Vinohradská 12: Rande diktátorů. Jaké má Putin kšefty s Kimem?

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Roskopomůže KLDR se satelitním programem.

Voustrané rozhovory trvaly přes 5 hodin a proběhli na kosmodromu Vostočný.

Komunistický vódce Kim Jong Un přislíbil Kremlu další podpovod.

Břečané předtokládají, že jednaní se zaměřila na dodávky dělostřelecké munice pro ruská vojska na Ukrainy.

V Nýžseverní Koreá mohla dodat Rusku munice Putin nepotvrdil.

Kachna, Krab a Jaderne zbraně, obědové meny diktátorů Putina a Kima.

Je další, bližší spolupráce těchle dvou bezpečnostní hrozbou pro svět.

Vtám se na to vlasti Slava Brízy, bezpečnostního analityka s fakulty sociálních vět univerzity Karlovy.

Dnes je pátek 15. září.

Dobrý den, vítejte tedy u nás ve Vinohradské 12.

Dobrý den i vám.

Diktatoři Ruska a Severní Koreje se sešli na Kosmodromu vostočný na dálném východě.

Dali si Saláckachnou, pelmeni s Krabem, zapili to ruským vínem.

Máme se bád, že se z těch dvou stávají kamarádi.

Tak je vědět, že se vybrali to tradiční.

Jak z Ruské, tak z Korejské kuchyně.

Obě naplňují tu podstatu těch dvou různých kulinářských receptů a speciali.

A to se mi jí mnoval pouze před krmi, pokud se nemíli.

To stačí, já myslím, že to je signifikantní a z toho to potom vycházelo.

To znamená, že prezident Putin projevá úctu svému hustový.

Tak to je běžný zmezinárodně politický jev.

Vysále ptáte, jestli se máme toho obávat.

Víte, je to spíše spojeneství zdonucení, protože za normální situace

by určitě prezident Putin nedával takový význam setkání s Kim Jong Unem,

s dictátorem sevrokorejského lidu,

eksponentem sevrokorejského režimu,

relativně malým státem, který má kolem 25 milionů obyvatel

a z lediská geopolitického, by v případě, že by nebyl držetelami renych zbraní,

nebyl tak významný.

Světší to o tom, že Rusko v tuto chvíli očivitě něco potřebuje

a potřebuje to hodně rychle.

Takže tak to v ním je není to určitě kamaráctví,

není to přátelství, v tom pravem slova smyslou,

ale je to vlastně, když nejskuska zdonucení,

tak potřebné setkání těchto dvou,

protože oba dva si vlastně mají co nabídnout.

Takže setkání kvůli k šeftům, abych to tak jako zjednodušil.

Rusko má pomoci Severní Koreji s jejím kosmickým programem.

Severní Koreá se se podpořela Rusko ve všechny krocích,

ale zásadní by měli být právě ty obchodní rozhovory o zbraní.

Tak o tom, ale spoň už do předů informovala Americká média

s odvoláním například na bezpečnostního muvčeho bílého domu Johna Kirbyho.

Půjtím pozetkání s Kim Jong Unem sám přiznal,

že se řešila i jaká si vojenská spolupráce do budouc na tak proč by Rusko

měli zajímat severokorejské zbraně podle vás.

Určitě se najedná ohotova zbraně Rusko dé především o velkorážní munici.

To je klíč.

Vezneme si, že Rusko v roce 2022 prakticky ten 1. rok války

použilo zruba 10, něco mezi 10 a 11 milion dílostřeleckých granátů.

Tam snad posluhačům je potřeba zmínět, že ne na darmo se dělostřelectvu říká

nebo nazývá se je bůh války.

Dělostřelectvo v těch klasických konvenční konfliktech typu,

který teď vidíme na Ukrajině, spůsobuje až 80% strát.

80%, ne 18%, 80%.

Takže vidíte ten jeho význam, je obecně pro armády.

Vysoký, pro Ruskou dvakrát tolik.

