Vinohradská 12: Rhodos v plamenech

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Jichředské ostrova rodo z už několik dní sužují požáry.

Situace na ostrovie je podle českého ministerstva zahraničí vážná, ale stabilizovaná.

Čalkého podle udají z družice schořilo už víc než 13.000 hektarů.

To je skoro desetina rozlohy ostrova.

Ostrof je to je velká ekologická katastrofa.

Ten zasažený jich to těž patřil k nejzelenějším částem rodosů.

Rodos v plmenech a nejen on, taky korfu a hořilo i uaten a na dalších místech.

Jak velké škody požáry spůsobují, jak velká rána je to promístní

a neměl by se řecko připravit, že čím víc bude v létě vedro.

Tím častěj mohou vznikat i požáry.

Řešíme to se Sonyou Dorniakovou stamu naší spolupracovnicí v řecku.

Dnes je z tředa 26. července.

Dobrý den, vítejte ve Vinohradské 12 a zdravíme vás do řecka.

Jakou za pozvání, velice ráda.

Pojďme zchrnout nějaké aktuální dění na řeckém ostrovie Rodos,

který zachvátili plamene, jaké jsou ty nové, správy,

jaké oblasti požár zasáhl a zde se stále,

ta ohniska třeba rozšiřují po tom ostrovie.

Na ostrovie Rodos je ten problém velký už týden.

Stále se tam obnovuje ten požár na různých místech,

protože jak uvadí Hasiči, tam strašně fouka

a je přesto, že už řadu dní letadla a vrtujníky Hasií ten oheň,

je tam problém a řečtí Hasiči se obávají,

že se jim ani v příští dnech ten požár nepodaří uhasit právě,

protože se to nepodařilo uhasit v tom počátku.

A to byla podle všechny chyba,

stěřují si na tojí obyvatelé Rodos.

No a jakými prostředky Hasiči

proti šíření toho požáru, bojují, co všechno je

akci mají dostatek techniky, mají dostatek lidských sil,

kolik lidí je v terénu?

Tam je přes 200 Hasičů už týden.

Přišla tam řečským Hasičům na pomocí pomoci z Evropy,

ze Slovenska, z Rumunska.

Vlastně Hasiči tam mají všechny možné prostředky,

když jsou tam desítky letadel, na příklad i z Itálie,

z Francie, vrtujníky, z Chorvatska, z Izraele,

ale zdá se, že to prostě nestačí, protože ten požár

už je tak rozsáhlí, že se jim ho nedaří Hasič právě,

protože se to nepodářilo ze začátku,

a právě protože tam stršní fouka.

Tože nějaké prudké nárazové větry?

Prudké nárazové větry, které mění směr

a fouka hlavně ze severu na západ.

Takže proto se to šíhrí směrem na to jího východní pobreží.

Ta evakuace tam proběhla právě proto preventivně,

jak uvedli úřady.

A nakonec všichni jsou rádi,

že se nikomu nic nestalo, že se nikdo nezranil,

a že tedy jsou zaznamenány jenom materiální škody.

Vy jste změnila tu evakuaci,

jenom tedy turistů, narodostů, z jihovýchodů,

toho ostrova, kde ty požáry jsou nejničvější.

To byla príj největší akcí svého druhu v řecku,

takže chápu tu správně,

že nepamatujete, vy, která desítky let tam žije něco podobného.

Byla to akce, kterou řecku vlastně nikdy nezažilo.

Já zatě v 30 let, co tady jsem to opravdu nezažila.

Napravdu je, že ten systém preventivní evakuace

stávající vláda aplikuje vlastně druhým rokem,

protože se obáva, aby se neopakovalo to,

co se stalo před pěti lety.

A to, že uaten v obcimati

uhořilo přes 100 lidi právě,

protože včas nebyli evakuováni.

Řecké úřady už dva nebo tři roky používají

takovéto nouzové číslo Evropské 112,

prostřední svým tohoto číslo posílali všem

v oblasti semesky, aby odešli se,

že nebezpečí požáru a tak dále.

Nakonece ve výsledku ukázalo,

že sítce to byl problém pro všechny ty turisti,

protože museli rychle opustit

svojím lístám, mnohdy bez dokladu.

Ale nakonec se ukázalo, že to bylo asi dobře,

protože některé ty vesnice potom

těm plamenům se neubránili

a ten požár zasahl kraj těch vesnice,

kterých před tím ty turisté odešli.

Přestože by se to dalo i kritizovat,

že to vlastně narušilo těm turistům

ale myslím si, že to bylo ne.

