpartu tak začíná pátrání, které je dovedek nebezpečnému sériovému vrahovi.
Počátku 90. let kradl a zabíjal bez výčitek s vědomí a policii na mnoha místech v republice se štěstím proklouzl mezi prsty.
Legendární kriminalista pražské mortparty Jan Štoček vzpomíná na první minuty ekstremně náročného případu.
Jsme přijeli na místo, tak tam se vlastně nacházel svědek, který celý tento let ten případ oznámil a na zemi se nacházili dvě metvoli.
Těch mladých kluků byli svázaní tím způsobem, že měli smičku na krku, přesváda, přesvázaní ruce ve provas nakotníky
a při utažení toho se sami pomalu škrtili.
Ten taksikář, který to přežil celý, říká, tady prostě přišli skupina, ty nás tady zmlátili, svázali, vybrali tady co si vybračilo a vodešli.
Tak se jsem vrátil jeden, už krtil jednou, už krtil druho a mě nechal žít s tím, že mi řek, ty jsme vlastně nikdy nic mi udělal.
Ale on byl v tak špatném psychickém stavu, že ta jeho výpověj ta prvotního, ta vlastně toho moc mi řekla.
Na první dojem se zdálo, že půjde o pomstu. Pokud vyšlo o loupéš, určitě by pachatel odstranil všechny světky a ne nechal by jednoho na živu.
Bylo ale otázkou, proč by se někdo mstil právě těmto dvim a mladíkům. Když si je policie prověřovala,
ne našla žádné pochybné kontakty ani důvody k nenávistě. Podnikat začali nedávno.
To byla auto pučovná, tam pučovali asi 3 auta, jako bez problémoví klucí, meni byli v takovým tom smazu postěžených,
protože každý z nich měl potíže ze zrakém, u ním měli asi desediotrý.
Pozornost kriminalistického týmu se proto obrátila i k taksikáři, který útok náhlásil.
Fakt, že se sám dostal spout a přežil, logicky vzbuzoval podezření.
Týden po vraždě 14. března se policie rozhodla rekonstruovat kudálosti dvojnásobné vraždy s přeživším taksikářem
i policejní hlídkou, která byla na místě jako první.
My byli jsme přišli první, co bylo předlí, když jsme provác.
To, v jaké pozici se těla obou zavražděných nacházala,
odpovídalo popisu taksikáře, který byl světkem loupéže i následné vraždy.
Odvyprávěl, jak ke svým dvima známím do firmy přišel večer na kafe a mimo jiné se dozvěděl,
že si někdo přijde půjčit auto.
V deset zazvonil zvonek, jeden spodnikatel úšel otevřít a kdy se vrátil, vzádech měl 3 muže
a za němi přišel ještě jeden člověk.
Jak měle se zavřeli dveře kanceláře, nejmenší z nich bytáhl správ.
Zostali jsme naklestát a do něj strčili, myslím, s tím, že nevím.
Všichni tři nebojí.
Ne, ne, ne, ne, některý z nich a ten prostřední dal nepovel otočit a k zemi.
Taksikář Jíří S potvrdil, že dál nepadlo ani slovo.
Postupně je prí všechny tři spoutaly v leži na břiše,
slyšel, jak někdo stále přichází a odchází s kanceláře a prohledává.
Ještě jedno opakuj, že vyhem toho povelu, aby jsme si lehli, nepadlo ani slovo.
Dobře.
Co dál?
Tři cech chvíli nedělo nic a pak někdo šel ke kůžky a něco s ním dělal.
Toho jsem slyšel, jak jsem mele a chrobtí.
No a potom přišel ten pachatel kama kůžky a já jsem viděl koutkém loka,
nebo jsem odočel lagůžemu, podhodil potkank pro vás.
Spoutaný podnikatel se snažil vykroutit ze sevření a strhl si pásku na lepenou přes ústa.
Mužinat sebou prí začal slibovat, že ty penízemu dá, odpovědi se ale nedočkal.
No a tuhle chvíli, když on vůbec na to nic neřekl a začal ho škrtit,
tak já jsem se začal taky mlít a podařilo se mě vyblíknout a vrach držel jednou rukou namířil na mě pistol
a udělal na mě jenom tohle, abych skolenil hlavu a na nic se nedíval.
A povídá, zase něco v tom smyslu lež, co tebe mi nejde.
Mohlo to trvat tak pět minut, vrach došel ke dveřím, zhasnul a taksi káře varoval, aby na zemi zůstal ležet až do rána, jinak, že si ho najde.