Ruská válečná škola vychází ze silného dělostřelectva

a je postavena na silném dělostřelectvu.

A bych navázal.

Vezmemely, že spotřebovali 10 a 11 milionu granátů dělostřeleckých,

tak ruský ovenský průmysl v době míruje

skopen věrobit zroba milion granátů.

V tuto chvíli se odhaduje, že tím postupným, pozvolným,

přešaltováním na ten polovenský režim

je schopno věrobit dvá miliony granátů.

Ale vidíte stále ten nepoměr, ten nepoměr je obrovský,

a rusku ty zásoby docházejí a nutně potřebuje velkorážní munici.

Severní koréa jí má.

Severní koréa víme dobřežil od roku 1950

v permanentním válečném konfliktu.

V roce 1953 bylo uzavřeno pouze příměří.

Potřeba zmíni, tak toto je myšleno.

Oni koliže, že dochází k otevřeným válečním operacím.

Prostě a jednoduše je v válečném konfliktu.

Ona do jisté míry úplně ste poloválečné ekonomiky nevystoupila.

To znamená, tu munici vyrábí nadále

a májí velké zklarevé zásoby.

Samozřejmě problém je v tom,

že ta kvalita té munice není některá kvalna.

Ale zase vychází z té stovičské školy.

To znamená, že řada té munice,

co opravdu hodí do těch ruských zbraněvých systémů.

A vzledem k tomu, že v tuto chvíli na fronte,

na ukrajinské fronte sludujeme to,

že Ukraina postupuje byť pomalu,

ale postupuje ve svojeho fenzivě,

tak oto více je to dělostředstvo pro ruskozásadní.

Je to kombinace minových polí,

opevnění a dělostředstva,

které brání do této chvíle Ukrajině

ve většímu postupu.

Takže to je to, co si od toho prezident Putin slibuje,

a on je ten, který to potřebuje akutně.

Kim Chongku nepotřebuje akutní spolupráci.

Prezident Putin ano.

No ale co by z toho tedy KLDR měla?

Já jsem mluvil o tom,

že by chtěli pomoci s svým kosmickým programem.

Na druhou stranu.

Nezajímají Kim Chongku

na balistické rakety

z ruska, které by mohl použít,

jako nosi česvých jaderných zbraní.

Nezajímají Kim Chongku

na jaderné ponorky ruské federace?

Učitě zajímaví.

Vy v tuto chvíli mluvíte o těch vojenských aspektech.

Tam nebudou jenom těch vojenské aspekty.

KLDR dlouhodobě

je na pokraji Hladomoru.

To znamená, vedle toho určitě,

Kim Chongku bude chtít potraviny,

bude chtít pohuna jhmoty.

Ale pravdou je, že to zásadní,

a to je to momentum, které teď Kim Chongku

právě vystihl,

chtít ty technologie, které rusko

do této chvíle odmýcalo

Severní Koreji dát, postoupit

či prodat.

Dojisté míry jsem přesvětěn o tom,

že tomu tak nebuděl ani v budoucnu.

Prostě ty moderní pokročile technologie,

autoritárský prezident Putin určitě

Severní Koreji nedá.

Nicméně opravdu to těto momentum,

kdyby se ta spolupránce mohla rozšířit

i v této vojenské oblasti.

Vy jste začal tím vesmírným programem

Severní Koreji.

Vy jste začal do toho lidního klubu

vesmírných ráčů, ale především

proto, že by ráda vynesla

na obježenou dráhu svoje vojenské

satelity, svoje špionážní družice.

Výme dobrze, že leto se to pokusila

dvakrát. Ješt dvakrát, ani jednou

to nevyšlo.

Mám pocit, že na říjen respektive

na podzimě plánovám třetý pokus.

A to je věc, které by

Kim Chongku nrát uvítel pomoc

ruské federace a tuž oblasti technologiej,

by snil o tom, kdyby ruská raketa

vynesla jeho vojenský satelit na obježenou dráhu.