Na víc, já bych řekla, že tam velkou roli

krovně těch řeckých úřadů

velice kladnou roli se hráli právě obyvatelé ostrva

rodošu a dobrovolníci,

kteří pomájí i hasid v ten požár.

Kdy dobrovolníci pomohli,

zorganizouvali to i s těmi obyvateli,

tak aby pomohli úřadům

a vlastně pomohli i těm turistům,

aby se dostali dobezpečí buď severněji

a nebo ještě děžněji.

Abo tam tady my jsme se hnali auta,

který nás dovezli jsem dobrovolníci.

Mítí to zárejskéle.

My prostě bez jejich pomoci,

bez násazení tady,

ať už je to lidí z vesnit

a nebo prostě personalu

zavratí, bychom to učesla

a dalé mnohem můžeme i naše děti.

Zaplat mám, že teřeci jsou takové,

jaký jsou,

že jsou slušení nechtělení korunu

a chtěli pomoci.

Ta evakuace byla vlastně zorganizovaná

i z pomocí povřižní stráže,

která zase požádala soupromníky,

takže ty turisti odvážili

nejen povřižní stráže,

ale také lidé,

tady jí má i nějaké loďky na počule.

Kvůli lidé,

které byli lidé počí,

a jsou dnes,

a byli lidé,

a to jsou dnes,

a to bylo mít.

V této výzde,

výzde,

výzde,

výzde,

výzde.

Výzde, výzde,

výzde výzde výzde

výzde na výzde,

které byli lidé,

a byli lidé.

A díky tomu jsem myslím si,

že se to podařilo celkem rychle

zvládnout, protože je těch,

kterých stuv té odlasti bylo

podle oficijány hudaj kolem 20 tisíc.

Mezi tím, co dál hoří rodost,

tak přicházejí správy o tom,

že plameny se objevili

kterých ostrovech i napevněně

o jakých oblastech

se bavíme a jak vážná

je situace tam.

Požáry jsou na dením pořádku

teď v létě Bohužel,

deněj ich propukne kolem 60.

Někdej 80, ale

většina z nich se podaří uhasit

okamžitě a te největší problém

je v těchto dnech

i na ostrově Evie,

což je druhý největší ostrov

v řecku.

V Loni velká část

lesa lehla plamenem.

Teď je tam hoří

v oblasti Karystos

a dokonce i tam byly evakuovány

vesnice, ale tam se zdá,

že se ta situace dostává

pod kontrolu,

ale spodně takové informace máme

zveřenoprávní televize Ert.

Na řeckém ostrovie Evie

východně od A.T.N. Havarovalo

přihášení požáru jedno z nasazených letadel.

Premier Kery.

Ostroj Kanada Air

na palubě byly dva lidé.

Ani jeden z dvou pilotů než těstí neprzežil.

Na místo vyslaní za tým nášem.

Dalšim problémem je ostrov

Korfu, Kerkira,

známa turistická destinece,

ale i odtud máme dobré

zprávy, že se to

částičně hasičům podaří dostávat

pod kontrolu.

Když jsem změnil tu pevnínu, tak oblast

kolem A.T.N. tam hoří taky?

V oblasti kolem A.T.N. hořilo minulí

tam už je to pod kontrolou,

ale ještě začalo hořet

na severu Peloponézu

blízkou u města Ejo.

Ale i tam se zdá,

že se to, jak si dostává

pod kontrolu,

že to tam, jak si se uklidňuje,

ono, jak uvádějí i hasičí,

pomáha to,

že v těchto oblastech

nefouká ten silný výtr,

když to na tom ostrově rodoz, tam právě

ten výtet všechno komplikuje.

A byste taky říkala,

že ty požáry jsou na dením pořádku v létě,

v řecku, že to není nic výmenčného.

Já jsem se v Českých médiích setkal

s názodem, že ke vzniku těch rosáhlých

požáruzejmena na rodozu přispělo,

to, že v těch posledních letech

se dařilo úspěšně hasiť

sebe menší požáry v řecku,

že se tak jako nahromadilo víc mrtvého

dřeva biomasy v těch oblastech

zaznivají podobné hlasy i v řecku.

V řecku na toto téma jsem

nečetlání neslyšela

nějaké komentáře

nebo názory expertů

nemůžu to potvrdit.