Ten muž, kterého teda tezahledu, byl to stejný muž jako ten, který tady v prouho částku vydnout.
Já jsem ho moc dobře neviděl, ale myslím, že ne.
Já myslím, že to vůbec nebyl nikdo z těch třech, který jsem přišli a namířil na nás tu pušku.
Posléze tenhle svědek řek, že ten, co tam byl s tou skupinou, kdy tam prostě kradli,
nebyl ten, co se tam vrátil, potí houpěži, protože jedem měl vlasy a druhý neměl vlasy.
Byla to pro nás jako pro policii docela záhada, protože napřed, která tam přijde skupina, která svazuje,
loupí krade a vodejde a posléze dá se říct v rámci desetě minut, tam přichází další osoba, která vlastně vraždí.
Škltí zabí tohodle z nepochopitelných důbudů, nechá na živo.
Ačkoliv taksikář Jíří Es byl v tuto chvíli pro policii,
v hode zřilím číslo jedna, jeho psychický stav v prvních dnech po přepadení světčil spíš pro jeho nevinu.
Od mladíků z autopůjčovny měl dlouhodobě pronajaté auto, ale kriminalisté mezi nimi neodhalili žádné neschody ani dlouhy.
Svou pozornost tedy znovu obrátili k objetem.
Mimo jiné jsme zistili, že pro nějakého pána majitele v období Vánoc prodávali naváclavským náměstí ve dvou stánkách.
Tím si nějakým způsobem přividelávali a později ten majitel těch stánků se stratil.
Mě byli za tou manželkou jeho a to říkala, no, on voděl s nějakým malým roubalem, kus na Dunimecká.
Ze spisu bylo zřejné, že jistý roubal byl poslední kontakt Václava H pohřešovaného od prosince 1992,
ale nepodařilo se proti němu tehdy najít žádné u světčující důkazy.
Rozvedený téměř 3 a 40 letý bývalý strojvůdce Ivan roubal žil na Českolipsku,
ale prežská kriminálka zjistila, že se ve svém bydlišti už nějaký čas nezdržuje.
Pohybuje se po repobryce a momentálně je nejčastěj v Praze.
Obloukem se Teríán Štoček s vyšetřovacím týmem vrátil na Václavské náměstí.
Potom takovým tom klasickým všetření, kolem vokolných stánkářům, tady těch důků,
jsme se dověděli, že teda tam za nima začal chodit po zmizení toho majitelej nějaký chlap,
že tam došlo ke konfliktu.
V prosince 1992 obá zavraždění mladíci prodávali na brygádi ve stáncích se sklem.
A roubal jim tam kradlbroušené sklo.
Jan Štoček a kriminalista František Ionáš se informace o tom, co mladíci podnikli na svou obranu,
vyslechli od informátorů z pod světí.
Tak se domůvili a se jenali si paralizér a čekali až přídovon samozřejmě za se přišel
a za se se choval tak, jak se choval vždycky a vzal jim ty věci a tak dál,
bo ní už se nechtili nechat, tímhle způsobem teda vokrádat, tak ten jenem přistoupil k němu, prostě a tím paralizérem ho znehyběl.
Roubal upat na zem a zůsta ležet předazil si prej ještě zup a všichni lidi vokolo se musváli hrozně jako.
On se z toho probral a byla to hrozná potupa pro něj,
že v podstatě von takovej člověk, který osedám všichni prostě báli na jednou, byl bezmocné a nemoh prostě s níma nic udělat.
Nic neřech se bral se a to byl důvod, proč on potom na ty pluky chtěl jít?
Pomsta byla drsným motivem, ale ponížený ještěný Roubal se mstít skutečně mohl.
Navíc se ukázalo, že Roubal se už předtím snažil u stánkařů vymáhat tržby pohřešovaného obchodníka z bižutéry.
On zatím a chodil s takovou legendou, že toho majitele zná, že spolu mají nějaké obchody.
On, že musel zůstat zahraničí, protože jeho tady v Čechách začala scháni policie,
kolik nějakým ohybném obchodu, takže bude nějakou dobu prieč
a že vzkazuje, že jenu mají dávat ty tržby.
Takže oni mu to dávali několik dní a tak se rozhodli, že mu nic dávat nebudou.
Takže došlo k čemu došlo, no a pro Roubala to byla velká potupa.
Úvodní dny pro věřování Roubala přinesli ale další překvapení.
Na Českolipsku se v Červenci 1992 bezestopy stratil pražský taxikář Vladimír S,
který byl o rok později, nalezen v septiku domku v zákupech.
A Roubal měl v době vraždy od domu klíče.