Ostatně ta symbolika setkání

právě na tom kosmodrumovostočný,

který je opravdu sofistikovaným

zařízením svého typu, nejenom

fázi, ale i na světě,

tak je zásadní.

Tady to vidíme, proto mimo jiné

se setkali i tam.

A co se týče na příklad

ponorek, tak slyšili jsme,

mnou týden severní korál spustila

na vodu, jaký nazývá

jadernou ponorku, já bych byl

opatrný a spíše skeptický.

Ta ponorka, když jste se na ní řádně

detailně podívali, tak je to

ponorka, která vychází s sovietské

ponorky typu Romeo,

což vlastně byla evoluce

německých druhoválečných ponorek

z konce druvé citové války,

čili ta konstrukční škola

nejenom, že již není moderní,

ale je i zastarala.

Měli bychí předrovnat taky

opravdu žádovi menší, než jsou

ruské raketonosné ponorky, nebo

americké raketonosné ponorky, to je opravdu

nesrovnatelné, ten výtlak

je žádovi menší. Já jsem skeptický

k tomu, že ta ponorka má jaderný

pohon, proto ostatně bychí

ani nenazývali jadernou.

Vyž tak můžeme říct, že to je dýzle

elektrická ponorka, která má sloužit,

jako nosič balistických raket, které by

měli být v budoucnu osazený jadernou

ale ten terminus techniku spaknil

se nazývat jaderná ponorka, ale co

se týče tohoto, tak tam se domnívám,

že ruská federace určitě nepristoupí

na to, aby poskytla své technologie

raketonosných jaderných ponorek

Severní Korej.

A konečně ta třetí otázka

na raketový balistický program.

Severní Korej

prošlo obrovství kus cesty

a neská se opravdu řadí do

relativně úzkého klubu

států, které jsou schopny produkovat

ve větším měřítku

rakety krátkého a středního rosaho.

Vypadá to, že testem rakety

Hvasong 17, což má být

mezi-kondinentální balistická raketa

tak chce vstoupit i do klubu

hránčů, které disponují

mezi-kondinentálními balistickými raketami. Takže tam ta

cesta je spíše

opravdu severa korejská vlastní.

No a pokud by

ty balistické strely, které tu a tam

si otestuje severní korá dnesli

jaderné hlavice a ty jaderné testy

už kLDR také provedla v minulosti

tak na kolik by se ty okolní

země toho měli třeba nějakým

způsobem obávat, jinými slovy

se ptám na to, jak vyspělí

je jaderný program

severní Korej. Jaderný program

musíme rozliť na dvě části.

Na ten balistický, protože tak

abyste jadernou zbraň dostali a donesli na cíl

tak potřebujete mě k tomu nosič.

Severní Korej šla cestou balistických raket.

Severní Korej odpálila několik raket

z plochou dráho letov.

Korej odpálila raketu směremky Japonsku.

Korej odpálila dvě balistické rakety

do moře východně od korejského poloostrova.

Že tam opravdu vidíme, že to nejsou

jednotlivé pokusy, ale to jsou desítky

pokusů balistických raket, opravdu

všech, třech druhů do střelu krátkého,

středního i dlouhého do savu.

KLDR zároveň barovala, že může těchý

oceán proměnit ve střelnici.

Oni odpálila více než 70 střel

včetně mezi-kontinentálních balistických raket.

Byť k těm raketám strategickým

mezi-kontinentálním já jsem

spíše skeptický a myslím si,

že jestli, že v tuhto chvíli

korea jimi disponuje, tak to jsou jednotky kusů.

Co se týče těch raket krátkého,

středního jsou tam to jinak, to jsou opravdu

stovky, stovky kusů.

A ta druhá část, na kterou se se učitě ptál,

ano, severní korea provedla

do dnešního dne tuším 6 jaderných skoušek,

první v roce 2006.

Loni, znan dokonce touto robou na začátku září,

prošel parlamentem nebo zákonodarným

sklamážděním tohoto totaletníostátu

i zákon o jaderném arzenálu

severní korea.