To, o čem se tady hodně hovorí,

je, že

zásahy hasičů

nepricházejí v čas,

že prostě ty úřady,

které to mají organizovat,

a to je třeba civilní ochrana

ve spolupráci s různimi ministerství

a místní zprávou,

v čas, protože

podle řeckých hasičů

zazniru to tady

hodně krát v řeckých médií

když se ten požár neugasí

rychle

do několika hodin,

tak potom je velký problém

a většinou se to rozšiřuje dál,

protože země vyschla,

lesy jsou vysušené

a zvláště letos, kdy tady

už je opravdu třetí

vlna vedra, a ty teploty

se pohybují kolem

40°C, téměř všude,

tak to je problém. Ten požár se pak šíří

stačí zapálená cigareta,

když někdo odhodí a nebo

divoká zkládkat, jak se stalo narodos.

V minulých letech byly velké požáry

katastrofální požáry

v řecku 2007-2018.

Dá se už teď hodnotit,

jak srovnatelné

nebo nesrovnatelné,

jak katastrofální nebo méně

katastrofální jsou ty letošní požáry.

Tak já ošovně růvám,

že těmi to požáry

v tomto obrubi skončí

požáry, ale bohužel jsme

jako na začátku

kdy obvykl začíná hořet

v kombinaci s tím zedrem.

Zatím to vypadá, takže

ty škody jsou mnohé menší.

Je to lepší.

Vraťme se k té evakuaci

a k té turistické sezóně.

Totiž pro řek jako takové

a zvláš pro řeky z Rodosu

je turizmus stěžení.

Ta turistická sezona je teď narušená,

tak jaké dopady

to pro něm může mít?

Právě je to velký problém.

Pro jížní Rodos je to velký problém,

když je části, kde

požáry je, tak tam byla

vyhlášen výmečný stav.

Tý hotely sice nezhořeli

v té oblasti ani ty pensiony,

ale kolem nich je

spálená zem,

spálený porost,

v některých oblastech i spálený les,

takže tě, co

majítele tě hotelů

a nebo pracují v turistickém ruchu,

tak mají problém, je to vidět.

Vláda se snaží zmírnit

nebo ten negativní dopad

těch požáru

dokonce ministrině turizmu

Olga Kefaloyány

nedávno prohlásila,

že turisté se po

nějaké době, i na ten

jižní Rodos mohou vrátit,

ale lidé obyvatelé

Rodosu jsou skeptičtí,

přestože je tady takový paradox.

Požáry jsou výho východní

části Rodosu, ale

severní část turisticky

prosto normálně.

Slyšela jsem i názor v řeciich

médiích ze strany

hoteliérů,

jste požárem poničené

oblasti Rodosu,

že do čtrnácti dnů to tam upraví

a že se tam budou moci

turisté zase vrátit, takže uvidíme.

Jak té paradoxní situaci

dodáme ještě obrázek

z České republiky točiš, tady se

řešilo, zdá se brol

turisti nepoušlou, evakuvační

a v pondělí

přiletěl zpátky do Česká

800 turistů a narodost

jich odletilo tisíc, to znamená o 200

víc než kolik se jich

z Rodosu vrátilo, takže

to dokládá patrně ta vaše slova

o tom, že ne všude hoří

ne všude je ta situace

na tolik špatná, aby tam

ty turisté nemohli být.

Tak či onak pro řeky

zte říkala, že ta situace je

špatná jak moc, to zasáhne

peněženky jejich ekonomiku

a bavíme se teď o době, kdy

za covidu měli útrům

situace se začala vrace teď do normalu

těch turistů tam příšdilo letos

nebývalé množství a teď tohle.

A teď tohle, ale ono to zase

není tak velká katastrofa, jak se

zatím ukazuje, že ty požáry

jsou na omezené části

třeba toho Rodosu, na tom

korfu, kde

hořelo nebo ještě možná

někde hoří, je tamto byla

my malá oblast

a myslím si, že to

není jak velký problém

pro ten turistický ruch, nohem větší problém

bylo to období pandemie

pro řecko bylo vlastně rekordní

rok, rok 2019

kdy

tady zaznamenali

obrovský počet turistů

a očekávalo se, že po pandemii

se to bude ještě zlepšovat

turistický ruch je vlastně

vylížem řecké

vláda na to dost

sází, ale

ukazuje se, že to

není pilulka pro ekonomiku

pro každý případ, protože

pandemii je velice drasticky

zasáhla do

toho turistického ruchu

opravdu ti, co pracovali nebo

ti, co nějak fungují

v tom turistickém ruchu tak měli velký problém

a myslili si, že

loni a letos

vyrovnají ty stráty

ale letos se ukázalo, že

je tady problém v tom, že

řecko je velice drahé

ve srovnání například z tureckém

nebo z Albání a že těch turistů

jsem už zaztak moc nejezdí

jezdí si se zakrásami

řecko zanoře mě

přitahuje turisti, ale

ty služby a nebo hlavně ty ceny

řadu turistů ze zahraničí

letos odradilo a není tady toli

jak se očekávalo.