V květnu 1993 se odehrál další případ.
Sprahy zmizel důchodce Józef S.
Jeho tělo bylo v řínu tého šroku nalezeno v horusickém rybníku u veselí nadlužnicí.
Z oběma byl v kontaktu Ivan Roubal.
A v jednom případě se svým jménem dokonce podepsal vespořitelně, když vybíral peníze z ukredené vkladní knížky.
V listopadu 1993 byl ve svém bitě v Praze nalezen mrtvý obchodník z pornografí Václav D.
Byl nahý a svázaný do kozalce.
Svědci popsali Roubala, jak v době vraždy odchází s věcmi z jeho bitu.
Tam jsme vlastně došli k tomu, že kolem Roubala nějakým záhadným způsobem mizí lidi.
Samozřejmě pak jeho kontakty jsme začali dělat zestite, že tam chybí ještě nějakej paměr.
Tady ten prodávac nebo ten majtel těch stánků, musel se ještě jeden člověk.
Roubal ale jako by zmizel za světa.
Tým kriminálky postupně do svého podezření zasvětil řadu spolehrivých kolegů a doslechli se,
že by se mohl ukrývat na svém statku na Šumavě.
Níkdo ale netušil, o jaký objekt by se mohlo jednat.
Janaštočka napadlo, že mohl usedlost získat v restituci
a protože Roubal vystudoval střední zemědělskou školu obrátili se na ministerstvo zemědělství.
A byla to trefa do Čarného.
Roubal sprivatizoval statek Kristlhoff na Šumavsko-Německém pomezí.
A tak se tam kriminalisté vydali. Místo ale bylo opuštěné.
Vím, že jsme váhali s vělášením celostátního pátráni do medii,
protože jsme si říkali, bo nám uteče.
Ještě na jednou zjistí, že po něm policie tímhle způsobem dea proč.
Takže jsme to spíš dělali v takové tichosti,
až potom přišla informace od jednoho člověka,
který asi se ho nějakým způsobem chtěl zbavit.
Mezi Zločineckou galérkou se o přepadení a dvojnásobné vraždě hodně mluvilo.
A nikomu se nelíbilo, že roubal takhle chladnokrvně vraždil zemsty.
Informátoři postupně ukázali na dva Čechy a dva rusky mluvící muže,
a další vylákal roubala do vestibulu metra na náměstí míru.
Tam se na něj kriminálka 30. března 1994 počkala.
To, když ještě zásalová jednotka nebyla,
a my jsme si ho zadržovali sami. Byl to takový pořez,
85 dnesokých zemědělec,
asi ze štřech lidech jsme ho zadržovali.
A právě tam zniklo to, že se možný mě upad na zem
a spadla mu paruka. On tam přijel v paruce,
ta paruka mu spadla, byla tam mela taková,
tak ty jen kolegav závstrčil si do kapci.
A byl, že byla to chybá policie,
tu paruku už nenapsal do věcí zadrženého,
nechali i v kapce, tak když se na to spoměl, bylo pozdě.
Paruka mohla být pádným důkazem, který pozděy mohlo obstát u soudu.
A také by vysvětlovala, proč při dvojnásobné vraždě
v Pražské autopůjčovně hlavní svědek popisoval rozdíl
mezi tím, kdo oběti svázal a kdo se vrátil je už krtit.
Jeden měl príhlavu holou a druhý měl vlasy.
To byla velice důležitá záležitost
no a tohle problém se jtahnul s tím případem.
Ivan roubal ve vazby o svých zločinech nevypovídal
a té měř nekomunikoval.
Bohužel svědek přepadení, tak si kář roubala nepoznal při rekognicy.
A i když kriminalisté měli v tu chvíli dojem,
že na něj neukázal ze strachu,
že se mu také pomstí,
znamenalo to, že proti němu nemají dostatek důkazů.
Naději mohli přinést výpovědit čtyř zadržených pachatelů přepadení.
Osmého důbná s nimi proběhla prověrka výpovědi
přímo na místě činu ve firmě Zapub.
Zatímco řidič príčekal v autě,
u dveří do firmy zazvonili dvarusové roubal,
kterého ale znaly pod falešným jménem Amayer
a jejich český komplic Petr.
Ten vešel do domu jako první,
ale nad schody do suterénu ho ostatní předběhly.
Když za svými společníky ochvíli později,
vcházel do kanceláře, uviděl Amayera jak míří pistolí
na 3 muže, kteří leží obličejem k zemi.
Amayer vytáhl ze svétašky pouta,
podnikatele spoutali a pak se obrátil na českého komplice.