Kdy tato konstatuje,

že se stala držitelem jaderných zbraní

a zakazuje jakýmkoliv organům severník

pro je vyjednávat o tom,

že by tento jaderný arzenálu

měl být omezen limitován,

nebo nedají bože zrušení.

Takže severní korea už i tímto zákonem

disponuje a vedle toho ještě stanovuje

za jakých by měli jaderné zbraně použít.

Ale severní korea

a tam se domnívám,

že dohledné budoucnosti

bude vykonávat vedle testu

balistických raket na tuha poliva

i test další zlediska jaderné zbraně,

protože ona zlediska jaderné zbraně

v situaci, kdy potřebuje

tu jadernou zbraně miniaturizovat,

protože úspějšně jaderné testy provedla.

Tak, aby mohla tu miniaturizovanou hlavici

nasadit na balistickou raketu,

tak to je krok 1,

o který se bude zeverní kora pokoušet.

Krok 2, zvýšit ničivou silu

jaderných hlavic, které má

a konečně krok 3,

skoušet nadále odolnost jaderných hlavic.

Mimo jiné, proto jsou i ty

některé testy balistických raket činěny.

A k té, která mme

pototázce zdabise některé

okolní státy měli bát, já se na to ptám,

z toho důvodu, že zížní korei se ozývají

už hlasi, že by soul měl začít vyvíjet

třeba vlastní, jaderný arzenal

připomíná se tam osud Ukrainy,

země, která se vzdala jaderných zbraní

a podívejte se, pak přišla

invaze ze strany duské federace,

my bychom neměli dělat tu stejnou chybu,

tak je to na místě.

Ano, ane, ižní korea

na svém území měla

jaderné zbraně spojených státu amerických

a to dlouhé 10 letí.

Ona se v rámci denukularizace

korického polostrova

těchto jaderných zbraní vzdala.

Ižní korea došlo k jejich ocunu,

to znamené o té době i ižní korea,

nejenom, že nikdy neměla,

ale ani na svém území nemá jaderné zbraně.

Tato debat opravdu probíhá je pravdou,

že více než 70%

jihokorejské populace

by si přálo zařadit jadernou zbraní

do svého arzenálu, to je pravda.

Na druhou stranu

ta situace, když jísnou rovnám

se situací v západní Evropě

zasturné valky je trochu jiná.

Ižní korea je co do poštu obyvatel

dvakrát větší, než severní korea.

Vidává násobně víc

peněz na zbrojení, protože

si to může dovolit

v tom dobrém slova smyslu.

To znamené jí konvenční armáda

je technologicky významně nadřazena

armáde severní korei.

To znamená v případě konvenční valky

s velkou pravděpodobností, by jihokorejská armára

uspěla. Proto ostatně

sevorokorejská armára cestou

nuklaryzace polostrova a cestou

zařazování jaderných zbraní do sváví zbroje,

k tomu útoku z jížní korei.

Tak k tomu západní Evropě nebylo.

Tam konvenční armády v Aršavské smluví

byly silnější, především co do počtu,

ale nezauztávali ani co do počtu kvality

proti armádám západní Evropy.

Takže tam to bylo obráceně.

Čili, ta diskuse

opravdu probíhá většina spoločnosti

bějaderné zbraně chtěla

technologicky by to zásadní problém nebyl.

To je potřeba zmíniť, že

jížní korá, kdyby se rozhodla věvinout jedenou zbraň,

když se v přechlet by jadernou zbraní disponovala,

ale otázkou je zdalé by si to právě

zpojené státy, protože

vydošlo k další je sklelaci situaci.

A navíc

by tím vzali za své skutečně finálně

jakékoliv rozhodli o denu klerizaci

korejského poloostrova,

navíc já si pamatuju, že když se na posled

viděli Vladímir Putin s Kim Jong Unem

to bylo asi před čtyřmi lety,

tak se právě to zbavování

se jaderných zbraní řešilo.