No a viní z toho řekové

třeba právě

vládnou cínovou demokracii

preměra, které jako se měcok

taky se nebo kogo z toho viní.

Tí lidé, kteří nepracují

v turistickém ruchu,

viní samotné podnikatele

v turistickém ruchu, protože

zdražili pobity

tí, co pracují v turistickém ruchu

říkají, že nemají jinou možnost.

Ale pravda je, že všichni lidé

tady řekové si stěžují na vláru, protože

není schopna, například,

zlevnit potraviny,

že benzín je drahy, protože

se platí velká dáň

státu.

Samozřejmě řekové si stěžují

na svoji vládu, protože si jí

znovu nedávno zvolili,

že vlastně

tu ekonomiku tak jak

slibovala, že ji nedostáva

tam nějaký slibyla, a že těch

problémů se tady hromadí stále

víc.

A všichni kritizují vládu za to,

že nedokázala

nezajistí situaci,

že by v časně

hasili například i ty požáry.

Pojďme ještě se dostat

k jedné důležité věci,

kterou bych hrozně nedat opomenul, a totiž

to spojení

vrcholící třetí vlny,

vedra s právi s těmi požáry,

totiž ta extrémní letní horka, která

v řecku máte,

a ty lesní požáry, které

jsou tam tedy na každoročním

programu letním,

tak to všechno pravděpodobně

koliklimatické změně bude

čím dalšiastější,

bude to rutiní až.

Tak má řecká vláda, ta znovu

zvolená nějaké plány,

jak se na podobné situace

třeba připravit do budoucna.

Zatím jsem zaregistrovala jenom

kritiku opozice, která právě

požaduje, aby vláda vytvořila

plán do budoucna, který bude

studovat ty klimatické

globalní změny

v právě vsovislosti s tím horkem.

Ale

já bych se ještě vrátila k tomu

tématu vedro, požáry.

Ono řecko

tady ty vlny horka zažívá už

od těch osundesátých let.

Řekla bych, že jsme tady

na ta vedra zvyklí, protože

když v roce 1987

zahinulo

spousta lidí právě kvůli vedru,

tak se všichni vyzbrojili

klimatizací. Takže

řekové jsou na ta vedra zvyklí,

protože se nestává

ani leto se nestal, že by někdo

zahinul kvůli vedru.

Ale teď je vidět,

že taková vedra trvají déle

a že ty teploty

delší dobů

jsou extrémní.

Tento týden až 45°C

o víkendu

a no až 47°C

na jížním peloponezu.

Tak to už jsou ty extrémy

v noci, je ta teplota neklesá pod 30°C

takže to už se pak nedá

spohat bez klimatizace.

A padl jenom ten kontekst, teď ještě tevé

rejné debaty, řekové

jsou si vědomy toho,

že tyhle ty potíže

velká vedra,

dlouhá vedra, s tím spojené požáry,

které se kvůlitřa průčím

nárazovým větrům hůrhasí,

kterou změnou s těmi extrémními výkyvy

počasí a globálním oteplováním

a že se na to prostě musí nějakým

způsobem připravit.

Řeklabych, že ano, že většina

lidí, kteří trošku té věci rozumí

poslouchají právě,

naslouchají tím expertům,

ano vědí, že je tady

problém a globální oteplování

a většina řeků by chtěla

po vláde, aby nějak vytvořila

dlouhodobí program,

dlouhodobí nějaký plán

tak s těmi to extrémními

fenomény přírodními bojovat

i do budoucna, protože

by chtěli mít v řecku

přírodu i pro své děti

nebo pro své vlouky.

Tak já mám odkrát děku,

že jsme to společně mohli probrat.

Já taky děkuju, mějte se hezky.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12

z pravodejského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes se Sonyou Dorniákovou

Stamu, naši spolupracovnící

v řecku, řešili jsme

aktuální požáry narodosu

a na dalších místech, jak moc

zničí přírodu, jak silně

ovlivní život na řeckých ostrovech.

Další naše epizody najdete na webu

irozhlas.cz

a jsme i v jakékolí jiné

podkástové aplikaci

a psát nám můžete na mail

Vinohradská 12 zavináč

rozhlas.cz

www.vinohradského.com

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.