Řekl mi, abych si vzal kuper,
který mi jeden ukázal,
i stál kuperem.
Řekl mi, abych si ho vzal
a abych došel kupit dvě flašky rlmu.
Řekl mi, že ho poznali
a že ten rům je z toho důvodu,
aby nád tak zapoměli,
že to v nich nalé.
Před odchodem ještě zahlédl,
jak Amayer vytahuje stašky bílé provazy.
Po návratu s obchodu byly podnikatele svázání
v ležena přišet tak,
že pro vás se smičkou kolem krku
jim zároveň stahoval ruce za zády
a pokrčené nohy.
Rusové prohledávali kancelář
a ukradli 3000.
Amayer pak všechny své komplice
i s kufrem s rumem poslal do auta.
V tento moment bych se vás jenom dotázal,
když jste vodcházeli s kanceláře,
ty tři moží ležící na zemi,
byli stavu podle vás, byli živý teda.
No a živý, že byli určitě.
Ažli jste kám?
Učili jsme na zase zpátky, jak kautu.
Kautu.
Záklouho za vám i příšel pan Amayer.
Pan Amayer potom nám a příšel na takových,
to přes 10 minut to bylo určitě.
Přes 10, 15, ve koště do hodiny.
Amayerem najatý Rus Pavel
popsal situaci té věř totožně.
On a ukrajinec Ivan měli instrukce od Amayera
a ten jim ze svéta šky del strelnou zbraň a obušek,
se kterými vcházeli do kanceláře.
U vnitř byli tři muži.
Amayer zkazal, že bych...
Amayer mi řekl, abych...
abych na nich nemíril zbraň.
abych na nich nemíril zbraň.
předvíďte.
pokažíte.
A dávce dělal,
že Amayer by si všichni lahli.
Řekl Amayer, abych si všichni lahli.
Zbraň na místá by vás na mohl nám vidíme.
Takže pohanuvala hned si.
Jak si lehli?
Kako nilehli.
Tvá žina zem.
A Amayer měl, řekl,
že peníze tady nás jsou,
ale mluvili spolu s Amayerem.
A Amayer jim dal rozkaz, a bych lahli.
A Amayer jim řekl, abych si lehli a by byli s týcha.
Rus Pavel ukázal,
jak Amayer tedy roubal,
tři může ležící na břiše svázal
provazem, který vymdal stašky,
do jakéhosi obráceného kozelce.
Dopelnil ještě, že on s Ivanem,
jim pak na Amayerů v pokyn,
přelepili ústa.
Co si dalo dál?
A Amayer řekl, že všechny jí jdu přeď.
Řekl, by všechny odešli.
Řekl, by všechny odešli.
Nic jste zde nevzali.
Nic jste zde nevzali.
V Ivan ten Rus našel 3 tisíci na stolé,
alebo někdy.
Společně pak odešli do auta
a v kanceláři.
Zůstal jen Amayer.
Chcete vy sam osobně něco dodát
celé rekonstrukci.
Přesným, že jste, co já přiznají.
Já bych chtěl říci,
že všetnávám, jak už se řekl.
Co jsem řekl, je pravdou.
I, sařelě,
že tak stříčilo.
Je měli to, že se tak stalo.
I ještě, kdy to se stalo,
jako nyská 8. Marta, 8. Brezna,
potom jim pročital
u novinách, co za 10. Marta
všichni noviny pysali, že
za vršdění dva můži.
A ty autopočovní,
já čital, já jsem pročit
a i zavolalem říkám,
majér proč jich zavraždil.
On potom říkal,
že musíli mtou udělat, protože
mě něco špatně udělali.
A to ví Peter Aymirovi.
O tomto.
To je všechno tu z toho chcete říci.
To je všechno, co chcete říct.
Když jste mi odchod zálět,
tak on ještě mal provazy v rukách.
Rozumím, majér mě v té době
ještě provazy v rukách.
To bylo daný, tam vypovídali
ty jeho spolupachatele.
Takže tam jsme byli dobře.
Ale co se týkalo těch vrášt,
kdo to všechno takový
moc slabý.
Prostě vraždo musíte mít
opravdu kovanou, dukazně kovanou.
No a došlo
k tomu, že na jednou mi
vlá státní zástupce
a říkala, nejte,
solce dneska roubala pustit.
On už měl vlastně pocezený
ten trest za tu loupéš.
Prvům nás to byl
takový do šok.
No a Lillikoš vyhrožoval tam
bachaři,
že až přijde ven,
že ho prostě zabije.