Kim Jong Un

žádal Poputinovi, aby vyjednal

jaké si mezinárodní záruky

k tomu, který před pokladám asi nedošlo,

protože k tomu

obohacování jaderným arzenálem

v KLDR dochází

a tá potřeba mít zbraní na odstrašení

soupeřů

v tatou hapotom stoupá.

Je to tak, je to jak říkáte.

Pokud by Vladímir Putin

jakokoliv pomohl Kim Jong Unowi

stran těch balistických rakét

stran nějakého know-how

o hledně jaderného arzenálu

tak neporušil by ve výsledku

mezi národní sankce, které samorusko schválil?

To se domnívám,

že není ani pro Kim Jong Un,

ani pro Vladímira Putina.

Absolutně zásadní, protože obydve země

v tuhto chvíli stojí pod velkými sankcemi

a nedovodu si přestavit,

že by ty sankce měli mít snad

iště větší vliv, v případě dodávek

nějakých vojenských technologí,

severní koréa.

Měli se často porušujete rezoluce

ostatnějí testy balistických rakets

porušením rezoluce OSM

takže pro ani jednosti dvou stran to

není podstatné téma.

Jak tohle to pozoruje čínský režim?

Čina má zásadní vliv

vůbec pro existenci

severní koré jako takové.

Pro čínu ve melito ze svých priorit

je situace,

že existuje severní koréa

při všech úskalých, nebezpečích

a nevyspětatelnosti

můžá tlepší variantou

neždyby došlo k sjednocení

koréa pod taktovkou jížní koréa.

To je ta premisa, z které vychází

čínská politika. Na druhou stranu

i čína se obává nevyspětatelnosti

režimu Kim Jong Un'a.

To znamená, chcetely

drží ho svým způsobem na úzdě

protože řada komodit

a tuž potravin,

či jiných pohoných látek

ale i části vojenského průmyslu

se přes čínu do severní koréa

stává, protože ta hranice

je jasná a je daná.

Nicméně, čína drží

na úzdě severní koréu v tom smyslu

že jí nedovolí

stát se tím sofistikovaným članem

toho jederného klubu.

Určitě bude i do budouc nachítit

limitovat a mít kontrolu nad

jakýmkoliv ojenský marzenálem

severní koréa. Ono je to těžké

ale určitě ten vliv má

a mít bude. Určitě jako největší

na světě protože Kim Jong Un' když bude

dělat tak to bude určitě

čína. Samozřejmě pak je tam

ještě ten třetíhráč a to je rusko.

Spojeneství ruska a číny

bylo rovněž diskutováno

toho prosvět má

zásadnější významný

spojeneství ruska a severní koré.

To je potřeba říct kého politického hladiska

ale na druhou stranu neprecenujeme

toto spojeneství.

Protože opět to je spojeneství z donuceňí

a není vyvážené, to vlastně

není partnerství, protože cílem číny

v svou pluledu spíše bude exploatovat

přírodní zdoraj ruské federace.

Ruská federace v tomto

případě nebude hrát roli

rovnoprávného partnera. Ostatně podívějte se

na mapu Syta, podívějte se na mapu Azie,

podívějte se na mapu Syběře

a severních částí číny. Čína je

vysoce přelidněná, zatímco

Syběř je odlidněná

no a čína by samozřejmě ráda

expandovala, což je ale v bytostním

zájemu proti ruské federaci.

Ostatně všechno je provázane,

podívámely se na

vojenskou doktrínu sowieckého svazu

respektive ruské federace, tak mimo jiné

jedním z hlavních důvodů

proč ruská federace ve své vojenské

doktríně má možnost použití

jedných zbraní jako první, nikoli

jen jako utoku, který by byl odvetným

tak je i ta situace

ve vazbě na činu.

Kdyby čínská ledová armáda zahájila

utok na ruskou federaci,

tak zledem k tomu

kodíváte na mapu ob, lená, jenisej,

ty veletoki jsou tak široké,

přez nich vede pouze jeno pár mostů,

ruská federace by nebyla schopna

přemístit dostate konvenčních jednotek, aby

ubránila tu část zranící s čínov,

proto právě ta hrozbatou silou,

proto i tam mohutnost

ruského jederného arzenálu,

který je řádově vyšší,

než činský jederný arzenál.

Vezmemely v potas, že čína má

kolem 40 jederných hlavic a

ruská federace více naž 5000 jederných

hlavice, že když říkám řád, tak je to

opravdu řád, to není krát,

to opravdu tak je, to není krát dvá,

ale to opravdu krá deset, takže

ta ostrušující síla ruské federace

je mimořádná z toho toho úhlopohledu.

Ale co je negativu

aktuální situace

a invaze ruské federace

na Ukraínu je to, že čína

si to velmi dobře uvidomuje

a bude v nejbližších letech

do svého arzenálu zařazovat velké počty

jederných hlavic, což je samozřejmě

pro celosvětvou bezpečnost.

Ustatně

zpráva Stoklomského institutu

Promír o tom hovoří jasně,

že za minulý rok

čína do svého arzenálu

zařadila kolem 40 jederných hlavic,

takže když se 350

vystoupáte na 410, tak vidíte,

že na jednou se něco děje

a v tom bude čína pokračovat.

Posledních 20 minut tady šermujeme

v termíny jako jederné hlavice

balistické rakety a podobně

z ní to dost děsi vě,

tak mě tak napará čitel sem

na alžazíře věádření

vývalého generál poručíka

jihokorejské armády a jednoho ze specialistů

na KLDR Chunin Buma,

který říkal, že

pokud si tedy Putinskýmem

plácnou a domluví se na nějakých

kšeftech, takže vstoupíme do

nového ostrašidelného světa.

Vidíte to podobně, že to

by se měla Evropavát?

Ne myslím si, jak jsem změnil,

myslím si, že to spohenectví

ruskočína je pro svět

podstatně nebezpečnější, než rusko-severní korea.

Tě nechtějí severní korea,

jak jsem změnila začátku, letivně malá země.

Což ohene znamená, že bysme to měli poceňovat.

No, severní korea je to určitě

umožný zařazovat do výzbroje

nové a nové zbraněvé systémy,

které budou světu hrozit,

ale pořád.

Pojďme si vzít konkrétní příklad,

kdyby severní korea Kim Jong Un

zlediska se nevyspětetelnosti

a rozhodl o útoku na příklad

na spohene státy, jako na vrchol

ledovce toho imperializmu,

tak by severní korea

přestala existovat.

Protože ten odvetný úder

armády spohených států by byl tak mohutný

v případě jederného útoku

severní korea raketou dlouhého dosahu

na území spohených států,

na vrchu země.

To je realita, severní korea tam moc dobřeví

a toto by v případě číny

nebylo možné, tam by opravdu došlo

o hrožení existence.

Nechci říct, že je to na celé planetě,

ale rozhodně by to vyvolout

třetícetejou válku.

Severní korea sama osobi

nemá potenciál vyvolat třetícetejou válku,

takže nechci opoceňovat to spojenství.

Ano, není to nic dobrého,

zmínili jsme to na začátku,

je to partnerství zdonucení,

které jsme větké.

Tak moc díky,

že jsme o tom mohli tady společně mluvit.

Díky, pěkný den.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12.

Z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes s vlastislavem Brízou

bezpečnostním analitikem

a odborníkem na jaderné zbraně

z katedry mezinárodních

vztahů fakulty sociálních

vět univerzity Karlovy.

Jsme nedávné sedkání

Vladimí Raputina s Kim Chongunem.

Naše další epizody

najdete na webu irozhlas.cz

v aplikaci můjrozhlas

a taky ve všech dalších podkástových aplikacích.

Tak díky, že jste s námi.

Naslišenou v pondělí.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.