A měli jsme tam podezřejmí
na další vraždu,
kde jsme se vlastně dostali
i k věcem,
který graždy
byli, tak
jsme řekali dobře,
když jsme víc basi,
se beremla vynímeho
kají zvyhrožování.
Jan Štoček zatknul
roubala po druhé,
přímo na ulici před Soudní budovou.
A z koleky dál pracovali
na objasnění vrašt a zmizení.
Vrátili se také na pohádku,
kde se roubal seznámil
s jistým Františkem H,
který v sousetství
sprivatizoval vodní pilu.
Jednoho dne, ale František H,
který růzkou přítelky ní natašou
a roubal začal spravovat
jeho majetek.
Kriminalisté svolili na pohádku
do slova policijní manhevry.
Vrtulník s termovizí pátral
v šerším okolí po místech,
kde mohli být hroby,
a kdo měl ruce a nohy, kopal a hledal
ukrytá těla
bezprostřední blízkosti
zemědelské usedlosti i u vnitř.
Jan Štoček po letech vzpomíná
přímo v ruinách usedlosti pohádka
Čachrova.
Je to velice rálvý,
tak jak jsem pana roubal a znal,
takže asi tady někdo skončil
i v tom prasečinci
i bych nevyloučil,
že tady někde v okolí
může být někdo zakoupanej,
ale boužel jsme něco našli.
Proslíchalo se, že roubal dal mrtvoli
sežrat prasatům,
a vůbec to nemusela být fám.
Málka se na to dokonce nechala vypracovat
z nalecký posudek,
a ten potvrdil, že prase by to
skutečně dokázalo.
To nám řekl jeden svědek
přitom vyšetřování s tím,
že roubal se mu svěřil,
že
spolu nějak mluvili
a roubal mu říká
sežere prasem mrtvolu
nač zakoupávat
a dokonce
konkrétně mu řekli,
že skončili prostě sežrem
prasatama.
Já osobně
si myslím, že
tady určitě nikdo skončil
ať už to byly ty dne dva,
co se menoval, nebo to moh by
ještě někdo další, ale
boužel musíme vycházet z toho,
co teda policie dokázala
a prokázala.
Náročné
soudní řízení s Ivanem roubalem,
který své činy popíral
vypovídat, se táhlo
od roku 1996
do roku 2000.
Několikrát byl sproštěn obžaloby,
ale v roce 1999
byl odsouzen na 22 let
za vraždy
v autopůjčově zapap.
V roce 2000 padl konečný rozsudek
za další 3 prokázané vraždy.
Taxikáře Vladimira S,
Senora Josefa S
a obchodníka z pornografí
Václava D.
Rábal dostal do životí.
Za vraždy Františka H,
přítelky Nenataši
a prodavače Bižuterie nebyl nikdy souzen
a jejich těla se nenášla.
Na konac na to doplatilo spout stálení životem
a tyto dvá nevidomí chvapci
teda, co jim provednout,
to byl vrcho všeho prostě, protože
kdybyste viděl tě rodiček,
když příšel potom k soudu
a já jsem s ním odmluvil
i ty byli stalo úplně nešťastný,
protože to byl jejich jediný syn
prostě a vom tímhle způsobem zvahenout,
jenom proto,
že Rábal je tam pokrádal
prostě ty kluky a oni pak si už nechtěli
to nechat líby a dopadlo to,
takže o tímhle způsobem tam znemužnili
a to byl důvod,
protože von sáhl i týdle
týdvou zásobní vlastně vraždě.
Rábal se sice celý svůj život
prezentoval jako vylřící člověk
a spasitel, ale svou
duchovní pouť od světků jehovových
přes mystiku a okultizmus
až ke křestěnství
zakońčil podle Janaštočka
vlastním zvráceným příslovím.
Používal ho s obrybou
a často a tvrdil,
že kdo jiného usmrtí
nezhrieší, níbrž bude
blahoslaven.
4 a 60 letý Ivan Rábal
naplnil do životní trest
v roce 2015.
Da věznici v Karviné zemřel
na Rakovinu.
3
Partnerem tohoto pořadu jste vy
posluchači českého rozhlasu.
Už stolet vysíláme díky Vám.
Děkujeme.
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Vražda podnikatelů vedla k odhalení zločince s temnou minulostí. Sériový vrah Ivan Roubal zabíjel kvůli majetku. Zbavoval se ale i nepohodlných svědků. Prokázali mu pět vražd. Kolik jich ale bylo doopravdy? Těla svých obětí Roubal nejspíš předhodil prasatům na svém statku s poetickým názvem Pohádka. Doživotní trest naplnil 29. června 2015. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.